MHF Lípa Musica katalog 2016

mezinárodní hudební festival Internationales Musikfestival 14. 9. – 10. 11. 2016 15. ročník / 15. Jahrgang Záštitu festivalu udělili: / Unter der Schirmherrschaft von: Mgr. Daniel Herman, ministr kultury České republiky / Tschechischer Minister der Kultur, J. E. Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, německý velvyslanec v ČR / der Deutsche Botschafter, Dr. Eva-Maria Stange, saská státní ministryně pro vědu a umění / Sächsische Staatsministerin für Wissenschaft und Kunst, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje / Hauptmann des Reichenberger Region, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje / Hauptmann des Aussiger Region, Mons. Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřický / Diözesanbischof, Bistum Leitmeritz, Tibor Batthyány, primátor Statutárního města Liberec / Oberbürgermeister der Statutarischen Stadt Liberec, Mgr. Romana Žatecká, starostka města Česká Lípa / Bürgermeisterin der Stadt Česká Lípa a / und Mgr. Dagmar Havlová, předsedkyně Správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 Vorsitzende des Verwaltungsrates der Dagmar und Václav Havel Stiftung VIZE 97.

Festival se koná za laskavé podpory: Das Festival findet dank der großzügigen Unterstützung: Libereckého kraje / Reichenberger Region, města Česká Lípa / Stadt Česká Lípa, Ministerstva kultury České republiky / Ministerium für Kultur der Tschechischen Republik, Česko-německého fondu budoucnosti / Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds, Ústeckého kraje / Aussiger Region, Státního fondu kultury ČR / Staatsfonds der Kultur, Nadačního fondu Bohemian Heritage Fund / Stiftungsfonds Bohemian Heritage Fund a dalších subjektů / und weitere Subjekte.

Pořadatel / Veranstalter: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu / Verein für geistliche Kultur

Milí přátelé klasické hudby, Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vstupuje do patnáctého ročníku.

Není to ještě tradice, která by zakládala nárok na samozřejmou pamětnickou úctu, naopak má dosud pel svěžího mládí. Současně však patnáctileté výročí vybízí k ohlédnutí, tím spíše, že je za čím se ohlédnout.

Festival dokázal překročit nejen horizont českolipského regionu a stát se neodmyslitelnou součástí kulturního kalendáře severních Čech, ale také hranice České republiky.

Přeshraniční spolupráce tak umožňuje vyslechnout festivalové koncerty také posluchačům v Žitavě, Großschönau a dalších saských městech. O významu festivalu pak svědčí také dlouhá řada špičkových umělců a hudebních těles, která v koncertních sálech, zámcích, divadlech či kostelích defilovala.

Festival se mimoto trvale vztahuje k širšímu kulturnímu kontextu, jak o tom svědčí i letošní citlivě zvolený prolog – hudební projekt „Karel, král a císař“ věnovaný významnému karlovskému výročí.

Děkuji celému organizačnímu týmu za jeho práci, účinkujícím přeji mnoho úspěchů a všem posluchačům krásný kulturní zážitek.

Mgr. Daniel Herman, ministr kultury Česke republiky

2

Liebe Freunde der klassischen Musik,

Sehr geehrte Damen und Herren,

das Internationale Musikfestival Lípa Musica geht in den fünfzehnten Jahrgang. Das ist noch keine Tradition, die Anspruch auf selbstverständliche Zeitzeugenverehrung hätte, das Festival ist im Gegenteil voll jugendlicher Frische. Gleichzeitig fordert der fünfzehnte Jahrgang dazu auf zurückzuschauen, zumal da viel zu entdecken ist. Dem Festival ist es gelungen die Grenzen unserer Region und unseres Staates zu überschreiten, und man kann sich nicht mehr vorstellen, dass es das Festival, in dem Kulturprogramm der nordböhmischen Region, nicht mehr gäbe. Die Internationale Zusammenarbeit ermöglicht, dass die Konzerte, die im Rahmen des Festivals in Sachsen stattfinden, auch die Zuhörer aus Zittau, Großschönau und aus anderen Sächsischen Städten besuchen können.

Von der Bedeutung des Festivals zeugen auch die ausgezeichneten Künstler und Musikensembles, die während des Festivals in Konzertsälen, Schlössern, Theatern, oder Kirchen auftraten.

Lípa Musica ist mehr als nur ein Musikfestival. Lípa Musica baut Brücken zwischen zwei Staaten mit einer langen, teilweise schwierigen gemeinsamen Geschichte. Auch in diesem Jahr haben die Organisatoren ein buntes, ebenso klassisches wie innovatives Programm gestaltet, das Sie, liebe Gäste, sicherlich verzaubern wird. Lípa Musica hat sich entwickelt von einer kleinen Konzertreihe zu einem internationalen Musikfestival mit internationalem Publikum. Damit ist dieses Fest aus dem musikalischen und kulturellen Veranstaltungskalender unserer Region nicht mehr wegzudenken. Vor allem aber fördert Lípa Musica als ein gemeinschaftliches Projekt zwischen zwei Partnerländern den Dialog zwischen Deutschland und Tschechien.

Das Festival bezieht sich auf einen breiteren kulturellen Kontext, wovon das in diesem Jahr ausgewählte Einstiegskonzert – das Musikprojekt „Karl, der König und Kaiser“, das dem wichtigen Jubiläum gewidmet ist, zeugt. Ich bedanke mich bei dem ganzen Organisationsteam für seine Arbeit, und den Künstlern wünsche ich viele Erfolge und allen Zuhörern ein schönes Kulturerlebnis.

Mgr. Daniel Herman, Tschechischer Minister der Kultur

Vážené dámy, vážení pánové, Lípa Musica je více než jen hudebním festivalem. Lípa Musica staví mosty mezi státy s dlouhou a částečně složitou společnou historií. I v tomto roce sestavili organizátoři pestrý, klasický i inovativní program, který Vás, milí hosté, jistě okouzlí. Festival Lípa Musica se vyvinul z malé koncertní řady v mezinárodní hudební festival s mezinárodním publikem. Proto se tato slavnost již nedá v hudebním a kulturním kalendáři akcí našeho regionu opominout. Jako společný projekt dvou partnerských zemí však festival Lípa Musica především podporuje dialog mezi Českou republikou a Německem.

V tomto roce slaví festival Lípa Musica 15. ročníkem půlkulaté jubileum.

Po 15 letech je jedním z etablovaných a nejdůležitějších hudebních festivalů v České republice a právem se těší mimořádné oblibě – a to i napříč hranicemi. Spojuje mimořádné mezinárodní umělce, z každého provedení bývá publikum obzvláště nadšené. Děkuji všem účastníkům a pořadatelům za zorganizování této mezinárodní hudební slavnosti. Těším se na nezapomenutelné koncerty a vůbec na krásnou oslavu hudby.

In diesem Jahr feiert Lípa Musica mit der 15. Auflage des Festivals ein halb- rundes Jubiläum. Nach 15 Jahren ist es eines der etablierten und wichtigsten Musikfestivals in Tschechien und erfreut sich zu Recht außerordentlicher Beliebtheit – und das grenzüberschreitend. Es bringt außergewöhnliche, internationale Künstler auf die Bühne und jedes Konzert, jede Darbietung begeistert das Publikum auf seine besondere Weise. Ich bedanke mich bei allen Mitwirkenden und den Veranstaltern für die Organisation dieses grenzüberschreitenden Musikfests.

Ich freue mich auf unvergessliche Konzerte und ein rundum schönes Fest der Musik.

J. E. Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, německý velvyslanec v ČR

J. E. Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, der Deutsche Botschafter

3

Sehr geehrte Freunde des Internationalen Musikfestivals Lípa Musica, gestatten Sie mir, dass ich Sie nach einem Jahr wieder begrüße!

Vážení příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, dovolte mi Vás po roce opět pozdravit!

Stejně jako mnoho hudebních fanoušků se velmi těším na 15. ročník festivalu, který je jednou z nejvýznamnějších mimopražských akcí zaměřených na klasickou hudbu. O to víc mne těší, že vznikl právě v našem regionu, a je mi ctí převzít nad festivalem Lípa Musica záštitu. Bez nadsázky lze říci, že Liberecký kraj a festival už k sobě neodmyslitelně patří. Tento hudební svátek náš kraj výrazně zviditelňuje, za což patří dík celému týmu organizátorů v čele s ředitelem Martinem Prokešem. Svojí prací a neotřelou dramaturgií dokázali vybudovat této kulturní události výborné jméno, a Liberecký kraj ji proto významně podporuje i finančně.

Ne nadarmo má festival přízvisko mezinárodní. Nejenže nabízí koncerty renomovaných tuzemských i zahraničních interpretů, ale i místa jejich konání stírají zemské hranice.

Letošní hudební festival Lípa Musica nabídne celkem 23 koncertů, které se uskuteční na 22 místech Libereckého a Ústeckého kraje i v saském příhraničí.

Pořadatelé neopomněli ani vzdát hold králi a císaři Karlu IV., jehož 700. výročí narození si v tomto roce připomínáme. Koncert věnovaný jeho osobě symbolicky umístili do prostor zříceniny kostela v německém Oybině, se kterým byl život panovníka Karla IV. velmi úzce spjat.

Mezi 14. zářím a 10. listopadem 2016

4

Ebenso wie viele Musikfans freue ich mich sehr auf den 15. Jahrgang des Festivals. Das Festival ist eine der bedeutendsten Veranstaltungen die sich auf klassische Musik, außerhalb von Prag, orientiert. Desto mehr freut es mich aber, dass das Festival gerade in unserer Region gegründet wurde und es ist mir eine Ehre das Patronat über dieses Festival zu übernehmen.

Ohne Übertreibung kann man sagen, dass der Kreis Reichenberg und das Festival zusammengehören. Dieser „Musikfesttag“ macht unsere Region sichtbar, wofür man sich bei dem Organisationsteam, unter der Leitung von Martin Prokeš, bedanken muss.

Durch ihre Arbeit und durch die nicht alltägliche Dramaturgie, ist es ihnen gelungen, dass sie heute einen guten Namen haben und der Kreis Reichenberg unterstützt sie deswegen auch finanziell.

uslyšíme plejádu špičkových sólistů a významná hudební tělesa a seskupení jako Pavel Haas Quartet, SKETY, Schola Gregoriana Pragensis či Martu Kubišovou, ale také mladé talenty z českolipské základní umělecké školy.

Vrcholem téměř dva měsíce trvajícího hudebního festivalu je závěrečný koncert České filharmonie po 45 letech v Liberci.

Přeji všem vystupujícím a posluchačům, aby z koncertů odcházeli s nezapomenutelnými hudební zážitky a dojmy, organizátorům pak mnoho dalších nápadů i odvahy k jejich realizaci a zejména další dychtivé a kulturně uspokojené diváky.

Těším se, že se na některém z koncertů letošního festivalu Lípa Musica potkáme!

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

erweisen. Das Konzert, das seiner Persönlichkeit gewidmet ist, wird symbolisch in der Kirchenruine auf Burg Oybin, mit der Karl VI. eng verbunden war, stattfinden.

Zwischen dem 14. September und dem 10. November können wir einer Reihe ausgezeichneter Sollisten, Ensembles, wie es das Pavel Haas Quartett, Skety, Schola Gregoriana Pragensis sind, oder Marta Kubišová, aber auch den jungen Talenten der Grundkunstschule von Česká Lípa zuhören.

Ich wünsche allen Künstlern, sowie den Zuhörern, dass von den Konzerten mit unvergesslichen musikalischen Erlebnissen und Eindrücken nach Hause gehen. Den Organisatoren wünsche ich auch weiter viele Einfälle und Mut zur Realisierung und besonders viele zufriedene Zuschauer.

Ich freue mich, dass wir uns bei einem der Konzerte, während dieses Jahrganges des Festivals Lípa Musika, treffen!

Martin Půta, Hauptmann des Kreises Liberec

Es ist nicht nur so hingesagt, dass das Festival international sei. Es bietet sowohl Konzerte renommierter einheimischer als auch ausländischer Interpreten an und die Veranstaltungsorte befinden sich auf beiden Seiten der Landesgrenze. Das diesjährige Festival Lípa Musica bietet 23 Konzerte an, die in 22 Orten, des Reichenberger und Aussiger Kreises, aber auch im benachbarten Sachsen stattfinden, an. Die Organisatoren haben auch nicht vergessen, dass sie dem König und Kaiser Karl ihre Ehrerbietung zu erweisen, an dessen 700. Jahrestag der Geburt wir uns in diesem Jahr erinnern. Ihre Ehre zu

5

Sehr geehrte Liebhaber der Musik,

Vážení milovníci hudby, jsem velice potěšen, že se Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, který letos slaví půlkulaté jubileum, stal za dobu svého působení významným hudebním a společenským svátkem přesahujícím nejen území dvou krajů, ale i hranice dvou států. Jako vysoce ceněnou kulturní událost ji ostatně zhodnotili také zastupitelé Ústeckého kraje zařazením do programu Rodinného stříbra.

Díky úsilí organizátorů se Lípa Musica postupně stala jednou z nejvýznamnějších mimopražských akcí se zaměřením na vážnou hudbu, kde však nechybí ani široká škála alternativních žánrů. Za dobu jejího konání si návštěvníci mohli poslechnout řadu interpretů a souborů zvučných jmen z tuzemska i ze zahraničí.

Svým úsilím přispívají pořadatelé také nemalou měrou ke zvyšování dialogu v regionu severních Čech a příhraničních saských městech, kde plní koncertní sály i sakrální stavby atraktivními pořady.

Rád bych poděkoval organizátorům a přeji všem účastníkům festivalu, posluchačům i umělcům překrásný kulturní zážitek. Považuji za čest převzetí své osobní záštity nad koncerty pořádanými v Ústeckém kraji.

Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje

es freut mich sehr, dass das internationale Festival Lípa Musica, welches dieses Jahr ein halbrundes Jubiläum feiert, in der Zeit seines Bestehens ein bedeutendes musikalisches und gesellschaftliches Ereignis, dass die Grenzen von zwei Kreisen aber auch die Grenzen zweier Staaten überreitet, geworden ist.

Als hoch geschätztes Kulturereignis bewerteten es auch die Vertreter des Kreises Ústí und reihen es deswegen auch in das Programm mit dem Namen „ Das Familiensilber“ ein.

Dank der Mühe der Organisatoren ist Lípa Musica zu einem bedeutenden Ereignis geworden, das sich außerhalb der Prager Region mit klassischer Musik befasst, bei dem aber auch eine breite Skala alternativer Genres nicht fehlt. In der Zeit seines Bestehens konnten die Besucher eine Reihe von Interpreten und Ensembles aus Tschechien, aber auch aus dem Ausland hören. Durch ihr Bemühen tragen die Organisatoren in nicht zu unterschätzendem Maße zur Intensivierung des Dialogs der Region von Nordböhmen und den grenznahen sächsischen Städten bei, wo sie mit einem attraktiven Programm Konzertsäle und Sakralbauten füllen.

Ich möchte mich gerne bei den Organisatoren bedanken und wünsche allen Teilnehmern, den Zuhörern und den Künstlern ein herrliches Kulturerlebnis. Es ist mir eine Ehre, dass ich das Patronat über die Konzerte im Kreis Aussig übernehmen kann.

Oldřich Bubeníček, Hauptmann des Aussiger Regions

Letošní hudební festival Lípa Musica má své sice skromné, ale hezké jubileum.

Je patnáctý. Bezpochyby si během uplynulých let získal sympatie a přízeň nejen na Českolipsku, ale i v širším měřítku díky jednotlivým místům Libereckého a posléze i Ústeckého kraje Litoměřické diecéze. Pro konání koncertů se povětšinou otevírají křesťanské chrámy, jindy mnohdy uzavřené, potemnělé a chladné, nyní otevřené, osvícené a navštívené. Oživuje se prostor a jeho původní určení, sdílejí se hodnoty, ozývá se náboženský cit v člověku pro tajemství. Při koncertě v kostele se nemusí hned předčítat Písmo. Křesťanská duchovní hudba, jež není ani stará ani nová, ale je vždy živá, má schopnost připomínat zlaté životní zásady, v Písmu ukryté. Nikdy přece nemůže vnímavého posluchače duchovní hudby rušit biblická výzva k tomu, abychom i v neklidných časech a současné bouřlivé době si „navenek projevovali milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost a abychom se snášeli a navzájem si odpouštěli, mělli by někdo něco proti druhému,“ jak apoštol národů sv. Pavel píše ve svém listě Kolosanům. Může se sice hned vzápětí ozvat naléhavá otázka a možná i výhrada: proč? Ano, mohlo by se i nám zdát, že těch výzev k projevům milosrdného srdce a pohotovosti odpouštět si, je v křesťanství až příliš.

Snad by nás napadla i myšlenka, že bychom vypadali jako slaboši. Konat dobro totiž někomu skutečně může připadat jako slabost. Ale neurvalost a bezohlednost má stále donekonečna slavit úspěchy? I o tom lze při koncertě v srdci meditovat. Takovou příležitost Lípa Musica dává a rád jí za to děkuji a k patnáctce gratuluji.

Mons. Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřický

Das diesjährige Festival Lipa Musica feiert ein zwar ein Bescheidenes, aber schönes Jubiläum. Es ist das Fünfzehnte.

Das Festival hat ohne Zweifel Sympathie und Gunst,nicht nur in der Umgebung von Česká Lípa, im Reichenberger und Außiger Kreis, sondern auch in der Leitmeritzer Diözese gewonnen. Bei den Festivalkonzerten öffnen sich Christliche Kirchen, die sonst meisten geschlossen sind, die dunkel und kühl wirken, jetzt aber geöffnet und beleuchtet und besucht sind. Diese Orte werden lebendig und sie bekommen ihren ursprünglichen Sinn wieder zurück, es werden Werte geteilt und es wird das religiöse Gefühl für das Geheime im Menschen geweckt. Bei den Konzerten in den Kirchen muss nicht gleich aus der Heiligen Schrift vorgelesen werden. Die sakrale, also die christliche Musik, die nicht alt und nicht neu ist, die aber immer lebendig ist, hat die Fähigkeit an den goldenen Lebensgrundsatz zu erinnern, der in der Heiligen Schrift verborgen ist.

Den aufmerksamen Zuhörer der geistlichen Musik kann doch nie die Biblische Aufforderung, das wir auch in unruhigen Zeiten und in der stürmischen Gegenwart, das barmherzige Herz, die Güte, die Demut, die Geduld und die Sanftheit zeigen, dass wir uns gegenseitig verzeihen und vergeben, wie es der Apostel Paul im Brief an die Kolosser schreibt, stören. Es kann aber die menschliche Frage und der Vorbehalt folgen: Warum? Ja, es kann so scheinen, das im Christentum zu viele Aufforderungen zur Barmherzigkeit, Güte, Milde, und Geduld, zur Vergebung sind. Vielleicht würde uns auch der Gedanke kommen, dass wir wie Schwächlinge aussehen würden. Den jemand, der gute Taten macht, kann manchmal als Schwächling angesehen werden. Soll aber die Grobheit und Rücksichtlosigkeit immer weiter Erfolge feiern? Auch darüber kann man während der Konzerte meditieren. So eine Möglichkeit gibt Lipa Musica und dafür danke ich dem Festival und gratuliere zum fünfzehnten Jubiläum.

Mons. Mgr. Jan Baxant, Diözesanbischof, Bistum Leitmeritz

6

7

Vážení návštěvníci festivalu, začíná Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, jehož je náš nadační fond BOHEMIAN HERITAGE FUND již po šesté hrdým partnerem. Festival se za 15 let své existence sebevědomě zařadil mezi nejdůležitější svátky hudby u nás. A nejen u nás. Festival vyniká právě zahraniční spoluprací s našimi německými sousedy a zásadním způsobem tak pomáhá rozvíjení dialogu o vzájemném sbližování.

Letošní dramaturgie festivalu je velmi bohatá a snese ta nejpřísnější měřítka umělecké kvality. Jejím vrcholem bude bezpochyby návrat České filharmonie s dirigentem světového věhlasu Semjonem Byčkovem do Liberce po 45 letech. I to dokládá skvělou úroveň festivalu. Gratulujeme!

Náš nadační fond BOHEMIAN HERITAGE FUND díky nezištné podpoře mecenášů podporuje již řadu let špičkové kulturní projekty a festivaly. Takové, které vyzdvihují výjimečnost České republiky a její renomé jako výjimečné kulturní destinace v mezinárodním kontextu.

Právě uvědomování si naší kulturní identity, která tak silně stála i při zrodu našeho moderního státu, je zvláště v dnešní době opět velmi důležité.

Jsem osobně velmi šťastný, že se festivalu daří a že se rozvíjí tak ohromným tempem, nejen v oblasti dramaturgie, ale i žánru. Zdravím všechny sponzory festivalu i naše kolegy z mecenášského klubu a přeji jim, aby je festival inspiroval i nadále.

Pavel Smutný, President BOHEMIAN HERITAGE FUND, nadační fond

8

Sehr geehrte Besucher des Festivals, es beginnt das Internationale Musikfestival Lípa Musica, und Unser Stiftungsfond ist schon das sechste Jahr sein stolzer Partner. Das Festival hat sich, in den fünfzehn Jahren seines Bestehens, unter die bedeutendsten Feiertage der Musik, und das nicht nur bei uns, eingereiht. Das Festival zeichnet sich durch seine Zusammenarbeit mit unseren deutschen Nachbaren aus, damit hilft es auch bei der Entfaltung eines Dialogs und führt zu einer Annäherung.

Die Dramaturgie in diesem Jahr ist sehr Reich, und wird auch den strengsten Maßstab der künstlerischen Qualität ertragen. Der Höhepunkt des Festivals wird ohne Zweifel die Rückkehr der Tschechischen Philharmonie, mit dem weltberühmten Dirigenten Semjon Byčkov, nach 45 Jahren, nach Reichenberg werden. Auch dies zeugt von der hohen Qualität des Festivals. Wir gratulieren!

Unser Stiftungsfond BOHEMIAN HERITAGE FUND unterstützt schon einige Jahre ausgezeichnete Kulturprojekte und Festivals, und das Dank der nicht

Liebe Freunde des Internationalen Musikfestivals Lípa Musica,

Milí příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, jako představiteli statutárního města Liberec je mi velkou ctí, že právě liberecký Dům kultury se letos stane dějištěm absolutního vrcholu jubilejního 15. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. A bude to událost vskutku mimořádná. Vždyť po téměř půlstoletí se pod Ještěd vrátí jeden z nejuznávanějších reprezentantů české kultury na mezinárodní scéně – Česká filharmonie, ověnčená prestižními cenami a řadící se k deseti nejlepším orchestrům světa. Myslím, že to hovoří samo za sebe a že každý příznivec orchestru a klasické hudby již má v kalendáři zakroužkováno datum 10. listopadu.

eigennützigen Unterstützung unser Mäzene. Wir unterstützen solche Projekte, welche die Außergewöhnlichkeit von der Tschechischen Republik als eine Kulturdestination im internationalem Kontext hervorheben.Gerade das begreifen unserer Kulturidentität, die so stark die Gründung unseres Modernen Staates beeinflusste, ist gerade in der heutigen Zeit wieder sehr wichtig.

Nejen za tento velký návrat, ale samozřejmě za celý festival Lípa Musica patří velký dík pořádajícímu spolku pro duchovní kulturu ARBOR, který pro letošní ročník připravil úctyhodných 23 hudebních lahůdek. Samotnému festivalu pak k jeho 15. narozeninám přeji co nejpočetnější a nejnadšenější publikum.

Ich bin persönlich sehr froh, dass es dem Festival gut geht, und dass es sich mit so einem Tempo entfaltet, und das nicht nur im Bereich der Dramaturgie, sondern auch bei der Genreauswahl. Ich grüße alle Sponsoren des Festivals aber auch unsere Kollegen aus dem Mäzenen-Club und wünsche Ihnen, dass sie das Festival auch weiterhin inspiriert.

Tibor Batthyány, primátor statutárního města Liberec

als Vertreter der Stadt Liberec ist es mir eine große Ehre, dass gerade auf der Bühne im Kulturhaus in Liberec der der Höhepunkt des 15. Jahrganges des Internationalen Musikfestivals Lípa Musica stattfindet. Es wird ein wirklich außergewöhnliches Ereignis werden.

Denn es wird, unter dem Jeschken, nach fast einem halben Jahrhundert , einer der bedeutendsten Repräsentanten der tschechischen Kultur im Ausland, die Tschechische Philharmonie, der Prestigepreise verliehen wurden und die zu den zehn besten Ensembles der Welt gezählt wird, zurückkehren. Ich denke, dass damit genug gesagt ist, und dass jeder Liebhaber von Ortchestern und Klassischer Musik schon jetzt in seinem Terminkalender das Datum 10.

November angekreuzt hat.

Nicht nur für diese Rückkehr, aber selbstverständlich auch für das ganze Festival Lípa Musica gehört ein großer Dank dem Verein für geistliche Kultur ARBOR, der für diesen Jahrgang beachtliche 23 Musikleckerbissen vorbereitet hat. Dem Festival wünsche ich zu seinem 15. Geburtstag ein zahlreiches und begeistertes Publikum.

Tibor Batthyány, Oberbürgermeister der Stadt Liberec

Pavel Smutný, President BOHEMIAN HERITAGE FUND, Stiftungsfond

9

Sehr geehrte Damen, sehr geehrte Herren,

Vážené dámy, vážení pánové, jménem města Česká Lípa zdravím všechny příznivce Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. I jeho patnáctý ročník scelí lidi v českosaském pohraničí, protože hudba svým univerzálním jazykem sbližuje. Můžete ji prožívat ve společnosti, kde nikoho neznáte, a přece nebudete sami. Hudba vám rozezní puls společným vnímáním, otevírá mosty k pochopení druhých, protože proniká do srdce a oživuje jej.

Jsem proto velmi ráda, že Česká Lípa zůstává srdcem festivalu, který nese část jména našeho města, v němž se koncem minulého tisíciletí narodil.

Od té doby ušli jeho pořadatelé velký kus cesty. To, co zůstává, je vysoká úroveň festivalu. Díky tomu se pravidelně na podzim mění severní Čechy ve velkou hudební metropoli, v níž můžeme ochutnat to nejlepší napříč hudebními žánry, aniž bychom museli objet celý svět. Zároveň se jeho prostřednictvím můžeme pochlubit talentovanými mladými hudebníky ze základní umělecké školy, kteří budou na festivalu koncertovat. Toho všeho si město považuje a každoročně tuto festivalovou tradici podporuje.

Dovolte mi poděkovat všem účinkujícím a pořadatelům za to, že i v roce 2016 nabídnou festivalové putování s Lípou Musicou. Zároveň přeji všem jejím návštěvníkům, aby si to krásné a dobré, co jim hudba předá, nesli v sobě co nejdéle.

im Namen der Stadt Česka Lípa grüße ich alle Freunde des Internationalen Musikfestivals Lípa Musica. Auch der fünfzehnte Jahrgang wird die Menschen in der tschechisch-sächsischen Grenzregion vereinen und das durch die Musik, denn die verbindet die Menschen durch ihre universelle Sprache. Sie können der Musik in Gesellschaft von Menschen, die sie nicht kennen zuhören und trotzdem sind sie nicht allein. Die Musik baut Brücken damit man andere besser versteht. Sie erreicht das Herz und verleiht ihm neue Energie. Deswegen bin ich froh dass Česká Lípa das Herz des Festivals bleibt, das mit Lipa eine Kurzform des Namens unserer Stadt enthält, in der es am Ende des Vergangenen Jahrtausends entstand trägt, bleibt.

Während der fünfzehn Jahre haben die Organisatoren einen weiten Weg zurückgelegt. Was aber bleibt, ist die hohe Qualität des Festivals. Dank ihr verändert sich Nordböhmen regelmäßig jeden Herbst in eine Musikmetropole, in der Sie eine Kostprobe quer durch die Musikgenres genießen können, ohne die ganze Welt durchreisen zu müssen. Gleichfalls können wir während des Festivals auch unsere talentierte junge Musiker der der Grundkunstschule vorstellen, die während des Festivals auftreten. Dessen ist sich die Stadt Česká Lípa bewusst und schätzt es sehr, und weswegen sie diese Festivaltradition auch alljährlich unterstützt.

Mgr. Romana Žatecká Burgermeisterin der Stadt Česka Lipa

Sehr geehrte Freunde des Festivals,

Vážení přátelé a příznivci festivalu, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 s potěšením převzala záštitu nad 15. ročníkem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica 2016.

Za 15 let své existence se festival velmi rozvinul, což mě těší. Výběrem interpretů i svou filosofií se přibližuje zásadám, kterými se ve svém osobním a politickém životě řídil Václav Havel.

Kromě uspořádání výjimečných hudebních zážitků se festival snaží poukázat také na naše duchovno, na důležitost přátelství, společnou diskusi, navazování vztahů bez předsudků. Představuje platformu k setkávání, ke vzájemné přeshraniční spolupráci, k rozvoji mezikultuního dialogu.

Všechny tyto hodnoty Nadace VIZE 97 sdílí a podporuje. Nezanedbatelným úspěchem festivalu je také skutečnost, že se stal pro svůj region nepostradatelnou pestrou nabídkou koncertů a kulturních událostí.

Přeji festivalu ještě více zaujatých posluchačů a spokojených návštěvníků.

Dagmar Havlová, předsedkyně Správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97

die Stiftung von Dagmar und Václav Havel VIZE 97 übernahm mit Freude das Patronat über den 15. Jahrgang des Internationalen Musikfestivals Lípa Musica 2016.

In 15 Jahren seiner Existenz entfaltete sich das Festival, was mich sehr freut.

Mit der Auswahl der Interpreten und durch seine Philosophie nähert es sich den Grundsätzen, nach denen sich während seines persönlichen sowie politischen Lebens Václav Havel richtete. Außer der Veranstaltung der außergewöhnlichen Musikerlebnisse bemüht sich das Festival auf unsere geistlichen Werte hinzuweisen, auf die Bedeutung von Freundschaft, gemeinsamer Diskussion und dem vorurteilsfreien Anknüpfen von Beziehungen. Man kann sagen, dass das Festival so eine Plattform für Begegnungen, zur gemeinsamen Zusammenarbeit, die auch die Grenzen unseres Landes überschreitet, zur Entfaltung des multikulturellen Dialogs ist. Alle diese Werte unterstützt auch die Stiftung VIZE 97. Ein nicht vernachlässigbarer Erfolg des Festivals ist die Tatsache, dass es seiner Region ein unentbehrliches und reichhaltiges Angebot an Konzerten und kulturellen Veranstaltungen bringt.

Ich wünsche dem Festival noch mehr faszinierte Zuhörer und zufriedene Besucher.

Dagmar Havlová, Vorsitzende des Verwaltungsrates der Dagmar und Václav Havel Stiftung VIZE 97

Mgr. Romana Žatecká, starostka města Česká Lípa

10

11

15 let ve společnosti hudby přijímám s pokorou a velkým díkem. Vnímám, že si Lípa Musica našla své místo a že naše společné setkávání při úžasných koncertech, v podání mimořádných osobností, je pro nás všechny tolik občerstvující. Mějme, prosím, na paměti, jak důležité je vytvářet kulturní společnost. To je naše identita, to je naše spojení s předky, to je naše povinnost. Nezapomínejme na to, že „vzdálená blízkost“ s našimi německými sousedy, přáteli, napsala již mnoho kapitol historie. Měli bychom přijmout s klidným srdcem dary přátelství, dialogu, soužití, empatie k druhým a hlavně hudbu samotnou, která toto vše umí zprostředkovat. Právě hudbě děkuji za to, že tu magickou sílu má a neomezeně nám jí rozdává.

Děkuji našim podporovatelům, že nám umožňují jít společně dál a Vám drazí posluchači, děkuji za Vaši přízeň.

Jsme hrdí, že můžeme být opět s Vámi a užít si dalších 23 krásných projektů.

Přeji Vám, ať Vám Lípa Musica přinese mnoho radosti a krásných chvil nejen s hudbou.

Martin Prokeš, předseda spolku ARBOR a ředitel MHF Lípa Musica

Die fünfzehn Jahre mit Lípa Musica nehme ich mit Ehrfurcht und Dankbarkeit an. Ich fühle, das Lípa Musica ihren Platz gefunden hat, und dass unsere gemeinsamen Treffen bei hervorragenden Konzerten, die von außergewöhnlichen Persönlichkeiten aufgeführt werden, für uns alle sehr erfrischend sind.

Wir müssen daran denken wie wichtig es ist, eine Kulturgesellschaft zu schaffen. Das ist unsere Identität, unsere Verbindung mit unseren Vorfahren, das ist unsere Pflicht.

Wir sollen auch nicht vergessen, dass unsere „entfernte Nähe“ zu unseren deutschen Nachbaren, schon etliche Kapitel in unserer Geschichte geschrieben hat. Wir sollten mit einem ruhigen Herzen die Geschenke der Freundschaft, des Dialogs, des Zusammenlebens, der Empathie und hauptsächlich der Musik selbst, die das alles vermitteln kann, annehmen. Gerade der Musik danke ich dafür, dass sie dieses magische Geschenk hat und dass sie uns diese Kraft verteilt. Ich danke unseren Unterstützern, dass sie uns helfen weiter zusammen zu gehen und Ihnen liebe Zuhörer danke ich für Ihre Gunst. Wir sind stolz, dass wir wieder mit Ihnen weitere 23 Projekte erleben können. Ich wünsche Ihnen, dass Lípa Musica Ihnen viel Freude und schöne Augenblicke, und das nicht nur mittels der Musik, bereitet.

