MENDEL GREEN 3/2022

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 3 /2022

MENDEL GREEN

JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES Tomáš Vrška: Pracujeme s nejvyšší mírou nejistoty Čeští lesníci učí mongolské kolegy Co ovlivňuje rozhodování majitelů lesů

Noc vědců 2022: Všemi smysly

MENDEL GREEN 2022/3 — úvodní slovo

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI, jsem velmi rád, že Vám v úvodu nového čísla MENDEL GREEN mohu představit strategii, kterou bychom při tvorbě obsahu našeho univerzitního časopisu do budoucna rádi uplatnili. Budeme se snažit najít sjednocující tematickou linku pro každé nové vydání. Jak jsem mnohokrát ve svých představovaných vizích deklaroval, jsem hrdý na tradici a postavení naší univerzity, její význam v rámci regionu i v širším územním přesahu. Téma společenské relevance a našeho působení, nejen v Jihomoravském kraji, se bude prolínat příspěvky, které najdete na následujících stranách.

Na sever od Brna, v hustých příměstských lesích, hospodaří náš Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, jehož 100. výročí založení jsme si letos na podzim začali připomínat. Oslavy tohoto jubilea nás budou provázet celým příštím rokem. Na tomto místě je dobré zdůraznit více než stoletou tradici sepjetí našeho vysokého učení se zemědělskou a lesnickou praxí. Mendelova univerzita v Brně je svou bytostnou podstatou nositelkou idejí propojení vzdělávání, vědy, výzkumu a jejich bezprostředního uplatnění v praxi. Dobré jméno v tomto smyslu šíří i náš Školní zemědělský podnik v Žabčicích.

Díky sdílení dobré praxe a léty ověřenému společenskému působení si můžeme dovolit tvrdit, že je to právě MENDELU, kdo v našem regionu má hrát vůdčí roli v přípravě a realizaci strategií udržitelnosti. My o tom nemluvíme, my to žijeme! Je to o vnitřním uvědomění nás zaměstnanců, studentů, absolventů a všech, kteří spoluvytvářejí naši alma mater.

Přeji příjemné čtení.

Jan Mareš rektor

MENDEL GREEN Časopis Mendelovy univerzity v Brně Ročník 14 / číslo 3 / rok 2022 Vychází 3× ročně

Obsah ROZHOVOR / Tomáš Vrška: Lesnictví je obor, který v současnosti pracuje s nejvyšší mírou nejistoty ������������������������������������������������������������������������������������������

Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno

KRÁTCE / Památník stromů – pýcha Lesnického Slavína – v novém kabátě ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

www.mendelu.cz Šéfredaktorka:

TÉMA / Semenné sady, tak trochu jiné sady… �����������������������������������������������������������

Martina Šmídtová Telefon:

martina.smidtova@mendelu.cz

TÉMA / Voda vrátila život do vyprahlé krajiny, v oboře Obelisk znovu roste lužní les ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně:

TÉMA / Využívání lesa se v čase mění, v okolí měst bude více sloužit k rekreaci ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

AVC MENDELU Tisk:

Elektronická podoba:

20 22

TÉMA / Lesníci jsou si vědomi rizik pěstování smrkových monokultur, rozhodují však ekonomické aspekty ���������������������������������������������������������������������������������

mendelgreen.mendelu.cz

TÉMA / Les a péče o něj – MENDELU nabízí kurzy pro veřejnost ������������������� Redakční rada: Ivana Chatrná (AF)

Ceny rektora MENDELU 2022 �����������������������������������������������������������������������������������������������

Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF) Monika Pevná (LDF) Jiří Skládanka (REK) Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 28. 10. 2022 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

2

16

TÉMA / Čeští lesníci učí mongolské kolegy, jak pečovat o les �����������������������

Ing. Vladislav Pokorný – LITERA BRNO

9 10 13

TÉMA / S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny ������������������������

545 135 010 E‑mail:

4

32

25 27 28

22 Univerzitní kampus v Černých Polích čekají proměny �������������������������������������������������������������������������������

30

STUDENT / Ženy mají často větší cit pro ošetření stromů než muži ������������������������������������������������������������������������������

32

STUDENT / Zlatá beachvolejbalistka z evropských her Daniela Resová: Se spoluhráčkou trávím více času než s přítelem ����������������������������������������������������������������������������������

34

ABSOLVENT / Z vědkyně kastelánkou na Troskách ���������������������������������������������������������������������������������������� KRÁTCE / MENDELU přivítala posluchače evropských univerzit třetího věku �������������������������������������� „To nejpodstatnější, co bychom si měli uvědomit, je, že ‚těch zahrad jsme jen pouhými hosty…‘“. �����������

36 39

40

MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora �������������������������������������������������������������������������������������������������� Až se budoucnost zeptá… �����������������������������������������������������

42 44

44 3

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Lesnictví je obor, který v současnosti pracuje s nejvyšší mírou nejistoty Tomáše Vršku, ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) provází pověst šéfa, který striktně odmítá vést podnik jako firmu jednoho muže a dává prostor vyniknout spolupracovníkům.

Veřejnost kvituje jím nastolenou otevřenou komunikaci. Společně s kolegy návštěvníkům přímo v lesních porostech vysvětluje, co a proč lesníci v univerzitních lesích dělají a jak se lesy vlivem klimatické změny mění.

TEXT: Monika Pevná FOTO: AVC MENDELU

4

Ucházet se o post ředitele podniku, se kterým jste už léta předtím v kontaktu, může mít své výhody – dostatek času přemýšlet nad stávajícím stavem, nad tím, kde vidíte rezervy a podobně. Bylo tomu tak i ve vašem případě?

Jak se to, co jste teď popsal, promítlo do vize, s níž jste v roce 2019 šel do výběrového řízení?

Do jisté míry ano, protože jsem tady

a školní lesní podnik by měl být průkop-

studoval. V roce 1995 bylo na školním

níkem v hledání nových cest v lesnic-

lesním podniku založeno sdružení Pro

tví. Druhá půlka té vize byla nějakým

Silva Bohemica, s nímž jsem spojený

způsobem předefinovat poslání lesů

od začátku, konala se zde řada „prosilvo-

vůči společnosti. To se totiž dramaticky

vých“ exkurzí, kdy se sem sjeli odborníci

změnilo. Před padesáti šedesáti lety

z 25 zemí Evropy a spolu s nimi a kolegy

platilo, že lidé v lese hledali hlavně dříví

ze ŠLP jsme diskutovali o tom, kam by

na otop, šli si nasbírat nějaké plody,

se mělo lesnictví ubírat. Znal jsem tedy

maximálně se šli do lesa v klidu projít,

lidi z provozu… Povědomí o lesnické

ale dnes zde máme velké množství

problematice jsem tudíž rozhodně měl.

zájmových skupin, kdy každá z nich chce

Na druhou stranu jsem neznal například

tak trochu les pro sebe. Musíme nyní

problematiku provozu pily nebo zámku

skloubit ob­hospodařování lesa, jenž je

jako konferenčního a vzdělávacího cent-

navíc výukový, se zájmy těchto skupin,

ra univerzity.

které jdou někdy proti sobě.

Měl jsem vizi ukázat, jakými cestami obhospodařovat les do budoucna. Tím spíš v době, kdy klimatická změna ovlivňuje stav lesů víc, než jsme si mysleli,

V nižších polohách, kolem 300 metrů nad mořem, začaly prosychat bučiny.

Zůstaneme-li v univerzitních lesích, bavíme se o jižní polovině lesního podniku. Mysleli jsme si, že buk tady bude hlavní dřevinou.

Teď mohu říct, s pravděpodobností blížící se jistotě, že tomu tak nebude.

5

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Zapomněl jste ještě na jednu vizi, se kterou jste nastupoval a která teď nabývá reálných obrysů: prosadit a zavést zpracování a používání lesního hospodářského plánu kontrolními metodami…

Ano, to je pravda. To byla další věc, kterou jsem si předsevzal v rámci konceptu „pestrých lesů pro klimatickou změnu“.

V lesích Mendelovy univerzity v Brně budeme pro nový lesní hospodářský plán, který začne platit v roce 2023, využívat kontrolní metody, konkrétně takzvanou statistickou provozní inventarizaci. Je to v ČR první případv hospodářských lesích. To vše po dlouhých jednáních (pozn. red.: ŠLP Křtiny, Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU a sdružení Pro Silva Bohemica) vedených od roku 2019 s ministerstvem zemědělství.

Z jednání vzešlo vydání nové prováděcí vyhlášky o hospodářské úpravě lesů, která toto umožnila.

Můžete přiblížit důvody, proč jste s kolegy usiloval o zavedení nového lesního hospodářského plánu v lesích MENDELU?

Kolik se může vytěžit dřeva?

Majitelé lesa s plochou nad 50 hektarů mají povinnost vyhotovit lesní hospodářský plán zpravidla na deset let, který mimo jiné stanovuje maximální výši těžby dřeva. Před schválením se k plánu vyjadřují různé instituce, hlavně orgány ochrany přírody. Cílem je zabezpečit trvale udržitelné hospodaření v lesích. Výchozím parametrem je přírůst lesa. Doposud se provádělo měření přírůstu odvozeně přes výpočet zásoby původní a nově naměřené včetně zápočtu vytěženého objemu dřeva pro každou porostní skupinu.

Pracovalo se s normativními hodnotami, které byly modelově stanoveny pro stejnorodé a stejnověké porosty (tj. časová úprava lesa). Nová vyhláška nyní umožňuje měřit opakovaně stejné stromy v konkrétní lokalitě, výpočty se odvíjejí od skutečných hodnot přesně změřených na daném místě. K těžbě jsou pak vybírány stromy na základě určitých tlouštěk (tj. strukturní úprava lesa). Tato metoda více odpovídá v současnosti preferované různorodosti a různověkosti stromů v lese a umožňuje lépe reagovat na náhlé události způsobené klimatickou změnou.

Na podniku plošně převažují mode-

ty, které pracují s nestejnorodým, tedy

Co byste doporučil lidem, kteří zarytě tvrdí, že k žádným výrazným změnám klimatu nedochází?

nestejnověkým lesem. V takových lesích

Aby si přečetli nějaký vědecký článek.

se ve světě pro tvorbu hospodářských

K dispozici jsou možná už stovky se-

plánů, tedy i pro odvození závazných

riózních publikací, které pracují s ob-

ukazatelů pro maximální povolenou výši

rovskými datovými soubory a naprosto

těžby, používají kontrolní metody, které

prokazatelně dokazují, že klimatická

navíc poskytují i další důležitá data,

změna výrazně mění prostředí na pla-

například o tloušťkové struktuře lesa.

netě. A pokud by ani to někoho nepře-

Aktuálně platný lesní zákon v ČR je

svědčilo, stačí se rozhlédnout kolem

ovšem postaven výhradně na lese vě-

sebe. Nemám teď na mysli kůrovcovou

kových tříd, tedy na časové úpravě lesa.

kalamitu a věci s ní spojené, ale to, že

Kontrolní metody jsou přesnější a analy-

v nižších polohách, kolem 300 metrů

ticky použitelnější. Jedním ze zásadních

nad mořem, začaly prosychat bučiny.

rozdílů časové a strukturní úpravy je, že

Zůstaneme-li v univerzitních lesích, baví-

ve strukturní se pro odvození reálného

me se o jižní polovině ŠLP. Mysleli jsme

přírůstku v lese měří opakovaně stejné

si, že buk tady bude hlavní dřevinou. Teď

stromy. Od toho se odvíjí veškeré

mohu říct, s pravděpodobností blížící se

výpočty.

jistotě, že tomu tak nebude.

ly hospodaření, které zjednodušeně označujeme jako nepasečné. To jsou

Jako správci univerzitních lesů na klimatickou změnu již reagujete.

Můžete pro čtenáře zahájené procesy zrekapitulovat? A zároveň

6

Klimatická změna ovlivňuje stav lesů víc, než jsme si mysleli, a školní lesní podnik by měl být průkopníkem v hledání nových cest v lesnictví.

7

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

se ptám, kde berete jistotu, že to máte dělat právě takto?

Vezmu to od konce. Lesnictví je obor, který v současnosti pracuje s nejvyšší mírou nejistoty ze všech vědních oborů.

Dám příklad – po kalamitě obnovujeme les, který svůj výnos, ale i ostatní funkce, začne plnit až za desítky let, zjednodušeně za sto let. My ale navzdory modelům vůbec nevíme, co bude za sto let! Vidíme, jak se naplňují po 20 letech existence modelů jejich prognózy, ale přesto ta nejistota je obrovská. Proto, abychom minimalizovali, řekněme, rozpa-

MODELY PĚSTOVÁNÍ LESA Z výukových a výzkumných důvodů aplikuje ŠLP Křtiny na svém území 23 modelů pěstování lesa. Tři plošně nejrozšířenější jsou:

Dauerwald – les trvale plně tvořivý. Jedná se o model kombinující prvky jednotlivě a skupinovitě výběrného hospodaření s prvky maloplošně podrostními, tzn. kombinující nepasečné a pasečné formy hospodaření.

