Illuminae
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.cooboo.cz
www.albatrosmedia.cz
Amie Kaufmanová, Jay Kristoff
Illuminae – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
ILLUMINAE
AKTA ILLUMINAE - 01
ILLUMINAE
AKTA ILLUMINAE - 01
AMIE KAUFMANOVÁ
A JAY KRISTOFF
Pro Nika, který vždycky vypráví nejlepší příběhy a který dal podnět i k tomuhle.
MEMORANDUM PRO: Výkonná ředitelka Frobisherová
OD: Ghost ID (#6755-4182-2584-1597987-610-377-ERROR-ERROR-ERROR ...)
ZÁCHYT: 29/01/76
VĚC: Složka Alexandr
Tak tady je ta složka, která mě málem zabila, paní ředitelko.
Nebudu vás nudit výkladem, kolik bylo při jejím vytváření třeba vydrancovat databází, přeskákat světelných let nebo vyrobit roztomilých ufňukaných sirotků – úroveň obtížnosti je dost dobře vidět na našem honoráři. Ale kdo ví, kde hledat, ten tam to svinstvo najde. Vypadá to, že vaše čisticí čety nebyly až tak důkladné, jak byste ráda, a vaše korporátní válčička není až tak utajená, jak jste doufala.
Všechny rozvědné informace o katastrofě na Kerenze, které jsme dokázali vyhrabat, najdete tady. Kdykoli to šlo, ukládali jsme do zprávy i skeny původní dokumentace. Ta zábavička začíná zkázou kolonie na Kerenze (dnes je to jeden rok) a postupuje chronologicky přes události na bitevní mateřské lodi Alexandr a na vědeckém plavidle Hypatia, jak nejlépe jsme je dokázali rekonstruovat.
Všechna vizuální a zvuková data jsme začlenili v původní podobě a přidali k nim i písemné přepisy. Všechny typografické a gramatické anomálie pocházejí z původních dokumentů. Komentáře mého týmu jsou vyznačeny ikonkami s kancelářskou svorkou.
Některé psané materiály byly cenzurovány SPS a museli je rekonstruovat naši komtechové, jen vulgarismy jsme podle vašich pokynů ponechali cenzurované. Jistě, příběh začíná smrtí tisíců lidí, ale bože chraň, aby v něm byly nadávky, co?
Skupina Illuminae
Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin. Orwell
PRO INFORMACI:
Následující text
tvoří výňatky z debrífinku
subjektů této složky, Kady Grantové a Ezry Masona. Pohovory proběhly krátce po evakuaci Kerenzy.
MINISTERSTVO VNITRA
SP
SPOJENÉ POZEMSKÉ LETECTVO
FLOTILA ALEXANDR
Záchyt: 30/01/75
Tazatel: Povídejte o včerejšku.
Kady Grantová: Když to začalo, byla jsem ve třídě. Bude to znít hloupě, ale ten den ráno jsem se rozešla se svým klukem a on byl přímo tam, na druhém konci místnosti. Koukala jsem se z okna a vymýšlela jsem, co všechno tomu dementovi řeknu, a najednou se na nebi objevily všechny ty lodě a okna se začala třást.
Tazatel: Věděla jste, že se něco děje?
Kady Grantová: Ne. Člověka hned netrkne, že to je invaze. Osídlení na Kerenze není tak docela legální, ale i tak je tu dost provoz kolem dolů a rafinerie. Myslela jsem si, že to je přepravní loď na rudu, která to jenom vzala moc nízko, a dál jsem si plánovala, jak to natřu svýmu bývalýmu klukovi.
Tazatel: Kdy jste si uvědomila, že jde o invazi?
Kady Grantová: Až když se rozječely všechny sirény. N ějakej chytrák, co je teď už nejspíš po smrti, spus-
til poplach na kosmoportu. Z Nezdolného – to je naše
obranná lo ď od WUC – vyslali varování, abysme v ě d ě li, že k nám dorazili ně jaký nep ř átelsky nalad ě ní lidi s velkýma kanónama, a pak...
Tazatel: Jak víte, že varování vyslal Nezdolný?
Kady Grantová: Umím to s počítačema. Chtěla jsem vědět, co se na portu děje, tak jsem se mrkla.
Tazatel: A v té chvíli jste se evakuovala?
Kady Grantová: Když to říkáte takhle, zní to uspořádaněji, než to bylo.
Tazatel: A jaké to bylo?
Kady Grant: Parádní čurbes. Plus řev a exploze.
Tazatel: Jak jste to zvládla?
Kady Grantová: Umím myslet nekonvenčně.
Tazatel: Tím myslíte, že jste za pomoci počítače...
Kady Grantová: Tím myslím, že jsem rozbila okno.
Tazatel: Aha.
Kady Grantová: Na parkovišti jsem měla dodávku. Půjčila jsem si máminu káru, protože jsem s ním nechtěla jet domů podzemkou. To, že jsem tam tu dodávku měla, mi zachránilo život. Zahlédla jsem na parkovišti jednoho
našeho učitele a najednou z nebe s řevem sletěl takový kus kovu a...
Tazatel: Slečno Grantová?
Kady Grantová: V jednu chvíli jsem si myslela, že jsem si nechala klíče v lavici, ale pak jsem otevřela tašku a házela věci kolem sebe – nějak jsem věděla, že už nic z toho nebudu potřebovat, není to zvláštní? Nakonec jsem klíče našla na dně a skočila jsem do auta, a sotva jsem nastartovala, podívám se ven a on stál přímo tam a díval se na mě. To vám řeknu, že...
Tazatel: Okamžik, právě doplnili seznam přeživších. Jaké že jste to hledala jméno?
Kady Grantová: Ezra Mason.
Tazatel: Máme ho. Je na Alexandrovi.
Kady Grantová: [Nesrozumitelné.]
Tazatel: Jste v pořádku? Můžete pokračovat, pane Masone?
Ezra Mason: Nic mi není. Jenom mě bolí to rameno.
Tazatel: Povím ošetřovateli, ať vám přinese nějaké další léky. Co jste to říkal o tom, jak jste se dostal ven ze školy?
Ezra Mason: Nic takovýho jsem nikdy nezažil. Lidi se mačkali na sebe a řvali. Učitelé. Studenti. Vždyť jsme se všichni znali. V tak odlehlý kolonii v podstatě zná každý každého. Ale najednou jako by se všichni zcvokli.
Vzpomínám si, jak to se mnou házelo v davu sem a tam, jak jsem si říkal, proč mám na chodbě pod botama nějak měkko. Až pak mi došlo, po čem to šlapu.
Tazatel: Jak jste se tedy dostal ven?
Ezra Mason: Mám metr pětadevadesát. Ve školním geebalovým týmu jsem hrál hrotového obránce. Jednou jsem hráče na příjmu napálil tak fest, že ho div nemuseli identifikovat podle DNA.
Tazatel: Kam jste šel, když dopadla první raketa?
Ezra Mason: Všichni se hrnuli do podzemky, ale já si řek, že taková plechovka v ledovým tunelu pod zemí je to poslední místo, kde chce člověk být, když to bouchá. Takže...
Tazatel: Počkat, vy jste tam měli podzemní dráhu? Já si myslel, že osídlení bylo ilegální!
Ezra Mason: Človíčku, na Kerenze se dolovalo dvacet let a nikdo to nezjistil. Žily tam celý rodiny. Víte snad, jak daleko od Jádra jsme, ne?
Tazatel: Možná dál, než si myslíte...
Ezra Mason: ... Co má sakra tohle znamenat?
Tazatel: Nic. Omlouvám se.
Tazatel: Co jste to říkal o podzemní dráze?
Ezra Mason: A jo... jasně. Takže, nechtěl jsem to risknout a jít tam dolů, tak jsem vypadnul ven požárním východem. A vzal jsem to zpátky na parkoviště. Což možná nebyl ideální plán, protože jsem tam neměl vlastní káru. Rozhlížel jsem se a z nebe padal oheň a já i tak mrznul, protože na Kerenze, když to pořádně studeně foukne, můžete mít v nejhorším až čtyřicet pod nulou. A ona tam stála.
Tazatel: Kdo?
Ezra Mason: Moje bývalá přítelkyně. Dala mi kopačky tak tři hoďky předtím. Čili to bylo dost... trapný.
Tazatel: Co jste udělal?
Ezra Mason: No, napadlo mě, že jestli zůstanu trčet před tou dodávkou, je slušná šance, že mě přejede. Tak jsem zaklepal na okýnko a povídám něco jako: „Pěknej den na projížďku v autě.” A v tu chvíli jihovýchodní protiraketovou baterii něco roztavilo na kaši, nejspíš raketa. Takže byste si možná moh do hlášení poznamenat jako fakt, že tyhle zařízení... jaksi... nedokážou zastavit rakety.
Tazatel: Pustila vás do auta?
Ezra Mason: Pustila. Asi si řekla, že mě sice nenávidí, ale ne dost na to, aby mě nechala odkráglovat zabijáckým komandem z BeiTechu. Ale asi tak minutu jí ta úvaha zabrala.
Tazatel: Podle čeho jste věděl, že za útokem stojí BeiTech?
Ezra Mason: Nejspíš nejlepší vodítko bylo to obrovský logo BeiTechu na bitevní lodi nade mnou. Tou dobou se totiž spustila přes mraky dolů a likvidovala zbytek těch obranných postavení.
Tazatel: Tou „bitevní lodí” myslíte dreadnought BeiTechu Lincoln?
Ezra Mason: Jo. To byli oni. Zkurvenci. Moment, smí se tady do záznamu mluvit sprostě?
Tazatel: A co se dělo potom?
Kady Grantová: Vymázli jsme z parkoviště jako ve filmový honičce. Nějaký debil zaparkoval tak, že zahradil výjezd, ale ta dodávka je terénní, tak jsme ho odstrčili.
Tazatel: Jak to vypadalo venku před školou?
Kady Grantová: Spousta výbuchů a spousta mrtvol. Mrtví civilisti, co dělali pro tu zasranou důlní společnost. Heleďte, představte si, že jste zaměstnanec nějaký mezihvězdný korporace, jo? Objevíte ilegální těžební podnik, který řídí jeden z vašich konkurentů. Co uděláte? Za (a) nahlásíte to na SPS a vesele se díváte, jak jim nakládají jednu pokutu za druhou, anebo (b) tam pošlete útočnou flotilu a odděláte všechny muže, ženy i děti, co na planetě jsou? Co je to sakra v tom BeiTechu napadlo?
Tazatel: Musíme se společně soustředit na to, co se dělo na Kerenze. V tuhle chvíli se nedá ud ělat nic lepšího než shromáždit co nejvíc zpravodajského materiálu o tom útoku.
Kady Grantová: Neuvěřitelný.
Tazatel: Slečno Grantová...
Kady Grantová: Dob ře, tak fajn. Vzali jsme to po hlavní t ř íd ě a Ezra zapnul rádio. Chvíli jsem si myslela, že ten blbec hledá ten pravý hudební podkres nebo tak, ale už běželo krizové vysílání. Říkali nám, a ť jedeme na kosmoport, že naše výzkumná flotila pošle dol ů orbitální čluny a ty nás všechny př evezou na orbitu.
Tazatel: Takže jste zamířili ke kosmoportu?
Ezra Mason: Jo. Zapnul jsem rádio jen proto, jestli někde nenajdu nějakou muziku, co se hodí k útěku, ale už pustili krizový vysílání a všem radili, ať padaj na port k evakuaci. No tak jsme to zkusili. Jenže všude byla spousta aut a na hlavní se převrátil nějakej náklaďák. Kady nás málem dostala taky na střechu, a když jsem se nabíd, že budu řídit... no, řekla mi něco moc ošklivýho.
Tazatel: Chápu.
Ezra Mason: Můžu vám to slovo do záznamu uvést, jestli máte zájem, ale...
Tazatel: Není třeba, pane Masone.
Ezra Mason: Pan Mason je můj táta. A pořád jste mi neřekli, proč s ním nemůžu mluvit.
Tazatel: Musíme provést důkladný debrífink, než vám umožníme jakékoli styky s ostatními civilisty, pane Masone. Tedy... Ezro.
Ezra Mason: „Styky s civilisty.” Ty bláho. Člověče, je to můj táta. I vy snad furt máte rodiče, nebo ne? Nebo dneska všechny pro tu skvělou Sjednocenou pozemskou správu pěstujou v kádinkách?
Tazatel: Raději mi prostě povězte, co se dělo dál.
