“Lidé ve městě jsou si hodně blízko, což vyžaduje vzájemnou lásku. Je nutné, abyste měli rádi své boty, kabát a čepici, musíte se stát ve svém prostředí výraznou postavou. Také musíte mít rádi pohled na jiné lidi –na jejich oblečení, na to, co s sebou nosí, na jejich každodenní masky. Tohle dělá město městem. Podle mě to souvisí s leností – lidé si myslí, že je město produktivní prostředí, ve skutečnosti ale neprodukuje nic. Městská produkce slouží leda zahálce, ve městech vznikají křesla, šperky, krásné šaty, postele nebo stoly. Všude ve městě, dokonce i na ulici, najdete místo, kam si sednout. Když kulturní vývoj dospěje k určité hranici, lidé mají najednou čas se usadit a přemýšlet. Tohle je pravá podstata města – sedět, přemýšlet a čekat. Na válku, na odplutí lodi, na nápad, jak vydělat peníze.”
Sverre Fehn
Zadání
Nové struktury ve starých stopách
Cílem práce je prokázat smysluplnost a důležitost obnovy míst v historicky exponovaných polohách centra města Prahy. Ověřit situace, jež jsou vnímány jako neměnné a obhájit vstup současné architektury do těchto míst.
Polemizovat nad morální zodpovědností vůči historickému kontextu. Ověřovat flexibilitu městského plánu a životaschopnost jeho přestavby. Navrhovat ne jako antitezi ke stávajícímu, ale jako syntetické doplnění. Reagovat na růst města a posílit centrum.
Místa obchodu
Čelíme dnes neustálé degradaci úrovně míst, které představují pro současný veřejný život ve městech i mimo ně zásadní roli. Jsou jimi místa obchodu. Místa, na kterých je ve větší či menší míře závislý každý obyvatel města. Tato Le Corbusierem opomenutá funkce moderního města1 byla předmětem počátečních úvah a následného formování diplomové práce. Stavby tomuto účelu určené už dávno nejsou tím, čím byly obchodní domy v 19.století. Tedy v momentě, kdy nakupování poprvé začalo představovat také zábavu a potěšení - na počátku konzumní éry. Z dnes budovaných center zmizela reprezentativnost chrámů materiálních statků, povyšující prodej na cosi božského2. Pryč je noblesa a kultivovanost.
Přesto místa sloužící obchodu od nepaměti sehrávala ve vývoji města elementární roli. Místa trhu, obchodu a směny jako páteřní funkce s jasným umístěním v systému města se dnes rozplývají v nekontrolovatelné prostory založené na principech podprahové reklamy a maximalizace prodeje. Samotná architektura či kultivovanost prostoru je na samém okraji zájmu. Klíčovou roli v rozvoji této typologie sehrálo minulé století, které předefinovalo dědictví 19. století, plnosortimentní obchodní dům a obchodní třídy, v nové tvarosloví - shopping mall. Tato nová typologie byla vytvořená Victorem Gruenem v 50. letech za účelem přenesení evropského fungujícího centra města na americkou suburbii.
Při svém návratu zpět do rodného místa se však stává klíčovým problémem. Ve spojení s trvajícím kultem konzumu má dnešní nekoncepční budování těchto staveb nedozírné následky na fungování, vzhled a veřejný prostor současných měst. Překvapivě se tato, dnes masově užívaná, typologie vymkla jakékoli odborné diskuzi na poli architektury a plánování. Navrhování těchto staveb je povětšinou v rukou „aranžéra“ či samotného developera. Architekt v tomto spojení hraje spíše podružnou roli plánovače a kresliče, jehož možné zásahy jsou pod nátlakem ekonomické rentability staveb potlačeny na minimum.
Shopping mall vs. Praha
Odkaz amerického shopping mallu dorazil do historického centra. Dočkali jsme se vstupu imitace do své vlastní předlohy. V minulých desetiletích „úspěšná“ krabicová výstavba na předměstích přestává býti pro konzumenta atraktivní. Dochází tak k jejímu přesídlení se vším všudy.
Jsme svědky historického okamžiku. Laciná kopie evropské pasáže či nákupní třídy konkuruje svému vzoru. A v souboji vyhrává. Svou nečitelností a sílou zásahu začíná přebírat roli ulice a veřejného městského prostoru. Architekt zde hraje hru o „minimální škodu“ na tváři města.