Svahové podrostní hospodářství – v prudkých svazích se s ohledem na obtížný terén a náročnou technologickou obslužnost pracuje formou pruhových sečí s plným využitím přirozené obnovy.

Hodnotové přírůstné hospodaření v buku a dubu – je zaměřeno na co nejrychlejší dosažení cílové tloušťky ve vysoké kvalitě u cca 60 – 80 vybraných stromů na hektar. Porostní struktura je členitá s velkými korunami cílových stromů. Ty lépe odolají klimatickým výkyvům. Kombinuje podrostní formu obnovy (pasečný princip) s uplatněním výběrných principů při výběru a podpoře cílových stromů (nepasečný princip).

dy ekosystémů, tak pracujeme s dvěma základními principy: pestrost lesa po stránce druhové skladby, s ohledem

jak mezidruhové, tak i vnitrodruhové.

si myslím, že nemůžeme říct o žádném

na stanovištní podmínky, a pestrost

Využíváním některých poznatků z dyna-

jiném lesním majetku v České republice.

prostorové struktury lesa. Ta má tři

miky temperátních pralesů pěstujeme

podmnožiny: les musí být diferencovaný

především odolnější les, protože, jak

tloušťkově, výškově a zároveň je potře-

už jsem řekl, větší část změn se děje

ba pamatovat na jemnou ploškovitost,

za pomoci přírodních sil. Kolik si jich tam

Vámi zmíněných sto let bude ŠLP Křtiny slavit konkrétně příští rok.

Jak „stoleté“ oslavy pojmete?

tedy sofistikované smísení jednotlivých

ale můžeme pustit s ohledem na růz-

Člověk si v té souvislosti uvědomí,

druhů dřevin a růstových fází lesních po-

ná stanoviště a různé směsi dřevin, je

jak málo přispěl on sám, jak je malý

rostů. A to ještě stále není vše: musíme

právě tou cestou nekonečného hledání

vzhledem ke stoletému koloběhu lesa.

totiž, a v tom spočívá ta složitost, namí-

a zkoušení. Přidanou hodnotou toho-

Nejde v hluboké úctě nevzpomenout

chat dřeviny s ohledem na kompetiční

to přístupu je ušetřená lidská práce

na všechny naše předchůdce, počínaje

vztahy mezi nimi, tak aby se doplňovaly,

a peníze.

profesory zakladateli přes všechny ředitele, pracovníky, dělníky…

a do budoucna nám poskytly kvalitní

Školní lesní podnik Křtiny je inspirací pro mnohé zahraniční badatele i studenty. Přijíždí sem na přednášky a ukázkové exkurze.

Za čím konkrétně? Co je „vývěsní tabulí“ podniku?

Oslavy zahájíme 17. února a mým přáním

Rozhodně modely, které se tady

rální exkurzi po jednotlivých provozech

uplatňují dlouhodobě, jako je například

podniku. Společně s Lesnickou a dře-

převod na les výběrný, který tady běží

vařskou fakultou MENDELU pořádáme

již 50 let. Za vývěsní tabuli bych ale

mezinárodní vědeckou konferenci,

Jistě! Jenže české lesnictví na této

dnes označil i ukázky hospodaření v lese

která se bude zabývat již zmíněným

cestě není. Je na ní cca 8 % plochy lesů,

nízkém a středním, dále ukázky modelu

nepasečným hospodařením v době

možná hodně optimisticky 10 %, obhos-

Dauerwald a po 25 letech jsme rozběhli

klimatické změny. Ta se bude konat

podařovaných lesníky, kteří konvertují

v provozním režimu přírůstné hospo-

v září na univerzitě a její praktická

od pasečných k nepasečným modelům

dářství bukové i dubové, což u kolegů

část v porostech na školním podniku.

hospodaření. Celý princip spočívá v tom,

vzbuzuje velký zájem, a střídá se zde

Nebude to ale jediná konference, další

že v pěstebních systémech necháme

jedna exkurze za druhou. To se týká

budou zaměřené na rekreaci a ochranu

působit víc tvořivých sil přírody, jak se

pěstebních modelů, co má ale podle mě

přírody v lesích, tedy na fenomén, který

to děje v pralesovitých rezervacích,

obrovskou cenu, že je tady sto let uni-

se učíme za pochodu. Celým rokem se

což ale neznamená, že chceme prales

verzitní majetek, který má po tuto dobu

povinou televizní i rozhlasové reportáže,

napodobit vizuálně a že rezignujeme

nějaké zadání, jež se snaží naplnit. A sto

které budou cílit jak na odbornou, tak

na pěstební opatření, tedy že přesta-

let v lese, to je jedna generace lesa.

i laickou veřejnost. Chystáme vycházky

neme usměrňovat růst stromů smě-

Většina našich lesníků studovala v Brně

pro veřejnost, tipy na výlety a to, na co

rem ke kvalitě. To je také důvod, proč

a vnímá podnik právě z hlediska dlou-

se hodně těším, je fotografická výsta-

nás zajímají kompetiční vztahy dřevin

hodobé stability a naplňování cílů, a to

va s příběhem Pestrý život v pestrém

kmeny, tedy dříví.

To už jsme jen krůček od sdružení Pro Silva Europa a jeho české pobočky Pro Silva Bohemica, jejímž jste desítky let hrdým členem. Základní filozofií sdružení je přírodě blízké hospodaření. To je podle vás „cesta naděje“, ze které by české lesnictví nemělo uhnout?

8

je, aby si tento den užili naši zaměstnanci, tedy ti, kteří ty hodnoty tvoří. Co se týká jednotlivých bodů programu, tak pro lesníky plánujeme sérii exkurzí na našich třech polesích a také gene-

lese, která bude k vidění na Moravském náměstí a kterou symbolicky zahájíme 21. března, kdy slavíme Mezinárodní den lesů. A konečně chystáme knihu, která je psaná tak, aby tomu, co se událo za sto let na školním podniku, porozuměla i laická veřejnost.

Až nastane čas vašeho „babího léta“, budete schopen pozorovat to, co se děje na ŠLP s klidem zpovzdálí, dokážete ovládnout emoci: Já už u toho nejsem…

Především nevím, jestli mně bude dopřáno tady do „babího léta“ působit. O tom já nerozhoduji. Nicméně si myslím, že k dobrým mravům vyrovnané osobnosti patří i to, že to zvládne a odejde otevřenými dveřmi bez potřeby nadále někomu radit. Za devět let mě důchod, neboli to „babí léto“, jak jste toto odcházení poeticky nazvala, čeká, tak uvidíme.

doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr. (*1966)

KRÁTCE — Památník stromů – pýcha Lesnického Slavína – v novém kabátě Památník stromů v Arboretu Řícmanice, jeden z nejvýznamnějších monumentů Lesnického Slavína, se poprvé od svého vzniku v roce 1938 dočkal odborného zrestaurování. Slavnostní odhalení za přítomnosti zástupců Mendelovy univerzity v Brně

Vystudoval lesní inženýrství na VŠZ v Brně, dnešní MENDELU (1989), habilitoval v oboru pěstování lesů (2010). Začínal jako taxátor, jehož úlohou je příprava podkladů pro lesní hospodářský plán – popisuje, měří a vyhodnocuje údaje o lese.

Přes dvacet let se věnoval výzku­ mu dynamiky přirozených lesů, aplikaci zásad přírodě blízkého lesnického hospodaření a obnově přírodě blízkých lesů v chráně­ ných územích v praxi. Ve školním ­lesním podniku se kromě samot­ ného vedení zaměřuje na reál­ nou adaptaci lesů na klimatickou změnu. Uvedenou problematiku přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU, kde je garantem předmětu Pěstování účelových lesů. Je zakládajícím členem české pobočky Pro Silva Bohemica – sdru­ žení lesníků praktikujících přírodě blízké způsoby obhospodařování lesů a v současnosti je 1. vice­ prezidentem Pro Silva Europa.

i Školního lesního podniku Křtiny připadlo na 26. října.

Převážně ruční a časově náročné práce probíhaly od dubna do konce srpna letošního roku. V průběhu prací se u památníku vystřídali restaurátoři, kameníci i absolventi FAVU, kteří měli na starosti finální umělecké práce. „Velkým plusem současného restaurování je, že jsme památník odborně zajistili, aby do něj nepronikala vlhkost,“ zdůraznila restaurátorka Eliška Trávníková.

Sedm metrů vysoká stavba je zaplněna cizojazyčnými pořekadly a úryvky básní z celého světa, které mají jedno společné: vzdávají hold stromům a lesu. Hold Čechů se nachází na jižním průčelí památníku. Jedná se o báseň Jaroslava Vrchlického Stromy, kterou zhudebnil Antonín Dyk, profesor ochrany lesů a myslivosti na Vysoké škole zemědělské v Brně (dnes MENDELU). „Partitura je vyryta v takových rozměrech, že pěvecký sbor, který by stál před památníkem, by mohl podle ní skladbu zazpívat,“ přidává zajímavost správkyně arboret ŠLP Křtiny Petra Packová. U příležitosti odhalení zrestaurovaného památníku zněla zhudebněná báseň Stromy po okolních lesích. Zpěvu se ujalo kvarteto tvořené členy pěveckého sboru Národního divadla Brno, které se pro tuto příležitost pojmenovalo Hlasy lesa. „Naše kvarteto nelpí na jednom názvu, pro každou konkrétní příležitost hledáme společně co nejvhodnější pojmenování,“ vysvětluje důvody variabilního názvu souboru Zdeněk Nečas, jeden z členů kvarteta. Řícmanické arboretum je připomínkou osvícených profesorů, kteří jednak s nadčasovým přístupem rozvíjeli myšlenku Lesnického Slavína a jednak položili základy tehdejšího Lesnického odboru Vysoké školy zemědělské v Brně. Komentovaná prohlídka arboretem toho byla připomínkou. Veřejnost si bude moci zrestaurovaný památník poprvé zblízka prohlédnout v rámci dne otevřených dveří, nejbližší je naplánovaný na 25. 2. 2023.

(Monika Pevná)

9

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Semenné sady, tak trochu jiné sady…

10

Semenné sady díky tomu, že stromy v nich rostou daleko od sebe, a to 5 až 8 m, připomínají na první pohled sady ovocné. Namísto ovocných stromů jsou v nich ale vysazeny naše domácí listnaté či jehličnaté dřeviny. Jak název napovídá, jsou garantovaným zdrojem geneticky hodnotného reprodukčního materiálu – osiva –, a to zvláště v letech, na něž nepřipadají takzvané semenné roky. V lesích Školního lesního podniku Křtiny (ŠLP Křtiny) se nachází dva takové sady, oba na polesí Bílovice: modřínový a borový. Oba byly založeny v 80. letech.

TEXT: Monika Pevná FOTO: Archiv MENDELU

11

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Stromy v semenných sadech zaujmou na první pohled jistou tvarovou deformovaností a nízkým vzrůstem. Zatímco v lese by modříny (konkrétně modřín opadavý; Larix decidua, Mill.) či borovice (borovice lesní; Pinus sylvestris, L.) dosahovaly výšky několika desítek metrů, v semenných sadech se jedná o výšku mezi dvěma až čtyřmi metry. „Stromy jsou pravidelně seřezávány, aby sběr šišek byl pohodlný a sběrači nemuseli složitě šplhat do korun stromů,“ říká Vít Formánek, technik Lesních školek ŠLP Křtiny.

Semenné sady jsou zakládány z nejlepších, takzvaně výběrových stromů na daném majetku, jde o geneticky nejkvalitnější rodičovské stromy. Pro účel založení sadů jich bylo v 80. letech vybráno 72. Následně byly v době vegetačního klidu z horní třetiny stromů odebrány rouby (klony), které byly naroubovány na takzvané podnože. Jak tento krok, tak další zhruba dvouletá péče o roubovance byla prováděna odborníky ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., výzkumné stanici v Kunovicích. Teprve potom mohly být odrostlé roubovance vysazeny do sadů. I tam následně zůstaly pod kontrolou odborníků.

Velmi přísná pravidla pro zakládání semenných sadů jsou shrnuta do celého souboru dokumentů schválených pověřeným orgánem. V současné době je jím Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. V dokumentaci, která je jakýmsi rodným listem sadu, je kromě základních údajů, jako je lokalita, v níž je sad umístěn, a druh dřeviny, zanesen také počet a soupis vysázených klonů včetně údajů o jejich původu a provenienci, dále plán výsadby a rozmístění roubovanců jednotlivých klonů v sadu tak, aby byla možná identifikace každého kusu.

Ideálním místem pro založení semenného sadu je lokalita, která do té doby měla buď charakter louky, nebo na ní byl pro potřeby semenného sadu odstraněn případný stávající porost, a která prošla vyklučením, tedy byla zbavena pařezů. Stromy v sadu musí být od okolních dřevin stejného druhu vzdáleny alespoň 500 metrů. Výhodou je rovný či mírně svažitý terén, pro snazší pohyb mechanizačních prostředků. Nacházet by se měla ideálně mimo severní expozici s dostatkem slunečního svitu, což poloha jak modřínového, tak borového sadu splňuje. „Nebylo jednoduché vybrat pro založení sadů místa málem tak rovná jako fotbalové hřiště, nicméně podařilo se to. Plocha pro modřínový sad nebyla tak náročná na úpravu jako plocha pro

pokračuje ve vzpomínání na zakládání semenných sadů

borový sad, kde byly provedeny větší úpravy terénu buldo-

ve Školním lesním podniku Křtiny Petr Krakovič.

zerem,“ vzpomíná na zakládání sadů Petr Krakovič, tehdejší vedoucí polesí Bílovice.