Ezra Mason: Ten zkurvenej BeiTech vyhodil kosmoport do vzduchu, to se dělo dál. Vypálili na něj pět šest řízenejch střel a udělali z něj kouřící jámu uprostřed ledu. Hrál jsem geebal s jedním chlápkem z letištního personálu. Rob Flynn. A Burton, náš soused, zase dělal v karanténním skladu. A taky jedna holka, Jodie Kingstonová, tu jsem znal od osmičky, dělala na portu v komunikačním. Byla...
Tazatel: Ezro?
Ezra Mason: Ty kráso. Zrovna mi to došlo. Byla to první holka, kterou jsem políbil...
Tazatel: Potřebujete chvilku pro sebe?
Kady Grantová: Ne, ať to mám za sebou. Když zničili kosmoport, bylo těžké se rozhodnout, kam teď. Většinou jsme se jenom vyhýbali explozím. Země se třásla a já si nejdřív myslela, že to dělají ty zásahy od raket. Pak mi ale došlo, že zásahy rozbily šelfový led pod základy kolonie.
Tazatel: Máte geologické vzdělání?
Kady Grantová: Je mi sedmnáct – jasně že nemám. Ale všude se otevíraly obrovský trhliny, dost velký na to, aby do nich zapadlo auto. A než se zeptáte, jak to můžu vědět, tak jsem to sama viděla. A vzadu v tom autě byly děti.
Tazatel: Takže jste jeli po městě. Co se dělo dál?
Kady Grantová: Ezra chtěl najít svého otce. Dělal v rafinerii, ale já mu řekla, že tam odtud se budou valit proudy lidí a proti nim se nedostaneme. Jeho táta je kus chlapa, jako Ez. Pověděla jsem mu, že se budou evakuovat všichni pohromadě a musíme věřit, že to zmákne sám. Kdybysme tam jeli, někdo by nám moh třeba otočit auto a pak bysme byli vyřízení. Viděla jsem jednu ženskou, jak stáhla chlápka ze čtyřkolky a nasedla na ni se svojí dcerou. A viděla jsem jednoho člena ochranky, jak zastřelil člověka, který se mu pokusil vlézt dozadu do dodávky. Až k rafinerii bysme se nedostali. Chtěla jsem radši jet pro svoji mámu a pro sestřenici Ashu. Táta byl mimo planetu – střídá šichty na Skokové stanici Heimdall – takže dole jsme zbyly jenom máma a já. Máma je patoložka, dělá v laborce v lékařským středisku. Asha je tam na stáži.
Tazatel: Chcete, abych se podíval, jestli je jméno vaší matky na seznamech?
Kady Grantová: Ne, dostala se odtamtud. Je tady na Hypatii. Před pohovorem jsem ji viděla.
Tazatel: A vaše sestřenice?
Kady Grantová: Ne. Ta ne.
Tazatel: To je mi líto.
Kady Grantová: Nojo.
Tazatel: Takže co, pochopil to Ezra? Jeli jste pro vaši matku?
Kady Grantová: Začali jsme s tím. Ezra mámu nemá, takže ho ta moje rok kojila. Myslím, že když jsme se rozešli, ji to vyvedlo z míry nejvíc ze všech. Jeli jsme k jejich laborce a na ulicích už bylo hodně lidí, jeli v terénních autech, někdo na čtyřkolce, někdo i pěšky. Země praskala a z domů se odlamovaly kusy a na obloze pořád visela ta obrovská loď BeiTechu a pálila do našich obranných postavení řízené střely. Startovaly čluny, snažily se evakuovat civily. Byl takový rámus, až jsem si myslela, že mi teče krev z uší. A v tomhle bordelu si Ezra vzpomene a začne kritizovat, jak řídím.
Tazatel: Těžko věřit, že jste se rozešli.
Kady Grantová: To byste koukal... Ale k věci, právě v tu chvíli na naši dodávku spadla půlka multikina.
Tazatel: ... Počkat, jak to?
Ezra Mason: Nevím, jak dlouho jsem byl v bezv ě domí. Pak jsem se probral a p řipadalo mi, že na nebi je spousta pavu čin. Až potom mi došlo, že se jenom dívám p ř es rozbitý čelní sklo a jsme zavalení pod půlkou baráku. Dodávka je v hajzlu, Kady je vedle m ě , na obličeji má spoustu krve, nemoh jsem jí najít tep. Tak jsem ji z toho vraku vytáhnul a pustil jsem se do um ělýho dýchání, a vtom mi jednu flákla, Vaše Ctihodnosti.
Tazatel: Ona vás uhodila?
Ezra Mason: Jo, rovnou do tlamy. A slušná pecka to byla. No, nevím, asi si myslela, že se ji snažím líbat. Měla potlučenou hlavu, tak se jí to v ní asi popletlo. No prostě jsme se pěkně rozjížděli a začali na sebe řvát, ale pak nám docvaklo, že nebe je plný stíhaček Cyclone. Napadlo mě, že kavalerie asi konečně dorazila.
Tazatel: Pořád jste viděl i Lincoln?
Ezra Mason: Ne. Ale bylo jasný, že rafinerie dostala zásah. Byla celá přikrytá... fakt nevím, těžko se to popisuje. Něco jako mlha? Jenže černá. Plazilo se to do vzduchu, ale děsně pomalu… jako melasa. Kouř to nebyl. Bylo to... něco jinýho.
Tazatel: Říkal jste, že v rafinerii pracoval váš otec?
Ezra Mason: Jo. Takže jsem ho samozřejmě chtěl jít hledat. A Kady pořád chtěla jít za paní Grantovou. A le-
dovec praskal a nebe hořelo a já měl dojem, že někde v dálce vidím vojáky BeiTechu. A pak jsem to řek.
Tazatel: Co řekl?
Kady Grantová: Řekl: „To sis na ty kopačky vybrala fakt bezva den, Káďo.”
Tazatel: ... Opravdu jste to řekl?
Ezra Mason: Jo. Pak to začalo, Kady řvala na mě a já zas na ni. Všechno to, co se v nás sbíralo poslední rok a co tak nějak vřelo pod povrchem... Víte, já ji měl rád. Mám ji rád. Jenže když ona tak jako... je to strašně pitomý. Kolem nás totální konec světa a my na sebe hulákáme kvůli přihláškám na vejšku a podobnejm sra čkách, no věřil byste tomu?
Tazatel: Vám je sedmnáct, že?
Ezra Mason: Skoro osmnáct.
Tazatel: V tom případě ano, věřil bych tomu.
Ezra Mason: Boží, fakt boží.
Tazatel: Takže... co se dělo dál?
Ezra Mason: Šel jsem si po svejch. Řekla mi, že jsem se zbláznil, ale já jenom... zuřil. A kromě táty mi nikdo nezbyl, takže... takže tak. Utíkal jsem k rafinerii, všude hořící auta a rozflákaný domy. Viděl jsem, jak se jeden Cyclone rovnou mně před nosem zřítil na bytový dům. Cítil jsem na kůži horko. Krčil jsem se a snažil se dostat blíž k fabrice, ale všude byla spousta vojáků od BT. Samý veliký lumpové v pancířový zbroji a zimních maskáčích a s bouchačkama, se kterýma by šlo zabít snad i glaciosaura. Vlastně jsem neměl plán. Prostě jsem chtěl najít tátu. Netušil jsem, co udělám, až se dostanu do tý mlhy. Ale ukázalo se, že to nebude problém.
Tazatel: Proč ne?
Ezra Mason: No, protože mě střelili.
Tazatel: Oni ho střelili?
Kady Grantová: Taky jsem tomu nemohla uvěřit. Měli se postavit do fronty, zmetci. Na rozdíl ode mě nemuseli snášet jeho...
Tazatel: Říkala jste, že předtím jste šli každý jinam. Tak jak jste zjistila, že ho postřelili?
Kady Grantová: Nejdřív jsem vyrazila k mámině laborce pěšky, ale v cestě jsem měla hodně vojáků BeiTechu. Přistávali s transportérama a vykládali z nich vojáky v terénních autech. Nejspíš se mi dost motala hlava.
Vím určitě, že jednou jsem se musela zastavit a vyzvracet se. Viděla jsem, že vedle laborek přistávají evakuační orbitální čluny, tak jsem prostě doufala, že máma už je v jednom z nich. Bylo mi jasné, že přes celé město se k ní nedostanu. Že se nedostanu nikam, jestli neseženu další auto. No tak jsem jedno ukradla posádce od BeiTechu.
Tazatel: Pardon, co že jste udělala?
Kady Grantová: Mě podceňují často. Asi to bude tím, že jsem malá.
Tazatel: Nechtěli ho vrátit?
Kady Grantová: Asi. Ale museli hlavně uskakovat, abych je nepřejela. Kromě toho, já jsem se v centru města dobře vyznala, ale oni ne. Párkrát jsem to vzala vzadu za společenským střediskem tak ostrýma zatáčkama, až jsem autu urvala dveře. Ale když jsem vyjela na druhé straně ven, nebyli nikde. Naši neměli zbraně, tak na mě střílet nemohli a ti jejich si nejspíš mysleli, že kopeme za stejný tým.
Tazatel: Co se stalo pak?
Kady Grantová: Z atmosféry se dolů do rafinerie plazil hnusný černý mrak a já věděla, že Ezra bude tam. Slyšela jsem, že to byl nějaký biologický útok. Je to pravda?
Tazatel: Nevím. Říkáte, že ho postřelili, takže počítám, že se vám ho povedlo najít.
Kady Grantová: Jenže na špatným konci od jedný čety
BeiTechu, a hrozně krvácel. Když jsem to uviděla, tak mi nějak ruplo.
Tazatel: Podařilo se vám ho naložit do auta?
Kady Grantová: Já jaksi... poslechněte, a za ty věci, co se tam dole staly... budou nějaký žaloby nebo tak?
Tazatel: Oddělali čtvrtinu mojí posádky. Jestli se mi chytáte říct, že abyste se k němu dostala, musela jste odrovnat jednotku BeiTechu, nikdo z nás je oplakávat nebude.
Kady Grantová: Jak říkám, jsem dost malá a všude byly fůry krve. Takže mi asi nějak ujela noha na plynu. Šlo hrozně těžko řídit, víte? Pár jsem jich přejela a pak jsem zastavila hned vedle něj.
Tazatel: Co udělal?
Kady Grantová: Řek: „Ahoj Káďo.” Tomu říkám vtipná hláška. Ale auto mělo urvaný dveře, tak mohl jednoduše vlézt dovnitř, a odsvištěli jsme, jako kdybysme se snažili ujet tornádu. Viděli jsme, jak na kraji města přistávají čluny, co na sobě neměly znaky BeiTechu, tak jsme to riskli. Doufali jsme, že to jsou ty evakuační čluny, co poslala naše výzkumná flotila.
Tazatel: A potom co?
Ezra Mason: Moc se nepamatuju. Mám dojem, že jsem řek vtip, něco o řidičáku a pojistce. Protože víte, zrovna přejela pár...
Tazatel: Chápu to.
Ezra Mason: Dobře. A pak povídám „Krvácím”. A ona řekla: „Sklapni, s tebou se nebavím.” Takže potom už jsem se jenom tak nějak soustředil na to, abych neumřel. Všude byla samá krev. Děsně mě to bolelo a mám dojem, že jsem se začal smát. Možná to bylo ze šoku. Kady na mě řvala, ať si tu ránu mačkám, jenže když jsem to nedělal, bolelo to míň. Nad náma stíhačky. Vzpomínám si, že mi byla děsná zima. A taky jak jsem se díval na Kady, jak řídí celá zakrvácená, ve vlasech má sníh a vůbec. A napadlo mě, jak je krásná. Pak se všechno zatmělo.
Tazatel: Dostali jste se k těm člunům?
Kady Grantová: Jenom skoro k nim. Jeli jsme v aut ě BeiTechu, takže jsem musela zastavit a vléct Ezru po ledu, aby viděli, že jsme civilové. Dostalo se tam pár lidí z lékařského střediska, takže nakládali raněné do lodí pro raněné a nás ostatní do těch zbylých. Já řvala jako na lesy, snažila jsem se přivolat někoho, kdo mi pomůže ho donést dovnitř. Nemám tušení, jak jsem ho dokázala táhnout. Pořád kolem nás svištěly a vybuchovaly ty rakety a vypukaly požáry. Asi si řekli, že když dokážu tak nahlas řvát, nebudu moc zraněná a není potřeba mě dát do té lodě pro zraněné, takže mě přiměli, abych ho
přenechala doktorovi. Proto jsem já skončila na Alexandrovi a on na Hypatii.