Martin Prokeš, Vorsitzende der Verein ARBOR und Direktor des Festivals Lípa Musica

Pomozte slyšet hudbu

také nám... podpora sluchově handicapovaných dětí

Nadační fond

Nadační fond Ozvěna Klášterní 460/3, 470 01 Česká Lípa pavla.prokesova@ozvena.org tel.: +420 777 343 869 číslo účtu 2100597827 / 2010

www.ozvena.org 12

,,Ozvěna vzniká tam, kde je překážka a velký prostor ....“ 13

mezinárodní hudební festival Internationales Musikfestival 14. 9. – 10. 11. 2016

Schirgiswalde

15. ročník / 15. Jahrgang

Filipov u Rumburku

Großschönau Zittau

Oybin Kamenický Šenov Děčín Prysk Nový Oldřichov

Liberec

Nový Bor

Jezvé

Cvikov Mimoň Stráž p. Ralskem

Česká Lípa Úštěk

14

Litoměřice

Zahrádky Doksy

15

Změna programu vyhrazena

BLÍZKÉ HLASY Z DÁLI 20. 5., 19.00 | Česká Lípa, bazilika Všech svatých Gjosan-rjú Tendai šómjó (Japonsko) Schola Gregoriana Pragensis, David Eben – umělecký vedoucí

NAHE STIMMEN AUS DER FERNE 20. 5., 19.00 | Česká Lípa, Allerheiligenbasilika Gjosan-rjú Tendai šómjó (Japan) Schola Gregoriana Pragensis, David Eben – künstlerischer Leiter

DIALOG KRÁLOVSKÉHO PÁRU 1. 10., 19.00 | Doksy, zámek Jana Boušková – harfa, Radek Baborák – lesní roh Dauprat | Koechlin | Andrés Debussy | Chopin | Koetsier

DIALOG EINES KÖNIGPAARES 1. 10., 19.00 | Doksy, Schloss Jana Boušková – Harfe, Radek Baborák – Horn Dauprat | Koechlin | Andrés | Debussy | Chopin | Koetsier

KAREL, KRÁL A CÍSAŘ 8. 7., 21.00 | Oybin, zřícenina gotického kostela Hana Blažíková – gotická harfa, zpěv Schola Gregoriana Pragensis, David Eben – umělecký vedoucí Carolus, rex et imperator

KARL DER KÖNIG UND KAISER 8. 7., 21.00 | Oybin, Ruine der Klosterkirche Hana Blažíková – Harfe, Gesang Schola Gregoriana Pragensis, David Eben – künstlerischer Leiter Carolus, rex et imperator

LOUTNA ČESKÁ 2. října, 17.00 | Mimoň, kostel sv. Petra a Pavla Ensemble Inégal, Adam Viktora – varhany, umělecký vedoucí A. V. Michna: Loutna česká

BÖHMISCHE LAUTE 2. 10., 17.00 | Mimoň, Kirche St. Peter und Paul Ensemble Inégal, Adam Viktora – Orgel, künstlerischer Leiter A. V. Michna – Loutna česká

LÍPA JÁSÁ 14. 9., 19.00 | Česká Lípa, bazilika Všech svatých Bence Bogányi – fagot, Clara Dent – hoboj, Pirmin Grehl – flétna (Německo), Česká Sinfonietta, Radek Baborák – lesní roh, dirigent Mozart

LÍPA JUBELT 14. 9., 19.00 | Česká Lípa, Allerheiligenbasilika Bence Bogányi – Fagott (Deutschland), Clara Dent – Oboe (Deutschland), Pirmin Grehl – Flöte (Deutschland), Česká Sinfonietta Radek Baborák – Horn, Dirigent Mozart

MEDITACE A MONUMENTALITA 18. 9., 17.00 | Prysk, kostel sv. Petra a Pavla Władysław Szymański (Polsko) – varhany Buxtehude | Sweelinck | Stanley Mendelssohn | Żeleński | Bach

MEDITATION UND MONUMENTALITÄT 18. 9., 17.00 | Prysk, Kirche St. Peter und Paul Władysław Szymański (Polen) – Orgel Buxtehude | Sweelinck | Stanley | Mendelssohn | Żeleński | Bach

JEN SE ROZPLYNOUT | tradiční koncert při svíčkách 19. 9., 19.00 | Zahrádky, kostel sv. Barbory Trio Arundo a Karel Dohnal jako host Bach | Mozart | Martinů

ZUM DARIN AUFGEHEN | traditionelles konzert bei kerzenschein 19. 9., 19.00 | Zahrádky, Kirche der Hl. Barbara Trio Arundo und Karel Dohnal als Gast Bach | Mozart | Martinů

ZA HRANICE MOŽNÉHO 23. 9., 19.00 | Česká Lípa, Biberova kaple Pavel Steidl – kytara Sor | Paganini | Táregga | Domenico Albéniz | Torroba

ÜBER DIE GRENZEN DES MÖGLICHEN HINAUS 23. 9., 19.00 | Česká Lípa, Biberkapelle Pavel Steidl – Gitarre Sor | Paganini | Táregga | Domenico Albéniz | Torroba

ŽENSKÁ ZÁLEŽITOST 24. 9., 20.00 | Litoměřice, kostel Všech svatých VocaMe (Německo) Inspirace Hildegardou von Bingen – písně a vize

ANGELEGENHEIT DER FRAUEN 24. 9., 20.00 | Litoměřice, Allerheiligen Dekanalkirche VocaMe (Deutschland) „Inspiration – Hildegard von Bingen“ – Lieder und Visionen

CEREMONY OF TRUMPETS 25. 9., 17.00 | Filipov u Rumburku, bazilika Panny Marie Pražští barokní trumpetisté, Daniela Valtová Kosinová – varhany Telemann | Vejvanovský | Biber | Vivaldi

CEREMONY OF TRUMPETS 25. 9., 17.00 | Filipov bei Rumburk, Basilika der Muttergottes Prager Barock Trompeter, Daniela Valtová Kosinová – Orgel Telemann | Vejvanovský | Biber | Vivaldi

KCHUN | premiéra 27. 9., 19.00 | Zittau, kostel sv. Kříže KCHUN: Martin Prokeš – tenor, Marek Šulc – baryton Purgatio: středověká a renesanční inspirace Dantovou Božskou komedií

KCHUN | Premiere 27. 9., 19.00 | Zittau, Kreuzkirche KCHUN: Martin Prokeš – Tenor, Marek Šulc – Bariton Purgatio: die mittelalterliche und renaisanz Inspiration von der Göttlichen Komödie von D. Alighieri

[JAZZ]VÉ | svatováclavský koncert 28. 9., 17.00 | Jezvé, kostel sv. Vavřince SKETY – a cappella jazz sextet spirituály a jazzové inspirace

[JAZZ]VÉ | Sankt-Wenzel-Konzert Mittwoch 28. 9., 17.00 | Jezvé, St. Laurentiuskirche SKETY – a cappella jazz sextet

AMARCORD 29. 9., 19.00 | Děčín, Zámek – Knihovní sál Amarcord (Německo) Evropský romantismus a lidové písně z celého světa

AMARCORD 29. 9., 19.00 | Děčín, Schloss – Bibliotheksaal Amarcord (Deutschland) Europäische Romantik und Folksongs aus aller Welt

16

MILOSTNÁ HRA 3. 10., 19.00 | Großschönau, evangelicko-luteránský kostel Markéta Cukrová – mezzosoprán, Barbara M. Willi – klad. klavír Berlioz | Haydn | Tomášek | Beethoven

DAS LIEBESPIEL 3. 10., 19.00, Großschönau – Evangelische-lutherische Kirche Markéta Cukrová – Mezzosopran, Barbara M. Willi – Hammerklavier Berlioz | Haydn | Tomášek | Beethoven

TANEC DUŠE 8. 10., 19.00 | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo NANOHACH / Michal Záhora – tanec Diptych

TANZ DER SEELE 8. 10., 19.00 | Česká Lípa, Jirásek Theater NANOHACH / Michal Záhora – Tanz Diptychon

KDYŽ SKLO ZPÍVÁ 15. 10., 19.00 | Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele Sinfonia di vetro – zpěv a skleněná harmonika (Německo) Mozart | Beethoven | Naumann | Röllig | Schulz Smittbaur | Zelter | Zumsteeg | Schumann

WENN DAS GLAS SINGT 15. 10., 19.00 | Kamenický Šenov, Kirche der Geburt des Hl. Johannes des Täufers Sinfonia di vetro – Gesang und Glass Harmonika (Deutschland) Mozart | Beethoven | Naumann | Röllig | Schulz | Schmittbaur | Zelter | Zumsteeg | Schumann

BIBER OŽÍVÁ | NOVODOBÁ PREMIÉRA 16. 10., 17.00 | Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Societas Incognitorum H. I. F. Biber: Missa in contrapuncto, premiéra

DER BIBER ERWACHT ZUM LEBEN 16. 10., 19.00 | Stráž pod Ralskem, Kirche des Hl. Zikmund Societas Incognitorum H. I. F. Biber: Missa in contapuncto, Premiere

ZAPOMENUTÉ PERLY...

22. 10., 19.00 | Úštěk, synagoga Pro Arte Bohemica: Michaela Ambrosi – historické flétny, Petra Žďárská – cembalo Vaňhal | Štěpán | Čart | Wagner | Benda

VERGESSENEN PERLEN...

22. 10., 19.00 | Úštěk, Synagoge Pro Arte Bohemica: Michaela Ambrosi – Flauto, Petra Žďárská – Cembalo Vaňhal | Štěpán | Čart | Wagner | Benda

VÁŠEŇ NA ČTVRTOU 23. 10., 17.00 | Česká Lípa, Centrum textilního tisku Pavel Haas Quartet Martinů | Dvořák | Beethoven

LEIDENSCHAFT HOCH VIER 23. 10., 17.00 | Česká Lípa, Textildruckzentrum Pavel Haas Quartet Martinů | Dvořák | Beethoven

POMOZTE NÁM SLYŠET 30. 10., 17.00 | Schirgiswalde, Mariä Himmelfahrt Kirche Vilém Veverka – hoboj & Ensemble 18+ Vivaldi | Marcello | Bach | Telemann benefiční koncert pro Nadační fond Ozvěna MARTA: POSLEDNÍ RECITÁL doprovodný projekt 3. 11., 19:00 | Nový Bor, městské divadlo Marta Kubišová a skupina Petra Maláska MÁ TO SMYSL! 8. 11., 19.00 | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Společně na pódiu aneb přehlídka žáků ZUŠ Česká Lípa – Dan Bárta jako host ČESKÁ FILHARMONIE PO 45 LETECH V LIBERCI 10. 11., 19.00 | Liberec, Dům kultury Katia & Marielle Labèque – klavírní duo (Francie) Česká filharmonie, Semjon Byčkov – dirigent (Rusko) Poulenc | Čajkovskij

HELFT SIE UNS ZU HÖREN | benefizkonzert 30. 10., 17.00 | Schirgiswalde, Kirche Maria Himmelfährt Vilém Veverka – Oboe & Ensemble 18+ Vivaldi | Marcello | Bach | Telemann MARTA: DAS LETZTE REZITAL Begleitprogramm 3. 11., 19.00 | Nový Bor, Stadttheater Marta Kubišová und Petr Malásek Band ES HAT SINN! 8. 11., 19.00 | Česká Lípa, Jirásek Theater Gemeinsam auf den Bühnen mit den Schüler der Grundkunstschule Česká Lípa – Dan Bárta als Gast DIE TSCHECHISCHE PHILHARMONIE NACH 45 JAHREN IN LIBEREC 10. 11., 19.00 Liberec, Kulturhaus Katia & Marielle Labèque – Piano Duo (Frankreich) Česká Filharmonie, Semjon Byčkov – Dirigent (Russland) Poulenc | Čajkovskij

17

20. května / 20. Mai

pátek 20. května, 19.00 hod. / Freitag 20. Mai, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých / Allerheiligenbasilika

BLÍZKÉ HLASY Z DÁLI NAHE STIMMEN AUS DER FERNE Gjosan-rjú Tendai šómjó Saikawa Buntai – umělecký vedoucí / künstlerischer Leiter

Schola Gregoriana Pragensis: Martin Prokeš, Hasan El-Dunia, Ondřej Maňour, Michal Medek, Stanislav Předota, Marek Šulc, Tomáš Lajtkep David Eben – umělecký vedoucí / künstlerischer Leiter Oi sange (Velké pokání) Tractus deus deus meus (Bože můj, proč jsi mě opustil…) Šoten kango-no-san (Chvála nebeských mocností, sinisovaná verse – sólo) Alleluia magnus dominus (Velký je Pán a hoden veškeré chvály…)

Sórai kada (Oslavný hymnus) Žalm 50. Miserere mei deus (Smiluj se nade mnou, Bože…)

Sekvence Veni sancte spiritus (Přijď, Duchu svatý…)

Moteto Veni sancte spiritus (Přijď, Duchu svatý…)

Kudžó šakudžó (Zpěv a chřestění k zažehnání zlých sil) Oratio ieremiae prophetae (Modlitba proroka Jeremiáše…)

Antiphona alieni insurrexerunt (Povstali proti mně…) Šoten kango-no-san (Chvála nebeských mocností, sinisovaná verse – sbor) Kyrie fons bonitatis (Pane, prameni dobroty…)

Džinriki-bon (O božské moci – 21. kniha Lotosové sútry – recitace) Cantio Ave virgo gloriosa (Buď zdráva, slavná panno…)

Kikjó bongo-no-san (Chvalozpěv radosti a požehnání, sanskrtská verze)

18

Spolupráce souborů Schola Gregoriana Pragensis a tělesa japonských budhistických mnichů Gyosan-rjú Tendai šómjó začala před více jak patnácti lety. Unikátní dialog dvou odlišných světů, evropské zpívané středověké liturgie a dálnovýchodní buddhistické tradice. Společný projekt nazvaný Blízké hlasy z dáli představuje snahu o intenzivní mezikulturní a mezináboženský dialog, což je jeden z nejnaléhavějších úkolů dnešní společnosti.

K setkání Scholy a mnichů buddhistické denominace Tendai z proslulého kláštera pod horou Hiei v Kjótu došlo díky iniciativě předního českého japanisty Robina Heřmana. Výsledkem bylo několik společných vystoupení v Praze a v Japonsku a CD, které bylo nahráno v Biberově kapli v České Lípě. Jeho vydání jako originální a nosnou ideu uvítala kritika i široké posluchačské řady jak v České republice, tak v Japonsku.

S vokální a melodickou linií jsou oba soubory zvyklé pracovat jinak.

Oproti čistě vokální unisonové linii gregoriánského chorálu či rané polyfonie zpěv šómjó využívá velice flexibilní klouzavé intonace v pomalých glissandech, někdy zvýrazňuje alikvotní tóny a využívá značně expresivního témbru hlasu.

Sbor se někdy opírá o rytmiku tradičních buddhistických perkusí, jako je štěrbinový buben mokugjó. Česko-japonský projekt nehledá násilně společné rysy dvou typů náboženských zpěvů, přesto oba světy duchovně, hudebně a rituálně spojuje.

Sdružení Gjosan-rjú Tendai šómjó tvoří buddhističtí mniši, žijící a pracující v klášterech školy Tendai po celém Japonsku. Slovo Gjosan značí nejen spojení s bájnou horou, kde údajně nebešťané dali patriarchům poprvé zaslechnout bohulibé tóny šómjó. Šómjó je japonským označením archaického stylu buddhistického liturgického zpěvu. Výraz sám je odvozen od sanskrtského spojení šabda-vidjá, neboli prozření skrze pronesené slovo. Do Japonska se šómjó dostalo zhruba v 7. století n. l..

V 9. století se v klášterním městečku Óhara na úpatí posvátné hory Hiei nedaleko japonského Kjóta ustavilo liturgické centrum, které pečuje o tradici zpěvů šómjó dodnes.

Die Zusammenarbeit des Ensembles Schola Gregoriana Pragensia und der Japanischen buddhistischen Mönche Gyosan-rjú Tendai šómjó begann schon vor mehr als fünfzehn Jahren. Es ist ein Dialog zwischen zwei Welten, der Welt der europäischen liturgischen Gesänge des Mittelalters und der Gesänge der buddhistischen Tradition des Fernen Ostens. Nahe Stimmen aus der Ferne stellt die Bemühung um einen Dialog zwischen den Religionen dar, was eine der größten Sorgen unserer Gesellschaft ist, dar.

Zu einem Treffen mit den Mönchen der Denomination Tendai aus dem berühmten Kloster unter dem Berg Hiei in Kjóto kam es auf Initiative des bedeutenden tschechischen Kenners Japans Roman Heřman..

Das Ergebnis waren etliche gemeinsame Aufführungen in Prag und in Japan und eine CD, die in der Kapelle von Biber in Česká Lípa aufgenommen wurde. Kritik und breite Hörerkreise sowohl in der Tschechischen Republik als auch in Japan begrüßten die Herausgabe als eine originelle und wichtige Idee angenommen.

Beide Ensembles sind daran gewöhnt, auf verschiedene Weise mit Melodielinieführung und Gesang zu arbeiten. Gegenüber der rein vokalischen Linie des gregorianischen Gesanges, oder der frühen Polyphonie, nützt der Gesang šomjó eine sehr flexible rutschende Intonation in langsamen Glissanden, manchmal werden bestimmte Töne hervorgehoben und es werden deutlich expressive Klangfarben der Stimme genutzt.

Der Chor stützt sich manchmal auf die Rhythmik der traditionellen buddhistischen Schlaginstrumente wie die Schlitztrommel Mokugjó.

Das tschechisch japanische Projekt sucht nicht unbedingt gemeinsame Merkmale von zwei verschiedenen religiösen Gesängen, trotzdem verbindet es sie aber geistlich, musikalisch und rituell.

Das Ensemble Gjosan-rjú Tendai šómjó wird von Buddhistischen Mönchen, die in den Klöstern der Schule Tendai in ganz Japan leben und arbeiten, gebildet. Das Wort Gjosan weist nicht nur auf den sagenumwobenen Berg hin, auf dem die Patriarchen das erste mal die gottgefälligen Töne šomjó von den Himmlischen hörten, hin. Šómjó

19

8. července / 8. Juli

Interpreti večera jsou rovněž jeho žáky.

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. V počátku mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se věnuje také nahrávání a koncertuje doma i v zahraničí. Nahrávky souboru vznikají ve spolupráci s firmou Supraphon a získaly již řadu ocenění, mezi jinými také prestižní Choc du Monde de la Musique. Soubor zároveň natočil více jak tři sta skladeb pro Český rozhlas. Schola Gregoriana Pragensis se zaměřuje jak na interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších pramenů z 10.–11. století, tak na českou chorální tradici. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů je znovu uváděna řada unikátních skladeb ze 13.–15. století. V širokém spektru repertoáru souboru jsou zastoupeny i soudobé kompozice, z nichž některé byly napsány přímo pro Scholu a v premiéře zazněly v jejím podání. Schola v různých projektech spolupracovala s celou řadou špičkových českých i zahraničních interpretů. Společně vystupovala s profesorem Petrem Ebenem, Jiřím Bártou, Jaroslavem Tůmou, Ivou Bittovou, Choeur grégorien de Paris, souborem Musica Florea, Jenskou filharmonií nebo Varmužovou cimbálovou muzikou.

ist die Japanische Bezeichnung des archaischen Stils des buddhistischen liturgischen Gesanges. Der Ausdruck selbst kommt aus dem Sanskrit, er ist von der Wortverbindung šabda-vidjá abgeleitet, es bedeutet: die Wahrheit zu erkennen durch das gesprochene Wort. Nach Japan kam das shómyó um das 7.

Jahrhundert unserer Zeitrechnung.

Im 9. Jahrhundert wurde im der Klosterstadt Óhara am Fuße des heiligen Berges Hiei, unweit von dem japanischen Kyóto, ein liturgisches Zentrum gegründet, das die Tradition der Gesänge shómyó bis heute pflegt. Die Interpreten des Abends sind auch die Schüler dieses Zentrums.

Die Schola Gregoriana Pragensis wurde durch David Eben im Jahr 1987 gegründet. Zu Beginn ihres Bestehens durfte die Schola nur während der Liturgie auftreten, aber seit dem Ende des Jahres 1989 widmet sie sich auch der Aufnahme von Musikträgern und gibt Konzerte zu Hause aber auch im Ausland. Die Aufnahmen entstanden in Zusammenarbeit mit der Firma Supraphon und sie bekamen schon eine Reihe von Preisen, darunter den prestigeträchtigen Choch du Monde de la Musique. Es nahm mehr als dreihundert Kompositionen für den tschechischen Rundfunk auf. Das Ensemble konzentrierte sich auf die Interpretation von gregorianischen Choralgesängen, anhand der ältesten Vorlagen aus dem 10. bis 11. Jahrhundert wie auch auf die tschechische Choraltradition. Dank des intensiven Studiums der mittelalterlichen Quellen wird eine einzigartige Reihe von Kompositionen des 13.–15. Jahrhunderts neu aufgeführt. Im breiten Spektrum des Repertoires des Ensembles sind auch gegenwärtige Kompositionen vertreten, von denen einige direkt für diese Schola geschrieben wurden, und deren Erstaufführung die Schola auch übernahm. Das Ensemble arbeitete mit einer ganzen Reihe hervorragender tschechischer und ausländischer Interpreten zusammen. Sie traten gemeinsam mit Professor Peter Eben, mit Jiří Bárta, Jaroslav Tůma, Iva Bittová, mit dem Choeur Grégorien de Paris, mit der Philharmonie Jena oder mit der Zymbalmusik von Varmužov auf.

pátek 8. července, 21.00 / Freitag 8. Juli, 21.00 Oybin, zřícenina gotického kostela / Ruine der Klosterkirche

KAREL, KRÁL A CÍSAŘ KARL DER KÖNIG UND KAISER Schola Gregoriana Pragensis: Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Tomáš Lajtkep, Ondřej Maňour, Michal Medek, Stanislav Předota, Marek Šulc, Martin Prokeš David Eben – umělecký vedoucí / künstlerischer Leiter

Hana Blažíková – zpěv, harfa / Gesang, Harfe Karel a Francie / Karl und Frankreich Cantio Plebs Domini (Lide Boží, raduj se zbožně v tento den... / Volk Gottes freue dich fromm an diesem Tag...)

Alleluia Virga Iesse floruit (Výhonek Jišajův vykvetl... / Jesses Ros ist entsprungen...)

Sequentia Ave virgo singularis (Buď zdráva, panno jedinečná... / Sei gelobt, großartige Jungfrau...)

G. de Machaut: Dame je sui cilz qui vueil - Fins cuer doulz (Paní, jsem ten, kdo chce vytrvat... / Dame, ich bin der, der ausharren will...)

G. de Machaut: Foy porter (Věrně chci setrvat... / Treu will ich bleiben...)

Karel a relikvie – sv. Kopí a Hřeby / Karl und die Reliquien – die hl. Lanze und Nägel Hymnus Pange lingua (Vzývej každý jazyk lidský, slavnému Kopí chvály pěj... / Der glorreichen Lanze widme den Lobgesang...)

Lectio de homilia beati Augustini (Kázání sv. Augustina / Predigt des hl.

Augustinus) Responsorium Vibrans miles (Voják napřáhl kopí a otevřel svatý chrám slávy Boží... / Der Soldat holte mit der Lanze aus...)

20

21

Karel a univerzita / Karl und die Universität Virelai Je languis (Chřadnu a hořce umírám... / Ich verzehre mich und sterbe bitterlich...)

Cantio Rubus incombustibilis (Keř nesežehnutelný... / Unverbrenbarer Busch im Schoß unseres Heils...)

Cantio Prima declinatio (První deklinace, pádů regulace... / Erste Deklination, Regulierung der Fälle...)

Virelai Sois tart (Pozdně nebo časně chřadne duše má... / Spät oder früh verzehrt sich meine Seele...)

Karel a dvorská lyrika / Karl und die höfische Lyrik Mülich von Prag: Nun siht man aber beide (Nyní je opět vidět pole i lučinu...)

Otep myrhy (Ein Bündel Myrrhe ist mein Lieber...)

Anjelíku rozkochaný (Liebreizendes Engelchen…)

Dřěvo sě listem odívá (Der Baum belaubt sich mit Blättern...)

Motetus Ave coronata (Sei gelobt, Königin gekrönt auf den höhen...)

Karel a slovanská liturgie / Karl und die slawische Liturgie Čtení ze svátku sv. Cyrila a Metoděje / Lesung des Evangeliums vom Fest der

koncertu tak akcentuje také Karlův zájem o slovanskou liturgii.

Pěvkyně Hana Blažíková v roce 2002 absolvovala Pražskou konzervatoř a zúčastnila se interpretačních kurzů pod vedením Poppy Holden, Petera Kooije, Moniky Mauch a Howarda Crooka.

Hana Blažíková se zabývá zejména barokní, středověkou a renesanční hudbou. Sólově vystupuje též jako hráčka na gotickou a románskou harfu.

Zpívala s řadou předních světových ansámblů jako Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Sette Voci, L’Arpeggiata, Tafelmusik, Gli Angeli Genève, Ensemble Masques nebo L’Armonia Sonora. Jako sólistka vystupuje i s předními českými ansámbly věnujícími se staré hudbě.

unbekanntes Werk zu erfassen, dass wahrscheinlich mit der Prager Universität zusammenhängt.

Der höfische Teil des Repertoires präsentiert den Nachlass des Prager Minisängers Mülich von Prag. Das größte Erbe aus der Zeit Karls hängt aber doch mehr mit der geistlichen Welt zusammen. Das Repertoire des Konzertes betont so auch Karls Interesse für die Slawische Liturgie.

Die Sängerin Hana Blažíková die im Jahr 2002 das Prager Konservatorium absolvierte und die an Interpretation Kursen unter der Leitung von Poppy Holden, Peter Kooije, Monika Mauch und Howard Crook teil. Hana Blažíková befasst sich besonders mit der Musik des Barocks, des Mittelalters und der Renaissance. Als Solistin tritt sie als Harfenistin mit gotischer oder romanischer Harfe auf.

Hl. Kyrill und Methodius. (in Kirchenslawisch) Alleluia Veselite se (Freut euch am Herrn, ihr Gerechten...)

Stola Jacob / Que est ista (Kdo je ta, jenž vychází jako jitřenka... / Wer ist Sie, die aufgeht wie der Morgenstern...)

Závěr: Vzkříšení / Abschluss: die Auferstehung Cantio Christ ist erstanden – Buóh všemohúcí Motetus Christus surrexit vinctos – Chorus nove – Christus surrexit (Kristus vstal a vyvedl spoutané ze žaláře... / Christ ist erstanden und führte die Gefesselten aus dem Kerker...)

Období vlády Karla IV. značil mimořádný kulturní rozkvět.

Rozmach nastal i v hudbě. První část koncertu nechává zaznít skladbám, které Karel mohl slýchat během svého pobytu v Paříži. S Lucemburky byl úzce spjat patrně nejslavnější skladatel 14. století Guillaume de Machaut. Tvorbu autora připomíná tříhlasé moteto Dame je sui cilz qui vueil – Fins cuer doulz a píseň Foy porter. Karlův mimořádný zájem o sbírání ostatků svatých je obecně známý. Z jeho iniciativy byl slaven Den svatého kopí a hřebů. Pro tento svátek vznikl chorální repertoár, jehož notový materiál vychází z antifonáře Arnošta z Pardubic.

V posledních letech se podařilo Schole uchopit dosud téměř neznámý soubor zpěvů, jejichž vznik pravděpodobně souvisí s pražskou univerzitou. Dvorská část repertoáru přináší odkaz pražského minesengra Mülicha von Prague.

Největší hudební dědictví Karlovy doby ale přece jen souvisí spíše s duchovním prostředím. Repertoár

22

Die Zeit des Kaisers Karl VI. kennzeichnet ein kultureller Aufschwung. Der Aufschwung fand aber auch in der Musikkultur statt. Der erste Teil des Konzertes lässt Kompositionen erklingen, die Karl während seines Aufenthaltes in Paris hören konnte. Mit den Luxemburgern war der berühmte Komponist des 14. Jahrhunderts Guillaume de Machaut verbunden.

An das Werk des Autoren erinnert uns die dreistimmige Motette Dame je suicilz qui vueil – Finscuerdoulzund und das Lied Foy porter. Karls außerordentliches Interesse für Reliquien von Heiligen ist allgemein bekannt.

Auf seine Initiative hin wurde der Feiertag der Heiligen Lanze und der heiligen Nägel eingeführt.

Für diesen Feiertag entstand auch ein Choralrepertoire, dessen Notenmaterial aus dem Antiphonbuch von Arnošt von Pardubitz stammt.

In den letzten Jahren gelang der Schola ein, bis jetzt, fast

V roce 2010 a 2013 se Hana Blažíková zúčastnila turné s Bachovými Matoušovými pašijemi pod vedením Philippa Herrewegha.

V roce 2011 vystoupila s Bach Collegium Japan v newyorské Carnegie Hall. Zajímavé jsou i její počiny v hudbě 19. století nebo v hudbě soudobé. Na festivalu Chopin i jego Europa bravurně přednesla písně Chopina, Dvořáka, Schumanna a Tomáška a v roce 2013 pro týž festival nahrála kompletní Chopinovo písňové dílo. V roce 2014 premiérovala s Orchestrem Berg skladbu The Lightning Speed of the Past, kterou pro ni napsal Michal Nejtek.

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. V počátku mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se věnuje také nahrávání a koncertuje doma i v zahraničí. Nahrávky souboru vznikají ve spolupráci s firmou Supraphon a získaly již řadu ocenění, mezi jinými také prestižní Choc du Monde de la Musique. Soubor zároveň natočil více jak tři sta skladeb pro Český rozhlas. Schola Gregoriana Pragensis se zaměřuje jak na interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších pramenů z 10.–11. století, tak na českou chorální tradici. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů je znovu uváděna řada unikátních skladeb ze 13.–15. století.

Více viz strana 14.

Sie sang mit den besten Weltensembles wie es das Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Sette Voci, L’Arpeggiata, Tafelmusik, Gli Angeli Genève, Ensemble MasquesneboL’Armonia Sonora sind, zusammen. Als Solistin tritt sie mit den berühmtesten tschechischen Ensembles, die sich mit alter Musik beschäftigen, auf.

Im Jahr 2010 und 2013 nahm Hana Blažíková an einer Tournee teil, während der die Mathiaspassion von Bach, unter der Leitung von Philipp Herreweg, aufgeführt wurde. Im Jahr 2011 trat sie mit dem Bach Collegium Japan in der Carnegie Hall in New York auf. Interessant sind ihre Aufführungen der Musik des 19. Jahrhunderts und der Gegenwart. Beim Festival Chopin und sein Europa sang sie brillant Lieder von Chopin, Dvořák, Schumann, Tomášek und im Jahr 2013 nahm sie für das gleiche Festival das gesamte Liederwerk von Chopin auf. Im Jahr 2014 sang sie das erste Mal das Lied The Lightning Speed of the Past, das für sie Michal Nejtek schrieb.

Die Schola Gregoriana Pragensis wurde im Jahr 1987 von David Eben gegründet. Dieses Ensemble konnte während seiner Gründungszeit nur während der Liturgie singen, seit dem Ende des Jahres 1989 beschäftigt sich das Ensemble auch mit Musikaufnahmen und es gibt Konzerte zu Hause, aber auch im Ausland.

Mehr auf der Seite 14.

23

14. září / 14. September

středa 14. září, 19.00 / Mittwoch 14. September, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých / Allerheiligenbasilika

LÍPA JÁSÁ LÍPA JUBELT Bence Bogányi – fagot / Fagott Clara Dent – hoboj / Oboe Pirmin Grehl – flétna / Flöte

Česká Sinfonietta Radek Baborák – lesní roh, dirigent / Horn, Dirigent Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Koncertantní symfonie Es dur pro flétnu, hoboj, lesní roh, fagot a orchestr, K. 297B Sinfonia concertante Es-Dur für Flöte, Oboe, Horn und Fagott, K. 297B Allegro Adagio (Andante) Andantino con variazioni

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Symfonie č. 2 D dur, op. 36 Sinfonia Nr. 2 D-Dur, Op. 36 Adagio molto. Allegro con brio Larghetto Scherzo: Allegro Allegro molto

Koncertantní symfonie Es dur vznikla na žádost čtyř instrumentalistů, mezi kterými byl i český hornista Giovanni Punto.

Mozart měl skladbu pro lesní roh, hoboj, fagot a flétnu hotovou za dva týdny. Kompozice je asi nejcennějším kusem ze skladatelova pařížského období. Čtyři sólové nástroje hrají většinou společně, jen občas stojí flétna a hoboj v kontrastu k lesnímu rohu a fagotu.

První uvedení Beethovenovy 2. symfonie provázelo hanlivé hodnocení recenzentů, kteří skladbu přirovnávali ke křiklavé zasažené nestvůře, jež nemůže zahynout a která kolem sebe bije ocasem, i když krvácí z posledního. Skladba se nese v duchu haydnovsko-mozartovské tradice, její výraz je ale energičtější a útočnější. Optimistické a vitální dílo paradoxně Beethoven napsal v těžké životní situaci.

Po několikaletém léčení se Beethoven pomalu smiřoval s tím, že postupně ohluchne. Vzdal se dráhy koncertního klavíristy a nalezl smysl života ve skladatelské práci, které vše obětoval a podřídil. Právě v tomto období se zrodil jedinečný skladatel výjimečně subjektivní tvorby plné heroických a sugestivních tónů.

Clara Dent studovala hoboj u Arthura Jensena na Salzburském Mozarteu a na Hochschule für Musik v Mnichově u Günthera Passina.

Zvítězila v řadě soutěží a vystoupila s renomovanými orchestry, jako jsou Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, Rundfunk-Sinfonie-Orchester Berlin, Württembergisches Kammerorchester Heilbronn nebo Stuttgarter Kammerorchester.

Od roku 1999 je Clara Dent sólohobojistkou RundfunkSinfonieorchester Berlin. V roce 2007 byla pozvána do Bavorské státní opery, kde zastávala post sólohobojistky. V letech 2005 až 2008 vyučovala na tamější Konzervatoři Richarda Strausse.

Poté se v rámci pedagogické a vědecké kariéry přesunula do centra Leopolda Mozarta v Augsburgu a na Hochschule für Musik Nürnberg, kde získala profesuru.

Fagotista Bence Bogányi studoval na Sibeliově akademii v Helsinkách u László Hary a následně

24

Die Concertante Es Dur entstand im Auftrag von vier Instrumentalisten, unter denen auch der tschechische Hornist Giovanni Punto war. Mozart hatte das Werk für ein Waldhorn, eine Oboe, ein Fagott und ein Flöte in zwei Wochen fertig geschrieben.

Diese Komposition ist wohl das wertvollste Werk aus seiner Pariser Zeit. Die vier Soloinstrumente spielen meistens zusammen, nur manchmal steht die Flöte und die Oboe in Kontrast zum Waldhorn und zum Fagott.

Nach der Erstaufführung der 2.

Symphonie von Beethoven folgte eine abwertende Beurteilung durch die Rezensenten, die das Werk als ein schreiendes Ungeheuer bezeichneten, das nicht sterben kann und mit seinem Schwanz um sich schlägt, auch wenn es schon fast verblutet ist, bezeichneten. Das Werk weist Spuren der Tradition auf, die an Hayden und Mozart anknüpft, seine Ausdrucksweise ist aber energischer und angriffslustiger. Das optimistische und vitale Werk schrieb Beethoven jedoch in einer schweren Lebenssituation. Nach einer mehrjährigen Behandlung wurde Beethoven klar, dass er sein Gehör ganz verlieren wird. Er gab seine Karriere als Konzertpianist auf und fand einen neuen Lebenssinn im Komponieren, dem er sich gänzlich unterordnete. Genau in diesem Augenblick wurde ein einzigartiger Komponist geboren, dessen Werke außergewöhnlich subjektiv und voll von heroischen und suggestiven Tönen sind.

Clara Dent studierte Obeo bei Atthur Jensen am Mozarteum in Salzburg und an der Hochschule für Musik in München bei Günther Passin. Sie gewann in einer Reihe von Wettbewerben und trat mit renommierten Orchestern auf, wie dem Symphonieorchester des Bayrischen Rundfunks, dem Rundfunk-Symphonieorchester Berlin, dem Würtembergischen Kammerorchester Heilbronn oder dem Stuttgarter Kammerorchester.

Seit dem Jahr 1999 ist Clara Dent Solistin auf der Oboe beim Rundfunk-Symphonieorchester Berlin. Im Jahr 2007 wurde sie in die Bayrische Staatsoper eingeladen, wo sie den Posten der Solospielerin auf der Oboe übernahm. In den Jahren 2005 bis 2008 unterrichtete sie dort am

25

u Jussi Särkkä. Po stipendijních programech v Malmö u Asgera Svendsena a v Detmoldu u Helmana Junga se dostal na Hochschule für Musik Hannse Eislera v Berlíně, kde u Klause Thunemanna svá studia ukončil. V roce 1997 Bence Bogányi získal první cenu na soutěži festivalu Crussel ve Finsku, v roce 2002 následovala zvláštní cena nakladatelství Bärenreiter. V roce 2004 triumfoval v soutěži Fernand Gillet – Hugo Fox v americkém Indianapolisu. První angažmá získal ve státní opeře v Helsinkách. V roce 2005 získal angažmá v RundfunkSinfonieorchester Berlin. O dva roky později se přemístil do Mnichova, kde se stal sólofagotistou Mnichovských filharmoniků. Jako komorní hráč vystoupil se soubory Philharmonischen Oktett Berlin nebo s Quintett Chantily. V roce 2009 získal profesuru v oboru fagot na Hochschule für Musik v Norimberku.

Pirmin Grehl studoval flétnu u Renate Greiss-Armin a Jacquese Zoona v Karlsruhe a v Berlíně.

Zvítězil v četných národních a mezinárodních soutěžích, mimo jiné také na International Carl Nielsen Flute competition v Odense v roce 2002. Od téhož roku je Pirmin Grehl hlavním flétnistou Konzerthausorchesteru Berlin.

Jako sólista vystoupil s orchestry jako Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, RadioSinfonieorchester Stuttgart, Rheinische Philharmonie Koblenz nebo s Jenskými filharmoniky.

Pirmin Grehl provedl také řadu komorních koncertů s Kammerorchester Berlin, Münchner Kammerorchester a Kurpfälzisches Kammerorchester.

V roce 2006 odehrál svůj japonský debut s New Japan Philharmonic orchestra v tokijské Suntory Hall. Za CD s pracemi Jonathana Harveyho, vydané společně s pianistou Florianem Hoelscherem, získal prestižní ocenění Diapason d‘or. Od roku 2010 působí jako profesor na Musikhochschule v Luzernu.

Orchestr Česká Sinfonietta byl založen v roce 2010 hornistou a dirigent Radkem Baborákem.

