M16 - Finanční vyjádření ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích

FINANČNÍ VYJÁDŘENÍ ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Ing. Ondřej Valach Ing. Alena Daňková

Ostrava 2013

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0462 „Virtuální vzdělávání v dopravě“.

úvod Autor kapitoly

Název:

FINANČNÍ VYJÁDŘENÍ ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI

Autoři:

Ing. Ondřej Valach, Ing. Alena Daňková

Vydání:

první, 2013

Počet stran:

34

Náklad:

5

Studijní materiály pro studijní obor Dopravní technika a technologie, Fakulta strojní Jazyková korektura: nebyla provedena.

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Název: Virtuální vzdělávání v dopravě Číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0462 Realizace: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Univerzita Pardubice

© Ing. Ondřej Valach, Ing. Alena Daňková © Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice ISBN 978-80-248-3273-9

2

úvod Autor kapitoly

POKYNY KE STUDIU Finanční vyjádření ztrát z dopravní nehodovosti

Prerekvizity

Cílem učební opory Cílem je seznámit studenty se základními pojmy z oblasti výpočtu ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti. Po prostudování modulu by měl student být schopen znát metody oceňování a výpočet přímých a nepřímých nákladů dopravní nehodovosti.

Pro koho je předmět určen

Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky, ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná struktura.

3

úvod Autor kapitoly

Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup: Čas ke studiu: xx hodin Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly.

Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto problematikou ještě nikdy nesetkali a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté zkušenosti.

Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Popsat …

Definovat …

Vyřešit …

Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly – konkrétní dovednosti, znalosti.

Výklad Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady, odkazy na animace.

Shrnutí pojmů Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud některému z nich ještě nerozumíte, vraťte se k nim ještě jednou.

Otázky Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik teoretických otázek.

Úlohy k řešení Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných situací.

Další zdroje U některých kapitol jsou na konci uvedené použité zdroje a zdroje, ze kterých můžete čerpat při dalším studiu. Použité zdroje jsou uvedeny v závěru učební opory.

4

úvod Autor kapitoly

Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přeje autor Ing. Ondřej Valach Ing. Alena Daňková

5

úvod Autor kapitoly

OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................. 7

2

STANOVENÍ NÁKLADŮ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI V ČR ........................... 8 2.1

Metody celosvětového hodnocení následků dopravních nehod............................ 8

3

POSTUP VÝPOČTU ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI .......................... 12

4

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ A OCENĚNÍ NÁKLADŮ A ZTRÁT ......................... 14

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ ..................................................... 16

4.2

4.1.1

Náklady na zdravotní péči .................................................................................. 16

4.1.2

Náklady na hasičský záchranný sbor................................................................. 17

4.1.3

Náklady na policii ................................................................................................ 17

4.1.4

Náklady na hmotné škody a pojišťovny ............................................................ 18

4.1.5

Náklady na činnost soudů a správních orgánů ................................................. 19

SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ ....................................... 21 4.2.1

Specifikace ztrát na produkci ............................................................................. 21

4.2.2

Specifikace ztrát na sociálních výdajích ............................................................ 23

5

VYČÍSLENÍ ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZA ROK 2011 .............. 29

6

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ .......................................................................................... 32

POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................... 34

6

úvod Autor kapitoly

1

ÚVOD

Učební opora se věnuje problematice finančního vyjádření ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích Studentům bude v této učební opoře vysvětlena důležitost problematiky finančního vyčíslení ztrát z dopravní nehodovost a to jak z pohledu dopravně-bezpečnostního, tak i ekonomického. Finanční dopad následků dopravních nehod není pouze na viníka dopravní nehody, který částečně nese finanční náklady, ale převážná část nákladů je hrazena státem, dále pojišťovnami a v neposlední řadě i obětí dopravní nehody. Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti Finanční vyjádření výše ztrát z dopravní nehodovosti poskytuje přehled o tom, kolik stojí dopravní nehody stát a naší společnost. Zjištěné jednotkové náklady je možné dále využívat jako dílčí část do ekonomických analýz, například Cost-benefit analýzy s cílem zjistit efektivitu daného dopravně – bezpečnostního opatření.

Implementace vhodných efektivních dopravně - inženýrských opatření pak může zefektivnit vynakládání finančních prostředků a eliminovat negativní externality, které vznikají silniční dopravou, tedy snížením závažnosti a počtu dopravních nehod.

7

STANOVENÍ NÁKLADŮ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI V ČR Autor kapitoly

2

STANOVENÍ NÁKLADŮ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI V ČR Čas ke studiu: 3 hodiny

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět: Popsat metodu preventivních nákladů Definovat metodu ocenění lidského kapitálu Popsat metodu restitučních nákladů

Výklad Dopravní nehody na pozemních komunikacích jsou celosvětovým problémem. Smrt na silnicích nalezne přibližně 1,2 miliónu osob ročně, dalších 30 – 50 miliónů obyvatel je zraněno. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2004 jsou dopravní nehody příčinou cca 2,2 % všech úmrtí.

Počet nehod na pozemních komunikacích v České republice je i přes jejich klesající tendenci a intenzivní stahu o redukci značně vysoký. Podle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je primárním cílem snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru zemí Evropské unie a současně oproti roku 2009 snížit o 40% počet těžce zraněných osob.

2.1 Metody celosvětového hodnocení následků dopravních nehod V uplynulém desetiletí se snaží ekonomicky vyspělé státy hrozivé trendy dopravní nehodovosti zvrátit a činí systematické kroky, které vedou ke snížení následků dopravních nehod na životech, zdraví a hmotných škodách. Pro tyto účely je nutné definovat metody, kterými lze ocenit následky dopravních nehod.

Cenu lidského života je možné definovat jako finanční částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu jednoho lidského života (tedy ztráta produkce, které se dá vyhnout díky zachráněnému životu)1 K vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti se používá řada matematických, ekonomických a sociologických metod oceňování. Tyto metody jsou odlišné podle cíle a důvodu ocenění. Jedná se například o níže uvedené metody

1

8

STANOVENÍ NÁKLADŮ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI V ČR Autor kapitoly Metoda restitučních nákladů je založena na odhadu finanční hodnoty restituce případné škodní události, bývá používána např. pojišťovnami.