Tazatel: Velice jste nám pomohla. Všimla jste si, jestli nějaké řízené střely zasáhly rafinerii?
Kady Grantová: Nejspíš ne, jenom ten černý mrak. Přece by ji nezničili, ne? Kdyby BeiTech jenom chtěl, aby kolonie zmizela, stačilo ji nabonzovat na SPS. Jenže oni určitě chtěli sami pro sebe to hermium, co se tu t ěžilo.
Takže by sotva ničili jediný způsob, jak ho zpracovat.
Tazatel: O jejich záměrech zatím nemůžeme spekulovat.
Kady Grantová: No, jestli nás doženou, tak se jich asi můžeme zeptat, než nás rozstřílejí na cucky.
Tazatel: Už jen poslední věc, pane Masone.
Ezra Mason: A nemohly by součástí tý poslední věci být ty léky na bolest, co jste mi sliboval?
Tazatel: Máme tu další doplnění seznamu obětí. Bohužel mám pro vás zprávu o vašem otci.
MEMORANDUM PRO DŮSTOJNÍKY
BITEVNÍ MATEŘSKÁ LOĎ ALEXANDR–78V
ZÁCHYT: 30/01/75
OD: GENERÁL DAVID TORRENCE
Pro důstojnický sbor lodi Alexandr.
Po celých 24 hodin od útoku na kolonii na Kerenze, od bitvy se silami BeiTechu a našeho následného ústupu analytici bez přestávky pracovali na vyhodnocení naší situace. Tady je shrnutí toho, co zjistili:
• Náš generátor skokových bran je vážně poškozen – sice je stále s to vytvářet červí díry, ty se ale velmi pravděpodobně zhroutí dřív, než by mohl být skok proveden, v následku čehož by došlo ke zničení Alexandra. Zastupující velitelka technicko-inženýrské jednotky, plukovnice Eva Sanchezová, hlásí, že poškození nelze s nynějšími zdroji opravit (především vzhledem k tomu, že padl někdejší velitel TIJ Mallory Yzerman). Takže nezávislé skokové cestování je v zásadě neproveditelné.
• Nejbližší stálou skokovou bránou, která by nás byla s to dostat zpátky do Jádra, je Skoková stanice Heimdall. Stanice sama se sice nachází na druhém konci vesmíru, ale vstupní bod / červí díra vedoucí na Heimdall je při nynější rychlosti 6,5 až 7 měsíců cesty daleko. Stručně řečeno, čeká nás přes půl roku cesty, než budeme schopni skočit do bezpečí v nějaké obydlené zóně.
• Zásahy řízenými střelami utrpěné v bitvě poškodily naši Síť počítačové inteligence k rozboru obrany (SPIRO); SPIRO zajišťuje mnoho funkcí životně důležitých pro provoz na palubě, včetně ovládání hlavního pohonu
a výpočtu skokových bran. Tytéž střely, které poškodily
SPIRO, také zlikvidovaly podstatou část našich neurogramátorů. SPIRO je sice sebeopravný organismus a je nadále funkční, ale neznáme plný rozsah poškození.
• Škody utrpěly i další části lodi, hlavně zásobníky vody, obranné soustavy a pohonné jednotky.
• Nejméně jeden z dreadnoughtů BeiTechu, které se zúčastnily útoku na Kerenzu, BT042-TN (známý jako Lincoln), bitvu přežil a nyní pronásleduje naši flotilu. Taktický oddíl soudí, že kdyby nás Lincoln dostihl a zaútočil, máme při nynějším poškození a stavu posádky asi 22,7 procent naděje útok přežít.
• Dvě civilní dopravní lodě, které nyní eskortujeme – vědecké plavidlo Hypatia a těžká nákladní loď Koperník –nesou na palubách 3 348 civilistů z kolonie na Kerenze. Na palubě Alexandra je dalších 1 097 civilistů. Vzhledem k již zmíněné škodě na vodních zásobnících Alexandra to způsobí ještě silnější zásobovací nouzi. A kdyby na nás zaútočil Lincoln, ani Hypatia, ani Koperník nám nebudou s to nijak pomoct.
• Na všech kanálech Sjednocené pozemské správy jsme přes vstupní bránu Heimdalla vyslali nouzová volání. Nepřišla žádná odpověď. Což pravděpodobně znamená, že naše vysílání nikdo nezachytil.
Krátce a stručně, dámy a pánové, zle krvácíme a ve vodě jsou žraloci. Máme podstav a čelíme palebné přesile a jakýkoli realistický únikový bod je víc než šest měsíců cesty daleko. Vzhledem k tomu vydávám následující rozkaz s okamžitou platností: ledem tí: kamžitou platnost
Každý kolonista z Kerenzy, který má jakoukoli odbornost, jež nám může pomoct napravit škody, je tímto povolán do vojenských jednotek Sjednocené pozemské správy. Jde o inženýry, zdravotnický personál a vědce. Plus každého, kdo kdy sloužil v ozbrojených složkách.
Dále bude každý kerenzský kolonista starší sedmnácti let okamžitě prozkoušen, co se týče schopností v počítačové vědě, mechanice, elektronice, prostorovém vnímání, schopnosti předvídat, koordinaci mezi rukou a okem, rychlosti reflexů a zvládání stresu. Každý, u koho bude zjištěna schopnost stupně C nebo lepší, bude povolán do služby počínaje dnem, kdy dosáhl osmnácti let. Potřebujeme piloty. Potřebujeme střelce. Potřebujeme nadané techniky a koumáky. A potřebujeme je okamžitě.
Je to bezprecedentní situace – pokud vím, nikdo od stelkorpů ještě nikdy otevřeně nenapadl loď Sjednocené pozemské správy. Je mi jedno, že právní oddělení BeiTech Industries má dost razítek, aby se pod jejich vahou zhroutil menší měsíc. Ty korporace potřebují ponaučení o tom, že nikdo nestojí nad zákonem a že nikdo nezaútočí bez vážných důsledků na loď SPS. Pracovali jste neúnavně a vedli jste si řádně a statečně. Ztratili jsme druhy ve zbrani. Ztratili jsme bratry a sestry a své milované. Vím, že posledních několik dnů bylo těžkých. Před námi však leží ještě těžší cesta. Všechny vás ale dobře znám, a tak vůbec nepochybuji, že nastávající výzvě budete zdárně čelit a že ty civilisty dostanete ke vstupní bráně Heimdallu živé a zdravé. Centrum tenenda.
David Torrence
Generál Sjednocené pozemské správy Velící důstojník lodi Alexandr–78V ednocené ůstojník Alexandr
OBRANNÁ SOUSTAVA: DDT-10.9 phalanx RG-166 samsara x 48 FFG-01i s pomocí SPIRO
LETOUNY: Goliath 50 mt x 40 Capricorn 10.8 mt x 100
STÍHACÍ LETOUNY: Cyclone Mk IV x 125(s)
ORBITÁLNÍ A PŘEPRAVNÍ ČLUNY: Vitus III x 20 Vitus IX x 12
TŘÍDA: Vortex
DÉLKA: 3,25 km
VÝŠKA: 1,3 km
POSÁDKA: 4 000
MAX. RYCHLOST: 1,7 sst
ZRYCHLENÍ: 1,4 sst
HLAVNÍ POHON: Typhoon Mk VII x 6
VEDLEJŠÍ POHON: Atlas Mk II x 12
INERCIÁLNÍ TLUMIČE: 1 g
ALEXANDR–78V 8
Těžká bitevní mateřská loď schopná samostatně generovat krátkodobé skokové brány pro mezihvězdné cestování.
Nese letku stíhacích lodí třídy Cyclone. Vládne možnosti jaderného úderu.
Velitel: Generál David Torrence Zástupce velitele: Plukovnice Lia Mylesová
POHLED Z BOKU
HYPATIA
OBRANNÁ SOUSTAVA: ZXII-unig Twilight GH-2 x 2
LETOUNY: Capstone 7c x 6
STÍHACÍ LETOUNY: ne
ORBITÁLNÍ A PŘEPRAVNÍ ČLUNY: Nova III x 12
TŘÍDA: Oracle
DÉLKA: 0,9 km
VÝŠKA: 0,21 km
POSÁDKA: 500
MAX. RYCHLOST: 1,5 sst
ZRYCHLENÍ: 1,3 sst
HLAVNÍ POHON: Balor IX [gt4]
VEDLEJŠÍ POHON: Balor IV x 4
INERCIÁLNÍ TLUMIČE: 0,98 g
Průzkumné vědecké plavidlo velkého dosahu, ideální pro dálkový kosmický průzkum a hodnocení. Lehká výzbroj i pancíř. Vybaveno prvotřídním sledovacím zařízením a systémy QASAR. Kapitán: Ann Chauová První důstojník: Syra Bollová
POHLED ZEPŘEDU
POHLED Z BOKU
KOPERNÍK
OBRANNÁ SOUSTAVA: Opti-Nex II [standardní] LETOUNY: ne STÍHACÍ LETOUNY: ne ORBITÁLNÍ A PŘEPRAVNÍ ČLUNY: Vitus II x 12
TŘÍDA: Taurus
DÉLKA: 1,2 km
VÝŠKA: 0,96 km
POSÁDKA: 450
MAX. RYCHLOST: 0,9 sst
ZRYCHLENÍ: 0,8 sst
HLAVNÍ POHON: Helix-Chelsea VIII [in-line]
VEDLEJŠÍ POHON: H-C II x 3
INERCIÁLNÍ TLUMIČE: 0,94 g
Nákladní loď pro středně dlouhé cesty, většinou používaná pro transport
velkých objemů mezi soustavami [rudy/led/zásoby].
Pomalá, špatné manévrovací schopnosti, zato odolná. Nastavitelné modulární soustavy nákladových prostorů poskytují výtečnou flexibilitu.
Kapitán: Harry Ryker První důstojník: Heather Kellyová
OČI I ÚSTA DOKOŘÁN UNIPEDIE
Kerenza, bitva na
Hlavní strana
Obsah
Náhodné heslo
Nynější
Generování
Příspěvek
Hlášení
Interface
Sensei
Na téma
Kolektivní mozek
Redakce
Kritika
Randál
▶ Nástroje
▶ Synch
Jazyky
Deutsch
Español
Italiano
język polski
русский
Editovat
Odkazy
Tento článek je o bitvě na Kerenze IV. Info o planetě a soustavě zde. t
u a e e zv ra
Staré dobré časy Hledat
s Odm Od ndu, ní jso se př vědn avop
PRO INFORMACI:
Tento historický článek má nyní status Odmítnuto, protože vy mamrdi hltáte korporátní propagandu, jako kdyby to byl levný prášek na mejdanu. K ověření jsou potřeba ještě další citace. Prosím, přispějte tím, že se připojíte tivnímu mozku. Prosím přispějte rozvědnými zdroji (vaše mamina se nepočítá). A naučte se pravopis, pro lásku (zde [doplňte jméno vhodného božstva].
ÚVOD
Ředitelka: Většina zpravodajských informací v této složce byla sice získána tajně, ale narazili jsme na jeden veřejně přístupný zdroj s překvapivě přesnými informacemi o samotném napadení Kerenzy – webové stránky hacktivistů známé jako Unipedie. Většina čtenářů Unipedie patrně bydlí u maminky doma a má uhry, ale možná byste přesto mohli otevřít jednu dvě pekelné brány a vypustit na ně právníky. Zde jsme začlenili příspěvky z Unipedie čistě pro úplnost.
OBSAH [SKRYJ]
1. Pozadí
2. Původní útok
3. Reakce SPS
4. Pronásledování
5. Druhotný konflikt
6. Důsledky
POZADÍ
Bitva na Kerenze IV byla úvodní šarvátkou ve stále probíhající a kupodivu médii opomíjené Stelkorporátní válce. Zahájila ji společnost BeiTech Industries[1] a terčem útoku byla nelegální těžební operace v dole na hermium patřícím Wallace Ulyanov Consortium. [2] Plavidlo Sjednocené pozemské správy Alexandr [3] se dostavilo na nouzové volání WUC a vypukl trojí střet mezi jednotkami BeiTechu, WUC a SPS.
