BŘEZEN 2015
ZDARMA
Úvodník Milí čtenáři a přátelé,
jsem velmi rád, že držíte v ruce již třetí letošní číslo zpravodaje HOJIČ. Po krátkém zimním spánku začal v uplynulém měsíci únoru pozvolna kulturní život v našem městě a tak jsme byli svědky nádherného reprezentačního plesu města, masopustního průvodu nebo koncertu bluegrassové skupiny Poutníci. Březen se se svými akcemi stává předzvěstí velmi bohatého kulturního jara v Horním Jiřetíně. Hned na začátku dubna totiž vykročíme na trasu Jiřetínské šlápoty, tentokráte již druhého ročníku. Těšit se můžete i na přednášky v kulturním domě nebo na oslavy dne svatého Jiří, patrona města. A ty, kdo nás chtějí sledovat i na internetu, potěšíme facebookovou stránkou HOJIČ. Jednoduše na webu www.facebook.com zadejte vyhledávat „Zpravodaj HOJIČ“ a lajkněte si nás. A teď už hurá do čtení březnových řádků. Za redakci Marek Moudrý
Druhý ročník Jiřetínské šlápoty! Naše drahé „šlápoťačky“, naši drazí „šlápoťáci“, rok utekl jako voda a na dveře nám ťuká druhý ročník Jiřetínské šlápoty! Minulý rok jsme touto akcí byli nadšeni! Letos budeme také! A Vy s námi! Tuto velmi příjemnou jarní procházku kolem Horního Jiřetína jsme naplánovali na neděli 5. dubna 2014. Odpočiňte si od velikonočního zdobení vajíček, od pečení beránka a od pletení pomlázek a pojďte se s námi vyvětrat. SRAZ:
14:30 u spodního vstupu na koupaliště
(Generála Svobody 530/2, u požární zbrojnice) Letošní trasa měří 6 kilometrů a její nejhezčí část vede v závěrečných asi 2 kilometrech vyhlídkami nad Horním Jiřetínem. Kdo by byl znaven pochodem, může si trasu zkrátit po tzv. krátké trase, která trať zkrátí právě o poslední 2 kilometry. Cílem letošního pochodu je restaurace Pod Lesem v Horním Jiřetíně. Stejně jako minulý rok, tak i letos, dostane každý účastník účastnickou kartičku, malé občerstvení a originální razítko na konci pochodu. Nehodláme ale spadnout do „šlápoťáckého“ stereotypu, proto jsme pro Vás připravili fajnovou „šlápoťáckou“ soutěž Hodní pejskové na trase jsou vítáni! Těšíme se na Vás!
Redakce
Zámek Jezeří Středa 31. března 2015 bude posledním dnem, kdy bude mít zámek Jezeří zavřené všechny brány. Od prvního dubna bude po dlouhém zimním období opět přístupný návštěvníkům, začíná sezóna! Podrobný ceník vstupného pro rok 2015 naleznete již nyní na http://www.zamek-jezeri.cz/cenik-vstupneho/. Pokud si tedy budete chtít udělat výlet, neváhejte! Víte, že má tato naše krásná památka šanci dosáhnout na nejvyšší titul památkové ochrany v rámci České republiky? Na základě historické hodnoty usiluje zámek Jezeří o titul národní kulturní památky! Možná si to ani neuvědomujeme, ale Jezeří je opravdový unikát. Ať už svou bohatou historií nebo specifickým krajinným zasazením (přece jenom zámek v horách jen tak někde nenajdeme). Na Mostecku by se jednalo o druhou národní kulturní památku. První nalezneme v Mostě. Jedná se o slavný přesunutý gotický kostel. Držíme Jezeří všechny palce!