9

Zdroj: Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti 2012 Autor kapitoly

3

ZDROJ: METODIKA VÝPOČTU ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI 2012

Metoda preventivních nákladů (WTPwillingnessto pay, metoda „ochoty platit“). Tato metoda je založena na dotazníkových průzkumech. Stojí na finančním ocenění skutečnosti, jakou částku jsou lidé ochotni zaplatit za případnou vzniklou újmu. V podmínkách dopravy se může například jednat o ochoty zaplatit za možnost vyhnout se účasti na dopravní nehodě.

Tato metoda se dělí dále na: a) individuální preventivní náklady představují osobní přístup k ocenění možnosti vyhnout se dopravní nehodě (dotazníkové šetření). b) společenské preventivní náklady plynou z ocenění hodnot rozhodnutí veřejných orgánů například v otázkách rychlostních limitů na komunikacích v podobě delší doby jízdy a přínosů v podobě menšího počtu dopravních nehod. Tato metoda je náročná pro svou relativní abstraktnost.

U použití této metody je nutné dbát do správně stanovenou cílovou skupinu respondentů a správně postavené kladené otázky. Je dobré dát pozor interpretací výsledků, z důvodů subjektivního pohledu na danou problematiku. Podrobněji je metoda WTP rozebrána v učební opoře „Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod“.

Metoda ocenění lidského kapitálu (Human Capital Approach) je postavena na posouzení finančních následků dopravní nehody. Metoda nazývána také jako „metoda celkového výstupu“ ohodnocuje i subjektivní faktory, např. bolest, žal, utrpení zraněných osob.

Tato metoda rozděluje náklady na nehodovost do dvou kategorií: -

náklady, které vzniknou vlivem ztráty nebo odchýlení stávajících zdrojů (např. zdroje užité k nápravě následků nehod), náklady, které vzniknou vlivem ztráty možného budoucího výkonu (např. ztráta pracovního času, ztráta produkce následkem smrti nebo zranění).

Metoda „celkového výstupu“ nezahrnuje výpočet a ocenění subjektivních škod, mezi které patří bolest, šok, ztráta naděje na dožití, změna kvality a délky života, ztráta životní pohody, narušení rodiny, škody na životním prostředí a jiné, zpravidla nenahraditelné škody.

Jedná se o škody, které se týkají nejen přímých účastníků nehod, ale postihují také další osoby (rodinu, přátelé, osoby žijící v lokalitě, kde je vysoká intenzita dopravy, atd.). Subjektivní škody jsou obtížně kvantifikovatelné a tudíž těžce vyjádřitelné v peněžních jednotkách. Jejich výše se dá vyčíslit dle různých metod ocenění, např. dle výše uvedené p kontingenční metody ocenění metody „ochoty platit“).

10

Zdroj: Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti 2012 Autor kapitoly

Shrnutí pojmů Cena lidského života, metoda restitučních nákladů, metoda preventivních nákladů, metoda ocenění lidského kapitálu

Otázky Jaký je cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu?

Na jakém principu je založena metoda restitučních nákladů?

Další zdroje Učební opora „Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod“.

11

POSTUP VÝPOČTU ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI Autor kapitoly

4

POSTUP VÝPOČTU ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI Čas ke studiu: 1 hodina

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět: Vyjádřit co je cílem Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti?

Výklad V posledních letech je většina lidských hodnot vyjadřována penězi. Člověk svou každodenní činností vytváří určité statky a služby, čímž se podílí na tvorbě celkového domácího produktu. Lidský kapitál je tak uznáván jako základní součást národního bohatství.

Je však možné ocenit samotný lidský život? Na jednu stranu lze říci, že hodnota lidského života je nesrovnatelná s jakoukoli jinou hodnotou, na druhé straně však existují limity, které omezují prostředky, jež lze vynaložit na snížení rizika smrti.

Cenu lidského života je potom možné definovat jako peněžní částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu jednoho lidského života (tedy ztráta produkce, které se dá vyhnout díky zachráněnému životu).

V České republice byla Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. v Brně vytvořena „Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti, která umožňuje kvantifikovat výši nákladů spojených s následky dopravních nehod.

Metodika byla postupně vyvíjena, její první verze byla představena v roce 2004 a obsahuje základní orientační vyčíslení celospolečenských ztrát z dopravní nehodovosti.

Poslední aktualizovaná verze metodiky bude vydána na začátku roku 2013. Jejím účelem je dosažení nejvyššího možného stupně objektivity oceňování jednotlivých složek způsobených škod. Pro výpočet je využívána metoda propočtového ocenění ekonomických následků dopravní nehodovosti.

Metodika využívá statistických údajů a expertních propočtů z oblasti zdravotnictví, pojišťovnictví, sociální péče, dopravní policie, hasičského záchranného sboru, soudů a jiných správních orgánů.

Kvantifikace nákladů a ztrát se provádí technikou přímého zjišťování hmotných škod a nákladů. Pro ztráty na produkci je využíváno tzv. hrubého výnosu, tj. výše hrubého domácího produktu na obyvatele za příslušný kalendářní rok. V porovnání s ostatními evropskými státy nejsou do výpočtu zrát zahrnovány škody subjektivní, tzn. fyzická bolest, psychické trauma, ztráta naděje na dožití, žal, ztráta obvyklého způsobu života, narušení sociálních vazeb, škody na předmětech zvláštní obliby apod. Důvodem neexistence subjektivních veličin je velmi 12

POSTUP VÝPOČTU ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI Autor kapitoly obtížné přesné ekonomické ocenění a tím snaha předejít spekulativním závěrům o celkových škodách.

Důležité je upozornit, že výše uvedená metodika do výpočtu nezahrnuje subjektivní škody.

Celková vypočtená výše ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích tak není konečná.

Shrnutí pojmů hrubý výnos, subjektivní veličiny

Otázky Jaké škody nejsou zahrnovány v porovnání s ostatními evropskými státy do výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti v ČR?

