Ediční plán E-knihovny Městské knihovny v Praze jaro / léto 2021

ediční plán

JARO – LÉTO e-knihovna.cz

2021

Editorial

Vážení milovníci e-čtení, vy sami nejlépe víte, že je to jedna z mála aktivit, které nám nyní, za vlády koronaviru, zbývají. Zato dokáže nahradit leccos jiného. Nemusíme se trmácet do dalekých zemí, stát fronty na lístky do divadla, potit se ve fitku, honit se po výprodejích… Můžeme se poklidně vnořit do osudů literárních postav, popustit uzdu fantazii a prožívat pestré historické děje, zasnít se nad více či méně lyrickými verši, trochu se zabát a hodně se zasmát, popřemýšlet s velikány filozofických konstrukcí, zavzpomínat na čítankové klasiky či objevit nečítankové provokatéry, koneckonců i pokusit se cítit jako v divadle můžeme… To vše nabízejí nové e-knihy, které pro vás chystáme.

Rok 2021 s povzbudivou jedničkou na konci zkusme nyní pochopit jako pře-

stávku. Čas pro oddych po náročném vyrovnávání se s hrozbou zákeřné choroby, nebo snad dokonce po prodělání covidu, zároveň čas na nadechnutí a nabrání nových sil. A pro někoho třeba i čas začít s něčím, k čemu dříve neměl důvěru nebo odhodlání. (Jak na e-knihy, napoví návod na poslední straně.) Každopádně se těšme na budoucnost a dělejme si plány.

Však je skoro jisté, že Nadějné vyhlídky psal Dickens právě pro nás…

Redakce MKP

Rok 2021 využíváme jako přelomovou šanci revidovat, napravovat, zdokonalovat. Pro studenty a zájemce o klasická literární díla chystáme jejich nová vydání, chceme též připomenout významná výročí autorů, o které se česká literatura trvale opírá.

Oceněná současná česká próza

David Zábranský (* 1977)

Když román Slabost pro každou jinou pláž (2006) zaujal porotu literární ceny Magnesia Litera natolik, že autora prohlásila za objev roku, nedalo se to brát na lehkou váhu. Osobitý spisovatel, který svým psaním klade otázky (dost možná i sobě) a odpovídá svými zkušenostmi ze sféry neziskových a nevládních organizací, kde jako právník a mediální odborník působil, je neopominutelnou postavou české literární scény, a to i přes rozporuplné literární kritiky a čtenářský ohlas.

Edita Farkaš (2011)

Přečíst čtyřicetistránkovou novelku pro seznámení s autorem není ztráta času. Zjistíte rychle, má-li vám co říct: k lásce, k touze po čestném a pravdivém životě, říká-li to originálním, ale přístupným a čtivým stylem, prostě má-li pro vás smysl pouštět se do jeho možná významnějších, ale rozsáhlejších děl, jako je Šternův pokus milovat (2008), Martin Juhás čili Československo (2015). Pro jistotu se dá ještě sáhnout po druhém pokusu Edita Farkaš* (2012)…

Doporučujeme:

Brzy od M. Hnily vydáme: Bratříček, Mezi dobrem a zlem

Brzy od M. Ajvaze vydáme: Prázdné ulice

Od autora dále chystáme: Šternův pokus milovat, Slabost pro každou jinou pláž, Za Alpami, Kus umělce

|3|

Oceněná současná česká próza

Jakuba Katalpa (* 1979) Pod pseudonymem, který už sám o sobě provokuje a vybízí k zamyšlení nad svárem pohlaví, se skrývá Tereza Jandová, stejně tak provokující spisovatelka a výtvarnice, absolventka bohemistiky, psychologie a mediálních studií. Kombinace těchto oborů jakoby předurčuje charakter její literární tvorby, která vyžaduje čtenáře (či snad čtenářku) podobně otevřeného niterné zpovědi, smyslovým (či snad smyslným) prožitkům a naléhavě tázavým příběhům (či prostě životaběhům).

Doporučujeme:

Je hlína k snědku?

(2006)

Brzy od A. Berkové vydáme: Banální příběh, Magorie aneb Příběh velké lásky, Utrpení oddaného všiváka, Temná láska

Hned prvotina přinesla au­torce nominaci na ocenění Magnesia Litera, a čeho se jí nedostalo v tomto případě, to si vynahradila později, kdy za román Němci (2012) obdržela Cenu Česká kniha a Cenu Josefa Škvoreckého.

Objevem roku tedy její příběh ženského sebeuvědomění, na střepiny roztříštěný od první seznamovací věty a postupně skládaný ke shodné poslední větě, vyhlášen nebyl, přesto vnímavému čtenáři nejeden objev zprostředkuje.

Od autorky dále chystáme: Hořké moře

|4|

Oceněná současná česká próza

Aleš Palán (* 1965)

Podle institucionálního hodnocení rovným dílem výborný beletrista a pozoruhodný žurnalista, jinak též chartista a rozhodně originální autor-dokumentarista, výjimečný schopností rozmlouvat i tím, koho si k rozmluvám vybírá (Vít Tajovský, bratři Reynkovi, Čepelka, Svatošová aj.). Jeho zaujetí člověkem na okraji společnosti či na okraji života vyústilo v sérii portrétů samotářů, z nichž první soubor Raději zešílet v divočině se v anketě LN stal knihou roku.