Jeho jádro tvoří členové Baborák Ensemble a dalších českých souborů a orchestrů jako je Wihanovo kvarteto, Heroldovo kvarteto, Epoque quartet, Afflatus

26

Richard-Strauss-Konservatorium.

Danach führte sie ihre pädagogische und wissenschaftliche Karriere ins Leopold-Mozart-Zentrum nach Augsburg und an die Hochschule für Musik in das Zentrum von Leopold Mozart, nach Augsburg, und an die Hochschule für Musik in Nürnberg, wo sie eine Professur erlangte.

Der Fagottist Bence Bogányi studierte an der Sibeli Akademie in Helsinki bei Lászlo Hary und danach bei Jussi Särkkä. Nach den Stipendienprogrammen in Malmö bei Asger Svendsen und in Detmold bei Helman Jung studierte er an der Hochschule für Musik Hanns Eisler in Berlin, wo er bei Klaus Thunemann sein Studium beendete.

Im Jahr 2004 triumphierte er beim Fernand Gillet - Hugo Fox Wettbewerb im amerikanischen Indianapolis. Das erste Engagement bekam er in der Staatsoper in Helsinki. Im Jahr 2005 bekam er ein Engagement beim RundfunkSinfonieorchester Berlin. Zwei Jahre später fing er als Solofagottist bei den Münchner Philharmonikern an.

Als Kammerspieler trat er mit dem Philharmonischen Oktett Berlin oder mit dem Quintett Chantily auf. Im Jahr 2009 bekam er eine Professur im Fach Fagott an der Hochschule für Musik in Nürnberg.

Pirmin Grehl studierte Flöte bei Renate Greiss-Armin und Jacquese Zoon in Karlsruhe und in Berlin. Er gewann bei vielen nationalen und internationalen Wettbewerben, unter anderem auch bei dem International Carl Nielsen Flute competition in Odense im Jahr 2002. Seit diesem Jahr ist Pirmin Grehl der Hauptflötist des Konzerthausorchesters Berlin. Als Solist trat er mit folgenden Orchestern auf: Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, RadioSinfonieorchester Stuttgart, Rheinische Philharmonie Koblenz oder der Jenaer Philharmonie.

Pirmin Grehl führte eine Reihe Konzerte der Kammermusik mit dem Kammerorchester Berlin, mit dem Münchner Kammerorchester und dem Kurpfälzischen Kammerorchester auf. Für die CD mit den Arbeiten von Johan Harveyh, die gemeinsam mit dem Klavierspieler Florian Hoelscher herausgegeben wurde, bekam er den Preis Diapason d‘or. Seit dem Jahr 2010 wirkt er als Professor an der Musikhochschule Luzern.

Quintet, České noneto, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, orchestr Národního divadla nebo Pražské komorní filharmonie. Repertoár se zaměřuje především na díla 18., 19. a první poloviny 20. století. Veřejností a kritiky je orchestr oceňován zejména pro osobitý a nezaměnitelný zvuk, nekompromisní interpretaci respektující skladatelův odkaz a viditelnou radost ze hry a plné nasazení členů orchestru. Debut České Sinfonietty se uskutečnil v Rudolfinu v rámci Pražského jara v roce 2010. Přesvědčivé a virtuózní provedení skladeb Mozarta, Telemanna, Haydna a Bartóka ocenilo publikum ovacemi ve stoje. Současně dostala Česká Sinfonietta nabídku natočit komplet Mozartových a Haydnových hornových koncertů s Radkem Baborákem a vrcholných symfonií stejných autorů pro společnost Octavia Records.

Radek Baborák po patnácti letech působení na postu sólo hornisty v orchestrech Berlínská filharmonie, Mnichovská filharmonie, Bamberští symfonikové a Česká filharmonie opustil zajištěnou existenci orchestrálního hráče a vydal se na dráhu koncertního hornisty a dirigenta. Přirozeně tím navázal na tradici sólistů-dirigentů, kteří chtějí realizovat své hudební sny a vize nejenom pomocí nástroje, ve kterém vynikají. Dirigentský debut absolvoval Radek Baborák na evropském turné s Mito Chamber Orchestra v roce 2008, kde byl členy orchestru vyzván k záskoku za maestra Seiji Ozawu, u něhož získává Baborák dirigentské zkušenosti při pravidelných konzultacích. Od té doby dirigoval orchestry jako Pražský symfonický orchestr FOK, PKF – Prague Philharmonia, Rýnskou státní filharmonii Koblenz, Georgische Kammerorchestra Ingolstadt, Tokyo Philharmonic Orchestra a další.

Radek Baborák je zakladatelem a dirigentem orchestru Česká Sinfonietta, uměleckým vedoucím souborů Baborák Ensemble, Český hornový sbor a Pražští komorní sólisté.

Das Orchester Česká Sinfonietta wurde im Jahr 2010 von dem Hornisten und Dirigenten Radek Baborák gegründet. Den Kern bilden die Mitglieder des Barborák Ensembles und Mitglieder aus anderen tschechischen Ensembles und Orchestern wie Wihan Quartet, Herold Quartet, Epoque Quartet, Afflatus Quintet, České noneto, Tschechische Philharmonie, Symphonieorchester des Tschechischen Rundfunks, Orchester des Nationaltheaters und Prager Symphonie. das Repertoire ist besonders auf die Werke des 18., 19. und der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts ausgerichtet. Von der Öffentlichkeit und der Kritik wird das Orchester besonders wegen des persönlichen Tons, der sichtbaren Freude am Spielen, dem Engagement der Mitglieder und der kompromisslosen Interpretation bewundert, die sich um Werktreue bemüht.

Radek Barborák verließ nach fünfzehn Jahren, in denen er als Solohornist in den Orchestern Berliner Philharmonie, Müchner Philharmonie, Bamberger Symphoniker und der Tschechischen Philharmonie wirkte, die sichere Existenz eines Orchestermusikers und wirkt seitdem als Dirigent und Solohornist. Er knüpfte so an die Tradition der Solodirigenten an, die ihre Musikträume und Visionen realisieren möchten, und das nicht nur anhand eines Instrumentes, das sie meisterhaft spielen.

Das Dirigentendebüt absolvierte Radek Barborák während der europäischen Tournee mit dem Mito Chamber Orchestra im Jahr 2008, wo er den Maestro Seiji Ozawa, bei dem Barborák seine Dirigentenerfahrungen bei regelmäßigen Konsultationen sammelte, vertreten musste. Seit dieser Zeit dirigierte er Orchester wie zum Beispiel das Prager Symphonieorchester FOK, die Rheinische Staatsphilharmonie Koblenz, das Georgische Kammerorchester Ingolstadt, das Tokyo Philharmonic Orchestra und weitere. Radek Barborák ist der Gründer und Dirigent des Orchesters Česká Sinfonietta, der künstlerische Leiter des Barborák Ensembles, des Tschechischen Hornensembles und der Prager Kammersollisten.

27

18. září / 18. September

neděle 18. září, 17.00 / Sonntag 18. September, 17.00 Prysk, kostel sv. Petra a Pavla / Kirche St. Peter und Paul

MEDITACE A MONUMENTALITA MEDITATION UND MONUMENTALITÄT Władysław Szymański (Polsko / Poland) – varhany / Orgel

Dietrich Buxtehude (1637–1707): Praeludium in g Jan Pieterszoon Sweelinck (1562–1621): Variationen „Mein junges Leben hat ein End“ Fantasia auf die Manier eines Echo John Stanley (1712–1786): Voluntary, op. 5 Giovanni Morandi (1777–1856): Offertorium Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847): Preludium und Fuge c-moll op. 37 No. 1 Władysław Żeleński (1837–1921): Preludium pastorale Johann Sebastian Bach (1685–1750): Fantasie und Fuge a-moll BWV 56

28

Dietrich Buxtehude byl významným skladatelem a varhanistou. Působil v severoněmeckém Lübecku a je považován za největšího předbachovského skladatele varhanní literatury. Jeho preludia, fugy a chorály byly velmi oblíbené.

Jan Pieterszoon Sweelinck pocházel z Amsterdamu, kde byl varhaníkem v jednom z největších městských kostelů a také autorem četných varhanních děl. Jedním z nejoceňovanějších kusů je jeho Variace na starou nizozemskou píseň Mein junges Leben hat ein End. Významným varhaníkem byl také Londýňan John Stanley.

Takřka slepý hudebník se v roce 1734 stal varhaníkem Society of the Inner Temple, kde působil dalších více jak 50 let. Zároveň se stal vedoucím dvorní kapely anglického krále. John Stanley byl proto autorem nejen varhanní hudby, ale i četných komorních skladeb, kantát nebo oratorií. Jeho varhanní tvorbu značí volná hudební forma připomínající preludia. Pozdějším, již romantickým autorem, byl italský varhaník Giovanni Morandi. Je považován za největšího italského skladatele varhanní hudby 19. století. Jeho práce jsou často uváděny během varhanních recitálů a u poučených posluchačů jsou velmi populární. Ve varhanní hudbě 19. století je významné také jméno Felixe Mendelssohn-Bartholdyho.

Také jeho kantáty a preludia jsou velmi často uváděny. Mendelssohn-Bartholdy je v podstatě považován za nejdůležitějšího autora varhanní hudby v pobachovské epoše.

O generaci mladší byl skladatel, varhaník a organizátor kulturního života Władysław Żeleński, jehož působištěm byl polský Krakov. Právě skladbou Preludium pastorale si autor vysloužil své skladatelské ostruhy. Těžko však program varhanního recitálu skládat bez Bacha, jakkoliv je původ jemu připisované skladby Fantasie und Fuge a-moll nejistý. Někteří muzikologové se kloní k myšlence, že skladbu autor napsal spíše pro housle, jiní dokonce Bachovo autorství zpochybňují.

Władysław Szymański studoval hudbu na Katolické univerzitě v Lublinu a poté v letech 1978 až 1983 pokračoval ve studiu na Akademii hudby v Katovicích.

Tamtéž také absolvoval Fakultu hudební teorie. Své varhanní zkušenosti si rozšířil mistrovskými

Dietrich Buxtehude war ein bekannter Komponist und Organist.

Er war im norddeutschen Lübeck tätig und wird als der größte Komponist von Orgelwerken, vor Bachs Zeit, bezeichnet. Seine Fugen, Chorale und Präludien waren sehr beliebt. Jan Pieterszoon Sweelinck stammte aus Amsterdam, wo er als Organist in einer der größten Stadtkirchen tätig war, er ist Autor vieler Orgelwerke.

Eines der geschätzten Werke ist seine Bearbeitung eines alten Niederländischen Liedes „Mein junges Leben hat ein End“.

Ein bedeutender Organist war auch John Stanley aus London. Der fast blinde Musiker war seit 1734 fünfzig Jahre lang Organist in der Society of the Inner Temple. Gleichzeitig war er der Kapellmeister der Hofkapelle des englischen Königshauses. John Stanley ist deswegen nicht nur Autor von Werken für die Orgel, sondern auch von Kompositionen für Kammermusik, von Kantaten oder Oratorien. Für seine Orgelwerke ist ein freier Stil typisch, der an Präludien erinnert. Ein späterer, romantischer Autor ist der italienische Organist Giovanni Morandi. Er wird als der beste italienische Komponist von Orgelwerken des 19. Jahrhunderts bezeichnet.

Seine Kompositionen werden oft während Orgelkonzerten aufgeführt und bei Kennern unter den Zuhörern sind sie sehr beliebt. In der Orgelmusik des 19.

Jahrhunderts ist auch der Name Felix Mendelssohn-Bartholdy bedeutend. Auch seine Kantaten und Präludien werden häufig aufgeführt. Mendelssohn-Bartholdy wird als der wichtigste Autor von Orgelmusik in der Epoche nach Bach betrachtet. Eine Generation jünger ist der Komponist, Organist, und Organisator des Kulturlebens Władysław Żeleński, dessen Wirkungsstätte das polnische Krakau war. Gerade mit dem Werk Präludium pastorale setzte er sich als Autor durch. Es ist unvorstellbar, dass bei dem Orgelkonzert kein Werk von Bach aufgeführt würde, auch wenn es nicht ganz sicher ist, dass die Komposition Fantasie und Fuge a-moll von ihm stamme. Einige Musikwissenschaftler meinen, dass er dieses Werk eher für eine Geige geschrieben habe, andere zweifeln sogar, dass Bach der Autor des Werkes sei.

Władysław Szymański studierte

29

19. září / 19. September

třídami u prof. Peeterse v Belgii a prof. Rooga v Rakousku. Od roku 1979 byl varhaníkem v kostele sv.

Vojtěcha v Mikołówě a od roku 1985 také lektorem na Akademii hudby v Katovicích. Je členem Arcidiecézní komise pro církevní hudbu v Katowicích. V roce 2001 obhájil na Hudebním institutu Katolické univerzity v Lublinu doktorskou práci o stavbě historických varhan v Horním Slezsku.

V roce 2003 přednášel o varhanní hudbě na Hochschule für Music v Düsseldorfu. Výsledkem jeho vědeckých aktivit jsou mnohé články a přednášky na uznávaných muzikologických konferencích.

V současnosti je profesorem a vedoucím Oddělení vokální a instrumentální hudby na Akademii hudby v Katovicích.

Jako sólový varhaník koncertoval po celé Evropě. Natočil řadu pořadů pro rozhlas a televizi a je spoluzakladatelem a uměleckým ředitelem každoročního hudebního festivalu Mikołówské hudební dny. Důležité je ale i jeho dílo skladatelské. Velmi oceňované jsou jeho Toccata pro dva klavíry a Hymnus pro varhany. V roce 2005 napsal varhanní skladbu Světlo katedrály věnovanou Katedrálnímu chrámu v Katovicích.

Musik an der Katholischen Universität in Lublin, und danach führte er in den Jahren 1978 bis 1983 sein Studium an der Musikakademie in Katowice fort.

Dort absolvierte er auch den Lehrstuhl der Musiktheorie. Seine Orgelerfahrungen erweiterte er bei Meisterkursen bei Prof. Peeterse in Belgien und Prof. Rooga in Österreich. Seit dem Jahr 1979 war er Organist der Kirche in Mikołów und seit den Jahr 1985 war er auch Lektor an der Musikakademie in Katowice. Er ist Mittglied der Kommission für Kirchenmusik der Erzdiözese in Katowice. Im Jahr 2001 hat er seine Doktorarbeit zum Thema: Bau der historischen Orgeln in Oberschlesien an dem Musikinstitut der Katholischen Universität in Lublin verteidigt.

2003 hielt er einen Vortrag über Orgelmusik an der Hochschule für Musik in Düsseldorf. Die Erfolge seiner Wissenschaftlichen Tätigkeit sind Artikel und Vorträge bei bedeutenden Musikkonferenzen.

In der Gegenwart wirkt er als Professor und Leiter der Abteilung für Vokal- und Instrumentalmusik an der Musikakademie in Katowice.

Als Soloorganist gab er Konzerte auf der ganzen Welt. Er nahm viele Sendungen für das Fernsehen und Funk auf und er ist auch einer der Gründer und der künstlerische Leiter des Festivals Mikołóws Musiktage. Wichtig sind aber auch seine Kompositionen. Geschätzt werden seine Toccata für zwei Klaviere und der Hymnus für eine Orgel. Im Jahr 2005 schrieb er die Komposition für eine Orgel Licht der Kathedrale, die er dem Dom in Katowice widmete.

pondělí 19. září, 19.00 / Montag 19. September, 19.00 Zahrádky, kostel sv. Barbory / Kirche der Hl. Barbara

JEN SE ROZPLYNOUT tradiční koncert při svíčkách

ZUM DARIN AUFGEHEN traditionelles Konzert bei Kerzenschein Václav Vonášek – fagot / Fagott Jan Mach – klarinet / Klarinette Jan Souček – hoboj / Oboe Karel Dohnal – basetový roh, jako host / Bassetthorn, als Gast

Trio Arundo W. A. Mozart (1756–1791): Divertimento č. 1 B dur Divertimento No. 1 B-Dur Allegro Menuetto Adagio Menuetto Rondo. Allegro Bohuslav Martinů (1890–1959): Výběr ze Čtyř madrigalů Vier Madrigale (Auswahl) I. Allegro moderato II. Lento

30

31

Johann Sebastian Bach (1675–1750): Goldbergovské variace BWV 988 (arr. pro hoboj, klarinet, basetový roh a fagot – Václav Vonášek, 2015) Goldberg-Variationen, BWV (arr. für Oboe, Klarinett, Bassetthorn und Fagott – Václav Vonášek, 2015) Aria, Variatio 1, Variatio 2, Variatio 3 – Canone all`Unisono, Variatio 4, Variatio 5, Variatio 6 – Canone alla Seconda, Variatio 7 al tempo di Giga, Variatio 8, Variatio 9 – Canone alla Terza, Variatio 10 – Fughetta, Variatio 11, Variatio 12 – Canone alla Quarta in moto contrario, Variatio 13, Variatio 14, Variatio 15 – Canone alla Quinta: Andante, Variatio 16: Ouverture, Variatio 17, Variatio 18 – Canone alla Sesta, Variatio 19, Variatio 20, Variatio 21 – Canone alla Settima, Variatio 22: Alla breve, Variatio 23, Variatio 24 – Canone all`Ottava, Variatio 25: Adagio, Variatio 26, Variatio 27 – Canone alla Nona, Variatio 28, Variatio 29, Variatio 30: Quodlibet, Aria da capo

Tvorba pro dechová tria byla v oblibě zejména ve francouzském hudebním prostoru na přelomu 19. a 20. století. Repertoár Tria Arundo si ale velice rád propůjčuje skladby autorů různých uměleckých směrů a nevyhýbá se ani novým aranžmá skladeb původně napsaných pro jiné nástroje.

Mozartovo Divertimento B Dur bylo původně napsáno pro tři basetové rohy, ale dechová tria jej využívají v repertoárech velmi často.

Jedná se o lehké, rozverné typicky mozartovské dílo opisující jeho tanečnost, smysl pro rytmičnost a gradaci. Jinou povahu mají moderní Madrigaly Bohuslava Martinů, které vznikly ve třicátých letech 20. století, kdy český skladatel výrazněji obrátil svou pozornost ke komorní tvorbě. Skladba v sobě má navzdory své modernitě novoklasicistní inspiraci, což se projevuje na pečlivé geometrii jednotlivých partů.

Bachovy Goldbergovské variace byly původně rozsáhlým cyklem klavírních skladeb. Meditativní dílo stvořené pro noční koncerty zadavatele knížete von Keyserlinga je nádhernou ukázkou Bachova variačního umění. Jeho aranžmá pro dechové trio a basetový roh je nádherným počinem člena Tria Arundo Václava Vonáška.

Trio Arundo vzniklo na přelomu let 2003 a 2004 z iniciativy fagotisty Václava Vonáška. Název souboru je odvozen z latinského označení třtiny, z níž se vyrábějí plátky pro dřevěné dechové nástroje. Všichni tři členové souboru současně působí v předních českých orchestrech, České filharmonii, Symfonickém orchestru hlavního města Prahy

32

Die Werke für Trios von Blasinstrumenten waren hauptsächlich im französischen Musikbereich an der Scheide des 19. und 20 Jahrhundert beliebt. Das Repertoire des Ensembles Arundo leiht sich gern Kompositionen aus verschiedenen Musikrichtungen aus, und es meidet auch die neuen Bearbeitungen von Kompositionen, die ursprünglich für andere Instrumente geschrieben wurden, nicht.

Mozarts Divertimento in B Dur wurde ursprünglich für drei Bassetthorne geschrieben, aber die Bläsertrios benutzen dieses Werk in ihrem Repertoire sehr oft. Es handelt sich um ein leichtes, ausgelassenes und für Mozart typisches Werk, das dessen Sinn für Rhythmus und Gradation demonstriert. Einen anderen Charakter haben die Madrigale von Bohuslav Martinů, die in den dreißiger Jahren des 20. Jahrhunderts entstanden, als der tschechische Komponist seine Aufmerksamkeit deutlich der Kammermusik widmete, entstanden. Der Komponist trägt, trotz seiner modernen Einstellung, Merkmale des Neuklassizismus in sich, was sich in der sorgfältigen Geometrie der einzelnen Spielparten zeigt.

Bachs Goldberg-Variationen waren ursprünglich ein umfangreicher Zyklus von Klavierwerken. Diese meditativen Werke, die für die nächtlichen Konzerte des Auftragsgebers, des Fürsten von Keyserling geschrieben wurden, sind ein herrliches Beispiel von Bachs Variationskunst. Das Arrangement dieser Werke für ein Bläsertrio und ein Bassetthorn ist eine herrliche Tat des Mitglieds des Trios Arundo Václav Vonášek.

FOK a PKF – Prague Philharmonia.

Od mladého věku patřili k největším talentům mezi svými vrstevníky, což potvrdili řadou úspěšných prezentací na mezinárodních interpretačních soutěžích v Melbourne, polské Łódźi, v Markneukirchenu, v Mnichově, japonské Karuizawě nebo v Ženevě.

Všichni tři také zaujali poroty soutěže festivalu Pražské jaro.

Václav Vonášek je absolventem fagotu na HAMU u prof. Hermana a prof. Seidla. Vzdělání si posléze rozšířil o doktorské studium, které zakončil v roce 2011. Je zakladatelem fagotového kvarteta Prague Bassoon Band a komorní hře se věnuje i v rámci PhilHarmonia Octetu nebo souboru Barocco sempre giovane. Každoročně vede mistrovské kurzy v Domažlicích.

Jan Mach vystudoval pražskou AMU pod vedením prof. Mareše a prof. Hlaváče. Jako sólista spolupracuje s významnými symfonickými tělesy jako je Česká filharmonie nebo Münchener Kammerorchester. V roce 2010 vedl mistrovské kurzy v norském Vardo.

Jan Souček studoval hoboj u Jany Brožkové na HAMU. V současné době pokračuje ve studiu v doktorandském programu tamtéž.

Od října 2006 působí jako hobojista PKF – Prague Philharmonia.

V komorní oblasti pravidelně spolupracuje s klavíristkou Miloslavou Machovou.

Karel Dohnal absolvoval Akademii múzických umění v Praze a stáže na vysokých školách v Londýně, Berlíně, Petrohradě a Hilversumu.

Během své dosavadní kariéry koncertoval v mnoha zemích Evropy, Asie a USA. Je členem Prague Clarinet Ensemble, Tria Amadeus a PhilHarmonia Octet.

Natočil několik CD jak sólového, tak komorního repertoáru.

Pravidelně vyučuje na kurzech u nás i v zahraničí. V letech 2009–2010 hostoval jako první klarinetista v BBC Symphony orchestra v Londýně. Je oficiálním hráčem výrobců klarinetů, francouzské firmy Selmer a americké firmy Rico.

Das Trio Arundo entstand Ende 2003 auf Initiative des Fagottisten Václav Vonášek. Der Name ist aus dem lateinischen Begriff für die Bezeichnung von Rohr, aus dem Rohrblattmundstücke für Holzblasinstrumente erzeugt werden, abgeleitet. Alle drei Mittglieder des Ensembles sind in den vorderen tschechischen Orchestern, in der Tschechischen Philharmonie, in dem Symphonischen Orchester der Hauptstadt Prag FOK und PKF – Prague Philharmonia, tätig. Schon seit ihrer Jugend gehörten sie unter ihren Zeitgenossen zu den Talentiertesten, was sie auch bei internationalen Wettbewerben bewiesen haben.

Václav Vonášek absolvierte das Fach Fagott an der Musikakademie HAMU bei Prof. Mareš und Prof.

Seidl. Er ist der Gründer des Fagott Quartetts Prague Bassoon Band , der Kammermusik widmet er sich auch mit dem PhilHarmonia Octet oder mit dem Ensemble Barocco sempre giovane. Jedes Jahr leitet er Meisterkurse in Domažlice.

Jan Mach studierte an der Prager Akademie der musischen Künste unter der Leitung des Prof. Mareš und Prof. Hlaváč. Als Solist arbeitet er mit bedeutenden symphonischen Ensembles wie es die Tschechische Symphonie oder das Münchener Kammerorchester sind, zusammen.

Im Jahr 2010 leitete er Meisterkurse im norwegischen Vardo.

Jan Souček studierte das Fach Oboe bei Jana Brožková an der Musikakademie der musischen Künste. In der Gegenwart führt er ebenda sein Doktorstudium fort. Seit Oktober 2006 ist er als Oboist der PKF – Prague Philharmonia tätig. Im Bereich der Kammermusik arbeitet er mit Miroslava Machová zusammen.

Karel Dohnal absolvierte die Akademie der musischen Künste in Prag, und Studienaufenthalte im Ausland. Während seiner Karriere konzertierte er in vielen Ländern Europas, Asiens und der USA. Er ist Mittglied des Prague Clarinet Ensembles, des Trios Amadeus und des PhilHarmonia Octets. regelmäßig unterrichtet er in Kursen bei uns, aber auch im Ausland. In den Jahren 2009–2010 war er als Gast, als der erste Klarinettist bei dem Ensemble BBC Symphonyorchestra in London tätig. Er spielt offiziell Klarinetten der französischen Firma Selmer und der amerikanischen Firma Rico.

33

23. září / 23. September

pátek 23. září, 19.00 / Freitag 23. September, 19.00 Česká Lípa, Biberova kaple / Biberkapelle

Koncertní program přináší rozsáhlý exkurz do světové kytarové tvorby, který tentokrát počíná romantismem. Skladatelé Fernando Sor a Pedro Ximenez Abril Tirado žili ve stejné době, ale každý na jiném kontinentu. První z nich byl přezdíván Beethovenem kytary a působil v Evropě. Dílo Abrila Tirada narozeného v Peru je zase zásadní pro pochopení soudobé hudební kultury Latinské Ameriky.

Italský houslový virtuos a skladatel Niccolo Paganini je nejvíce ceněn pro svou houslovou tvorbu, zatímco Luigi Legnani je klasickým představitelem kytarové hudby.

Oba muži se ale přátelili a napsali společně i několik děl. V plánu bylo i jejich uvedení oběma umělci na jedné scéně, ale k tomu již pro pokročilou nemoc Paganiniho nedošlo.

ZA HRANICE MOŽNÉHO ÜBER DIE GRENZEN DES MÖGLICHEN HINAUS Pavel Steidl – kytara / Gitarre Fernando Sor (1778–1839) & Pedro Ximenez Abril Tirado (1780–1856): 12 Menuets – výběr / Auswahl Pedro Jimenez de Abril Tirado (1780–1856): Minué No 79, 38, 51, 27, 53, 60, 34, 74, 86 Niccolo Paganini (1782–1840) & Luigi Legnani (1790–1877): Sonate, Ghiribizzy e Caprice – výběr / Auswahl J. S. Bach (1685–1750): Jesus bleibet meine Freude BWV 147 (Arr.Carlo Domeniconi) Mario Castelnuovo Tedesco (1895–1968): Sonata Hommagio a Boccherini, op. 77 Allegro con spirito Andantino quasi canzone Tempo di Minuetto Vivo et energico F. M. Torroba (1891–1982): Torija, Nocturno Isaac Albéniz (1860–1909): Tango, Cadiz, Sevilla

34

Představitelem moderní španělské kytarové školy je Francisco Tárrega, jehož díla jsou mezi kytaristy i posluchači velmi oblíbená.

Naopak velice osobitým kusem je Steidleriana, suita, kterou přímo pro Pavla Steidla zkomponoval jeho přítel Carlo Domeniconi. Suita je technickým bláznovstvím, které značí velký počet tónů užitých v četných efektech.

Pro vývoj klasického kytarového repertoáru bylo důležité dílo Federica Moreno Torroby. Tento autor byl nejen kytaristou, ale i skladatelem oper a velkých orchestrálních děl a vynikajícím divadelním manažerem. Podobně široký byl i záběr Itala Maria Castelnuovo-Tedesca. Jeho suita k poctě Luigi Boccherinimu vznikla ve třicátých letech a je věnována španělskému kytaristovi Andrésu Segoviovi. Právě ten inspiroval Castelnuova-Tedesca k prvním kytarovým skladbám.

Se Segoviou je spojen i závěr programu, na němž jsou Albénizovy kompozice Tango, Cadiz a Sevilla.

Ty rád interpretoval i Segovia a jejich uvedení je tak poctou jemu i španělskému kytarovému dědictví.

Pavel Steidl se narodil v Rakovníku.

Na kytaru začal hrát v osmi letech a jeho prvním učitelem byl jeho bratr. Vystudoval pražskou konzervatoř, kde ho učili mimo jiné Milan Zelenka a Arnošt Sádlík.

Ve studiu pokračoval na pražské Akademii múzických umění, kde

Das Konzertprogramm bringt eine umfangreiche Exkursion in die Welt der Werke die für die Gitarre geschrieben wurden.Die Komponisten Fenando Sor und Pedro Ximenez Abril Tirado lebten in der gleichen Zeit, aber jeder auf einem anderen Kontinent. Der erste wurde Beethoven der Gitarre genannt und lebte in Europa. Das Werk von Abrila Tirad der in Peru geboren wurde, ist wiederum grundlegend, wenn man die gegenwärtige Musikkultur Lateinamerikas begreifen will.

Der italienische Virtuose und Komponist Niccolo Paganini wird für seine Geigenwerke geschätzt, wohingegen Luigi Legnani der Vertreter der klassischen Gitarrenmusik ist. Die beiden Herren wurden aber Freunde und schrieben zusammen auch einige Werke. Geplant war auch, dass sie diese gemeinsam auf der Bühne aufführen, wozu es jedoch wegen der fortgeschrittenen Krankheit Paganinis nicht mehr kam.

Der Vertreter der modernen spanischen Gitarrenschule ist Francisco Tárrega, dessen Werke sowohl unter den Gitarristen als auch bei den Zuhörern sehr beliebt sind. Die Steidleriana hingegen ist ein sehr eigenes Stück, eine Suite, die Carlo Domeniconi für seinen Freund Pavel Steidl komponierte.

Die Suite ist aus technischer Sicht eine Verrücktheit, die durch eine große Menge Töne, die bei häufigen Effekten gebraucht werden, gekennzeichnet ist.

Für die Weiterentwicklung des klassischen Gitarrenrepertoires war das Werk von Federica Moreno Torroba wichtig. Dieser Autor war nicht nur ein Gitarrist, sondern auch der Komponist von Opern und von umfangreichen orchestralen Werken, er ist auch ein hervorragender Theatermanager. Ähnlich umfangreich waren die Interessen des Italieners Maria Castelnuovo-Tedesco. Seine Suite zu Ehren von Luigi Boccherini entstand in den dreißiger Jahren und ist dem spanischen Gitarristen Andrés Segovia gewidmet. Gerade er inspirierte Castelnuo-Tedesco zu den ersten Kompositionen für die Gitarre.

Mit Segovia ist auch das Ende des Programmes verbunden, hier werden die Kompositionen Tango,

35

24. září / 24. September

jej vedl uznávaný kytarový virtuos Štěpán Rak. Mimo klasická studia sbíral Pavel Steidl zkušenosti také návštěvami mistrovských tříd, které vedli David Russell a Abel Carlevaro.

Cadiz und Sevilla angeführt. Diese interpretierte auch Segovia gerne und die Aufführung dieser Werke soll auch eine Würdigung des spanischen Gittarenerbes sein.

Další cenné zkušenosti získal účastí v mnoha soutěžích a na řadě hudebních festivalů. Roku 1982 se stal vítězem soutěže Radio France de Paris. Tento úspěch mu definitivně otevřel cestu k budování úspěšné mezinárodní kariéry. V roce 2003 zařadil italský časopis GuitArt jeho jméno mezi 8 nejdůležitějších světových kytaristů a o dva roky později obdržel cenu Classical Guitar Award 2005.

Pavel Steidl wurde in Rakovník geboren. Mit acht Jahre fing er mit dem Spielen auf die Gitarre an, sein erster Lehrer war sein Bruder. Er studierte an dem Prager Konservatorium, wo ihn unter anderen Milan Zelenka und Arnošt Sádlík unterrichteten. Sein Studium fürte er dann an der Prager Akademie der musischen Künste fort, wo er von dem anerkannten Gitarristen Štěpán Rak geleitet wurde. Seine Erfahrungen sammelte er, außer dem klassischen Studium, auch während der Besuche in den Meisterklassen, die von David Russel und Abel Carlevaro geleitet wurden.

Koncertoval ve více než třiceti zemích světa a pravidelně vystupuje na významných světových kytarových festivalech. Na pódiích prezentuje své umění v sólových recitálech, ale rád vystupuje i v širším kolegiu. Diváci festivalu Lípa Musica jej zažili před několika lety v duu s Gabrielou Demeterovou a od roku 2012 vystupuje s vynikajícími osobnostmi evropské kytarové scény v projektu European Guitar Quartet.

Pavel Steidl nahrál mnoho skladeb světového repertoáru i českých skladatelů. Kromě klasických kytarových mistrů jižní Evropy věnuje obzvláštní péči také studiu moderní kytarové literatury, jíž je vyhledávaným interpretem.

Koncertní repertoár obohacuje také vlastními kompozicemi.

Weitere wertvolle Erfahrungen sammelte er bei vielen Wettbewerben und einer Reihe von Musikfestivals. Im Jahr 1982 gewann er den Wettbewerb von Radio France de Paris. Dieser Erfolg öffnete ihm den Weg zu seiner erfolgreichen internationalen Karriere. Im Jahr 2003 reihte die italienische Zeitschrift seinen Namen unter die 8 bedeutendsten Weltgitarristen und zwei Jahre später bekam er den Preis Classical Guitar Award 2005.

Er gab Konzerte in mehr als dreißig Ländern der Welt und trat regelmäßig auf bedeutenden Gitarrenfestivals auf der ganzen Welt auf. Auf den Bühnen präsentiert er seine Kunst bei Soloauftritten, er tritt aber auch gern mit einem breiteren Kollegium auf. Die Besucher von Lipa Musica konnten ihn vor einigen Jahren im Duo mit Gabriela Demeterová erleben und seit 2012 tritt er mit hervorragenden Persönlichkeiten der europäischen Gitarrenszene im Projekt European Guitar Quartet auf.

Pavel Steidl nahm viele Kompositionen des Weltrepertoires, aber auch tschechischer Autoren auf. Außer den Meistern der Gitarre aus Südeuropa widmet er besondere Sorgfalt dem Studium der modernen Gitarrenliteratur, deren gesuchter Interpret er ist.

Das Konzertrepertoire bereichert er auch mit eigenen Kompositionen.

36

sobota 24. září, 20.00 / Samstag 24. September, 20.00 Litoměřice, kostel Všech svatých / Allerheiligen Dekanalkirche

ŽENSKÁ ZÁLEŽITOST ANGELEGENHEIT DER FRAUEN Sigrid Hausen – mezzosoprán / Mezzosopran Sarah M. Newman – soprán / Sopran Petra Noskaiová – mezzosoprán / Mezzosopran Julla von Landsberg – soprán / Sopran Michael Popp – umělecký vedoucí, nástroje / musik.

Leitung & Instrumente VocaMe (Německo / Deutschland)

Hildegarda von Bingen (1098–1179): Písně a vidění / Lieder und Visionen: Studium divinitatis O Virga ac diadema Cum processit Tu rubes et aurora Columba aspexit Spiritus Sanctus O ignis spiritus O quam mirabilis Aer enim volat O virtus sapientiae O spectabiles viri Rex noster O tu illustrata

37

Poezie, hudba a myšlenky Hildegardy z Bingenu jsou datovány do 12. století, a přesto k nám stále promlouvají dnešním jazykem.

Hildegardina oslava božského života nikdy nepřestane inspirovat hledače krásy a spirituality. Soubor VocaMe se proslavil interpretací hymnů, které v 9. století komponovala skladatelka Kassia, a pokračuje ve svém pátrání po ženské síle v hudbě zpěvem mimořádných vizí Hildegardy z Bingenu. Přístup souboru a jeho vedoucího Michaela Poppa k její inspiraci lze označit za intuitivní a umělecky tvořivý.

Svatá Hildegarda z Bingenu, přezdívaná Sybila Rýnská (1098– 1179) byla německá křesťanská mystička, přírodovědkyně, lékařka, hudební skladatelka, spisovatelka, členka benediktinskeho řádu a zakladatelka kláštera na Rupertsbergu u Bingenu.