Kerenza IV se nachází ve volné zóně kosmu, zhruba 34,5 AJ od vstupní brány vedoucí do stálé Skokové stanice Heimdall. Na planetě se v nezvykle vysoké koncentraci nachází hermium, a to v šelfovém polárním ledu. V rozporu se Zákonem o exotických kosmických ma-
Kritika Diskuze Odmítnout
UNIPEDIE
OČI I ÚSTA DOKOŘÁN
Hlavní strana
Obsah
Náhodné heslo
Nynější
Generování
Příspěvek
Hlášení
Interface
Sensei
Na téma
Kolektivní mozek
Redakce
Kritika
Randál
▶ Nástroje
▶ Synch
Jazyky
Deutsch
Español
Italiano
język polski
русский
Editovat
Odkazy
teriálech z roku 2514[4] začalo na planetě Wallace Ulyanov Consortium nezákonně těžit, a to přibližně od roku 2556. Spoléhalo na odlehlost soustavy a věřilo, že operace zůstane nepovšimnuta. K její ochraně
vyslalo dreadnought
Nezdolný a pro transport těžkou nákladní loď Koperník.
V době bitvy byly na orbitě
Kerenzy IV také dvě vědecké lodě WUC [Hypatia a Brahe].
Kerenza IV
Statistika
Atmosférický tlak: 101,325 kPa (MSL)
Složení:
74,15 % dusík (N2)[3] (suchý vzduch)
23,97 % kyslík (O2)
0,91 % argon (Ar) 0,038 % oxid uhličitý (CO2) [21]
Vodní páry (H2O; kolísá podle klimatu)
Střední poloměr: 6 371,0 km[6]
Rovníkový poloměr: 6 378,1 km[7][8]
Polární poloměr: 6 356,8 km[9]
Zploštění: 0,0033528[10]
PŮVODNÍ ÚTOK
V čase 14:21 [místní standardní] dne 29/1/75 se čtyři dreadnoughty
BeiTechu [Churchill, Kenyatta, Čankajšek a Lincoln] vynořily
z dočasné červí díry[5] generované Mobilní skokovou platformou Magellan[6][7][8][9] – což je utajený prototyp, a pokud je Unipedii známo, první mobilní skoková technologie vyvinutá mimo laboratoře SPS.[10][11]
Celá flotila pak pokračovala ke Kerenze IV. Obranné plavidlo WUC Nezdolný bylo brzy zničeno, stačilo ale ještě vyslat nouzové volání –flotila BT ovšem vzhledem k odlehlosti předpokládala, že na ně nikdo neodpoví.
Naneštěstí pro BeiTech ale jedna loď zachytila SOS z Nezdolného: plavidlo Sjednocené pozemské správy Alexandr, bitevní mateřská loď třídy Vortex, také schopná generovat vlastní skokové brány,[12] která právě prováděla utajené cvičení poblíž Kerenzy VII.[13] Alexandr se pokusil vyslat hlášení hlavnímu štábu SPS přes vstupní bod Heimdalla, ale agenti BeiTechu na samotné stanici se postarali, aby nedošlo k adresátovi. Když nepřicházela odpověď, Alexandr bez dalších posil skočil ke Kerenze IV. Pro další informace o obsazení stanice Heimdall a tamním odboji viz články zde.
UNIPEDIE
OČI I ÚSTA DOKOŘÁN
Hlavní strana
Obsah
Náhodné heslo
Nynější
Generování
Příspěvek
Hlášení
Interface
Sensei
Na téma
Kolektivní mozek
Redakce
Kritika
Randál
▶ Nástroje
▶ Synch
Jazyky
Představa našeho kreslíře o tom, jak vypadá dreadnought Lincoln .
Když tedy SPS přistihla BeiTech s příslovečnou kouřící pistolí v ruce, flotila BT dospěla k děsivému rozhodnutí: zaútočit na loď Alexandr a doufat, že zlikvidují všechny svědky. Jenže Alexandr místo toho kriticky poškodil Mobilní skokovou platformu Magellan, a tak odřízl jednotkám BeiTechu ústupovou cestu. Zatímco flotila BT útočila na loď Alexandr, čluny převážely civilisty ze zdecimované kolonie na paluby lodí Hypatia, Brahe a Koperník. Zprávy o tom, že dreadnought BeiTechu Lincoln použil proti osadě neznámou biologickou zbraň, nejsou potvrzené.[14][15][16]
Deutsch
Español
Italiano
język polski
русский
Editovat
Odkazy
Při následující jaderné přestřelce byl zničen Čankajšek. Churchill a Kenyatta utrpěly značné poškození. Také Alexandr dostal několik zásahů – podle zdrojů byly poškozeny jak jeho generátor skokových bran, tak i jeho matrice umělé inteligence.[17][18] Ani jedna loď v soustavě Kerenza pak už nebyla schopná skokové cesty, což znamenalo, že k jakékoli pomoci se dostanou až za řadu měsíců. Formace BeiTechu se přiblížila do vzdálenosti, kdy už není bezpečné používat jadernou munici. Alexandr vypustil svoje stíhací letouny třídy Cyclone, formace BeiTechu zase svoje stíhače Warlock. Panuje názor, že loď BeiTechu Lincoln někdy v této době zničila vědecké plavidlo Brahe. Nepotvrzené odhady hovoří o tom, že z povrchu planety už v té době bylo evakuováno na Brahe nejméně 2 000 civilistů. [19][20][21]
PRO INFORMACI:
Toto je první pokus o kontakt mezi oběma subjekty, dva týdny po útoku na Kerenzu.
Čau Káďo!
ZACHYCENÁ OSOBNÍ ZPRÁVA – PALUBNÍ SYSTÉMY ALEXANDR
N Í SY ST ÉM Y AL EX AN DR
Pro: Kad y Grantov á /KGRANTHYPATIAONBOAR D
O d: Ezra Mas o n / EMA SO NALEXANDR O NB O AR D
D a t u m: 14 /0 2 / 7 5
Čas : 14: 04
V ěc : Čau
Řekli mi, že teď už všichni na Hypatii maj palubní komový adresy. Tak doufám, že ti to dojde.
Nemám jasno, co víš a co ne. Tady je ve všem zmatek. Vojáci nám skoro nic neřekli. Ale chtěl jsem, abys věděla, že jsem se z toho dostal a žiju. A chci ti poděkovat. Myslím, že bez tebe bych tady nebyl.
Ne, tohle beru zpět. Nemyslím si to, vím to jistě.
Jsem na Alexandru v nemocničním oddělení. Rameno už mám skoro stopro v pohodě. Ale pořád nevím úplně jistě, co se to sakra stalo. Slyšel jsem, že prý má Alexandr v hajzlu skokový drajv. A rozhodně je něco se zásobníkama vody, ale nic nám neřeknou. A někdo taky povídal, že ty dreadnoughty BeiTechu, co napadly kolonii, nás pořád pronásledují. Ale taky jsem slyšel, že za pár dnů se prý setkáme s celou flotilou SPS. Takže možná budeme brzy v suchu.
Je mi moc líto, co se mezi námi stalo. Pořád si myslím, že jsem asi mohl něco říct a tím to urovnat. A pak mě napadne, co jsem to za vola, že vůbec takhle přemýšlím. A napadá mě, jestli to nebyla nějaká vyšší moc. Kdybys mě nepustila k vodě a nejela ten den do školy autem, byli bysme teď oba mrtví, nemám pravdu? Jestli mi tímhle vesmír nenaznačuje, že takhle to mělo být, tak fakt nevím.
Jsem rád, že ty i tvoje máma jste se z toho dostaly. A doufám, že jsi v pořádku. Šťastnýho Valentýna.
S láskou E
Grantová, Kady—
Psychoprofi l/Hodnocení vhodnosti jako brance
Záchyt: 17/02/75
Strana 2—
že slečna Grantová vládne nepoměrně většími schopnostmi, než naznačují výsledky testů. V porovnání s prvními cvičeními, která podstoupila v provizorní vzdělávací sekci na Hypatii, jsou její nynější výsledky vysloveně nepozoruhodné. Prostěji řečeno, nechce dosáhnout takových výsledků, aby se dostala do neurogramátorského výcvikového programu.
TÝMOVÁ PRÁCE: Slečna Grantová s ostatními dobře nespolupracuje. Podle líčení vrstevníků to byla na škole poměrně společenská dívka, i když mnoho opravdu blízkých přátel neměla. Je jasné, že teď je raději sama. A v každé situaci, která si žádá skupinovou práci, ostatní upřímně řečeno demoralizuje.
PŘÍSTUP: Slečna Grantová vykazuje silné antiautoritářské postoje a má nepříjemný sklon zpochybňovat nadřízené v těch nejnevhodnějších chvílích. Když se k tomu připojí intelekt, který se tak usilovně snaží skrýt, je z ní svého druhu přítěž. Ego v tom, zdá se, roli nehraje, protože jí nevadí, když ji berou za průměrnou. Spíše se zdá, že za její kritičností a za pokusy destabilizovat kolektiv (často úspěšnými) stojí její osobní názory.
ZÁVĚRY:
Branec – priorita 1
Branec – priorita 2
Branec – priorita 3
X Nevhodný/á jako branec
KOMENTÁŘ: Úsilí čelit jejím intrikám a přinutit ji, aby odvedla nějakou práci, by bylo větší, než by byl její přínos. Zdá se, že když dáme pokoj my jí, hodlá dát pokoj ona nám, a na odvod tu jsou lepší kandidáti.
ZÁZNAM O NARUŠENÍ BEZPEČNOSTI SÍTĚ
POKUS O VNIKNUTÍ 18/02/75 03:15
ZAZNAMENAL: Lu, Xi Wei, síťový inženýr
CÍL: Psych_Profily_Uprchliku
POSTUP: Kaskádový útok hrubou silou na datafort Alexandra
VÝSLEDEK: Ubráněn
POKUS O VNIKNUTÍ 18/02/75 07:15
PRO INFORMACI:
Při přijímacím
pohovoru se Grantová zmínila, že „to umí s počítači“. Při psychoprofilaci zaznamenali, že se vzpírá autoritám. Následující problém – opakovaně se snažila proniknout do palubních bezpečnostních systémů, čehož si všimli síťoví inženýři Alexandra, a co hůř, také hackerská „komunita“ flotily.
ZAZNAMENAL: Lu, Xi Wei, síťový inženýr
CÍL: Psych_Profily_Uprchliku
POSTUP: Útok programem Codewyrm na datafort Alexandra
VÝSLEDEK: Vniknutí úspěšné, trvání 3 min.
POKUS O VNIKNUTÍ 18/02/75 18:15
ZAZNAMENAL: Lu, Xi Wei, síťový inženýr
CÍL: Kuchyne_Databaze–Jidelnicek\Sitovy_Inzenyrink
POSTUP: Infiltrace trojským koněm do databáze lodní kuchyně
VÝSLEDEK: Vniknutí úspěšné. Vymazány jídelníčky pro síťové inženýry. Ochrana databáze jídelny zvýšena na úroveň 3.
POKUS O VNIKNUTÍ 19/02/75 06:00
ZAZNAMENAL: Brown, Benjamin Fraser, síťový inženýr senior
CÍL: Databaze_Posadky–Sitovy_Inzenyrink
POSTUP: Vniknutí do osobních záznamů, metoda zatím neurčena
VÝSLEDEK: Vniknutí úspěšné. Síťový inženýr Xi Wei Lu vymazán z databáze. Snaha obnovit jeho profil probíhá.
ZACHYCEN Á OSOBN Í ZPR Á VA – PALUBN
Od: Ghost ID/FAILFAILFAILFAIL
Datum: 20/02/75
Čas: 23:17
Věc: Tleskat jednou rukou
Ty ses teda činila. Podle mě [nelze obnovit] velice zábavný hackerský kousek. Na lodích flotily je 8 340 lidí, takže se najde nějaký talent pro všecko. Ale ty [nelze obnovit] naučila sama.
Pro: Kady Grantová/KGRANTHYPATIAONBOARD
PRO INFORMACI: Domníváme se, že následující korespondence je prvním kontaktem mezi Grantovou a členem undergroundové komunity flotily. Dochází k ní tři týdny po záchraně a krátce po její šarvátce s palubní bezpečností. Odesilatelem je Byron Zhang, výzkumný důstojník z Hypatie a známý aktivista za informační svobodu. Po tomto kontaktu nezbyly skoro žádné stopy a některé části se nepodařilo obnovit vůbec. Ten člověk věděl, co dělá.
