Osada Bedřiška - Předdiplomový seminář

OSADA BEDŘIŠKA

Předdiplomový seminář / 2020 / Bc. Laura Doležalová Prof. Ing. arch. Petr Hrůša / doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. / Ing. arch. Klára Frolíková Palánová, Ph.D.

1. ÚVOD

1.1. ZÁMĚR DIPLOMOVÉ PRÁCE 1.2. ATMOSFÉRA PŘED VZNIKEM OSADY 1.3. ATMOSFÉRA V DOBĚ VZNIKU OSADY 1.4. ATMOSFÉRA DNES

2. LOKALITA

2.1. POLOHA OSADY BEDŘIŠKA V RÁMCI OSTRAVY 2.2 ORTOFOTO MAPA LOKALITY 2.3. POLOHA OSADY BEDŘIŠKA V RÁMCI OBVODŮ 2.4. OKOLÍ OSADY BEDŘIŠKA 2.5. OSADA BEDŘIŠKA 2.6. FOTODOKUMENTACE OSADY BEDŘIŠKA

3. HISTORIE LOKALITY

3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY 3.2. HISTORIE FINSKÝCH DOMKŮ 3.3. HISTORIE OSADY BEDŘIŠKA 3.4. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

4. ROZBOR LOKALITY

4.1. ZELEŇ, KRAJINA, VODA 4.2. TERÉN 4.3. FUNKCE V ÚZEMÍ 4.4. PRŮMYSL 4.5. DOPRAVA 4.6. ÚZEMNÍ PLÁN OSTRAVY 4.7. LIMITY ÚZEMÍ 4.8. SWOT 4.9. SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ 4.10. SILNÉ STRÁNKY ÚZEMÍ

5. TYPOLOGIE A REŠERŠE

5.1. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - HISTORIE, CHARAKTERISTIKA 5.2. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - POTŘEBA PROSTORU 5.3. REŠERŠE A ROZBOR POTŘEB

6. INSPIRACE

6.1. INSPIRACE - LACATON VASSAL 6.2. INSPIRACE - MOODBAR KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ

7. BIBLIOGRAFIE

OBSAH

1. ÚVOD 1.1. ZÁMĚR DIPLOMOVÉ PRÁCE 1.2. ATMOSFÉRA PŘED VZNIKEM OSADY 1.3. ATMOSFÉRA V DOBĚ VZNIKU OSADY 1.4. ATMOSFÉRA DNES

ROZVOJ BEZ VYSÍDLENÍ DĚLNICKÁ KOLONIE BEDŘIŠKA - ROZVOJ BEZ VYSÍDLENÍ Doba mladé, prosperující, průmyslové Ostravy odezněla.

Obyvatelstvo Ostravy stárne, mladí lidé odcházejí za prací a bydlením v lepším prostředí. Průmyslové paláce začínají sloužit jako turistické atrakce, sníh už v zimě není černý, havířské putyky vystřídaly drahé kavárny. Přeci však odkaz průmyslové Ostravy přetrvává v její urbanistické roztříštěnosti, v rozsáhlých průmyslových brownfieldech a v otázce, jak se Ostrava vyrovná s novou identitou.

Dělnické kolonie na Ostravsku Téměř polovina obyvatel Ostravy žila v dělnických koloniích na území Ostravy. Historie Ostravy je úzce spjata s průmyslem a přílivem pracovních sil probíhající od 18. století a končící v nedávné minulosti. Tito lidé bydleli převážně v blízkosti šachet, továren a pecí v podnikem vybudovaných obydlích. Éra průmyslu však končí, s ní i raketový růst Ostravy. Doly jsou zavřené, pece vyhasly, obyvatel ubývá. Dělnické kolonie se většinou staly ekvivalentem ghetta a jsou trnem v oku města. V koloniích panuje sociální a etnická exkluze, domy chátrají a postupně mizí.

Kolonie Bedřiška Nebylo by poprvé, kdy se město snažilo vyřešit sociální problém zbouráním domů a vystěhováním obyvatel.

Tento proces proběhl v mnoha dělnických koloniích na Ostravsku. Z původních 85 kolonií zůstává 30, a většina z nich je dnes označována jako sociálně vyloučená lokalita.

Kolonie Bedřiška, jedna z nejmladších kolonií, se nachází v podobné situaci. V 90. letech městský obvod do kolonie nastěhoval extrémně problémové obyvatelstvo, které začalo lokalitu demolovat a degradovat. Komunita žijící na Bedřišce však za svůj domov nepřestala nikdy bojovat a nakonec sami zvládli situaci ustálit, integrovat nové obyvatele, opravit svá obydlí a postarat se o své okolí.

Dnes však čelí plánovanému vystěhování, ztrátě domova, známé komunity i sociální jistoty.

Rozvoj bez vysídlení Diplomová práce se bude zabývat rozvojem Ostravské dělnické kolonie Bedřiška bez vysídlení původních obyvatel. Práce má za cíl reflektovat potenciál dělnických kolonií na Ostravsku a stávající sociální a etnickou exkluzi v těchto koloniích.

Výsledkem diplomového projektu bude návrh polyfunkčního domu s komunitním centrem a objektu komunitního bydlením seniorů.

Klíčová slova: dělnická kolonie, udržitelný rozvoj, udržitelná architektura, sociální inkluze, polyfunkční dům, komunitní centrum, komunitní bydlení seniorů

„co je dobré pro handicapované, pro děti a pro nejstarší občany, je dobré pro všechny ostatní“ Enrique Peňalosa

1.1. ZÁMĚR DIPLOMOVÉ PRÁCE

Z údolí smrti, černého zlata, do měst a do vesnic píseň má chvátá, o šachtách zpívám, o krvi, potu, (píseň snad poněkud drsnou má notu), těžkou však brázdou Bůh kraj tu zoral, proto mi do uší těžký zní chorál soustruhů, kladiv, jeřábů, strojů, šrámaček, sléváren, udřených gójů.

Zabití z dolů, z fabrik a z hutí chmurnou mne notou dál zpívat nutí…“ [1]

Vilém R. Chotaš 1937

Ferdiš Duša

1.2. ATMOSFÉRA PŘED VZNIKEM OSADY

Tu náhle dotkla se ho píseň nenadálá.

(To asi nahoře šla mládež v ulicích.)

Písnička zdaleka, jen slabě zaznívala: „… my chlapci ze šachet, ostravští horníci…“ Poslouchal zasněně: „… strana nám zamává, z černých bud vyroste krásnější Ostrava.

Překrásná Ostrava v zelených ulicích, kde budou domov mít ostravští horníci!…“[2]

Milan Kundera 1953

Milan Zezula

1.3. ATMOSFÉRA V DOBĚ VZNIKU OSADY

„Ostrava není město, ale spíš místo, protože město má nejen řeku a náměstí, je to také touha sdílet tu zvláštní nahrnutost lidí k sobě, zařídit si v ní život. Ostrava však byla pracovní tábor, tam nikdo bydlet nechtěl, jen vydělat peníze a pak utéct pryč. Ani urbanisticky nemá půdorys města, jsou to kusy míst rozeseté po velkém prostoru podle toho, kde se těžilo, následně pospojované bludnými cestami.“ [3] Petr Hruška 2017

Daniel Balabรกn

1.4. ATMOSFร RA DNES

2. LOKALITA 2.1. POLOHA OSADY BEDŘIŠKA V RÁMCI OSTRAVY 2.2 ORTOFOTO MAPA LOKALITY 2.3. POLOHA OSADY BEDŘIŠKA V RÁMCI OBVODŮ 2.4. OKOLÍ OSADY BEDŘIŠKA 2.5. OSADA BEDŘIŠKA

DÁLNICE 28. ŘÍJNA OSADA BEDŘIŠKA RUDNÁ PLZEŇSKÁ

ŽELEZNICE

vysvětlit kde to je v rámci ostravy vyznačit 28 října a plzeňskou a vodárnu

HRANICE ÚZEMÍ MĚSTA OSTRAVY

2.1. POLOHA OSADY BEDŘIŠKA V RÁMCI OSTRAVY

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

ORTOFOTO MAPA 2.2. ORTOFOTO MAPA LOKALITY

MARIÁNSKOHORSKÁ 28. ŘÍJNA PLZEŇSKÁ NOVÁ VES HULVÁKY - ZÁBŘEH

OSADA BEDŘIŠKA ZÁBŘEH

ZÁBŘEH NAD ODROU

0 21

5

22

0

21 23 0 PIVNICE

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

2.3. POLOHA OSADY V RÁMCI OBVODŮ

1. Střelnice

2. Ferona

3. Vítkovice Steel, Hulvácký areál

4. Úpravna vody Ostrava - Nová Ves

21

5

21

0

4.

22

0

1.

3.

23

0

2.