13

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ A OCENĚNÍ NÁKLADŮ A ZTRÁT Autor kapitoly

5

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ A OCENĚNÍ NÁKLADŮ A ZTRÁT Čas ke studiu: 1 hodina

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět: Rozdělit přímé a nepřímé náklady Definovat náklady na zdravotní péči, na HZS, na policii, na hmotné škody, soudy a správní orgány

Výklad Pro samotné vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti je nutné identifikovat, kvantifikovat a ocenit relativní náklady. Jedná se o náklady, které mají přímou vazbu na dopravní nehodu a souvisí s jejím vznikem, odstraněním a následky.

Obrázek 1 Členění nákladů a ztrát

14

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ A OCENĚNÍ NÁKLADŮ A ZTRÁT Autor kapitoly Zdroj: Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, 2013 K získání větší míry podrobnosti a tím i lepší vyčíslení škod je vhodné náklady a ztráty dále členit dle druhu následku: Se smrtelným zraněním - za usmrcenou osobu se považuje osoba, která zemře na místě nehody, při převozu do nemocnice nebo nejpozději do 24 hod. po nehodě. Některé statistiky uvádění počet usmrcených osoby v době do 30 dní. Je nutné si dát pozor na tuto dobu evidování a zařazení. Pro výpočet ztrát dle uvedené metodiky se používá počet usmrcených osob do 30 dnů po nehodě.

S těžkým zraněním – nedojde k úmrtí osob ani k vážnému zranění osob, ale jedna nebo více osob je vážně zraněna (závažnost určuje lékař) S lehkým zraněním – nedojde k úmrtí osob ani k vážnému zranění, osoba je zraněna lehce (např. odřeniny, pohmožděniny), závažnost určuje lékař Pouze s hmotnou škodou - není nikdo zraněn, ale dojde jen k poškození vozidla nebo majetku Dle výše uvedené členění závažnosti dopravních nehod jsou identifikovány a kvantifikovány jednotlivé nákladové položky.

Shrnutí pojmů přímé náklady, nepřímé náklady

Otázky Jaké druhy nákladů obsahuje množina přímých nákladů z dopravní nehodovosti?

Jaké druhy nákladů obsahuje množina nepřímých nákladů?

Dle jakých kategorií závažnosti dopravních nehod jsou vyčíslovány jednotlivé náklady?

15

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Čas ke studiu: 10 hodin

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět: Popsat náklady na zdravotní péči Popsat náklady na hasičský záchranný sbor Definovat náklady na policii, hmotné škody a pojišťovny Definovat náklady na soudy a správní orgány

Výklad Přímé náklady jsou tvořeny náklady, které bezprostředně souvisejí s dopravní nehodou a je možné je přesně vymezit a realizují se v krátkodobém horizontu. S řešením dopravní nehody je lze uzavřít.

Mezi přímé náklady patří náklady na zdravotní péči, na hasičskou záchrannou službu, náklady na policii, hmotné škody, soudy, pojišťovny a administrativní náklady.

5.1.1 Náklady na zdravotní péči V případě, že dojde následkem dopravní nehody ke zranění účastníků silničního provozu, je nutné vyčíslit náklady na zdravotní péči.

Náklady na zdravotní péči tvoří výjezd zdravotnické záchranné služby na místo nehody včetně převozu do nemocnice, ústavní nemocniční péči, hospitalizaci a pohospitalizační péči jako je například rehabilitace a ambulantní lékařská péče. V případě usmrcení osoby je nutné vyčíslit i náklady na provedení pitvy.

Náklady na výjezd zdravotnické záchranné služby Náklady na zdravotnickou záchrannou službu zahrnují náklady, které jsou spojeny s výjezdem zdravotnické záchranné služby k dopravní nehodě, poskytnutí odborné lékařské pomoci na místě a převoz zraněné osoby do nemocnice.

Do nákladů na zdravotní péči jsou zahrnuty náklady na: • pohonné hmoty a další provozní výdaje spojené s výjezdem sanitního vozidla • mzdové prostředky lékařů • režijní náklady (spotřeba energie, opravy a udržování) a další 16

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly Náklady na ústavní nemocniční péči a rehabilitaci Jedná se o náklady na poskytnutí odborné zdravotnické péče v lékařském zařízení a náklady na pohospitalizační péči a rehabilitaci.

Náklady na ústavní nemocniční péči a rehabilitaci zahrnují podíl na celkové režii ústavního nemocničního zařízení. Jedná se především o • • • • •

mzdy zdravotnického personálu, režijní náklady (energie ústavního nemocničního zařízení), odborné zdravotnické vybavení, spotřební materiál (léky, zdravotnický materiál) a další náklady.

Výpočet nákladů na ústavní nemocniční péči vychází z průměrné doby léčení a průměrných nákladů na jeden den léčení s rozdělení nákladů dle závažnosti následků dopravní nehody. Náklady se liší dle závažnosti dopravní nehody (s usmrcením, pro těžce zraněnou osobu, pro lehce zraněnou osobu).

5.1.2 Náklady na hasičský záchranný sbor Náklady na hasičský záchranný sbor v České republice souvisí s výjezdem zásahového vozidla k dopravní nehodě, samotným zásahem na místě vč. následných úklidových prací.

Náklady jsou závislé na mnoha faktorech, které se odvíjí od různých principů financování jednotek požární ochrany. Tento hasičský záchranný sbor je členěn od centrální úrovně, kterou představuje Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) až po decentralizovanou úroveň obcí a podniků, představovanou řadou místních jednotek (HZS podniků, JSDH obcí).

Z celkového počtu zásahů u jednotlivých druhů událostí činil podíl záchranných a likvidačních prací v roce 2011 při dopravních nehodách 16,5 %, z toho HZS ČR zasahoval při 84,3 % dopravních nehod a JSDH obcí při 10,9 % dopravních nehod, HZS podniků při 4,7 %.

Celý zásah se skládá ze dvou částí: a) záchranných prací (vyproštění zraněných osob, předlékařská zdravotní pomoc) b) likvidačních prací (úklid následků nehody, manipulace s havarovanými vozidly, zamezení úniků nebezpečných látek).