S jejím dílem jsou spojené počátky svébytného proudu německé středověké mystiky, tzv. Frauenmystik.

Od dětských let údajně mívala náboženská vidění. V osmi letech ji rodiče dali do péče kláštera Sv. Disiboda u Bingenu, kde se později stala abatyší. V klášteře její vidění nabyla na intenzitě a Hildegarda o nich začala psát.

V knize Scivias (Poznej cesty, Cesty věz) je obsaženo na tři desítky vidění, která se nesou v duchu nábožensko-intelektuálních rozprav, proroctví či kosmologických úvah.

Další vize shromáždila v knihách Liber vitae meritorum a Liber divinorum operum.

VocaMe je vokální ansámbl složený ze čtyř ženských hlasů. Tvoří jej mezzosopranistky Sigrid Hausen a Petra Noskaiová a sopranistky Sarah M. Newman a Gerlinde Sämann. Soubor pracuje pod vedením a za hudebního doprovodu Michaela Poppa a jeho zvláštním zájmem je sledování ženské stopy v interpretaci středověké hudby. Velký rozruch způsobila v odborných kruzích nahrávka raně středověkých hymnů byzantské autorky Kassii. Album věnované Hildegardě z Bingenu rovněž sklízelo zasloužené uznání kritiků.

Zatím poslední projekt souboru přináší písně a balady Christine de Pizan, Italky působící na přelomu 14. a 15. století ve Francii, která bývá

38

Die Peozie, die Musik und die Gedanken von Hildegard von Bingen, die aus dem 12. Jahrhundert stammen, sprechen uns aber noch heute an.

Hildegards Feier des göttlichen Lebens wird nie aufhören Menschen zu inspirieren, die Schönheit und Spiritualität suchen. Das Ensemble VocaMe wurde durch seine Interpretation der im 9. Jahrhundert von der Komponistin Kassia geschriebenen Hymnen berühmt.

Ihre Suche nach der weiblichen Kraft in der Musik setzen sie mit dem Gesang der außergewöhnlichen Visionen der Hildegard von Bingen fort. Das Verhältnis des Ensembles mit dem Leiter Michael Popp zur Inspiration der Hildegard ist intuitiv und künstlerisch schöpferisch.

Die heilige Hildegard von Binge, von Bingen, die auch rheinische Sybille genannt wurde (10981179), war eine deutsche Mystikerin, Naturwissenschaftlerin, Komponistin, ein Mitglied des Benediktinerordens und Gründerin des Klosters auf dem Rupertsberg bei Bingen. Mit ihrem Werk ist der Anfang eines eigenwilligen Stromes der deutschen mittelalterlichen Mystik, der sogenannten Frauenmystik verbunden.

Schon seit Kindesalter soll sie religiöse Visionen gehabt haben.

Mit acht Jahren wurde sie von ihren Eltern ins Kloster Disibodenberg bei Bingen gegeben, wo sie später Mutter Oberin wurde. Im Kloster wurden die Visionen stärker und Hildegard begann über sie zu schreiben.

Im Buch Scivias („Wisse die Wege des Herrn“) sind dreißig Visionen, die in Form religiös-intelektueller Gespräche geschrieben sind, in Form von Prophezeiungen und kosmologischen Überlegungen.

Weitere Visionen sammelte sie in den Büchern Liber vitae meritorum und Liber divinorum operum.

VocaMe ist ein Vokalensemble das von vier Frauenstimmen gebildet wird. Es sind die Mezzosopranistinnen Sigrid Hausen und Petra Noskai und die Sopranistinnen Sarah M. Newman und Gerlinde Sämann. Das Ensemble arbeitet unter der Leitung und musikalischer Begleitung von Michael Popp, dessen besonderes Interesse, das Verfolgen der

označována za nejstarší ženskou autorku francouzské literatury.

Soubor dosud uchvátil diváky na mnoha hudebních svátcích po celé Evropě, jako je Copenhagen Renaissance Music Festival, Festival Tres Culturas Murcia, ale také na Early Music Festivalu v kanadském Vancouvru. V České republice se dosud soubor předvedl publiku festivalu Concentus Moraviae.

Michael Popp se prezentaci staré hudby věnuje od osmdesátých let, kdy během studií na salzburském Mozarteu založil Ensemble Estampie, který se od té doby stal významným světovým souborem zabývajícím se středověkou hudbou.

V devadesátých letech se Michael Popp objevil v dalších ansámblech. Za zmínku stojí především Die Mittelalter -Elektronik-Gruppe Qntal, která kombinovala postupy středověké a elektronické hudby. Projekt získal oprávněnou pozornost a stejně jako předcházejícímu Ensemblu Estampie se mu podařilo vydat řadu nahrávek a udělat si jméno na mnoha zahraničních scénách.

V projektu Al Andaluz spolupracoval s muzikanty z Maroka a Španělska a zabýval se tématem muslimské, sefardské a křesťanské hudby Španělska.

Frauenspur bei der Interpretation der mittelalterliche Musik, ist. Eine große Aufregung verursachte in den Fachkreisen die Aufnahme der frühmittelalterlichen Hymnen der byzantinischen Autorin Kassia. Das Album, das Hildegard von Bingen gewidmet ist, bekam ebenfalls die Anerkennung der Kritik. Das bis jetzt letzte Projekt des Ensembles bringt Lieder und Balladen von Christine de Pizan, einer Italienerin, die an der Scheide des 14. und 15.

Jahrhundert in Frankreich wirkte.

Sie wird als älteste weibliche Schriftstellerin der französischen Literatur bezeichnet.

Das Ensemble begeisterte das Publikum bei vielen europäischen Veranstaltungen wie dem Copenhagen Renaissance Music Festival, dem Festival Tres Culturas Murcia, aber auch beim Early Music Festival im Kanadischen Vancovre.

In Tschechien stellte sich das Ensemble dem Publikum bisher beim Festival Concentus Moraviae vor.

Michael Popp beschäftigt sich mit der Präsentation der alten Musik seit den achtziger Jahren, in denen er während seines Studiums an dem Salzburger Mozarteum das Ensemble Estampie gründete, das seitdem mit Musik des Mittelalters weltweite Bedeutung. In den neunziger Jahren erlangte Popp auch bei anderen Ensembles mit. Erwähnenswert ist die Mittelalter-Elektronik-Gruppe Qntal, die die mittelalterliche und elektronische Musik kombinierte.

Dieses Projekt bekam die verdiente Aufmerksamkeit und so wie beim vorhergehenden Ensemble Estampie gelang es ihm eine Reihe von Tonaufnahmen herauszugeben und sich auf ausländischen Bühnen einen guten Ruf zu erarbeiten.

Im Projekt Al Andaluz arbeitete er mit Musikern aus Marokko und Spanien zusammen und beschäftigte sich mit dem Thema der muslimischen, sephardischen und christlichen Musik Spaniens.

39

25. září / 25. September

neděle 25. září, 17.00 / Sonntag 25. September, 17.00 Filipov u Rumburku, bazilika Panny Marie / Basilika der Muttergottes

Georg Philipp Telemann (1681–1767): Koncert D dur pro tři trubky / Konzert D-Dur für drei Trompeten Intrada, Allegro, Largo. Vivace

Pro koncert G dur užil Bach jako předlohy díla vévody Johanna Ernsta Sasko-Výmarského. Jeho part přepracoval podle vlastních představ o harmonii a kontrapunktu. Znovu se k Bachovi program sklání ve své polovině, kdy uvádí preludium a fugu d moll. Toto dílo Bach pro změnu odvodil ze své sonáty pro sólové housle.

Charpentierův hymnus Te Deum je jednou z nejznámějších skladeb klasické hudby. Bývá prováděn v různých nástrojových obsazeních.

Jeho motivu užívá úvodní znělka Eurovize a skladba také pravidelně zahajuje novoroční koncerty Vídeňských filharmoniků.

CEREMONY OF TRUMPETS Marek Zvolánek, Jiří Houdek, Marek Vajo – trubka / Trompete Daniela Valtová Kosinová – varhany / Orgel

Pražští barokní trumpetisté Prager Barock Trompeter Johann Sebastian Bach (1685–1750) / J. Ernst: Koncert G dur, BWV 592 / Konzert G-Dur BWV 592 Allegro, Grave, Presto Marc-Antoine Charpentier (1643–1704): Te Deum – Preludium Arcangelo Corelli (1653–1713): Sonáta e moll / Sonata e-Moll Largo, Allegro, Largo, Allegro Johann Sebastian Bach (1685–1750): Preludium a fuga d moll, BWV 539 / Präludium und Fuge d-Moll, BWV 539 Antonio Vivaldi (1678–1741): Koncert C dur pro 2 trubky / Konzert C-Dur für zwei Trompeten Allegro, Adagio, Allegro Arcangelo Corelli (1653–1713): Sonáta C dur pro tři trubky / Sonata C-Dur für drei Trompeten Grave, Allegro, Adagio, Allegro César Franck (1822–1890): Preludium, fuga a variace h moll / Präludium, Fuge und Variationen h-Moll

40

Italský skladatel Arcangelo Corelli byl autorem četných sonát a také praeceptorem nové formy zvané concerto grosso. Jeho kompozice výrazně ovlivnily skladatele, jako byl Bach, Vivaldi nebo Händel. Corelliho sonáta e moll zazní v úpravě pro varhany a trubku, sonáta C dur dá vyniknout celému triu žesťů.

Ve stejné tónině je uveden také Vivaldiho koncert pro dvě trubky. Žánrově se repertoáru vymyká pouze César Franck, který se ale jako varhaník také rád vracel ke starším tématům a materiálům. K baroku, byť pozdnímu, se koncert vrací v díle Georga Philippa Telemanna.

Jeho koncert pro tři trubky D dur opět evokuje podtitul večera, jímž je oslava trumpet.

Daniela Valtová Kosinová patří mezi nejvýraznější varhanní osobnosti své generace.

Absolvovala ve třídě Václava Rabase Konzervatoř v Pardubicích a AMU v Praze, kde ji vedl Jaroslav Tůma.

V akademickém roce 2001/2002 studovala na Hochschule für Musik und Theater v Hamburku u prof. Wolfganga Zerera.

Již řadu sezón koncertuje po celé Evropě a od roku 2006 zastává funkci vedoucí klávesových nástrojů v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK. Vystoupila také s Českou filharmonií v koncertní síni Musikverein ve Vídni nebo newyorské Carnegie Hall. Často

Für das Konzert G Dur benutzte Bach als Vorlage die Werke des Johann Ernst von Sachsen-Weimar.

Dessen Partitur überarbeitete er nach eigenen Vorstellungen von Harmonie und dem Kontrapunkt.

Zu Bach kehrt das Programm in der zweiten Hälfte zurück, wo das Präludium und die Fuge D MOLL aufgeführt werden. Dieses Werk leitete Bach von seiner Sonate für Solovioline ab.

Charpentiers Hymnus Te Deum ist eine der bekanntesten Kompositionen der klassischen Musik. Er wird in verschiedenen Instrumentalbesetzungen aufgeführt. Seine Motive nutzt auch die Melodie der Eurovision, und mit der Komposition werden die Wiener Neujahrskonzerte der Wiener Philharmoniker eröffnet.

Der italienische Komponist Arcangelo Corelli ist Autor von zahlreichen Sonaten und auch Präzeptor einer Concerto grosso genannten neuen Form. Seine Komposition beeinflusste deutlich solche Komponisten wie Bach, Vivaldi oder Händel. Correlis Sonate E-Moll erklingt in der Bearbeitung für Orgel und Trompete, die Sonate C-Dur lässt das ganze Trio der Blechblasinstrumente herausragen. In der gleichen Tonlage wird auch Vivaldis Konzert für zwei Trompeten aufgeführt.

Von diesem Repertoire unterscheidet sich nur César Franck, der als Organist auch gern auf ältere Themen und Materialien zurückgriff. Zum Barock, wenn auch zum Spätbarock, kehrt das Konzert mit dem Werk von Georg Philipp Telemann zurück. Sein Konzert für drei Trompeten spiegelt den Untertitel des Abends wieder, der die Trompeten feiert.

Daniela Valtová Kosinová gehört zu den bekanntesten Orgelpersönlichkeiten ihrer Generation. Sie absolvierte in der Klasse von Václav Rabass das Konservatorium in Pardubice und die Academie der Musischen Künste in Prag, wo sie von Jaroslav Tůma geführt wurde. Im akademischen Jahr 2001/2002 studierte sie an der

41

27. září / 27. September

vystupuje v duu se svou sestrou, mezzosopranistkou Jarmilou Kosinovou, s níž v létě 2004 podnikla malé koncertní turné v jihoafrické Namibii. S hercem Janem Potměšilem vytvořili úspěšný projekt Hudba mezi slovy. Ve vlastní tvorbě dává prostor inspiraci jazzem, blues nebo americkým country.

Sólotrumpetista Marek Zvolánek se již v osmnácti letech stal členem České filharmonie.

Po Pražské konzervatoři studoval na salzburském Mozarteu a dále pak na Musikakademie u Konradina Grotha v Berlíně.

Jako sólista vystoupil s Pražským komorním orchestrem, Symfonickým orchestrem hl. m.

Prahy FOK, Sukovým komorním orchestrem nebo s Neue Lausitzer Philharmonie. V Německu byl přizván ke spoluúčasti v souboru Ten of the best, který se skládá z deseti nejlepších trumpetistů světa. V současnosti Marek Zvolánek působí jako sólotrumpetista Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Jiří Houdek vystudoval Pražskou konzervatoř. V roce 1995 získal 1. cenu v mezinárodní soutěži Concertino Praga. Sólově vystupuje s Filharmonií Hradec Králové, filharmonickým orchestrem Českých Budějovic a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, kde od roku 1999 zastává místo prvního trumpetisty.

Marek Vajo rovněž vystudoval Pražskou konzervatoř a ve studiích pokračoval u Václava Junka na AMU v Praze. Úspěšně se zúčastnil řady interpretačních soutěží a zaujal poroty v Koreji, v Paříži a také na Pražském jaru. Hostuje v předních pražských orchestrech.

Pravidelně vystupuje jako sólista na koncertech Cyklu moderní a soudobé hudby Krása dneška, které pořádá Pražská komorní filharmonie.

42

Hochschule für Musik und Theater im Hamburg bei Professor Wolfgang Zerera. Schon einige Saisonen gab sie Konzerte in ganz Europa und seit dem Jahr 2006 vertrat sie die Position der Leiterin für Tasteninstrumente beim Symphonischen Orchester der Stadt Prag FOK. Sie Trat auch mit der Tschechischen Philharmonie im Konzertsaal des Wiener Musikvereins sowie in der Carnegie Hall in New York auf. Oft tritt sie im Duo mit ihrer Schwester, der Mezzosopranistin Jarmila Kosinová auf, mit der sie im Sommer 2004 eine kleine Konzerttournee, nach Namibia unternahm. In eigenen Werken gibt sie auch Jazz, Blues und amerikanischem Country Raum.

Der Solotrompeter Marek Zvolánek wurde schon mit achtzehn Jahren Mittglied der Tschechischen Philharmonie. Nach dem Studium an dem Prager Konservatorium studierte er an dem Salzburger Mozarteum und weiter an der Musikakademie bei Konradin Groth in Berlin. Als Solist trat er mit dem Prager Kammerorchester, mit dem Symphonischen Orchester der Stadt Prag FOK, mit dem Kammerorchester von Suk oder mit der Lausitzer Philharmonie auf. In Deutschland wurde er auf Mitarbeit im Ensemble Ten of the best angesprochen, das von den zehn besten Trompetern der Welt gebildet wird.

Jiří Houdek Studierte an dem Prager Konservatorium. Im Jahr 1995 bekam er den 1. Preis bei dem internationalen Wettbewerb Concertino Praga. Als Solist tratt er bei der Philharmonia Hradec Králové, mit dem Philharmonischen Orchester České Budějovice und mit dem Symphonieorchester des Tschechischen Rundfunks auf, wo er seit dem Jahr 1999 die erste Trompete spielt, auf.

Marek Vajo studierte gleichfalls am Prager Konservatorium und sein Studium setzte er bei Václav Junka an der Akademie der Musischen Künste in Prag fort.

Er nahm erfolgreich an mehreren Interpretationswettbewerben teil und begeisterte die Jury in Korea, in Paris und auch beim Festival Prager Frühling. Er ist oft Gast bei den besten Prager Orchestern.

Regelmäßig tritt er als Solist bei den von der Prager Philharmonie veranstalteten Konzerten für moderne und Gegenwartsmusik „Schönheit von heute“ auf.

úterý 27. září, 19.00 / Dienstag 27. September, 19.00 Zittau, kostel sv. Kříže, Kreuzkirche

PURGATIO středověká a renesanční inspirace Dantovou Božskou komedií Die mittelalterliche und renaisanz Inspiration von der Göttlichen Komödie von D. Alighieri

KCHUN: Martin Prokeš – tenor / Tenor Marek Šulc – baryton / Bariton

CREATOR OMNIUM Hymnus Primus parens hominum (Hortus deliciarum) František z Assisi: Píseň tvorstva Kyrie Inmense Conditor (P Cim 4) Conductus Si Deus est animus (Fl Pl. 29.1) Tropus super Libera me Domine Creator omnium rerum deus (Pu V H 11) MORS Conductus Veni redemptor gencium (Cod. Hu) Dante Alighieri: Božská komedie (Peklo, Zpěv 1, 1–27) Leich Vanitas Vanitatum (Pu V H 11) Moteto Homo miserabilis – Brumas est mors (Cod. Hu) Zjevení sv. Jana (4: 1–11, 5: 1–5) INFERNUM Antiphona Aperite mihi portas justitie + Ps. 117 Confitemini Domino Hymnus Audi tellus, audi magni (B.M. lat 6) Dante Alighieri: Božská komedie (Peklo, Zpěv 14, 18–42) Conductus Quis dabit capiti meo (Cod. Hu)

43

Žalm 51 (50) Slituj se nade mnou, Bože Conductus Bonum est confidere (Cod. Hu) Lauda Convertime o Signore (Grey 3.b.12) PURGATORIUM Žalm 114 (113) Když Izrael vyšel z Egypta De Lamentatione Jeremiae Prophetae (Cod. Silos) Conductus Crucifigat omnes (Cod. Hu) Conductus In hoc ortus occidente (Fl Pl. 29.1) Moteto Ad caeli sublimia (Cod. Hu) Dante Alighieri: Božská komedie (Očistec Zpěv 2, 1–24) Jacopo da Bologna: Madrigale Lo lume vostro PARADISUM Sanctus O quam dulciter voces ibi resonat (Pu V H 11) Dante Alighieri: Božská komedie (Ráj, Zpěv 7, 1–48) Johannes de Florentia: Madrigale La bella stella Hymnus Urbs Jerusalem beata Benedicamus Benigno voto (Cod. Hu)

Purgatio, moment očištění hříšné duše před jejím přijetím Bohem, nemá svou oporu v Písmu, a přesto se stalo součástí křesťanské představy o onom světě. Nejvznešenější obraz očistce vytvořil Dante Alighieri ve své Božské komedii, jíž je dramaturgie programu načrtnutá Barborou Kabátkovou inspirována. K jeho slavnému dílu se program v jednotlivých částech reprezentujících smrt, peklo, očistec a ráj navrací.

Autorkou hymnu Primus parens hominum o stvoření je abatyše z alsaského kláštera Hohenburg Herrad. O několik století starším liturgickým zpěvem je i Urbs Jerusalem beata inspirovaný textem Zjevení sv. Jana. Významným pramenem obsahujícím kondukty 12. století je Codex Las Huelgas z cisterciáckého kláštera Santa María Real de Las Huelgas v Burgosu. Obsahuje skladby typické pro první polovinu 13. století.

Program z něj uvádí Conductus – planctus (pláč) Quis dabit capiti meo, zkomponovaný na biblický text proroka Jeremiáše a vzácný nápěv Jeremiášovy lamentace z rukopisu benediktinského kláštera Santo Domingo de Silos.

Z Tropáře pražského děkana Víta koncert uvádí tropus Inmense Conditor k mešnímu zpěvu Kyrie.

Tropus O quam dulciter voces ibi

44

Purgatio, der Moment der Reinigung der sündigen Seele bevor sie von Gott angenommen wird, dies ist nicht in der Bibel überliefert, aber es ist ein Teil der christlichen Vorstellung über das Jenseits geworden. Das erhabenste Bild des Fegefeuers schuf Dante Alighieri in seiner Göttlichen Komödie, von der die Dramaturgie, die von Barbora Kabátková entworfen wurde, inspiriert ist. An Dantes bekanntes Werk knüpfen die einzelnen Programmteile Tod, Hölle, Fegefeuer und Paradies an.

Die Autorin der Hymne Primus parens hominum über die Schöpfung ist die Mutter Oberin des Elsässischen Klosters Hohenburg Herrad. Um einige Jahrhunderte älter ist der liturgische Gesang Urbs Jerusalem beata der vom Text, der die Erscheinung des Heiligen Johannes beschreibt, inspiriert ist. Eine bedeutende Quelle, die die Condukte des 12. Jahrhunderts enthält, ist der Codex Las Huelgas aus dem Zisterzienserkloster Santa María Real de Las Huelgas in Burgos. Es enthält Werke, die für die erste Hälfte des 13. Jahrhunderts typisch sind. Das Programm enthält daraus den Conductus-Planctus (Weinen) Quis dabit capiti meo, der anhand des biblischen Textes des Propheten Jeremiasund des wertvollen Gesanges der Lamentation von Jeremias und des Handschrift des

resonant ke zpěvu Sanctus pochází z pramene spojeného s nově založenou pražskou univerzitou z 2. poloviny 14. století. Univerzitní rukopis obsahuje také Lejch Vanitas vanitatum o marnostech světa.

V Itálii ve stejné době již vládlo jiné ovzduší. Typickou formou trecenta byl madrigal, o poznání virtuóznější a rytmicky specifický. Madrigaly Lo lume vostro a La bella stella napsali přední představitelé ars nova, nového umění, které zejména ve Francii a Itálii ovládlo hudební kulturu 14. století.

Filozofie hudebního projektu KCHUN je opřená o druhý hexagram nejstarší čínské knihy I-ťing – Knihy proměn. Slovo KCHUN znamená Země a vyjadřuje přijetí. S tímto sentimentem pracují interpreti ve vzájemné shodě dvou hlasů, splynutí myslí dlouholetých hudebních kolegů a přátel v jednu řeč. Martin Prokeš a Marek Šulc přijímají dar hlasu, stejně jako výzvu a možnost tuto proměnnou darovat.

KCHUN je pro ně přirozenou cestou další spolupráce, službou lidem, sobě samým a Bohu.

Martin Prokeš vystudoval teplickou konzervatoř a poté pokračoval ve studiu v Praze na HAMU ve třídě profesorky Magdaleny Hajóssyové. Jako sólista vystupoval se Severomoravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Hradec Králové a Janáčkovou filharmonií.

Podílel se na provedení Oratoria ke svatému Mikuláši Benjamina Brittena či Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha.

Spolupracuje se soubory zabývajícími se historicky poučenou interpretaci staré hudby, jako jsou Musica Florea, Ensemble Inégal nebo Capella Regia. Dvacet let byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis a dvanáct let také jeho manažerem. Jako zakladatel a ředitel již patnáctý rok stojí v čele festivalu Lípa Musica.

Marek Šulc byl členem chlapeckého sboru Boni Pueri. Na pražské AMU absolvoval zpěv u profesora Miloslava Podskalského. Pod vedením Martina Haselböcka se několikrát účastnil mistrovských kurzů barokní hudby v rakouském Gmundenu. Od roku 2004 je členem souboru Schola Gregoriana Pragensis. Spolupracoval se soubory Collegium 1704 nebo Cappella Mariana. V roce 2010 účinkoval

Klosters Santo Domingo de Silos geschrieben wurde.

Aus dem Troparium des Prager Dekans Vít führt das Konzert den Tropus Inmense Conditor zum Messegesang der Kyrie auf. Das Tropus O quam dulciter voces ibi resonant zu dem Gesang Sanctus stammt aus einer mit der Prager Universität verbundenen Quelle die mit der Prager Universität aus der 2. Hälfte des 14. Jahrhunderts. verbunden ist.

Diese Universitätshandschrift enthält auch den Lai Vanitas vanitatum über die Vergeblichkeit der Welt. In Italien herrschte zur gleichen Zeit schon eine andere Atmosphäre. Die typische Form des Trecento war das Madrigal, das war der Madrigal, der deutlich virtuoser rhythmischer und spezifischer war.

Die Madrigale Lo lume vostro und La bellas tella schrieben die Vertreter der arsnova, der neuen Kunst, die besonders in Frankreich und in Italien die Musikkultur des 14. Jahrhunderts beherrschte.

Die Philosophie des Musikprojektes KCHUN lehnt sich an das zweite Hexagramm des ältesten Chinesischen Buches I-t´ing – Buch der Wandlungen. Das Wort KCHUN bedeutet Erde und drückt Empfängnis aus. Mit diesem Sentiment arbeiten die Interpreten in der Übereinstimmung zweier Stimmen, des Verschmelzens der Gedanken von langjährigen Kollegen und Freunden zu einer einheitlichen Sprache. Martin Prokeš und Marek Šulc nehmen das Geschenk der Stimme, und die Aufforderung diese durch die Verwandlung zu verschenken, an. KCHUN ist für sie ein natürlicher Weg erweiterter Zusammenarbeit, des Dienstes für andere, sich selbst und Gott.

Martin Prokeš studierte das Teplitzer Konservatorium danach führte er sein Studium in Prag an der Musikakademie der musischen Künste bei der Professorin Magdalena Hajóssyová fort. Als Solist trat er mit der Severomoravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové und Janáčkova filharmonie auf. Er beteiligte sich an der Aufführung des Oratoriums zum Heiligen Nicolaus von Benjamin Britten oder der Mathias Passion von Johannes Bach. Er arbeite mit Ensembles, die sich mit

45

28. září / 28. September

jako člen vokálního ansámblu na několika koncertech Bobbyho McFerrina. Je členem umělecké rady festivalu Lípa Musica a od roku 2007 je moderátorem a redaktorem rádia Classic Praha.

Poselství: Země, přijímání.

Obrať svou pozornost k moudrosti země.

Ona je matkou.

Ve své oddanosti nese vše dobré i zlé.

Nikdy nejednej proti její vůli.

• Nech se vést. Buď otevřený.

Nestav se do vedení, zkus být spíš pomocníkem.

• Neprosazuj svůj názor, ale vyslechni, co si myslí tví blízcí.

Nejednej nikdy proti jejich přání.

Teprve potom bude mít tvá cesta smysl.

werkgetreuer Interpretation alter Musik befassen, wie dem Ensemble Musica Florea, dem Ensemble Inegal oder der Capella Regia sind, die sich mit der historisch belehrten Interpretation der Alten Musikbeschäftigen, zusammen.

Er war zwanzig Jahre Mitglied des Ensembles Schola Gregoriana Pragensis und war zwölf Jahre auch der Manager dieses Ensembles.

Als Gründer und Direktor leitet er schon fünfzehn Jahre das Festival Lípa Musica.

Marek Šulc war Mitglied des Kinderchores Boni Pueri.

An der Prager Musikakademie der Musischen Künste absolvierte er das Fach Gesang bei Professor Miroslav Podskalský. Unter der Leitung von Martin Haselböck nahm er mehrmals an Meisterkursen der Barockmusik im österreichischen Gmund teil. Seit dem Jahr 2004 ist er Mitglied des Ensembles Schola Gregoriana Pragensis. Er arbeitete mit den Ensembles Collegium 1704 oder Cappella Mariana zusammen.

Im Jahr 2010 trat er als Mitglied des Vokalensembles bei einigen Konzerten von Bobby Mc Ferrin auf.

Er ist Mitglied des Künstlerischen Rates des Festivals Lípa Musica und seit dem Jahr 2007 ist er der Moderator des Radios Classic Praha.

středa 28. září, 17.00 / Mittwoch 28. September, 17.00 Jezvé, kostel sv. Vavřince, St. Laurentiuskirche

[JAZZ]VÉ Veronika Vítová, Alice Bauer, Marta Kloučková, Michal Strnad, Štěpán Janoušek, Petr Wajsar

SKETY – a cappella jazz sextet Cannonball Adderley / Jon Hendricks: Sermonette

46

Die Botschaft:

Mark Kibble (Take6): He Never Sleeps

Die Erde, die Annahme.

Wende deine Aufmerksamkeit, zur Weisheit der Erde.

Sie ist die Mutter.

In ihrer Ergebenheit trägt sie alles Gute und Böse.

Handle nie gegen ihren Willen.

• Lass dich leiten. Sei offen.

Versuche nicht der Leiter zu sein, sei eher der Helfer.

• Setze nicht deinen Willen durch, sondern höre dir an, was deine Nächsten denken.

Handle nie gegen ihren Wunsch.

Denn erst danach wird dein Weg einen Sinn haben.

Anders Edenroth (The Real Group): Words Hoagy Carmichael / Ned Washington: The Nearness Of You Pink Floyd: Medley Neal Hefti / Jon Hendricks: Lil‘ darlin‘ Petr Wajsar: Václavák (na motivy Svatováclavského chorálu) Guy Wood / Robert Mellin: My One And Only Love traditional – Take6: If We Ever Needed The Lord Before Karel Růžička: Our Father traditional: Oh Lordy

47

Vokální sextet Skety uvádí pestrý

Skety bringt ein buntes Repertoire,

posunulo na další festival vokálních

Das Projekt war übrigens bei seinem

repertoár, v němž se zrcadlí

das das sorglose Herangehen der

souborů na Tchaj-wanu a následně

Anfang eher ein Zeitvertrieb junger

bezstarostný přístup interpretů

Interpreten widerspiegelt. Die Basis

sextet originálních zpěváků

Sänger. Alles änderte sich im Jahr

k práci v ansámblu. Jeho základními

ist Humor und vor allem totale

koncertoval kromě České republiky

2014, als die Kapelle das Goldene

kameny jsou humor a především

Freiheit. In einer Folge erklingt

též ve Velké Británii a v Austrálii.

Diplom und den Prestigepreis

totální svoboda. V jednom sledu

so in der A capella Bearbeitung

tak zazní v a cappella úpravě

Filmmusik aus der Zeit der

V roce 2015 Skety vydaly svou první

Kategorie Jazz beim internationalen

normalizační filmová hudba, kterou

„Normalisierung“ (siebziger und

desku nazvanou A-Capella Jazz

Wettbewerb Vokal Total im

záhy střídají bluesové tradicionály,

achtziger Jahre), Blues, Jazz und

Sextet. Jsou na ní prezentovány

österreichischen Graz bekam. Skety

jazzové a art rockové písně či

Art-Rock Lieder oder bearbeitete

odkazy na světovou jazzovou

wurden danach zu dem Festival in

předělávky popových písní.

Popsongs. Das alles krönen eigene

tvorbu. Jazz je ostatně silnou

Tchaj-wann eingeladen und danach

The Ward Swingle Award in der

Werke des Ensemblemitglieds

součástí uměleckého projevu

gab das Sextett, Konzerte nicht

To vše korunuje autorská tvorba

und originellen tschechischen

skupiny, ale stejně důležité jsou pro

nur in der Tschechischen Republik,

člena souboru a originálního

Gegenwartskomponisten Petr

ni i další žánry, citlivě vmíchané

sondern auch in Großbritannien und

současného českého skladatele

Wajsar. Der fühlt sich an keine

do výsledného efektu. Vystoupení

in Australien.

Petra Wajsara. Autor se necítí nijak

Konzepte oder Musikrichtungen

skupiny Skety bývají velice originální

svázán koncepty nebo hudebními

gebunden zu sein. Seine Werke

a kromě hudební excelence v nich

2015 gab Skety seine erste

styly. Jeho tvorba je naprosto

kann man zur keinen musikalische

bývá výrazně obsažena také složka

Schallplatte heraus, die A-Capella-

multižánrová, místy experimentální

Stilrichtungen gebunden. Sein

dramatická. Koncerty mají osobitou

Jazz-Sextett heißt. Hier wir der

a zahrnuje spektrum od hudby

Schaffen ist total genreübergreifend,

atmosféru nepostrádající vzrušení,

Nachlass der Weltjazzwerke

orchestrální až po elektroniku,

stellenweise experimentell

emoce a inteligentní humor. Jejich

präsentiert. Jazz ist ein Starker Teil

nebo filmovou hudbu. V roce

und schließt ein Spektrum von

přínosu pro vokální jazzovou scénu

der künstlerischen Ausdrucksweise

2008 obdržel ocenění OSA pro

orchestraler bis elektronischer

si již všimla řada renomovaných

der Gruppe, aber ebenso wichtig

nejhranějšího mladého skladatele

oder Filmmusik ein. Im Jahr 2008

kritiků a kolegů z hudební branže.

sind für sie auch andere Gattungen,

vážné hudby. Ve vokální tvorbě je

bekam er den Preis OSA für den

Anders Jalkéus z The Real Group

die gefühlvoll in den Endeffekt

Petr Wajsar příznivcem střídání

am meisten gespielten jungen

o Sketách prohlásil, že Skety budou

einfließen. Der Auftritt der Gruppe

prvních hlasů. Výsledný zážitek je

Komponisten der klassischen

v budoucnosti patřit mezi nejlepší

Skety ist sehr originell und enthält

tak velmi pestrý a dynamický a dává

Musik. In seinen Vokalwerken ist

a cappella soubory světa.

außer musikalischer Exzellenz auch

náležitě vyniknout zpěváckým

Peter Wajsar Anhänger der sich

individualitám v rámci souboru.

abwechselnden ersten Stimmen.

Skety vystoupily kromě řady

Element. Die Konzerte haben eine

Die Folge ist ein buntes und

koncertů i na ceremoniálech

Persönliche Atmosphäre,

Vokální soubor Skety založila v roce

dynamisches Erlebnis bei dem die

předávání Českých lvů a Cen Anděl.

es fehlt nicht an Aufregung,

2009 zpěvačka Veronika Vítová.

individuellen Sänger im Rahmen des

Soubor společně účinkoval se

Emotionen und intelligentem

Název odkazuje na sketování,

Ensembles zur Wirkung kommen.

zpěvačkou Janou Kirschner a objevil

Humor. Dass die Gruppe die

se na projektu Český kalendář

Jazzscene bereichert, dass haben

což je jazzový způsob zpěvu.

ein ausgeprägtes dramatisches

Od samotného počátku si Skety

Das Vokalensemble Skety wurde im

Michala Horáčka. V nedávné době

auch schon renommierte Kritiker

předsevzaly využívat ve své

Jahr 2009 von der Sängerin Veronika

se podílel na filmové pohádce Jana

und Kollegen aus der Musikbranche

interpretaci a tvorbě pouze hlasy.

Vítová gegründet. Der Name Skety

Svěráka Tři bratři a na chystaném

festgestellt. Anders Jalkéus aus The

Od toho soubor nikdy neuhnul

kommt vom Scat-Gesang im Jazz.

albu Wabiho Daňka.

Real Group äußerte sich über Skety,

a snad to ani nepotřeboval. Přesto

Schon bei der Gründung hat sich

v budoucnu soubor spolupráci

das Ensemble als Ziel gesetzt, bei

Členové skupiny jsou vynikajícími

den besten Gruppen der Welt

s jinými tělesy nevylučuje, neboť

Interpretation und Komposition

muzikanty a zpěváky a působí jako

gehören werden.

jeho přístup k interpretaci

nur die Stimmen einzusetzen.

frontmani ve vlastních projektech,

a performanci je naprosto volný.

Davon ließ das Ensemble nie los,

kapelách a big bandech. Jsou

und es hat es auch nicht gebraucht.

to mladé osobnosti překypující

Projekt byl ostatně ve svých

Trotzdem schließt das Ensemble in

muzikalitou a citem pro jednotlivé

počátcích spíše zábavou mladých

der Zukunft die Zusammenarbeit

hudební styly, které věrně

nenudících se zpěváků. Vše se

mit anderen Ensembles nicht aus,

interpretují. Jejich jazzová srdce

změnilo v roce 2014, kdy kapela

denn seine Einstellung zu der

a zároveň žánrová otevřenost je však

obdržela Zlatý diplom a prestižní

Interpretation und Performation ist

svedly dohromady k volnočasové

ocenění The Ward Swingle Award

ganz und gar frei.

aktivitě, ze které se vyvinul jeden

dass sie in der Zukunft zu

v kategorii Jazz na mezinárodní

z nejoriginálnějších počinů v oblasti

soutěži Vokal Total v rakouském

české vokální hudby.