Ratajský les (2016)

Doporučujeme:

Většinu Palánovy tvorby spojuje rodná Jihlava a Vysočina a nejinak tomu je v případě románu vycházejícího ze sku­tečných událostí, které se odehrály u Ratají nad Sázavou v hrůzostrašných 50. letech.

Oblouk čtivého thrilleru se klene nad konflikty svědomí, dobovými paradoxy a temnými stránkami lidské povahy od období kolektivizace až po současné dny.

Brzy od J. Kratochvila vydáme: Lehni, bestie, Lady Carneval Od autora dále chystáme: Zápisky o válce česko-slovenské

|5|

Oceněná současná česká próza

Ondřej Horák (* 1976) Zvolí-li si spisovatel pseudonym Čestmír Kapřík a napíše pod ním humoristický román z fotbalového prostředí, víme-li, že je současně literárním redaktorem a kritikem, tvůrcem memoárů hvězdných osobností (např. Pohlreicha) i velmi provokativní „pánské“ beletrie, vzbuzuje to rozhodně čtenářský zájem. A co teprve když obálka knížky spojuje název a jméno autora do ironického sousloví „Nebožtík Ondřej Horák“ a toto dílo získá nominaci na literární cenu Magnesia Litera?

Doporučujeme:

Dvořiště (2013) Protože tento ediční plán může přijít do rukou dětí a mládeže, neocitujeme z od­vážné novely žádné ze slov, která z ní dělají surovou a současně autentickou zpo­ věď mladého muže, věrný obraz své doby a světa generace tzv. Husákových dětí.

Kdo vydrží nápor přinejmenším nespisovného, ale spíše prostě vulgárního jazyka a cynismus vypravěče, dobere se i zajímavého příběhu a podnětů k přemýšlení.

Od autora dále chystáme: Nebožtík

|6|

Šumavská dobrodružství

Martin Sichinger (* 1967)

Rodák z Vimperka věnoval kraji svého dětství většinu své prozaické tvorby a šumavské tajemno prolíná jeho díly stejně jako životem místních obyvatel. Z jejich vzpomínek také čerpá motivy pro své knihy a je to tak přirozené, protože si prostě povídá se svými sousedy.

Nejen Šumavou ale živ je Šumavan: řadu let už žije v Praze, jako vystudovaný pedagog se živí učením (hlavně češtiny pro cizince), a tudíž píše o prázdninách, věnuje se trochu i poezii a sci-fi.

Smrt Krále Šumavy (2011) Připomene-li se vám ihned stejnojmenný Kachyňův film, chopte se nabízené knihy a berte ji jako pokra­čování, odpověď na ne­vyř­čené otáz­ky nebo polemiku s propagan­disticky zkresleným historickým obrazem.

Pátrání zvídavého chlapce po bájemi opředené postavě slavného pašeráka a převaděče přinese nejen napětí a zajímavé informace o realitě poválečného pohraničí, ale je i lekcí z moderní historie.

Doporučujeme: Brzy od L. Součka vydáme: Hippokratův slib, Blázni z Hepteridy, Případ baskervillského psa

Od autora dále chystáme: Kocovina šumavského léta, Duchové Šumavy

|7|

Detektivka

Michal Sýkora – Případ pro exorcistu (2012)

Spojení akademického působení a literární praxe není u spisovatelů ojedinělým jevem a v případě Michala Sýkory (* 1971) a jeho badatelské činnosti na poli britské detektivní tvorby a přitom vlastního psaní téhož žánru je to i velmi slibné. Kromě těchto zájmů se autor v rámci teorie literatury věnuje modernímu světovému románu a také zkoumání obecných kulturních tendencí za časů globalizace i demokratizace (Vize řádu světa v moderní próze, Dostojevského buldok).

Jeden z nejúspěšnějších současných českých detektivkářů zaujal nejen čtenáře, ale zřejmě také filmaře, kteří se chopili jeho děl a vytvořili neméně úspěšné televizní kriminálky. V hlavní roli Olomoucko a tým vyšetřovatelů v čele s komisařkou Marií Výrovou (Klára Melíšková). Vražda mladé ženy provedená jako rituální akt k vymítání ďáblů otevírá příběh lidských vášní a odhaluje přitažlivě a lidsky věrohodně pozadí policejní práce i akademický svět humanitních věd. Dílo zahajuje sérii Detektivové od Nejsvětější Trojice.

Roman Ludva – Jezdci pod slunečníkem (1999) Pro milovníky detektivních románů neskrývá už jméno Romana Ludvy (* 1966) žádné velké tajemství. Mnohostranná osobnost patřící spolu s jinými jmény našeho edičního plánu k talentům současné české literatury je známá i jako zdatný fejetonista a scenárista (mj. televizní pohádka Království potoků) a okrajově jako dramatik a operní libretista.

Ludvovo psaní je označováno jako postmodernistické a znamená to v jeho případě, že nabízí nejen příběh, ale i úvahy o psychologii, literatuře, společenském směřování.