PIVNICE

vrstevnice vlečka

0

50

100

150

200

250 m

hranice zpevněné plochy 0 50 100 150

200

louky

zahrady

cesty

lesy

rybník

domy

250 m

S

S

2.4. OKOLÍ OSADY BEDŘIŠKA

Po levé straně při vstupu do lokality Bedřiška, na ulici Chaloupeckého se nachází cihlová budova bývalé kotelny postavené v roce 1902. Po uzavření dolu Bedřich byla kotelna po 1.světové válce upravena na 4 byty. Dnes již chybí 2 okenní osy vlevo a vysoký komín. Dnes je se v objektu nachází dvě bytové jednotky.

V roce 1900 byl postaven bytový dům pro horníky na ulici Bedřišská. Po zavření dolu Bedřich byl využíván jako dílna a skladiště dolu Ignát (pozdějšího dolu Jan Šverma). V roce 1922 byl znovu kolaudován jako bytový dům se 16-ti bytovými jednotkami 1+1 .

Po 2. světové válce se v kolonii Bedřiška začaly stavět tzv. finské domky, jako dočasné ubytování pro přicházející horníky dolu Jan Šverma. Jedná se dřevostavby, jejichž životnost byla plánována na cca 30-40 let .

V roce 1950 bylo dokončeno 28 finských domků. Do roku 2016 jich bylo průběžně zbouráno celkem 5.

V letech 1951 – 1953 byla v kolonii Bedřiška postavena druhá část rodinných domků pro zaměstnance národního podniku Vítkovické stavby. Přibylo 33 domků, každý o 2 bytových jednotkách – z těchto zůstalo zachováno 11 (údaj z roku 2016.)

1969 byl v této lokalitě přistavěn objekt prádelny a prodejny – dnes jsou vidět pouze pozůstatky objektů. V lokalitě byly k dispozici i dětské herní prvky.

1980 – 1987 byla část domů zbourána při rozšiřování areálu Ferony a došlo i k částečnému zkrácení ulic v lokalitě.

[4] V osadě Bedřiška dnes existuje jedinečná komunita sestávající se ze zdejších obyvatel. Tomuto období předcházely bouřlivé události vyvolané sestěhováním nepřizpůsobivých občanů v letech 1997-2010, kdy se v této oblasti vyskytovala vysoká míra kriminality. V tomto období byly ulice plné odpadků, většina nových obyvatel se o své obydlí nestarala a ostatní v kolonii svým životním stylem obtěžovala. Zlomovou událostí byl útok zápalnou lahví v roce 2010 jakožto vygradování sousedských sporů. Obyvatelé se rozhodli jednat a začít se starat o své sousedské vztahy.

Při generálním úklidu v roce 2010 byly vytvořeny první vazby obyvatel. Nyní jsou zde pevné vzájemné sousedské vztahy - obyvatelé si vypomáhají a starají se o sebe navzájem.

Stigma vyloučené lokality však zůstalo. Obvod Mariánských hor a Hulvák systematicky pracuje na vystěhování stávajících obyvatel z jejich obydlí a postupné demolici objektů.

Obyvatelé Bedřišky však mají společný cíl, pro který se semkli a společně za něj bojují za bydlení na Bedřišce.

ulice Jasinkova

bytový dům pro horníky na ulici Bedřišská

2.5. OSADA BEDŘIŠKA

1. Bytový dům pro horníky na ulici Bedřišská

2. Bytový dům na ulici Chaloupeckého

3. Zahradnictví Duha

4. Finský domek na Jasinkově

1.

3.

4.

23 0

2.

vrstevnice vlečka

louky

hranice zpevněné plochy 0 50 100

lesy 150

200

zahrady

cesty

rybník

domy

S

250 m

2.5. OSADA BEDŘIŠKA

3. HISTORIE 3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY 3.2. HISTORIE FINSKÝCH DOMKŮ 3.3. HISTORIE OSADY BEDŘIŠKA 3.4. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

DĚLNICKÉ KOLONIE DEFINICE

Název se vžil pro část bytové výstavby realizovanou v období od přelomu 18. a 19. století, tj. od začátku průmyslové revoluce, až po konce 2. světové války. Kolonie byly budovány soukromým průmyslovým kapitálem pro sociálně homogenní skupiny obyvatel, zpravidla v krátkém časovém úseku, na vymezeném prostoru jako součást průmyslových areálů. Tyto kolonie nelze srovnat s jinou lokalitou v ČR ani střední Evropy, jedná se o urbanistický unikát. V našich zemích byl model dělnické kolonie převzat ze zkušeností zejména anglických, holandských a belgických realizací. Později byl inspirován myšlenkou zahradních měst, která se z Anglie postupně rozšířila do severní a střední Evropy.

Zaměstnanecké bydlení, jako poslední v novodobé historii Ostravska, bylo diferencováno podle sociálních a profesních skupin, tj. byty úřednické, mistrovské, dělnické a tzv. kasárna. Pro nejvyšší úředníky byly pak určeny samostatné vily. [5]

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Ostravu jako jedno z původních průmyslových center zasáhla výstavba sídlišť různého typu nejméně ve třech vlnách: • Průmyslová revoluce: náhle se zvýšil počet obyvatel z původně cca 36 tis. v roce 1880 na téměř 140 tis. v roce1920. Došlo ke změně jeho sociální a národnostní struktury a zároveň ke zvětšení rozlohy města.

• Po roce 1938: vznikla akutní potřeba zajistit bydlení pro několik tisíc uprchlíků z Těšínska, Opavska a Novojičínska.

• Poválečná výstavba: potřeba obnovy těžby a těžkého průmyslu pro obnovu republiky po druhé světové válce vyvolala novou vlnu přílivu obyvatel. [5]

MÍSTO VZNIKU

Ve stávající městské zástavbě byly stavěny bytové domy, v obcích později k Ostravě připojených byla venkovská zástavba (Bedřiška) V zásadě je možné kolonie rozdělit na kolonie „ tzv. venkovské“ a „městské“. [5]

CHARAKTERISTIKA

Charakteristickým rysem územního členění Ostravy je kromě jiných odlišností také to, že se skládá z mnoha obcí připojených k městu v různých obdobích. [5] Výstavba dělnického bydlení vznikla mimo původní katastr obce, byla realizována v poměrně krátkém časovém úseku, nikdy zcela nesplynula s původní zástavbou a již od počátku vykazuje znaky typizace. V souvislosti s výstavbou dělnických kolonií hovoříme na Ostravsku většinou o výstavbě investované horními společnostmi a těžařstvy nebo Vítkovickými železárnami. [5] „Čtyřdomky připomínaly venkov. Sice sestávaly ze čtyř bytů, ale kolem byla zahrádka a chlívky. Kolonie tedy sice byly součástí města, ale v podstatě šlo o vesnice. Původně se takto domky stavěly úmyslně, protože pro práci v továrnách a v dolech bylo nutné získat pracovní sílu z venkova. Když to zjednoduším, pro rychlou adaptaci se vytvářela zástavba připomínající vesnici, odkud pracovníci přicházeli.“ Jemelka. [6]

SOCIÁLNÍ INKLUZE

Bydlení určené pro diferencované skupiny zaměstnanců zpravidla existovalo v koloniích vedle sebe a nedocházelo tak k procesu gentrifikace. [6] „Ve Vítkovicích bylo k dispozici celé město, a tak se s tím dalo dost vyhrát. Tam to bylo dost stratifikováno.

Když se řekla dělnická kolonie, tak to byla kolonie, ve které bydleli lidé, kteří vykonávali dělnické profese.

Pak byly kolonie mistrovské nebo úřednické. Na Vítkovicích je ale zajímavé to, že se už od počátku snažili bránit sociální exkluzi. Všechno bylo namícháno v prostoru. Neexistovalo, že na periferii jsou dělnické kolonie a v centru mistrovské. Ne, oni si toho nebezpečí byli vědomi. Sice se respektovala profesní a nacionální stratifikace v domech, ale v prostoru už ne. Takže byl barák mistra a hned přes cestu byla dělnická kolonie.“ Historik Martin Jemelka [6]

Bedřiška

lokace stávajících dělnických kolonií na území Ostravy

3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY

MĚSTSKÝ BROWNFIELD

Kolonie můžeme označit jako tzv. „městské brownfields“ protože vznikaly jako nedílná součást průmyslové výroby. Na plochy brownfields je nahlíženo optikou umožňující jejich využití pro podnikání a rozšiřování veřejných prostorů, nikoliv jako na příležitost v intravilánu města pro zachování a zvýšení úrovně bydlení. Území, která jsou dnes zátěží, v sobě skrývají rozvojový potenciál. [5] Hrubý odhad plochy existujících dělnických kolonií na území města Ostravy je cca 70 ha. Z původních 85 kolonií se na území Ostravy zachovalo asi 30.