„Velkým plus semenného sadu je, že stromy v něm začínají plodit již po 10 letech. Jehličnatým dřevinám v lese to trvá až

Před vysazením roubovanců do sadů jsou prováděny mimo

60 let. Každé dva roky ze sadu získáváme velmi kvalitní osivo

jiné půdní rozbory. Složení půdy musí vyhovovat konkrétnímu

s vysokou klíčivostí, průměrně okolo 2 000 – 3 000 kilogramů

druhu dřeviny, která má v sadu růst. „Ukázalo se, že u modříno-

semen,“ vypočítává výhody semenných sadů vedoucí Lesních

vého sadu není žádných chemických úprav potřeba, u borovi-

školek ŠLP Křtiny Josef Cafourek.

ce bylo předepsáno zavápnění, tedy posílení vápníku v půdě,“

12

S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Letos v létě nebývalý zájem české veřejnosti vyvolal požár v národním parku České Švýcarsko. Dlouhodobě se na problematiku zaměřuje také tým odborníků z Agronomické fakulty MENDELU. Zajímá ho, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Petra Martínez Barroso, stock.adobe.com

„Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout

Pomoc v boji s půdní erozí i odtokem vody

vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy,“ vysvětluje na úvod Petra Martínez

Při procesu hoření se do prostředí uvolňují plyny, těžké kovy,

Barroso, členka výzkumného týmu z Ústavu aplikované a kra-

potenciálně toxické kovové prvky a tvoří se také emise uhlíku.

jinné ekologie AF MENDELU.

„Tyto látky mohou zůstat v půdě nebo se šířit do okolních i vzdálených ekosystémů, které pak kontaminují. K šíření

Fytoremediace je ekologická a nízkonákladová metoda, která

dochází vodní nebo větrnou erozí,“ popisuje výzkumnice.

využívá rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí.

Současně při požáru přichází půda o organickou hmotu.

Princip spočívá v tom, že rostliny dokážou s nežádoucími polutanty v půdě různým způsobem nakládat, a zabraňují tak

Právě fytoremediace by měla s obnovou takto postižené

jejich dalšímu šíření do okolního prostředí. „Fytoremediace

půdy pomoci. „Kromě schopnosti odstraňovat polutanty

využívá organismy přirozeným způsobem a udržuje ekologic-

je výhodou metody i to, že rostliny přispívají ke zpevnění

kou rovnováhu daného prostředí, takže je méně škodlivá než

půdního povrchu, a tím pádem zmírňují odtok vody a erozi

konvenční alternativy,“ říká výzkumnice.

půdy, na které je půda po požáru náchylná,“ dodává Martínez Barroso. Obnovu organické hmoty by zase mělo podpořit za-

Rostliny znečišťující látky buď pohlcují do nadzemní biomasy,

pojení kompostu. „Díky kompostu se navrací do země aktivní

nebo snižují jejich biologickou dostupnost v půdě, a dokážou

humus, živiny a mikroorganismy, o které vlivem požáru půda

také polutanty přeměnit na méně toxickou formu a prostřed-

buď zcela, nebo částečně přišla.“

nictvím listů je pak předávají do ovzduší.

V rámci projektu se tým z MENDELU zároveň soustředil na to, Pro účely fytoremediace testovali vědci z MENDELU vybrané

aby získal přesná data o rozdílech mezi vlastnostmi spále-

travní druhy, které se běžně vyskytují v přírodě. „Trávy jsme

né a nespálené půdy. I přes zásadní vliv požárů na životní

zvolili z toho důvodu, že rychle rostou a jsou tolerantní vůči

prostředí totiž komplexní data z podmínek střední Evropy

kontaminantům,“ upřesňuje Martínez Barroso. V rámci výzku-

odborníkům chybí. „Spolu s kolegy z ČVUT jsme připravili

mu využili například jílek vytrvalý.

experiment, kdy byla kontrolovaně vypálena vytyčená plocha.

Srovnávala se pak párová spálená a nespálená půda. Vedle

13

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

toho provádíme pokus v laboratorních podmínkách na půdě, která byla odebrána z míst po skutečných požárech,“ upřesňuje Martínez Barroso. Vědci sledují například schopnost půdy propouštět vodu nebo vlastnosti, které ovlivňují zvýšenou náchylnost k erozi.

Prostor pro méně průbojné rostliny „Nelze tvrdit, že oheň je škodlivý. Škodlivý připadá lidem, ale do přírody patří,“ vysvětluje odbornice z MENDELU. Při požáru dochází k narušení celého ekosystému, který dává prostor uspět novým rostlinám. Změny ve vegetaci jsou dány například tím, že najednou na plochu dopadá více slunečního záření nebo je na ní více prostoru, takže se mohou prosadit i méně konkurenceschopné druhy. Proces takzvané sukcese vegetace je podle Martínez Barroso velmi pozoruhodný sám o sobě a požáry k němu v našich podmínkách patří.

Les krátce po požáru

Projekt zaměřený na vliv požáru na půdu potrvá do příštího roku, výzkumníci si už nyní pochvalují výhody multidisciplinární spolupráce. „Díky partnerům z ČVUT máme možnost dívat se na problematiku z více úhlů. Výsledky by měly významně napomoci při obnově ekosystémů,“ dodává Petra Martínez Barroso. V případě zmiňovaného národního parku České Švýcarsko však části poškozeného území spadají do takzvaného bezzásahového území, kde les bude obnovován přirozenou cestou. Na řadě dalších míst a v případě jiných požárů by ale poznatky výzkumníků z MENDELU mohly už brzy pomoci.

Les tři měsíce po požáru 14

Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy.

Petra Martínez Barroso

15

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Voda vrátila život do vyprahlé krajiny, v oboře Obelisk znovu roste lužní les Krajina mezi Dyjí a Trkmankou poblíž Lednice se dokázala v posledních deseti letech vzpamatovat ze zásahu, který ji zasadili naši předci v roce 1970. Tehdy narovnali tok Dyje, vysušili slepá ramena a z pravidelně zaplavované nivní krajiny udělali pole, postupně čím dál méně úrodná, jako na spoustě dalších míst Česka. Na zhruba 500 hektarech zničené přírody nechal majitel František Fabičovic obnovit oboru Obelisk. Původně zde chtěl pouze vytvořit oboru pro lov zvěře, avšak postupně s odborníky na krajinu, vodohospodářství a rostlinnou a živočišnou říši dokázal poměrně rozsáhlému území vrátit život díky tomu, že do něj vrátil vodu.

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Ateliér Krejčiříkovi

16

Při melioracích před půl stoletím byla slepá ramena Dyje zasypána, zmize‑ ly tůně a rovinatá krajina začala být intenzivně hospodářsky využívána.

Výnosy nebyly příliš dobré a krajina zá‑ vislá na pravidelném zaplavování rychle vysychala, až se z ní stala polní poušť víceméně bez života.

Podnikatel František Fabičovic v roce 2000 pozemky skoupil a spustil pře‑ měnu, díky níž dnes za plotem ne‑ přístupné obory opět rostou stromy a byliny typické pro nivní lesy a nivní louky, pouze na některých vyvýšených pozemcích zůstala pole. A kromě jelenů, daňků či srnčí zvěře se do krajiny vrátili vodní živočichové, obojživelníci či ptáci včetně orla mořského, který zde má klid na hnízdění.

Jedním z těch, kteří se na proměně „pouštní“ krajiny podíleli, byl kraji‑ nářský architekt Přemysl Krejčiřík ze Zahradnické fakulty Mendelovy uni‑ verzity v Brně. „Měli jsme k dispozici historickou katastrální mapu, stabilní katastr a indikační skici a podle těch jsme krajinu rekonstruovali. Byla totálně zničená. V úvodní skice jsme krajinu rozvrhli a podle indikačních skic vymezili místa, kde bývala mrtvá ramena. V prvé řadě jsme tedy obnovili vodní systém.

Ukázalo se, že voda je životodárná, do území se začaly vracet původní orga‑ nismy,“ popsal Krejčiřík.

Obnova je ostatně dobře vidět i na le‑ teckých mapách portálu Mapy.cz.

V roce 2003 jsou dobře patrná vysu‑ šená slepá ramena a obrovská rozloha polí. S postupujícími roky je vidět čím dál více zelené místo hnědé barvy a návrat vody tam, odkud ji člověk kdysi sebral.

Vodní režim dnes zajišťuje soustava stavidel, přes něž lze do obory vodu ří‑ zeně pouštět. Nahrazuje přirozený vodní management, který kdysi zničil neuváže‑ nými zásahy člověk. Místo pravidelných jarních záplav tak funguje řízené povod‑ ňování. Obora také funguje jako suchý poldr. Kdyby přišla z Novomlýnských nádrží záplavová vlna, je možné celý poldr zaplavit a uchránit tak Břeclav před

17

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

silou povodně. „Také jsme navrhli terénní modelace, které vychází z přírody. Říká se jim suché hrúdy, což jsou původní pískové duny známé například ze souto‑ ku Dyje s Moravou, které vystupují nad terén nivní krajiny. Je to místní zvlášt‑ nost. Když jsou záplavy, zvířata je na suché hrúdě mohou přečkat. My jsme tyto vyvýšeniny vytvořili uměle. Materiál byl použit z vykopaných mrtvých ramen,“ vysvětlil Krejčiřík.

S kolegy se snaží vytvářet takovou kraji‑ nu, která bude dobře odolávat rozmarům počasí v době klimatické změny. Tedy v dobách intenzivních dešťů, které vyšší teplota atmosféry přináší, musí účinně vodu směřovat tam, kde nenapáchá ško‑ dy. A naopak tuto vodu využívat v době sucha ve prospěch krajiny. Dříve se voda z krajiny pouze odváděla, což bylo důsledkem vláhového nadbytku a snahy zemědělců krajinu maximálně zúrodnit.

V době klimatické změny je nezbytné krajinu adaptovat, aby „neumřela“.

Hlavní idea obnovy nebyla nijak kom‑ plikovaná, na rozdíl od provedení, které trvalo řadu let. Důležité bylo do krajiny dovést zpět vodu a vyřešit vodní režim, který umožňuje oboře fungovat. Poté se do krajiny zakomponovávala vegetace.

Krajinářské úpravy navazují na tradici krajinářských úprav Lichtenštejnů, kteří pozemky v dnešní oboře využívali a vy‑ tvořili rozsáhlý Lednicko‑valtický areál jako příklad člověkem citlivě upravené a obhospodařované krajiny. I díky tomu

18

Obora posloužila jako inspirace pro okolní obce, které se snaží změnit vodní režim na různých místech, jež poničily meliorace v dobách socialismu. Obnovují se slepá vodní ramena, tůně, remízky a celé vodní systémy. Do takové krajiny se postupně vrací život, který je na vodě závislý.

je areál zapsaný na Seznamu světo‑

k samotnému Obelisku, který stojí několik

vého přírodního a kulturního dědictví

desítek metrů od vstupu v jihozápad‑

UNESCO. „Historicky to bývalo tak, že

ní části obory. Díky tomu se mohou

když šla záplavová vlna, myslivci a hajní

živočichové nerušeně vyvíjet. Nejsou

Lichtenštejnů zvedli stavidla v lužních

zde až na několik kusů divočáků ani velcí

lesích a vodu zachytili v území. Oni ty

predátoři.

louky zároveň kosili a usušené seno vozili do Vídně, což představovalo jeden

Dnes už lze říct, že se nejenže poda‑

z významných ekonomických přínosů

řilo obnovit přírodní poměry, jaké zde

krajiny,“ řekl Krejčiřík.

panovaly před půlstoletí starými zásahy, ale obora působí i jako refugium. I díky

V území bylo vysazeno 1500 solitérních

dvousethektarovému nárazníkovému

stromů a stromů v alejích. Další deseti‑

pásmu se totiž rostliny a živočichové

tisíce menších lesnických sazenic byly

rozšiřují ven za plot obory a osidlují

vysazeny v malých skupinách a lesících.

okolní krajinu.

Do obory nesmí psi a pohyb člověka je výrazně omezen, volný přístup je pouze

Obora Obelisk je rozlehlá 500 hektarů a dalších 200 hek‑ tarů tvoří nárazníkové pás‑ mo. Přístup do ní je omezený na několik desítek metrů cesty od plotu k obelisku, který jí dal jméno. Slouží k chovu jelení zvěře pro lov a zároveň se jedná o krajinu, která byla v posled‑ ních 20 letech postupně obno‑ vována ze záměrně vysušené krajiny do původní nivní kraji‑ ny se slepými říčními rameny a tůněmi. Celé území je uměle povodňováno kontrolovanými záplavami. Hlavní krajinářské práce se dělaly v letech 2012 až 2019, stále ovšem pokračují.