Jeho detektivní tvorba předkládá čtenáři tajemno přesně jako klasické dílo žánru, vždy však komplikovaně obalené dalšími vrstvami. Románový thriller Jezdci pod slunečníkem strhne napínavým pátráním po nájemném vrahovi a současně v soustředění na rozuzlení rozptýlí psychologickým zobrazením postav i meteorologickými výklady. Doporučujeme milovníkům puzzle.

|8|

Upíři a čerti

Karolina Limrová – Dvě zrcadla (2011)

Spojení upíři („Nepotlačitelná potřeba pít lidskou krev se svářila s lidským soucitem a svědomím.“) – romantika – láska („Srdce se mi rozbušilo. Nevěřícně jsem k němu natáhla ruku, potřebovala jsem se přesvědčit, že se mi nezdá. Moje dlaň ale nahmatala jen hladký povrch zrcadla. Je skutečný? Působil skoro přízračně.“) vypadá jako nonsens, je to ale fantasy. Oblíbenému žánru se Karolina Limrová (* 1979), povoláním rozhlasová redaktorka, věnovala nejprve v drobnějších prózách určených spřízněným duším seskupeným kolem zájmových webů, později ale rozvrhla obsáhlejší dílo v podobě trilogie a Dvě zrcadla jsou jejím prvním dílem. Čtenáři oceňují její schopnost dodat jim zábavné, vyloženě oddechové čtení a nebude asi náhoda, že většina hodnocení její tvorby na čtenářských fórech je od žen. Přece jen žena ženě rozumí nejlépe…

Jan Sviták – Čertovo kopyto (2010) V jednom rozhovoru se Jan Sviták (* 1983) přiznal, že vymýšlení příběhů ho bavilo už v mateřské školce.

Nepřešlo ho to. Od úspěchu prvotiny pro děti se psaní věnuje systematicky a vedle malování ho to dokonale naplňuje. Baví ho přitom tajemno – v člověku i mezi řádky. Zajímavý projekt, který měl naopak proces psaní odtajnit, se váže k jeho próze Jedním dechem. Pracoval na ní nonstop a zcela veřejně v brněnské knihovně. Byl to pokus, kterého se sám předem trochu bál.

I děti mají právo se tak trochu pro zábavu bát, zvláště když jsou poněkud kulatější, nosí tlusté brýle a nemají moc kamarádů. Takoví jsou právě malí hrdinové pekelné volné trilogie zahájené Čertovým kopytem, kteří parťáky najdou v dychtivých čtenářích sledujících s nimi dobrodružné výpravy za čerty a zpět.

Hororů pro děti není nikdy dost.

|9|

Objevy starší české literatury

Vojtěch Rakous (1862–1935) Český židovský spisovatel, povídkář, humorista, publicista, přední osobnost českožidovského asimilačního hnutí přelomu 19. a 20. století. Jméno tohoto brázdimského rodáka v čítankách obvykle nenajdete, jeho tvorba může ale nabídnout mnohé i dnešnímu čtenáři.

Oblíbené jsou zejména jeho obrázky ze života prostých venkovských židů, jejichž život zachytil s laskavým humorem; zajímavé jsou ale i příběhy ve vážnějším tónu a kritické postřehy.

Doporučujeme:

Vojkovičtí a přespolní (1910)

V dřívějších letech říkávala Rezi na to dobrácky: „On, Modche, je jako dítě, pořád abych za ním chodila.“ Ale čím byla Rezi starší, tím řidčeji užívala mírných výrazů a vyjadřovala se čistě po sedletínsku. Řekla-li teď kovářka: „Dnes jste, Rezinko, měli k obědu to a to, Modche to měl na kabátě,“ rozhorlovala se Rezi: „Modche je prase.“ Chtěla-li se vyjádřit poněkud ušlechtileji, nejvýš dodala: „Krom té drahé duše.“ V posledním čase však tohoto zmírňujícího dodatku už vůbec neužívala. (z povídky Modche na svobodě)

| 10 |

Román světový

Charles Dickens (1812–1870)

Oliver, Nell, David, Dorritka, Pip nejsou sourozenci, ale pojí je smutné osudy chudých, zavržených dětí, jak se v nich vypsal z vlastního neradostného dětství jejich duchovní otec Ch. Dickens. Jeden z nejčtenějších britských romanopisců 19. stol. je autorem široké škály realistických obrazů doby, z nichž na veselejším pólu září Kronika Pickwickova klubu a na straně tíživějších témat dojímá např. Oliver Twist. Mezi nimi má ovšem své místo i historický Příběh dvou měst, sociálněkritický Ponurý dům či třeba půvabný „vánoční“ Cvrček na krbu.

David Copperfield

Doporučujeme:

Mnohokrát zfilmované a až absurdně inspirativní (volba pseudonymu známého iluzio­ nisty a pojmenování britské rockové skupiny podle jedné postavy) dílo s autobiografickými rysy je zalidněno mnoha osobami, které na své životní pouti potkává hlavní hrdina.

Ten líčí svůj životaběh se všemi zákrutami osudu a čtenáři nabízí plastické vykreslení lidských charakterů i doby, což z knihy dělá tu pravou četbu na dlouhé zimní večery.

„… Četl jsem nedávno znovu Davida Copperfielda a dojalo mě to tak mocně, že byste tomu sotva věřil,“ napsal Dickens příteli.

