ÚNOR 2015
ZDARMA
Úvodník Milí čtenáři, v únorovém čísle zpravodaje HOJIČ toho pro Vás máme opravdu hodně. Při jeho tvorbě nás potěšily příspěvky od Vás, od našich čtenářů! Na první straně zpravodaje naleznete příspěvek od Petry Menclíkové, na straně druhé od pana Vladislava Šmacha a na poslední straně se poté s námi se všemi podělila o své vzpomínky na zaniklé Bylany paní Inka Kocourková. Všem mockrát děkujeme a vyzýváme tak ostatní naše čtenáře, aby se ničeho nebáli, našli trochu času, napsali pár řádků a poslali nám je na náš e-mail. Dále bychom Vám také rádi připomněli možnost bezplatné donášky HOJIČe až do domu. Krásný konec zimních měsíců za celou redakci přeje Monika Bendlová
Únor nabídne masopust i Poutníky Únorový program zahájilo divadlo SchachTa, které Vám 7. února v Černicích na sále předvedlo svou horkou novinku s názvem Turban. Týden na to jste si na černickém sále mohli pro změnu zatančit na valentýnském plese, který pořádali SK a SDH Černice. Závěr února bude patřit plesu města Horní Jiřetín, masopustu a koncertu legendárních Poutníků. Jiří Beneš KONCERT LEGENDÁRNÍ KAPELY POUTNÍCI MASOPUSTNÍ PRŮVOD 27. 2. / 20 hodin / KULTURNÍ DŮM 21. 2. / 15 hodin / TRIOLA Legendární skupina zavítá do Horního Srdečně zveme na další masopustní Jiřetína. Vstupenky zakoupíte průvod, který začíná v 15 hodin v knihovně během otevírací doby. u oděvního závodu Triola a končí Vstupné: 80,-Kč před kulturním domem. Masopustní masky vítány. Těšíme se na Vás!
Horní Jiřetín nedáme!
Před nedávnem jsem namalovala obraz s názvem Driáda. Maribyla v něm zbrojí proti těm, co jí chtějí zničit domov, ale my ho spolu s ní nedáme! Petra Menclíková, rozená Horová
Dotace na vytápění běží dál Na konci roku 2013 byly schváleny „Zásady pro finanční podporu přechodu z nekvalitních způsobů vytápění na nízkoemisní způsoby vytápění ve městě Horní Jiřetín“. Za poměrně jednoduchých podmínek lze získat na nový kotel až 40 000,- Kč. Stačí, když je zastaralé topeniště nahrazeno ekologicky šetrnějším nízkoemisním způsobem vytápění. Musí však odpovídat emisní třídě 4 a vyšší, popř. emisní třídě 3 pro topeniště s automatickým dávkováním paliva. Podrobné informace Vám rád poskytne pan Zdeněk Bendl, Bytová správa MěÚ Horní Jiřetín, tel. 720 287 378, e-mail byty@hornijiretin.cz. Při výběru topidel je třeba se řídit novou směrnicí. Nová směrnice stanoví požadavky pro uvádění na trh a i do provozu domácích lokálních topidel (kamna, krbové vložky, apod.) se jmenovitým tepelným výkonem do 50 kW a kotlů na tuhá paliva se jmenovitým tepelným výkonem do 120 kW. Zjednodušeně řečeno musejí kotle na tuhá paliva od 1. ledna 2020 vyhovovat emisním limitům na úrovni 5. emisní třídy (dle EN 303-5) a pro lokální topidla byly srovnatelné požadavky stanoveny od 1. ledna 2022. Zároveň je možné od 1. ledna 2014 koupit kotle od 3. emisní třídy výše. Přehledová tabulka s povinnostmi souvisejícími s prodejem a provozem kotlů na tuhá paliva: Zahájení platnosti
Popis nařízení
1. ledna 2014
Zákaz prodejů kotlů 1. a 2. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 3., 4. a 5. emisní třídy).
1. ledna 2017
Povinnost předložit revizi kotle (včetně označení emisní třídy).
1. ledna 2018
Zákaz prodejů kotlů 3. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 4. a 5. emisní třídy).
1. ledna 2020
Zákaz prodejů kotlů 4. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 5. emisní třídy).