Na obnově krajiny se podíleli lidé různých profesí.

Obora se nachází západně od Podivína mezi toky Dyje a Trkmanky a je nejsevernější částí Lednicko‑valtického areá‑ lu, který je zapsaný na Seznam světového přírodního a kulturní‑ ho dědictví UNESCO. Kamenný obelisk je památníkem na uza‑ vření míru mezi Napoleonem a habsburskou monarchií v Campo Formio z roku 1797.

Na jeho špičce je hvězda, která má být památkou na tuto udá‑ lost, jež pro Rakousko zname‑ nala ztrátu severní Itálie.

Je také jednou z dominant Lednicko‑valtického areálu, jako je například Minaret a kostely v okolních obcích. Obora patří Františku Fabičovicovi, absol‑ ventovi Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, který je také spolumajitelem břeclavské fir‑ my Alcadrain, výrobce sanitár‑ ního vybavení.

19

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Využívání lesa se v čase mění, v okolí měst bude více sloužit k rekreaci V mnoha koutech České republiky se horečně obnovují lesy. Holiny vzniklé při likvidaci stromů napadených kůrovcem zaplňují stovky sazenic.

Mnozí se již nemohou dočkat toho, až se stráně znovu zazelenají. To ovšem potrvá několik let. Pokud se vysadí místo jehličnatých stromů více listnatých a podaří‑li se založit lesy odolnější, zase „bude dobře“ – taková panuje představa. Nadšení ale částečně mírní profesor Otakar Holuša z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Vytvoření skutečně kvalitní zalesněné krajiny není podle něj až tak jednoduché. Chce to znalosti, pracovat v jiných časových horizontech, než jsme zvyklí, a promyšlenější přístup.

TEXT: Vladimír Klepáč FOTO: stock.adobe.com, archiv MENDELU „Každý lesní hospodář či majitel lesa by měl při jeho obnově

v těchto lokalitách,“ vysvětlil Holuša. Ještě v osmdesátých

vědět, že musí myslet tak sto a více let dopředu. Musí uvažo-

letech minulého století byly lesní stezky až na houbařskou

vat nejen o tom, jak by jeho les měl počátkem příštího století,

sezonu téměř poloprázdné, dnes je na nich často rušněji než

až budou stromy v plné síle, vypadat, ale především jaké bude

v centrech měst.

mít jeho les funkce. Právě to je naprostý základ,“ vysvětlil Holuša. Problémem ale je, že tisíce majitelů lesů takovéto stra-

Změnu využití funkcí lesa jasně ukazuje podle něj i současná

tegie nemají, a dokonce ani netuší, že by je měli mít. Bez nich

válka na Ukrajině. Kvůli dramatickému nárůstu cen energií se

jim totiž kvalitní les nevyroste.

mnohem více topí dřevem. Především na venkově jsou kamna či krb nově v každé druhé domácnosti. V lesích je momentál-

K lepšímu plánování zaměření obnovy lesů a pak i lesnického

ně dřeva na topení dostatek, takže krajina tento nový zájem

hospodaření pomůže využití ekosystémových služeb. Jde

lidí rozhodně ustojí. Je ale nutné počítat s tím, že se bude dře-

o součet očekávaných přínosů neboli výhod, které se od ob-

vem topit více i v budoucnu. Je velmi pozitivní, že lesní hospo-

novovaných lesů očekávají. Mohou vypadat různě. Důležitým

daření bude opět poskytovat jeden z nejdůležitějších užitků,

přínosem je samozřejmě výnos z produkce dřeva, případně

který nám dával po tisíce let v historii. Protože dříví je komodi-

nedřevních produktů, dalším využití lesa pro turistické účely

ta obnovitelná a při vhodném hospodaření nevyčerpatelná.

nebo třeba chov zvěře či celkově pro ochranu přírody v dané lokalitě a jiné.

„Již při zakládání lesa je vhodné mít na paměti všechny jeho předpokládané funkce. Majitel by měl být schopen po poradě

Zisk z produkce dříví pro průmyslové využití už zdaleka není

s odborníkem odhadnout, nakolik by měl sloužit k produkci

tím hlavním, co se dnes od lesa očekává. „V době pandemie

dříví, nakolik k ochraně diverzity a nakolik k rekreaci, popřípadě

koronaviru, kdy byla divadla, kina, galerie, restaurace a kavárny

k jiným účelům. Kvalitnější péče o krajinu nás zřejmě dovede

zavřeny, se stal malý „zázrak“. Mnozí lidé objevili, tak trochu

i k úvahám o tom, zda by veřejnost za vstup do lesa neměla

z donucení, že existuje les a že jim je tam dobře. Na jedné

platit. Bude to nepopulární, možná někým silně kritizované, ale

straně je teď musíme naučit se v něm chovat, na druhé straně

jednoho dne se těmto diskusím nevyhneme,“ zdůraznil Holuša.

se tím v okolí velkých měst mění funkce lesů, tedy poskytování ekosystémových služeb. Budou stále více využívány

V mnoha zemích je vstup do soukromých lesů zakázán nebo

k rekreaci. Mělo by to respektovat i lesnické hospodaření

se za něj platí symbolický poplatek. Lidé v českých zemích

20

stromy a živočichy kolem, ale v dané lokalitě musí chápat její účel. Budou pak respektovat funkci lesů od ochrany přírody až po nezbytnou těžbu dřeva nebo rekreační účely. Chce to ve školách méně složité teorie a více názorné praxe v terénu,“ doplnil profesor.

Za důležitý úkol považuje lepší práci se současnými majiteli lesů. Jen drobných majitelů lesních pozemků je v ČR okolo 400.000. Holuša odhaduje, že jen přibližně polovina z nich se skutečně orientuje v tom, jak o les pečovat. Zbylí netuší, že existuje lesní zákon, nevědí, že každý z nich má k dispozici odborného lesního hospodáře, který jim pomůže vybrat to nejvhodnější využití jejich budoucího lesa. Poradí jim i s výběrem správných druhů stromů pro výsadbu a současně pomůže k tomu, aby jednoho dne měli skutečně zdravý a krásný les.

Profesor Holuša není jen akademik, má i svůj malý kousek lesa, takže dobře ví, nakolik je náročná péče o něj. „Les je živý organismus. Neustále se vyvíjí. Mění se funkce lesů a logicky i jejich druhová skladba a podoba. Musíme se s tím naučit pracovat,“ vysvětlil.

Jako názorný příklad uvádí období mezi lety 1750 takováto omezení zatím neznají. Podle odborníků se možná

až 1790, kdy bylo okolí Brna téměř zcela odlesněné, protože

turisté budou muset v budoucnu smířit s drobným paušálním

lidé byli zvyklí z přírody jen brát, ba přímo drancovat. Až z roz-

poplatkem za vstup do lesů. Jejich majitelé jim pak mohou

hodnutí císařovny Marie Terezie vznikl obor, jemuž dnes říkáme

nabídnout kvalitnější parkování pro jejich auta na okrajích lesů,

lesní hospodářství. Tehdejší masivní výsadba smrku ztepilého,

kde parkoviště dlouhodobě chybí. Působí to nemalé potíže.

který je nyní kvůli kůrovcové kalamitě nahrazován listnatými

Někteří řidiči totiž neváhají zajet s auty až do lesa. Turisté či

stromy, doslova zachránila společnost před kolapsem. „Hodilo

houbaři podle lesníků ani netuší, nakolik je z mezinárodního

by se nám, kdybychom měli alespoň špetku z prozíravosti

hlediska výjimečné to, že mohou v České republice téměř

této mimořádně emancipované a vzdělané panovnice,“ dodal

do všech lesů bez výraznějších omezení.

Holuša.

Holuša se domnívá, že současná rozsáhlá obnova krajiny dává

„Na les se musíme dívat jako na ekosystém, který nám dává

možnost pokusit se „přenastavit v lidech to, jak vnímají les.“

ekologické, ekonomické a sociální užitky, a tyto tři pilíře musí

Pokud podle něj začnou chápat, že může mít mnoho funk-

být v rovnováze. O ekologickém užitku lesů asi nikdo z nás

cí, začnou se celkově k přírodě chovat šetrněji. „Začít by

nepochybuje. Možná překvapivý je ten fakt, že ekonomické

se mělo u dětí. Obnovená krajina bude jednou potřebovat

a sociální užitky mohou být nemalé, bohužel v současnosti

lidi, kteří se ve svých lesích vyznají. Nejenže by měli poznat

u nás velmi nedoceněné,“ na závěr konstatoval prof. Holuša.

prof. Ing. Bc. Otakar Holuša, Ph.D. et PhD. (*1973) Vystudoval obor lesní inženýrství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, v letech 1996–2011 pracoval v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem na pobočce Frýdek‑Místek jako specialista lesnické typologie a hospodářské úpravy lesů. Jeho odborností je stanovištní klasifikace lesních ekosystémů, ekologie druhů rodu Fagus a Acer, produkční charakteristiky dřevin v závislosti na stanovištních podmínkách a smíšení dřevin. Od roku 2009 se pohybuje i na akademické půdě, v současnosti přednáší světové lesnictví a biogeografii pro regionální rozvoj na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. Od středoškolských let se také věnuje studiu hmyzích řádů – vážkám (Odonata) a pisivkám (Psocoptera). Jeho vášní je rovněž historie, především historie lesnictví.

21

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Čeští lesníci učí mongolské kolegy, jak pečovat o les V Mongolsku chybí v lesnickém sektoru znalosti i zkušenosti, přitom situace s úbytkem lesů je kritická. Rostoucí tlak pastevectví narušuje přirozenou obnovu lesa, neboť mladé stromky jsou často spásávány dobytkem, staré stromy postupně odumírají nebo jsou vykáceny. Umělá výsadba stromů téměř neprobíhá. Vědecký tým z MENDELU, který zde koordinuje mezinárodní odborné konsorcium v projektu STREAM, má jasný cíl – přenést do Mongolska principy udržitelného lesního hospodaření. Zkušenosti přímo v terénu předávají studentům environmentálních oborů, ale také pastevcům, politickým činitelům, místním správcům a uživatelům lesa. Projekt financuje EU a německé ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

1 22

2

1| Tým vědců i studentů při zastávce na vyhlídce nad řekou Onon

2| Pastevectví je v Mongolsku jedním z hlavních zdrojů obživy, současně však představuje riziko pro mladé lesní porosty.

3| Cesta z Ulánbátaru 4| Ukázka postupu při sázení sazenic

3

4

5

6

5| Vědci současně měří data o srážkách, teplotě a vlhkosti půdy, aby dokázali navrhnout vhodné způsoby hospodaření. Zde seznamují s výsledky místního starostu.

6| Občas zbyde chvilka na vyjížďku na koních.

FOTO: Václav Pecina

23

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

Tradiční přístupy jsou mezi lesníky zakořeněné a vědci připouští, že možná nemohou být překonány pouze argumentací zdůrazňující klimatickou změnu.

24

Lesníci jsou si vědomi rizik pěstování smrkových monokultur, rozhodují však ekonomické aspekty Výsadba smrkových monokultur má v České republice dlouholetou tradici. Přechod k pěstování smíšených lesů, odolnějších vůči změně klimatu, je v našich podmínkách pomalý. Proč tomu tak je, se rozhodli zjistit vědci z MENDELU. Co ovlivňuje rozhodování majitelů lesů či lesních hospodářů? Jsou to nedostatečné znalosti, nebo ekonomické vlivy?