(1849)

Od autora dále chystáme: Kronika Pickwickova klubu, Malá Dorritka, Nadějné vyhlídky, Oliver Twist

| 11 |

Román světový

Alexandre Dumas (1802–1870) Alexandre Dumas starší patří ve světové literatuře k nejčtenějším a nejplodnějším autorům, a přestože se mu přisuzuje výrok: „Hovoř jen to, co je potřebné, a řekni jen polovinu svých myšlenek,“ zanechal po sobě na 257 děl. Jmenujme jen namátkou slavné Tři mušketýry, Černého tulipána, Královnu Margot, Muže se železným hledím nebo Hraběte Monte Cristo. Úspěšný byl i jako dramatik, historická hra Jindřich III. a jeho dvůr byla prvním romantickým dramatem uvedeným na jeviště a dočkala se u diváků vřelého přijetí.

Doporučujeme:

Hrabě Monte Cristo I (1844–45) „Máte pravdu,“ odpověděl Monte Cristo, „člověk je šeredná housenka, studujeme-li ho pod mikroskopem. Ale právě jste tuším řekl, že nemám nic na práci. Nuže, pane, myslíte si snad náhodou, že vy máte něco na práci? Nebo abych se vyjádřil jasněji, myslíte si, že to, co děláte, stojí za řeč?“ (z rozhovoru s královským prokurátorem Villefortem, odpovědným za jeho odsouzení)

Od autora dále chystáme: Rytíř de Sainte-Hermine, Bílí a modří, Jehúovi tovaryši, Rudá sfinga

| 12 |

Román světový

Margaret Mitchellová – Jih proti Severu I (1936)

Knihu Jih proti Severu začala psát M. Mitchellová (1900–1949) v roce 1926. O deset let později dílo vyšlo, slavilo u čtenářů obrovský úspěch a stalo se hned po Bibli nejprodávanější knihou. Film, který podle ní vznikl v roce 1939, patří do zlatého fondu americké kinematografie. Získal si nejen srdce diváků, ale též prestižní ocenění filmové akademie v podobě osmi Oscarů. V roce 2020 byl jako rasově nekorektní stažen ze streamovací služby HBO Max, ale brzy se – opatřen vysvětlujícím komentářem – do videotéky HBO vrátil. A to je dobře – životní příběh Scarlett O’Harové na pozadí americké občanské války oslovuje a dojímá čtenáře i diváky dodnes.

V žaludku jí začalo znovu kručet hlady a Scarlett prohlásila nahlas: „Bůh je mi svědkem, bůh je mi svědkem, že mě Yankeeové nesrazí na kolena. Všechno, co mě teď potkalo, přežiju, a až se z toho dostanu, v životě už nebudu mít hlad. A nikdo z mých příbuzných taky ne. I kdybych měla krást a zabíjet – ale bůh je mi svědkem, že už nikdy nedopustím, abych měla hlad.“

Harriet Beecher-Stoweová – Chaloupka strýčka Toma (1851) Spisovatelka a novinářka H. Beecher-Stoweová (1811–1896) vyjádřila své životní postoje: „Když se dostaneš do úzkých a všechno jde proti tobě a zdá se, že už to déle nevydržíš, nikdy to nevzdávej, neboť to je právě to místo a okamžik, kdy se příliv vrátí.“ Aktivně usilovala o změnu společenských poměrů, především bojovala proti otrokářství, a k jeho odsouzení a pádu velkou měrou přispěla, když svým nejslavnějším románem Chaloupka strýčka Toma oslovila statisíce čtenářů. Kniha byla několikrát zfilmována. „Jsou lidé, že nevěří, že by se na světě našel zbožný negr,“ řekl Haley a rozmáchl se velkolepě rukou, „ale já ano. Hned zrovna v tom posledním houfu, co jsem vezl do Orleansu, jsem měl jednoho. Člověk se namouvěru cítil, jako by byl na nějaké té pobožnosti, když slyšel toho tvora se modlit. Byl docela mírný a tichý a taky mi vynesl slušné peníze.(…) Baže, nábožnost považuju u negra za vlastnost náramně cennou, když je ovšem upřímná, a nejenom naoko.“

| 13 |

Román erotický

Oscar Wilde – Lady Fuckingham (1879–80)

Erotická novela Lady Fuckingham vycházela nejprve na pokračování v revue The Pearl jako text anonymního autora. Za jejím vznikem stál pravděpodobně Oscar Wilde (1854–1900), uznávaný a obdivovaný spisovatel, dramatik a básník, ale zároveň též provokatér, estét a bonviván, jehož ke konci života přivedl do vězení soudní proces pro přečin proti mravopočestnosti – milostný vztah s mladým šlechticem. „Drazí čtenáři, snad není ani v nejmenším třeba se omlouvat za otištění následujícího nadmíru erotického a peprného vyprávění mladé patricijské dámy, jejíž dobrodružství uspokojí každého nefalšovaného milovníka dráždivého čtení. Tématem pamětí je jedna velmi okouzlující a bystrá bytost něžného pohlaví, obdařená tak vybraným smyslem pro cit a tak vřelou povahou, že nedokázala odolat svůdným silám nejdokonalejšího božího stvoření; jelikož Bůh stvořil člověka dle obrazu svého jako muže a ženu a jeho první přikázání bylo: ‚Ploďte a množte se a naplňte zemi!‘, což lze najít v knize Genesis, kapitole první.“