PŘÍČINY ZÁNIKU KOLONIÍ • Některé obytné domy byly pro zchátralost demolovány již mezi světovými válkami • nástup socialistické industrializace a změny v bytové politice, která přešla z kompetence průmyslových závodů a obcí na stát.

• V 50. letech bylo rozhodnuto o plošné demolici dělnických kolonií, hlavně v centru dnešní Ostravy, a jejich nahrazení panelovými sídlišti vysokopodlažních domů. Zrodila se sídliště Šalamouna, Jindřiška nebo Kamenec, stojící a nesoucí jména původních dělnických kolonií.

• V období let 1955 až 1975 byly dělnické kolonie demolovány plošně, občas zbytečně, jak tomu bylo v případě kolonie dolu Hlubina, která měla ustoupit nakonec nerealizovanému rozšíření jednoho ze závodů tehdejších Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. Řada dělnických kolonií byla demolována kvůli stavebním a hygienickým nedostatkům. [5]

BUDOUCNOST

silnou stránkou kolonií ukazující na budoucí příležitosti je: - lokalizace jednotlivých kolonií ve vztahu k centru města, - dostupnost hromadnou dopravou, - zeleň, - ustálená komunita obyvatel Současná velmi řídká urbánní struktura města Ostravy nabízí šanci, jak zlepšovat město v hranicích zastavěného území s minimální náročností na financování dopravní a technické infrastruktury. Část zachovaných kolonií je ve stavu, který umožňuje jejich regeneraci na příjemné bydlení, které může být v některých případech stmelujícím prvkem městské zástavby. Pozornost věnovaná dělnickým koloniím všech typů zlepší i jejich atraktivitu a zabrání vzniku dalších deprivovaných území v intravilánu se sníženou mírou sociální diverzity a bezpečnosti.

Na území města Ostravy existuje v současné době přes 30 dělnických kolonií. Některé z nich byly vyňaty s bytového fondu a slouží k jiným účelům, jiné se staly bydlením pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel.

Zásadním problémem nejsou stavební objekty samotné, ale způsob jejich rekonstrukce a kvalita prostředí.

Yycházíme-li z teze, že nejekonomičtější a k životnímu prostředí našich měst nejšetrnější jsou stavby již postavené, pak bydlení v bývalých dělnických koloniích může být jistou alternativou příměstského i městského bydlení rodinného typu.

3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY

Přednádraží v Ostravě, 1989

Přednádraží v Ostravě, 2015

3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY

OSUD DĚLNICKÝCH KOLONIÍ

Dnes je zjevné, že dosud existující dělnické kolonie na území Ostravy zřetelně zrcadlí dopady různých strategií z 60. a 70. let. Daří se těm lokalitám, jejichž bytový fond byl v 60. letech převeden z podniků na obce, který je vzápětí za velmi přístupné ceny prodal soukromým majitelům, přednostně z řad tehdejších obyvatel.(Salma, nebo kolonie Mexiko v Petřkovicích.)(po revoluci finský dům k prodeji za 60 tis. kč.) [7] Ve stejnou dobu byl naopak nastartován trend vedoucí ke konstituování sociálně vyloučených lokalit, v nichž byli již od konce padesátých let soustřeďováni Romové. (Hranečník,Přednádraží, Bedřiška) [7]

REVITALIZOVANÉ DĚLNICKÉ KOLONIE

Příkladem rekonstrukce bytových brownfields je Jubilejní kolonie (Ostrava-jih). Současný vlastník (RPG Byty) přistoupil k projektu regenerace lokality Osada Míru, v níž se kolonie nachází. Opraveno bylo 80 domů se 490 byty. Některé kolonie byly asanovány a na jejich půdorysu vznikla nová panelová zástavba. (Kamenec) [7]

ZMIZELÉ KOLONIE

Městský obvod: Slezská Ostrava Kolonie: Kamenec Poč.b.j.: 168 Poč. obyv.: 662 Sídliště: Kamenec Poč. b.j.: 1200 Poč. obyv: 3240 Všechny domy v osadě vystavěné v období 1870–1875 byly přízemní. V 90. letech 19. století obývali kolonii Kamenec lidé z Haliče, Čech a Moravy. Budovy v kolonii byly v průběhu její existence opravovány, byly stavěny koupelny a hygienická zařízení. Velká část budov byla silně ovlivněna důlní činností, ale i záplavami. Přesto staří penzisté neradi kolonii opouštěli. [7] S likvidací kolonie Kamenec se začalo v roce 1967. Na začátku roku 1968 byla kolonie srovnána se zemí.

Na jejím místě dnes stojí sídliště s názvem Na Kamenci. [7] „Vezměme si příklad Slezské Ostravy. Ta se začátkem 20. století rychle proměňovala a ve dvacátých letech měla radnice ambice „stavět moderní město“. Uprostřed obce ale stála hornická kolonie Kamenec.

Ta byla v dezolátním stavu a panovaly tam divoké poměry. Město usilovalo o její demolici, výkup pozemků a výstavbu obecních domů. Těžířstvo, které kolonii vlastnilo, si ale postavilo hlavu a na oko kolonii revitalizovalo. Město ale tahle revitalizace neuspokojila, protože oprava fasád byla provedena v rustikálním stylu, takže připomínaly jihočeské selské domky. Město chtělo vícepodlažní činžáky a dostalo jihočeskou vesnici.“[7] „Ještě před osmdesáti léty žila v koloniích téměř polovina Ostravanů.“ Martin Jemelka[7] „Stále mám ale před očima propastné rozdíly mezi komunitárním soužitím v dělnických koloniích se značnou sociální kontrolou a anonymnějším, po desetiletích nakonec zcela anonymním bydlením v panelové zástavbě. A v uších mně zní slova jedné pamětnice, které nabízeli byt v panelovém sídlišti. Odmítla ho se slovy, že by se tam cítila jako lev v kleci. Kvalitnější bytový fond neznamená automaticky kvalitnější životní standard. Ale co bych mentoroval, to známe i ze současnosti.“ Martin Jemelka [7]

Dělnická kolonie na Kamenci

Nové sídliště Kamenec

3.1. HISTORIE DĚLNICKÝCH KOLONIÍ NA ÚZEMÍ OSTRAVY

FINSKÉ DOMY Historie

Poválečné Československo trpělo nedostatkem bytů.

Rychlým a přechodným řešením se staly finské domky – montované dřevostavby, posílané (navzdory zavádějícímu názvu) ze Švédska. Právě od Švédů pochází nejen návrh, ale i samotný materiál. [16] Historie dřevěných stavebnicových domů, kterých se v Ostravě v 50. letech postavilo několik set, spadá do konce války. Humanitární organizace Spojených národů zvaná UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation and Administration) poskytovala zemím stiženým válkou potraviny, léky, ošacení a podobně, vedle toho se také snažila pomoci s tíživým nedostatkem bytů. [17] Když se v padesátých letech rozhodlo, že Ostrava bude kovárnou socialistického tábora a prudce narůstala těžba uhlí, začaly se montované finské domky vyrábět také u nás a ve velkém. Najdeme je v celé republice, v našem městě jich bylo hodně ve Slezské Ostravě, Radvanicích a Bartovicích, Mariánských Horách a Lhotce. [17]

Urbanismus

Kolonie finských domů má racionální prostorové uspořádání zohledňující rovněž osazení domů vůči světovým stranám. Charakteristické jsou její rovnoběžné východo-západní osy ulic vytvářející rovnoběžný rastr, který je protnut severojižní osou komunikací.

Dispozice

Finské domky o původní velikosti 2+1 byly stavěny převážně ve variantě řadového domku, přesněji řečeno dvojdomku. Nejrozšířenějším typem je z poloviny podsklepený, dřevěný, montovaný dům o zastavěné ploše cca 64 m2. Co se týče dispozice, tak je nadčasově a prakticky řešený. Za dveřmi najdete menší předsíňku, ze které vejdete do chodby. Z té vedou dveře na toaletu, do komory, podkroví, sklepa, kuchyně i obývacího pokoje. Za kuchyní se nachází koupelna a za obývacím pokojem ložnice. [16] Životnost těchto domů byla odhadnuta na třicet let, ale drtivá většina z nich stojí dodnes a slouží k obytným účelům.

Finský domek na Jasinkově ulici

Finský domek na Bedřišské ulici

3.2. HISTORIE FINSKÝCH DOMŮ

1900 Založení dolu Bedřich Hloubení větrné a těžní jámy, výstavba těžní budovy, strojovny, kotelny, cechovny, separace, skladiště a dalších objektů.

1902 9.dubna došlo ve výdušné jámě v k průvalu detritových vod.

Voda během 90 minut vystoupala o 147 m. Při nehodě zahynuli 3 hlubiči -Eduard Josinek, Ján Korta a p.Martínek.