Při výpočtu je nutné zohlednit i jednotlivou závažnost následků dopravních nehod (nehoda s usmrcením, s těžkým zraněním, s lehkým zraněním a s hmotnou škodou). Na základě procentuálního vyjádření dle jednotlivých typů závažnosti je vyčíslen náklad na hasičský záchranný sbor pro jednotlivý typ dopravní nehody.

5.1.3 Náklady na policii Jedná se o náklady, které jsou spojeny se zpracováním a vyšetřováním dopravních nehod příslušníky dopravní policie. Tyto náklady se kalkulují na základě na základě střední 17

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly spotřeby času na 1 nehodu, s rozdělením na nehody s usmrcením, těžkým a lehkým zraněním a nehody pouze s hmotnou škodou.

Výpočet vychází z průměrného nákladu na vozidlo (Kč/km) a průměrné ujeté vzdálenosti k dopravní nehodě, vč. času příslušníků policie stráveného při vyšetřování a zpracování dopravní nehody (záznam do protokolu, zaznamenání výpovědí svědků).

Administrativní náklady související s vyšetřováním nehody s usmrcením jsou ve zhruba 80 % případů spojeny s nutností provést soudní pitvu, konkrétní částky vycházejí ze zákona o znalcích a tlumočnících, zohlednit je třeba rovněž spotřebu materiálu. Rovněž je třeba počítat s úhradou tlumočeného (u 10 % nehod), nákladů soudních znalců (u 90 % nehod s usmrcením, u 50 % nehod s těžkým zraněním, v 5 % nehod ostatních). Při stanovování soudních nákladů se vychází z toho, že cca 20 % všech vyšetřovaných nehod je kvalifikovatelných jako trestný čin (pro způsobení usmrcení či těžké újmy na zdraví, s ohledem na postupné stanovování čím dále vyšší hranice způsobených hmotných škod, kdy je nutné nechat nehodu prošetřit policií, bude třeba uvedený údaj zásadně přehodnotit).

Náklady na vozidlo je třeba stanovit s ohledem na cenu vozidla, průměrnou spotřebu, výbavu letních a zimních pneumatik, servisní činnost a amortizaci vozidel.

Znalecké posudku jsou zpracovávány dle náročnosti způsobené dopravní nehody. Ve zvlášť složitých a specifických případech je nutné je vyčíslit u soudních nákladů.

5.1.4 Náklady na hmotné škody a pojišťovny Výše hmotné škody vychází nejen z údajů dopravní policie, kdy se jedná o odhadnutou výši škody poškozeného vozidla na místě dopravní nehody, ale je nutné tyto škody upravit i o tzv. skutečně vynaložené prostředky při opravách vozidla, ale i ty, které nejsou policií vůbec hlášeny. Tato data se upravují o údaje pojišťoven o náhradách vyplacených v daném roce ze zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel (povinné ručení) a havarijního pojištění.

Při výpočtu průměrné výše hmotných škod dle závažnosti dopravní nehody (s usmrcením, s těžkým zraněním, lehkým zraněním a hmotnou škodou) je nutné vycházet z předpokladu, že pojišťovnami vyplacené náhrady za majetkové škody jsou mnohonásobně vyšší než hmotné škody odhadnuté policí na místě (policie není přítomna u každé vzniklé dopravní nehody).

Vyplacené pojistné plnění za daný rok je složeno z částky vyplaceného zákonného pojištění odpovědnosti (povinného ručení) a havarijního pojištění. Tuto částku na náklady hmotných škod je však nutné snížit o náklady na zdravotní péči hrazenou ze zákonného pojištění odpovědnosti. Dále je nutné odečíst náklady na HSZ, které jsou hrazeny komerčními pojišťovnami sloužící ke krytí nákladů na úklidové a sanační práce spojené s dopravní nehodou. Součástí finančního vyjádření hmotných škod jsou i administrativní náklady

18

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly pojišťoven, které do výpočtu musí být přičteny, dále vzhledem k tomu, že existují ještě hmotné škody nekryté havarijním pojištěním, je nutné je taktéž do výpočtu započítat.

V průběhu let došlo k několikanásobné změně limitu ohlašovací povinnosti pro nehody pouze s hmotnou škodou, což má za následek jinak ovlivnění počtu policií hlášených dopravních nehod pouze s hmotnou škodou, tak i výše ztrát. Původně byla hranice ohlašovací povinnosti pro nehody pouze s hmotnou škodou stanovena ve výši 1000,- Kč. Od 1.1.2001 došlo ke zvýšení této hranice na 20 000,- Kč, následně od 1.7.2006 došlo k dalšímu navýšení na 50 000 Kč. Poslední zvýšení bylo 1.1.2009 a to na částku 100 000,- Kč. Dle výše zmíněných změn výše ohlašovací povinnosti došlo v roce 2006 ke snížení celkového objemu odhadnutých hmotných škod policií. Dalšímu výraznému poklesu došlo v roce 2009.

Administrativní náklady pojišťoven není jednoduché vyjádřit. Potřebné údaje většina pojišťoven považuje za obchodní tajemství. Dále také pracnost i časové nároky na likvidaci škod jsou značně rozdílné, a to bez ohledu na druh nehody (s usmrcením, zraněním či pouze s hmotnou škodou).

Výši administrativních nákladů pojišťoven lze zjednodušeně vyjádřit jako násobek průměrné hmotné škody na 1 nehodu (podle jejího druhu) a procenta nastalých škod.

5.1.5 Náklady na činnost soudů a správních orgánů Celospolečenským zájmem musí být každou nehodu důkladně vyšetřit příslušným orgánem státní správy, což může motivovat účastníky silničního provozu, aby se v budoucnu podobných deliktů nedopouštěli.

V České republice jsou těmito orgány soudy a správní orgány. Soudy projednávají zejména vážnější dopravní nehody kvantifikované jako trestné činy (dopravní nehody s usmrcením a těžkým zraněním). V kompetenci správních orgánů jsou naopak lehčí dopravní nehody kvalifikované jako přestupky.