TEXT: Martina Šmídtová FOTO: stock.adobe.com Stejnověké smrkové či borové porosty získaly svou popularitu

celkově hospodařili na 29 % všech lesů na území ČR. Všichni

na území České republiky již v 18. století. Vznikaly umělým vy-

měli univerzitní vzdělání a 39 % z nich i zkušenosti ze zahraničí.

sazováním, které postupně měnilo přirozenou skladbu českých lesů. Tímto dlouhodobým trendem došlo ke snížení biologic-

Výsledky výzkumu ukazují, že lesníci na rozhodovacích pozi-

ké rozmanitosti lesů, snížení odolnosti vůči povětrnostním

cích jsou si vědomi prospěšnosti smíšených lesů v zajištění

vlivům, taktéž vůči vlivům hmyzu a jiných patogenů. Lesy jsou

biodiverzity a ekologické stability. Úroveň jejich znalostí je vy-

v ČR rajonizovány do 41 přírodních lesních oblastí, plochy

soká; vědí, že smíšené lesy lépe zadržují vodu, prach a vážou

s dominantním výskytem jehličnanů zabírají 63 %, smíšený les

uhlík. Část z nich v šetření zmiňovala, že veřejnost preferuje

(s příměsí listnatých dřevin) se nachází na 20 % plochy a les

smrkové stejnověké lesy kvůli jejich uspořádanosti a přesvěd-

s dominantním zastoupením listnatých druhů na 17 % plochy

čení, že jsou vhodnější pro sběr hub či jiných lesních plodů.

lesů. Smrk ztepilý je z hlediska druhového složení v lesích

Podle některých se dokonce lidé bojí procházet ve smíše-

zastoupen z téměř 50 %, jeho potenciální přirozený výskyt je

ných lesích kvůli riziku výskytu klíšťat. Uvedené je ve shodě

pouze 11 %. Plocha čistě smrkových porostů se trvale snižuje,

se závěry studie České zemědělské univerzity z roku 2014

tempo přechodu je ale z mnoha důvodů velmi pomalé. Za dva-

provedené mezi návštěvníky Žďárských vrchů, kteří skutečně

cet let od roku 2000 klesl podíl smrku ztepilého v českých

preferovali jehličnaté lesy. Nicméně jen 20 % lesníků odpoví-

lesích z 54,1 % na 48,1 %.

dajících ve výzkumu MENDELU přikládá rekreačním funkcím lesa váhu při rozhodování. Navzdory trendům v evropském

K přechodu je nutná změna perspektivy majitelů lesů a lesníků

lesnictví působí rekreační funkce lesa pouze jako doplňkový

samotných. Zatímco v ostatních zemích Evropy již byly reali-

faktor, a to ještě jen pro část českých lesníků. Větší vliv měla

zovány nejrůznější studie zkoumající motivaci v rozhodování

rekreační funkce pro respondenty se zahraničními zkušenost-

lesních hospodářů, v ČR taková data dosud chyběla. Napravit

mi, ti si také více uvědomovali ekologické aspekty při lesním

se to pokusil, v rámci projektu financovaného GAČR, vědecký

hospodaření.

tým z Provozně ekonomické fakulty a Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU ve složení Jitka Janová, David Hampel, Jiří

Výzkum neprokázal, že by se lesníci obávali menší poptávky

Kadlec a Tomáš Vrška. Oslovili lesní hospodáře, kteří mají

po dřevu ze smíšených lesů či obecně nevěřili v jeho ekono-

na starosti lesy o rozloze více než 500 hektarů. Dotazníkového

mický potenciál. Lesníci si uvědomují riskantnost udržování

šetření, které probíhalo v roce 2018, se pak zúčastnilo 51 les-

smrkových monokultur v souvislosti s klimatickou změnou,

níků a 1 lesnice na různých řídících úrovních. Respondenti

někteří uvádí jako silný faktor pro změnu opakující se období sucha. Studie také prokázala souvislost mezi množstvím

25

Sloupec1

i krátkodobého výtěžku. U lesníků, v jejichž péči

Sloupec1

převažovaly smrkové lesy, byl důraz na možnost

Armáda 4,7 %

Sloupec1

krátkodobého výtěžku výrazně vyšší. Celých 95 % respondentů uznává větší obchodovatelnost

Lesy ČR (majetek státu) 53,8 %

Soukromé osoby 19,12 %

smrkového dřeva, v případě dřeva smíšených lesů je to pouze 60 %. Dřevařský průmysl v ČR je totiž více přizpůsoben k obchodování a zpracování

Města a obce 17,18 %

smrku.

Dalším významným faktorem jsou tradice a zvyk-

70%

0%

0%

Posledním důležitým faktorem, který lesníci akcentovali, bylo riziko škod způsobených zejména

2021

10%

10%

2020

20%

20%

přírodní

30%

30%

2021

40%

2019

ní nastala až v posledních letech v důsledku

50% 40%

2020

50%

2015

desítek let, nejvýraznější změna v hospodaře-

ostatní listnaté

ostatní listnaté bříza bříza buk buk dub dub ostatní jehličnaté modřín ostatní jehličnaté modřín borovice borovice jedle smrk ztepilý jedle smrk ztepilý

60%

doporučené

70% 60%

(2021: jehličnaté 47,9 %; listnaté 52,1 %)

80%

80%

dopadech smrkových monokultur ví už několik

(48,7 %). Tento trend pokračuje až do současnosti

PŮDY

90%

2019

90%

více listnatých stromů (51,3 %) než jehličnatých

Právnické osoby

Právnické osoby (2000 – 2021)

100%

2010

to potvrzuje. Tradiční přístupy jsou mezi lesníky

bylo v roce 2019 vysázeno v rámci obnovy lesa

Církev

Církev

2015

100%

kůrovcové kalamity. Poprvé v moderních dějinách

Armáda

2000

kékoliv změny hospodaření. Výzkum MENDELU

klimatickou změnu. Ačkoliv se o negativních

Právnické osoby

Národní parky (majetek státu) Národní parky (majetek státu)

klimatické změny nižší než rizika vyplývající z ja-

být překonány pouze argumentací zdůrazňující

Města a obce

Církev

Armáda

hospodáře ze Střední Evropy jsou rizika z dopadů

zakořeněné a vědci připouští, že možná nemohou

Soukromé osoby

Armáda

2010

-německá studie závěr, že zvláště pro lesní

Lesy ČR (majetek státu)

Národní parky (majetek státu) Lesy ČR (majetek státu) osoby Města a obce Města a obce Lesy ČR (majetek státu) Soukromé osoby DRUHOVÉ SLOŽENÍ LESŮ ZSoukromé CELKOVÉ PLOCHY POROSTNÍ

2000

losti. V roce 2020 přinesla podobná francouzsko­-

Poměr složení (%)

okusem na nově obnovených plochách – tedy silný vliv zvěře. Postrádají v této věci jasnější strategii a efektivní opatření. Podle autorů studie

POVĚDOMÍ LESNÍKŮ O VLIVECH LESA

může být nedostatečná regulace v této souvislosti, a to jak na národní, tak evropské úrovni,

Vázání uhlíku Zachytávání prachu Zadržování vody

jedním z důvodů, proč je rychlost transformace tak pomalá.

Badatelé svou studii uzavřeli i řadou doporučení, kromě výše uvedené úpravy legislativy s ohledem na škody způsobené zvěří přikládají velký význam pokračování ve vzdělávání, zvláště s možností čerpat zkušenosti v zahraničí. Podle nich

Poměr odpovědí (%)

TÉMA: JAK SE STARAT O (POŠKOZENÝ) LES

VLASTNICKÁ STRUKTURA LESŮ ČR V ROCE 2021

Lesy ČR (majetek státu) – 53,8 % Soukromé osoby – 19,12 % ČR se v roce 2018 nacházelo 2,6 milionu hektarů lesa.

Města a obce V – 17,18% vat odolnější a rozmanitější dřeviny. Lesní hospoLesy ČR (majetek Armádastátu) – 4,7 %– 53,8 % (Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2021) Soukromé osoby Církev – – 19,12 5,3 ČR %%(majetek státu) – 53,8 % Lesy dáři tedy nejsou lhostejní vůči rizikům smrkových Města a obce – 17,18% Soukromé Právnické osoby –osoby 3,4 %– 19,12 % monokultur, ale nepředstavují pro ně hlavní faktor Armáda – 4,7 % Města obce – 17,18% Národní parkya(majetek státu) – 3,6 % Národní parky Církev – 5,3 % Armáda – 4,7 % Právnické osoby při jejich rozhodování. Tím je stále ziskovost smr(majetek státu) Právnické osoby –Církev 3,4 %– 5,3 % 3,4 % 3,6 % ku a potřeba dlouhodobého stálého příjmu, ale Národní parky (majetek Právnické osoby – 3,4 státu) – 3,6 % % Církev 5,3 státu) % – 3,6 % Národní parky (majetek

nahodilé kůrovcové těžby a mírou ochoty vysazo-

Smrková monokultura

Smíšený les

je v klíčových manažerských pozicích generace lesníků, kteří studovali v 80. letech, a tudíž nemusí být tolik obeznámeni s mechanismy či návody řízení při transformaci hospodaření.

26

Vysoký až velmi vysoký

Nevím

Nízký až velmi nízký

Vysoký až velmi vysoký

Nevím

Nízký až velmi nízký

Les a péče o něj – MENDELU nabízí kurzy pro veřejnost Novinka i tradiční kurzy v oblasti arboristiky

Vzdělávání s lesní tematikou pro všechny generace

Na MENDELU se věnujeme nejen péči

Tematika lesa je blízká všem genera-

o dřeviny v lese, ale také péči o dřevi-

cím. Dokládá to i zájem seniorů, kteří

ny ve městech. Pro všechny, kteří mají

se na Univerzitě třetího věku MENDELU

zájem si rozšířit své znalosti v oblasti

s oblibou hlásí do ročního kurzu Stromy,

arboristiky, dendrologie a ochrany

les a krajina. S odborníky z Lesnické

stromů, připravuje Institut celoživotního

a dřevařské fakulty probírají témata, jako

vzdělávání ve spolupráci s Lesnickou

jsou historie lesnictví, čtení z letokruhů,

a dřevařskou fakultou několik jednoden-

dřevokazné houby, zvláštnosti lesních

ních kurzů.

půd, vlastnosti a využití dřeva, myslivost, pěstování lesa či těžba dříví a mnoho

Novinkou je kurz Invazní a v České

dalších. Vědomosti ovšem nezískávají

republice nepůvodní škůdci okras-

jen v posluchárnách, ale vydávají se také

ných dřevin. Kurz je určený arboristům,

na terénní cvičení do školního lesního

zahradníkům, krajinářům či úředníkům

podniku.

státní správy a věnuje se nově zavlečeným druhům hmyzu, které mohou ohro-

Procházky v lese jsou zařazeny také

žovat veřejnou zeleň. Účastníci kurzu

do vzdělávacích programů pro pra­rodiče

se dozvědí o možnostech monitoringu

a jejich vnoučata na Mezigenerační

a zneškodnění invazivních druhů hmyzu

univerzitě, kterou organizuje Institut

i o zkušenostech odborníků ze zahraničí.

celoživotního vzdělávání za podpory dotačních programů Magistrátu měs-

Milovníkům přírody a zájemcům o jeh-

ta Brna. V areálu lesní pedagogiky

ličnaté dřeviny doporučujeme tradiční

Doubravka například letos v létě senioři

kurz Jehličnaté dřeviny. V kurzu získají

a děti poznávali život rostlin a zvířat.

znalosti o jehličnatých dřevinách, které

Sledovali, jaké stopy v lese zanechávají

se často a s oblibou vysazují v zahra-

zvířata, ať už v podobě ztracených peří-

dách i městských parcích. Součástí kur-

ček, okousané kůry stromů nebo otisků

zu je vycházka s lektorem do Botanické

stop v blátě.

zahrady a arboreta MENDELU, kde je možné vidět méně obvyklé druhy

Stranou nezůstalo ani téma kůrovcové

jehličnanů.

kalamity, kdy se děti a jejich prarodiče dozvěděli, jak se les po takové kalamitě

Dalšími kurzy, ze kterých si mohou

obnovuje.

zájemci vybírat, jsou Choroby okrasných dřevin, Hmyzí škůdci okrasných dřevin a Hodnocení stavu dřevin v urbanizovaném prostředí.

27

Ceny rektora MENDELU 2022 TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: AVC MENDELU

Sedm akademiků a studentů Mendelovy

Roman Plichta dostal cenu rektora

nejen na univerzitě roste počet lidí, kteří

univerzity v Brně obdrželo letos Ceny

za svou práci na monitorovacích sítích,

potřebují psychologickou či jinou péči,

rektora MENDELU za mimořádné vý‑

které sledují vliv klimatu na české i za‑

nicméně to, že počty našich klientů

sledky své práce. „Je mi potěšením,

hraniční lesy. „Ceny si velmi vážím a je

rostou, a v období pandemie narostly

že mohu vyznamenat ty z řad našich

pro mne pozitivní motivací do dalších

několikanásobně, znamená, že o nás ví

zaměstnanců a studentů, kteří si to

let. K vědecké práci přistupuji přede‑

a obrací se na nás s důvěrou. A to nás

svým výjimečným úsilím a dlouhodobou

vším s pokorou a snažím se hledat svou

těší a zároveň i zavazuje,“ uvedly oceně‑

prací zaslouží. Věřím, že budou inspira‑

originální cestu, jak co možná nejsvě‑

né, podle nichž cena patří celému pora‑

cí i ostatním a společně tak můžeme

domitěji dosáhnout vytyčených cílů.

denskému centru, jehož péče o studen‑

posouvat celou instituci vpřed,“ uvedl při

Nicméně, věda je týmová práce, a proto

ty a zaměstnance i nadále pokračuje.

příležitosti předávání rektor Mendelovy

s respektem naslouchám těm zkušeněj‑

univerzity v Brně Jan Mareš. Ceny rekto‑

ším,“ zhodnotil Plichta.

ra jsou udělovány za významné a mimo‑

Podle Františka Bauera, kterého rektor ocenil za dlouhodobé výsledky tvůr‑

řádné výsledky nebo přínos studentů

Ocenění dnes převzaly i dvě zaměst‑

čí činnosti, vědecká práce vyžaduje

a zaměstnanců univerzity v oblasti vědy,

nankyně Poradenského a profesního

celoživotní soustředění. „Kromě zdraví

vzdělávání, sportu, umění a za zásluhy

centra MENDELU Zdeňka Hort a Barbora

a osobních hodnot je jedinou opravdo‑

o rozvoj občanské společnosti. Návrhy

Šímová, které poskytovaly psycholo‑

vou devízou pro člověka jeho vědění,

na ocenění předkládá děkan nebo ředi‑

gickou pomoc studentům v průběhu

nejen proto se snažíme do našeho

tel vysokoškolského ústavu a předseda

pandemie covidu‑19. „O dost víc nás

bádání zapojit i mladší kolegy a samo‑

akademického senátu na základě návrhů

baví osobní kontakt se studenty než

zřejmě studenty. Neboť výuka společně

jeho jednotlivých členů. O udělení ceny

práce na dálku. Pandemie nám ale ote‑

s vědeckou činností je unikátní proces

rozhoduje rektor.

vřela nové možnosti online spolupráce

a student je jeho neopomenutelnou

s klienty napříč regiony, státy a někdy

součástí,“ shrnul Bauer.

i kontinenty. Nemáme radost z toho, že

28

Laureáti cen rektora za rok 2022 Oblast přírodních a technických věd – cena za dlouhodobé nebo mimořádné výsledky tvůrčí činnosti

František Bauer / Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF Orientuje se na zvýšení efektivity převodových ústrojí a hydraulických systémů traktorů, dlouhodobě se podílí na vývoji traktorů a zemědělských strojů v Česku i zahraničí. Výsledky svého výzkumu proměnil v řadu národních i mezinárodních patentů.