Zákaz prodejů kotlů 4. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 5. emisní třídy). Zdroj: http://www.ceska-peleta.cz/kotle-na-pelety-2/ Zdeněk Bendl 1. září 2022
Pohlednice, která příští rok oslaví 100 let
Pohlednici, na které je zobrazena naše krásná spodní škola, nám poskytl sběratel pan Vladislav Šmach z Horního Jiřetína. Tento kousek nás zaujal hlavně tím, že pochází z roku 1916! Pohled je psaný německy a byl poslán do hlavního města Maďarska, do Budapešti. Za příspěvek děkujeme a přejeme tomuto pohledu dalších 100 let v dobrých rukách! Vyzýváme další sběratele, aby se nám také pochlubili svými zajímavými kousky. Redakce
Reakce pana starosty na dění kolem limitů Pokud sledujete dění kolem limitů těžby, tak Vám určitě neuniklo, jak předseda ČMKOS Josef Středula vytáhl do boje za zbourání Horního Jiřetína a Černic. Pokusil se přitom zaštítit i údajnými zájmy obyvatel Horního Jiřetína. Starosta Horního Jiřetína Ing. Vladimír Buřt reagoval: „Je výborné, že pan Středula chápe, že `na mrtvé planetě nejsou pracovní místa` (viz jeho loňské fotografie z Bruselu). Škoda, že nedokáže toto obecné zjištění aplikovat na české poměry. Ani v mrtvém Horním Jiřetíně by totiž žádná pracovní místa nebyla. Konkrétně pro 811 lidí - v textilce, malých firmách, hlubinném dole Centrum. Zde všude by místní lidé přišli v případě prolomení limitů o práci. Podle plánů těžební firmy by měl velkolom ČSA spolknout i průmyslovou zónu v Litvínově-Záluží, která dnes zaměstnává 4.153 lidí. To všechno proto, aby nepřišlo o práci 851 zaměstnanců Severní energetické. Rád bych se pana Středuly zeptal: proč je pro něj 851 pracovních míst v Tykačově firmě cennějších, než práce pro téměř 5.000 zaměstnanců ze Záluží, Horního Jiřetína, a Černic?
Lidé v Horním Jiřetíně žijí už řadu let v nejistotě především kvůli politikům a odborářským předákům, kteří se stále pokouší vrátit prolomení limitů do hry. Na podzim si naši občané výraznou většinou zvolili zastupitele, jejichž hlavním programem je záchrana města před rypadly. Bylo by zdvořilé, kdyby pan Středula přestal mluvit za naše občany – stejně, jako já se nesnažím mluvit za horníky. V jedné věci dávám panu Středulovi za pravdu. Ministrem Mládkem navržená tzv. malá varianta prolomení limitů, která počítá se zbouráním téměř čtvrtiny Horního Jiřetína a přivedení rypadel pod okna obyvatel Litvínova, je opravdu nesmyslná. Mládkem navržené zmrzačení a postupný úhyn našeho města by nepomohly nikomu. Rád bych pana Středulu pozval do Horního Jiřetína, aby se na vlastní oči a uši přesvědčil, jak to u nás vypadá a co si naši občané o plánech na prolomení limitů těžby myslí.“ Ing. Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína, tel: 724 081 095, e-mail: vladimir.burt@email.cz
Infobox: bilance pracovních míst souvisejících s limity těžby Průměrný počet zaměstnanců Severní energetické v roce 2013: 851 osob (Výroční zpráva Severní energetické za rok 2013, str. 17) Počet zaměstnanců a živnostníků v Horním Jiřetíně a Černicích včetně hlubinného dolu Centrum: 811 osob (informace Města Horní Jiřetín ze dne 12. 3. 2013) Počet zaměstnanců firem v Litvínově-Záluží: 4.153 osob (informace Úřadu práce ze dne 25. 3. 2013)