Í O SY ST ÉM Y HY PATI A AR R D
Vnikni do shell ref 436HT:904JX:003 a [nelze obnovit] co tam vššechno je.
Tato zpr p áva se z bezpe p čnostních důvodů automaticky y rozpa p dne.
Tato zpráva se z bezpečnostních důvodů automaticky rozpadne.
Tato zpráva se z bezpečnostních důvodů automaticky rozpadne.
Tato zpráva se z bezpečnostních důvodů automaticky rozpadne k
Tato zpráva se z bezpečnostních důvodů automaticky rozp k adne.
Tato zpráva se z bbezp č ečno t stní h ch důůvodů ů automaticky rozp k addne.
Tato zpráva se z bezpečnosttníích h důvodů ů automatickky rozpaddne.
Tato zpráva se z bbezpečnost í ní h ch důůvodů ů automaticky ro k zpaddne
Tato zpráva se z z bezpečnostních h důvodů ů automaticky rozpadne
Tato zpráva se z z bezpečnostních důvodů automaticky rozpadne.
Tato zpráva se z bezpečnostních důvodů automaticky rozpadne.
Tato zpráva se z bezpečn maticky rozpadne.
Účastníci: PolypSi, CitB
Datum: 21/02/75
Čas: 00:44
Shell Ref 436HT:904JX:003
PolypSi: Nic víc nemáš?
CitB: vida, ta nová
PolypSi: Jasně, ale kdo jsi ty?
<!-- Begin Hypatia Chat Basic v9 Code --> <form>onClick=”window.open(‘chat.hypatia= no w op .op en( ‘ch ch at at. hypati a= a =” w window in ‘ PRO INFORMACI: Grantová odpovídá Zhangovi a používá
přezdívku „PolypSi“. Prolomit jeho obranu jí zabralo 87 minut.
CitB: ten co ti může ukázat jak sehnat fšechno info co se po něm pídíš
CitB: a ještě víc
PolypSi: A co za to? Tady není zadarmo nic.
CitB: žesitoty, bude tě to stát jenom čas. ale ty nahoře to bude stát hodně. Alexandr je vojenská loď a my tady na Hypatii jsme civiliové, ale i když je stav nouze, pře100 máme nárok na víc info než nám dávaj.
CitB: naše životy jsou taky v sázce. jestli chceš taky bojovat, bereme tě
PolypSi: Přesně.
CitB: slední tři tejdny sis užila vstupní testy, beruško. semse díval jak se rejpeš v systému. taky nerada když ti něco tajej. fšimsemsi že 2 3 věci sleduješ. a 2 3 lidi taky.
PolypSi: Ne že by TYS nemluvil dost strašidelně.
CitB: mluvím jako někdo kdo ví víc než ty. chceš přednášku nebo ne?
PolypSi: Chci.
CitB: taxe de na to
ZACHYCEN Á OSOBN Í ZPR Á VA – PALUBN Í SYST ÉM Y ALEXAND R
Pro: Kady Grantová/ KGRANTHYPATIAONBOARD
Od: Ezra Mason/EMASONALEXANDRONBOARD
Datum: 18/03/75
Čas: 21:32
Věc: Ťuky ťuk
Ahoj K, nevím jistě, jestli ti tohle dojde. Mailoval jsem ti před měsícem, ale možná to taky neprošlo. Nejspíš ne, jestli to u vás na Hypatii vypadá jako tady. A možná máš moc práce. Anebo se se mnou nechceš bavit. Beru to.
Včera jsem měl narozeniny. Je mi osmnáct, no věřila bys tomu? Dobrá zpráva –můžu pít alkohol. Špatná zpráva – není tu co pít. I voda je na přísnej příděl. :P
Spoustu nás nahnali na testy. VR simy a psychoanalýzy a kondiční zkoušky. A tady u nás přijali hodně uprchlíků z Kerenzy do SPS. „Válečné odvody“ se to jmenuje. Co je mi osmnáct, pokukujou i po mně. Což nejspíš znamená, že jsme ještě víc v prdeli, než jsme si kdo mysleli.
Včera se mi o tobě zdálo. Ne, takhle ne, klídek.
Bylo to ten den, jak došlo k útoku, a já uviděl na parkovišti tvoje auto. A běžel jsem tam a klepal na okno, ale tys mě nepustila dovnitř. Prostě ses na mě dívala, jako bys mě ani neznala. A já bušil do skla a řval jsem tvoje jméno, ale ty jsi jenom zavrtěla hlavou. A pak sis odjela a nechala jsi mě tam. Divný bylo, že celou tu dobu vedle seděl někdo, kdo vypadal přesně jako já. A smál se.
Pak přiletěly lodě.
Myslíš, že to něco znamená?
Každopádně doufám, že jsi v pohodě.
S láskou E
Mason, Ezra
Psychoprofil/Hodnocení vhodnosti jako brance
Výňatky z pohovoru
Záchyt: 19/03/75
TAZATEL: Povězte mi něco o svojí matce.
Ezra Mason: ... Moment, vy to myslíte vážně?
Ezra Mason: [Smích.] Slušnej pokus, člověče. Víte, jste první cvokař se smyslem pro humor, u jakýho jsem kdy...
TAZATEL: Vadí vám to? Myslím mluvit o ní?
Ezra Mason: Vadí mi, když na mě při psychotestu valí hodnotící otázky jako z psychologie pro třetí třídu, člověče. Tohle je jako fakt vaše zahajovací otázka?
„Povězte mi něco o svojí matce?” Padl jste na hlavu?
TAZATEL: Takže vy jste už prošel psychiatrickým hodnocením, že?
Ezra Mason: Proč si to myslíte?
TAZATEL: Řekl jste, že jsem první psychoanalytik se smyslem pro humor, jakého jste potkal. Čili jste přede mnou musel potkat i jiné, že?
Ezra Mason: No vy jste úplnej malej Sherlock, to jo.
TAZATEL: Nemáte důvod zaujímat nepřátelský postoj, pane Masone.
Ezra Mason: Pan Mason je můj táta.
TAZATEL: Ano, váš otec. Povězte mi něco o něm.
Ezra Mason: Není co. Je inženýr. Dělá u těžkejch zpracovacích zařízení v rafinerii na hermium. Neumí vařit. Neumí vyprávět vtipy. No prostě táta jako táta.
TAZATEL: Stýská se vám po něm?
Ezra Mason: Co je zas tohle za otázku?
TAZATEL: Od útoku na Kerenzu uplynul už víc než měsíc. Ale vy o něm pořád mluvíte v přítomném čase.
TAZATEL: Nepřipadá vám to zajímavé, Ezro?
Ezra Mason: [Nesrozumitelná vulgarita.]
TAZATEL: No tak dobrá. Co si třeba popovídat o něčem příjemném.
Ezra Mason: ... Jako třeba o modelkách, co předvádějí spodní prádlo?
TAZATEL: Povězte mi něco o svojí přítelkyni.
Ezra Mason: Džjúúú.
Ezra Mason: Vy jste ale fakt mizernej cvokař, člověče.
Ezra Mason: Jako že kdyby se mizernost měřila, držel byste planetární rekord.
TAZATEL: Pro vás není přítelkyně příjemné téma?
Ezra Mason: Zrovna ten den, co šla kolonie pod kytky, mi dala kopačky.
Ezra Mason: Aplaus nebude?
TAZATEL: Pořád k ní něco cítíte?
Ezra Mason: Další otázku.
TAZATEL: Já jen že jak jsem si všiml, uvedl jste ji jako kontaktní osobu pro případ nouze, když jste vyplňoval přijímací protokol na Alexandru. Připadá mi zvláštní uvést jako nejbližší osobu dívku, se kterou jste se rozešel.
TAZATEL: Proč?
Ezra Mason: Nikdy jsem netvrdil, že jsem se s ní rozešel. Ona se rozešla se mnou.
Ezra Mason: Do toho vám nic není tak masivně, že to leze z kolonky „Do toho vám nic není” až do kolonky „Nechte toho, nebo vás praštím”.
TAZATEL: Hádali jste se?
Ezra Mason: Každej pár se občas hádá.
TAZATEL: Od toho máte ty jizvy na paži?
Ezra Mason: ... Cože? Člověče, ty mám od osmi. Nemáte kurva v hlavě trochu hokej?
Ezra Mason: Neživíte se tímhle, že ne? Prosím, povězte mi, že všechny skutečný psychiatry na Alexandru odkráglovali ti šmejdi z BeiTechu a vy jste do tý doby čistil sprchy nebo tak něco.
TAZATEL: Pracuji na ošetřovně.
Ezra Mason: ... Šmarjá, a to jsem si dělal legraci. Jako vážně?
Ezra Mason: Vy nejste ani kvalifikovanej cvokař? No tak to je kurva fakt boží.
TAZATEL: Dělám postgraduál na lékařské fakultě Akademie SPS. Hlavní obor psychologie. V posledním ročníku máme šest měsíců praxi. Na mě vyšla služba na Alexandru. Ale člověk nemusí mít titul z NeoOxfordu, aby pochopil, že máte vážné potíže se sebeovládáním a s potlačováním hněvu, pane Masone. Čili jestli chcete, můžeme o tom mluvit, ale taky tu můžeme zbytek vyhrazené hodiny jenom sedět a koukat do zdi.
TAZATEL: Je to na vás.
[Vynecháno 51:27 minut naprostého ticha.]
TAZATEL: ... Prosím?
Ezra Mason: Chtěla po mně něco, co jsem jí nemoh dát.
TAZATEL: O co vás žádala?
Ezra Mason: Moje holka. Kady. Chtěla něco, co jsem jí nemoh dát.
Ezra Mason: Na tom už teď houby sejde, ne? Všechno je to stejně v háji. Hlavní je, že Kady je z těch lidí, co těžko snášejí, když se musej doprošovat. Není to zrovna zranitelná bytůstka. Děsně nerada někoho potřebuje. Takže když jsem to odmítnul a neuved jsem důvod, nějak... to celé šlo do kytek, víte?
TAZATEL: A proč jste jí po tom neuvedl důvod, proč jste řekl ne?
Ezra Mason: To si jako fakt myslíte, že to povím vám, když jsem to neřek ani jí?
TAZATEL: Což mě přivádí zpátky k vaší matce.
Ezra Mason: Jo? A jak jste na to přišel, pane Postgraduále?
TAZATEL: Problémy s důvěrou u teenagerů obvykle vycházejí z toho, že jim v dětství nějak ublížila autoritativní postava. Většinou učitelé nebo rodiče. A skutečnost, že
jste už prošel psychiatrickým hodnocením, dodává této teorii na váze.
TAZATEL: Dále: Otce jste zjevně měl velmi rád, což jasně plyne z vaší neschopnosti se smířit s jeho smrtí i z vašeho nepokrytého nepřátelství ke každému, kdo se o tom zmíní. Takže logicky je na řadě vaše matka.
TAZATEL: Takže. Povězte mi něco o své matce.
Ezra Mason: Vy to nahráváte, že jo?
TAZATEL: Jen audio. Kamera nefunguje.
TAZATEL: Pane Masone...
Ezra Mason: Aha, tak aby nikdo nepřišel o tu video stránku, právě zvedám ruku a... na mou duši, vážně ukazuju panu Postgraduálovi zdviženej prostředník.
Ezra Mason: A teď mu s tím prstem mávám před nosem.
TAZATEL: Pohovor ukončen ve 13:58 dne 19/03/75.
Ezra Mason: Koukejte, jak s ním má…
—nahrávka končí—
Mason, Ezra—
Psychoprofi l/Hodnocení vhodnosti jako brance
Záchyt: 21/03/75
—Strana 2—
vykazuje znaky posttraumatické stresové poruchy: agresivitu, uhýbavost, zlé sny, vinu z přežití.
TÝMOVÁ PRÁCE: Pan Mason je týmový hráč schopný v případě potřeby přijmout i roli vůdce. Sportovní aktivita na střední škole – věc, která brancům v armádě usnadňuje úlohu už od roku 1914.
ZÁVĚRY:
X Branec – priorita 1
Branec – priorita 2
Branec – priorita 3
Nevhodný/á jako branec
PŘÍSTUP: Otcova smrt během útoku na Kerenzu zanechala v panu Masonovi hluboký pocit ublíženosti a hněvu. Nicméně jeho agresivita je zaměřena vpřed a téměř výhradně na BeiTech Industries. A BeiTech budou právě ti, kdo na nás bude střílet.