Oblast přírodních a technických věd – cena za mimořádné výsledky tvůrčí činnosti mladých do 35 let

Roman Plichta / Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF Pomohl založit monitorovací sítě, které sledují odezvu lesních porostů na průběh klimatu v České republice i zahraničí. Podílí se i na rozvoji mikroskopických metod se zaměřením na fluorescenční, digitální a elektronovou mikroskopii.

Cena pro vynikající studenty doktorského studia

Markéta Luklová / Ústav molekulární biologie a radiobiologie AF Je studentkou programu Bio‑omics, aktivně působí ve výzkumné skupině ústavu a podílela se na osmi publikacích. Je úspěšnou řešitelkou projektu Brno, Ph.D. talent i projektů Interní grantové agentury.

Cena za mimořádné nebo dlouhodobé výsledky ve vzdělávací činnosti

Lubor Lacina / Ústav financí PEF Organizuje diskuzní setkání studentů s odborníky z praxe. Je autorem učebnice o aktivizačních metodách ve výuce a o mentoringu pro pedagogické pracovníky. Někteří z jeho studentů jsou držiteli různých ocenění.

Cena za významný příspěvek k rozvoji občanské společnosti

Zdeňka Hort a Barbora Šímová / Poradenské a profesní centrum ICV Významně přispěly k řešení psychických a studijních obtíží studentů, které se vyskytly v souvislosti s pandemií covidu‑19. Flexibilně poskytovaly individuální konzultace, vedly on‑line webináře a otevřely jednu z prvních podpůrných skupin pro studenty v univerzitním prostředí.

Cena za významný sportovní výkon

Dominika Šabová / Provozně ekonomická fakulta Reprezentuje Českou republiku v karate, kterému se věnuje od dětství. Je dvojnásobnou juniorskou mistryní světa karate v kategorii goju‑ryu a úspěšně Česko reprezentuje i po přestupu do seniorské kategorie.

29

Univerzitní kampus v Černých Polích čekají proměny Mendelova univerzita v Brně sídlí od svého založení v roce 1919 stále na stejném místě. Během sta let se rozšířila mimo areál v Černých Polích i mimo samotné Brno, ústředním místem však stále zůstává brněnský kampus, kde se historické budovy doplňují s těmi moderními. Jaké změny čekají kampus v nejbližších letech?

tedy na jihovýchod a jihozápad (směrem

stát pětipodlažní budova s výtahem,

do Zemědělské ulice). Nyní jsme však

která poskytne zázemí pro laboratoře,

teprve na začátku – pro první část re-

administrativní i výukové prostory. Počítá

konstrukce probíhá výběr zhotovitele.

se zde s investicí více než 200 milionů korun a přípravy směřují k tomu, aby

Ve fázi přípravy zadávací dokumentace

bylo možné během příštího roku předat

je také rekonstrukce druhého nejstarší-

stavbu zhotoviteli. Práce pak potrvají

ho objektu, sice budovy B, ve které sídlí

dva roky.

Lesnická a dřevařská fakulta. Ve třech dílčích etapách by i zde mělo dojít

Po čas této rekonstrukce se však musí

k rekonstrukci a modernizaci sociálních

celý Ústav chemie a biochemie přestě-

zařízení, chodeb, kanceláří, učeben

hovat. Dočasným útočištěm se stane

i bočních schodišť. V tomto případě se

budova v blízkosti Fakulty regionálního

práce budou týkat všech pater budovy.

rozvoje a mezinárodních studií (ozna-

Počítá se zde také s novými rozvody

čení K). Jde o objekt ve vlastnictví

vzduchotechniky, rekonstrukcí elektro-

MENDELU, který byl v minulosti pronají-

instalace, novým osvětlením a tak dále.

mán soukromým firmám. Nyní je budova

Vybavení bude repasováno či pořízeno

prázdná a nachystaná na dílčí opravy,

TEXT: Martina Šmídtová

nově. Stavba začne v průběhu roku

které ji připraví právě pro nastěhování

FOTO: archivMENDELU

2023, hotovo by mělo být v roce 2027.

Rekonstrukce interiérů nejstarších budov

Stavební práce ve dvou nejstarších budovách sice nebudou zvnějšku té-

Na co se lze ještě například těšit:

měř postřehnutelné, dotknou se však Studentská i akademická obec si toho

uživatelů těchto prostor jak studujících,

nemohla nevšimnout: něco velkého

tak pracujících. Bez přesunů či dočas-

se chystá. Vybraná oddělení rektorátu

ných omezení se stavby neobejdou, ale

se stěhují do provizoria budovy pod

jednotlivé etapy jsou naplánovány tak,

studentskou menzou, zdejší oblíbená

aby dopady na výuku či provoz byly mi-

studovna je kvůli tomu uzavřená. Na jaře

nimální. Cílem je především větší pohodlí

příštího roku by totiž měla začít re-

i bezpečnost uživatelů. Zrekonstruované

konstrukce nejstarší budovy kampusu,

prostory nabídnou modernější prvky

budovy A, v níž sídlí rektorát, ale i části

požární ochrany, rychlejší a stabilnější in-

Agronomické a Zahradnické fakulty. Jde

ternet, větší tepelný komfort, ale hlavně

o několik na sebe navazujících investič-

celkově příjemnější prostředí odpovídají-

ních akcí, jež by všechny měly být do-

cí moderní univerzitě.

končeny do konce roku 2024. Současné stěhování souvisí s částí, v rámci níž

Větší prostor pro chemii

• Otevření Design Lab MENDELU – showroomu a kanceláří pro Ústav designu nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, součástí bude i kavárna • Vybudování zelených střech na přístavcích či střechách tří budov • Fotovoltaické panely na střechách šesti budov • Úprava atria budovy Provozně ekonomické fakulty – doplnění o pergoly a sedací nábytek • a mnoho dalšího…

budou rekonstruovány interiéry prvního a druhého podlaží. Výsledkem budou

Podstatně většího zásahu se dočká sou-

kompletně zmodernizované chodby,

časné sídlo Ústavu chemie a biochemie

kanceláře, zasedací místnosti i sociální

Agronomické fakulty (budova D). V rámci

zařízení, od omítek a podlah až po veš-

této investiční akce je plánována

Výše uvedené stavební proměny nás

keré vybavení. V dalších etapách bude

kompletní rekonstrukce včetně odstra-

čekají v nejbližších letech, zdaleka však

budována nová strukturovaná kabeláž

nění stávajícího 3. nadzemního podlaží,

nejde o kompletní výčet – v plánu jsou

v celé budově a klimatizace v místnos-

namísto kterého budou přistavěna

i menší a méně omezující opravy či

tech orientovaných na slunečnou stranu,

nová patra. Po skončení bude na místě

zásahy. V různém stádiu rozpracovanosti

30

celého provozu ústavu chemie.

Design rektorátní zasedací místnosti N2010, rektorátní chodby N2001A, N2001, část chodby před přepážkou č.m.N2096 obj. A, areál Černá Pole

STUPEŇ PROJEKTU designová studie interiéru ARCHIVAČNÍ ČÍSLO 2020/02/1 DATUM 05/2021

jsou také další projekty (rekonstrukce

MENDEL DESIGN LAB

AUTOR MgA. Petr Novague, Ph.D.

CÍL STUDIE Návrh designu interiéru reprezentační zasedací místnosti rektorátu a komunikačních prostor Mendelovy univerzity v Brně

VIZUALIZACE

studentského klubu na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodní spolupráce, výměna mobiliáře v kampusu, revitalizace venkovních ploch a podobně), ovšem jejich realizace závisí na dostupných financích. Náklady jsou z velké části hrazeny z dotací, převážně z MŠMT, část prostředků pochází z vlastních zdrojů univerzity a jejích součástí. Přejme sobě i univerzitě, aby plány a vize nezůstaly jen na papíře, i když to v současné ekonomické situaci bude velmi složité.

V dalším čísle časopisu Mendel Green se budeme věnovat rozvoji a plánovaným investicím v dalších částech MENDELU – dvou školních podnicích, Správě kolejí a menz, ale také Zahradnické fakultě v Lednici.

MENDELU - Stavební úpravy objektu D investor: Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno

31

STUDENTI MENDELU

Ženy mají často větší cit pro ošetření stromů než muži Diktafon pokládám před subtilní dívku, do které by na první pohled málokdo řekl, že zvládne ošetřovat dřeviny v jejich korunách. Nicméně je to tak! Anna Gregořicová je studentkou 3. ročníku studijního programu Arboristika a volný čas věnuje odborné arboristické práci a své největší zálibě – stromolezení, v němž se letos stala mistryní České republiky. V září reprezentovala ČR také na mistrovství světa v Dánsku, kde skončila 12. z celkového počtu 34 žen.

TEXT: Monika Pevná FOTO: Ondřej Vitko Arboristika přece jen není termínem,

vyučující, kteří jsou jí oporou. Od předná-

hraje roli čas, technika, splnění úkolů

se kterým se setkáváme v každodenní

šejících je už jen krůček ke konkrétním

i bezpečnost pohybu na stromě. To vše

komunikaci, a tak první otázka míří právě

předmětům. Annu prozatím nejvíce za-

se podařilo Anně skloubit na jedničku

tímto směrem. Jak často se jí lidé ptají,

ujaly ty přírodovědně zaměřené, v nichž

a výsledkem bylo první místo!

co to vlastně ta arboristika je? Zaznívá

se dozví více informací, třeba o škůdcích

očekávaná odpověď: Dost často. Lidé

na dřevinách, hmyzu, chorobách dřevin

Nicméně na fotografiích, které jsou

prý mnohdy netuší, čemu se tento obor

a dřevokazných houbách. Protiváhou

k vidění na internetu, a vztahují se

věnuje. Annu studium hodně baví, a tak

k učení v lavici jsou výjezdy studentů

ke stromolezení, jsou zachyceni častěji

s radostí vysvětluje… Arboristika nás učí

do Arboreta Křtiny a Arboreta Řícmanice

muži než ženy. „Tato profese je spíše

dívat se na stromy komplexně: v jakém

jen kousek za Brno. Zde může student

vnímána jako mužská, což je škoda,

prostředí často rostou, ale zároveň,

přetavit nabiflované učivo v praktické

ženy mají často větší cit pro ošetření

v jakém by měly růst, jak o ně správně

dovednosti. Anna jejich návštěvu vřele

stromů,“ uvádí studentka. Už teď je více

pečovat a jak je co nejdéle zachovat

doporučuje i veřejnosti a vyzdvihuje

než jisté, že Anna bude jednou z těch,

v městském prostředí i extravilánech.

unikátní sbírky dřevin z celého světa.

které řady žen arboristek‑stromolezkyň

tika zabývá, má Anna hodně. Naplňuje

Stromolezení se nevyhne žádnému stu-

o jejích nejbližších plánech: především

totiž tolik doporučované pravidlo, aby

dentovi arboristiky. Chce-li totiž arboris-

se zlepšovat ve stromolezení a úspěš-

se získané vědomosti procvičovaly

ta ošetřovat stromy v jejich korunách,

ně dokončit studium, s čímž souvisí

v praxi, a tak při studiu pracuje a jezdí

neobejde se bez něj. Ovšem Anna se

i pokračování v psaní bakalářské práce.

na arboristické zakázky. Ostatně sama

smíchem přiznává, že stromolezení pro-

Anna v ní monitoruje sadbovou péči alejí

přiznává, že teorie je jedna věc a praxe

padla. Stačilo jít jednou v rámci předmě-

vysazených v extravilánech.

věc druhá. „Ve škole se učíme, v jakém

tu testovat dámské sedáky, které patří

prostředí by strom ideálně měl žít, ale

ke stromolezeckému vybavení, potkat

v praxi to často tak nebývá a třeba roste

se při tom s dvěma dalšími studentka-

kousek od domu. Přitom je třeba navrh-

mi, které se už disciplíně věnují a „lano

nout opatření, které by vyhovovalo jak

bylo nahozené“. Právě správné nahození

stromu, tak majitelům, což někdy bývá

a ukotvení lana je klíčové ve stromole-

složité,“ připouští.

zeckém klání. Anně se to na letošním

Příležitostí vysvětlovat, čím se arboris-

rozšíří. Vyplývá to i z toho, když mluvíme

mistrovství republiky ve stromolezení Výhodou je, že pokud narazí na nějaký

podařilo parádně, nemusela ztrácet

arboristický „oříšek“, má se s kým pora-

drahocenný čas dalšími pokusy a vydala

dit, a jedním dechem jmenuje i konkrétní

se do koruny plnit úkoly. Ve výsledku

32

Další rozhovory se studenty či absolventy si můžete poslechnout v podcastu LDF MENDELU: Naši studenti

Co je stromolezení?