K druhému neštěstí došlo 5.června, kdy zahynul 1. horník.

1905 Výstavba budov pro kompresory, ventilátory a nové těžní zařízení.

1906 Znova se započalo s vrtáním dna větrné jámy, ale kvůli vodě nebylo možné v hloubení pokračovat.

1910 Zastaveny veškeré pokusy o zdolání přítoků vody a zabezpečení jam proti dalším průnikům vody.

Důlní budovy na povrchu byly zbourány a odpadový materiál nasypán do jam, , ostatní objekty na povrchu byly opuštěny a později sloužili jako sklady 1922 Dům na ulici Bedřišská kolaudován jako bytový dům se 16. bytovými jednotkami 1+1 1950 Dokončeno 28 tzv. finských domků, jako dočasné ubytování pro přicházející horníky dolu Jan Šverma [4]

1885 PRVNÍ ZMÍNKA O VODÁRNĚ

VLEČKA VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN

1900 DŮL BEDŘICH A PROVOZNÍ BUDOVY

1920 1928 HULVÁCKÉ KOUPALIŠTĚ

OSÍDLENÍ HULVÁK RODINNÝMI DOMY 1940 VOJENSKÁ STŘELNICE

1947 PRVNÍ FINSKÉ DOMKY 1935 CHEMIČKA DEZA

OSÍDLENÍ V ZÁBŘEHU 1947 S 0

50

100

150

200

250 m

3.3. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

1951 Postavena druhá část rodinných domků pro zaměstnance národního podniku Vítkovické svých jednotkách.

1958 Část důlního pole s oběma jámami Bedřich zahrnuta do dobývacího prostoru dolu Ján Šverma 1969 Přistavěn objekt prádelny a prodejny – dnes jsou vidět pouze pozůstatky objektů.

1980 Část domů zbourána při rozšiřování areálu Ferony a došlo i k částečnému zkrácení ulic v lokalitě.

1997 Na základě kupní smlouvy došlo k převodu finských domků ze společnosti OKD a.s. na Město Ostrava, Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky.

Přibližně do tohoto roku žili na Bedřišce převážně obyvatelé z majoritní části společnosti. Z rozhodnutí vedení radnice Mariánských Hor a Hulvák byli do lokality od r. 1997 sestěhovávání téměř výhradně velice problémové a nepřizpůsobivé skupiny obyvatel z jiných částí obvodu a to převážně z romského etnika.

2002 Bedřiška spojována výhradně s negativními jevy – např. krádežemi, drogami, nepořádkem, ničením obecního majetku, s útoky na obyvatele. Ze strany některých obyvatel lokality se začaly objevovat první známky nespokojenosti se stavem Bedřišky a hledaly se možné způsoby, jak situaci v této lokalitě zlepšit. [4]

70. léta DOPRAVNÍ GENEREL

HULVÁCKÉ KOUPALIŠTĚ

1952 DOKONČENA KOLONIE FERONA

RŮST OSÍDLENÍ V ZÁBŘEHU PŘERUŠENÍ NAPOJENÍ NA BEDŘIŠKU

1966

HULVÁCKÉ KOUPALIŠTĚ

PŘEMĚNA HULVÁK NA PRŮMYSLOVU ZÓNU

SMRŠŤOVÁNÍ A DEVASTACE KOLONIE

RŮST FERONY

1998 S 0

50

100

150

200

250 m

3.3. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

2010 V březnu došlo na Bedřišce ke žhářskému útoku, který však neměl rasistický podtext, ale byl vyvolán dlouhodobými sousedskými neshodami.

V dubnu lidé z Bedřišky založili občanské sdružení, které pomáhalo s organizací činností na Bedřišce, koordinovalo vzájemnou komunikaci mezi obyvateli a pořádalo pravidelná setkávání obyvatel, zajišťovalo poradenskou činnost v oblasti nájemních smluv, zadlužení a exekucí, rodinného práva apod., realizovalo za finančního přispění samotných obyvatel volnočasové akce pro obyvatele Bedřišky, zejména pak pro jejich děti.

Proveden generální úklid veřejných prostranství.

Zvolena místní rada.

23.11.2010 zřízeno komunitní centrum, organizováno o.p.s. Bílý nosorožec. [4] 2018 28. až 31. srpna se konal workshop, kde se jako společné dílo obyvatel a odborníků – architektů a sociálních pracovníků vytvářela vize o tom, jak by Bedřiška mohla vypadat.

2019 International Summer School Ostrava

HULVÁCKÉ KOUPALIŠTĚ

POKRAČUJÍCÍ DEVASTACE KOLONIE REKULTIVACE ÚZEMÍ PO DEZE POKRAČUJÍCÍ RŮST FERONY

2012

HULVÁCKÉ KOUPALIŠTĚ

POKRAČUJÍCÍ ÚBYTEK OBJEKTŮ 80 OBYVATEL

2016 S 0

50

100

150

200

250 m

3.3. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ

4. ROZBOR ÚZEMÍ 4.1. ZELEŇ, KRAJINA, VODA 4.2. TERÉN 4.3. FUNKCE V ÚZEMÍ 4.4. PRŮMYSL 4.5. DOPRAVA 4.6. ÚZEMNÍ PLÁN OSTRAVY 4.7. LIMITY ÚZEMÍ 4.8. SWOT ANALÝZA 4.9. SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ 4.10. SILNÉ STRÁNKY ÚZEMÍ

Ještě počátkem minulého tisíciletí pokrýval ostravské území rozsáhlý prales. Prales plnil významnou obrannou funkci, odděloval kmeny české od kmenů polských.

S kolonizací a vzrůstajícím osídlením území došlo k velkému úbytku lesů, kdy les ustoupil do nepřístupných poloh a do míst nevhodných pro zemědělské hospodaření. Lesy s produkční funkcí poskytovaly občanům města kromě otopu a stavebního dříví též krmivo a stelivo pro dobytek.

Těžba uhlí a výroba železa významně ovlivnily i ostravské lesy. Poptávka po důlním dříví pro výdřevu chodeb a štol v dolech vedla k rozsáhlému velkoplošnému pěstování smrku při 60leté produkční době. Spalování uhlí v topeništích parních kotlů, ve vysokých a ocelářských pecích a koksovnách způsobilo rozsáhlé poškození ostravských lesů. Při první exkurzi Moravsko-slezského lesnického spolku v Ostravě v srpnu 1870 bylo konstatováno „mimořádné poškození jehličnatých porostů uhelným prachem a sazemi“ a při další exkurzi v roce 1900 byla Ostrava označena „za oblast s nejvážnějším poškozením životního prostředí na celém evropském kontinentě“.

Odumírání lesních porostů a snižování plochy slezsko-ostravských lesů rychle pokračovalo. Tehdejší správce polesí se počátkem 19. století v tisku obracel na akcionáře průmyslových a důlních podniků se žádostí, aby ze svých zisků finančně přispěli na urychlenou přeměnu poškozených jehličnatých porostů na listnaté.

Počátkem 20. století začal Magistrát města Moravské Ostravy s podporou vodohospodářské funkce lesů. V ochranném obvodu městského vodovodu v prostoru Hulvák a Nové Vsi byly založeny první lesní porosty s hygienickou ochrannou funkcí.

1. Hulvácký les Nachází se na Hulváckém kopci a rozkládá se na katastrech Mariánské Hory a Nová Ves. Je rozdělen na tři části ulicemi 28. října a Plzeňská. Smíšený les s převahou listnatých stromů byl přirozenou součástí městského opevnění Moravské Ostravy a významně přispíval k hospodaření města. V 19. století došlo ke značnému úbytku lesa v souvislosti s výstavbou Vítkovických železáren. V současnosti plní rekreační funkci pro obyvatele Ostravy.

Les spravuje společnost Ostravské městské lesy a spadá pod revír Poruba. [8] 2. Rybníky pod Bedřiškou Okolí řeky Odry bylo silně dotčeno hornickou činností.

Na rybnících se poškodily odtoky a opevnění, ale hlavně potrubí, které odvádělo přebytečnou vodu. Z poddolovaných a podmáčených rybníků pod Bedřiškou v ostravském obvodu Nová Ves se stala v r. 2019 relaxační zóna.

Kolem rybníků vedou nové chodníky a prostředí zpříjemnilo 30 nově vysazených listnatých stromů a více než 100 keřů. Pro konání akcí a událostí byla opravena rybářská bouda a zřídilo se také nové posezení.

= unikátní pozice, rybník a lesy v těsné blízkosti

0 21 5

22

0

21

1.

23

0

2.

PIVNICE

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

4.1. ZELEŇ, KRAJINA, VODA

Bedřiška

Plzeňská ŘEZ A-A

Bedřiška

Plzeňská ŘEZ B-B

Bedřiška

ŘEZ C-C

= pozice na kopci, terénem vymezené hranice lokality

0 23

S 0

50

100

150

200

250 m

4.2. TERÉN

průmysl bydlení rekreace

= absence potřebné občanské vybavenosti (obchod s potravinami, školy, školky, lékař...)