Li Yu – Rouputuan (1657) Groteskní erotický román Rouputuan s dráždivým podnázvem Meditační rohožky z masa si okamžitě získal pozornost jako skandální pornografie. Hlavní hrdina, student Večerka, se řídí verši: „Smilstvo je zvrácenost, moudrý stařec dí / Student, že dřív to zkusí, pak se třeba i probudí,“ a užívá si sex s krásnými ženami. Autor, vzdělaný literát Li Yu (1611–1679), baví čtenáře, provokuje puritány a svůj text prokládá mnohými filozofickými úvahami i mravními doporučeními. „Přitom je to tak jednoduché. Ti, kdo jednou pochopili, že mají užívat sex jako lék, nebudou v něm přehnaně zdrženliví ani příliš náruživí, budou si jej radostně užívat, ale zároveň nedopustí, aby mu propadli. Když na takový sex dojde, řeknou si, je to lék, je to léčivé, jakýpak strach. A když jej zrovna mít nebudou, řeknou si, byl to jen lék, jídlo to není, chvíli se bez něj obejdu, hlady proto neumřu. Takže nebude docházet k návalům yang ani k úbytkům yin, všeobecně ubude předčasných úmrtí, předčasně osamělých žen i předčasně opuštěných mužů, což všechno summa summarum jak známo prospívá ideální vládě královské.“

| 14 |

Detektivní román / Povídky

Maurice Leblanc – Hraběnka Cagliostrová (1924)

Maurice Leblanc (1864–1941) se neopomenutelně zapsal do dějin světového detektivního žánru jako duchovní otec lupiče-gentlemana Arsèna Lupina, jehož obdařil francouzským šarmem, láskou k ženám a dobrodružství, inteligencí a zločineckým géniem. Postupně s ním vytvořil cyklus dvaceti napínavých příběhů, z nichž mnohé byly zfilmovány již za éry němého filmu a slouží jako předloha filmařům dodnes. Romantika a napětí nechybí ani v příběhu Hraběnka Cagliostrová, v němž je hraběnka, žena ovládající kouzlo nesmrtelnosti a věčného mládí, Arsènovi Lupinovi tvrdým soupeřem. „Byl jsem tam a vím, kdo jste! Jste dcera Cagliostrova, znám vás. Masky dolů! Napoleon I. si s vámi tykal… Zradila jste Napoleona III., sloužila jste Bismarckovi, dohnala jste k sebevraždě statečného generála Boulangera! Koupete se v pramenu věčného mládí… Je vám sto let… a já vás miluji.“ Od autora dále chystáme: Pomsta hraběnky Cagliostrové

Octave Mirbeau – Prchající okurka Francouzský spisovatel Octave Mirbeau (1848–1917) je vnímán jako jedna z nejvýraznějších postav literatury a dramatu na přelomu 19. a 20. století. Byl rovněž žurnalista, kritik, autor mnoha románů (z nichž některé vyšly také anonymně) a několika velmi úspěšných divadelních her (např. Obchod je obchod, Domov). Ve svých textech soustavně provokoval překračováním zažitých měšťáckých konvencí (např. na svou dobu skandálním románem Deník komorné; jeden ze svých modernistických románů dokonce nazval 628-E8, což bylo číslo registrační značky jeho automobilu od firmy Charron).

Výbor Prchající okurka přináší čtenáři dvacet ironických povídek plných černého humoru s absurdními zápletkami. Se sžíravou jízlivostí a jedovatostí si autor bere na mušku lidské pokrytectví, a byť nás od jejich vzniku dělí více než století, mají čtenáři co říci i dnes.

| 15 |

Novela / Román

Lev Nikolajevič Tolstoj – Kreutzerova sonáta (1889)

Představovat L. N. Tolstého (1828–1910) českému čtenáři je téměř zbytečné. Byl obdivován řadou osobností kulturního i politického života a jeho rozsáhlé dílo se hojně do češtiny překládalo. Vojna a mír, Anna Kareninová, Vzkříšení… to vše jsou romány, které ovlivnily světovou literaturu. Tolstoj svými díly vyjadřoval své filozofické názory, pacifismus, pohled na nedůstojné postavení ženy ve společnosti a vztahy mužů a žen vůbec. Novela Kreutzerova sonáta je toho důkazem. „Je to zvláštní, jak silná bývá iluze o tom, že krása je dobro. Krásná žena říká hlouposti, člověk ji poslouchá a neuvědomuje si, že je to hloupost, její slova mu připadají chytrá. Krásná žena mluví a páchá ohavné věci a nám to připadá roztomilé. A když neříká hlouposti ani ohavnosti a je krásná, jsme okamžitě přesvědčeni, že je úžasně chytrá a počestná.“

Vjačeslav Jakovlevič Šiškov – Hříšná ves (1913–15) V. J. Šiškov (1873–1945) byl původním povoláním inženýr, podílel se na stavbě Severodvinského kanálu, ve své době velkolepého vodního díla v povodí Volhy. Později svou znalost života na ruském venkově využil jako spisovatel, psal romány, novely a povídky, je autorem divadelních her i her se zpěvy a tancem. Za Velké vlastenecké války žil v obleženém Leningradě (Petrohradě) a posléze v Moskvě. Konce války se nedožil, zemřel 6. 3. 1945.