Grazu. Vystoupení v Rakousku Skety

48

49

#.8 ฤ BEZ Active Tourer

www.bmwliberec.cz

#.8 ฤ "%: ACTIVE TOURER. 0% ,ร #&; %1) .ร 4ย ร /ร

$BS5FD -JCFSFD T S P Obchodnรญ 622 460 01 Liberec Tel.: +420 734 418 584 www.bmwliberec.cz

/BCยญELB PQFSBUJWOยญIP MFBTJOHV KF LBMLVMPWBOยก OB Wฤ [ #.8 J "DUJWF 5PVSFS T QBLFUFN +0: W IPEOPUร ,ร CF[ %1) [B QPENยญOFL BLPOUBDF Nร TยญDฤ LN SPL PCTBIVKF QPWJOOยฉ SVร FOยญ IBWBSJKOยญ QPKJฤ Uร Oยญ ("1 QPKJฤ Uร Oยญ TLFM B CBMยญร FL TFSWJTOยญDI TMVฤ FC #.8 4FSWJDF *ODMVTJWF PCTBIVKยญDยญ TFSWJTOยญ QSPIMยญELZ QP EPCV MFU OFCP EP OBKFUยญ LN 4QMยกULB T %1) ร JOยญ ,ร /BCยญELB KF VSร FOยก QSP QMยกUDF %1) ,BMLVMBDF QSP OFQMยกUDF CVEF Qฤ JQSBWFOB OB QPฤ ยกEยกOยญ /BCยญELB QMBUยญ EP PEWPMยกOยญ 4MVฤ CZ #.8 'JOBODJBM 4FSWJDFT W ร FTLยฉ SFQVCMJDF KTPV OBCยญ[FOZ QSPTUฤ FEOJDUWยญN 6OJ$SFEJU -FBTJOH $; B T B 6OJ$SFEJU 'MFFU .BOBHFNFOU T S P

,PNCJOPWBOยก TQPUฤ FCB QBMJWB B FNJTF $0 novรฉho #.8 ฤ BEZ "DUJWF 5PVSFS ัญ M LN ัญ H LN

3BEPTU [ Kยญ[EZ

Andrea Komárková zdravotní sestra posluchačka Vltavy

KONCERTNÍ SEZÓNA LIVE pondělí a úterý | 20.00 hodin Přenosy koncertů SOČRu a dalších významných českých i světových symfonických těles.

vltava.rozhlas.cz

Ä?eskolipskĂĄ satisfakce

PříbÄ›h knihy poÄ?Ă­nĂĄ vpĂĄdem rock’n’rollovĂŠ a beatovĂŠ kultury na do tĂŠ doby poklidnĂŠ ÄŒeskolipsko. PoslĂŠze se vÄ›nuje zlatĂ˝m lĂŠtĹŻm mĂ­stnĂ­ho big beatu. ZvlĂĄĹĄtnĂ­ mĂ­sto kniha vÄ›nuje okupaci roku 1968, kterĂĄ je chĂĄpĂĄna jako zlomovĂ˝ okamĹžik v Şivotech tĂŠto generace. DalĹĄĂ­ dÄ›jstvĂ­ knihy pĹ™inĂĄĹĄĂ­ Ä?tenĂĄĹ™e do let normalizace a hodnotĂ­ jejĂ­ dopad na bigbeatovou subkulturu na ÄŒeskolipsku. ÄŒĂĄsteÄ?nÄ› kniha popisuje i dÄ›nĂ­ mimo hudbu a vĹĄĂ­mĂĄ si nÄ›kolika zajĂ­mavĂ˝ch postav Ä?eskolipskĂŠ nezĂĄvislĂŠ kultury danĂŠho obdobĂ­.

JednotlivĂŠ mĂ­stnĂ­ a Ä?asovĂŠ reĂĄlie jsou vÄ?leĹˆovĂĄny v knize do ĹĄirĹĄĂ­ho dÄ›jinnĂŠho kontextu. Text se tak snaŞí bĂ˝t přístupnĂ˝ i Ä?tenåřům, kteří zmĂ­nÄ›nĂŠ obdobĂ­ nezaĹžili, nebo tÄ›m, kteří zaŞívali nÄ›co podobnĂŠho nÄ›kde jinde v Československu.

MHGLQi WHOHYL]H R QDĂŁHP NUDML

V prodeji od 15. října 2016 online objednåvky:

www.ceskolipskasatisfakce.cz vydal: Rudolf Ĺ˝ivec texty: TomĂĄĹĄ Cidlina graďŹ ckĂĄ Ăşprava: Pavel Kraus

UHJLRQiOQt ]SUDYRGDMVWYt SXEOLFLVWLND WHPDWLFNp PDJD]tQ\

SUHPLpURYê SĤOKRGLQRYê EORN NDüGê YãHGQt GHQ RG KRGLQ

UWP SOXV Âą YtFH UHJLRQiOQtFK ]SUiY GRSUDY\ NXOWXU\ SROLWLN\ D VSRUWX

ZZZ UWPSOXV F]

KoupĂ­te takĂŠ zde: ÄŒeskĂĄ LĂ­pa: Reynkovo knihkupectvĂ­: MoskevskĂĄ 21/20, tel. 487 522 693 KnihkupectvĂ­ RubickĂ˝: JindĹ™icha z LipĂŠ 88, tel. 487 523 115 InformaÄ?nĂ­ centrum: nĂĄm. T.G.M, tel. 487 881 105

NovĂ˝ Bor: KnihkupectvĂ­ Jaroslav Rada: LibereckĂĄ 66, tel. 487 728 083 KnihkupectvĂ­ Miroslav Ĺ eps: B. Egermanna 950, tel. 739 575 916

InformaÄ?nĂ­ centra: MimoĹˆ: MĂ­rovĂĄ 121, tel. 487 805 010 Doksy: nĂĄm. Republiky 191, tel. 487 872 067 JablonnĂŠ v PodjeĹĄtÄ›dĂ­: nĂĄmÄ›stĂ­ MĂ­ru 23, tel. 487 829 972 ÄŒeskĂĄ Kamenice: NĂĄmÄ›stĂ­ MĂ­ru 73, tel. 412 582 600

DNY ČESKÉ A NĚMECKÉ 1 8.

kultury Drážďany – Ústí nad Labem – Euroregion Elbe/Labe

od 27.10. do 13.11.2016 Ensemble Mathesius Bohatost duchovní hudby doby posledních Rožmberků a císaře Rudolfa II v nevšedních dramaturgiích.

23.10. • 17:00 Sebnitz – Městský kostel

Severočeská filharmonie Teplice Program ke 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara se skladbami »Othello« Antonína Dvořáka a »Bouře« Zdeňka Fibicha.

26.10. • 19:30 Drážďany –Vysoká škola hudební Drážďany, koncertní sál 27.10. • 19:00 Teplice – Kulturní dům

Akkordeon meets Strings

Prog ram a infor další wwwmace na .dcn k.cz

18. Dny české a německé kultury opět nabídnou pestrý a rozmanitý program pro každého: koncerty z oblasti vážné hudby, jazzu, rocku a popu, literární a divadelní akce, celovečerní i krátké filmy, výstavy, prezentace i diskuzní pořady. Partnerem letošního ročníku je Jihočeský kraj.

Nejen tvorbu argentinského zakladatele stylu tango nuevo Astora Piazzoly představí koncertní trio ve složení Kristýna Fialová, Petr Nouzovský a Ladislav Horák.

29.10. • 17:00 Pirna – Zámek Zuschendorf 30.10. • 17:00 Radeberg – Zámek Klippenstein

RAKYTNÍKOVÝ

Aktuelles aus Tschechien. Auf Deutsch.

Jeden Donnerstag neu. www.pragerzeitung.cz „G e li e b

te Sta d

t“: M a r

io A d o r

f über K

a f ka, P

r a g u nd

H raba l

w w w .p Nr . 15 | Do nn er

AU S D EM PO LI TI

sta g, 14 . Ap ril 2016 | 25 . Ja hr ga

IN H AL

K

Un moral isches An Koalitio gebot: nsgesch acher in Prag

LI TE R AT

D ie Wo ch en

ng

T

UR

ze it u n g

ra ge rz ei

a u s d er Mit te E u ro p a s

3

CZ K 55 | EU R 2,5 0

Schnell es Lebe n: Homm eine Sp age an ort legen de 5 PR AG Vir tuoser Metzger: One-Man -Show mi t Fleisch

RE IS E

Fahrtw ind

13

Ungewi sse Böhm isc Zu ku nft: he Siedle r in Neusee land 15

PU LV ER

TU RM

Aussterb ende Sp ez ies Wer von De rei st, nu utsch land nach Prag tzt oft de Thür ing en-Ex pre n Fr an ke nss, be vo Nü rnberg r er in in In diesem einen Bus um steigt.

Ex presslich Ste Zug saß fan Kie ßli ng. De kü rzma n nic n mu ss ht kenn en.

Ein Be gr iff ist Der Son a l lem Ki eß lin ne entgeg f ü r Fu en: Spa ßb a l l-F g vo r wu rd e ziergä nge a ns . Er mi t de r r und Rad de uts ch tio na lm fah rer am en an ns ch Ra šín-Uf aft Dr itt Na er de r WM er be i 2010, wa r Bu ndesl Torsc hü tze igaspielt für n könig 2012/13 und Le verku ein wi rd sen . De r Vervo einem We n Bayer unter stützt, ltkon zer viel Geld. n. Mit en De orm Ikone Kie sha lb verdient it v iel Klu ßli ng do Po mp Jah r für rt Mi llio bha t Mi Ze ma n Jah r. loš Sc nen. se ine n ch isc he hlo ss Lá Der Stü ös ter rei A mt sk ny die rmer k Fl ll i F

Auf den Spuren cher besu Ma cht

Hein z F is

M

S e it e 4

tu ng .c z

Miloš Z

ema n –

und app

Foto: ČT

K/Vít Šm

sar yks

ánek

Me teo ro log en sa näch ste ge n f ür n zwei die Wochen rat uren Tempevon über 20 Grad vorau s. in Ze it als o, da s Fa Prag au s dem hr rad Keller zu für den Frü hli ng holen und fit zu ma Flu ssu fer bei Nápla chen. Am sich für vk a fäh Pr ager rt es Verhä ltn lat iv un isse regef äh rlic h, solan es schaff ge ma n t, die Me nschen ku rven, zu umdie an de n Verkaufs den für ein kü hle stä ns Bier Sc ste he n. hla nge Be im „B Ra šín-U ajk a z yl“ fer lässt sich beide a m bin de n. s verNe be n ein em we ch sel täg lic h nden Ku ltu rprog bietet die ram m Freilu ft-B Re pa rat ar auch einen urfü r Ra dle und Au sleihs erv ice r. We nig weiter Ric e Ki lom ete r htu ng Sü ru hig er am Uf er. den wi rd es ge ba ute Au f gu t n We ge au sn kö nn Fre ize its en sic h portl er un ge stö Fa hr tw rt de n ind um die las sen .

An de rsw Na se wehen o in de geht es r Sta dt da ge gen ungemü zu. Sei tlicher te 9

elli

ANZ EIG

E

GENIUS TEA

BYLINNÝ ČAJ

BYLINNÝ ČAJ Obsažené byliny působí příznivě na mikrocirkulaci krevního systému, normální činnost mozku a kognitivní funkce. foto © Esther Haase/DG

Obsažené byliny mají příznivý vliv na celkovou odolnost organismu.

Působí příznivě na normální činnost dýchací a močové soustavy.

klasická hudba, jazz a world music

SEDMIKVÍTEK BYLINNÝ ČAJ Sedmero kvítí s vůní a chutí citronellové trávy.

Lahodný čaj pro osvěžení, dobrou pohodu a chvíle oddychu. Ideální pro pití během celého dne.

ARONIE & ŠÍPEK & ČERNÝ RYBÍZ OVOCNÝ ČAJ Ovocný čaj osvěžující, mírně nakyslé, příjemné chuti a vůně.

Obsažené byliny podporují přirozenou obranyschopnost organismu a normální činnost oběhové soustavy, jsou přírodními antioxidanty. Čaj neobsahuje ibišek.

Výrobky můžete také zakoupit ve všech dobrých bylinářstvích a lékárnách. lékárnác Vyzkoušejte i další z více než 300 druhů výrobků firmy Valdemar Grešík - Natura: bylinné, ovocné, černé a zelené čaje, kávu, mošty, koření, bylinné kapky a sirupy, bylinné bonbóny, masti, koupele, rostlinné silice, potravinové doplňky a jiné.

Valdemar Grešík - Natura s.r.o., Saská 134/60, Děčín X, tel.: 412 528 020, e-mail: eshop@gresik.cz

jsou vaše oči do světa klasické hudby nové zážitky – seriózní informace Kontakt a předplatné: nakladatelství Muzikus, Novákových 6, 180 00 Praha 8 e-mail: infoh@muzikus.cz, tel.: 266 311 701, 266 311 703, fax: 284 820 127

www.casopisharmonie.cz

českýý | p původní | nezávislý měsíčník

Sanamus Musica

40.

Lékaři a lékárníci patřili vždy mezi inteligenci, která určovala společenský ráz

Č E S KO L I P S K Ý

měst a míst, kde žili a působili. Lípa Musica se k tomuto odkazu hlásí a sdružuje tuto skupinu lidí ve spolku s názvem Sanamus Musica – léčíme hudbou. Místní lékaři, sdružení v tomto spolku, dle svých možností podporují festival finančními

divadelní podzim 2016

11.— 15. 10.

T R A D I Č N Í P Ř E H L Í D K A , K T E R O U P O Ř Á DÁ D I VA D E L N Í K LU B J I R Á S E K V J I R Á S KO V Ě D I VA D L E V Č E S K É L Í P Ě Z A F I N A N Č N Í P O D P O R Y MĚST TA Č E S K Á L Í PA A L I B E R E C K É H O K R A J E .

dary, které jsou pochopitelně formou darovacích smluv daňově uznatelné.

Svým postojem tak pomáhají financovat kulturu našeho regionu. Za to jsou prezentováni v rámci propagace festivalu jako dárci a hlavně mají přednostní právo odběru vstupenek na koncerty, které jsou dnem zahájení předprodeje mnohdy vyprodané. Zároveň tvoří společenskou elitu daných koncertů a mají právo být účastni na vybraných společenských událostech festivalu.

Die Ärzte und Apotheker gehörten immer zur Intelligenz, die die Gesellschaftliche Situation in den Städten und Ortschaften, in denen sie lebten, prägten. Lípa Musica meldet sich zu diesem Nachlass und verbindet diese Menschengruppe in einem Verein unter dem Namen Sanamus Musica – wir heilen durch Musik. Die hiesigen Ärzte die in diesem Verein sind, unterstützen nach ihren Möglichkeiten mit Geldspenden, die bei der Steuererklärung anhand

www.cldp.cz

des Schenkvertrages nachgelegt werden können, dieses Festival. Mit ihrer Einstellung helfen sie so die Kultur in unserer Region zu finanzieren. Für das werden sie beim Festival als Sponsoren präsentiert, und als Spender haben sie das Vorzugsrecht bei der Abnahme der Eintrittskarten für die Konzerte, die seit den ersten Tag, an dem der Vorverkauf anfängt, meist ausverkauft sind.

Gleichfalls sind sie die Elite der gegebenen Konzerte und sie haben das Anrecht an den gesellschaftlichen Ereignissen des Festivals teilzunehmen. Členy Sanamus Musica v roce 2016 jsou: Mitglieder von Sanamus Musica sind im Jahr 2016: MUDr. Alena Sellnerová, MUDr. Jana Kostolná, MUDr. Věra Pokorná, MUDr. Dagmar Schneebergerová, MUDr. Tomáš Kočí, MUDr. Vlasta Baudischová, MUDr. Hana Dečiová, MUDr. Jiřina Johanidesová, MUDr. Martina Křivánková, MUDr. Štěpánka Rohlíčková, MUDr. Jana Šepsová, MUDr. Lenka Šepsová, MUDr. Tomáš Jirkovský, MUDr. Marie Murswieková, MUDr. Anna Nováková, MUDr. Zina Ropková, MUDr. Zina Synáková, MUDr. Břetislav Ulrich, MUDr. Martina Pokorná, MUDr. Pavla Antošová, MUDr. Jaroslava Gruntorádová, MUDr. Jana Maričová, MUDr. Pavla Vránová, MUDr. Blanka Turčanová.

Děkujeme všem členům za podporu letošního ročníku!

Wir bedanken uns bei allen Mittgliedern für die Unterstützung des diesjährigen Jahrganges!

Zaujal-li Vás náš spolek Sanamus Musicae a chcete-li se dozvědět více či stát se členem, budeme rádi, když nás budete kontaktovat: Hat sie unser Verein Sanamus Musica angesprochen, wollen sie mehr wissen, oder auch ein Mittglied werden, so wären wir froh, wenn sie uns kontaktieren: Martin Prokeš, ředitel MHF Lípa Musica / Direktor des Festivals Lípa Musica martin.prokes@lipamusica.cz, tel.: +420 608 111 973 www.lipamusica.cz

63

29. září / 29. September

klub přátel festivalu

Largo

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 3

2.4.2014 19:12:13

Allegro

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 5

2.4.2014 19:12:14

čtvrtek 29. září, 19.00 / Donnerstag 29. September, 19.00 Děčín, Zámek – Knihovní sál / Schloss – Bibliotheksaal

Maestoso

Klub přátel festivalu

LM_karty_2.indd 1

2.4.2014 19:12:13

MHF Lípa Musica nabízí možnost zapojit se do věrnostního programu pro návštěvníky a podporovatele festivalu s názvem Klub přátel MHF Lípa Musica. Členství v klubu je nabízeno ve třech kategoriích v závislosti na kumulované výši nákupu vstupenek, či hodnotě zakoupené klubové karty. Každému typu příznivce následně náleží specifický balíček výhod zahrnující přednostní informace o festivalu, možnost přednostní rezervace vstupenek před zahájením řádného prodeje, zvýhodněné vstupné na koncerty a společenské akce festivalu a rovněž slevy uplatnitelné v síti spolupracujících partnerů.

Kategorie klubu: kategorie

cena karty při koupi (Kč)

nebo min. hodnota zakoupených vstupenek (Kč) 1.000,–

Allegro

500,–

(v rámci 1 ročníku)

Largo

2.000,–

5.000,–

Maestoso

5.000,–

–

poznámka

při nakoupení vstupenek na kartu v celkové výši 5.000,– Kč v průběhu časově neomezeného období automaticky přechází do kategorie Largo koupě vstupenek max. během 2 let, tj. 2. ročníků finanční dar v min. hodnotě 5.000,– Kč

Odměňte se za nákup vstupenek na festival a získejte nejen řadu zajímavých výhod, ale i možnost seznámit se s lidmi podobných zájmů a navázat nová přátelství. Obohaťte svůj život s Lípou Musicou, která vás zve i za dalšími nejen kulturními zážitky, které si můžete vychutnat po celý rok. A pokud se rozhodnete festival podpořit drobnou finanční částkou, můžete mít nejen dobrý pocit z toho, že podporujete správnou věc, ale navíc získat i benefity pro své podnikání včetně daňového zvýhodnění.

Průkazem člena Klubu přátel MHF Lípa Musica je členská karta platná pro 2 osoby. Tuto kartu prodává nebo na základě předložení příslušného množství zakoupených vstupenek náležící vybrané kategorii členství vystavuje festivalová kancelář. Nákup vstupenek na klubovou kartu je možný ve festivalové prodejní kanceláři či on-line na www.lipamusica.cz.

Aktuální informace ke Klubu včetně platného znění členských podmínek a přehledu partnerů Klubu najdete na www.lipamusica.cz v sekci Klub přátel.

Partneři Klubu přátel festivalu:

EVROPSKÝ ROMANTISMUS A LIDOVÉ PÍSNĚ Z CELÉHO SVĚTA EUROPÄISCHE ROMANTIK UND FOLKSONGS AUS ALLER WELT Wolfram Lattke, Robert Pohlers – tenor / Tenor, Frank Ozimek – baryton / Bariton, Daniel Knauft, Holger Krause – bas / Bass AMARCORD (Německo / Deutschland) Camille Saint-Saëns (1835–1921): Sérénade d’hiver Robert Schumann (1810–1856): výběr z 6 písní pro čtyřhlasý mužský sbor, op. 33 / Auswahl aus Sechs Lieder für vierstimmigen Männerchor Op. 33 Die Minnesänger Die Lotosblume Rastlose Liebe Frühlingsglocken Leoš Janáček (1854–1928): výběr ze / Auswahl aus Čtvera mužských sborů, op. 45 Vyhrůžka Ó Lásko Ach Vojna, Vojna

ceskolipskonadlani.cz

64

65

předcházejících čísel a přináší průřez světovou lidovou tvorbou.

Edward Elgar (1857–1934): From the Greek Anthology op. 45 Yea, cast me from heights of the mountains Whether I find thee After many a dusty mile It’s oh! to be a wild wind Feasting I watch přestávka / Pause IN EINEM KÜHLEN GRUNDE lidové písně na ohlášení / Folksongs nach Ansage

V období romantismu končí kosmopolitní uspořádání Evropy. Začaly se vytvářet velké národní státy a své kořeny si začaly uvědomovat i četné malé národy Evropy, které se postupně emancipovaly. Ve snaze zachovat si svůj jazyk, svéráz a folklor v rámci velkých států intelektuálové po celé Evropě iniciovali různé formy kulturních obrození. S tím souvisí i větší zájem hudebních skladatelů romantismu o dokumentaci a reinterpretaci lidové kultury, jejíž rozmanitost v Evropě pomalu začala smazávat industriální revoluce.

Dalším z rysů hudebního romantismu je zvýšený zájem o písňovou tvorbu, jež je markantní i na koncertním repertoáru. Úvod obstarává Zimní serenáda od Camilla Saint-Saënse, jež vznikla pro čtvero mužských hlasů na slova francouzského symbolisty Henri Cazalise.

Romantik Robert Schumann byl autorem rozsáhlého písňového díla.

Jeho písňový cyklus vznikal na slova německých literátů Mosena, Heineho, Reinicka a Johanna Wolfganga Goetha.

K pozdějším autorům věnujícím se lidovým hudebním tradicím patřili i Leoš Janáček a Angličan Edward Elgar. Janáčkovo dílo má silnou spojitost s lidovou písňovou tvorbou Moravy a Slezska. Jeho Čtveřice mužských sborů vznikla v romantickém duchu. Janáček v nich mísil tóniny a užíval různých modulací původně lidových témat.

Edward Elgar se pro inspiraci ke své sborové hudbě vydal až do řecké mytologie. Skladby z jeho řecké antologie jsou mistrnými miniaturami, ve kterých mužský sbor dosahuje maximálního uměleckého efektu. Program po pauze navazuje na lidové motivy

66

In der Zeit der Romantik endet die kosmopolitische Gliederung von Europa. Es entstanden die ersten großen Nationalstaaten und ihre Wurzeln suchten auch die einzelnen kleinen Nationen Europas, die sich langsam emanzipierten. Diese waren bemüht, auch wenn sie von großen Staaten eingeschlossen waren, ihre Sprache und die eigene Folklore zu erhalten. Deswegen bemühten sie sich um verschiedene Formen einer kulturellen Wiedergeburt. Damit hängt auch das Interesse der Autoren der Romatik an Dokumentation und Erhalt der Volkskultur zusammen, deren Vielfalt in Europa durch die industrielle Revolution langsam verloren ging.

Das weitere Merkmal der Musik der Romantik ist das große Interesse an Liedern, was auch in dem Konzertrepertoire markant ist. Am Anfang erklingt die Winterserenade von Camill Saint-Saënse, die für vier Männerstimmen zu dem Text des französischen Autors, des Symbolismus, Henri Cazalis.

Der Romantiker Robert Schumann ist der Autor eines umfangreichen Liederwerkes. Sein Liederzyklus entstand zu den Texten der deutschen Schriftsteller Mosen, Heine, Reinick und Johann Wolfgang Goethe.

Zu den späteren Autoren, die sich der Tradition der Lieder widmeten, gehören auch Leoš Janáček und der Engländer Edward Elgar. Das Werk von Janáček ist eng mit den Volksliedern aus Mähren und Schlesien verbunden. Die vier Kompositionen für einen Männerchor entstanden im Geist der Romantik. Janáček mischte in diesen Werken die Tonarten und er bearbeitete volkstümliche Themen.

Die Inspiration holte sich Edward Elgar, für seine Kompositionen, für einen Chor, bis in der griechischen

Soubor Amarcord založili v roce 1992 členové někdejšího chlapeckého sboru při Sv. Tomáši v Lipsku. Dnes je pokládán za jeden z předních světových vokálních ansámblů. Amarcord je charakteristický jedinečným tónem, úchvatnou homogenitou, hudební pravostí a řádnou dávkou šarmu a humoru navíc. Soubor provádí a cappella rozsáhlý a různorodý repertoár od středověkého chorálu, madrigalů a renesančních motet, až po díla evropského romantismu a 20. století. Náchází si též vlastní cestu k žánrům, jako je rock, pop, soul a jazz.

Soubor rád vyhledává příležitosti ke spolupráci s jinými soubory a umělci. Na jedné scéně již zpěváci Amarcordu vystoupili s Leipzig Gewandhaus Orchestra, Lautten Compagney, Cappella Sagittariana, Leipzig String Quartet, Klazzbrothers, koncertním pianistou Ragnem Schirmerem nebo geniálním houslistou Danielem Hopem.

Během svého působení získal Amarcord řadu významných ocenění. Oslnil poroty v Tolose ve Španělsku, ve finském Tampere nebo na 1. sborové olympiádě v rakouském Linci. Soubor vystupuje na významných evropských festivalech a podnikl také vlastní turné po Evropě a Severní Americe, kde uchvátil diváky v San Franciscu, Washingtonu, New Yorku, Atlantě, Houstonu nebo v Salt Lake City. Kromě toho Amarcord vystoupil též v zemích Střední Ameriky, v Austrálii, Japonsku, Izraeli, na Středním východě nebo v jihovýchodní Asii.

V roce 1997 soubor Amarcord založil vlastní festival pro vokální soubory nazvaný a cappella. Široký záběr souboru dokládá též jeho vysoce ceněná diskografie, na níž jsou zastoupena klasická vokální díla i lidové písně z celého světa.

Mythologie. Die Kompositionen aus seiner griechischen Anthologie sind meisterhafte Miniaturen, in denen der Männerchor dem maximalen künstlerischen Effekt erlangt.

Das Programm nach der Pause bindet an die Volksmotive an, und es zeigt uns eine Auswahl aus der Volksliteratur aus der ganzen Welt.

Das Ensemble Amarcord wurde im Jahr 1992 von den damaligen Mitgliedern des Leipziger Thomanerchores gegründet.

Heute wird es unter die besten Vokalensembles gezählt. Für Amarcord ist der einzigartige Ton, beeindruckende Homogenität, musikalische Richtigkeit und viel Charme und Humor, charakteristisch.

Das Ensemble führt a capella ein umfangreiches Repertoire auf, vom mittelalterlichen Choral über Madrigale und Renaissancemotetten bis zu Werken der europäischen Romantik und des 20. Jahrhunderts.

Das Ensemble findet auch den eigenen Weg zu den Genres wie Rock, Popmusik, Soul und Jazz. Es sucht gern die Zusammenarbeit mit anderen Ensembles und Künstlern auf. Die Sänger von Amarcord traten schon auf einer Bühne mit dem Gewandhausorchester Leipzig, Lautten Compagney, Cappella Sagittariana, dem Leipziger String Quartet, Klazzbrothers, mit dem Pianist Schirmer R. oder mit den Geiger Daniel Hope, auf.

Während der Zeit seines Bestehens bekam das Ensemble eine Reihe von Auszeichnungen. Es beeindruckte die Jury in Tolose in Spanien, in Finnland in Tampere oder an der 1. Chor Olympiade im österreichischen Linz.

Das Ensemble tritt auf bedeutenden Festivals in Europa auf, es unternahm auch eine eigene Tournee durch Europa und Nordamerika, wo es die Zuhörer in San Francisco, Washington, New York, Atlanta, Houston oder in Salt Lake City beeindruckte. Außerdem trat das Ensemble auch im den Ländern von Mittelamerika, in Australien, Japan, Israel, im Mittleren Osten und in Südosten von Indien auf.

Im Jahr 1997 gründete das Ensemble Amarcord ein eigenes Festival für Vokalensembles das sie a capella gennannt haben. Einen großen Umfang des Repertoires zeigt auch die hochgeschätzte Diskografie des Ensembles, in der klassische Vokalwerke und auch Volkslieder aus der ganzen Welt vertreten sind.

67

1. října / 1. Oktober

sobota 1. října, 19.00 / Samstag 1. Oktober, 19.00 Doksy, zámek / Schloss

DIALOG KRÁLOVSKÉHO PÁRU DIALOG EINES KÖNIGPAARES Jana Boušková – harfa / Harfe Radek Baborák – lesní roh / Horn Louis François Dauprat (1781–1868): Sonáta pro harfu a lesní roh F Dur, op. 2 / Sonate für Harfe und Horn F-Dur, Op. 2 Allegro con moto Andante e Variationi

Jedinečné komorní spojení harfy a lesního rohu plně využívá virtuozity interpretů Jany Bouškové a Radka Baboráka. Koncert je z velké části věnován francouzským skladatelům, z jejichž díla pochází významná část literatury pro oba nástroje.

Autorem, pro nějž byl hornový part základem každé kompozice, byl Louis François Dauprat. Skladatel studoval i u Antonína Rejchy a byl ještě dědicem starého světa dvorních kapel. Hrál pro Napoleona i jeho nástupce. Proti němu byl Charles Koechlin, socialistický radikál, v jehož díle jsou obsaženy všechny druhy inspirací, mystický orient, antika, Bachovy chorály, lidové písně, ale také Kniha džunglí nebo hollywoodské filmy. Jeho Trois pièces, čili Tři kousky, jsou přes hubertskou tématiku velmi meditativním dílem, původně napsaným pro fagot a klavír.

Pro fagot vznikl i kus z dílny vynikajícího francouzského harfenisty Bernarda Andrèse.

Jeho poslech je skvělým zážitkem, i když snad náročnějším než následná Debussyho Balada, zvoucí k barvitým impresionistickým toulkám. Fryderyk Chopin je rovněž spojován s Francií. Z jeho výlučně klavírního díla si repertoár vypůjčuje v přepracování pro sólovou harfu často užívaného díla Fantasie-Impromptu cis moll.

Program uzavírá výrazově pestrá moderní sonáta pro harfu a lesní roh nizozemského autora Jana Kotsiera.

Charles Koechlin (1867–1950): Trois pièces du St. Hubert, op. 34 Appel du matin Nocturno Appel apres un ball Bernard Andrès (1941): Chants d‘arrière-saison (Zpěvy babího léta) Suita pro harfu a lesní roh / Suite für Harfe und Horn Claude Debussy (1862–1918): Ballade (arr. Daniel Bourgue) Andante con moto (tempo rubato) Fryderyk Chopin (1810–1849): Fantasie-Impromptu cis moll, op. 66 (v úpravě pro harfu / arr. für Harfe) Jan Koetsier (1911–2006): Sonáta pro lesní roh a harfu, op. 94 / Sonate für Horn und Harfe, Op. 94 Allegro, Romance, Allegro vivo

68

Janu Bouškovou si vyžádal pro premiéru Shankarovy Sonáty pro violoncello a harfu věhlasný violoncellista Mstislav Rostropovič.

Profesorka harfy Susan McDonald o Bouškové prohlásila, že je talentem století. Podobně nadšeně o ní hovoří i kritici. Jana Boušková je žádanou hráčkou a na světových pódiích vystupuje se špičkovými orchestry, ale též v komorních seskupeních či sólově. Od roku 2005 je sóloharfistkou České filharmonie.

Spolupracovala s Jurijem Bašmetem, Patrickem Galloisem, Jiřím Bártou, Christianem Tetzlaffem a dalšími vynikajícími umělci. Jana Boušková je ceněna jako interpretka, ale též jako pedagožka. Vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a Akademii múzických umění v Praze. Pořádá mistrovské kurzy na hudebních školách, účastní se mezinárodních sympozií a zasedá v porotách prestižních soutěží, které

Bei der einzigartigen Kombination der Harfe mit dem Waldhorn benutzen die Interpreten Jana Boušková und Radek Barborák ihre gesamte Virtuosität. Das Konzert ist großenteils französischen Komponisten gewidmet, aus deren Werk ein bedeutender Teil der Literatur für beide Instrumente stammt. Luis François Dauprat ist einer der Autoren, für die die Waldhornpartie Grundlage jeder Komposition war. Der Komponist studierte auch bei Antonín Rejcha und man kann sagen, dass er der Erbe der alten Welt der Hofkapellen war. Er spielte für Napoleon und seinen Nachfolger. Das Gegenteil stellt Charles Koechlin dar, ein sozialistischer Radikaler, in dessen Werk Inspirationen aller Art enthalten sind, der mystischen Orient, die Antike, Bachs Chorale, die Volkslieder, aber auch das Dschungelbuch oder Hollywoodfilme. Seine Trois pièces, also Drei Stücke, sind über die Hubertusthematik ein sehr meditatives Werk, die ursprünglich für Fagott und Klavier geschrieben worden sind. Für ein Fagott entstand auch das Werk aus der Werkstatt des bekannten französischen Harfenisten Bernard Andrèse. Wenn man seine Werke hört, ist es ein tolles Erlebnis, auch wenn sie anstrengender sind als die nachfolgende Ballade von Debussy, die zu bunten impressionistischen Träumen einlädt, sind. Fryderyk Chopin wird gleichfalls mit Frankreich verbunden. Von dessen ausschließlich für Klavier bestimmten Werken leiht sich das Repertoir die Fantasie-Impromptu Cis-Moll aus, die für die Harfe bearbeitet wurde. Das Programm endet mit einer ausdrucksstarken modernen Sonate für Soloharfe des niederländischen Autors Kotsier.

Die Besetzung mit Jana Boušková, für die Premiere Shankars Sonate, für ein Cello und eine Harfe, forderte der berühmte Cellist Mstislaw Rostropowitsch. Die Professorin für Harfe Susan McDonald äußerte sich über Boušková, dass sie das Talent des Jahrhunderts sei. Ähnlich begeistert spricht auch die Kritik über sie.

Jana Boušková ist eine vielgefragte Interpretin auf den Bühnen der ganzen Welt und sie tritt mit den besten Orchestern, aber auch mit Kammerensembles auf. Seit dem Jahr 2015 ist sie Soloharfenistin

69

2. října / 2. Oktober

dříve vyhrávala. Hraje na koncertní nástroj, který jí byl udělen jako cena na soutěži International Harp Competition v USA v roce 1992.

Radek Baborák se po patnácti letech působení na postu sólo hornisty v Berlínské filharmonii, Mnichovské filharmonii, u Bamberských symfoniků a v České filharmonii začal intenzivně věnovat dirigování. Přitom ale neopustil koncertní dráhu.

Dirigentský debut absolvoval Radek Baborák na evropském turné s Mito Chamber Orchestra v roce 2008, kde byl vyzván k záskoku za indisponovaného maestra Seiji Ozawu. Od té doby dirigoval Radek Baborák orchestry jako Pražský symfonický orchestr FOK, PKF– Prague Philharmonia, Orchestr Národního divadla, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Rýnskou státní filharmonii Koblenz, Georgische Kammerorchestra Ingolstadt, Tokyo Philharmonic Orchestra, New Japan Philharmonic Orchestra. Jako dirigent i jako sólista je Radek Baborák dramaturgickou chloubou významných tuzemských i světových festivalů. Na pražské HAMU se věnuje pedagogické činnosti a je zakladatelem a dirigentem orchestru Česká Sinfonietta a uměleckým vedoucím souborů Baborák Ensemble, Český hornový sbor a Pražští komorní sólisté.

der Tschechischen Philharmonie.