0 21

22

0

21 5

0 23

PIVNICE

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

4.3. FUNKCE V ÚZEMÍ

1. Vítkovice Steel - výrobce válcovaných výrobků z oceli a největší výrobce ocelových plechů v ČR - jsou největším výrobcem ocelových plechů v ČR - jediným českým výrobcem štětovnic, které se používají především při zakládání staveb a zpevňování břehů vodních cest, a jedním ze dvou výrobců v EU - v únoru 2015 firma oznámila, že se chystá od září zrušit výrobu oceli a propustí asi 350 zaměstnanců - zavření ztrátové ocelárny v roce 2015 - 2017 zisk 191 mil. korun, 2018 ztráta 1,68 mld. korun - přes 900 zaměstnanců 2. Ferona - zabývá se nákupem, skladováním, úpravou a prodejem hutních výrobků, hutních výrobků, železářského sortimentu a neželezných kovů - v r. 2015 byla 39. největší českou firmou, s tržbami přes 13 miliard korun - objekt skladu a výdeje postaven v 90. letech - okolo 1000 zaměstnanců 3. Úpravna vody Ostrava - Nová Ves - největší a nejvýznamnější vodárnou na území města Ostravy - Historie jímání v lokalitě dnešní vodárny sahá podle prvních zmínek až do roku 1885 - V dnešní podobě je podzemní voda k úpravě dodávána ze dvou pramenišť Dubí a Nová Ves (podzemní voda) 4. Intoza - stavební firma specializující se na pasivní a nízkoenergetické objekty Imos Brno - pozemní, dopravní, vodohospodářské stavby 5. Zeman Art - tiskárna TESPO Ostrava - těsnící a izolační materiály Barvy a Laky Hostivař 6. Duhová zahrada - návrhy, realizace a údržby zahrad, parků, trávníků 7. MOL - čerpací stanice pohonných hmot

= pozice v průmyslové oblasti - dostupnost práce, absence občanské vybavenosti

21

5

21

0

3.

22

0

4.

1.

6.

23 0

2.

5.

7.

PIVNICE

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

4.4. PRŮMYSL

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA silnice PLZEŇSKÁ - silnice II. třídy silnice U KOUPALIŠTĚ - místní komunikace silnice 28. ŘÍJNA - silnice II. třídy [9] - nejvíce zatížené křižovatka v Ostravě je kř.

Mariánskohorská x Plzeňská x 28. října celkem vjezd 57 971 voz. 16 hod-1 - sčítání vozidel na Plzeňské -celkem 28918 vozidel v době od 5 - 21:00 - 46383 vozidel na 28. října ve směru ze Svinovských mostů - 15595 vozidel na 28. října ve směru z Hulváckého kopce - 33592 vozidel na Mariánskohorské - 5625 vozidel na ulici U Koupaliště [9] HROMADNÁ DOPRAVA TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY NOVÁ VES VODÁRNA - linky 3, 4, 7, 9, 11, 17, 18, 19 STŘELNICE- linky 7, 11, 17, 18 FERONA - linky 7, 11, 17, 18

= napojení na důležité dopravní uzly (Plzeňská) dostupnost MHD velká frekvence aut - hluk, prach, bariéra

28. října

NOVÁ VES VODÁRNA

Plzeň

Ke

Ko

21

0

up al išt i

ská 22

0

21

5

STŘELNICE

Bedřišská Jasinkova

Chaloupeckého

23

0

Kordova

FERONA

Samaritánská

PIVNICE

S 0

0

50

100

150

200

250 m

50

100

150

200

250 m

S

4.5. DOPRAVA

P59 - Zastavitelné plochy pro průmyslové využití a smíšenou obytnou funkci vymezené ÚPO Smíšené – bydlení a služby PŘ21 - Plochy přestavby vymezené ÚPO - Občanské vybavení, Lehký průmysl PŘ22 - Plochy přestavby vymezené ÚPO - Lehký průmysl /dekontaminace [10]

S 0

50

100

150

200

250 m

4.6. ÚZEMNÍ PLÁN OSTRAVY

Elektrické vedení VN Ochranné pásmo elektrického vedení VN Plynovodní vedení VTL Ochranné pásmo plynovodního vedení VTL Bezpečnostní pásmo plynovodního vedení VTL Stavební uzávěra výdušné jámy Hranice poddolovaného území Hranice možného výstupu metanu Ochranné pásmo vlečky Ochranné pásmo lesa

= vymezení prostoru pro růst osady

0 23

S 0

50

100

150

200

250 m

4.7. LIMITY ÚZEMÍ

vnitřní původ vnější původ

pomocné

škodlivé

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• dopravní dostupnost • pozice v přírodě - rybníky na Bedřišce, Hulvácký les • silná, fungující komunita sousedů • atmosféra periferie, pozice ve městě • jasně vymezené hranice osady • v budoucnu revitalizace Benátek a Hulváckého lesa • genius loci bývalé hornické osady

• • • •

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• silná komunita bojující za osadu • atraktivní atmosféra periferie v centru Ostravy • kulturní odkaz finských domků jako artefaktu hornického bydlení

• životnost finských domků • snaha města kolonii zbourat • pod tlakem mizející komunita sousedů

• • • • •

pozice v průmyslové oblasti absence občanské vybavenosti likvidace komunity, prázdné domy bariéra ve formě Plzeňské, areálu Ferony a vlečky černé skládky a bezdomovci v lese chybí bezpečné stezky pro chodce pouze jeden příjezd do osady hluk z Plzeňské image Bedřišky jako ghetta

4.8. SWOT ANALÝZA

CHYBÍ BEZPEČNÉ STEZKY PRO CHODCE ABSENCE PŘECHODU ČERNÉ SKLÁDKY BEZDOMOVCI V LESE NEUPRAVOVANÝ LES OHRANIČENÍ CESTOU,ŽELEZNICÍ, FERONOU NEBEZPEČNÉ SCHODY MIZEJÍCÍ KOMUNITA LIKVIDOVANÉ A PRÁZDNÉ DOMY POUZE JEDNO DOPRAVNÍ NAPOJENÍ HLUK Z CESTY

PRŮMYSLOVÁ OBLAST PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ABSENCE OBČANSKÉ VYBAVENOSTI

0 23

4.9. SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ

REVITALIZACE BENÁTEK, HULVÁCKÉHO LESA SKVĚLÁ POZICE V ZÁVISLOSTI NA DOPRAVU OBKLOPENA LESEM

REVITALIZOVANÝ RYBNÍK ZELEŇ

FUNGUJÍCÍ KOMUNITA SOUSEDŮ JASNÉ HRANICE LOKALITY

0 23

4.10. SILNÉ STRÁNKY ÚZEMÍ

5. TYPOLOGIE A REŠERŠE 5.1. REŠERŠE - REVITALIZACE OSADY BUĎÁNKA 5.2. REŠERŠE - REVITALIZACE ČTVRTI GRANBY FOUR STREET 5.3. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - HISTORIE, CHARAKTERISTIKA 5.4. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - REŠERŠE 5.5. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - POTŘEBA PROSTORU 5.6. TYPOLOGIE - REŠERŠE A ROZBOR POTŘEB 5.7. KOMUNITNÍ CENTRUM - REŠERŠE

OSADA BUĎÁNKA PRAHA 5 V letech 1840-50 vznikla kolonie rozličných drobných domků, které si postavili chudí dělníci z blízkého pískovcového lomu. Úpadek Buďánek začal před první světovou válkou, kdy byla část pískovcového lomu zavřena a dělníci byli nuceni odejít za prací pryč z Buďánek.

Přesto se podařilo po další desítky let osadu udržet a až do r.1989 sloužily domky k bydlení. V období komunismu se Buďánka stala útočištěm i pro skupiny disidentů.

V 80.letech 20.st. je rozhodnuto o úplné demolici a výstavbě panelových domů. Většina objektů je státem vykoupena a začíná éra devastace.[11] V roce 1991 je sice vyhlášena památkovou zónou, ale na přístupu města se nic nemění. Buďánka se rozpadá.

V roce 2006 zakládají lidé z okolí občanské sdružení, kterému se daří nastartovat kroky směřující k záchraně. Je uspořádána soutěž na komunitní centrum lokality, které se má nacházet v bývalém obchodu s koloniálním zbožím.