Do centra pozornosti se dostává typický pražský blok s ideálním měřítkem pro ukrytí všech náležitostí této, pro město cizorodé, typologie. Pod argumentem ochrany historického rázu centra se v prvním plánu zachovávají historické fasády. Vše ostatní je často zničeno. Co se děje uvnitř jde pak mimo kontrolu všech nezúčastněných. Vše rozhodováno je v soukromé sféře. Prodejní prostor, oděn do slupky forem veřejných pasáží, přebírá se všemi svými zbraněmi roli veřejného prostoru jako demokratického místa se všemi svými jevy kladnými i zápornými. Vznikají tak další a další antropologicky „bezmístné“ prostory nereflektující v žádném ohledu pravost a existenci původního místa3. Černé díry na mapě města. Tlak developera a památkáře zde dosáhl svého uspokojení. V celém procesu zbývá už jen konzument neschopen rozeznávat hranice skutečného a smyšleného. Skutečné ulice a „kvaziprostoru“ obchodního centra.
V opozici proti těmto nečitelným strukturám jsou stavby obchodních domů, které mají ve struktuře centra Prahy své nezaměnitelné místo. Mají jasnou hmotu i historickou souvislost. Jejich prostorový koncept však programově přímo neodpovídá současnému stylu nakupování. Jsou jimi například Palác Ara, OD Máj nebo OD Kotva.
Každý z výše jmenovaných domů reagoval na měnící se tendence v kultuře nakupování odlišně, ať už úplnou změnou náplně, transformací vnitřního uspořádání prodejních ploch nebo posilováním kulturní a společenské atraktivnosti stavby. Důležitost spočívající v jejich pevném umístění ve struktuře města a v roli shromaždišť je nezpochybnitelná. Všechny tyto objekty nacházející se v pásmu bývalého Staroměstského opevnění vytvářejí důležité pilíře na rozhraní Starého a Nového města. Neslouží pouze možnostem nákupu, ale jsou také důležitou sociální platformu vnášející život do centra města. Rozhodla jsem se tedy zaměřit na tento druh staveb a na jejich možný potenciál.
1 v roce 1933 LE CORBUSIEREM stanovené čtyři funkce moderníhoměsta - bydlení, práce, doprava a rekreace 2 ZOLA,E., U štěstí dam; Dům, který Mouret vytvořil, zaváděl nové náboženství, jeho obchod poznenáhlu nahrazoval chrámy, opuštěné upadající vírou, jinak by nyní duše zůstaly prázdné. Ženy k němu chodily trávit volný čas, ty rozechvělé neklidné hodiny, které dříve prožívaly v kaplích.
3 RELPH,E., Place and Placelessness
Vzdali jsme se prostorové kvality za účelem maximalizace plochy prodeje.
Haasův obchodní dům (1. obchodní dům v Praze), Na Příkopech
Theofil Hansen
„Shopping is arguably the last remaining form of public activity.“
Prague The Style Outlets, Tuchoměřice u Prahy
očekávané otevření 2017
Chuihua Judy
Harvard Design School Guide to Shopping
“Obchodní dům nemůže zůstat statickým. Musí být rozšiřován ve všech směrech.”
Josef Kittrich
Potenciál rozšíření pražského bulváru do ulice Na Poříčí.
KOTVA
BÍLÁ LABUŤ
PERLA HAASŮV DŮM
MÁJ
“Když labut umírá, sladce zpívá a zpívajíc končí svůj život.”
Leonardo da Vinci
Dům pojišťoven Assicurazioni Generali a Moldavia-Generali, Na Příkopě, Praha
Bohumír Kozák – Antonín Černý
Pražské pasáže
“The result is the destruction of the department store’s staircase to enlarge the retail space on the ground floor, which is the most valuable.”
Rem Koolhaas, Elements, Stairs
Le Bon Marche Department Store, Paris
Louis-Auguste Boileau, Gustave Eiffel
Le Bon Marche Department Store, Paris Andrée Putman
Essence skyscraper
Ewa Odyjas, Agnieszka Morga, Konrad Basan, Jakub Pudo
Výkladní skříň šparkařského domu Tiffany & Co.
The Great Gatsby, F. Scott Fitzgerald
“Důležitý je dobrý, nepřetržitý chod obchodního domu za stálého zájmu nejširších vrstev, jak majetnějších
tak i méně majetných, což umožňuje maximální využití domu, stavěného na nejdražších pozemcích městského centra.”
Josef Kittrich, Od maloobchodu k obchodnímu paláci
Obchodně-administrativní komplex Savarin
Cigler Marani Architects
Výkladní skříň obchodního domu Selfridges & Co.