Sie arbeitete mit Jurij Bašmet, Patrick Galloisem, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff und weiteren ausgezeichneten Künstlern zusammen.

neděle 2. října, 17.00 / Sonntag 2. Oktober, 17.00 Mimoň, kostel sv. Petra a Pavla, Kirche St. Peter und Paul

Jana Boušková wir als Interpretin aber auch Pädagogin geschätzt.

Sie unterrichtet an dem Königlichen Konservatorium in Brüssel und an der Akademie der musischen Künste in Prag. Sie veranstaltet Meisterkurse an den Musikschulen, sie nimmt an internationalen Symposien teil, und sie ist Jurymitglied bei prestigeträchtigen Wettbewerben, die sie früher selbst gewann. Sie spielt ein Instrument, das ihr im Jahr 1992 bei dem Wettbewerb International Harp Competition, verliehen wurde.

Radek Barborák begann sich nach fünfzehn Jahren, in denen er als Solist bei der Berliner Philharmonie, bei den Bamberger Symphonikern und bei der Tschechischen Philharmonie, das Waldhorn spielte, intensiv mit dem Dirigieren zu beschäftigen. Gleichzeitig verließ er aber die Konzertkarriere nicht. Das Dirigentendebüt absolvierte Radek Barborák bei einer europäischen Tournee mit dem Mito Chamber Orchestra im Jahr 2008, wo er den indisponierten Maestro Seiji Ozawu vertrat. Seit dieser Zeit dirigierte Barborák Orchester wie das Prager symphonisches Orchester FOK, PKF–Prague Philharmonia, das Orchester des Nationaltheaters, das Deutsche SymphonieOrchester Berlin, die Rheinländer Staatsphilharmonie, das Georgische Kammerorchester Ingolstadt, das Tokyo Philharmonic Orchestra und die New Japan Philharmonic Orchestra.

Als Dirigent sowie als Solist ist Radek Barborák der dramaturgische Stolz von bedeutenden Festivals zu Hause und auf der ganzen Welt. An der Prager Akademie der musischen Künste wirkt er als Pädagoge, er ist der Gründer und Dirigent des Orchesters Tschechische Sinfonietta und künstlerischer Leiter der Ensembles: Barborák Ensemble, Tschechischer Hornchor und Prager Kammersolisten.

LOUTNA ČESKÁ BÖHMISCHE LAUTE ENSEMBLE INÉGAL: Gabriela Eibenová – canto I. Daniela Čermáková – canto II. Adam Viktora – varhany, umělecký vedoucí / Orgel, künstlerischer Leiter

Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676): Loutna česká novodobá premiéra po nalezení partu prvních houslí (2014) / die neuzeitige Premiere nach dem Fund der Geigenpartitur (2014) I Předmluva II Povolání Duchovné Nevěsty (dialogue) III Matky Boží slavná Nadání IV Svadební Prstýnek V Panenská Láska VI Žehnání s Světem VII Duchovní Svadební Lázeň VIII Duší Věno IX Andělské Přátelství X Svadební Věneček XI Den Svadební XII Domácí Vojna mezi Duší a Tělem XIII Smutek bláznivých Panen

70

71

Český básník, skladatel, varhaník a sbormistr rytíř Adam Václav Michna z Otradovic je pokládán za iniciátora rozmachu české barokní hudební kultury. V mládí studoval u jezuitů a z jejich pražského nakladatelství pochází také Michnovo tištěné dílo. Dodnes se dochovalo 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských.

Michna pravděpodobně velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce obsahují i reminiscence renesančního období. Dodnes jsou známé jeho duchovní písně, zejména vánoční koledy.

Loutna česká z roku 1653 je cyklus třinácti písní věnovaných mystickému sňatku Krista s církví a Boha Otce s Pannou Marií. Ta byla známa jen ve varhanním partu a z neúplného particellu.

V roce 2014 ale nalezl muzikolog Petr Daněk v historické knihovně Vlastivědného muzea ve Slaném kompletní houslový part Loutny české. Díky tomu mohl být cyklus instrumentálně doplněn a celé dílo připraveno k rekonstrukci, kterou veřejně provedl na konci téhož roku Ensemble Inégal.

Gabriela Eibenová se po absolutoriu na Pražské konzervatoři a studiu v Londýně zaměřila především na interpretaci staré hudby a v tomto oboru se stala vyhledávanou sopranistkou. Účinkovala po boku renomovaných umělců a vytvořila několik titulních rolí v barokních operách u nás i v zahraničí. Hostovala ale také u České filharmonie, ve Státní opeře Praha nebo Divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 2000 byla u založení Ensemblu Inégal a později i Pražských barokních sólistů.

Na svém kontě má více jak 30 nahrávek. Zpívala pro papeže Jana Pavla II., Dalajlámu a řadu dalších osobností.

Daniela Čermáková vystudovala zpěv na konzervatoři v Brně, Teorii a provozovací praxi staré hudby na Filozofické fakultě MU v Brně a hudební výchovu na Pedagogické fakultě MU. Interpretaci hudby 16.–18. století se intenzivně věnuje ihned po absolutoriu konzervatoře.

V současné době spolupracuje s mnoha tělesy zabývajícími se hudbou baroka a klasicismu, mezi kterými nechybí Collegium

72

Der tschechische Komponist, Organist und Chorleiter der Ritter Adam Václav Michna von Otradovic wird als Urheber des Aufschwungs der tschechischen Barockmusikkultur betrachtet.

In seiner Jugend studierte er bei den Jesuiten und aus deren Prager Verlag stammt auch Michnas gedrucktes Werk. Bis heute sind 230 von seinen Kompositionen erhalten, die in fünf Sammlungen, in drei tschechische und zwei lateinische, eingereiht sind.

Michna kannte wohl sehr gut die Italienische Kompositionstechnik des Frühbarocks, einige seiner Werke enthalten sogar Merkmale der Zeit der Renaissance. Bis heute sind seine Kirchenlieder bekannt, vor allem die Weihnachtslieder.

Die Böhmische Laute aus dem Jahre 1653 ist ein Zyklus von dreizehn Liedern die der mystischen Vermählung von Christus mit der Kirche und dem Herrgott mit der Mutter Gottes der Jungfrau Maria gewidmet sind. Dieses Werk war nur aus einem Orgelpart aus einem nicht vollständigen Teil der vereinfachten Partitur bekannt.

Im Jahr 2014 fand aber der Musikwissenschaftler in der historischen Bibliothek des Heimatmuseums in Slaný den vollständigen Geigenpart der Böhmischen Laute.

So konnte das Werk instrumental ergänzt und seine Rekonstruktion vorbereitet werden. Das Ergebnis wurde Ende des gleichen Jahres vom Ensemble Inégal der Öffentlichkeit vorgeführt.

Gabriela Eibenová orientierte sich nach ihren Studium am Prager Konservatorium und in London vor allem auf die Interpretation der Alten Musik und in diesem Bereich wurde sie zur vielgefragten Sopranistin. Sie trat mitbekannten Künstlern auf und sie sang in vielen Barockopern bei uns, aber auch im Ausland. Sie war auch Gast der Tschechischen Philharmonie, in der Staatsoper Prag oder im Theater J. K. Tyl in Pilsen. Im Jahr 2000 war sie bei der Gründung des Ensemble Inégal und später auch bei der Gründung der Prager Barocksolisten. Sie hat mehr als 30 Tonaufnahmen gemacht. Sie sang für den Papst Johannes Paul II., für den Dalai Lama und für weitere Persönlichkeiten.

1704, Musica Florea, Hipocondria Ensemble, Musica Aeterna ad.

Kromě staré hudby se věnuje též hudbě jazzové a chansonové a věnuje se pedagogické a sbormistrovské činnosti.

Ensemble Inégal již od roku 2000 prezentuje poučenou interpretaci staré hudby na nejvyšší úrovni.

Kromě staré hudby ale soubor uvádí rovněž hudbu romantickou či současnou. Repertoárovým pilířem je dílo barokního génia Jana Dismase Zelenky.

Jádro Ensemblu Inégal tvoří vynikající čeští instrumentalisté a zpěváci, které dle potřeb prováděných děl doplňují další osobnosti. Vyhýbá se klasickému mainstreamu a od roku 2007 v rámci cyklu České hudební baroko – objevy a překvapení každoročně posluchačům zprostředkovává neznámou barokní hudbu, kterou uvádí v novodobých premiérách.

Adam Viktora je vynikajícím varhaníkem a uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté.

Vystupuje se soubory na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan. Kromě toho je též zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Na konzervatoři v Plzni vyučuje hru na varhany a na Pražské konzervatoři učí hudební teorii.

Daniela Čermáková studierte Gesang am Konservatorium in Brünn, weiter Theorie und Aufführungspraxis Alter Musik an der Philosophischen Fakultät der Masaryk-Universität in Brünn und Musikerziehung an der Pädagogischen Fakultät der Masaryk-Universität.

Der Interpretation der Musik des 16.-18. Jahrhunderts widmete sie sich gleich nach dem Studium am Konservatorium. In der Gegenwart arbeitet sie mit vielen Ensembles zusammen, die sich mit Musik des Barocks und der Klassik befassen, so dem Collegium 1704, der Musica Florea, dem Hypocondria Ensemble, der Musica Aeterna u.a. Neben der Alten Musik widmet sie sich auch dem Jazz und Chanson sowie der Tätigkeit als Pädagoge und Chorleiter.

Das Ensemble Inégal präsentiert seit dem Jahr 2000 werkgetreue Interpretation Alter Musik auf höchstem Niveau. Neben der Alten Musik führt das Ensemble auch Musik der Romantik und zeitgenössische Musik auf. Die Stütze der Repertoires ist jedoch das Werk des Barockgenius Jan Dismas Zelenka.

Den Kern des Ensembles Inégal bilden ausgezeichnete Instrumentalisten und Sänger, die je nach Bedarf durch weitere Persönlichkeiten ergänzt werden.

Es meidet den klassischen Mainstream und seit dem Jahr 2007 führen sie im Rahmen des Zyklus Böhmisches Musikbarock den Zuhörern unbekannte Barockmusik in neuzeitlichen Premieren auf.

Adam Viktora ist ein ausgezeichneter Organist und künstlerischer Leiter der Ensembles Inégal und der der Ensembles Inégal und Prager Barocksolisten. Er tritt mit den Ensembles bei Musikfestivals in ganz Europa auf, hält Vorträge, konzertiert bei internationalen Orgelkongressen und ist als Berater bei der Restaurierung alter Orgeln tätig. Außerdem ist er der Gründer und künstlerische Direktor des Tschechischen Orgelfestivals.

Am Konservatorium in Pilsen lehrt er Orgel und am Prager Konservatorium Musiktheorie

73

3. října / 3. Oktober

pondělí 3. října, 19.00 / Montag 3. Oktober, 19.00 Großschönau, evangelicko-luteránský kostel / Evangelische-lutherische Kirche

Jiří Antonín Benda (1722–1795): Sonatinas I–III Allegretto, Larghetto, Allegro Hector Berlioz (1803–1869): Les Nuits d’été (Letní noci,1832) Villanelle Le Spectre de la Rose Sur les Lagunes Absence Au Cimetiere L’ile Inconnue

MILOSTNÁ HRA DAS LIEBESPIEL Markéta Cukrová – mezzosoprán / Mezzosopran Barbara Maria Willi – kladívkový klavír / Hammerklavier Joseph Haydn (1732–1809): Original canzonettas (1794) The Mermaid’s Song Recollection Despair Pleasing Pain The Wanderer Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Sonata in G Major KV 283 Allegro Andante Presto Joseph Haydn (1732–1809): Ariadna na Naxu, kantáta pro hlas a kladívkový klavír / Ariadne auf Naxos, Kantate für Gesang und Hammerklavier Václav Jan Křtitel Tomášek (1774–1850): Am Flusse Schäfer’s Klaglied Der Fischer Die Spinnerin Erlkönig Wanderers Nachtlied

74

Haydnovy canzonetty vznikly jako technicky nenáročné písně, které ale stále ještě odrážely vkus a styl pozdního 18. století. Dílo bývá hodnoceno jako nejtrvanlivější autorovo vokální dílo malého rozsahu, neboť je na repertoáru mnoha současných zpěváků.

K Haydnovi se program vrací na konci první části. Kantáta Ariadna na Naxu vznikla na často užívaný motiv z řecké mytologie. Mozartova klavírní sonáta G dur patří mezi autorovy rané sonáty. Složil je během pobytu v Mnichově, plánoval jejich vydání a často je sám prováděl na koncertech v Mannheimu nebo v Paříži.

Po přestávce je program kromě jiného věnován písňové tvorbě poměrně málo známého českého skladatele Václava Jana Křtitele Tomáška. Jeho vliv a již za života dosaženou slávu později zastínil Bedřich Smetana. Tomáška lze ale přesto označit za důležitého preceptora českého hudebního romantismu. Klavírní práce Jiřího Antonína Bendy byly rovněž ve své době velmi ceněné a za svého „oblíbeného luteránského skladatele“ jej označil i Mozart.

Bendovo dlouholeté působení bylo totiž spjato s pruským královským dvorem. Závěr programu patří cyklu Letní noci Hectora Berlioze. Autora k němu inspirovala sbírka Théophila Gautiera, představitele pařížské bohémy. Cyklus si získal, zejména ve svém orchestrálním pojetí, velkou oblibu u francouzské veřejnosti poloviny 19. století.

Mezzosopranistka Markéta Cukrová studovala zpěv na Státní konzervatoři v Bratislavě a dosud studuje u hlasové pedagožky Marie Urbanové. V barokní hudbě u nás patří mezi nejvyhledávanější interpretky. Spolupracuje se soubory jako Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Ensemble

Haydens Canzonettas entstanden als technisch nicht anspruchsvolle Lieder, die aber immer noch den Geschmack des 18. Jahrhundert spiegelten. Das Werk gilt als besterhaltene Vokalkompositionen geringen Umfangs, denn es findet sich im Repertoire vieler zeitgenössischer Sänger. Zu Hayden kehrt das Programm am Ende des ersten Teiles zurück. Die Kantate Ariadne auf Naxos basiert auf einem häufig verwandten Motiv der griechischen Mythologie. Mozarts Klaviersonate G Dur gehört zu den frühen Sonaten des Autors. Er komponierte sie während seines Aufenthaltes in München, er plante sie zu veröffentlichen und trug sie selbst oft bei Konzerten in Mannheim oder Paris vor.

Nach einer Pause sind im Programm unteranderem auch Lieder von dem nicht sehr bekannten Komponisten Václav Jan Křtitel Tomášek angeführt. Sein Einfluss und Ruhm, den er schon zu Lebzeiten erntete, wurden später von Bedřich Smetana in den Schatten gestellt.

Tomášek kann man aber dennoch als Präzeptor der tschechischen Musikromantik bezeichnen. Die Klavierwerke von Jiří Antonín Benda wurden auch zu Lebzeiten geschätzt und Mozart bezeichnete ihn als seinen „beliebten lutherischen Komponisten“ bezeichnete ihn auch Mozart.

Bendas langjährige Tätigkeit war mit dem Preußischen Königshaus verbunden. Der Abschluss des Programmes gehört dem Zyklus Sommernacht von Hector Berlioze.

Den Autor inspirierte beim Komponieren die Sammlung von Théophil Gautiera, des Vertreters der Pariser Bohème. Der Zyklus war besonders für seine orchestrale Gestaltung bei der Pariser Öffentlichkeit im der Hälfte des 19. Jahrhunderts berühmt.

75

8. října / 8. Oktober

Inégal či Collegium Gabriely Demeterové, ze zahraničních pak se švýcarským orchestrem Musique des Lumières nebo polským Arte dei Suonatori. Je také členkou souboru Mala Punica, zaměřeného na hudbu středověké Itálie.

Jako host se podílela na nastudování opery Orfeo Claudia Monteverdiho na historické scéně pražského Národního divadla. Tamtéž vystupuje v Händelově opeře Rinaldo a v Hrách o Marii Bohuslava Martinů. Často vystupuje v oratoriích, v komorních programech a písňových recitálech, kde provádí písně klasicistních skladatelů Mozarta, Haydna a Tomáška a pozornost věnuje také otci písňového žánru Hectoru Berliozovi. Podílí se ale i na provádění skladeb moderních a soudobých autorů, jakou byla slavná kantáta Daria Milhauda Hospodářské stroje nebo kultovní Tehillim Stevea Reicha.

Barbara Maria Willi studovala ve Freiburgu, Štrasburgu, na salcburském Mozarteu a v Brně, kde dosáhla na doktorát za výzkum generálbasového stylu v 17. století.

V roce 2014 na brněnské JAMU založila oddělení staré hudby. Jako hráčka se specializuje na historické klávesové nástroje, cembalo, kladívkový klavír a varhany.

Barbara Maria Willi natočila řadu kritikou oceňovaných CD. Za Schmelzerovy sonáty ze slavného kroměřížského archívu obdržela cenu německé hudební kritiky.

Francouzské ocenění Choc du Monde de la Musique získalo její CD Salve Mater s gotickou hudbou pro varhany a hlasy.

V roce 2000 Barbara Maria Willi spolupracovala s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou a Thierry Grégoirem na projektu Händelovských kantát v rámci festivalu Concentus Moraviae. V Brně založila cyklus koncertů staré hudby. Je též dramaturgyní festivalu Bachův varhanní podzim. V roce 2011 publikovala generálbasovou detektivku.

76

Die Mezzosopranistin Markéta Cukrová studierte Gesang an dem Staatskonservatorium in Preßburg und bis heute studiert sie bei der Stimmen-Pädagogin Marie Urbanová.

In dem Bereich der Barockmusik gehört sie zu den meistgefragten Interpretinnen. Sie arbeitet mit den Ensembles Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Ensemble Inégal oder dem Collegium von Gabriela Demeterová, unter den ausländischen Ensembles dann mit dem Schweizer Orchester Musique des Lumières oder mit dem polnischen Arte dei Suonatori zusammen. Sie ist auch Mitglied des Ensembles Mala Punica, das sich mit der italienischen Musik aus dem Mittelalter befasst. Als Gast trat sie zum Beispiel bei der Oper Claudio Monteverdi auf der Bühne der historischen Szene des Nationaltheater auf. Dort tritt sie auch in Händels Oper Rinaldo und in der Oper „Spiele von Maria“ von Bohuslav Martinů auf. Oft tritt sie als Sängerin bei Aufführungen von Oratorien, bei Kammermusikprogrammen und Liederabenden auf, wo sie Lieder von klassizistischen Komponisten wie Mozart, Hayden und Tomášek interpretiert. Aufmerksamkeit widmet sie auch dem Vater des Liedergenres Hector Berlioz.

Daneben beteiligt sie sich an Aufführungen von modernen Kompositionen und Werken gegenwärtiger Autoren.

Barbara Maria Willi studierte in Freiburg, Straßburg, an dem Salzburger Mozarteum, und im Brünn, wo sie das Doktorat für Untersuchungen zum Generalbassstil im 17. Jahrhundert erlangte. Im Jahr 2014 gründete sie an der Brünner Musikakademie die Abteilung für alte Musik. Als Musikerin spezialisiert sie sich auf historische Tasteninstrumente, Cembalo, Hammerklavier und Orgel.

sobota 8. října, 19.00 / Samstag 8. Oktober, 19.00 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo / Jirásek Theater

TANEC DUŠE TANZ DER SEELE Dagmar Chaloupková, Radek Bohata, Michal Záhora – tvorba a tanec / Schaffen und Tanz Michal Záhora – námět, choreografie / Vorschalg, Choreopgraphie Carlo Natoli – hudba / Musik Jan Komárek – scénografie a světelný design / Bühnenbild und Lichteffekte

NANOHACH / Michal Záhora Diptych: taneční diptych zobrazující neustálý pohyb duše oscilující mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání Diptychon: dieser Tanz zeigt die Ständige Bewegung der Seele, die zwischen dem Himmel und der Erde schwebt.

Barbara Maria Willi nahm eine Reihe CD/S auf, die von der Kritik geschätzt werden. Für Schmelzers Sonaten bekam sie den Preis der Deutschen Musikkritik. Den Französischen Preis Choc du Monde de la Musique bekam ihr CD Salve Mater mit der gotischen Musik für Orgel und Gesangsstimmen. In Brünn gründete sie den Zyklus von Konzerten alter Musik. Sie übernahm auch die Dramaturgie des Festivals Bachs Orgelherbst. Im Jahr 2011 veröffentlichte sie eine GeneralbassDetektivgeschichte.

77

„Tím posledním tajemstvím je sám člověk. Kdyby někdo zvážil slunce na vahách, změřil fáze měsíce a zmapoval hvězdy sedmi nebí, stále zbývá on sám. Kdo může spočítat oběžnou dráhu své vlastní duše?“ V myšlence Oscara Wildea je obsažena základní otázka, na kterou taneční soubor NANOHACH hledá odpověď.

Představení DIPTYCH v choreografii Michala Záhory na sebe strhlo pozornost už po premiéře v roce 2014. Pro tu si soubor vybral, stejně jako pro českolipské představení, duchovní kulisu. Není to náhodou.

Slovo diptych je termínem z dějin umění označujícím dvoudílný oltářní obraz. Stejně tak ze dvou částí sestává i choreografie představení, různá témata jsou kladena do kontrastů a protikladů.

Ty však nejsou pevné, neustále se pohybují. Citlivá a promyšlená taneční inscenace nabízí rozmanité možnosti čtení.

Představení má dvě části. V první spolu, coby dva póly téže duše, tančí dva muži. Druhá část patří ženskému elementu, nořícímu se ze spuštěné drapérie, objevujícímu okolní svět. Pohyb pod oltářním obrazem podkresluje melancholická ambientní hudba, jíž prostupují ruchové efekty či minimalistické klavírní skladby.

Neustálý pohyb na jevišti je analogií lidské duše, jež osciluje mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání. Představení ji nalézá a snaží se zrekonstruovat její běh a rozkrýt tak největší lidské tajemství. Členy občanského sdružení a skupiny tanečního divadla NANOHACH založeného v roce 2004 jsou tanečníci, kteří se již několik let pohybují v profesionální tanečně-divadelní oblasti a spojuje je absolutorium Konzervatoře Duncan Centre v Praze. Sdružení podporuje a realizuje taneční umělecké aktivity. Vytváří podmínky pro mezinárodní výměnu umělců se zaměřením na projekty, které umožňují spolupráci českých tanečníků se zahraničními subjekty.

Umělecký záměr skupiny je založen na vzájemné kreativní spolupráci tanečníků s hostujícím choreografem. NANOHACH také produkčně zaštiťuje autorskou tvorbu některých českých choreografů.

78

„Das letzte Geheimnis ist der Mensch selbst. Wenn jemand die Sonne auf einer Waage wiegen würde, die Phasen des Mondes messen würde, und die Sterne der sieben Himmel zählen würde, würde er immer selbst noch übrig bleiben. Wer kann die Umlaufbahn der eigenen Seele messen?“ In den Gedanken von Oscar Wilde ist die Grundfrage enthalten, auf die das Tanzensemble NANOHACH eine Antwort sucht.

Die Vorstellung DIPTYCH in der Choreografie von Michal Záhora zog schon nach der Erstaufführung 2014 die Aufmerksamkeit auf sich.

Für diese Vorstellung, genau wie für die Vorstellung in Česká Lípa, wählte das Ensemble als Kulisse eine Kirche aus. Das ist kein Zufall. Das Wort Diptychon ist ein Termin aus der Kunstgeschichte und es Bezeichnet ein zweiteiliges Altarbild. Aus zwei Teilen ist auch die Choreographie der Aufführung Zusammengesetzt, die verschiedenen Themen werden als Kontraste hingestellt.

Die sind jedoch nicht fest, sie bewegen sich ständig. Diese gefühlvolle und durchdachte Tanzinszenierung bietet eine Vielfalt von Möglichkeiten, wie sie von dem Zuschauer verstanden werden kann, an.

Die Vorstellung hat zwei Teile.

In ersten Teil tanzen zwei Männer zusammen, dargestellt als zwei Gegenpole einer Seele. Der zweite Teil gehört dem weiblichen Element, das aus einer herabgelassenen Draperie auftaucht und das die umliegende Welt entdeckt. Die Bewegungen unter dem Altarbild untermalt die melancholische Musik, durch die Geräuscheffekte und minimalistische Klavierkompositionen durchdringen. Die ständige Bewegung auf der Bühne ist die Analogie zur menschlichen Seele, die zwischen dem Himmel und der Hölle in einer Unendlichkeit schwebt. Die Vorstellung findet sie und bemüht sich ihre Laufbahn zu rekonstruieren und so die größten Geheimnise der Menschheit aufzudecken.

Všechny realizované projekty upoutaly pozornost kritiků i diváků v Čechách a zahraničí. Kromě řady evropských zemí soubor prezentoval své taneční umění také v Argentině, Izraeli, Pákistánu, Egyptě nebo v USA. Tvorbu skupiny lemuje řada významných ocenění a nominací. Tím nejprestižnějším byla Cena za nejlepší light design 2010 v představení Zločin a trest.

Kingfestival v Rusku v roce 2011 ocenil přínos souboru cenou za Nejlepší současnou taneční performance a o dva roky později zde soubor obdržel cenu kritiků „the Other View“. Zasloužené uznání sklízí i v domácím prostředí, kde byl nominován na Cenu Respektu, Cenu Divadelních novin, Výroční cenu Opera plus nebo Cenu Thálie.

Soubor má na svém kontě celou řadu nápaditých a výborně hodnocených představení. Aktuálně se jeho tvorba zaměřuje na realizaci původních českých děl, která uvádí v posledních letech především v pražském divadle Ponec.

NANOHACH vstupují často také do veřejného prostoru. Představili se v rámci různorodých site-specific projektů v Českém centru Praha, ve Společnosti Franze Kafky, v Botanické zahradě v Praze, v DOXu a dalších exteriérech, galeriích, nádražních budovách a továrních halách.

dem Konservatorium Duncan Centre in Prag. Der Bürgerbund unterstützt und realisiert künstlerische Aktivitäten.

Es bereitet die Bedingungen für einen internationalen Tausch der Künstler vor, der Bund orientiert sich auf die Zusammenarbeit der tschechischen Künstler mit Subjekten aus dem Ausland.

Die künstlerischen Bemühungen basieren auf wechselseitiger kreativer Zusammenarbeit mit dem Gastchoreographen augebaut.. NANOHACH unterstützt auch das Entstehen neuer Werke der tschechischen Choreographen.

Alle durchgeführten Projekte fanden die Aufmerksamkeit der Kritik und der Zuschauer in Böhmen und auch im Ausland. Außer n den europäischen Ländern tritt das Ensemble auch in Argentinien, Israel, Pakistan, Ägypten oder in den USA auf. Die Gruppe bekam mehrere Auszeichnungen und Nominierungen. Der wichtigste war der Preis für das beste Light Design 2010 für die Aufführung Schuld und Sühne. Das Kingfestival in Russland verlieh im Jahr 2011 dem Ensemble den Preis für die beste gegenwärtige Tanzperformanz und zwei Jahre danach bekam das Ensemble den Preis der Kritik „the Other View“.

Verdiente Anerkennung erfährt das Ensemble auch zu Hause, es wurde für den Preis Respekt, den Preis der Theaterzeitung, den Preis der Opera plus oder den Preis Thalie nominiert.

Das Ensemble hat schon eine ganze Reihe einfallsreicher und gut bewerteter Aufführungen realisiert. Aktuell widmet es sich tschechischen Werken, die es in den letzten Jahren im Prager Theater Ponec aufführt. NANOHACH tritt auch oft an öffentlichen Orten auf. Es präsentiert sich bei verschiedensten site-specific Projekten im Tschechischen Zentrum Prag, in der Gesellschaft Franz Kafka, im Bothanischen Garten Prag, im DOX und anderen Exterieuren, Galerien, Bahnhofshallen und Fabriken.

Die Mitglieder des Bürgenbundes und des Tanztheaters NANOHACH, das im Jahr 2004 gegründet wurde sind Tänzer, die sich schon einige Jahre auf der professioneller Tanzszene bewegen, sie verbindet das Studium an

79

15. října / 15. Oktober

sobota 15. října, 19.00 / Samstag 15. Oktober, 19.00 Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele / Kirche der Geburt des Hl. Johannes des Täufers

KDYŽ SKLO ZPÍVÁ WENN DAS GLAS SINGT SINFONIA DI VETRO (Německo / Deutschland): Ruth Baaten – zpěv a skleněná harmonika / Gesang und Glass Harmonika Sascha Reckert – skleněná harmonika / Glass Harmonika

Glasharmonika je dnes málo známý nástroj vynalezený Benjaminem Franklinem v roce 1761. Záhy si vydobyl velké popularity a skladby pro nástroj komponovali velcí skladatelé jako Mozart, Beethoven nebo Strauss. Sláva nového nástroje však netrvala dlouho. Uškodila mu i negativní pověst, podle které hráči na glasharmoniku upadají do vnitřní melancholie a nihilismu a při dlouhodobějším poslechu údajně hrozilo nervově slabým riziko zešílení.

Jisté rehabilitace se nástroj dočkal až v osmdesátých letech 20. století, kdy se o glasharmoniku začali zajímat soudobí autoři a první nadšenci začali restaurovat staré nástroje či vyvíjet nové. Některá z děl pro glasharmoniku přežila v transkripcích pro jiné nástroje, jiná zůstala pozapomenuta a jsou posluchači zprostředkována v kusech pro sólovou glasharmoniku a v duetech se zpěvem až dnes.

Altistka Ruth Baaten studovala klasický zpěv na Royal Academy of Music v Bruselu a na Royal College v Lutychu. Kromě toho absolvovala též obor hudební věda a dějiny umění na Université Libre v Bruselu a na univerzitě v Göttingenu. Doktorskou disertaci obhájila na univerzitě v Mohuči.

Během studií získala řadu stipendijních programů.

Johann Gottlieb Naumann (1741–1801): Menuetto Carl Leopold Röllig (asi 1745–1804): Tonstücke für Glasharmonika Johann Christian Müller (1776–1836): Adagio Johann Abraham Peter Schulz (1747–1800): Largo für die Glasharmonika Ludwig van Beethoven (1770–1827): Melodram für Stimme und Glasharmonika Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Adagio in C für Glasharmonika Solo, KV 617a Joseph Aloys Schmittbaur (1718–1809): Prelude Joseph Aloys Schmittbaur (1718–1809): Rondo Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) (připisováno / zuschreibt): Geistliche Oden für Stimme und Glasharmonika Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Zufriedenheit, KV 349 Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Sei Du mein Trost KV 391 Carl Friedrich Zelter (1758–1832): An den Mond, Der König von Thule Johann Rudolf Zumsteeg (1760–1802): Una, Ballade für Stimme und Glasharmonika Robert Schumann (1810–1856): Auf einer Burg, op. 39

80

Ruth Baaten v současnosti pracuje jako nezávislá zpěvačka v rámci několika formací. Zajímá se především o komorní hudbu, písňovou tvorbu a starou hudbu.

Kromě jiných je stálou členkou Sinfonia di vetro, wiesbadenského souboru věnujícímu se hře na historické i moderní skleněné nástroje.

Sascha Reckert je specialistou na hudební nástroje ze skla a tento málo známý segment světové hudby zpřístupňuje obecenstvu v koncertech a operních představeních.

Vystupoval s předními orchestry včetně Berlínských filharmoniků a Vídeňskou filharmonií a pravidelně vystupuje jako sólista v operních domech jako jsou Bayerische Staatsoper v Mnichově, Royal Opera House v Londýně, Opéra National Paříži, Mariinské divadlo v Petrohradě, Semperoper Dresden, Opera Tokyo nebo La Monnaie v Bruselu.

Die von Benjamin Franklin 1761 erfundene Glasharmonika ist heute ein nur wenig bekanntes Instrument.

Damals erlangte es schnell große Popularität und bedeutende Komponisten wie Mozart, Beethoven oder Strauss schufen Kompositionen für dieses Instrument. Der Ruhm des neuen Instruments war jedoch nicht von langer Dauer. Ihm schadete auch das Gerücht, das die Glasharmonikaspieler Melancholie und Nihilismus verfallen und nervenschwachen Personen bei längerem Zuhören der Wahnsinn droht.

Einer gewissen Rehabilitierung erlangte das Instrument erst in den achtziger Jahren 20. Jahrhunderts, als zeitgenössische Autoren sich für die Glasharmonika zu interessieren begannen und erste Liebhaber alte Instrumente restaurierten und neue entwickelten. Einige Werke für die Glasharmonika überlebten in Umschriften für andere Instrumente, andere blieben vergessen und werden den Zuhörern erst heute bruchstückhaft als Glasharmonikasolo oder im Duett mit Gesang vermittelt.

Die Altistin Ruth Baaten studierte klassischen Gesang an der Royal Academy of Music in Brüssel und an Royal College in Lüttich.

Außerdem absolvierte sie auch das Fach Musikwissenschaft und Kunstgeschichte an der Université libre in Brüssel und an der Göttinger Universität. Das Doktorstudium schloss sie an der Universität in Mainz ab. Während des Studiums bekam sie eine Reihe von Stipendien.

Ruth Baaten arbeitet in der Gegenwart als ungebundene Sängerin im mehreren Gruppen.

Sie interessiert sich besonders für Kammermusik, Lieder und alte Musik. Sie ist ein Mittglied des Ensembles Sinfonia di Vetro aus Wiesbaden, das sich mit dem Spiel auf historischen, aber auch modernen Glasinstrumenten befasst.

Sascha Reckert ist ein Spezialist für Musikinstrumente aus Glas und dieses wenig bekannte Segment der Weltmusik stellt er den Zuhörern in Konzerten und bei Opernaufführungen vor. Er trat mit den bedeutendsten Orchestern, einschließlich der Berliner Philharmoniker und der Wiener Philharmonie, auf. Er tritt als Solist

81

16. října / 16. Oktober

Glasharmoniku představil v řadě rozhlasových a televizních vysílání a realizoval mnoho nahrávek, na kterých spolupracoval s pěvkyněmi Annou Netrebko, Dianou Damrau, Natalií Dessay a Elenou Mosuc. Z jeho iniciativy uvedla Bavorská státní opera v roce 1991 Donizettiho operu Lucia di Lammermoor v originální verzi se sólo partem pro glasharmoniku.

V roce 2012 vznikla z tohoto projektu nahrávka, tentokrát v provedení Mariinského divadla s Natalií Dessay v roli Lucie. Podobně pionýrským činem respektujícím původní glasharmonikové party bylo nastudování Straussovy opery Žena beze stínu, provedené ve světové premiéře v roce 1991 na festivalu Salzburger Festspielen.

Sascha Reckert se věnuje nejen původní literatuře pro glasharmoniku z 18. a 19. století, ale zajímá jej i současná tvorba a soudobí skladatelé, kteří některé práce složili přímo pro něho a jeho umělecký soubor. Ten založil pod názvem Sinfonia di vetro v roce 1996. V nedávné době společně se svým ansámblem hostoval v milánské La Scale, Bavorské státní opeře a Lincolnově centru v New Yorku. Absolvoval také evropské turné s Mahlerovým komorním orchestrem.

Sascha Reckert rekonstruuje staré glasharmoniky a staví též nové nástroje. Vybavuje profesionálními nástroji instrumentalisty po celém světě. Nástrojem jeho vlastní konstrukce je verrofon, který nabízí velkou flexibilitu při provádění virtuózních pasáží, ale přitom stále zachovává charakteristický sférický zvuk glasharmoniky.

regelmäßig in Opernhäusern wie zum Beispiel in der Bayrischen Staatsoper in München, dem Royal Opera House in London, der Opera Nationale de Paris, dem Mariinski-Theater in Petersburg, der Semperoper in Dresden, der Oper in Tokyo oder in La Monnaie in Brüssel auf.

Die Glasharmonika stellte er in einer Reihe Fernseh- und Radiosendungen vor und er machte viele Aufnahmen, bei denen er mit den Sängerinnen Anna Netrebko, Diana Damrau, Natalia Dessay und Eleonore Mosuc zusammenarbeitete. Auf seine Initiative hin wurde in der Bayrischen Staatsoper im Jahr 1991 Donezettis Oper Lucia di Lammermoor in der Originalfassung mit einem Solopart für Glasharmonika aufgeführt..