Ceník vstupného pro rok 2015 I. okruh - zámecké interiéry základní vstupné: 70,-Kč rodinné vstupné: 185,-Kč snížené vstupné: 45,-Kč děti do 6 let: 20,-Kč II. okruh - sklepy jednotné vstupné:
30,-Kč Redakce
Hysterie kolem limitů pokračuje V posledních měsících stále sílí hysterie kolem limitů těžby. Jak zvláštní, když limity existují již od roku 1991 a již od té doby je jasné, že těžba bude kolem roku 2022 končit. Dlouhých 24 let už by se MUSka, potažmo Severní energetická, měly připravovat na ukončení činnosti a alespoň částečné napravení škod a zločinů, které na naší krásné krajině napáchaly. Místo toho, aby se její představitelé zpovídali ze svých miliardových úniků zaměstnancům a odborům, otevřeně se jim smějí do očí a staví je proti nevinným lidem, obyvatelům Horního Jiřetína a Černic. Zaměstnanci šachty tak v mylné představě, že na vině jsme my, Jiřetínští, brojí proti lidem, kteří za současnou situaci nemohou. Od roku 1991 má být vytvářen fond na obnovu zničeného krajinného dědictví pod zámkem Jezeří. Kdo tam vrátí nejkrásnější park v Čechách? Kdo znovu zasadí tisíciletý dub u Albrechtic? Jedná se tedy skutečně o rekultivaci? Není to jen určitá znouzectnost, když díru napustíme vodou? Ze všech stran slyšíme, že na obnovu nejsou peníze. Na vyplacení horníků a jejich rekvalifikaci, na jejich znovuuplatnění na trhu práce nejsou peníze! A já se ptám: „A kde ty peníze jsou?“ Vážení zaměstnanci, neokradli Vás Vaši šéfové? Nepochlebovali jim náhodou pohlaváři odborů, kteří jsou s vedením jedna ruka?! Neobrací se Vaše zlost vůči nesprávnému nepříteli? Fakt, že povrchová těžba naprosto zničila geografickou, hospodářskou a ve výsledku i sociální strukturu našeho regionu je neoddiskutovatelný. Zeměpisná změna je patrná především na zaniklých obcích, zmizelých lesích, loukách a polích, která vytvářela biologické klima naší oblasti. Hospodářskou strukturu zase změnila těžba tím způsobem, že ji prakticky monopolizovala. Nemám teď na mysli
monopol firemní, ale monopol odvětvový. Vždyť dnes v regionu funguje víceméně jen těžký průmysl. Tomu jedinému hrůzu nahánějící díra od Jirkova až po Litvínov nevadí. Ale je zde snad prosperující pětihvězdičkový hotel? Funguje zde turistická infrastruktura? Tohle všechno zmizelo. Zapříčinily to povrchové lomy a na ně navazující těžký průmysl a exhalace elektráren. Kdo z Vás se chystá na dovolenou do jižních Čech, na Moravu, kdo k moři nebo do Alp? A kdo z Vás pojede na jezero Most?! A přijede k jezeru Most, tedy až se zpřístupní, vůbec někdo, třeba z jiných koutů republiky? Z jedné strany velkolom, z druhé strany chemička a k tomu ještě skládka odpadu Celio v bývalém Růžodolu. Jak paradoxní. Růžodol – tedy růžový důl, místo mezi kopci, kde kvetly růže, voněly louky… a dnes? A sociální škody? Jen namátkou neexistence sportovní diverzity, kdy okresní přebor ve fotbale hraje několik málo družstev, namísto několika desítek, jak je tomu např. na Lounsku. Vytváření sídlišť, ghett a vyloučených lokalit. Nejvyšší nezaměstnanost a kriminalita. Nejhorší stav ovzduší, nejhorší zdravotní situace. To jsou jen namátkou nejkřiklavější následky desítek let trvajícího drancování naší země povrchovou těžbou. Těžba pro náš region rozhodně spásou není. A že zaměstná tisíce lidí, jak rádi argumentují odboráři? Proč by to mělo nastat, když ani teď toto není? Vždyť v samotném ČSA pracuje kolem 900 lidí (čtete správně, není to devět tisíc, ale stovek). Proč by měla těžba znamenat zlaté časy, když ani teď neznamená? Nebo si snad někdo z Vás, těžaři, žije ve zlatě? Skončeme už tuhle tragikomedii a začněme v našem kraji žít. Skončeme povrchovou těžbu uhlí! (mm)
Divadlo SchachTa slaví 10 let! Divadlo SchachTa z Horního Jiřetína letos slaví již desáté narozeniny. Soubor v myšlenkách vznikl v březnu roku 2005 a do dnešních dnů jím prošly desítky lidí. V posledních letech tvoří jádro divadla Monika Bendlová, Gabriela Rákosová, Tomáš Novotný, Tomáš Buřt a Jirka básnička. Během své existence přinesl divákům soubor, který si zakládá na autorských textech, civilním herectví a nadsázce, desítky divadelních i jiných projektů. Některé z nich budou připomenuty i na divadelních narozeninách. Ty se uskuteční koncem března (27. a 28. 3.). Jiří Beneš
PROGRAM DIVADELNÍCH NAROZENIN
PÁTEK 27. března 19:00
SOBOTA 28. března 14:00 - 18:00
Kulturní dům v Horním Jiřetíně vstupné 50,-Kč
Kulturní dům v HJ
Slavnostní zahájení celého večera PREMIÉRA obyčejné komedie Obyčejná holka DERNIÉRA hororové komedie Černický masakr motorovou pilou Krátký dokument o našem divadle SPECIÁLNÍ REPRÍZA nenažrané komedie Poslední večeře
Odpoledne pro děti!