“Dům, který Mouret vytvořil, zaváděl nové náboženství, jeho obchod poznenáhlu nahrazoval chrámy, opuštěné upadající vírou, jinak by nyní duše zůstaly prázdné. Ženy k němuchodily trávit volný čas, ty rozechvělé neklidné hodiny, které dříve prožívaly v kaplích.”
Emilé Zola, U štěstí dam
“Ve vrcholu věže se nachází vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus.
Jednalo se o místo pro kratochvilná setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu.”
Novomlýnská vodárenská věž, Praha Carlo Lurago
Galerie hlavního města Prahy
sakrální vs. profánní
světský nenáboženský všední znesvěcující
profanovat ‘znesvěcovat, znevažovat’, profanace, zrpofanovaný. Z lat.
prõfãnãre tv. od prõfãnus ‘světský, znesvěcený, nečistý’ vlastně ‘jsoucí
před svatyní, mimo posvátné místo’, prõ- a fãnum ‘posvátné místo, svatyně’
Agora
(řecky αγορά, u Homéra lidové shromáždění a odtud i shromaždiště) znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. Původně jen volné místo, kde se konaly trhy (zejména dopoledne), ale hlavně shromáždiště svobodných občanů, nezbytná součást starověkých řeckých poleis - městských států. Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada (búleutérion) a prytaneion, chrámy a v bohatých městech lázně, honosná sloupořadí (stoa), která poskytovala stín a chránila proti dešti.
Svobodný občan je ten, kdo může většinu času trávit na (politické) agoře a věnovat se tak záležitostem obce. Aristotelés v Politice zastává názor, že veřejná (politická) agora jako shromaždiště občanů musí být oddělena od tržiště, kde se obchoduje. U tržiště má být i úřad dozoru nad trhem a další úřady.
výsoké vs. nízké
Basilica Palladiana, Vicenza
Andrea Palladio
“Správný obchodní dům neprodává značky.”
Galleries Lafayette
Snídaně u Tiffanyho
Audrey Hepburn
Výkladní skříň šparkařského domu Tiffany & Co.
Problém přemíry kreativity retail designu, která se v obchodním domě setkává v jednom prostoru.
“vévodit, vynikat, vládnout” od “dominus” = “pán” od “domus” = “dům”
Dominovat
Barbara Kruger
znamená doslova „bohatství, majetek“. Slovo je údajně odvozeno z hebrejského slovesného kořene, jenž označuje „to, v co člověk doufá, čemu věří, nač spoléhá“.[1] V přeneseném smyslu se slovo v českém jazyce používá pro označení nezřízené touhy po majetku. Takové použití slova mamon je doloženo i v hebrejsky a aramejsky psaných výkladech Bible 2. století n. l.
V některých přepisech Bible, například v evangeliu sv. Lukáše nebo sv. Matouše, je Mamon ztělesňován jako démon. V období středověku byl Mamon personifikován jako démon chamtivosti a touhy po bohatství.
Všesl. - p. błądzić, r.d. bludít’, s.úch. blúditi, stsl. bloditi. Psl. *bloditi je iterativum (opětovací sloveso) k *blęsti (A5) (stsl. blęsti ‘žvanit, smilnit’, stč. blésti ‘žvanit’), odtud je i blod? (ve stsl. ‘smilstvo, rozmařilost’), obenějším posunem pak význam ‘sejít z cesty, bloudit’. Psl. *blęsti se obvykle spojuje s lit. blęsti ‘kalit se, tmít se’, lot. blenst ‘špatně vidět, říkat nesmysly’ i gót. blandan (sik) ‘plést se’ a rodinou germ. *blindaz (gót. blinds, něm., angl. blind) ‘slepý, vše snad lze vztáhnout k výchozímu ie. *bhlendh- ‘nezřetelně vnímat či mluvit’. Vývoj významu ve slov. (především ‘smilnit’) však není zcela jasný.
OD Selfridges
“Není to šatna, ale inkubátor pro dospělé, nástroj, který dovoluje členům dosahovat nové
úrovně zralosti proměnou sebe sama v nové bytosti.”
Rem
Koolhaas, Třeštící New York
Harvard Design School Guide to Shopping
geometrie pražských vertikál
Obchodní dům jako poutač.
Obchodní dům Prior, Pardubice Růžena Žertová
Nekonečný sloup
Constantin Brâncuși
Sportoviště jako přirozená součást pražských paláců.