KOMENTÁŘ: Za normálních okolností by pan Mason vzhledem ke svému PTSP a hladině úzkostných pocitů nemohl na bojové nasazení ani pomyslet. Nicméně na Alexandru nyní panuje takový nedostatek pilotů pro stíhací letouny Cyclone, že vzhledem k výsledkům testů pana Masona (prostorové vnímání: 94. percentil; schopnost předvídat: 99,7. percentil) jej doporučujeme odvést.
V konfliktní situaci bude možné využít chlapcovo nepřátelství vůči BeiTechu. A když jej uvrhneme do aktivit zaměřených na dosahování cílů a probíhajících v kolektivu (bojový výcvik), mohla by to pro něj dokonce být vhodná terapie. Pokud ne, za pár měsíců od nynějška už starost o něj nebude naše starost.
FOFREM ho posaďte do kokpitu.
ZACHYCEN Á OSOBN Í ZPR Á VA – PALUBN Í
Káďo!
Datum: 03/07/75
Čas: 23:45
PRO INFORMACI: Tohle je poslední významný kontakt mezi subjekty před incidentem na Koperníku. Všimněte si, že uběhly čtyři měsíce od posledního Masonova pokusu o komunikaci s Grantovou.
SY ST S ÉM M Y AL EX X AN A D R
Pro: Kady Grantová/KGRANTHYPATIONBOARD
RD R O A S
Věc: NEODESÍLAT A OAAR R D
Od: Ezra Mason/ EMASONALEXANDRONBOARD
tohle ti nepošlu jen si to píšu a pak to smažu a mám důvody. Můj kámoš jimmy říká že je nejlepší tyhle věci dostat ze sebe a protože tu nejsi tak jenom dělám jako, protože... no protože to ze sebe dostat potřebuju. takže jsem trochu... pod vlivem ale neboj nechlastám pořád sám v kajutě chlast se tu těžko shání LOL. JE TO NA OSLAVU protože jsem teďko oficiálně pilot. budu lítat s cyclonem no kurva drát kam se to ten vesmír řítí.
ale protože to neodešlu můžu ti na rovinu říct to bylo dost hnusný mi neodepsat možná se se mnou nechceš bavit v pohodě ale bylo by milý poslat aspoň nějaký „nechci s váma mluvit naschle pane“ a tohle je dámo teda nezdvořilý madam fakt moc a protože tohle nepošlu považuju taky za svojí povinnost vás informovat že skoro těch šest měsíců pořád na tebe myslím a myslím že tě miluju a jsem stoho smutnej protože takle by láska vypadat neměla. je to jak kopanec do břicha pokaždý když si na tě spomenu a nejrači bych flák ksichtem rovnou do klávenicebiu;/// ubEWdcfhugiov’byhi;.//////-=’-0i9juh8ygtfdcsaazs34defg7u8hi9o0p-[[09ju8hy7gtf6 rdsasdrftg67yh8u9ji0o-po0i9juhy8gtfrdesazsxdcfr5gt6y7h8u9ji0ko-lp0i9uj8hy7gt6frdesazsxdfghu7ghbuio.; ucfrexdAQW3XDE45THYUJYI
PRO INFORMACI:
Masonovo líčení incidentu s Koperníkem. Co podlehlo v původní zprávě cenzuře, je vyznačené přeškrtnutě.
Zpráva po akci
Ministerstvo vnitra
ZÁCHYT: 20/07/75
Sj S
Sjednocené pozemské síly
Flotila ALEXANDR
MÍSTO: Kerenza VII. Barycenter 778.76, 325.71, 1243.56k
ID PILOTA: Ezra Mason (UTN-966-330ad)
HODNOST: Podporučík
VOL. ZN.: neurčen
Oheň se v kosmu chová kurevsky divně.
Normálně to člověka ani nenapadne, dokud neuvidí, jak tam venku něco hoří. Když v nulový gravitaci zapálíte sirku, bude plamínek dokonale kulatý. Stejně vypadá na starých nahrávkách Terra.
A stejně jako Terra nebude ten plamínek tam ve tmě blikat ani oranžově, ani žlutě, dokonce ani bíle. Bude modře zářit jako nebe ve VR. Modře jako oči pěkný holky.
Tohle nám na základním výcviku neřekli. Docela se mi z toho motala palice.
Nic podobnýho jsem ještě nepsal. Myslím Zprávu po akci. Asi to bude poznat. Takže sorry, jestli to zvořu. Samý simulace letu v beztíži a přednášky o techsystémech Cyclonů a memorování 316ti různých možností palby, co má Alexandr, a tak je nejspíš napadlo, že štábní kulturu už nám přednášet nemusej. Jsem jako pilot takový zelenáč, že mi ještě nestihli dát ani volací znak. Generál mi řekl, ať prostě všechno nadatluju a cenzoři si to přeberou, no tak to udělám.
Vykonám ty zasraný rozkazy.
Přesně to udělám.
Ve 21:00 dne 19/7/75 mě posadili do kokpitu mojí stíhačky Cyclone. Naše flotila – složená z bitevní mateřské lodi Alexandr, vědeckého plavidla Hypatia a těžké nákladní lodi Koperník – byla na orbitě kolem prvního měsíce Kerenzy VII a věnovala se doplňování zásob. S vodou na tom je flotila kriticky a Kerenza VII(a) se skládá skoro celá ze zmrzlý vody, takže posádky pilně tahaly tisícitunový kusy ledu, i když se Lincoln pořád blížil.
Moje stíhací skupina cvičila letecké souboje 600 kiláků od levoboku Alexandra, na okraji atmosféry Kerenzy VII.
Při „incidentu“ jsem byl já a tři další členové letecké skupiny
Echo z Alexandra: náš velící major Eli „Prorok“ Hawking, poručice Žana „Nebojsa“ Alvarangová a další nováček, podporučík Mikael Carlin.
Povolení lítat mi dali jenom před dvěma týdny a s ovládáním jsem se pořád dost pral. Ve VR jsem nalítal skoro sto hodin, jenže všechny simy ve vesmíru tě nepřipravěj na to pravý kosmický.
Dvě minuty tam venku, víc není potřeba, aby ti docvaklo, jak děsně málo toho víš. Jsi kousíček pohyblivejch tkání a vody a mezi tebou a absolutní nicotou je jenom asi sedm centimetrů keramické ochranné vrstvy. Venku nejspíš kurva tak třiadevadesát miliard světelnejch let prázdna. Žádný nahoře. Žádný dole. Žádný nebe. Žádná země. Jenom nekonečná tma, co ji propichujou maličkatý špendlíky světla, co jsou starší nejenom než ty, ale taky než všechny bytosti tvýho druhu naskládaný za sebe od počátku do konce světa. Chceš si připadat jako trpaslík? Tak si na šedesát vteřin sedni do kokpitu Cyclonu, člověče. Podívej se na tu nicotu a užij si, jak se ona dívá na tebe. Pak budeš přesně vědět, za so stojíš. Jak jsem říkal, byli jsme na levoboku Alexandra. I z dálky 600 kiláků byste nevěřili, jak obrovitánsky taková bitevní mateřská loď SPS vypadá. Je to flák matně šedé hmoty velký jako obrovské město, u ocasu bílomodře svítí sestavama trysek, co jsou velký jako mrakodrapy.
Někde ve VR jsem viděl, že starý námořníci na Zemi mluvili o lodích zásadně v ženským rodě, i když třeba měly mužský jména. „Byla nejrychlejší na celejch ostrovech, pane“ anebo „Šla ke dnu se všema, co byli na palubě“ nebo tak. Srandovní je, že já mám taky dojem, že ten můj Cyclone je holka. Vypadá a chodí jako holka. Že je elegantní a samá pěkná křivka a je to potvora, co ti dá kapky. Někdy bych přísahal, že ona pilotuje mě.
Ale Alexandr je u mě vždycky v mužským rodě. Elegance veškerá žádná. Symetrie vlastně taky ne. Vypadá přesně jako to, co je, rváč, co se dostal do pranice s někým o maličko lepším. Má zlomenou sanici a zpovyrážený zuby, jenom jsou velký jako oceán. Kosmem neletí, on ho proráží. Dělá do něj díry a do těch se pak vsouká a vtáhne tam i všechno kolem. Sto tisíc kilometrů kabelů pod ocelově modrou kůží. Zející černý jizvy vyrytý v bocích po tom ústupu od Kerenzy IV. Vevnitř v něm hoří mozek velký jako město. Kdepak, ten na beton není žena. Ale není ani pán. Do Alexandra ať se nikdo nesere. Nebo Alexandr zesere jeho.
Vědecká loď Hypatia se nacházela asi 4 000 kiláků za zádí Alexandra. Jo, tak to je dáma. Krásná loď, to jo. Obrysy jedna báseň. Ta se kosmem nesune, ta po něm tančí. Požádá tě, ať ji vezmeš za ruku, zavřeš oči a letíš s ní.
Těžká nákladní loď Koperník byla na levoboku Alexandra a asi 6 000 kiláků za zádí. Kdybych si musel vybrat, vážně bych váhal, jestli je tahle loď kluk, anebo holka. Viděl jsem na VR obrázky želv. Koperník mi je docela připomínal. Na zádech má krunýře velké jako města a v nich je dost paliva na cestu ne jenom pro něj, ale i pro Alexandra a Hypatii . Všechny vajíčka v jednom košíčku.
Mám dojem, že o tomhle je jedno takový přísloví.
Na podporučíka Carlina a mě právě Nebojsa zacílila, počtvrté za dvacet minut. Jako hodinky.
Její střelecký počítač nás našel, rozsvítil nás a nám na průhledových displejích zasvítil nápis „LETOUN ZNIČEN LETOUN ZNIČEN“
a ona se v komu smála, jako kdybysme byli dva nejlegračnější klauni, co kdy seděli v kokpitu.
Začala Carlinovi říkat „Kecka“, protože mezi nasazeními moc mluvil. Bylo mi ho líto – když ti vyšší důstojník přišije přezdívku, dá se čekat, že ti zůstane. A „Kecka“ fakt není kandidát na nejbezvadnější volací znak ve flotile.
Co se týkalo mě, ještě se Nebojsa nerozhodla, a pokaždé, když shodila nějakou slovní bombu, třeba „Fešáku“, tak jsem se trochu nasral. Když vás oddělají, dokonce vám ten volací znak i vyryjou na rakev. A málokdo si asi rád představuje svůj funus, aby při něm stála parta pilotů Cyclonů a připíjela na skon „poručíka Cukrouška“. Formovali jsme se na další rundu střelecké přípravy, ale najednou vyhlásili rudou pohotovost. Nejdřív jsem si myslel, že to je taky cvičení, ale pak se nám do komů přímo ozval SPIRO. A SPIRO jaksi cvičení nepořádá. Umělá inteligence Alexandra neumí lhát. Jasně, umí samostatně myslet, ale žádný neurogramátor není takový hlupák, aby vytvořil počítač schopný chápat pojem klamu. Ty mrchy jsou už tak chytrý, že schopnost vymýšlet kraviny je všechno, co je od nás odlišuje.
„MAJORE HAWKINGU. PROSÍM VYDEJTE LETCE ROZKAZ PŘIPRAVIT BALISTICKÉ A PULZNÍ STŘELY. ODJISTIT. RUDÁ POHOTOVOST.“
SPIRO má bezpohlavní hlas. Dokonalý tón a rytmus a výslovnost, ale nezní ani staře, ani mladě, ani nemá nejmenší náznak přízvuku. Dokonce odmítá oslovovat piloty jejich volacími znaky. Teda někdy zní naštvaně, to třeba když při přistání lehce poškodíš letovou palubu nebo tak, ale to je jenom občas a jinak působí asi jako krásný obraz, na kterém je úplně prázdná místnost. Mám z toho husí kůži. Prorok zopakoval rozkaz a Nebojsa, Carlin a já jsme se nachystali. Ani jsme u toho nemysleli. Myšlení tě leda zabije, tak vám to říkají.
Všichni tři jsme zaujali klínovou formaci za Prorokem, který u toho navázal spojení s Alexandrem a žádal potvrzení od generála
Torrence. Až na to, že nedostal žádnou odpověď. Jenom SPIRO
nám dal souřadnice a řekl nám, ať letíme maximální rychlostí. Vybrali jsme zatáčku o 270 stupních, drželi to pevně a svištěli k cíli. Jediný pohled na vizuál a věděl jsem, kam se letí. Rovnou ke
Koperníku.