Administrativní náklady soudů jsou tvořeny především mzdovými náklady pracovníků soudů. Tyto náklady zahrnují zejména hodnotu času, která je spojena s vyšetřováním trestného činu (přestupku) vzniklého dopravní nehodou.

K získání uceleného propočtu je nutné vyčíslit průměrné mzdové náklady pracovníků soudu (správního orgánu), kteří se na soudních (správních) projednáních podílejí a průměrný počet hodin jejich účasti na případu. Dále jsou do výpočtu zahrnuty mzdové náklady administrativních pracovníků soudu, kteří se podílejí na zpracování případu.

Kalkulace průměrných nákladů na 1 nehodu zahrnuje náklady na plat soudce a úředníka vyjádřené násobkem hodinové sazby a počtu hodin účasti na případu. Dále jsou to náklady na svědectví, které obsahují úhradu ušlé čisté mzdy a cestovné, na které mají svědci nárok. Obecně je však toto svědečné vyžadovánu jen u každého desátého případu.

K projednání dopravních nehod ve správním řízení je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (správní orgán) dle místa, kde se dopravní nehoda udála. Na žádost lze postoupit řešení dopravní nehody do místa trvalého bydliště.

19

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly Náklady správních orgánů jsou tvořeny zejména mzdovými náklady na referenty právních a přestupkových odborů. Do kompetence správních orgánů vykonávajících státní správu v rozsahu obce s rozšířenou působností spadá vydání rozhodnutí o odpovědnosti za způsobenou škodu. Vyšetřování dopravních nehod bývá zaměřeno na posouzení míry zavinění dopravní nehody.

Od pravomocných závěrů vyšetřovatelů nehod se pak odvíjí např. povinnost hradit vzniklé škody. Příslušná ustanovení správního řádu zaručují, že příslušné náklady ponesou dle rozhodnutí správního orgánu viníci dopravních nehod (nepůjdou tak na vrub obce či státu).

Správní orgán vydává rozhodnutí pouze u dopravních nehod s lehkým zraněním a nehod pouze s hmotnou škodou.

Při výpočtu se vychází z průměrné hodinové sazby referenta přestupkového odboru, nároku svědků na úhradu ušlé mzdy a nákladů na jeden znalecký posudek.

Shrnutí pojmů režijní náklady, likvidační práce, znalecký posudek, hmotné škody, pojišťovny, soudy, správní orgány, přestupek, trestný čin

Otázky Jaké náklady jsou spojeny se záchrannou zdravotnickou službou?

Z jakých částí se skládá zásah HZS ČR u dopravní nehody?

Jaké položky obsahují administrativní náklady na policii?

Jaký typ dopravní nehody projednávají soudy a jaké typy dopravních nehod projednávají správní orgány?

Co znamená limit ohlašovací povinnosti dopravní nehody?

20

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly

5.2 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ Čas ke studiu: 10 hodin

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět: Specifikovat ztráty na produkci vč. hrubého domácího produktu na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele Specifikovat ztráty na sociálních výdajích

Výklad Značnou část nákladů z dopravní nehodovosti tvoří nepřímé náklady. Mezi tyto náklady lze zařadit výdaje, které nesouvisí přímo s dopravní nehodou a s jejím řeším na místě či následně při řešení soudy a správními orgány, ale jedná se o náklady, které lze vyčíslit dlouhodobě v časovém horizontu.

Tyto náklady nabíhají po celý život účastníků dopravní nehody. Je možné je rozdělit na náklady v souvislosti se ztrátami na produkci a sociální výdaje. Náklady spojené se ztrátou na produkci tvoří jednu z nejvyšších nákladových položek ztrát.

Při výpočtech nákladů se pracuje s výší hrubého domácího produktu (HDP) v běžných cenách uváděných Českým statistickým úřadem. Pro určení HDP na 1 obyvatele je směrodatný střední stav počtu obyvatel v produktivním věku, konkrétně mužů ve věku 15 – 62 let a žen ve věku 15 – 60 let. Dále jsou stanoveny věkové skupiny v souladu s věkovými skupinami ve statistice dopravních nehod, ke každé uvedené skupině je vypočítán průměrný počet let předpokládané produktivní činnosti. Do ekonomických ztrát je zahrnuta též snížená možnost výdělku v důsledku následků dopravní nehody.

Při zjišťování dávek nemocenského pojištění se vychází z průměrného měsíčního platu uváděného Českým statistickým úřadem, z něhož je stanoven hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den. V úvahu jsou brány předpisy řešící konkrétní výši nemocenských dávek v závislosti na délce pracovní neschopnosti.

Příslušná legislativa řeší, kdo má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Pro rozsáhlost tématu a jeho jistou irelevanci k námi řešenému tématu pouze uvedeme, že průměrné měsíční výše vdovských, vdoveckých i kombinovaných důchodů za příslušný rok uvádí Český statistický úřad ve své ročence.

5.2.1

Specifikace ztrát na produkci Pro výpočet ztrát na produkci se vychází z následujících ukazatelů:

Hrubého domácího produktu v běžných cenách na ekonomicky aktivního obyvatele 21

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly

Hrubý domácí produkt je vyjádřen celkovou peněžní hodnotou statků a služeb vytvořenou za dané období na území České republiky. Je ukazatelem pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele. Pro potřeby vyčíslení ztrát na produkci bude výše HDP v běžných cenách přepočítána na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele.

Pro toto vyčíslení je směrodatný střední stav počtu obyvatel v produktivním věku.

V úvahu je nutné vzít počet ekonomicky aktivních obyvatel, tzn. bez studentů, lidí v domácnosti a pečujících o druhé osoby. Průměrného počtu let předpokládané produktivní činnosti osob Pro přesné vyčíslení ztrát na produkci je nutné vypočítat tento průměrný počet let předpokládané produktivní činnosti dle roku, pro který se ztráty z nehodovosti počítají. Pro výpočet ztrát na produkci se nejdříve stanoví dle statistických údajů věk usmrcených osob. Pro dosažený věk jednotlivých osob se následně stanoví počet let předpokládané produktivní činnosti. Počet let produktivní činnosti vyhází z aktuální důchodové reformy.