Im Jahre 2012 entstand auch eine Aufnahme dieses dieses Projektes im Mariiski-Theater mit Natalia Dessay in der Rolle der Lucia. Ein ähnliches Projekt war das Einstudieren der Oper Frau ohne Schatten von Strauss, die Erstaufführung fand im Jahr 1991 während der Salzburger Festspiele statt.

Sascha Reckert beschäftigt sich nicht nur mit der Literatur für die Glasharmonika aus dem 18. und 19. Jahrhundert, es interessieren ihn auch die Werke der gegenwärtigen Autoren, die einige Werke direkt für Ihn und sein Kunstensemble schrieben. Das gründete er unter dem Namen Sinfonia di vetro im Jahr 1996.

Unlängst konzertierte er mit seinem Ensemble in Mailand in der La Scala, in der Bayrischen Staatsoper und im Lincoln-Centrum in New York.

Er absolvierte auch die Tournee durch Europa mit dem MahlerKammerorchester Sascha Reckert rekonstruiert auch alte Glasharmonikas und baut ebenfalls auch neue Instrumente.

Seine Instrumente besitzen viele Musiker auf der ganzen Welt.

Ein Instrument, das er selbst konstruierte ist das Verofon, das bei virtuosen Passagen sehr flexibel ist, und dabei hält es aber immer den charakteristisch sphärischen Ton der Glasharmonika.

neděle 16. října, 17.00 / Sonntag 16. Oktober, 19.00 Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda / Kirche des Hl. Zikmund

BIBER OŽÍVÁ / novodobá premiéra DER BIBER ERWACHT ZUM LEBEN / Premiere SOCIETAS INCOGNITORUM: Kateřina Šujanová – soprán / Sopran Yvetta Fendrichová – soprán / Sopran Ondřej Múčka – alt / Alt Eduard Tomaštík – tenor, umělecký vedoucí / Tenor, künstlerischer Leiter Martin Šujan – bas / Bass Vít Nermut – housle / Violine Jiří Sycha – housle, viola / Violine, Viola Ondřej Michal – violoncello / Cello František Dvořák – violon / Violon Marek Čermák – cembalo / Cembalo Přepis a spartace historických pramenů: E. Tomaštík Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704): Missa in contrapuncto à 4: Kyrie, Gloria Balletti Lamentabili à 4 Filipp Jakob Rittler (asi 1637–1690): Alma redemptoris Mater à 3 Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704): Missa in contrapuncto à 4: Credo, Arien à 4, Missa in contrapuncto à 4: Sanctus, Agnus Dei Pavel Josef Vejvanovský (1633–1693): Litaniae B: V: M: breves à 8

82

83

Na přepisu not objevené Biberovy mše se finančně spolupodílelo město Stráž pod Ralskem.

Strážský program je každoročně reminiscencí na vrcholně barokní dílo místního rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jemu je věnována stěžejní část repertoáru.

V něm jsou obsaženy v duchovních zpěvech a částech mší skladby vokálně instrumentální, v úvodu ale též sonáta pro sólové housle, která podtrhuje nadčasově krásné Biberovo houslové dílo.

Biber sice pocházel ze Stráže pod Ralskem, ale záhy odsud odešel studovat na jezuitské gymnázium do Opavy, kde se setkal s dalšími dvěma autory Filippem Jakobem Rittlerem a Pavlem Josefem Vejvanovským. Mladí budoucí skladatelé na sebe měli prokazatelný vliv a Vejvanovský s Rittlerem byli celoživotními přáteli. Kroměřížskou biskupskou kapelu, kde všichni jmenovaní působili, Biber opustil záhy a svou kariéru nakonec završil ve službách salzburského arcibiskupa Maxe Gandolpha von Kuenburg. Naopak Vejvanovský i Rittler dosáhli oba úspěšných hudebních kariér v rámci olomoucko-kroměřížského okruhu.

Právě z kroměřížského biskupského archívu potom pochází takřka kompletní dílo Vejvanovského i významná část Rittlerových kompozic.

Brněnský vokální kvintet Societas Incognitorum založený v roce 1998 se zabývá převážně interpretací hudby 16. a 17. století. Soubor aktivně vyhledává díla dosud málo známých barokních skladatelů českého a moravského regionu. Díky badatelské činnosti uměleckého vedoucího Eduarda Tomaštíka ansámbl objevil řadu skvostných děl, která novodobě premiéroval.

Název souboru tak koresponduje s obsahem jeho práce, neboť přináší publiku „společnost neznámých“ autorů, jejichž dílo neprávem na staletí pokryla vrstva archivního prachu. Tyto autory Societas Incognitorum prezentuje v rámci svých koncertů a též na několika CD, na kterých ožívají hudební kulisy moravských šlechtických rezidencí barokního období. Vokální kvintet vystupuje někdy též za doprovodu cimbálu nebo ke spolupráci přizvává vokální i instrumentální soubory.

84

Das Programm in Stráž ist alljährlich eine Reminiszenz an das Werk des hier geborenen Heinrich Ignaz Franz Biber aus der Zeit des Hochbarock von Heinrich Ignaz Franz Biber, der hier geboren wurde. Ihm ist der größte Teil des Repertoires gewidmet.

In dem Programm sind, in geistlichen Gesängen und Teilen von Messen, vokalinstrumentale Werke enthalten.

Zum Auftakt wird aber die Sonate für Solovioline erklingen, die die zeitlose Schönheit der Violinkompositionen von Biber unterstreicht.

Eduard Tomaštík je uměleckým vedoucím Societas Icognitorum, dirigentem, sbormistrem a také cimbalistou s absolutoriem bratislavské konzervatoře. Posléze studoval dirigování na Janáčkově akademii múzických umění. Své odborné znalosti si dále rozšířil doktorandským studiem hudební vědy na Filozofické fakultě MU v Brně. Svou badatelskou činností pravidelně přispívá k objasňovaní hudebně-historických souvislostí mezi Moravou a Evropou.

Biber stammte zwar aus Stráž pod Ralskem, aber er verließ es bald, um in Opava das Jesuitengymnasium zu besuchen. Hier traf er auf zwei weitere Autoren Filipp Jakob Rittler und Pavel Josef Vejvanovský.

Die jungen Männer, die einmal Komponisten werden sollten, beeinflussten sich gegenseitig und sind auch lebenslang Freunde geblieben. Die bischöfliche Kapelle von Kroměříž, in der alle Genannten spielten, verließ Biber bald und krönte seine Karriere in den Diensten des Salzburger Bischofs Max Gandolph von Kuenburg. Vejvanovský und Rittler hingegen machten im Raum Olmütz und Kroměříž eine erfolgreiche Musikerkarriere. Gerade im bischöflichen Archiv von Kroměříž fand sich fast das ganze Werk von Vejvanovský und ein bedeutender Teil des der Kompositionen von Rittler. Das Brünner Vokalquintett Societas Incognitorum das im Jahr 1998 gegründet wurde, befasst sich mit der Interpretation der Musik des 16. und 17. Jahrhunderts. Das Ensemble sucht aktiv nach Werken von unbekannten Barockautoren aus der böhmischen und mährischen Region. Dank der Forscherarbeit des Künstlerischen Leiters Eduard Tomaštík entdeckte das Ensemble eine Reihe von wertvollen Werken, die sie neuaufführten. Der Name des Ensembles stimmt also mit dem Inhalt seiner Arbeit überein, denn das Ensemble bring dem Publikum „die Gesellschaft der Unbekannten“ Autoren, deren Werke der Archivstaub unverdienterweise für Jahrhunderte bedeckte. Diese präsentiert die Societas Incognitorum im Rahmen ihrer Konzerte und auch auf einigen CD/-S, in denen die Kulissen der mährischen Adelssitze der Barockzeit aufleben. Das Vokalquintett tritt manchmal in Begleitung eines Zymbalons auf, oder es werden Vokal- oder Instrumentalensembles eingeladen.

V roce 1998 založil Eduard Tomaštík komorní soubor staré hudby Societas Incognitorum, se kterým uskutečnil řadu koncertních a studiových novodobých premiér ve spolupráci s Českou televizí a mnoha rozhlasovými stanicemi.

Soubor pod jeho vedením vyhledává spolupráci s předními interprety staré hudby, jako jsou Stephen Stubbs, Schola Gregoriana Pragensis, Barbara Maria Willi a další. V posledních letech se Eduard Tomaštík začal zabývat také žánrovými přesahy staré hudby a hledat společné jmenovatele se současnými hudebními proudy.

To vyústilo ve spolupráci se slovenským jazzovým triem Pacora.

Mimo to je Eduard Tomaštík zakládajícím členem hudebního tria PONK, jehož hlavním záměrem je přetlumočit široké veřejnosti moravský folklór moderními prostředky.

Eduard Tomaštík ist der Künstlerische Leiter des Ensembles Societas Icognitorum, er ist Dirigent, Chorleiter und Zymbalspieler mit Abschluss am Konservatorium in Bratislava. Nach diesem Studium studierte er Dirigieren an der Janáček Akademie der musischen Künste. Seine Fähigkeiten erweiterte er sich bei dem Doktorstudium der Musikwissenschaft an der Philosophischen Fakultät der Masaryk Universität in Brünn.

Mit seinen Musikwissenschaftlichen Untersuchungen klärt er die historischen Zusammenhänge von Mähren und Europa.

Im Jahre 1998 gründete Eduard Tomaštík das Kammerensemble der alten Musik Societas Icognitorum, mit dem er eine Reihe Konzertoder Studioprämieren verwirklichte, das geschah in der Zusammenarbeit mit dem Tschechischen Fernsehen und mit vielen Radiosendern. Das Ensemble sucht unter seiner Leitung die Zusammenarbeit mit führenden Interpreten der Alten Musik, wie es Stephen Stubbs, Schola Gregoriana Pragensis, Barbara Maria Willi und weitere sind.

In den letzten Jahren begann sich Eduard Tomaštík auch mit anderen Genres, die über die Alte Musik hinausgehen, zu beschäftigen und sucht einen gemeinsamen Nenner mit zeitgenössischen Musikrichtungen. Das mündete in einer Zusammenarbeit mit dem slowakischen Jazztrio Pacora.

Außerdem ist Eduard Tomaštík ein Gründungsmittglied des Trios PONK, dessen Hauptabsicht es ist die mährische Folklore, der breiten Gesellschaft, anhand moderner Mittel, zu präsentieren.

85

22. října / 22. Oktober

sobota 22. října, 19.00 / Samstag 22. Oktober, 19.00 Úštěk, synagoga / Synagoge

ZAPOMENUTÉ PERLY...

VERGESSENEN PERLEN...

PRO ARTE BOHEMICA: Michaela Ambrosi – historické flétny / Flöte Petra Žďárská – cembalo / Cembalo

Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813): Sonáta D Dur pro flétnu basso continuo, op. 10/6 / Sonata D-Dur für Flöte und Basso continuo Op. 10/6 Allegro, Adagio, Allegro Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Sonata seconda B dur pro sólové cembalo / Sonata seconda B-Dur für Cemballo Andante, Allegro non molto, Menuet en trio, Andantino, Allegro assai Jiří Čart (1708–1778?): Sonáta h moll pro flétnu a basso continuo, op.1/5 / Sonata H-Moll für Flöte und Basso continuo Largo, Allegro, Allegretto Charles Wagner (?): Andante C dur s variacemi na téma Josefa Haydna / Andante con Variazioni auf Thema von Joseph Haydn Jiří Antonín Benda (1722–1795): Sonáta G Dur pro flétnu a obligátní cembalo, L.642.b / Sonata G-Dur für Flöte und Cemballo, L.642.b Allegro moderato, Andante, Allegro

86

Hudební emigrace byla jedním z rysů českého hudebního života 18. století, avšak nebyl to jev úplně nový. V naší hudební historii se objevují zprávy o českých muzikantech v kapelách rozličných zahraničních dvorů či hudebních centrech zpětně až do středověku.

Sousední země nabízely místa v nově vznikajících kapelách věhlasných panovnických sídel a útěk mohl zbavit nejen potupné lokajské služby, ale i nevolnictví, kterým byli tito uprchlíci sužováni v rodných krajinách.

Někteří původem čeští emigranti, jako například Jan Dismas Zelenka, Josef Mysliveček či Jan Ladislav Dusík, došli k zasloužené slávě, ale jiní, je-li možno za ně mluvit, stále čekají na svůj návrat do obecného povědomí. Novodobá závislost na německém muzikologickém kánonu rodícím se v devatenáctém století vytlačila Čarta, Vodičku a Štěpána z hudební mapy a pomíjelo je i další české hudební bádání. Teprve v poslední době si jejich melodie obsahující energii, rozmanitost i lidové slovanské nápěvy získávají zaslouženou pozornost interpretů.

Michaela Ambrosi studovala flétnu na Pražské konzervatoři ve třídě Jana Riedlbaucha a absolvovala obor hra na historickou příčnou flétnu na UK v Praze ve třídě Jany Semerádové. Magisterské hudební vzdělání dokončila na věhlasné Královské konzervatoři v Den Haagu ve třídě Wilberta Hazelzeta a Kate Clark. V posledním ročníku byla zvolena pro sólo v projektu s Orchestra of the Eighteenth Century, který dirigoval světoznámý průkopník historické interpretace Frans Brüggen. Krátce nato debutovala s Amsterdam Baroque Orchestra dirigenta Tona Koopmana. Erasmus pobyt strávila ve třídě Marcella Gattiho na Conservatorio Evaristo Felice Dall‘Abaco ve Veroně. V náročném konkurzu vyhrála studijní stáž u Orchestra of the Age of Enlightenment v Londýně.

Vedle koncertování je Michaela Ambrosi též nadšenou hudební vědkyní. V jejím současném zájmu stojí život a dílo Jiřího Čarta, o kterém napsala svou magisterskou práci, za kterou obdržela cenu Královské konzervatoře. Čartovi se také věnuje ve své disertační práci

Die Musikemigration war ein Merkmal des tschechischen Musiklebens des 18. Jahrhunderts, dies war jedoch keine neue Situation.

In unserer Musikgeschichte existieren bis zurück ins Mittelalter Aufzeichnungen über tschechische Musikanten in den Kapellen der verschiedensten ausländischen Höfe und Musikzentren. Die benachbarten Länder boten Stellen in neu entstehenden Kapellen bedeutender Herrschaftssitze an, wobei die Flucht nicht nur vom schmählichen Lakaiendienst sondern auch von Leibeigenschaft befreite, die die Flüchtlinge in den heimatlichen Gefilden erdulden mussten.

Einige tschechische Emigranten, wie zum Beispiel Jan Dismas Zelenka, Josef Mysliveček oder Jan Ladislav Dusík bekamen den verdienten Ruhm, aber andere warten immer noch darauf, wieder ins allgemeine Bewusstsein gerückt zu werden.

Die neuzeitliche Abhängigkeit vom deutschen Musikkanon, der im 19. Jahrhundert entstand, tilgte Čarta, Vodička und Štěpán von der musikalischen Landkarte und auch die folgende tschechische Musikforschung ignorierte sie. Erst in letzter Zeit erhalten ihre Melodien voller Energie, Vielfalt und slawischer Volksweisen wieder die verdiente Aufmerksamkeit der Interpreten.

Michaela Ambrosi studierte Flöte an dem Prager Konservatorium in der Klasse von Jan Riedelbauch, sie absolvierte das Fach für historische Querflöte an der Prager Universität in der Klasse von Jana Semerádová.

Ihr Magisterstudium beendete sie an dem berühmten Konservatorium in Den Haag in der Klasse von Wilbert Hazelzet und Kate Clark. Im letzten Jahrgang wurde sie für das Solo im Projekt mit dem Orchestra of the Eighteenth Century ausgewählt, das der weltberühmte Dirigent für historische Interpretation Frans Brüggen leitete, ausgewählt. Kurz darauf debütierte sie mit dem Ensemble Amsterdam Baroque Orchestra unter Leitung des Dirigenten Ton Koopman. Das Studienprogramm Erasmus brachte sie in die Klasse von Marcello Gatti am Conservatorio Evaristo Felice Dall‘Abaco in Verona. Bei einem anspruchsvollen Konkurs gewann sie einen Studienaufenthalt bei dem Orchestra of the Age of Enlightenment in London.

87

23. října / 23. Oktober

na JAMU v Brně, kde vyučuje hru na historické příčné flétny.

V Pro Arte Bohemica chtějí Petra Žďárská i Michaela Ambrosi navázat na odkaz souboru Pro Arte Antiqua, který byl průkopníkem v historicky poučené interpretaci v českém prostředí.

Petra Žďárská původně studovala hru na klavír. V roce 2006 se rozhodla změnit nástroj a začala studovat cembalo ve třídě prof. Giedrė Lukšaitė-Mrázkové na pražské AMU. Zúčastnila se řady mistrovských interpretačních kurzů, mezi jinými Académie de Sablé ve Francii (Francois Lengellé) a Atelier für alte Musik Aflenz v Rakousku (Linde Brunmayr-Tutz, Marieke Spaans). Dále se učila u významných cembalistů jako jsou Jacques Ogg, Bernhard Klapprott, Jesper Boje Christensen, Václav Luks, Ilton Wiunisky nebo Vivian Sofronitsky.

V roce 2012 získala čestné uznání poroty na prestižní mezinárodní interpretační soutěži Pražské jaro a cenu Nadace Gideona Kleina pro nejlepšího českého účastníka celé soutěže. Petra Žďárská koncertuje sólově i spolu se soubory Prague cembalo duo a Pro Arte Bohemica.

Pedagogicky působí na Akademii múzických umění v Praze jako odborný asistent ve třídě prof. Giedrė Lukšaitė-Mrázkové a také na ZUŠ Učňovská v Praze.

Neben dem Konzertieren ist Michaela Ambrosi auch eine begeisterte Musikwissenschaftlerin.

Jetzt interessiert sie das Werk von Jiří Čárta, über den sie Ihre Magisterarbeit schrieb, für die sie den Preis der königlichen Akademie bekam. Mit Čárta befasst sie sich auch in ihrer Dissertation an der Musikakademie in Brünn, wo sie das Spiel auf historischen Querflöten unterrichtet.

neděle 23. října, 17.00 / Sonntag 23. Oktober, 17.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku / Textildruckzentrum

In Pro Arte Bohemica wollen Petra Žďárská und Michaela Ambrosia an das Vermächtnis des Ensembles Pro Arte Antiquam anknüpfen, das der Wegbereiter werkgetreuer Interpretation im tschechischen Umfeld war.

Petra Ždárská studierte ursprünglich Klavier. Im Jahr 2006 entschloss sie sich das Instrument zu wechseln und begann mit dem Studium des Cembalos in der Klasse der Prof.

Giedrė Lukšaitė-Mrázková an der Prager Musikakademie. Sie nahm an einer Reihe von Meisterkursen teil, unter anderen an der Académie de Sablé in Frankreich (Francois Lengellé) und im Atelier für Alte Musik Aflenz in Österreich (Linde BrunmayrTutz, Marieke Spaans). Sie lernte bei bedeutenden Cembalisten wie Jaques Ogg, Bernhard Klapprott, Jesper Boje Christensen, Václav Luks, Ilton Wiunisky oder Viviana Sofronitsky sind.

Im Jahr 2012 bekam sie die ehrliche Anerkennung der Jury beim internationalen Wettbewerb Prager Frühling und den Preis der Stiftung von Gideon Klein, für den besten tschechischen Teilnehmer an diesem Wettbewerb. Petra Žďánská konzertiert als Solistin aber auch zusammen mit dem Ensemble Prague cembalo duo und Pro Arte Bohemica. Als Pädagogin ist sie an der Musikakademie in Prag tätig und als Fachassistentin auch in der Klasse der Prof. Giedrė Lukšaitė-Mrázková und auch an der Grundkunstschule Učňovská in Prag.

VÁŠEŇ NA ČTVRTOU LEIDENSCHAFT HOCH VIER PAVEL HAAS QUARTET: Veronika Jarůšková – housle / Violin Marek Zwiebel – housle / Violin Radim Sedmidubský – viola / Viola Peter Jarůšek – violoncello / Cello Bohuslav Martinů (1890–1959): Smyčcový kvartet č. 3, H.183 / Streichquartett No. 3, H. 183 Allegro, Andante, Vivo Antonín Dvořák (1841–1904): Smyčcový kvartet č.12 F dur, op. 96, B.179 Americký / Streichquartett No. 12 F-Dur, Op. 96 „Amerikanische“ Allegro ma non troppo Lento Molto vivace Finale. Vivace ma non troppo Ludwig van Beethoven (1770–1827): Smyčcový kvartet Es dur, op. 127 / Streichquartett Es-Dur, Op. 127 Maestoso. Allegro Adagio, ma non troppo e molto cantabile Scherzando vivace Finale. Allegro – Allegro comodo

88

89

Kontrastně sestavený program koncertu unáší posluchače zpět proti proudu času komorním dílem Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka až k dovršiteli klasicismu Ludwigu van Beethovenovi.

Třetí kvartet Bohuslava Martinů zachycuje životní pocit moderního člověka v evropském velkoměstě.

Martinů dílo napsal během svého francouzského působení a důsledně a vtipně zde ventiloval hudební atmosféru Paříže dvacátých let, která na něj bezprostředně působila. Skladba odráží jeho mládí a kosmopolitní názory a v podstatě byla určena místnímu avantgardnímu publiku.

Smyčcový kvartet F dur Americký Antonína Dvořáka je nejuvolněnější skladbou jeho kvartetního repertoáru a vznikl po napsání dramatických a bilancujících děl.

Americké kvarteto má proti nim docela jinou, odlehčenou atmosféru plnou radosti. Dvořák jej napsal během prázdninového pobytu ve vesnici Spillville, ve státě Iowa, obklopen českými emigranty.

Za Dvořákem sem po dlouhém odloučení přijely i jeho děti. Náčrt kvartetu vznikl během pouhých tří dní, na poslední list si Dvořák zapsal: „Zaplať pán Bůh, jsem spokojen. Šlo to rychle.“ Ludwig van Beethoven byl autorem celkem sedmnácti smyčcových kvartetů, z nichž posledních šest spadá do poslední dekády jeho života. Beethoven do nich vložil celý svár své komplikované hudební osobnosti a sumu svých životních zkušeností. V kvartetu F dur je obsažena nebývalá koncentrace Beethovenových myšlenek a jeho provedení vyžaduje od interpretů respekt, mimořádnou empatii a výraz.

Soubor Pavel Haas Quartet byl založen v roce 2002 a je nositelem jména a odkazu českého skladatele židovského původu, který byl v roce 1941 uvězněn v terezínském ghettu a o tři roky později zahynul v Osvětimi.

Pavel Haas Quartet se etabloval jako jeden z nejvýznamnějších komorních souborů současnosti.

Vystoupil v nejvěhlasnějších koncertních síních světa a nahrál několik cenami ověnčených CD. Členové souboru studovali

90

Das auf Kontrasten aufgebaute Programm des Konzertes führt die Zuhörer zurück auf der Zeitachse von den Kammermusikwerken Bohuslav Martinůs und Antonín Dvořáks bis zum Meister des Klassizismus Ludwig von Beethoven.

Das dritte Quartet von Bohuslav Martinů erfasst die Lebensgefühle eines modernen Menschen in einer europäischen Großstadt. Martinů schrieb dieses Werk bei seinem Aufenthalt in Frankreich und gab mit Witz die musikalische Atmosphäre des Paris der zwanziger Jahre wieder, die unmittelbar auf ihn wirkte. Die Komposition spiegelt seine Jugend und die kosmopolitischen Meinungen und war im Wesentlichen für die lokale Avantgarde bestimmt.

Das Streichquartett F Dur „amerikanisch“ von Antonín Dvořák ist eines der leichtesten Werke aus seinem Repertoire der Kompositionen für ein Quartet, es erstand nach seinen dramatischen und großen Werken.

Das Amerikanische Quartet ist im Vergleich zu diesen Werken leicht und voll von Freunde. Dvořák schieb es während seines Ferienaufenthaltes in dem Dorf Spillville, im Staat Iowa, wo er von tschechischen Emigranten umgeben war. Hier besuchten ihn, nach langer Zeit der Trennung, auch seine Kinder leicht und voller Freude. Die Skizze für das Quartet entstand nur in drei Tagen, und auf die letzte Seite schrieb Dvořák „Gott sein Dank, ich bin zufrieden. Es ging schnell.“ Ludwig van Beethoven ist der Autor von siebzehn Streichquartetts, von denen die letzten sechs während seiner letzten Lebensjahre geschrieben worden sind. Beethoven legte in sie den ganzen Zwist seiner komplexen Musikerpersönlichkeit und das Fazit seiner Lebenserfahrung.

Das Quartett F Dur enthält eine ungewöhnliche Fülle von Beethovens Gedanken und seine Aufführung erfordert von den Interpreten Respekt, große Empathie und Ausdruckskraft.

u legendárního violisty Smetanova kvarteta Milana Škampy, s nímž nadále úzce spolupracují.

V roce 2004 vyhrál Pavel Haas Quartet cenu Vittoria E. Rimbottiho ve Florencii, o rok později triumfoval v soutěži Pražského jara. Jen o měsíc později získal cenu za nejlepší provedení skladby Petera Maxwella Daviese na jedné z nejvýznamnějších mezinárodních kvartetních soutěží Premio Paolo Borciani v Itálii, což mu otevřelo cestu na světová podia.

Pavel Haas Quartet sklízel ovace v Bruselu, Benátkách, Paříži, Los Angeles, Tokiu i v Austrálii. V roce 2006 byl soubor vyhlášen Organizací evropských koncertních síní (ECHO) vycházející hvězdou pro koncertní sezónu 2007/08. V rámci projektu se uskutečnila vystoupení v sálech, jako jsou vídeňský Konzerthaus, salzburské Mozarteum, amsterdamský Concertgebouw, bruselský Palais des Beaux-Arts, pařížské Cité de la Musique, Filharmonie Köln, stockholmský Konserthuset nebo newyorkská Carnegie Hall.

Od té doby je soubor doslova hýčkán pořadateli významných hudebních svátků po celém světě a také svým exkluzivním vydavatelstvím, kterým je firma Supraphon. Desky nahrané Pavel Haas Quartetem získávají jedno prestižní ocenění za druhým.

Na zatím posledním CD z roku 2015 se soubor věnoval kvartetní práci Bedřicha Smetany.

Pavel Haas Quartet etablierte sich als eines der bedeutendsten Kammerensembles der Gegenwart.

Es trat in den bekanntesten Konzertsälen der Welt auf und nahm einige CD/-S, für die es Preise erhielt, auf. Die Mitglieder des Ensembles studierten bei dem legendären Violinist des Smetana Quartetts Milan Škampa, mit dem sie weiter eng zusammenarbeiten.

Im Jahr 2004 gewann das Pavel Haas Quartet den Preis Vittoria E. Rimbotti in Florenz, ein Jahr später triumphierten sie beim Festival Prager Frühling. Nur einen Monat später bekam es den Preis bei einem der bedeutendsten Wettbewerben, beim Quartettwettbewerb Premio Paolo Borciani in Italien für die beste Vorführung der Kompositionen von Peter Maxwell Daviese, dies öffnete ihm die Tore zu den Weltbühnen. Pavel Haas Quartet bekam einen Applaus in Brüssel, Venedig, Paris, Los Angeles, Tokio und in Australien. Im Jahr 2006 wurde das Ensemble von der Organisation der europäischen Konzerthäuser (ECHO) nominiert. In dem Rahmen des Projektes trat das Ensemble im Wiener Konzerthaus, im Salzburger Mozarteum, in Amsterdam im Concertgebouw, im Palais des Beaux-Arts in Brüssel, in Paris im Cité de la Musique, in der Philharmonie Köln, im Konserthuset in Stockholm, oder in Newyork in der Carnegie Hall. Seit dieser Zeit wird das Ensemble von den Organisatoren der bedeutendsten Musikveranstaltungen auf der ganzen Welt, und von den exklusiven Plattenstudios, von der Firma Supraphon regelrecht verwöhnt. Die Platten des Ensembles Pavel Haas Quartet bekommen einen prestigen Preis nach dem anderen.

Auf der Letzten CD aus dem Jahr 2015 widmete sich das Ensemble dem Quartettwerken von Bedřich Smetana.

Das Ensemble Pavel Haas Quartet wurde im Jahr 2001 geründet und es ist der Träger des Nachlasses des jüdischen Komponisten, der seit dem Jahr 1941 im Ghetto Theresienstadt gefangen gehalten wurde und später in Auschwitz starb.

91

30. října / 30. Oktober

neděle 30. října, 17.00 / Sonntag 30. Oktober, 17.00 Schirgiswalde, Mariä Himmelfahrt Kirche

Barokní hudba kladoucí důraz na zpěvnost a emoce často užívala vyprávěcích schopností dechových nástrojů. V první polovině 18. století bylo napsáno obrovské množství literatury i pro hoboj, důležitý nástroj každé dvorní kapely.

Autorem desítek koncertů pro hoboj a orchestr byl italský mistr Antonio Vivaldi. Koncert C dur pro hoboj je typickým reprezentantem vivaldiovského espritu.

V německém kulturním okruhu v tomto období pro hoboj napsali mnoho literatury i Johann Sebastian Bach a jeho přítel Georg Philipp Telemann. Díla představují oproti Vivaldimu i v rámci jednoho období docela odlišné světy. Přesto jsou podobné ve své propracovanosti a vysokých technických nárocích na interpreta.

POMOZTE NÁM SLYŠET benefiční koncert pro Nadační fond Ozvěna

HELFT SIE UNS ZU HÖREN Benefizkonzert für Sitifftungsfond Ozvěna Vilém Veverka – hoboj / Oboe

ENSEMBLE 18+ Antonio Vivaldi (1678–1741): Koncert C–dur pro hoboj, smyčce a continuo, RV 450 / Konzert C–Dur für Oboe, Streicher und Continuo, RV 450 Allegro molto, Larghetto, Allegro Antonio Vivaldi (1678–1741): Sinfonia D–dur pro smyčce a continuo, RV 122 / Sinfonia D–Dur für Streicher und Continuo, RV 122 Allegro, Largo, Presto Johann Sebastian Bach (1685–1750): Koncert F–dur pro hoboj, smyčce a continuo, BWV 49/169 / Konzert F–Dur für Oboe, Streicher und Continuo, BWV 49/169 Allegro, Siciliano, Allegro Tomaso Albinoni (1671–1751): Sonáta a cinque D dur pro smyčce a continuo, op. 2, č. 1 / Sonata a cingue D–Dur für Streicher und Continuo, Op. 2, č. 1 Grave e adagio Allegro, Adagio, Allegro Georg Philipp Telemann (1681–1767): Koncert d–moll pro hoboj, smyčce a continuo / Konzert D–Moll für Oboe, Streicher und Continuo Adagio, Allegro, Adagio, Allegro

92

Vilém Veverka absolvoval Pražskou konzervatoř u Františka Xavera Thuriho a Akademii múzických umění v Praze u Liběny Séquardtové. Navštěvoval také kurzy významného francouzského hobojisty Jean-Louis Capezzaliho.

Zásadní impuls v jeho uměleckém rozvoji přineslo účinkování v Gustav Mahler Jugendorchester a následné studium u předního německého hobojisty Dominika Wollenwebera na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně, na které navázal dvouletým účinkováním v proslulé Berlínské filharmonii (Karajan Stiftung).

Jeho hudební cestu ovlivnili přední světoví hobojisté Albrecht Mayer, Hansjörg Schellenberger, Maurice Bourgue a Heinz Holliger. V roce 2003 Vilém Veverka triumfoval na prestižní hobojové soutěži v Tokiu. Jako sólista vystoupil s předními českými i zahraničními orchestry. Nahrál a v českých premiérách provedl řadu náročných skladeb druhé poloviny 20. století, mezi kterými jsou zastoupeni Bennet, Berio, Britten, Yun, Zimmermann, Rihm a také koncert A few Minutes with an Oboist od Marka Kopelenta. V roce 2009 mu vyšlo u Supraphonu CD Risonanza, na kterém spolupracoval s harfenistkou Kateřinou Englichovou a klavíristou Ivem Kahánkem, v témže roce nahrál u vydavatelství Arco Diva Hobojový koncert Bohuslava Martinů.

Die Barockmusik legt großen Wert auf die Melodie und die Emotionen, deswegen nutzte sie oft Blasinstrumente. In der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts entstand eine große Menge von Werken für Oboe, die ein bedeutendes Instrument für die Hofkapellen war.

Autor von mehreren Dutzend Konzerten für Oboe und Orchester war der italienische Meister Antonio Vivaldi. Das Konzert C DUR für eine Oboe ist typisch in Vivaldis Stil komponiert.

Im deutschsprachigen Raum schrieben auch Johann Sebastian Bach und sein Freund Georg Philipp Telemann für dieses Instrument viele Werke. Die Werke sind zwar aus der gleichen Zeit, jedoch unterscheiden sie sich von den Werken Vivaldis. Aber in der perfekten Bearbeitung und mit den hohen technischen Ansprüchen an den Interpretern ähneln sie den Werken Vivaldis.

Vilém Veverka absolvierte das Prager Konservatorium bei Franz Xaver Thuri und die Musikakademie Prag bei Liběna Séquardt. Er besuchte auch Kurse des bedeutenden französischen Oboisten Jean-Louis Capezzali. Einen bedeutenden Impuls in seiner künstlerischen Entwicklung brachte seine Zeit, in der er in dem Jugendorchester Gustav Mahler wirkte und folgend auch das Studium bei dem Vorderen deutschen Oboisten Dominik Wolleweber an der Hochschule für Musik Hanns Eisler in Berlin.

Nach diesem Studium wirkte er zwei Jahre bei der berühmten Berliner Philharmonie (Karajan Stiftung). Seine Musikkariere beeinflussten die vorderen Weltoboisten Albrecht Mayer, Hansjörg Schellenberger, Maurice Bourgue und Heinz Holliger. Im Jahr 2003 triumphierte Vilém Veverka an bei dem Prestigewettbewerb für Oboen in Tokio. Als Solist trat er mit den bekanntesten tschechischen, sowie ausländischen Orchestern auf. Er Machte Aufnahmen und führte in tschechischen Premieren von einer Reihe anspruchsvoller Kompositionen der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts, unter denen auch Bennet, Berio, Britten, Yun, Zimmermann, Rihm und auch das Konzert A few Minutes with an Oboist von Marek Kopelent vertreten sind, auf. Im Jahr 2009 wurde von Supraphon sein CD Risonanza herausgegeben, an dem er mit der Harfenistin Kateřina Englichová

93

3. listopadu / 3. November

Vilém Veverka je též zakládajícím členem PhilHarmonia Octet Prague a New Approach Ensemble.

Mladý, dynamický komorní soubor Ensemble 18+ vznikl v roce 2009. Hlavní myšlenkou dirigenta a cembalisty Vojtěcha Spurného bylo aplikovat kritéria historicky poučené interpretace na soubor moderních nástrojů. Konečným cílem je živá a neotřelá prezentace hudby na úrovni aktuálních interpretačních trendů a současného stupně muzikologického výzkumu.

Soubor většinou volí repertoár z 2. poloviny 18. století.

V koncertních programech je hojně zastoupeno dílo Haydnovo nebo raná tvorba Mozartova. Stálý základ orchestru tvoří osm až deset smyčců, případně dechové nástroje a cembalo. V poslední době se orchestr profiluje jako komorní těleso bez dirigenta.

Ensemble 18+ spolupracoval s izraelským dirigentem Elli Jaffem a řadou vynikajících českých sólistů, mezi kterými jsou zastoupeny pěvkyně Dagmar Pecková a Kateřina Kněžíková, houslistka Gabriela Demeterová, klarinetistkou Ludmila Peterková nebo flétnista Jan Ostrý.

V roce 2009 natočil své první CD Symphony Reloaded se symfoniemi českých autorů druhé poloviny 18. století. V loňském roce vyšla deska hobojových koncertů, kterou se souborem nahrál hobojista Vilém Veverka. Z aktuálních projektů patří k nejvýznamnějším novodobá premiéra klasicistní opery J. A. Koželuha Demofoonte.

und dem Klavierist Ivo Kahánek zusammenarbeitete. Im gleichen Jahr nahm er bei dem Verleger Arco Diva das Oboe Konzert von Bohuslav Martinů auf. Vilém Veverka ist auch ein Gründungsmittglied des Ensembles Philharmonia Octet Prague und des New Approach Ensembles.