Bylany (něm. Püllna) a Vršany (něm. Würschen) V dnešním díle rubriky o zaniklých obcích se podíváme do zajímavých obcí, které ležely jihozápadně od Mostu pod vrchem Ressl, naším cílem budou vsi Vršany a Bylany. Název obce Bylany se pravděpodobně odvozuje od slova býlí a značí místo, kde rostlo mnoho bylin. První zmínky o obci pochází z let 1203 a 1207, obec tak byla o více než 50 let „starší“ než např. Horní Jiřetín. Ves to byla čistě zemědělská, místní sedláci se živili především chovem dobytka nebo pěstováním plodin (žito, pšenice, vinná réva). Velkého věhlasu však dosáhly Bylany po roce 1820, kdy zdejší léčivé prameny využil podnikatel Ulbrich a postavil v Bylanech lázeňský komplex. Léčivou vodu z Bylan pak vyvážel do celé Evropy. Nejvíce obyvatel měly Bylany v roce 1930 a to 209. Po válce byli německy mluvící obyvatelé vyhnáni a obec se nepodařilo dosídlit. O své vzpomínky na Bylany se s námi podělila Inka Kocourková, která se narodila v roce 1945 v Malém Březně. „Ve 3 letech jsme se odstěhovali do Bylan, t. j. v roce 1948, do malého baráčku směrem na Hořany, kde jsme měli 2 místnosti, špajzku, malou chodbičku a půdu, malý dvorek, kde děda choval králíky, 2 kozy a některý rok i prasátko, vyráběl i salámy.(…) Děda byl ve vsi kovář, také jsem za ním chodila šlapat měch, opravoval vše, o žních mlátičky, zkrátka co se pokazilo. (…)Do školy jsme chodili do Havraně přes lesík. (…) Usadili se tam vždy kočovní cikáni, vařili si tam, také chodili do vsi, když babička nebyla doma, dala jsem jim vajíčka a oni mi za to dali korále na krk a prstýnek.(…) S Toničkou Hajasů jsme v létě často pásly krávy, kde kolem Hořké vody byly louky, vždy jsme utekly dovnitř Kostel v Bylanech. Zdroj: zanikleobce.cz, Muzeum Most Hořké vody a hrály si na schovku. Pod podlahami byly kamenné lahve s vodou, která šla do celého světa, to jsem jako holka ještě nevěděla. Bylo to mé nejkrásnější dětství. Babička s dědou mě vychovali, nikdy na ně nezapomenu.“ Obec padla v roce 1978. Ves Vršany je pojmenována podle její polohy mezi vrchy. Dnes můžeme cynicky podotknout, že spíše mezi doly. Ani Vršany dnes totiž nespatříme, pohltil je v roce 1978 stejnojmenný povrchový hnědouhelný lom. Poprvé je obec zmiňována roku 1350 a svým vývojem připomíná sousední Bylany. Počet obyvatel zde nijak výrazně nerostl, několik místních sedláků se věnovalo zemědělství a obdělávalo svá žitná a pšeničná pole nebo chovalo dobytek. Doloženo je také chmelařství. 182 obyvatel, tedy nejvyšší Náves ve Vršanech. počet, čítaly Vršany v roce 1921. (mm) Zdroj: zanikleobce.cz, Muzeum Most V březnovém čísle si na tomto místě připomeneme Konobrže a Pohlody. Své vzpomínky/historky nám můžete poslat na e-mail hojic@email.cz nebo jednoduše napsat na papír a vhodit do bílé schránky, která je umístěna pod okny hornojiřetínské pobočky České pošty.
Informace, které se hodí II. ročník Jiřetínské šlápoty
BYTOVÁ SPRÁVA
Letošní procházka Horním Jiřetínem se uskuteční o Velikonoční neděli dne 5. dubna 2014. Sraz je ve 14:30 na placu u požární zbrojnice.
HORNÍ JIŘETÍN Zdeněk Bendl
Hlavní trasa je dlouhá 6 km, zkrácená trasa 3,5 km.
tel.: 720 287 378
Více informací se dočtete v příštím čísle zpravodaje.
e-mail: byty@hornijiretin.cz
Název periodického tisku: HOJIČ. Zpravodaj vychází jako občasník, a to hlavně v elektronické podobě. Evidenční číslo MK CR E 17598. Vydavatel: Zdeněk Bendl, Okružní 565/53, 435 43 Horní Jiřetín. E-mail: hojic@email.cz; tel.: +420 603 169 050. Redakční rada zpravodaje: Monika Bendlová (mb); Marek Moudrý (mm).