Tabulka 1 Příklad výpočtu průměrného počtu let předpokládané produktivní činnosti celkem

muži

těž. zran. leh. zran.

usmrc.

ženy

věk

usmrc.

těž. zran. leh. zran.

usmrc.

těž. zran. leh. zran.

1

2

2

94

1

1

47

1

1

47

2

1

6

88

1

3

44

0

3

44

3

0

11

104

0

6

52

0

5

52

4

3

4

107

3

2

54

0

2

53

5

1

4

124

0

2

62

1

2

62

6

1

13

100

0

7

50

1

6

50

7

1

12

128

1

6

64

0

6

64

8

0

12

161

0

6

81

0

6

80

9

1

20

144

0

10

72

1

10

72

10

0

14

190

0

7

95

0

7

95

Zdroj: výpočet CDV

K věku usmrcené osoby je nejdříve stanoven datum jeho narození. Pro tento rok se určí počet let produktivní činnosti, který vychází z aktuální důchodové reformy. V případě usmrcených žen jsou započítávány i děti. Průměrný počet let předpokládané produktivní 22

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly činnosti je pak možné stanovit jako rozdíl průměrného důchodového věku v české republice a průměrného dosaženého věku.

Násobek takto zjištěného průměrného počtu let předpokládané produktivní činnosti a počtu usmrcených osob poté vyjadřuje celkové ztracené roky, což znamená roky kdy daná osoba vykonávala produktivní činnost Stanovení výše ztrát na produkci pro počet usmrcených osob, těžce zraněných osob, lehce zraněných osob Pokud je následkem dopravní nehody usmrcená osoba, tak průměrnou ztrátu na produkci na 1 usmrcenou osobu lze získat jako podíl výše hrubého domácího produktu v běžných cenách v daném roce a středního stavu počtu obyvatel v produktivním věku za kalendářní rok a jako součin průměrného počtu roků předpokládané produktivní činnosti na jednoho zemřelého.

Za předpokladu, že je následkem dopravní nehody těžce zraněná osoba je zřejmé, že tato osoba nemůže po určitou dobu vykonávat produktivní činnost. Ze statistických údajů je možné doložit, že doba produktivní nečinnosti je v průměru 0, 76 roku. Průměrná ztráta produkce na jednu těžce zraněnou osobu se tak může vypočítat jako podíl výše hrubého domácího produktu v běžných cenách za kalendářní rok a střední stav počtu obyvatel v produktivním věku za kalendářní rok a jako součin průměrného počtu roků předpokládané produktivní činnosti na jednoho těžce zraněného.

Při lehkém zranění osoby se počítá jen s dobou pracovní neschopnosti. Výše této pracovní neschopnosti se může lišit dle každého jedince, zejména s ohledem na jeho fyzické vlastnosti a odolnost proti psychické zátěži, která vznikla jedinci jako účastníkovi dopravní nehody.

5.2.2

Specifikace ztrát na sociálních výdajích

Celospolečenské ztráty z dopravní nehodovosti mají negativní odraz v sociálních výdajích, které plynou na krytí dávek nemocenského a důchodového pojištění, vdovských a vdoveckých důchodech, sirotčích důchodech a invalidních důchodech. V případech vážných dopravních nehod jsou tyto výdaje pro ekonomiku země velmi vysoké, a proto je nutné věnovat těmto výdajům v následující kapitole velkou pozornost.

Vyplácené sociální dávky z důsledků usmrcení nebo zranění osoby tvoří jednu z částí výdajové stránky státního rozpočtu. Pokud by došlo ke snížení závažnosti a počtu dopravních nehod, došlo by i ke snížení výdajů ze státního rozpočtu.

Ztráty na sociálních výdajích jsou kalkulovány z důvodu rozdílnosti jednotlivých započitatelných položek zvlášť pro každý druh následků dopravních nehod (s usmrcením, s těžkým zraněním, lehkým zraněním).

Dávky nemocenského pojištění jsou v České republice vypláceny okresní správou sociálního zabezpečení a jsou uhrazeny z příjmu odvodů z pojistného z kapitoly státního rozpočtu. Dávky nemocenského pojištění jsou poskytovány za kalendářní dny po zákonem VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

23

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly stanovenou dobu. Například v roce 2011 se započítávala podpůrčí doba od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Do této doby, čily 4. – 21. kalendářní den pracovní neschopnosti platí tyto dávky zaměstnanci zaměstnavatel. Dávky jsou počítány z denního vyměřovacího základu, který je vypočten tak, že suma příjmů zaměstnance v období 12 kalendářních měsíců, ve kterých vznikla tato událost, se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto období.

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění.

Jedná se o tři základní podmínky, a to o: •

• •

výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit, rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů). minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2009 stanovena na 2 000 Kč. Tato částka se od 1. 1.2012 zvýšila na částku 2 500 Kč).

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši.

U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to: • •

výkon práce na území ČR a v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění.

Výše dávek nemocenského pojištění: VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

24

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly • • •

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Vdovské a vdovecké důchody náleží manželce zemřelého a vdovecký důchod připadá manželovi zemřelé.

Aby vdově nebo vdovci vznikl nárok na příslušný důchod, musel zemřelý splnit jednu z následujících podmínek: • • •

pobíral starobní nebo invalidní důchod, ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovský nebo vdovecký důchod je pozůstalé/pozůstalému vyplácen pouze jeden rok od smrti manžela či manželky. Po uplynutí této doby může podle ČSSZ důchod dále pobírat pouze ta pozůstalá osoba, která: • • •

• •

pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), je plně invalidní, dosáhla 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže.

Pokud po uplynutí jednoho roku od smrti manžela či manželky pozůstalá osoba některou z výše uvedených podmínek neplní, bude jí výplata vdovského nebo vdoveckého důchodu zastavena. Ovšem pokud v období do 2 let (do konce roku 2011 platila 5letá lhůta) od zániku dřívějšího nároku na pozůstalostní důchod bude některá z podmínek opět splněna, nárok na vdovský nebo vdovecký důchod se obnoví. Nárok na pozůstalostní důchod též zaniká uzavřením nového manželství.