Také román Hříšná ves se opírá o detailní zkušenost s nelehkými poměry sibiřského venkova. Líčí realisticky, ale s laskavým odstupem tragickou událost, při níž se obyvatelé jedné vsi dopustí v opilosti zločinu a v mezích svých možností se snaží celou věc vyřešit. Hrdinové, lépe řečeno antihrdinové příběhu, trpí všemožnými lidskými slabostmi a především stále pijí vodku, která k jejich životu neodmyslitelně patří.

| 16 |

Alexandr Grin – Jessie a Morgiana (1929)

Novela

Alexandr Grin (1880–1932) prošel nelehkou školou života, jako dítě strádal v chudičkých poměrech s otcem alkoholikem a nenávistnou macechou, potom žil jako tulák a nádeník, byl poslán do vyhnanství a svou osamělou životní pouť zakončil na Krymu. Přesto – nebo právě proto – vytvořil ucelené dílo oslovující čtenáře svou romantikou a magickým realismem. Novela Jessie a Morgiana vypráví o dvou zcela rozdílných sestrách, mladší krásné Jessii a stár­noucí ošklivé Morgianě, kterou závist a zášť dovedou až ke zločinu. Vznikl podle ní film Morgiana v režii Juraje Herze, v němž si obě sestry zahrála Iva Janžurová. „Ano, zlobí mě to, a bude mě to zlobit vždycky,“ odpověděla Morgiana tak upřímně, jako by mluvila o někom jiném. „Podívej se na mne a pak se laskavě obrať ke svému milovanému zrcadlu. Taková obluda, jako jsem já, se musí rozčilit, když vidí tvůj obličej.“ Od autora dále chystáme: Zářivý svět, Královna vln, Cesta nikam

Prosper Mérimée – Mateo Falcone (1829) Prosper Mérimée (1803–1870) se proslavil především jako autor více než dvaceti novel, nejznámější je asi Carmen, podle níž bylo napsáno libreto ke stejnojmenné opeře George Bizeta. Také Mateo Falcone vypráví tra­ gický příběh, drama o smrti, zradě, tvrdosti a bezmála starozákonním pojetí spravedlnosti. „Mateovou první myšlenkou při pohledu na vojáky bylo, že ho přišli zatknout. Ale proč vlastně? Měl snad Mateo oplétačky se soudy? Ne. Těšil se přece dobré pověsti. Byl to, jak se říká, úctyhodný občan. Ale byl Korsičan a horal, a je jen málo Korsičanů a horalů, kteří by při zkoumání své paměti neobjevili nějaký ten hříšek, jako třeba výstřel z pušky, ránu dýkou a jiné zanedbatelné maličkosti. Mateo měl však spíš než kdo jiný čisté svědomí, protože už víc jak deset let nenamířil pušku na člověka.“

| 17 |

Non-fiction

Laozi – Kniha o Cestě a Síle (kolem 600 před Kristem)

Sinolog a překladatel Oldřich Král (1930–2018) přijal výzvu přetlumočit do češtiny Knihu Daodejing (Tao te ťing) během svého života dvakrát. V tomto druhém překladu bylo jeho záměrem se co nejvíce přiblížit původní čínské předloze a myšlenkám Starého mistra Laozi (Lao Cʼ). „Uslyší-li ti nejlepší z kulturních lidí o Cestě Dao, horlivě se po ní rozběhnou; uslyší-li prostřední z kulturních lidí o Cestě Dao, jsou na rozpacích, jestli je, či není; uslyší-li o Cestě Dao ti nejslabší z kulturních lidí, hlasitě se jí vysmějí. Nebyla by to ani Cesta Dao, kdyby se jí nevysmáli. Je takové ustálené rčení: jasná Cesta Dao vyhlíží temně, přibližující se Cesta Dao vypadá, jako by ustupovala, přímá Cesta Dao vypadá křivolace. (…) Cesta Dao se ukrývá v bezejmení. Jen Dao se umí propůjčit, a přitom zůstat úplné.“

Tao-ťi – Malířské rozpravy Mnicha Okurky (1670 ?)

Malíř Tao-ťi (1641–1707), známější pod jménem Šʼ-tchao, jímž podepisoval své kresby tuší, patřil rodem do královské dynastie Mingů, jejíž panování právě za jeho dětství skončilo.

