Namísto létání vyrábí cider. Nápoj, který se vrací do módy

Chtěla být letuškou, a proto od střední školy studovala jazyky, což se jí hodilo i na vysoké. Nakonec se přes vymáhání pohledávek v nadnárodním koncernu vydala vlastní cestou. S manželem, který je mimochodem jedním z autorů slavného brněnského orloje, vyrábí a prodává mošt a především cider. Kdysi opovrhovaný nápoj, který si na venkově dříve dělal každý druhý, se znovu dostává do módy a absolventka MENDELU Zuzana Kameníková chce být při tom.

TEXT: Filip Vrána / FOTO: Archiv Ciderka

ZUZANA KAMENÍKOVÁ (36) Absolventka PEF – obor sociálně ekonomický, následně Business Economics and Management. Jednatelka Ciderka, s. r. o. Její cidery získaly 4 medaile na SISGA 2020 ve španělské Asturii. Žije v Brně‑Jundrově, má dvě děti. Manžel vede digitální agenturu.

V českém jazyce platí ustálené rčení: „Za vším hledej ženu.“ V tomto případě je to ale spíše naopak. „Manžel chtěl nejdříve dělat podomácku pivo, pak se ale pustil do cideru, který vyráběl u nás na zahradě a pak ho rozdával kamarádům. Viděla jsem jen ty výdaje, ale chyběla tam příjmová část. Tak mi řekl, že o tu se mám postarat já, a našel bývalou moštárnu v Bystrci, kterou jsme si před dvěma lety pronajali od zahrádkářského svazu,“ popisuje začátky Kameníková.

Moštáren bylo historicky Brno plné. Lidé do nich jezdili pravidelně, postupně však zájem opadl a přežilo jich jen několik. Loni ve větším moštovala tři místa, Bystrc je jedním z nich. „Podzimní sezona byla hodně dobrá. Moštování jako služba mělo sloužit jen jako podpora výroby cideru, ale investovali jsme do nového prvotřídního lisu a vyplatilo se to. Na podzim nám moštování udělalo většinu obratu. Máme výhodu, že celoročně vyrábíme čerstvý mošt, takže nezavíráme a moštujeme třeba i v lednu.“

Podle ní nejde říct, že by moštovala nějaká vyhraněná generace. Jsou to spíše lidé, kteří třeba zdědí zahradu s jabloněmi a neví co s přebytky úrody. „Je jim líto to vyhodit, potřebují jablka zpracovat. I proto jsme začali pro veřejnost pasterizovat, lidé tak mohou mít vlastní mošt celoročně. Někteří zkouší i výrobu cideru, nechají to většinou nějak překvasit a myslí si, že se jim to povede. U řady domácích výrobců je za tím zvědavost, co udělá zkvašený mošt,“ uvedla absolventka MENDELU.

Její snahou je spolu s manželem vyrábět kvalitní řemeslný cider, jehož výrobou se v tuzemsku zabývá asi 20 firem. „Před druhou světovou válkou byl cider leckde častější než víno, zejména v Anglii. V posledních letech se vrací do módy i u nás. Měla jsem pocit, že je to spíše nápoj pro mladší generaci, ale chodí i lidé starší, třeba ti, co hodně cestují,“ uvedla Kameníková, která společně s dalšími výrobci usiluje o vznik Svazu výrobců řemeslného cideru.

V jeho rámci se chce s kolegy podělit o zkušenosti, protože každý má svou výrobní metodu, používá jiné odrůdy jablek a liší se i samotný výrobní proces. Cider se vyrábí většinou víceodrůdový. Vhodné jsou staré odrůdy jako Renety, Jadernička, Matčino, protože tato jablka mají po vymoštování výbornou chuť.

„U cideru pak hledáme ten správný poměr hořkosti, sladkosti a kyselosti. Úplně jsem do toho spadla, je to hodně náročné skloubit s dětmi. Doufám, že se brzy dostanu do fáze, kdy nebudu muset v moštárně pořád fyzicky být a budu se moct více věnovat obchodu. Do výroby teď aktivně hledáme posily,“ dodala Kameníková, která musela opustit řadu studentských představ. Tehdy chtěla pracovat stejně jako kolegové v IBM/Motorole, mezinárodních firmách nebo v slavné auditorské čtverce. „V současnosti zjišťuji, že je mnohem lepší nebýt součástí velkého korporátu, ale raději pracovat pro menší firmu, která člověka pustí k více věcem, a práce je různorodější. Případně jít rovnou do vlastního jako my,“ dodala.

CIDER A JEHO HISTORIE / V Evropě se rozšířil s římskou expanzí, už tehdy konkuroval vínu, které nebylo vždy dostupné. Po pádu římské říše se cider dělal v klášterech, v Normandii vznikají první recepty. V 16. století se tato teku‑ tina uchytila u anglické šlechty, cider byl považován za luxusní nápoj. Velký rozmach zaznamenal v Americe začátkem 20. století. Na českém území šlo dlouho‑ době o snadno dostupný nápoj, který byl před revolucí považo‑ vaný za podřadný. Situace se mění a trh s řemeslnými cidery roste. Jeho popularitě v Česku pomohly průmyslové pivovary díky produktům jako Kingswood, které se však od řemeslné formy značně liší.