V roce 2016 byl Koloniál podle návrhu Lennox architektů zrekonstruován. V dolní části je kavárna s infocentrem pro celou památkovou zónu. Bude to místo, kde se budou moci scházet lidé z okolí. Probíhají zde výtvarné dílny, meetingy, ale např. i hodiny jógy. [12] Již dnes se připravuje rekonstrukce dalšího domu – bývalé Sazky – a v pokročilé fázi přípravy je i obnova dalších čtyř zachovalých objektů v památkové zóně. [12]

5.1. REŠERŠE - REVITALIZACE OSADY BUĎÁNKA

BUĎÁNKY PRAHA 5 A69 ...že nám někdo nebo něco chybí, většinou poznáme, až když to ztratíme... „Teď, zdá se, nemáme náladu na další reklamami nablýskaný development. Spíše než budovatelské nadšení cítíme únavu, nostalgii. Chceme získat čas na přemýšlení o tom, co dál?

Náš návrh je jakýmsi bilancováním nad významem tohoto místa a smysluplným odpočinutím si po době boomu.

Není to zmrazení, konzervace, není to ani bezhlavá rekonstrukce nebo vytvoření skanzenu. Je to tvůrčí rozjímání nad obrazem místa s využitím potenciálu a energie probouzejících se občanských aktivit a komunity. Nabízíme strategii, jak probudit Buďánka bez velkých investic, bez nákladných projektů a komplikovaných a dlouhých správních řízení.

Vycházíme z toho, co je; zachované stopy dřívější zástavby - opěrky, podezdívky, základy. Stačí je jednoduše zabezpečit, očistit a mohou sloužit jako terasy, plata, zpevněné plochy pro různé druhy venkovních aktivit. Postupně navrhujeme vztyčovat nad zachovanými základy jednoduché konstrukce citující tvar již neexistujících domů nebo střech (ve formě stanu, pergoly, fóliovníku, přístřešku). Lowcostovými metodami tak můžeme vytvořit venkovní hospůdky, stanové čajovny, skleníky pro urban gardening, open air scény, taneční parkety, party stany, pískoviště, brouzdaliště, hřiště na pétanque, venkovní dílny... škála je nekonečná.“ [13]

5.1. REŠERŠE - REVITALIZACE OSADY BUĎÁNKA

Po dokončení revitalizace budou Buďánky představovat nové kulturní, společenské a vzdělávací centrum pro tuto městskou oblast i pro Prahu, které zároveň přinese mezinárodní propojení a širokou výměnu zkušeností i kulturních statků.

Centrum bude zahrnovat: konferenční sál a kulturní středisko pro pořádání odborných seminářů, konferencí, přednášek, koncertů, výstav, kurzů s dosahem pro střední a východní Evropu, sál bude mít kapacitu 140 lidí klubovny pro vzdělávací programy, workshopy apod. knihovnu ekumenické, environmentální a společenskovědní literatury + zázemí (internet, kopírovací centrum) pro zúčastněné organizace i pro veřejnost sídla a kanceláře členských organizací Sdružení a případných dalších zájemců, jejichž činnost a zaměření je v souladu se záměrem projektu ubytování hotelového typu pro účastníky programů a pro další zájemce dlouhodobé ubytování pro několik trvalých obyvatel a pro účastníky dlouhodobých kurzů vegetariánskou restauraci a kavárnu pro účastníky akcí i pro veřejnost obchody zaměřené na alternativní produkty (biopotraviny, produkty "fair trade", výrobky charitativních zařízení, literatura apod.) ekumenickou kapli zelené plochy - místo pro odpočinek a relaxaci Realizace projektu Zásadou realizace projektu je otevřenost a participativnost. Projekt se nemá stát cizím tělesem, které vnikne do Buďánek jen s vlastními představami a zájmy ale chce se organicky včlenit do čtvrti a přinést pozitivní nabídky i pro veřejnost.

Součástí realizace bude proto: využití komunitního plánování při přípravě projektu - zapojení obyvatel čtvrti do plánovacích aktivit při vytváření definitivní podoby místa - spolupráce s významnými zahraničními odborníky v oblasti revitalizace měst - spolupráce s představiteli městské části - mezinárodní výměna zkušeností s obdobnými projekty, která bude dána k dispozici širšímu okruhu zájemců (centra v Paříži, Manchesteru, ekologický projekt v Malmö aj) - zapojení projektu do mezinárodní výměny mládeže - zapojení projektu do programů zaměstnanosti (programy rekvalifikace a mobility pracovní síly - dohoda s Úřadem práce v Mostě) - pokus o řešení problému bezdomovců za spolupráce s dalšími organizacemi - nabídka možnosti pracovního zapojení [14]

5.1. REŠERŠE - REVITALIZACE OSADY BUĎÁNKA

V oblastech Blair, v Merseyside v Liverpoolu probíhala regenerace měst v principu „top down“. Byla potřeba zajistit kvalitní bydlení, vyřešit nezaměstnanost a vypořádat se s deprimovanými oblastmi. Problém byl ten, že bytový fond v oblastech s vysokou deprivací, pracoval v podstatě jako demoliční program. Tento „řízený úpadek“ vedl k postupné devastaci oblasti, kde bylo 180 domů a na každé ulici zůstalo asi pět lidí. Oblast Toxteth úředníci viděli jako několik ulic, které jim stojí v cestě.

Sdružení pro bydlení a Rada města si myslely, že dokáží léčit nemoci, chudobu a nezaměstnanost komunity výstavbou nových domů.

Dalším problémem bylo to, že se stavební trh podporoval stavbu nových objektů, protože se na ně nevztahovalo DPH na nové stavby, takže demolice a nové stavby byly levnější a proveditelnější možností. To vedlo k rozšiřování nových staveb, místo renovací.[15] Některé oblasti přijaly rozhodnutí o demolici a odešly. Ale některé oblasti, jako je Lodge Lane, bojovaly proti demoličním plánům. V oblasti Granby nebyl tento boj tak úspěšný: Granby se začala bourat ulici po ulici. Lidé zde byli chudí, a když byly majitelům nabídnuty peníze, mnoho z nich využilo příležitosti.

Naštěstí na čtyřech ulicích kolem Granby Street bylo dost majitelů domů, kteří demonstrovali za své bydlení aby zastavili proces demolice jejich domova. S místními úřady na radě v Liverpoolu se odklonili od obvyklých procesů a začali s velmi malými zásahy. Začali s guerila zahradnictvím, péčí o bezprostřední okolí samotné. Vyčistili uličky, které rada roky nevyčištila. Uklízeli a zkrášlovali oblast jednoduše pro sebe. Následovaly stále více zásahy v malém měřítku: založili trh a začali pořádat pouliční večírky.

Na konci roku 2014 se začaly rekonstruovat budovy. 11 budov je určeno k bydlení v osobním vlastníctví, v dalších dvou budovách se bude zimní zahrada, komunitní vnitřní zahrada s uměleckým studiem, prostor pro společenské setkání a Air BnB. Je také plánovaná obnova komerčních prostor. Měly by být použity jako odrazový můstek pro mladé lidi, ať už mají co do činění s uměním nebo kreativitou nebo s výcvikem a vzděláváním. „Věci se začaly měnit, když obyvatelé uspořádali partyzánskou zahradnickou skupinu, která zalila ulice, s divokou výsadbou, které od té doby získaly cenu Northwest in Bloom, a začaly organizovat měsíční trh, prodávají vintage oblečení, koláče a karibské jídlo.“[16]

5.2. REŠERŠE - REVITALIZACE ČTVRTI GRANBY FOUR REŠERŠE STREETS R

KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ Jedná se o individuální nájemní bydlení s regulovaným nájemným pro seniory, kteří jsou soběstační a jsou schopní se o sebe postarat s drobnou pomocí, kde musí být minimálně 10 až 25 bezbariérových bytů o maximální výměře 45 m2. Dále se v komunitním domě nacházejí sdílené prostory, kde se mohou senioři stýkat a udržovat přátelské vztahy. Tato specifická forma bydlení umožní díky terénní pečovatelské službě uchování soběstačnosti a nezávislosti seniorů.

CÍLE: • rozvoj mezilidských vztahů • možnost vzájemné pomoci mezi seniory • zachování a prodloužení nezávislosti soběstačnosti • umožnění komunitního způsobu života • řešení stárnutí obyvatelstva • aktivní a soběstačné stáří [17]

a

POČÁTKY KOMUNITNÍHO BYDLENÍ Komunitní bydlení má své kořeny v Dánsku, kde od roku 1967 vznikaly soubory komunitního bydlení mladých rodin, které hledaly bydlení, které by vyhovovalo jejich individuálním potřebám.