Uchýlil se proto do zenového buddhistického kláštera a přijal mnišské jméno Kchu-kua neboli Hořká okurka, pod nímž sepsal i Rozpravy o malířství, traktát o podstatě a metodě tušové malby krajiny. Text se vysoce kultivovanou formou zamýšlí nad filozofií malířské tvorby a smyslem umění vůbec. „Člověka, jemuž věci zakryjí výhled, záhy pohltí zvířený prach světa. Člověk, jenž se nechá věcmi ovládat, vystaví své srdce úmoru. Kdo s takto zmořeným srdcem přistoupí k malbě, ten se už předem připravil o naději na úspěch. Kdo se tak do prachu zasutý chápe štětce s tuší, ten si už předem svázal ruce. To jsou situace, jež přivádějí člověka do úzkých a jenom mu škodí, nic mu nedají a nepřinesou mu žádnou radost. (…) V malování je myšlenka hlavní. Dosáhne-li myšlenka úplnosti, náš duch se zaraduje, protože se mohl projevit, a naše malování sestoupilo do hloubek, jež nikdo nezměří.“

| 18 |

Čeští básníci 20. století

Edice Čeští básníci 20. století

Zvýšená pozornost je na stránkách E-knihovny věnována vydávání poezie. Již třetím rokem připravujeme edici Čeští básníci 20. století, v níž jsou zastoupena taková jména jako Josef Kainar, Oldřich Mikulášek, František Halas, Miloslav Topinka, Ivan Martin Jirous, Ivan Wernisch, Petr Král, Josef Hanzlík, Miroslav Holub, Viola Fischerová, Karel Šiktanc nebo Pavel Šrut. U řady z nich se kolekci dosud vydaných sbírek chystáme v prvním pololetí roku 2021 rozšířit.

Viola Fischerová — Domek na vinici, Písečné dítě, Předkonec, Matečná samota, Nyní Miroslav Holub — Syndrom mizející plíce, Interferon čili o divadle, Naopak, Ačkoli, Beton, Narození Sisyfovo Petr Král — Praha, Arco a jiné prózy, Zpráva o místech Karel Šiktanc — Řeč ve stoje, Vážná známost, Nesmír, Čistec Pavel Šrut — Papírové polobotky, Brožované básně, Už ráno začal večírek

| 19 |

Poezie

William Blake (1757–1827) Rytec, ilustrátor, malíř, básník a tiskař se za svého života uznání příliš nedočkal. S nadšením byla jeho tvorba přijímána až později, stal se „kmotrem“ beatnické generace, mezi jeho obdivovatele patřili např. A. Ginsberg či A. Huxley. Jako spřízněné duše si jej vysoko cenil J. Váchal, přispěla k tomu jistě i skutečnost, že Blake byl opravdový mystik obdařený snovými a realistickými vizemi. Tyto vize uveřejňoval postupně v tzv. Prorockých knihách, které si sám ilustroval a vydával. Stvořil v nich ucelenou mytologii s bohatým panteonem a hlubokým vnorem do lidské psychiky.

Doporučujeme: „Kdo chce druhým činiti dobře, musí tak činit v drobných detailech.

Obecné dobro je výmluva darebáků, pokrytců a lichotníků.“ (William Blake)

Tygře, tygře, žhavě žhneš (1789–94) ČERV V RŮŽI Ó růže, to ten červ!

Ten neviditelný, co vylézá jen za bouře a tmy, už si tě našel, a kde spíš, ví: A temnou láskou tě skrytě umoří.

| 20 |

Poezie

Dante Alighieri (1265–1321)

Florentský šlechtic, filozof a vzdělanec, jeden z nejvýznamnějších evropských básníků a jeho Božská komedie patří ke klenotům světové literatury. Celoživotní básníkovou múzou byla milovaná a krásná Beatrice, jíž složil hold nejen jako průvodkyni Rájem v Božské komedii, ale i v řadě lyrických veršů. Fyzickým předobrazem dokonalé ženy a životní platonickou láskou byla Dantovi Beatrice di Portinari, s níž se setkal poprvé jako devítiletý chlapec, podruhé již jako mladík. Obě setkání popsal v díle Nový život, jež tvoří i hlavní část básnického výboru To sladké jméno Beatrice.

To sladké jméno Beatrice (1293) Protože jsi tak mladičká a krásná a víš, co lásky v myslích vzbuzuješ, jsi plná pýchy, kudykoli jdeš.

I pro mne jsi jen pýchu vždycky měla, a tak mě vraždíš tíhou samých běd a děláš to, jen abys vyzkoušela, zda Láska dokáže i zabíjet.

Ačkoli víš, jak jsem se v tobě zhléd, mé bolesti si ani nevšimneš.

Kéž bys to jednou zakusila též!

Doporučujeme:

„Devětkrát se už od mého narození vrátilo slunce na svém oběhu takřka na totéž místo, když se mým očím zjevila oslavená paní mých myšlenek, jíž mnozí říkali Beatrice neboli Blažená, aniž věděli, že se tak vskutku jmenuje.“ (Dante Alighieri)

| 21 |

Poezie

John Donne – Elegie a písně John Donne (1572–1631) byl básník a anglikánský kněz žijící na přelomu dvou epoch: renesance a baroka. Stejně tak odlišně k nám promlouvá jeho dílo – raná tvorba je realistická a kritická ke společnosti, ale i milostná, o lásce tělesné. A právě radost ze života, hravost a vtip nalézáme v Elegiích a písních. Pozdější Donneovy básně se obracejí k Bohu, jsou temnější a metafyzičtější. Kromě nich se do dnešní doby dochovalo také 160 velmi ceněných kázání.

„Odhoď vše! Už té košile mám dost!

Pokáním nestíhá se nevinnost.