Arborista/arboristka prostřednictvím stromolezení pečuje o stromy nejen v městském prostředí, ale také v extravilánech (nezastavěné oblasti).

Při ošetření dbá na nároky dřeviny, klade důraz na správnost prováděného zásahu a v neposlední řadě také dodržuje bezpečnost práce v koruně i mimo ni. Stromolezení je ale také sportovní aktivita, v níž se pořádají soutěže na různých úrovních.

Závody ve stromolezení se skládají z následujících disciplín: instalace lana do koruny, výstup po větvích, výstup po laně, práce v koruně a záchrana zraněného. Poslední den závodů je pro nejlepší lezce ze základního kola závodu uspořádána vrcholná finálová disciplína mistrovství: klání prověřující komplexní dovednosti soutěžících ve výše zmíněných činnostech. Z klání vzejde vítěz: mistr, mistryně závodu.

Vítězové postupují na mistrovství světa.

33

STUDENTI MENDELU

Zlatá beachvolejbalistka z evropských her Daniela Resová: Se spoluhráčkou trávím více času než s přítelem V červenci se spoluhráčkou Miroslavou Dunárovou z MUNI vybojovaly zlato v beach volejbale na Evropských univerzitních hrách. Na Akademickém mistrovství světa v Brazílii uhrály 5. místo. „Mimo to jsme v letošní sezóně obhájili bronzovou medaili na mistrovství České republiky a stejný kov jsme dovezly také z turnaje světové série v Portugalsku,“ říká Daniela Resová.

Jak lze sbírání medailí na vrcholových soutěžích skloubit se studiem na MENDELU a osobním životem? A co dalšího ji letos ještě čeká?

TEXT: Kateřina Červíková FOTO: Václav Kohelka a CEV

V letošní sezóně jste vybojovaly řadu medailí, tu nejcennější na Evropských univerzitních hrách.

Jak obtížné bylo probojovat se do finále?

Já jsem spíš klidnější typ. Určitě jsme obě cílevědomé a ambiciózní, ale mimo

„Za svých mnoho let na písku jsem

vlastností důležitých pro vrcholový sport

dospěla k závěru, že je jednodušší

by se společné povahové rysy hledaly

si na něj zvyknout, než se ho

velmi těžko. Trávím s ní především přes

snažit zbavit. Z řas, obočí a uší je

V náš prospěch hrála skutečnost, že

sezónu mnohem víc času než se svým

v podstatě nemožné písek dostat

s Mirkou tvoříme již třetí sezónu stálý

přítelem. Když na to přijde, je vztah spo-

pár. Věděly jsme, že ostatní týmy toho

luhráčů dost podobný vztahu partnerů,

a sprcha prostě nestačí. Doma

spolu nemají tolik za sebou, a proto jsme

co se tolerance a kompromisů týče.

si stanovily medailový cíl. Probojovat

Naštěstí to máme obě v hlavě podobně

se do finále ale nebylo snadné. V roli

nastavené a máme společný cíl.

z toho plyne nekonečné vysávání. Ve škole se mi také několikrát stalo, že se mi z batohu na lavici vysypala hromádka písku.“

favoritek jsme na evropském turnaji byly

nu času proležela v posteli. V samotném

Lze skloubit beach volejbal na takové úrovni se studiem na univerzitě?

finále proti domácím Polkám nám po-

Snažím se fungovat jako běžný stu-

Zbývá pak ještě čas na osobní život?

mohli ostatní sportovci, kteří nás svým

dent a časově si vše uzpůsobit, abych

Mezi studiem, sportem a osobním

fanděním hodně táhli dopředu.

nemusela ošidit ani trénink, ani studium.

životem se snažím balancovat, ale ne

Výhodou je, že hlavní sezóna trvá zhruba

vždy je to jednoduché. Když se chci

Souhra páru je v beach volejbale zásadní. Jak si rozumíte se spoluhráčkou Mirkou?

od května do září, a to do semestru

vidět s přáteli nebo se účastnit nějaké

téměř nezasahuje. Cvičení v laboratořích

rodinné akce, tak datum diktuji zpravidla

je potřeba nahrazovat, ale to je pochopi-

já a ani to není nikdy jisté. Snažím se nic

Miruš je skvělá a vlastně jsme si na sebe

telné. Obecně mi na univerzitě vycházejí

a nikoho neošidit, takže to většinou do-

zbyly. Povahově jsme ale hodně odlišné.

vstříc, za což jsem moc vděčná. Kromě

padá tak, že šidím všechno rovnoměrně,

Mirka je lev, a to nejen znamením, což

toho jsem zařazená v projektu UNIS

a zatím to celkem vychází. Rodina i přítel

je na kurtu zpravidla báječná vlastnost.

na podporu vysokoškolských sportovců.

mě ve sportu podporují, jak to jen jde.

poprvé. Navíc jsem na začátku turnaje onemocněla a kromě zápasů jsem větši-

34

Daniela Resová (24) Rodačka z Brna.

V navazujícím studiu na Agronomické fakultě je její specializací jakost a bezpečnost potravin.

Volejbal hraje od svých deseti let, ke sportu ji přivedli rodiče. „Leckomu na beachi přijde náročný pohyb v písku, vítr a pálící slunce. Mně ale právě to připadá na našem sportu krásné,“ říká Resová.

Spoluhráčka Miroslava Dunárová (na fotce vpravo) je kondiční trenérka a dálkově studuje učitelství tělocviku na MUNI.

Co je na beach volejbale nejnáročnější?

trenérem. Naše výkonnost a pozice

rodiny většinou přijede fandit, alespoň na finálový den. Když hrajeme doma

Jednoznačně sehnat finance na to, aby-

bychom obhájily medaile i v následujícím

na Sokoláku (brněnský beach volejbalo-

chom mohly jezdit po turnajích. Na roz-

roce.

vý oddíl – pozn. autorky), tak dorazí naše

díl od šestkového volejbalu nás klub

rodiny a občas je to jak u Hujerů.

neplatí a běžné není ani hrazení nákladů

Když hrajeme na turnaji v ČR, tak část

ve světovém žebříčku roste a rády

na trenéra a turnaje. Turnaje jsou přitom

Mohla byste přiblížit, jak vypadá vaše sportovní příprava?

po celém světě, a kdo nemá prostředky,

Máme poměrně krátkou, zato intenzivní

nedostane na turnaj, takže to je zača-

sezónu a objem tréninků se liší. V se-

rovaný kruh. Uživit se beach volejbalem

zóně trávíme hodně času cestováním,

v naší republice je jen pro velmi malou

turnaji a regenerací, takže tréninků je

hrstku vyvolených, mezi které zatím

méně. Během zimní přípravy trénujeme

nepatříme.

nezíská body. Kdo nemá body, ten se

v nafukovacích halách a na závěrečnou do tepla. Rozdíl mezi hrou v hale a pod

Letos jste měly opravdu vydařenou sezónu. Co vás nyní čeká?

širým nebem je totiž markantní. V pří-

Na konci října jsme hrály ještě světovou

pravě trénujeme dvakrát denně, což

sérii v Dubaji, což už bylo pro letošek

zahrnuje jak volejbalové, tak kondiční

vše. Teď nás čeká příprava na nadchá-

tréninky.

zející sezónu. S týmem jsem nyní velmi

fázi vyjedeme trénovat do zahraničí

spokojená, a to nejen se spoluhráč-

Program pro talentované sportovce UNIS má za cíl ulehčit jim skloubení studia na MENDELU a vrcholového sportu. Kromě stipendií nabízí také individuální studijní plán nebo prostory pro sportovní přípravu. V roce 2022 do něj bylo zařazeno 10 sportovců z MENDELU.

kou, ale i s volejbalovým i kondičním

35

ABSOLVENTI MENDELU

Z vědkyně kastelánkou na Troskách Má vystudované dřevařské inženýrství.

Místo práce se dřevem dělá kastelánku na snad nejznámější české zřícenině, kde je hlavně čedič. Absolventka MENDELU Pavlína Suchomelová se ve svých 30 letech rozhodla k velké životní změně. Namísto kariéry vědkyně přestoupila na kastelánství. „Zajímá mne symbióza hradu vytvořeného člověkem a přírody, která si to místo bere zpátky. Jak se zřícenina stává součástí krajiny, lesa, životního prostředí,“ říká Suchomelová.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Filip Vrána

36

Vypadla jsem od počítače a z laboratoře, trávím hodně času venku. Mám ráda setkávání se zajímavými lidmi a takové hrad přitahuje.

37

ABSOLVENTI MENDELU

Trosky tvoří dva vrcholy sopečného původu. Ční nad půvabnou krajinou Českého ráje. Na nich se tyčí dvě věže – vyšší, štíhlejší Panna a nižší, podsaditější Baba. Podle pověsti se tyto názvy vážou k matce a dceři Oty z Bergova, z nichž každá byla jiného vyznání. Bydlely naproti sobě, neměly se rády a navzájem na sebe pokřikova‑ ly, až po nich místní pojmenovali obě hradní věže. „Troseckým věžím se říká Panna a Baba. A teď jsem k nim při‑ byla já, něco mezi…,“ říká s nadsázkou Suchomelová. Památková péče ji vždyc‑ ky bavila, od gymnaziálních let provádě‑ la na hradě v Liticích na Orlickoústecku, v jehož okolí vyrostla. Bylo to pět kilometrů na kole, ideální brigáda v krás‑ ném prostředí v přírodě. „Tam jsem získala vztah ke zříceninám. Nechtěla bych na hrad, který má interiéry, nebo na zámek. Jsem ráda v přírodě,“ říká mladá kastelánka.

Než se ale začala věnovat památko‑ vé péči, vystudovala bakalářský obor Stavby na bázi dřeva na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy uni‑ verzity v Brně, kde následně úspěšně dokončila i studijní program Dřevařské inženýrství. Do roku 2022 působila jako vědecko‑výzkumná pracovnice na své alma mater a podílela se na řešení výzkumných projektů zaměřených na materiálové chování dřeva. Pokračuje i s doktorským studiem. „Ve svém Ph.D. studiu se zaměřuji na numerické simulace fyzikálního a mechanického chování dřeva. Pracovala jsem na ně‑ kolika zajímavých projektech, zaměře‑ ných například na dynamickou odezvu stromů, vývoj lepeného nosníku pro dřevostavby nebo pyrolitickou modifika‑ ci povrchu dřeva,“ uvedla Suchomelová, která profesně vyrostla na Ústavu

TROSKY Základ hradu tvoří velice zajímavý a ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v době třetihor. Následná eroze splavila zakrývající hlínu, písek a ostatní měkké horniny a obnažila tento útvar do dnešní podoby. Celek je světovou přírodní raritou. Založení hradu spadá až do pozdního středověku – přibližně mezi roky 1380 až 1390, kdy majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Hrad patřil řadě známých českých rodů, například pánům ze Smiřic nebo Aehrenthalům. Ve vlastnictví státu je od roku 1925.

Trosky jsou jedním ze symbolů Českého ráje.

nauky o dřevě. Dalším zajímavým pro‑ jektem pro ni byla spolupráce s výrob‑ cem klavírů Petrof, pro něhož odborníci

V životě se ale rozhodla udělat vel‑

nauky o dřevě, když jsem zjistila, že je

z MENDELU mapovali vlhkostní chování

kou změnu a z univerzity odejít, mimo

vypsané výběrko na kastelána hradu.

hudebních nástrojů, v jejím případě pak

jiné i proto, že dojíždění do Brna bylo

Ve výběrovém řízení jsme byli asi čtyři

šlo o numerické simulace vlhkostního

čím dál náročnější. „Trosky byly velká

nebo pět uchazečů,“ říká Suchomelová.

zatížení, tedy vztahu dřevo‑voda‑teplo.

náhoda. Už jsem byla nalomená, že

Při pohovoru uspěla. Musela vypraco‑

na MENDELU ještě zůstanu, hlavně

vat koncepci hradu, naučit se zákon

kvůli báječnému kolektivu Ústavu

38

auto, neteče voda, nejde internet, to všechno musím vyřešit. Dělám také sociální sítě, zajišťuji nábor zaměstnan‑ ců a brigádníků, organizuji kulturního program, na hradě se konají i svatby.