Tyto rodiny sdílely náklady na výstavbu, ale sdílely také společné prostory a starost o děti. Ve společných prostorách probíhalo společné stolování, péče o děti, oslavy a volnočasové aktivity. Sdílené byly také venkovní prostranství, parkoviště i zahrady. [18] KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ V roce 1987 již bylo v Dánsku přes 250 komunit seniorů, které bydlely pohromadě. Bylo však potřeba vytvořit model , který by celý proces zjednodušil. V roce 1995 Henry Nielsen takový model vytvořil, a značně tím zjednodušil budoucí projektování. Jako důkaz efektivity jeho konání lze uvést statistiku, kdy v 20 z 25 nových co-housing projektů, se jednalo o komunitní bydlení seniorů. [24]

New Ground Co-housing, Londýn

5.3. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - HISTORIE, CHARAKTERISTIKA

New Ground Co-housing

Autor: Pollard Thomas Edwards, Londýn, 2016 Komplex zahrnuje 25 soukromých apartmánů uspořádaných do tvaru písmene T. Jedná se o bydlení pro ženy nad 50 let. Obyvatelky mají svůj vlastní byt, v kterém bydlím po jedné, dvou nebo i třech. V komplexu sdílejí společný „dům“ se zasedací místností, kuchyní a jídelnou. K dispozici je také prádelna, pokoj pro hosty a parkoviště.

Každý z bytů s jednou, dvěma a třemi ložnicemi má vlastní balkon nebo terasu, stejně jako přístup do společné zahrady a řemeslné dílny. [24]

GROUND FLOOR

Byty jsou přístupné z ulice, a mají přístup do vnitřní sdílené zahrady. Byty v severním křídle jsou v patře přístupné z kryté chodby,druhá část budovy je pak přístupná z pavlače. K dispozici jsou dvě venkovní schodiště a jedno schodiště v hale, společně s výtahem. Objekt má až tři podlaží.

FIRST FLOOR

5.3. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - REŠERŠE

POŽADAVKY NA BYDLENÍ SENIORŮ Dveře – bývají širší, nejlépe alespoň 100 cm.

Okna – parapet bývá umístěn níže, doporučuje se 70 cm. Ideální jsou francouzská okna.

Balkón, terasa – nejlépe co největší, alespoň 100 cm hloubky. Zábradlí ve výšce 110 cm by mělo být transparentní. Nutná protiskluzová úprava.

Kuchyně – optimální plocha 12 m2 výše pracovní desky ve výšce 60 – 80 cm. Sporáky mají být vybaveny zvukovou signalizací a automatickým vypínáním. Komunikační prostor kolem linky by měl mít šířku 120 cm. [12] Toaleta – doporučuje se v koupelně, plocha 90 x 120 – 150 cm, opatřena madly, s úrovní sedací plochy ve výšce 50 cm.

Koupelna – minimálně 200 x 260 cm, upřednostňujeme sprchový kout před vanou, se sklopným sedátkem 50 x 50 cm, půl metru od podlahy. Bez obrubníků. Otvírání dveří ven z místnosti.

Ložnice – potřebná plocha pro jednu osobu je 9 m2, pro dvě 13 m2. Postel musí být přístupná ze 3 stran.

Obývací pokoj – minimální průchodná šířka – 80 cm, se zachováním volného prostoru s průměrem kruhu 150 cm.

Akustika - Přestože většina seniorů trpí poruchami sluchu, jsou velice citliví na hluk. Přiměřená hladina hluku v bytě seniora by neměla být vyšší jak 40dB. Tepelně vlhkostní podmínky - Větrání musí být zajištěno tak, aby nevznikal průvan. Vlhkost vzduchu v bytě se má pohybovat okolo 60%.

Elektroinstalace - Doporučená výška vypínače v bytě užívaném seniorem s běžnými pohybovými problémy je 1000 mm nad podlahou. Počet elektrických zásuvek by měl být vyšší, z důvodu vyvarování se používání dlouhých kabelů, o které může senior zakopnout. Elektrické zásuvky je vhodné umístit do výšky 400 mm nad podlahou, senior se nemusí tolik sklánět.

Doporučovaná velikost bytu pro 1 osobu – seniora je 25 – 35 m2, pro 2 osoby 45 – 55 m2 [21]

5.4. KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ - POTŘEBA PROSTORU

AKTIVNÍ A SOBĚSTAČNÝ ŽIVOT SENIORŮ VLASTNÍ ÚVAHA O DEFINOVÁNÍ AKTIVITY A SOBĚSTATEČNOSTI AKTIVITA: SPOLEČENSKÁ AKTIVITA: KONTAKT S OSTATNÍMI SENIORY SPOLEČNÁ PRÁCE - VÝROBA, ZAHRADNIČENÍ, VAŘENÍ, ÚKLID SPOLEČNÁ ZÁBAVA - HRY, STOLOVÁNÍ, SPORT, OSLAVY SOUSEDSKÁ VÝPOMOC KONTAKT S VLASTNÍ RODINOU: BYDLENÍ S PARTNEREM/BLÍZKOU OSOBOU NÁVŠTĚVY RODINY V BYTĚ NÁVŠTĚVY RODINY VE SPOLEČENSKÝCH PROSTORÁCH PROCHÁZKY DO KOMERČNÍHO CENTRA - KAVÁRNA, RESTAURACE, OBCHŮDKY KONTAKT S OBYVATELI OKOLÍ: V KAVÁRNĚ NA ULICI V KOMUNITNÍCH PROSTORECH VLASTNÍ PODNIKÁNÍ V KOMERČNÍCH PROSTORECH PRODEJ ZELENINY/OVOCE, VÝROBKŮ (NEJEN) SOUSEDŮM FYZICKÁ AKTIVITA: POHYB V PŘÍRODĚ CVIČENÍ RYBAŘENÍ ZAHRADNIČENÍ PRÁCE V DÍLNĚ VAŘENÍ INTELEKTUÁLNÍ AKTIVITA: ČETBA, PSANÍ, FOTOGRAFOVÁNÍ MALBA, KRESLENÍ PŘEDNÁŠKY HRY KONVERZACE CESTOVÁNÍ

Projekt aktivního stáří bojující se samotou v jižním Londýně, bydlení pro 90 seniorů

5.5. TYPOLOGIE - ROZBOR POTŘEB

SOBĚSTAČNOST: MOŽNOST SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ: DOSTUPNÉ BEZBARIÉROVÉ KLID PRO ODPOČINEK MOŽNOST NÁVŠTĚV KONTAKT S OSTATNÍMI SENIORY MOŽNOST STARAT SE O SEBE: OPATŘIT SI NÁKUP UVAŘIT SI ÚKLID OSOBNÍ HYGIENA PRACOVNÍ AKTIVITA MÍT VLASTNÍ AKTIVITY: HOBBY SPOLEČENSKÉ OSOBNÍ ROZVOJ PEČOVAT O ZDRAVÍ: PÉČE O FYZICKÉ ZDRAVÍ: PRAVIDELNÝ POHYB NÁVŠTĚVA LÉKAŘŮ KOSMETIKA ATP. PÉČE O MENTÁLNÍ ZDRAVÍ: SPOLEČENSKÝ ŽIVOT VZÁJEMNÁ VÝPOMOC KONTAKT S VLASTNÍ RODINOU A PŘÁTELI OSOBNÍ ROZVOJ PRÁCE - ŠITÍ, ZAHRADNIČENÍ VLASTNĚNÍ DOMÁCÍHO ZVÍŘETE - PSA, KOČKY

NORSKO, NÁVRH STUDIA HAPTIC PRO INTERAKCI SENIORŮ S OSTATNÍMI VĚKOVÝMI VRSTVAMI - SDÍLENÉ ZAHRADY, VEŘEJNÝ PROSTOR, KOMERCE

5.5. TYPOLOGIE - ROZBOR POTŘEB

KOMUNITNÍ CENTRUM Komunitní centrum je veřejně přístupné víceúčelové zařízení, tedy prostor, který je otevřený všem. V těchto zařízeních se setkávají členové komunit, a to za účelem realizace sociálních, kulturních, vzdělávacích a rekreačních aktivit. Jejich cílem je zlepšit sociální situaci jedinců této komunity, ale také komunity jako celku. Aby bylo dosaženo výše uvedených cílů, je nutné v komunitním centru poskytovat kombinaci komunitních a veřejných služeb a to minimálně základní sociální poradenství, sociální služby v ambulantní a terénní formě se zaměřením na řešení nepříznivé sociální situace a sociální začleňování.

Aktivity používané v každodenním provozu jsou komunitní sociální práce a sociální služby, sociální služby sociální prevence, případně i zdravotní služby, volnočasové aktivity, kulturní a multikulturní aktivity, výchovné a vzdělávací služby a environmentální aktivity. Výše uvedené aktivity budou dále rozšířeny o názorné příklady.

• Kulturní/multikulturní aktivity - jsou sebeorganizované členy komunity (divadlo, výstavy, filmové kluby, podpora kulturní identity, překonávání traumat).

• Výchovně/vzdělávací aktivity - komunitní knihovny, doučování, motivační semináře, podpora zvyšování dovedností pracovat s místní komunitou.

