COLUMN
JAK SE STÁT ŠŤASTNÝM SNADNO A RYCHLE
4–5
červenec/srpen 2016
T
Jan Flaška
C
o si budeme nalhávat, většina lidí je nešťastných. I vy jste nešťastní. Klidně si říkejte, že zrovna vy jste šťastní, a já nemám důvod vám nevěřit, ovšem – aniž bych chtěl jakkoli snižovat vaše štěstí – je to jen tím, že se jako neužitečné hnidy bezcílně rochníte v teplounkých výkalech vlastních ubohých životů, hluší a slepí vůči všem těm otřesným věcem kolem nás, jako jsou epidemie, války, ekologické problémy, hladomory a Zeman. I tak ale všichni toužíme po štěstí. Existuje jedna staletími a miliony lidí prověřená cesta, jak dosáhnout štěstí. Dobře ji znají všichni, kteří se nějakou dobu věnovali východním duchovním naukám. Tou cestou jsou drogy, například kokain nebo pivo. Sice prý ještě nikomu opravdové štěstí nepřinesly, ale i tak už celé věky nezištně pomáhají lidstvu zapomenout, jaké to je být nešťastný, a občas se navíc starají
i o to, abychom nevyhynuli. A když jich spotřebujete fakt hodně a nejste Keith Richards, tak brzo umřete a fikaně si tím zkrátíte zbytečné utrpení v tomto slzavém údolí. Je to k neuvěření, ale existují lidé, kteří drogami opovrhují. Místo nich doporučují léčit neštěstí přátelstvím. Já je i docela chápu, přeci jen drogy dneska stojí spoustu peněz a druhý den se po nich člověk často probudí v tratolišti vlastních zvratků, případně v tratolišti cizích zvratků, a to se u přátelství stává spíš výjimečně. Lidé, co místo drog doporučují přátelství, se sdružují kolem všelijakých pozitivních webů, které přetékají návody, jak se stát šťastným snadno a rychle, a mají v logu kytičky, motýly a duhu. Tihle lidé mluví jazykem, který osciluje kdesi mezi poetismem, klingonštinou a strojovými překlady z Google Translate, a není proto úplně jednoduché jim porozumět. Rád bych vám svět těchhle zajímavých bytostí