Pamatuji si hovor, co pak následoval. Do posledního slova. Slyším ho v hlavě i teď, jako kdybych tam zase byl.
„SPIRO, tady Prorok. Spoj mě s generálem Torrencem.“
„MAJORE HAWKINGU. POSTUPOVAT ÚTOČNOU RYCHLOSTÍ NA URČENÉ SOUŘADNICE.“
„Rozumím, SPIRO, jsme na cestě. Spoj mě s generálem Torrencem.“
„NEMOHU VYHOVĚT.“
„Ještě jednou, SPIRO?“
„NEMOHU VYHOVĚT.“
Poulil jsem oči na přístroje, díval jsem se přes čelní tvrzené sklo, abych si potvrdil, co mi říkají údaje. Koperníkovi na těle vyrůstala maličká světlice. Viděl jsem, jak se těžké nákladní lodi z břicha spouští jeden po druhém přes deset drobných věcí podobných broukům. Zaplály trysky. Pod nimi se zablýskl pokroucený kov.
„Proroku, na Koperníku něco právě zevnitř prorazilo dveře odletových prostor,“ hlásil jsem.
„Proč vůbec nebyly ty odletové prostory uzamčené?“ zeptal se Carlin.
„Zavři kurva tu klapačku, Kecko!“ štěkla Nebojsa. „Proroku, zachytila jsem vícečetné starty člunů z Koperníka, souhlasí?“
„Rozumím, a vidím je taky. Ale žádný kom z Koperníka. Žádné povolení ke startu pro čluny. Ident vedoucího stroje: Osprey.“
Do komů nám zapraskal hlas SPIRA.
„MAJORE
HAWKINGU, MÁTE ROZKAZ ZASTAVIT SKUPINU
OSPREY DVA TISÍCE KM OD HYPOCENTRA KOPERNÍKA. POTVRĎTE.“
„Od hypocentra?“ zopakoval Prorok.
Jo, od hypocentra. To je z řečtiny, lidičky. Doslova to znamená „pod středem“. Používá se to u zemětřesení. Nebo u jadernýho výbuchu.
To nás zaujalo. To si kurva pište, že jo.
Uviděl jsem na průhleďáku varovný světýlka. Radiace. To už ze mě zbyl jen samý adrenalin a pot. A pak mi došlo, že Alexandr naježil útočné baterie. Střely se chystaly, do navikompů letěly zadání k palbě a mně už na panelech svítilo tak deset LEDek. Alexandr si chystá jaderné zbraně.
A míří na Koperníka.
Zeptal jsem se Proroka, co se to do prdele děje, ale Nebojsa na mě začala hulákat, ať neblokuju komy. Blížili jsme se ke Koperníku na plný prdy, už jsme byli tak 3 000 kiláků daleko. Ruce se mi klepaly tak moc, že jsem sotva udržel formaci. Nákladní loď mi zabírala pořád větší kus zorného pole. Kov se lesknul ve světle atmosféry z Kerenzy VII. Vířivá modrá a krvavě rudá a měděně zlatá.
Prorok řval do komů: „SPIRO, zaznamenali jsme ve tvých silech přípravu jaderné výzbroje. Okamžitě mě spoj s generálem Torrencem! Potvrď!“
„POTVRZUJI PŘIJETÍ ZPRÁVY, MAJORE HAWKINGU. NEMOHU VYHOVĚT.“
Prorok mu přikázal volat komem na Koperník a sám se dál snažil spojit s jakýmkoli živým člověkem na palubě Alexandra. Z Koperníka jenom samý šum. Stejně jsem dělal, co mi řekl.
„Nákladní loď Koperník, tady podporučík Mason z bitevní lodi Alexandr, slyšíte mě?“
Místo odpovědi syčení a ticho. Asi mě neslyšeli.
Asi nevysílali.
Anebo to někdo bloknul.
„Koperníku, tady letka Cyclonů Echo z lodi Alexandr. Slyšíte?“
A pak se to stalo. V kokpitu se mi rozječely alarmy varující před blížícími se střelami a Alexandr ožil. Na mou duši. V kosmu není nahoře ani dole. Všechno je relativní. Ale kupodivu i tak můžete
mít pocit, že najednou je celý vesmír vzhůru nohama. Průhledový
displej jsem měl tou dobou prakticky celý červený. Prorok řval do komů, dožadoval se od SPIRA vysvětlení. Ale i tak podle rozkazu doletěl na to místo 2 000 kiláků daleko.
Koperník je vyzbrojený bateriemi proti střelám a klamnou technikou, která, když jí to sedne, dokáže střele poplést počítač řídící trajektorii k cíli. Jenže loď nechala obranné výpočty plavat. Zvenčí vypadala v pohodě – měli pořád energii, pohon, navigaci. Rozsvíceno, ale nikdo doma.
Díval jsem se, jak střela letí černým prostorem. Špička červená jako rtěnka, čistě bílé boky, na břiše sériové číslo černě nastříkané podle šablony: URD:00M.
„Tvoje zkáza.“
Jestlipak si nějaký inženýrek nemyslel, že to je dobrý vtip.
A jestlipak se ten zmrd teď směje.
V kosmu se nešíří zvuk. Žádná atmoška, žádný zvuk. To mají pěkně blbě ve všech těch starých pozemských filmech o budoucnosti, co se jim smějeme, když jsou v amfiteátru retro večery. Ale když střela zasáhla Koperníka a modře se zablýsklo, na mou duši že jsem to slyšel. Nebo cítil v prsou. Kompenzátory na vizoru okamžitě proti tomu záblesku nasadily černou barvu, ale i tak jsem to viděl – jak to Koperníka rve na kusy uprostřed dokonalé modré koule. Černým prostorem rotovaly kusy lodě jako tisícitunové dílky skládačky. Přes dva tisíce životů zahozených ve chvilce. Rozbitých explozí, anebo zmrazených na rampouchy v lidské podobě.
A všechno to provází dokonalé, absolutní
ticho.
Na kraji tlakové vlny k nám svištěly trosky, míhaly se mi na čelním skle jako kapky deště, vrážely do atmosféry Kerenzy VII a hořely ve všech barvách duhy. V komu jsem pořád slyšel Proroka, ale nevzpomínám si, co říkal. Možná se dožadoval vysvětlení. Možná se modlil. To vám fakt nepovím.
Pořád jsem viděl čluny, jak se šinou k nám, a zase jsem se vzpamatoval, jako kdyby někdo znovu zapnul hlasitost. Viděl jsem, jak se mi v zorném poli objevují další Cyclony – další letky, co odstartovaly z Alexandra. Pokusil jsem se zavolat vedoucí člun otevřeným komem, na bezpečné frekvenci toho dne, na univerzálu. Nic. Ale někdo je pilotovat musel – na skripty autopilotů se pohybovaly moc náhodně. A pak se znovu ozval SPIRO.
„MAJORE HAWKINGU, ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
V tu chvíli promluvila Nebojsa otevřeným komem. Až podle toho jsem pochopil, že jsme fakt v prdeli.
„Jahu...“ řekla. „Jahu, pomoz nám.“
Prorok žádal potvrzení. „SPIRO, zopakuj prosím? Chceš, abysme stříleli na civilisty?“
„PROBÍHÁ NARUŠENÍ KARANTÉNY. PATOGEN TŘÍDY ALFA
NULA. ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
„Proboha...“ povídá Carlin.
„PROBÍHÁ NARUŠENÍ KARANTÉNY. PATOGEN TŘÍDY ALFA
NULA. ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
„ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
„ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
„ZADRŽET SKUPINU OSPREY A ZNIČIT. POTVRĎTE.“
INFORMACE
PRO VŠECHNY NA PALUBĚ
VYDAL: Kapitánka Chauová, vědecké plavidlo HYPATIA
DATUM: 21/07/75
ČAS: 08:00 (palubní standardní)
URČENÍ: Flotila ALEXANDR
PRO INFORMACI:
Následující text
vydalo propagandistické oddělení... pardon, „palubní informační složka“ na Hypatii, a to skoro jedenáct hodin po konci Koperníka.
V šesti měsících po odletu od Kerenzy nás pronásledovalo plavidlo BeiTechu BT042-TN, loď, kterou teď známe jako Lincoln. Lodi Alexandr, její posádce a také vojenským složkám Sjednocené pozemské správy jsme nesmírně zavázáni za ochranu.
Jsme pořád ještě přes čtyři měsíce cesty od skokového vstupního bodu a Lincoln použije jakékoli prostředky, které má, aby nám zabránil se dostat do bezpečí a povědět zbytku galaxie o krutostech, jež BeiTech spáchal na kolonii na Kerenze.
S největší lítostí vám všem oznamuji, že včera večer ve 21:15 (palubního času) podnikl Lincoln překvapivý útok na naši flotilu, jehož následkem byla zkáza těžké nákladní lodi Koperník.
Vím, že mnozí jste měli na Koperníku přátele, příbuzné a kolegy, stejně jako já. Ty, kdo přežili, zachránili na palubách devíti člunů v době útoku piloti Cyclonů z Alexandru – a my jim předáváme naše upřímné díky za hrdinskou snahu.
Vzhledem k nedávným zdravotním problémům na Koperníku byli zachránění dáni na palubě Alexandra do karantény. Proto jsme pomaleji sestavovali seznam jmen a podrobnosti o incidentu; přesto vás ujišťujeme, že chápeme, jak je tato činnost naléhavá.
S obnoveným úsilím se snažíme rychle dostat ke vstupnímu skokovému bodu a do bezpečí. Prosím, pomozte ve svém okolí těm, kdo ztratili příbuzné, přátele nebo kolegy. Ekumenické pamětní obřady budou zorganizovány brzy a podrobnosti uveřejníme v jídelních halách.