• Environmentální aktivity - zvelebování životního prostředí, společná kultivace veřejných ploch, komunitní zahrada/dílna/doprava.

• Zapojování cílové skupiny do dobrovolnické činnosti - péče potřebným spoluobčanům na bázi sousedské/ generační výpomoci, mezigenerační setkávání, soužití a spolupráce, dobrovolnické komunitní kluby, sousedský jarmark, komunitní kavárna/jídelna/spižírna, bazar, sociální šatník.

Komunitní centrum Máj, České Budějovice

5.6. KOMUNITNÍ CENTRUM - CHARAKTERISTIKA

Komunitní centrum Máj

Autor: SLLA Architects | Miriam Lišková, Michal Sulo, České Budějovice, 2012 Objekt komunitního centra je určen pro služby sociální péče zaměřené na děti a mládež - mateřské centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, středisko primární prevence, dále sociální poradenství, doplňkovou funkcí je služebna městské policie.

Kompaktní objem budovy se skladá z čitelných flexibilních podlaží s ustoupeným proskleným obvodovým pláštěm, popínavé zeleně na fasádách a zeleně a objektů souvisejících s různými aktivitami na pavlačích. Program pěti různých provozů se vstupy z různých stran a úrovní v je umístěn do pěti nadzemních podlaží - třech nadzemních podlaží s exteriérovým hřištěm a dvoupodlažním menším objektem na střeše.

Vykonzolované stropní desky železobetonového skeletu a ustoupení obvodového pláště v kombinaci s dalšími opatřeními vytvářejí přirozenou ochranu před přímým slunečním zářením a průchozí prostor na obvodě objektu s proměnlivou šířkou, vzhledem k orientaci na světové strany, a ochrannou sítí po obvodě, která zároveň slouží jako podklad pro autochtonní opadavé popínavé rostliny s nízkými nároky na údržbu, využívajícími zachycenou dešťovou vodu.

Schodiště a ostatní komunikační a pobytové prostory na obvodě objektu na všech podlažích umožňují propojení jednotlivých části budovy a rovněž objektu komunitního centra s veřejným prostorem, přímé propojení náměstí se všemi podlažími až po hřiště na střeše.

[25]

Přízemí objektu

Řez objektem

5.6. KOMUNITNÍ CENTRUM - REŠERŠE

6. INSPIRACE

6.1. LACATON VASSAL 6.2. MOODBOARD KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ

LACATON, VASSAL - PLUS V roce 2004 Lacaton a Vassal, s architektem Frédéricem Druotem, zpochybnilI iniciativu francouzské vlády zbourat významnou část dlouhodobého poválečného sociálního bytového fondu a stavět nové - a nepochybně , menší byty za velké náklady.

Tito architekti přišli s PLUS manifestem, který hlásá: „Never demolish, never remove or replace, always add, transform, and reuse!” v překladu: „Neničit, neodstraňovat ani nevyměňovat, vždy přidávat, transformovat a znovu použít! “ V praxi to pak znamená, že na běžné panelové domy, přidávají další vrstvu - takzvanou druhou kůži domu. Tato vrstva funguje jako tepelně izolační, díky vytvoření další vzduchové vrstvě. V prostoru mezi původní fasádou a novou vzniká další přidaný prostor, který může rodina užívat.

Důležité je to, že rodiny neobývaly svůj domov pouze 14 dní, a tudíž nedošlo k vysídlení rodin a komunita byla zachována.

V loňském roce dokončili projekt v Bordeaux, kde zrekonstruovali 530 bytových jednotek a rozšířili věžové bloky o zimní zahrady, které navíc přinesly světlo do původních dispozic. [26]

6.1. INSPIRACE - LACATON VASSAL PLUS

Bytový dům, Švédsko, Stokholm, 2015 Arrhov Frick architects ZIMNÍ ZAHRADY

Bytový dům v Zurichu,1999 Gret Loewensberg FORMA

Návrh asistovaných bytů pro seniory, Herenthout, OSAR architects PROSTOR ZAHRADY

Studentský bytový komplex, Garching, Německo, Carl Stahl SÍŤ PRO POPÍNAVÉ ROSTLINY

Bytový dům v Poblenou, Barcelona Studio Beta Architecture PAVLAČ

R50 – cohousing, Berlín Ifau and Jesko Fezer + Heide & von Beckerath PAVLAČ

6.2. INSPIRACE - MOODBOARD KOMUNITNÍ BYDLENÍ SENIORŮ

[1] CHOTAŠ, Vilém R. Země boží- písně ze Slezska. 1937 [2] MOTÝL, Ivan. Briketa: Ostravská poezie a poezie o Ostravě 1894-2013, Větrné mlýny, 2013. ISBN 978-80-7443-086-2.

[3] Ostrava nebyla město, ale místo… [online] 2016. Dostupné z https://plus.rozhlas.cz/ostrava-nebyla-mesto-ale-misto-6510983 [4] Historie Bedřišky[online]. Dostupné z http://bedriskaprezije.cz/index.php/historie-bedrisky/ [5] KUCHTOVÁ, Regina. Dělnické kolonie v Ostravě. VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2011. ISBN 978-80-248-2418-5.

[6] Od hornických kolonií po ghetta [online] 2018. Dostupné z https://a2larm. cz/2018/02/od-hornickych-kolonii-po-ghetta/ [7] Martin Jemelka: Dělnické kolonie jako symbol proměny [online] 2018. Dostupné z http://protimluv.net/martin-jemelka-delnicke-kolonie-jako-symbol-promeny/ [8] HISTORIE OSTRAVSKÝCH LESŮ [online]. Dostupné z https://www.ostravskelesy. cz/mestske-lesy/historie-ostravskych-lesu/ [9] Informace o dopravě v Ostravě 2017 [online] 2017. Dostupné z https://www. ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-dopravy/oddeleni-silnic-mostu-rozvoje-a-organizace-dopravy/informace-o-doprave/OKroenka2017. pdf [10] Územní plán Ostravy [online]. Dostupné z https://uzemniplan.ostrava.cz/ [11] Buďánka [online] 2006. Dostupné z http://smichov.blog.cz/0610/budanka [12] Ročník 2019 / Nominace [online] 2019. Dostupné z https://ceskacenazaarchitekturu.cz/projekty/2019/revitalizace-osady-budanka-kolonial/ [13] Buďánky [online] 2014. Dostupné z http://www.a69.cz/budanky [14] BUĎÁNKA PRO BUDOUCNOST: [online] 2015. Dostupné z http://budanka. ecn.cz/ [15] The Liverpool locals who took control of their long-neglected streets. [online] 2015. Dostupné z https://www.theguardian.com/artanddesign/2014/nov/27/liverpool-locals-took-control-long-neglected-streets [16] GRANBY FOUR STREETS CLT – FROM DEMOLITION TO REGENERATION. [online] 2017. Dostupné z https://cooperativecity.org/2017/10/25/granby-four-streets-clt/

[17] Senior cohousig [online]. Dostupné z http://m.seniorcohousing.webnode.cz/ uvod/ [18] BYTOVÝ INTERIÉR PRO SENIORY, Diplomová práce, 2012. Bc. Zuzana Třeštíková. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ.

[19] Seniorský cohousing – důstojné a nezávislé bydlení [online]. 2015.Dostupné z http://m.seniorcohousing.webnode.cz/uvod/ [20] DURETT, Charles.The Senior Cohousing Handbook: A Community Approach to Community housing. New Society Publishers, 2009. ISBN-13: 978-0865716117 [21] NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb : základy, normy, předpisy o zakládání, stavbĕ, o nárocích na prostor, návrhy na prostorové vztahy, na rozmĕry budov, místnosti, zařízení, na přístrojů z hlediska človĕka jako mĕřítka a cíle ; příručka pro stavebního odborníka, stavebníka, vyučujícího a studenta. Praha : Nakladatelství Consultinvest, 1995. ISBN 80-901486-4-6 [22] Zázrak zvaný finský domek. [online]. 2018. Dostupné z https://www.prodix.cz/ zazrak-zvany-finsky-domek/ [23] Kolonii Bedřišku tvoří staré finské domky [online]. 2007. Dostupné z https:// moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20070811_bedriska_kolonie_fins.html [24] Pollard Thomas Edwards completes UK‘s first over 50s co-housing scheme [online]. 2016. Dostupné z https://www.dezeen.com/2016/12/09/pollard-thomas-edwards-architecture-first-older-co-housing-scheme-owch-uk/) [25] Komunitní centrum Máj [online]. 2016. Dostupné z https://archiweb.cz/b/ komunitni-centrum-maj [26] Lacaton & Vassal Have Pioneered a Strategy for Saving France’s Social Housing [online]. 2016. Dostupné z https://www.metropolismag.com/architecture/ preservation/lacaton-vassal-pioneered-strategy-saving-france-social-housing/

7.1. BIBLIOGRAFIE