V této souvislosti dochází od roku 2012 také ke zrušení tzv. odbytného, což byla jednorázově vyplacená částka ve výši 12 měsíčních pozůstalostních důchodů pojištěnci, který ztratil nárok na pozůstalostní důchod z důvodu uzavření nového manželství.

Pozůstalostní důchod je počítán podobně jako starobní důchod. Má dvě složky: • •

základní výměru pro rok 2013 ve výši 2330 Kč měsíčně procentní výměru ve výši 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti, případně 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

25

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly Pokud pozůstalý zároveň pobírá jakýkoliv vlastní důchod, platí pravidlo o souběhu důchodů, tj. vyšší důchod je pobírán v plné výši a u nižšího důchodu se krátí procentní výměra na polovinu (základní výměra nenáleží).

Sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemře-li rodič či osvojitel dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy nebo do společné výchovy manželů, jestliže rodič nebo uvedená osoba byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu, nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro tyto účely považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění.

Osiřelé nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.

Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.

Nezaopatřené dítě Pod pojmem nezaopatřené dítě se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: • • •

se soustavně připravuje na budoucí povolání, se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Invalidní důchod Při výpočtu ztrát z proplácených invalidních důchodů se vychází z předpokladu, že invalidní důchod je přiznáván v 25 % případů těžkých zranění. U lehkých zranění se tento důchod nepředpokládá.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci, který splnil zároveň následující podmínky:

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

26

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly a) nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let Nárok na invalidní důchod nevznikne pojištěnci od dosažení věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, pokud tohoto věku dosáhne po 31. 12. 2009. Po tomto datu nelze invalidní důchod od dosažení 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let přiznat ani tehdy, stal-li se pojištěnec invalidním následkem nemoci z povolání nebo následkem pracovního úrazu.

Pokud poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který nebyl účasten důchodového spoření, dosáhne věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, vzniká mu od tohoto dne nárok na důchod starobní.

Pokud poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, který byl účasten důchodového spoření, dosáhne věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, vzniká mu od tohoto dne nárok na důchod starobní. b) stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně Nová právní úprava již nerozlišuje invaliditu plnou a invaliditu částečnou. Invalidita je nově vymezena jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to v rozsahu nejméně o 35 %. Podle míry poklesu pracovní schopnosti pojištěnce zákon o důchodovém pojištění rozlišuje 3 stupně invalidity.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: • • •

nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně

c) získal potřebnou dobu pojištění nebo jeho invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání Potřebná doba pojištění a způsob jejího zjišťování se v zásadě nemění. Pro pojištěnce staršího 38 let však nově platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získal 10 let pojištění

Shrnutí pojmů vdovský důchod, vdovecký důchod, starobní důchod, sirotčí důchod, dávky nemocenského pojištění, započitatelný příjem

Otázky Jaký je průměrný měsíční plat?

Průměrný počet let předpokládané produktivní činnosti?

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

27

4.1 SPECIFICKÉ ČLENĚNÍ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Autor kapitoly Jakým způsobem je kalkulován pozůstalostní důchod?

V jakých případech nevzniká nárok na sirotčí důchod?

Jaké podmínky musí splnit pojištěnec, aby měl nárok na invalidní důchod?

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

28

Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011 Autor kapitoly

6

VYČÍSLENÍ ZTRÁT Z DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZA ROK 2011 Cílem této kapitoly je dle zmíněného metodického postupu vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011.

Čas ke studiu: 1 hodina

Cíl: Po prostudování této kapitoly budete znát: Výši jednotkových nákladů a celkových ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011

Výklad Vyčíslení ztrát vychází s počtu a závažnosti dopravních nehod. V roce 2011 došlo k dopravním nehodám s níže uvedeným zraněním: • 707 usmrcených osob (do 24 h), od 24h do 30 dnů po nehodě usmrceno 66 osob, tj. celkem 773 osob, • 3 026 osob bylo těžce zraněno, • 22 519 osob bylo lehce zraněno, • 54 651 bylo nehod pouze s hmotnou škodou.

Jednotkové náklady jsou vypočítány dle metodického postupu uvedeného v této učební opoře. Jednotlivé položky byly identifikovány, kvantifikovány a následně oceněny.

Výše jednotkových nákladů dle jednotlivých nákladových položek a závažnosti následků dopravní nehody byla vyčíslena následovně: • 1 usmrcená osoba 18 572 290 Kč, • 1 těžce zraněná osoba 4 783 202 Kč, • 1 lehce zraněná osoba 508 782 Kč, 1 nehoda pouze z hmotnou škodou 226 676 Kč.Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikací jsou násobkem počtu nehod dle závažnostizranění a jednotkových nákladů. Jejich výše je uvedena v Tabulce 2.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

29

Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011 Autor kapitoly Tabulka 2 Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2011v Kč Počet osob

Ztráta Kč/osobu

Celkové ztráty

773

18 572 290

14 356 380 170

Výše ztrát v důsledku těžkých zranění

3 026

4 783 202

14 473 969 252

Výše ztrát v důsledku lehkých zranění

22 519

508 782

11 457 261 858

Výše ztrát z nehod jen s hmotnou škodou

54 651

226 676

12 388 070 076

(nehod) Výše ztrát na lidských životech (zemřelí do 30 dnů po DN)

Celkové ztráty za rok 2011 v Kč

52 675 681 356

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2011 byly vyčísleny na cca 52,5 mld. Kč.