Na nedostatek pestrosti práce si nemo‑ hu stěžovat. Z činností kastelána jsou pro mne nejzajímavější přípravy oprav a stavebních prací a obecně údržba hradu,“ říká Suchomelová, podle níž se její nová práce s tím, co vystudovala, alespoň částečně prolíná. V rámci své

„Víc než konkrétní věci, které jsem se

KRÁTCE — MENDELU přivítala posluchače evropských univerzit třetího věku

na univerzitě naučila, je pro mne příno‑

Věk, národnost ani menší znalost ci‑

sem, že šlo o technický obor. Univerzita

zích jazyků nijak neomezují poslucha‑

mi dala všeobecný přehled, povědomí

če z Univerzity třetího věku MENDELU

o řešení technických problémů, což

v navazování mezinárodních přá­

bakalářské práce totiž spolupracovala i na tvorbě edukačního prohlídkového okruhu Jak se staví hrad.

uplatním všude. Učili jsme se i stavby,

telství. Potvrdilo to setkání šede‑

což využiji při řešení oprav. Cítím ale,

sáti studentů univerzit třetího věku

že z hlediska památkařiny mi vzdělání

z České republiky, Slovenska, Polska,

chybí, musím dostudovávat terminologii

Portugalska a Rumunska, které proběhlo

a památkářské postupy. Obecně je tato

na Mendelově univerzitě v Brněv rám‑

práce obrovská škola. Nejde přijít a být

ci projektu SAFER 55+. Jednalo se už

hotový kastelán, učím se tady novým

o několikátou aktivitu v rámci programu

věcem každý den,“ říká Suchomelová.

Erasmus+, takže měli senioři možnost prohlubovat svoje dřívější přátelství.

Kastelánku dělá od dubna 2022. Jako

Na hosty čekal během pětidenního

negativum vidí časovou vytíženost,

setkání bohatý program, který slav‑

přes léto neměla dovolenou, protože

nostně zahájil prorektor Ondřej Mocek.

je hlavní návštěvnická sezóna a hrad

Senioři absolvovali přednášky zaměřené

nemůže opustit. Trosky mají navíc

na zdravý životní styl či kyberbezpeč‑

otevřeno i v pondělí. Pozitiva ale zatím

nost. Čekal je také kurz sebeobrany

převažují. „Vypadla jsem od počítače

a lekce první pomoci, kde si „na vlastní

a z laboratoře, trávím hodně času ven‑

kůži“ vyzkoušeli život zachraňující čin‑

o státní památkové péči, znát systém

ku. Mám ráda setkávání se zajímavými

nosti. Podstatnou součástí programu

veřejných zakázek.

lidmi a takové hrad přitahuje. Potkávám

bylo i poznání kulturních specifik naše‑

se s lidmi různých profesí – řemeslní vý‑

ho regionu a města Brna. S účastníky

„Ptali se mne na krizové situace, třeba

robci suvenýrů, kameníci, provazochod‑

jsme tedy navštívili vilu Löw Beer, vilu

jak bych postupovala, kdyby spadnul

ci, lukostřelci… Jsem tu od dubna

Stiassni a muzeum v Kobylí. Tam hosté

kus zdi. Rozhodující asi bylo, že, jsem

a přibylo mi 400 kontaktů v telefonu.

doslova obdivovali výstavu lidových kro‑

technicky zaměřený a praktický člověk.

Být kastelánkou na Troskách je dream‑

jů a účastnili se tanečního vystoupení

Na zámky se hodí spíše humanitně

job, ten hrad je unikátní místo. Kdo by

mužáků.

zaměření lidé. Já se tady pohybuji

nechtěl žít a pracovat uprostřed ráje!

I když jazykové znalosti účastníků ne‑

v pohorkách, momentálně mám málo

V podstatě poprvé jsem se odstěhova‑

byly vždy perfektní, nikomu to nevadilo

personálu, a tak musím zvládnout co‑

la z místa, kde jsem vyrostla. Šla jsem

a po celou dobu setkání vládla přátel‑

koliv si hrad zrovna žádá, od ucpaného

sem sama, nikoho jsem neznala. Byla

ská atmosféra a nadšení. Senioři ocenili

odpadu přes vedení pokladny, údržbu

jsem až překvapená, jak rychle jsem

možnost rozšířit si své vědomosti a po‑

zeleně, objednávky či zásobování až

se tady zabydlela,“ dodala kastelánka

znat nové přátele.

po obsluhování návštěvníků u okénka

s tím, že u nové práce chce vydržet co

se vstupenkami. Občas nejezdí služební

nejdéle.

(red)

39

FOTOREPORTÁŽ

„To nejpodstatnější, co bychom si měli uvědomit, je, že ‚těch zahrad jsme jen pouhými hosty…‘“.

Dílo krajinářského architekta Ivara Otruby (18. 8. 1933 — 31. 8. 2022)

40

1

2

3

4

8

5

9

6

1| Městský park v Chomutově, 1976–1982 2|3|4| Botanická zahrada a arboretum MENDELU, 1970–1985

7

5| Úprava lázeňského areálu v Karlově Studánce, 1961–1991

6| Obnova zámecké zahrady a parku v Mikulově, 1999–2015

7| Obnova městského parku Lužánky v Brně, 1991–2022

8| Návrh parku pro Jižní centrum v Brně, 1989 9| Studie Kostelního hřbitova v Mostě, 1991 FOTO: P. Velička, T. Popelínský, archiv I. Otruby, archiv Regionálního muzea v Mikulově, archiv MENDELU

41

MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora Mendelově univerzitě v Brně se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je předala do univerzitního archivu.

TEXT A FOTO: Filip Vrána

příběh, který nedokázala rozklíčovat.

pozemků pro školní novostavbu i pro

Nejpravděpodobnější verzí je skuteč-

zajištění školních statků a botanické

nost, že rodina v Praze v roce 1960

zahrady. Byl také významným vědcem

měnila byt právě s Bubákovými a diplo-

a ve své době patřil k největším evrop-

my po prvním rektorovi Vysoké školy

ským autoritám v oboru mykologie. Je

zemědělské v Brně (dnes MENDELU) už

považován za průkopníka fytopatologie

v bytě v Praze-Nuslích zůstaly.

a stal se prvním profesorem v tomto oboru u nás. Publikační činností vynikal

Diplomy, spolu s tím doktorským pak

nad svými současníky, a to nejen na poli

ještě členský diplom Masarykovy aka-

vědeckém, ale velký význam mají i jeho

demie práce, měla rodina v kredenci

populárně‑naučné příspěvky. Například

s jinými dokumenty. Po smrti maminky

Bubákův velký mykologický herbář je

synové tubu otevřeli a rozhodli se diplo-

dodnes ozdobou brooklynské botanické

my darovat Mendelově univerzitě v Brně.

zahrady.

„Rozhodli jsme se dokumenty nabídnout „Jedná se o zcela nečekaný nález.

tam, kam patří. Vrací se k instituci, která

Diplomy našeho prvního rektora se

na profesora Bubáka navazuje. Je to dal-

stanou ozdobou univerzitního archi-

ší střípek do historické mozaiky,“ uvedl

vu. Velice si vážíme přístupu nálezců

mladší z bratrů Tomáš Kraus.

a za tento dar jim děkujeme. Diplomy budeme vystavovat při zvláštních

Z obou diplomů je cennější ten z roku

příležitostech,“ uvedl rektor Mendelovy

1900, na základě kterého dostal

univerzity v Brně Jan Mareš.

František Bubák doktorát na Univerzitě Karlově. Na diplomu jsou podpisy tří

Rektory Mareše a Bubáka dělí od sebe

významných osobností. Rektorem byl

více než sto let a za tuto dobu se

tehdy známý český bohemista Jan

na univerzitě vystřídalo již 34 rektorů.

Gebauer, děkanem filosofické fakulty

František Bubák přišel do Brna v roce

pak filolog Václav Emanuel Mourek.

1919 už jako profesor a školu vedl jen

Třetí podpis připojil slavný český básník

rok, což odpovídalo tehdejšímu funkční-

Jaroslav Vrchlický v roli promotora.

mu období. Bubák pocházel z Rovenska

Vrchlický, vystupující pod civilním jmé-

pod Troskami a po Brnu působil jako

nem Emil Jakub Frida, byl od roku 1893

profesor v Praze, kde 19. září 1925

jmenován profesorem evropské literatu-

zemřel v podolském sanatoriu. Podle

ry na Univerzitě Karlově, a tím se dostal

dobových nekrologů „odešel z českého

i k Bubákově promoci.

vědeckého života výrazný typ učence širokého rozhledu a jména světového.

Mendelova univerzita v Brně se od-

Práce, již po sobě zanechal, zajistila mu

kazu svého prvního rektora věnuje

nesmrtelnost.“

dlouhodobě. V roce 1919 adoptovala jeho hrob na Vinohradském hřbitově,

V pozůstalosti po mamince Bubákovy

o který pečuje. Profesor Bubák patří

diplomy našli bratři Krausovi. „Starou

k zakladatelům Vysoké školy zeměděl-

tubu s diplomy jsme vídali už jako

ské v Brně. Nastavil procesy řízení školy

malé děti, ale jak se k nám dostala, to

a úřední procedury. Podílel se na výběru

jsme dlouho neměli ani ponětí,“ říká

kandidátů na místa učitelů a dalšího

Michal Kraus. Pro rodinu šlo o tajemný

personálu školy. Zahájil jednání o výběru

42

František Bubák se narodil 22. července 1866 v Rovensku pod Troskami. Studoval gymnázium v Jičíně, Praze a Příbrami.

V roce 1900 absolvoval v oboru přírodní vědy na Filozofické fakultě dnešní Univerzity Karlovy.

Studium mikroskopických hub jej přivedlo po dosažení doktorátu do výzkumného ústavu zemědělské rady v Praze, kde se věnoval mykologii a fytopatologii.

Po angažmá v Brně získal post řádného profesora všeobecné a speciální fytopatologie na ČVUT v Praze. Byl považován za jednoho z nejlepších světových mykologů.

Napsal přes 150 vědeckých prací zveřejněných nejen v Evropě, ale i USA. Nejvýznamnější je jeho dvoudílná kniha České houby, která se stala nepostradatelnou příručkou pro každého, kdo se zabýval parazitickými chorobami rostlin.

43

Až se budoucnost zeptá…

Kdo zachrání jeden druh, (za)chrání celý ekosystém

Rozloha Německa – tak velký je ostrov plastového odpadu v Tichém

Odpady přetvoříme v hnojiva

­oceánu. Celkově je takových ostrovů ve světových oceánech pět. Vědecký tým z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU nyní zkoumá sinice, které by buď mohly pomáhat zachytávat plasty v čističkách odpadních vod v ústí řek (jako biore­ aktor), nebo by dokonce mohly plasty ve vodě doslova požírat.

Jak pomoci suchem vyčerpané půdě Tým vědců z Lesnické a dřevařské fakul­ ty pomáhá zachránit ohrožený druh dra­ čince rumělkového na ostrově Sokotra.

Jde o endemický druh (tj. vyskytuje se jen na Sokotře), který vymírá vlivem

Zkuste si to představit: veškerý gastro­

klimatické změny (sucho, cyklóny),

odpad z jídelen, restaurací a domácností

ale také jej ohrožují místní nenasytné

by v budoucnu bylo možné přetvořit

kozy. Dračinec, v angličtině poeticky

v užitečná hnojiva. Jak na to? Oleje, soli

dragon’s blood tree, je výjimečný i tím,

či koření v jídle mohou zcela zastavit

že získává vodu ze srážek a vypouští ji

proces kompostování zbytků, případ­

zpět do půdy. Ztráta jednoho stromu

ně může být takto vzniklý kompost

znamená ztrátu stovek litrů vody v sys­

dokonce půdě a rostlinám škodlivý. Tým

tému ročně. MENDELU zde monitoruje

z Ústavu chemie a biochemie MENDELU

výskyt a stav zbývajících stromů, finan­

ovšem přišel na to, že zapojení lakto­

cuje také novou výsadbu. Úsilí vědec­

bacilů podporuje správný mikrobiální

kého týmu, těsně spolu­pracujícího

průběh. Rýsuje se tak možnost smy­

s místní komunitou, si vysloužilo ohlas

sluplného využití milionů tun odpadu jen v rámci ČR. Na výzkumu MENDELU

ve světových médiích. Psalo se o něm v časopise Nature i v britském deníku

Půda zasažená suchem ztrácí schop­

spolupracuje s Masarykovou univerzitou

The Guardian.

nost absorbovat vodu a vytrácí se z ní

a komerčními partnery.

Sinice pomohou s plastovým odpadem

živiny. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty MENDELU koordinoval výzkum, který přišel s možným řešením. Nejprve

Buďte v obraze!

v pokusech našli ten správný hydro­ absorbent, konkrétně lignit neboli hnědé uhlí. Poté jej použili v techno­ logii WASP: osivo se obalí ve směsi, která obsahuje i hydroabsorbent. Ten při srážkách nasaje vodu, čímž rostlina získá dostatek vláhy pro klíčení. Výzkum (realizovaný ve spolupráci s Fakultou chemickou VUT v Brně, firmou Oseva

mendelova.univerzita

a Zemědělským výzkumem, s. r. o.) získal cenu Technologické agentury ČR za rok 2022 v kategorii Společnost.

44

MENDELUcz

Svatohubertská mše 2022 Křtiny

www.mendelu.cz