Příkladem jdu ti, sám jsem nahý už: přikrýt tě přece může jenom muž!“ (z básně Odchod na lože)

„Že muži stálí jsou, strach máš?

My věrní nejsme, tak proč ty: oba spát můžem s dvaceti!“ (z básně Lhostejnost)

Ivan Franko – Uvadlé listí (1896) Pamětní deska na pražském Žofíně: „Ivan Franko * 1856 † 1916 Velký syn ukrajinského lidu, básník – revoluční demokrat promluvil zde na sjezdu slovanské pokrokové mládeže 18. 5. 1891“ dokládá široký záběr zájmů tohoto básníka, dramatika, prozaika, překladatele, publicisty, etnografa a veřejného aktivisty. Bývá považován vedle Tarase Ševčenka za nejvýznamnějšího ukrajinského básníka, je autorem řady sbírek (například Z výšin a nížin, Ze dnů žalu, Vždy začátečník), napsal několik románů (například Boryslav se směje, Zachar Berkut), jeho divadelní hra Ukradené štěstí se dodnes hraje a posloužila k sepsání dokonce dvou operních libret. Zároveň je třeba vyzdvihnout Frankovy překladatelské počiny z antické, staroindické, hebrejské a zvláště slovanské literatury. Vedle děl ruských realistů překládal i české autory, např. K. Havlíčka, J. Nerudu, S. Čecha, J. Vrchlického nebo J. S. Machara. Sbírka Uvadlé listí je vrcholem Frankovy intimní lyriky a rezonuje s dobovým příklonem k dekadenci a modernismu.

| 22 |

Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů

Drama

Legendární představení v ND zakončilo svou přes dvacet let trvající spanilou jízdu 600. závěrečným aplausem. Není divu, že s vynikajícím hereckým obsazením bavila tato situační komedie i dnešní diváky.

Carlo Goldoni (1707–1793), s prvním dramatem napsaným v devíti letech zázračné dítě italské dramatické tvorby, patří k nejúspěšnějším autorům, i kdyby nenapsal nic jiného než asi nejhranějšího Sluhu dvou pánů (1745) a Poprask na laguně. Ve své tvorbě vycházel ze snahy o reformu commedie dell’arte a na scénu uvádí galerii lidových postav v čele se sluhou Triffaldinem, který všechno poplete, a diváci se mohou smát jiskřivým dialogům, převlekům, záměnám, lstem a omylům až ke šťastnému vítězství zamilovaných.

Niccolò Machiavelli – Mandragora Doporučujeme:

Příběh obelstění starého manžela, aby přitažlivý mladík získal jeho mladou ženu, je v mnoha obměnách oblíbeným komediálním námětem. Verze, kterou pod názvem Mandragora (asi 1518) zpracoval Niccolò Machiavelli (1469–1527), proslulý politickým spisem Vladař, inspiruje nad rámec předvídatelné taškařice k přemýšlení o méně lichotivých stránkách lidské povahy. „Směji se, smích mi však zůstává jen na rtech,“ napsal autor svému příteli a i divákovi tak trochu tuhne úsměv ve tváři nad cyničností, hamižností, prospěchářstvím a zlomyslností, které se skrývají za umně konstruovaným podvodem.

Johann Nepomuk Nestroy – Byt k pronajmutí Nejvýznamnější představitel vídeňského lidového divadla Johann Nepomuk Nestroy (1801–1862) byl nejenom dramatikem (83 her), ale i hercem (téměř 900 rolí). Svými díly satiricky komentuje problémy doby za absolutistické vlády kancléře Metternicha a kritizuje lidské slabosti a chyby biedermeierovské společnosti. Jak řekl, „svět je plný truchlivých protikladů, jimž se lze leda zasmát, a plný veselých věcí, nad nimiž by člověk s chutí zaplakal“. Vytváří tak typ tragické frašky, k níž patří jeho nejslavnější Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek, již dříve v MKP vydaní Dva náměsíčníci i předkládaný Byt k pronajmutí (1925).

| 23 |

Jak stáhnout e-knihu E-knihy vybírejte na stránce e-knihovna.cz • Najdete na ní žánrové a tematické výběry i doporučené tituly z produkce pražských nakladatelství (získané díky speciální dotaci).

• Přehled všech dostupných e-knih se otevře po kliknutí na odkaz VŠECHNY E-KNIHY (zcela nahoře) či VÍCE (na stejném řádku zcela vpravo).

• Při výběru vám může pomoci filtr UPŘESNIT HLEDÁNÍ.

• Podrobnosti o vybraném titulu naleznete po kliknutí na obálku knihy.

• Kliknutím na tlačítko ZÍSKAT u vybraného titulu zobrazíte nabídku formátů ke stažení nebo k prohlížení on-line.

• Zvolte vhodný formát pro vaše zařízení: PDF na monitory, EPUB pro čtečky, tablety a telefony, PRC pro čtečky Kindle. www.e-knihovna.cz

BOOKPORT Nové rozšíření nabídky e-knih zdarma.

On-line přístup k výběru beletristických i populárně-naučných titulů na platformě BOOKPORT, které MKP předplatila pro své stávající i nově registro­vané čtenáře.

Podrobný návod na on-line registraci čtenáře MKP a pro využití nabídky BOOKPORT najdete na webu MKP.