(Velikonoční výtvarná dílna, zvířátka, žonglování, diskotéka, sladkosti, filmové pohádky, …)
Historické pohlednice V únorovém číslo jsme pro Vás měli stoletou pohlednici od pana Šmacha. Nyní pro Vás od tohoto sběratele máme pohlednice, na kterých vidíte to, co již dnes bohužel nemáme. Vpravo je náš krásný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zorientujte se a vybavte si toto místo v Horním Jiřetíně v dnešní době. Přijde Vám něco zvláštního? A co ta voda? Na druhé pohlednici je zachycen zámek Jezeří. Dnes se za ním nachází tzv. „měsíční krajina“, dříve tam byly krásné vesničky…
Konobrž (něm. Kummerpursch) Dnes společně zavzpomínáme na dvě obce, které dělí 12 km vzdušnou čarou a dříve ležely prakticky na hranici okresu Most. Pohlody sousedily s Chomutovskem a Konobrž zase ležela téměř na hranici s Teplickem. Zajímavý je název obce Konobrž. Historicky se jedná pravděpodobně o odvozeninu od podstatného jména koně, tedy obec, která má spojitost s koňmi. Mnohem nejasnější je však užití jednotného nebo množného čísla. Konobrž nebo Konobrže se však v lidové slovesnosti vždy vyskytuje v čísle jednotném, pouze některé publikace uvádějí číslo množné. Takovéto případy jsou však známy i z jiných míst Čech. Obyvatelé tak pocházejí z Konobrže a nikoliv z Konobrží. Obec je poprvé zmiňována roku 1394. Dlouhou dobu se jednalo o relativně malé sídlo s přibližně stovkou obyvatel. Změna nastala až s otevřením uhelného dolu Venuše. Velký příliv nových obyvatel pak dosáhl vrcholu v roce 1930 s počtem 1347 lidí. Po roce 1945 se ale obec po vyhnání německy mluvících obyvatel nepodařilo dosídlit a počet nadále klesal. V roce 1950 čítala obec pouze 704 lidí. Ves zanikla mezi lety 1976 – 1979 kvůli postupu dolu Ležáky. Konobrž. Zdroj: zanikleobce.cz, Miloš Miličevič
Pohlody (něm. Pahlet) Pohlody vystřídaly za dobu své existence různé majitele. Nejprve spadaly pod panství Mostecké, pak Červenohrádecké a nějakou dobu také Popelovsko-Lobkovické. Pohlody ležely nedaleko Vrskmaně. Jako samostatná obec spadaly pod okres Most, po přičlenění k Vrskmani pak pod okres Chomutov. Podobnou správní změnu, ale v opačném gardu, mají za sebou Černice u Horního Jiřetína. Zatímco Vrskmaň ale zůstala stát na západním okraji dolu Vršany, Pohlody lom pohltil v roce 1979. Kaplička v Pohlodech. Zdroj: zanikleobce.cz, Zdena Binterová, Historičtí svědkové doby v euroregionu Krušnohoří, vydavatel: Zaniklé obce a města chomutovského regionu, o.p.s., se sídlem v Perštejně, 2000
(mm) V dubnovém čísle si na tomto místě připomeneme Holešice a Třebušice. Své vzpomínky/historky nám můžete poslat na e-mail hojic@email.cz nebo jednoduše napsat na papír a vhodit do bílé schránky, která je umístěna pod okny hornojiřetínské pobočky České pošty.
Informace, které se hodí Zápis do MŠ: KDY:
- středa 8. dubna od 8:00 do 16:00 - čtvrtek 9. dubna od 8:00 do 16:00
KDE:
- budova školy č. p. 300 (za poštou)
S SEBOU: - občanský průkaz zákonného zástupce - rodný list dítěte
RETROPARTY 20. března 2015 20:00 kulturní dům v Horním Jiřetíně vstupné: 50,- Kč DJ Zdeněk Lukesle
ZMĚNA ČASU! Ke změně dojde v neděli 29. března. Hodinky si posuneme o hodinu napřed.
Název periodického tisku: HOJIČ. Zpravodaj vychází jako občasník, a to hlavně v elektronické podobě. Evidenční číslo MK CR E 17598. Vydavatel: Zdeněk Bendl, Okružní 565, 435 43 Horní Jiřetín. E-mail: hojic@email.cz; tel.: +420 603 169 050. Redakční rada zpravodaje: Monika Bendlová (mb); Marek Moudrý (mm).