ROZHOVOR
Soutok Moravy a Dyje je území promarněných šancí Současná vláda Petra Fialy si dala do programového prohlášení, že vytvoří z obory Soutok v samém jižním cípu Moravy národní park. Na první pohled se jedná o razantní gesto, které by konečně mělo ochránit přírodu na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Jenže kdyby to bylo tak snadné a jednoznačné, už Fialovi předchůdci by na tomto území nějakou formu velkoplošné ochrany přírody vyhlásili. TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Václav Šálek
nou přírodu Soutoku, která je po staletí
Jaké přírodní fenomény tedy stojí na Soutoku za ochranu?
dotčená lidskou činností, je mnohem širší
Dlouho nám trvalo, než se vyjasnilo, co
a hlubší. A ředitel Školního lesního pod‑
by se kvůli ochraně přírodních feno‑
niku Křtiny Tomáš Vrška, který se řadu
ménů mělo dělat. Posunuli jsme se
let podílel na výzkumech na Soutoku, jej
sice dál, ale konsenzus zúčastněných
považuje za „území promarněných šancí“.
stran neexistuje. V území je tolik zájmů
To proto, že v současnosti už mohla mít
a pohledů, že asi ani není možné tam
vláda k dispozici dostatek dat na základě
poskládat všechny. To si spousta lidí
výzkumů a praktických pokusů, z nichž
neuvědomuje. Když chceme území
by bylo možno víceméně objektivně po‑
chránit, tak si musíme nejprve ujasnit
soudit, kde je potřeba ponechat přírodu
pořadí důležitosti ochrany jednotlivých
samovolnému vývoji, kde a na jak velkých
fenoménů. Vědecky je lokalita popsaná
plochách je potřeba obnovního manage‑
až posledních 25 let, protože předtím
mentu, který zajistí podmínky význam‑
byla za železnou oponou a nesmělo se
ným přírodním fenoménům, které jsme
tam. Na Soutoku žije řada ohrožených
se zavázali chránit, a v jakých lokalitách
druhů živočichů, hlavně bezobratlých,
může dále probíhat pěstování dubu pro
kteří jsou potravně či kvůli rozmnožování
hospodářské využití.
vázaní na mohutné a částečně odumí‑
„Protože však v minulosti nebyla vůle vy‑
rající stromy. Mají tam tisíce mikrostano‑
mezit experimentální plochy pro obnovní
višť, v nichž populace přežívají. Také jsou
management a nezkoušelo se nic, tak
zde dvě národní přírodní rezervace pra‑
se místo expertních rozhodnutí dosud
lesovitého charakteru Cahnov‑Soutok
činila taková, která odpovídala tomu, kdo
a Ranšpurk a několik dalších porostů po‑
měl jaké silové postavení. Podle mě by
nechaných samovolnému vývoji, i když
bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou
nemají statut chráněných území. A jsou
krajinnou oblast, protože jejím cílem je
tam také komplexy luk, na něž jsou
chránit kulturní harmonickou krajinu.
vázané populace například krátkokříd‑
Zůstane místo jak pro hospodaření,
lých ptáků, jako je chřástal. V souvislém
tak bude možné ponechat část území
komplexu lužních lesů hnízdí pravidelně
nerušenému vývoji a bude možné na ur‑
ojedinělá populace velkých dravců, kteří
čitých plochách dělat takové zásahy,
v době hnízdění vyžadují klid. Jedná se
které povedou k ochraně vytipovaných
o orly či rarohy, což jsou největší vzdušní
druhů. A administrativa bude jednoduchá,
predátoři. Žijí a hnízdí tam také čápi bílí
protože CHKO bude sídlit v Břeclavi či
a tak dále. To jsou klíčové fenomény
Lanžhotě a všichni se budou domlouvat
ochrany.
Problém, jak chránit výjimečnou a krás‑
jen se správou CHKO,“ myslí si Vrška.
4