čtvrtek 3. listopadu, 19:00 / Donnerstag 3. November, 19.00 Nový Bor, městské divadlo / Nový Bor, Stadttheater

Das junge dynamische Kammerensemble 18+ entstand im Jahr 2009. Der Hauptgedanke des Dirigenten und Cembalisten Vojtěch Spurný war, die historischen und gelehrten Interpretationen auf eine Gruppe moderne Instrumente anzuwenden. Das Endziel ist eine Lebhafte und abgegriffene Präsentation der Musik auf der Ebene aktueller Interpretation Trends und der gegenwärtigen musikologischen Forschungen.

Das Ensemble wählt ein Repertoire aus der 2. Hälfte des 18. Jahrhunderts aus. In den Konzertprogrammen sind häufig Haydens und Mozarts Werke vertreten. Die Grundgruppe des Orchesters bilden acht bis zehn Geigen, eventuell Blasinstrumente und ein Cembalo. In der letzten Zeit profiliert sich das Ensemble als Kammerensemble ohne Dirigenten.

Das Ensemble 18+ arbeitete mit dem Israelischen Dirigenten Elli Jaff und einer Reihe ausgezeichneter tschechischen Solisten, unter denen die Sängerinnen Dagmar Pecková und Kateřina Kněžíková, die Geigerin Demeterová, die Klarinetistin Ludmila Peterková oder der Flötist Jan Ostrý sind, zusammen.

Im Jahr 2009 nahm er sein erstes CD Symphony Reloaded mit den Symphonien der tschechischen Autoren der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts auf. In dem vergangenen Jahr wurde die Platte mit Oboen Konzerten, die mit dem Ensemble Vilém Veverka aufnahm, herausgegeben. Zu den aktuellen Projekten gehört die Prämiere der bedeutendsten neuzeitlichen klassischen Oper von J. A. Koželuh Demofoonte.

MARTA: POSLEDNÍ RECITÁL MARTA: DAS LETZTE REZITAL Marta Kubišová a skupina Petra Maláska Marta Kubišová und Petr Malásek Band 01/ Někde musí být ráj (Bohuslav Ondráček / Pavel Vrba) 02/ Cesta (Jindřich Brabec / Petr Rada) 03/ Lampa (Bohuslav Ondráček / Pavel Vrba) 04/ Ring – o – ding (Bohuslav Ondráček / Zdeněk Rytíř) 05/ Proudy (Prove It) (Randy Evretts, Horace Ott / Zdeněk Rytíř) 06/ Nechci být ta druhá (Petr Malásek / Václav Kopta) 07/ Flash Of Bordeaux (Robert Štolba / Marta Skarlandtová) 08/ Einodis (Karel Štolba / Marta Skarlandtová) 09/ Harmonie – duet s Milanem Heinem (Karel Štolba / Marta Skarlandtová) 09/ Unavený anděl – duet s Milanem Heinem (Petr Malásek / Marta Skarlandtová) 10/ Vyznání (Karel Štolba / Marta Skarlandtová) přestávka / Pause 11/ Dobrodružství s Bohem Panem (Greensleeves) (irská lidová / Miloň Čepelka) 12/ Odvěká žena (Natural Woman) (Gerry Goffin, Carole King / Pavel Vrba) 13/ Důvod mám (Walk On Bye) (Burt Bacharach, Hal David / Pavel Vrba) 14/ Jesse (Janis Ian / Václav Kopta) 15/ Promiň (Sorry, Seems To Be A Hardness World) (Elton John / Lukáš Hrabal) 16/ A to mě trápí (I Hope You Find It) (Steven Robson, Jeffrey Steele / Marta Skarlandtová) 17/ Balada o kornetovi a dívce (Bohuslav Ondráček / Zdeněk Rytíř) 18/ Mamá (When My Dollies Have Babies) (Sonny Bono / Eduard Krečmar) 19/ Nepiš dál (L. Štaidl, K. Gott / Rostislav Černý) 20/ Hej Jude (J. Lennon, P. McCartney / Zdeněk Rytíř)

94

95

Legendární zpěvačka ohlásila pro rok 2017 chystaný konec kariéry.

Do té doby vystupuje v divadle Ungelt v Praze a na zájezdech po celé republice s programem nazvaným Poslední recitál. Marta Kubišová se v něm loučí s pódiovým vystupováním i s diváky a nabízí to nejlepší ze své kariéry. Snaží se osvojit si umění odejít, disciplínu, kterou zvládá málokdo. Ona to však dokázala již jednou v sedmdesátých letech, kdy před kariérou upřednostnila mravní integritu a odmítla se zaprodat ideologii, která ztratila kredit. To vše z ní činí výjimečnou osobnost, u které zralé muzikantství přesahuje navíc ještě oduševnělé lidství.

V programu Poslední recitál se střídají živé kapely dvou zpěvaččiných dvorních kapelníků Petra Maláska a Karla Štolby.

V Novém Boru Martu Kubišovou doprovodí skupina Petra Maláska.

Během večera zazní skladby retrospektivně mapující zpěvaččinu kariéru a také její spolupráci s vynikajícími českými textaři Pavlem Vrbou, Zdeňkem Rytířem, Petrem Radou nebo Václavem Koptou. Na programu jsou ale i skladby nedávné, jejichž texty obstarala Marta Skarlandtová.

Marta Kubišová začala amatérsky zpívat s poděbradskou taneční kapelou. Od roku 1962 působila v pardubickém Stop divadle a v plzeňské Alfě. Od roku 1964 byla v angažmá v pražském Rokoku a záhy se zde sešla s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, s nimiž v roce 1968 založila legendární trio Golden Kids. V polovině šedesátých let se do povědomí širší posluchačské obce poprvé dostala s písní Loudá se půlměsíc. V roce 1967 vyhrála poprvé Zlatého slavíka. V roce 1968 díky pozvání Bruna Coquatrixe vystoupila i v pařížské Olympii, kde se setkala s Arethou Franklin.

Mezinárodně se začalo dařit také triu Golden Kids.

Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se stala píseň Modlitba pro Martu doslova národním protestsongem. V roce 1969 ještě vyšla v necenzurované verzi jediná sólová deska Marty Kubišové Songy a balady. Poté se ale zpěvačka definitivně znelíbila režimu a od roku 1970 následoval zákaz umělecké činnosti. V roce

96

Die legendäre Sängerin kündete das Ende Ihrer Kariere für das Jahr 2017 an. Bis zu der Zeit tritt sie im Theater Ungelt in Prag und bei ihrer Konzerttournee, die den Namen Das letzte Rezital trägt, in ganz Tschechien auf. Marta Kubišová verabschiedet sich hier, mit den Bühnenauftritten und bietet dabei ihren Zuhörern das Beste aus ihrer Kariere an. Sie bemüht sich die Kunst des Aufhörens anzueignen, eine Disziplin, die nur wenige beherrschen.

Ihr ist es aber schon einmal in den siebziger Jahren gelungen, wo sie sich die Moralische Integrität bewahren wollte und es ablehnte sich der Ideologie unterzuwerfen. Das alles macht aus ihr eine außergewöhnliche Persönlichkeit.

Im Programm des letzten Rezitals spielen zwei Kapellen, die sie während ihrer Kariere begleitet haben, es ist die Kapelle von Petr Malásek und von Karel Štolba. In Nový Bor begleitet Marta Kubišová Petr Malásek.

Während des Abends erklingen Lieder, die die Kariere der Sängerin aber auch die Zusammenarbeit mit Autoren wie Pavel Vrba, Zdeněk Rytíř, Petr Rada oder Václav Kopta, die Texte zu ihren Liedern schrieben, verfolgen. Auf dem Programm sind aber auch ihre neue Lieder, dessen Texte Marta Skarlandtová schrieb.

Marta Kubišová begann als Amateurin mit einer Kapelle in Poděbrady zu singen. Seit dem Jahr 1962 wirkte sie in dem Theater Stop in Pardubitz und im Pilsner Theater Alfa. Seit dem Jahr 1964 war sie bei dem Prager Theater Rokoko engagiert, nicht lange Zeit darauf traf sie sich mit Helena Vondráčková und Václav Neckář mit denen sie das legendäre Trio Golden Kids gründete.

In der Hälfte der sechziger Jahren wurde sie mit dem Lied „Loudá se půlměsíc“ bekannt.

Im Jahr 1967 gewann sie das erste Mal den Preis Böhmische Lerche/ Český slavík. Im Jahr 1968 trat sie dank der Einladung von Bruno Coquatrix in der Pariser Olimpia, wo sie Aretha Franklin begegnete, auf. Auf den Internationalen Bühnen wurden auch schnell Golden Kids bekannt.

Nach dem Einmarsch der Truppen der Warschauer-Pakt-Staaten am 21. August ist das Lied „Gebet für Marta“ regelrecht zu einem Protestsong geworden. Im Jahr 1969 wurde noch ihre einzige

1977 se stala signatářkou Charty 77 a po uvěznění Václava Havla i jejím mluvčím. V druhé polovině 80. let měla zpívat s kapelou The Plastic People of the Universe, ale toto angažmá překazila StB. Do roku 1989 tak Marta Kubišová veřejně zpívat nemohla, pouze v roce 1988 na jedné demonstraci zazpívala státní hymnu.

Sametová revoluce někdejší Zlatou slavici a osobnost nepokřiveného charakteru vynesla zpět na pódia.

V roce 1991 začala s moderováním Adventních koncertů pro ČT a v roce 1992 začala moderovat i pořad na pomoc zvířatům Chcete mě? Natočila několik nových alb, v pražském Divadle Ungelt uvádí pravidelně své recitály a v roce 2013 zde měl premiéru komorní muzikál Touha jménem Einodis o osudech baronky Sidonie Nádherné, ve kterém účinkuje v titulních úlohách společně s Anetou Langerovou.

Petr Malásek je skladatelem, klavíristou a kapelníkem. Vystudoval skladbu u Jiřího Pauera a Václava Riedlbaucha na pražské AMU. Komponuje především scénickou hudbu pro film, divadlo a televizi.

V roce 2003 byl nominován na filmovou cenu Český lev v kategorii Nejlepší hudba. Od roku 1990 spolupracoval se šansoniérkou Hanou Hegerovou a produkoval také její poslední album Mlýnské kolo v srdci mém z roku 2011.

Jako pianista je již 12 let členem jazzové formace František Kop kvartet, složené z předních českých jazzových osobností, na jejíž tvorbě se podílí i autorsky. Od loňského roku doprovází se svou kapelou Martu Kubišovou.

Soloschallplatte „Songs und Balladen“ ohne Zensur herausgegeben.

Die Sängerin wurde danach von dem Regime nicht geduldet und seit dem Jahr 1970 wurde ihr das Verbot zur künstlerischen Tätigkeit erlegt.

Im Jahr 1977 unterschrieb sie die Charta 77 und nach der Verhaftung von Václav Havel wurde sie Die Sprecherin der Charta.

In der zweiten Hälfte der achtziger Jahre sollte sie mit der Kapelle The Plastic People of the Universe singen, aber dieses Engagement wurde von der Staatsicherheit aufgehalten.

Bis ins Jahr 1989 durfte so Marta Kubišová nicht öffentlich singen, nur einmal sang sie im Jahr 1988 bei einer Demonstration die Staatshymne.

Die Samet Revolution brachte die ehemalige „Goldene Lerche“ zurück auf die Bühnen. Im Jahr 1991 begann sie die Adventskonzerte bei dem Sender ČT und im Jahr 1992 begann sie auch die Sendung die Tieren hilft (Wollen sie mich?) zu moderieren. Sie nahm auch einige neue Alben auf, und im Prager Theater Ungelt führt sie Regelmäßig ihre Rezitals vor, und im Jahr 2013 hatte hier auch das Kammermusical „Touha jménem Einodis“, dass das Schicksal der Baronin Sidonia Nádherná beschreibt, in dem sie in der Hauptrolle gemeinsam mit Aneta Langerová auftritt, seine Prämiere.

Petr Malásek ist ein Komponist, Klavierspieler und Kapellmeister.

Er studierte Komposition bei Jiří Pauer und Václav Riedlbauch an der Prager Musikakademie.

Er komponiert hauptsächlich szenische Musik, die für die Filmproduktion, Theater und für das Fernsehen bestimmt ist.

Im Jahr 2003 wurde er für den Preis Český levc/ Böhmische Löwe in der Kategorie Beste Musik nominiert. Seit dem Jahr 1990 arbeitete er mit der Chansonsängerin Hana Hegerová zusammen, er war Produzent ihres letzten Albums Mlýnské kolo v srdci mém/ Ein Mühlrad in Meinem Herzen aus dem Jahre 2011. Als Klavierspieler ist er schon 12 Jahre Mittglied der Jazzformation František Kopquartet. Das von den vorderen tschechischen Jazzpersönlichkeiten gebildet wird, für die er auch selbst komponiert. Seit dem vergangenen Jahr begleitet er mit seiner Kapelle auch die Sängerin Marta Kubišová.

97

8. listopadu / 8. November

úterý 8. listopadu, 19:00 / Dienstag 8. November, 19.00 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo / Jirásek Theater

MÁ TO SMYSL! Společně na pódiu aneb přehlídka žáků ZUŠ Česká Lípa

ES HAT SINN! Gemeinsam auf den Bühnen mit den Schüler der Grundkunstschule Česká Lípa

Jazzová farma a další žáci ZUŠ Česká Lípa Dan Bárta – zpěv, jako host Jazzová farma und weitere Schüler der Grundkunstschule aus Česká Lípa Dan Bárta – Gesang, als Gast

98

Základní umělecká škola v České Lípě je moderní institucí, která se má při pohledu zpět čím chlubit.

Kromě klasické naukové a nástrojové výuky škola nabízí celou řadu dalších projektů, které navenek zvyšují její atraktivitu. Uvnitř školy samotné pomáhají četné hudební formace mladé žáky inspirovat a motivovat k další umělecké činnosti mimo běžné výukové hodiny. V nedávné minulosti při ZUŠ Česká Lípa fungoval Orchestr partnerských měst, ve kterém společně pod taktovkou Pavla Hrice spoluúčinkovaly českolipské hudební talenty s dětmi z polského Bolesławiece. Dnes při škole působí Komorní soubor dechových nástrojů, Kytarový soubor, Smyčcový soubor Kubelík či ansámbl bubeníků fungující pod názvem Hluchá parta. Po loňském úspěšném projektu, který mladé českolipské talenty představil na jednom pódiu společně s klavíristou Petrem Maláskem, je i pro letošní rok připraveno pokračování…

Die Kunstgrundschule Česká Lípa ist eine moderne Institution, die im Rückblick auf die Vergangenheit stolz sein kann. Außer des klassischen Unterrichts bietet sie auch eine Reihe von anderen Projekten an, die ihre Attraktivität erhöhen. An der Schule bestehen Musikformationen, die die Schüler zur weiteren künstlerischen Aktivität auch außer die Schule inspirieren und motivieren sollen.

In der Vergangenheit wirkte an der Grundkunstschule auch ein Orchester der Partnerstädte, wo unter dem Taktstock von Pavel Hric die Schüler der Schüler aus Česká Lípa und aus dem Polnischen Boleslawice spielten. Heute wirkt an der Schule ein Kammerorchester, ein Gitarrenensemble, ein Streichensemble Kubelík oder ein Ensemble das den Namen Hluchá parta Trägt ( Taube Gruppe). Nach dem Erfolg im letzen Jahr, wo die jungen Talente auf einer Bühne gemeinsam mit Petr Malásek vorgestellt wurden, ist für dieses Jahr eine Zugabe vorbereitet.

Dan Bárta je český zpěvák, hudebník, textař a fotograf vážek.

Pro svou uměleckou činnost se rozhodl v roce 1991. Do širšího povědomí se uvedl s rockovou skupinou Alice, se kterou vydal tři alba. V následujících letech stál u zrodu Die El. Elefant!? a v roce 1994 pak přijal spolupráci v kapele J. A. R. V roce 1993 se s úspěchem zhostil role Ježíše a posléze Jidáše ve velmi úspěšném českém provedení muzikálu Jesus Christ Superstar a o rok později nastudoval roli Che v muzikálu Evita. V roce 1998 stál Dan Bárta jako leader v čele formace Sexy Dancers. Následně dal základní impuls ke vzniku skupiny ILLUSTRATOSPHERE, která v loňském roce oslavila již patnácté výročí existence. Aktuální album Maratonika dosáhlo na platinové prodeje. Dana Bártu můžeme také slyšet v rámci koncertování s jazzovým Robert Balzar Triem.

Za svou práci a přínos na české hudební scéně byl Dan Bárta Akademií populární hudby desetkrát oceněn v kategorii Zpěvák roku.

Dan Bárta ist ein tschechischer Sänger, Musiker, Autor von Musiktexten, Fotograf von Libellen. Für das Leben eines Künstlers entschied er sich im Jahr 1991. Bekannt wurde er mit der Rockgruppe Alice, mit der er drei Musikalben aufnahm. Er stand bei der Gründung der Gruppe Die El. Elefant!? Und im Jahr 1994 nahm er die Zusammenarbeit mit der Kapelle J. A. R. an. Im Jahr 1993 spielte er erfolgreich die Rolle des Jesus und danach des Judas in der sehr erfolgreichen tschechischen Aufführung des Musicals Jesus Christ Superstar und ein Jahr später studierte er die Rolle Che im Musical Evita ein. Im Jahr 1998 stad Bárta als leader der Formation Sexy Dancers im Vordergrund. Nachdem gab er den Impuls zur Entstehung der der Gruppe ILLUSTRATOSPHERE, die im vergangenem Jahr schön das fünfzehnte Jubiläum ihres Bestehen feierte. Das aktuelle Musikalbum Maratonika erreichte den Platinstatus. Dan Bárta können wir auch auf Konzerten mit dem Jazztrio Robert Balzar hören. Für seine Arbeit und Beitrag auf der tschechischen Musikscene wurde Dan Bárta von der Akademie der populären Musik zehnmal mit dem Preis „Sänger des Jahres“ ausgezeichnet.

99

10. listopadu / 11. November

čtvrtek 10. listopadu, 19.00 / Freitag 10. November, 19.00 Liberec, Dům kultury / Kulturhaus

ČESKÁ FILHARMONIE PO 45 LETECH V LIBERCI závěrečný koncert

DIE TSCHECHISCHE PHILHARMONIE NACH 45 JAHREN IN REICHENBERG/LIBEREC Abschlusskonzert Katia & Marielle Labèque – klavírní duo (Francie) / Piano Duo (Frankreich) Česká filharmonie Semjon Byčkov – dirigent (Rusko) / Dirigent (Russland)

Francis Poulenc (1899–1963): Koncert pro dva klavíry a orchestr d moll, FP 61 / Konzert für zwei Klaviere und Orchester d–Moll, FP 61 Allegro ma non troppo Larghetto Allegro molto Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893): Symfonie b moll Manfred, op. 58 / Manfred–Sinfonie, Op. 58 Lento lugubre – Moderato con moto Vivace con spirito Andante con moto Allegro con fuoco

Partner koncertu:

100

Koncert Francise Poulence pro dva klavíry a orchestr vznikl roku 1932, když si nadaný Poulenc doplňoval vzdělání u Charlese Koechlina.

Na smysly působící dramatická partitura je plná napětí a dynamiky a jde bezesporu o nejnáročnější skladatelovo dílo. Každá ze tří vět koncertu má pomalejší středovou pasáž, ve které jsou na sebe kladena hořkosladká témata a malé sentimentální příběhy.

Vše do sebe mechanicky zapadá a kulisa jednotlivých dialogů klavírů je lyricko-romantická a přesto ultimátní a netklivá. Jedná se o koncert bulvárů velkoměsta, v němž se emoce proplétají mezi jeho chapadly a komunikacemi. Čajkovského symfonie Manfred si propůjčila námět z romantické básně lorda Byrona. Dílo vzniklo na popud skladatele Milije Balakireva, který téma nabízel několika skladatelům, než se ho ujal Čajkovskij. Ten si přes počáteční odmítnutí začal od této symfonie hodně slibovat, mělo se jednat o jeho mistrovský kus, ačkoliv chtěl po několika letech rukopis zničit.

Na Manfredovi pracoval čtyři měsíce bez přestávky, v nepřetržitém návalu inspirace. Reakce na symfonii ale byly rozporuplné. Někteří ji nekriticky chválili, zatímco jiní vyčítali materiálu určitou programovost. Symfonie nakonec byla uváděna jen velmi zřídka, a to platí kvůli její náročnosti dodnes.

Sestry Katia a Marielle Labèque tvoří klavírní duo, jehož renomé tvoří úžasná energie a synchronnost.

Mezinárodní slávu jim přineslo provedení Gershwinovy Rapsodie v modrém. Od té doby jejich kariéru lemují vystoupení a pochvalné recenze po celém světě. Duo pravidelně hostuje s orchestry, jako jsou Vídenští filharmonikové, Bayerischer Rundfunk, Boston či Chicago Symphony Orchestra, Leipzig Gewandhaus, London Philharmonic Orchestra a další.

Sourozenci tak měli možnost spolupracovat s nejlepšími dirigentskými osobnostmi světa a vystoupit na nejznámějších světových scénách. V berlínském Waldbühne, kde sestry Labèqueovy vystoupily společně s Berlínskými filharmoniky, interpretkám aplaudovalo na třicet tisíc diváků.

Pro svůj vlastní label KML recordings nedávno vydaly výběr

Das Konzert von Francis Poulenc für zwei Klaviere und ein Orchester entstand im Jahr 1932, als sich der talentierte Poulence seine Bildung bei Charles Koechlin erweiterte. Die, auf den Wahrnehmungssinn wirkende, Partitur ist voll von Spannung und Dynamik und es handelt sich dabei ohne Zweifel um das anstrengendste Werk des Autors. Jede der drei Sätze des Konzerts hat in der Hälfte einer langsameren Passage, in der bittersüße Themen und kleine sentimentale Geschichten behandelt werden. Alles ist mechanisch in einem Einklang, und die Kulisse der einzelnen Dialoge der Klaviere ist lyrisch-romantisch und trotzdem ultimativ und nicht rührselig. Es handelt sich um ein Konzert der Straßen einer Großstadt, in dem sich die Emotionen zwischen den Fangarmen und Straßen durchwinden.

Tschaikowskis Symphonie Manfred lieh sich die das Thema des romantischen Gedichtes von Lord Byron aus. Das Werk entstand auf Anregung des Komponisten Milej Balakirev, der dieses Thema mehreren Komponisten anbot, bevor es Tschaikowski übernahm. Dieser zweifelte jedoch anfangs an dieser Symphonie, aber später versprach er sich viel von diesem Werk, es sollte sich dabei um sein Meisterwerk handeln, auch wenn er nach Jahren das Manuskript vernichten wollte.

An dem Werk Manfred arbeitete er vier Monate ohne Pausen, in einer ständigen Flut von Inspirationen. Die Reaktionen auf die Symphonie waren aber widerspruchsvoll. Einige haben sie ohne jegliche Kritik gelobt, andere kritisierten den programmierten Aufbau des Materials. Die Symphonie wurde dann nur selten aufgeführt und das gilt, wegen ihrer Schwierigkeit, noch bis heute.

Die Schwestern Katia und Marielle Labeque bilden zusammen das Klavierduo Labeque, dessen Renommee die hervorragende Energie und Synchronie schaffen.

Den interkulturellen Ruhm brachte ihnen die Aufführung von Gershwins Rhapsody in Blue. Sei dieser Zeit umrahmen ihre Karriere Auftritte und Lobrezensionen auf der ganzen Welt. Das Duo ist regelmäßiger Gast bei den Orchestern, wie es die Wiener Philharmoniker, Orchester des Bayerischer Rundfunks, Bostons Symphony Orchestra, Chicacgo Symphony Orchestra, Leipzig Gewandhausorchester, London Philharmonic Orchestra

101

nazvaný Sestry, ve kterém jsou skladby spojené s jejich osobními i profesionálními životy. V projektu Minimalist Dream House mapují padesát let minimalistické hudby.

Katia a Marielle Labèque také založily nadaci, která má podpořit výzkum repertoáru a vznik nových děl pro klavírní dua. V roce 2015 bylo v pařížské filharmonii premiérováno představení Love Stories, ve kterém zazněl nový kus Davida Chalmina napsaný pro dva klavíry, elektrickou kytaru a bicí na motivy Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Ve stejném roce ve Walt Disney Hall uvedli společně s Los Angeles Philharmonic Orchestra světovou premiéru koncertu Philipa Glasse napsaného přímo pro ně. Česká filharmonie je nejvýznamnějším reprezentantem české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její historie je spojen s Antonínem Dvořákem, který roku 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Orchestr má v repertoáru širokou škálu světových autorů. Zejména je ale vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků.

Během sto dvaceti let existence tělesa pracovali na jeho pověsti nejvýznamnější čeští dirigenti, mezi kterými jsou jména Václava Talicha, Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla nebo Václava Neumanna. V současné době Českou filharmonii pozvedává osobnost šéfdirigenta a hudebního ředitele Jiřího Bělohlávka, jenž orchestr řídil i při úspěšných turné po USA, Číně, Japonsku, Velké Británii a Evropě. Roku 2008 časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa.

Mimořádné odezvy orchestr sklidil za nahrávky kompletního Dvořákova symfonického a koncertního díla, nedávno vydané společností Decca. Při nahrávání i koncertech Česká filharmonie spolupracuje s nejlepšími světovými sólisty, například s Joshuou Bellem, Hélène Grimaudovou, Janine Jansenovou, Anne-Sophií Mutterovou, Garrickem Ohlssonem, Alisou Weilersteinovou a dalšími. Těleso vystupuje rovněž pod vedením hostujících dirigentů, v nedávné minulosti orchestr vedli Herbert Blomstedt, Valerij Gergijev, Fabio Luisi či Jaap van Zweden. Česká filharmonie obdržela řadu mezinárodních ocenění a nominací, například deset cen Grand Prix du Disque de l‘Académie Charles-Cros,

102

und weitere. Die Geschwister hatten so die Möglichkeit mit den besten Dirigenten der Welt, auf den bekanntesten Weltbühnen, aufzutreten. In der Berliner Waldbühne, wo die Schwestern Lebèque gemeinsamem mit den Berliner Philharmonikern auftraten, bekamen sie einen Applaus von tausend Zuhörern. Für ihr eigenes Label KML recordings gaben sie unlängst eine Auswahl heraus, die den Namen Schwestern trägt, in denen Kompositionen die mit ihren persönlichen, sowie professionellem Leben verbunden sind. Im Projekt Minimalist Dream House beschreiben sie fünfzig Jahre der minimalistischen Musik. Katia und Marielle Labèque gründeten auch eine Stiftung, die wissenschaftlichen Untersuchungen und die Entstehung neuer Werke für Klavierduos unterstützen soll.

Im Jahr 2015 wurde in der Pariser Philharmonie die Vorstellung Love Stories, währen der das neue Stück von David Chalmin, das für zwei Klaviere, elektrische Gitarre und das Schlagzeug auf Motive Shakespeares Drammas Romeo und Julie geschrieben wurde, erstmals Aufgeführt. Im gleichen Jahr führten sie in der Walt Disney Hall zusammen mit Los Angeles Philharmonic Orchestra die Weltpremiere des Konzertes von Philipp Glass das direkt für die Schwestern geschrieben wurde, auf.

Die Tschechische Philharmonie ist der bedeutendste Repräsentant der tschechischen Kultur an der internationalen Szene. Der Anfang ihrer Geschichte ist mit Antonín Dvořák , der 1896 das erste Konzert dirigierte, verbunden. Das Orchester hat in seinem Repertoire eine breite Scala von Autoren aus der ganzen Welt. Aufgesucht wird es jedoch für seine vorzügliche Interpretation der Werke der tschechischen Klassik.

Währen der hundertzwanzig Jahren des Bestehen des Ensembles prägten seine guten Ruf die bekanntesten tschechischen Dirigenten, unter denen man die Namen Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl oder Václav Neumann. In der Gegenwart bemüht sich der Chefdirigent und Musikdirigent Jiří Bělohlávek, der das Orchester auch währen der erfolgreichen Tournee durch die USA, China, Japan und Europa dirigierte, den Ruhm des Ensembles noch weiter zu erhöhe. Im Jahr 2008 reite die Zeitschrift Grammophone das Ensemble unter zwanzig der besten Orchester der Welt ein.

Eine außerordentliche Reaktion bekam das Orchester

pět ocenění Grand Prix du Disque de l‘Académie française či několik cen z mezinárodního hudebního veletrhu MIDEM (Cannes Classical Award). Její koncertní provedení opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí bylo v roce 2015 nominováno na mezinárodní operní cenu za znovuobjevené dílo.

Ruský dirigent Semjon Byčkov se narodil v dnešním Petrohradu, kde také studoval na konzervatoři u legendárního Ilji Musina.

Ve dvaceti letech zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži.

O pár let později však Sovětský svaz natrvalo opustil. Jeho mezinárodní kariéra začala v opeře v Lyonu.

Odsud vedla jeho cesta k řízení velkých orchestrů v New Yorku, Berlíně nebo Amsterdamu. Další angažmá jej vedla do Paříže, Kolína nad Rýnem a Drážďan. V operní dirigentské kariéře byla vysoce hodnocena jeho interpretace Strausse, Wagnera a Verdiho. Jako hostující dirigent Maggio Musicale Fiorentino provedl také Janáčkovu Její pastorkyňu, Schubertova Fierrabrase, Pucciniho Bohému a Musorgkského Borise Godunova, který byl oceněn prestižní cenou Premio Abbiati. Zároveň ale program Semjona Byčkova obsahuje každoroční koncertní turné s Mnichovskou filharmonií, Royal Concertgebouw Orchestra a Vídeňskými filharmoniky.

Jako hostující dirigent účinkuje s Gewandhausorchester Leipzig, BBC Symphony Orchestra, London Symphony Orchestra, Orchestre National de France, San Francisco Symphony Orchestra a dalšími tělesy. S mnohými z nich natočil nahrávky, mezi kterými je kompletní symfonické dílo Brahmsovo, Straussovy práce, symfonie Šostakoviče, Mahlera nebo Verdiho Requiem. CD Wagnerovy opery Lohengrin bylo zvoleno čtenáři magazínu BBC Music nahrávkou roku 2010.

für die Tonaufnahmen des gesamten Symphonischen- und KonzertWerkes von Dvořák, das vor nicht langer Zeit die Gesellschaffte Decca herausgab. Bei den Tonaufnahmen, aber auch bei den Konzerten arbeitet die Tschechische Philharmonie mit den besten Weltsollisten, wie zum Beispiel Joschua Bell, Hélène Grimaud, Janine Jansen, Anne-Sophií Mutter, Garrick Ohlsson, Alisa Weilerstein und weiteren zusammen.

Das Ensemble tritt auch unter Leitung von Gastdirigenten, wie zum Beispiel Herbert Blomstedt, Valerij Gergijev, Fabio Luisi oder Jaap van Zweden, auf. Die Tschechische Philharmonie bekam eine Reihe internationaler Preise und Nominierungen. Die Aufführung der Oper von Bohuslav Martinů „Čím lidé žijí“ wurde im Jahr 2015 für den internationalen Opernpreis für das wiederentdeckte Werk nominiert.

Der russische Dirigent Semjon Byčkov wurde im heutigen St. Petersburg, wo er auch an dem Konservatorium bei dem legendären Ilji Musin studierte, geboren. Mit zwanzig Jahren gewann er bei Rachmanins Dirigentenwettbewerb. Einige Jahre später verließ er jedoch die Sowjetunion für immer. Seine Internationale Kariere begann er in der Oper in Lyon. Von hier führte sein Weg zu großen Orchestern in New York, Berlin oder Amsterdam, die er leitete. Weiter Engagements führten ihn nach Paris, Köln am Rhein oder Dresden. Hochgeschätzt wird in von seiner Kariere als Dirigent seine Interpretation der Werke von Strauß, Wagner und Verdi. Als Gastdirigent bei Maggio Musicale Fiorentino führte er auch Janáčeks „Její pastorkyńa, Schuberts Fierrabrase, Puccinis „La Bohème“ und Musorgks Boris Godunov, das den prestigen Preis Premio Abbiati bekam.

Gleichzeitig steht in seiner alljährlichen Programmliste die Konzerttournee mit der Münchner Philharmonie, Royal Concertgebouw Orchestra und den Wiener Philharmonikern.

Als Gastdirigent wirkt er bei dem Gewandhausorchester in Leipzig, BBC Symphony Orchestra und weiteren Ensembles. Mit vielen diesen Ensembles nahm er Aufnahmen auf, unter denen auch die Aufnahmen des gesamten Werkes von Brahms, die Arbeiten von Strauß, die Symphonien von Šostakovič, Mahlers oder Verdis Requiem, sind. Das CD Wagners Oper Lohengrin wurde von den Lesern des Magazins BBC Music als Aufnahme des Jahres 2010 gewählt.

103

Festival se koná za laskavé podpory:

Děčín

Litoměřice

Zittau

Großschönau

Schirgiswalde

Oybin

Hlavní partneři festivalu:

Oficiální partneři:

CarTec Liberec

Hlavní mediální partneři:

Finanční partneři: Mediální partneři:

C.Bau spol. s r.o.

Podporovatelé festivalu:

Donátoři:

Mons. Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřický Římskokatolická farnost Jestřebí MHF Lípa Musica je členem České asociace festivalů.

Pořadatel:

Arbor spolek pro duchovní kulturu Předprodej vstupenek: www.reditelstvijr.cz

prof gran .cz

Biberova společnost

Kanalizace Liberec Tomáš Drobník

nebo ve festivalové kanceláři:

Majj - Kupec, s. r. o.

Jarmila a Lubomír Parohovi

JUDr. Jarmila Holovčáková

Radka Mothejzíková

Mgr. Martin Kolář

Kamenický Šenov

Prysk

Stráž pod Ralskem

Stružnice

www.lipamusica.cz

Doksy

Nový Bor

Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa po–čt: 15–18 hod. (září–říjen) po a st: 15–18 hod. (červenec a srpen) Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu Autoři textů: Tomáš Cidlina a Lucie Johanovská Autor kreseb: ak. mal. Atila Vörös Editor: Lucie Johanovská Korektor: Jana Kočová Fotografie: archiv umělců a festivalu Grafické zpracování: DÍLNA.org

mezinárodní hudební festival Internationales Musikfestival

Kontakty / Kontakte: Pořadatel / Veranstalter: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu / Verein für geistliche Kultur Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa info@lipamusica.cz Martin Prokeš, ředitel festivalu, předseda spolku Arbor Direktor des Festivals, Vorsitzender des Vereins Arbor martin.prokes@lipamusica.cz | +420 608 111 973 Rudolf Živec, místopředseda spolku Arbor Vorsitzender-Stellvertreter des Vereins Arbor rudolf.zivec@lipamusica.cz | +420 603 467 949 Ing. Lucie Johanovská, manažerka marketingu a PR Marketing und PR Manager lucie.johanovska@lipamusica.cz | +420 608 823 973 Mgr. Kristýna Brožová, produkční festivalu / Produktion kristyna.brozova@lipamusica.cz | +420 608 917 973 Ing. Marta Knauerová, delegátka festivalu, členka spolku Arbor Delegierte, Mitglied des Vorstands des Vereins Arbor MgA. Marek Šulc, moderátor, člen spolku Arbor Moderator, Mitglied des Vorstands des Vereins Arbor Mgr. ak. mal. Atila Vörös, výtvarné zpracování, člen spolku Arbor Kunstgrafik, Mitglied des Vorstands des Vereins Arbor Bc. Ondřej Homola, chief strategy officer Mgr. Petra Sochová – konktatní osoba pro SRN Kontaktperson für Deutschland BcA. Lukáš Pelech, umělecký fotograf / künstlerischer Fotograf Tomáš Červenka, grafický design / Grafik Mgr. Jiří Gottlieber, koncertní produkce / Konzertproduktion Mgr. Jana Kočová, prodej vstupenek / Kartenvorverkauf Umělecká rada festivalu / Festival-Kunstrat: Martin Prokeš MgA. Marek Šulc Ing. Lucie Johanovská

www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica

108