Pro mezievropské srovnání je vhodné vyčíslit ztrát ve srovnatelné měně, tedy v EURech Tabulka 3 Celkové ekonomické ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011 v EUR Celkové ztráty v důsledku usmrcení těžkého zranění lehkého zranění pouze hmotné škody Celkové ztráty

Výše ztráty v EUR 559 484 807,90 564 067 390,90 446 502 800,10 482 777 477,40 2 052 832 477

Pro přepočet byl použit aktuální kurz Česká národní banky 25,66 Kč/EUR. Po přepočítání činily celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2011 cca 2 mld. EUR. Pro porovnání s ostatními Evropskými zeměmi je výše ztrát v ČR mnohonásobně nižší. V Německu v roce 2008 byly celkové ztráty z dopravní nehodovosti vyčísleny na 31 mld. EUR, z toho 55% tvořily náklady na hmotné škody a 45% náklady na osobní škody.2 Důležité je poznamenat, že tato výše ztrát již zahrnuje subjektivní ztráty. Pro srovnání je na Obrázku 3 uveden vývoj celkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích od roku 2002.

2

Zdroj www.bast.de

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

30

Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011 Autor kapitoly

Obrázek 3: Ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2010

Výrazná změna ve vývoji ztrát z dopravní nehodovosti je patrná v průběhu roku 2009, kdy oproti předchozímu roku došlo k poklesu výše ztrát z dopravní nehodovosti, zejména u dopravních nehod s hmotnou škodou. Příčinou je novela zákona 361/2000 sb. O provozu na pozemních komunikacích, §47 (4), která vstoupila v platnost od 1. 1. 2009 a zvýšila hranici ohlašovací povinnosti u dopravních nehod z 50 000 Kč na 100 000 Kč. Zejména tato skutečnost vedla ke snížení celkových ztrát z dopravní nehodovosti.

Počet usmrcených osob v roce 2011 byl nejnižší od roku 1955, kdy podle dostupných údajů zahynulo na našich silnicích 656 osob. Pokles počtu usmrcených osob (v porovnání s rokem 2010) lze považovat za významný, přesto nemůže panovat přílišný optimismus, neboť se významně zvýšily počty těžce a lehce zraněných osob.

Tyto skutečnosti svědčí o vysokém stupni společenské závažnosti této problematiky a nutnosti neodkladného řešení, a tím i rozpočtového posílení potřeb v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které by přispělo k realizaci potřebných dopravně-bezpečnostních opatření, díky kterým by mohlo dojít ke snížení závažnosti a počtu dopravních nehod.

Shrnutí pojmů -

Výše jednotkových nákladů za rok 2011

-

Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011

Otázky -

Jaká je výše jednotkových nákladů za rok 2011?

-

Jaká je celková výše ztrát z dopravní nehodovosti za rok 2011?

-

Pohybuje se výše ztrát v ČR na stejné úrovni jako v ostatních evropských zemích?

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

31

ZÁVĚRečné shrnutí Autor kapitoly

7

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Problematika finančního vyjádření ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je tak rozsáhlou oblastí, že do celkových ztrát není možné zahrnout všechny související faktory. Jedná se zejména o subjektivní škody, u kterých je vhodné provést ocenění dle jiné metody hodnocení (např. metody WTP) Vzhledem k charakteru problematiky nelze proto předpokládat, že celková částka ekonomických ztrát je konečná. Při oceňování ztrát z dopravní nehodovosti je proto vhodné doplnit výše popsanou metodu celkového výstupu o kontingenční metodu ocenění (například metodu ochoty platit). Při uplatnění této metodiky v praxi je důležitá úzká spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty (např. policii, zdravotnickými zařízeními, pojišťovnami, atd.).

V zahraniční jsou vyčíslovány zvláště objektivní ztráty a zvláště subjektivní ztráty.

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. v současné době provádí výzkum pro vytvoření metodiky hodnocení subjektivních ztrát z dopravní nehodovosti. Vyčíslením subjektivních ztrát tak dojde ke zpřesnění celkové částky a možnosti porovnání s ostatními evropskými zeměmi, které do vyčíslení celkových ztrát subjektivní ztráty zahrnují.

Vyčíslení ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti je základním předpokladem pro identifikaci, kvantifikaci a ocenění relativních nákladů z dopravní nehodovosti. Doprava způsobuje řadu negativních externalit, a to jak formou dopravních nehod, zranění účastníků, psychické újmy, tak i škod na majetku a finančních ztrát. Právě tyto ekonomické ztráty představují cca 1,5 % z HDP v ČR, což v roce 2010 představovalo 53,27 mld. Kč. Jednou z priorit České republiky je přispět prostřednictvím dopravně – bezpečnostních opatření ke zmírnění těchto škod a snížení úmrtnosti.

V současné době se počet usmrcených osob snižuje. Důvodem může být lepší úroveň zdravotnické péče, vyšší podíl moderních vozidel s lepšími bezpečnostními prvky, v neposlední řadě i legislativní změny a dopravně bezpečnostní kampaně.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

32

ZÁVĚRečné shrnutí Autor kapitoly Obrázek 7.1 – Procento zemřelých od 24h do 30 dní, Zdroj: Ročenka nehodovosti PČR 2010

Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je důležitou součástí dopravně-bezpečnostní politiky států, napomáhá k plnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejichž postupnou implementací bude docházet ke snižování dopravní nehodovosti, zvyšování bezpečnosti silničního provozu, ale současně i nižším ekonomickým ztrátám.

Vyčíslení ekonomických ztrát v problémových dopravních lokalitách může mít i pozitivní vliv na realizaci dopravně – bezpečnostních lokalitách, např. stavební úpravy křižovatek v úsecích s častými dopravními nehodami apod. V neposlední řadě dojde k úspoře finančních prostředků, snížení výdajů státního rozpočtu a zvýšení možnosti investování do efektivních dopravně-bezpečnostních opatřením.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

33

Použité zdroje Autor kapitoly

POUŽITÉ ZDROJE ZDROJE LITERATURY: Seznam další literatury, www odkazů apod., pro zájemce o dobrovolné rozšíření znalostí popisované problematiky: DAŇKOVÁ, Alena, TECL, Jan, VALACH, Ondřej. Aktualizovaná Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, 2013.

Internetové zdroje: Ministerstvo vnitra, dostupné na http://www.mvcr.cz/statistiky/nehody.html Česká správa sociálního zabezpečení dostupná na www.cssz.cz Český statistický úřad dostupný na www.czso.cz BAST dostupný na www.bast.de

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

34