SEZNAM POTVRZENÝCH OBĚTÍ Z LODI KOPERNÍK
ABADIOVÁ, Paula
ABBOTT, Claude
ABDELGADEROVÁ, Pauline
ABDUL-RAHIMOVÁ, Mira
ABERCROMBIE, Joe
ACLAND, Aracely
ADAMO, John
ADAMSOVÁ, Davina
ADAMS, Josh
ADAMSOVÁ, Tracey
ADIL, Bhan
ADIL, Zutshi
ADLER, Chris
AFRAMOVÁ, Hilary
AHMADOVÁ, Cate
AHMADOVÁ, Nikki
AHMED, Amir
AITKENOVÁ, Rhodora
AJEZOVÁ, Lisa
AKBAROVÁ, Shreya
ARCHER, Noel
ARCHIBALDOVÁ, Charmaine
ARISOYOVÁ, Hallie
ARKLEY, Kyriacos
ARNOLDOVÁ, Susna
ASHTON, Alex
ASHTON, Miller
ASSAF, David
ATAR, Jim
ATHANASOPOULOS, Carl
ATKINSONOVÁ, Barbara
AUGUST, Jalen
BARRONOVÁ, Maria
BARTER, Abdallah
BARTLEY, Marc
BASS, Jan
BATEMANOVÁ, Eli
BATES, Arun
BATESOVÁ, Rosalie
BATISTOVÁ, Margarita
BATOROVÁ, Pam
BAXTER, Alan
BAYFORD, Ioannis
BAYKARA, Stuart
BIRD, Evan
BIRMINGHAM, Peter
BISCOE, Derek
BISSEYOVÁ, Julie
BLACKOVÁ, Hannah
BLAGOJEVIC, Also
BLANCHARD, Gary
BLASZCZYKOVÁ, Jessica
BLOOM, Sharad
BLUMOVÁ, Carlotta
BLYTHE, Randall
BONICOVÁ, Denise
AYOUBOVÁ, Katherine
AYTON, Donald
AZOURY, Ronald
BADILLOVÁ, Carmen
BAGOODOVÁ, Samantha
BAILEY, Andy
BAILEY, Kurt
BAJARIAS, Ian
AKBARIOVÁ Beth
AKHILOVÁ, Krystyna
ALBRIGHTOVÁ, Hester
BAYONOVÁ, Shreya
BAZOUNIOVÁ, Ruth
BEALE, Amitzur
BEASLEYOVÁ, Angela
BEATYOVÁ, Elva
BEBENDORF, Yves
BECK, Cal
BELL, Burton
BAKEROVÁ, Ailie
BAKER, Paul
BALBO, Aaron
BELLAHOVÁ, Michele
BONNICI, Kazem
BONNICI, Travis
BOON, Ariel
BORETTIOVÁ, Maria
BORRERO, Juan
BOTHOVÁ, Shae
BOUCHARD, Enzo
BOURKE, Ioannis
BOYD, Bobby
BENEDICTO, Tariq
BENISCH, Luigi
ALFONSO, Lorcan
ALIOVÁ, Maya
ALIOVÁ, Sujata
ALIDOUST, Jeffery
ALIVIZATOSOVÁ, May
ALLENOVÁ, Elka
ALLISON, Jared
BALFOUR, Eric
BALMFORTH, Leon
BALOI, John
BALTOSKI, Eduardo
BANGOVÁ, Angie
BANKSOVÁ, Jodie
ALLMARKOVÁ, Indora
ALVARADO, Emanuel
ALVAREZ, Sammy
ALWYNOVÁ, Deanne
ALZAYAT, Mostafa
ANDARYOVÁ, Faith ANDERSONOVÁ, Elizabeth
ANDREOVÁ, Famila
ANDREOU, Theo
ANDREWSOVÁ, Malini
ANDREWS, Matthias
ANDREWSOVÁ, Nikki
ANTONACCIOVÁ, Laura
ARBOLINOVÁ, Darrin
BANOUBOVÁ, Moira
BANSAL, Tarun
BARAKAT, Scott
BARAVYKASOVÁ, Lisa
BARBER, Virgil
BARDEN, Darryl
BARDEN, Ronny
BARDUGOVÁ, Leigh
BARELLO, Nigel
BARINI, Chris
BARKER, Gordon
BARNARDOVÁ, Jasmin
BARNES, James
BARNETT, Corey
BARNETTOVÁ, Geneva
BENNETT, Doh Ong
BENNETTOVÁ, Julia
BERENBAUMOVÁ, Stacy
BERGINOVÁ, Rhonda
BERMAN, Keyur
BERNADINIOVÁ, Tamara
BERNARDOVÁ, Mina
BERNSHAW, Avi
BERRY, Everett
BERTRAND, Darren
BESHOI, Rayyan
BESTOVÁ, Vivienne
BEUTELOVÁ, Kerri
BHAGAT, Sunny
BHAVNANIOVÁ, Kerry
BIALER, Matt
BICKERSOVÁ, Lindsay
BILOVÁ, Abigail
BILAL, Adi
BILLINGHAMOVÁ, Kristin
BIRCH, Colin
BOYLE, Lawrence
BRADLEY, Rick
BRAFF, Jan
BRAGANZOVÁ, Linda
BRANDIOVÁ, Victoria
BREEDEN, Milford
BRENNAN NEVILLEOVÁ, Margaret
BREWER, John
BREWSTEROVÁ, Veronica
BRIDGES, Sergio
BRIFFA, Kelly
BRIGGS, Abel
BRIGGS, Alex
BRISSEYOVÁ, Breia
BROADOVÁ, Melanie
BROADBENTOVÁ, Chandra
BROMMEROVÁ, Stephanie
BROOKSOVÁ, Lillian
BROOKSOVÁ, Penny
BROWN, Josh
BROWNOVÁ, Rosemarie
BROWNLOW, Peter
SEZNAM POTVRZENÝCH OBĚTÍ Z LODI KOPERNÍK
BRUNDELL, Kirilly
BRYANTOVÁ, Anne
BRYCE, Adam
BUCKEE, James
BUCKETTOVÁ, Alice
BUDAOVÁ, Hanjia
BUGEJA, Brad
BUICK, Azzam
BULL, Nathan
BURGESSOVÁ, Kelly
BURGOSOVÁ, Leanne
BURKE, Andy
BURKEYOVÁ, Anna
BURKLEOVÁ, Sharon
BURNAGE, Alex
BURRACCHIOVÁ, Margaret
BUSSEYOVÁ, Marisol
BUTEAUOVÁ, Carol
BUTEAUOVÁ, Jane
BUTEAU, Methodius
BUTEAU, Scott
CARSONOVÁ, Juana
CARTNER, Victor
CARTWRIGHT, Lanny
CARTWRIGHT, Tariq
CARUANOVÁ, Joan
CASSAROVÁ, Anita
CASSIDY, Richa
CATLOW, Geoffrey
CAUDILLOVÁ, Stephanie
CAUDILL, Terrell
CAVALLERO, Larry
CELEGHINI, LeShawn
CHOW, Leon
CHRETIENOVÁ, Beth
CHRISTENSENOVÁ, Leah
CHRISTENSENOVÁ, Rana
CHRISTIANSEN, William CHUOVÁ, Chloe
CHUAOVÁ, Staci
CHUN, Yun-Seo
CIAVARELLAOVÁ, Samantha CICER, Hal
CIMINA, Dominique
CLARKOVÁ, Karen
COSMAS, Richard
COSTAS, Fulvio
COTTER, Kent
COURTOVÁ, Deborah
COURTNEYOVÁ, Pat
COUZENS, Austin
COUZENS, Ben
COUZENSOVÁ, Evie
COUZENSOVÁ, Mandy
COUTTS, Kai
COWLER, Bryan
CRAWFORD, Sharmon
CHALHOUBOVÁ, Tansy
CHAMBERS, Howard
CHANOVÁ, Cassie
CHAN, Jamie
CHAN, Lee
CHAN, Neville
CHANDRA, David
CHAPMAN, Lamar
BUTLER, Al
BUTTFIELDOVÁ, Sue
BUZICOVÁ, Ruby
BYRNE, Graham
BYRNE, Xinrong
CADEL, Hammond
CAINOVÁ, Mabel
CALDEONOVÁ, Lucia
CALDER, Sundermurthi
CHARATSISOVÁ, Moana
CLARK, Tony
CLOUDOVÁ, Aisha
COCCIOLONEOVÁ, Ethel COFFEY, Darryl
COHEN, Bemster
CROSSLEY, Alan
CROZIER, Brent
CRUZ, Geoffrey
CULROSS, Sunil
CULVEROVÁ, Adelaide
CUMMINGSOVÁ, Erika
CALDEROVÁ, Tara
CAMEJO, Ian
CAMERONOVÁ, Marie
CAMERONOVÁ, Sharron
CAMERON, Steve
CAMPBELL, Jeremy
CAMPBELLOVÁ, Rosalita
CANAVANOVÁ, Trudi
CANNON, Gary
CAO, Khanh
CAOOVÁ, Nhat
CARLSONOVÁ, Adrienne
CARMICHAELOVÁ, Grisel
CARRUTHOVÁ, Darin
COLEMANOVÁ, Lois COLESOVÁ, Mahalia COLGANOVÁ, Hannah
COLGANOVÁ, Melissa
CURTISOVÁ, Kat
CURTIS, Matt
CUSSION, Neil
CHARATSISOVÁ, Stephanie
CHARATSISOVÁ, Veniola
CHARLESOVÁ, Buena
CHAU, Jaz
CHEE, Jamie
CHEN, Gang
CHEONG, Samuel
CHERE, Diamond
CHERE, Knox
CHERRYOVÁ, Alison
CHESSON, Craig
CHEVALIER, John
CHIAPETTA, Paul
COLLIER, Josie
COLLINGBURN, Andrew COLLINS, Derrick
COLLINS, Rio
COLLINS, Stephen COLT, Mustafa COLVIN, Alexandr
COMEROVÁ, Krystyna COMMERFORD, Henri CONCEPCION, Harland CONNOR, Gavin CONNOROVÁ, Hilde
CONTEOVÁ, Beth
CHIGOTOVÁ, Gillian
CHIHOVÁ, Barbara
CHINNERY, Colin
CHISHOLMOVÁ, Mandy
CHISLETT, Keng
CHIVERSOVÁ, Michelle
CHOI, Bart
CHOIOVÁ, Leigh
CHOUDRYOVÁ, Aneela
CHOUDRY, Yan
CONWAYOVÁ, Dandy CONYERSOVÁ, Whitney COPELANDOVÁ, Constance CORFIELD, LeShawn
CORNFORD, Wen CORNISH, Kehan
CORTEZ, Bradford CORTEZOVÁ, Swati
CORTIOVÁ, Joan CORVAIA, Jethro
CUTHBERTSONOVÁ, Hannah
CZWARNOVÁ, Belinda
D’ARGENT, Glenn
DABINETTOVÁ, Sarah
DALEY, Justin
DALTONOVÁ, Queenie
DALYOVÁ, Catriona
DANG, Thanh
DATTAOVÁ, Carrie
DAVENPORT, Brady
DAVEY, Bevan
DAVIDSON, Rjurik
DAVISOVÁ, Olivia
DAVISON, Vince
DAWBER, Milor
DAWE, Karthik
DAY, Don
D’ESPAIGNE, Ashley Newell
DE HAUMEOVÁ, Treena
DE KUYPER, Gerald
DE LA CRUZ, Felipe
DE LEON, Andrew
DE MESA, Donata
SEZNAM POTVRZENÝCH OBĚTÍ Z LODI KOPERNÍK
DE PASQUALEOVÁ, Annie
DE SUDARTA, Kris
DE VRIESOVÁ, Sandra
DEANOVÁ, Doris
DEARING, Daniel
DEDES, Andrew
DEHARTOVÁ, Rosario
DEHART, Xavier
DEL CASTILLOVÁ, Jennifer
DEL GRANADO, Enrique
DEL SOTO, Esteban
DELANEYOVÁ, Kelly
DELBRIDGE, Malcolm
DELONYOVÁ, Tina
DELOROSOVÁ, Eleonora
DEMETRIOU, Jim
DEMPSEY, Najam
DEOVÁ, Fran
DUONG, Tuan
DUPONTOVÁ, Suha
DURANDOVÁ, Fatma
DURAND, Mehdi
DURHAM, Matthew
EDGINGTONOVÁ, Michelle
EITTINGOVÁ, Margaret
ELAMOVÁ, Darlena
ELKERDIOVÁ, Candy
ELLIOT, Nicolas
ELLIOTTOVÁ, Zahara
DESSESOVÁ, Shadia
DEVEREAUXOVÁ, Fay
DEWAR, Winston
ELMSLIE, Dougal
ELOIOVÁ, Isabelle
ELTON-WEBBEROVÁ, Holly
EMANUEL, Karl
ENGSTROM, Krister
EPSIMOSOVÁ, Eileen
ERVINOVÁ, Nicole
FISHOVÁ, Ellen
FITZGERALDOVÁ, Deb
FLANAGAN, Moe
FLORES, Jean
FLYNNOVÁ, Caitlyn
FONTANILLOVÁ, Carmel
FORAN-SMITH, Erminio
FORD, Peter
FOROOQUI, Frank
FORSTER, Maged
FORSTER, Terry
FORSYTHOVÁ, Arnoldina
FORTIN, Jules
FOSTEROVÁ, Andrea
FOURNARIS, Stan
FOURNIEROVÁ, Hosniya
FOWLER, Doug
GEFJONOVÁ, Caitlin
GELA, Darrell
GEROVÁ, Allison
GHALANDAR, Saoirse
GHANEM, Kim
GIAN, Hao
GIBBINGSOVÁ, Francisca
GIBBS, Ollie
GIBSON, Lance
GIBSON, Philip
GIGOS, Terrence
GILBERTOVÁ, Belinda
GILLISOVÁ, Lissa
GIOURIOTIS, John
GIRARD, Boston
GIRGIS, Mark
GIRI, Kumar
GRANTOVÁ, Helena
GRAUDIN, Ryan
GRAYOVÁ, Melissa
GREEN, Harry
GREENOVÁ, Rebecca
GREENE, Eduardo
GREENTREE, Victor
GREETOVÁ, Odette
GREGGOVÁ, Lacie
GREGHINIOVÁ, Candice GREYOVÁ, Essie
GRIFFINOVÁ, Anya
FOWLEROVÁ, Patricia
FOXE, Steve
FOXMAN, Lanny
ESHBAUGHOVÁ, Julie
EVANS, Michael
EVERIST, Ngoc
DIAMOND, Erwin
DIAZOVÁ, Heather
DIBBINOVÁ, Leah
FRANCISOVÁ, Nettie
FRANK, Van
FRANKEOVÁ, Christina
GRIFFITHS, Damien GRISAFIOVÁ, Lora GROENEWEGE, Jamie GROFSKI, Mike GROOMS, Alan
GLASSMAN, Peter GLEASONOVÁ, Alexa
GLEASONOVÁ, Loris
GLEESONOVÁ, Michelle
GLOVER, John GODINOVÁ, Casey-Mae
GROSSMAN, Steven M. GUBAROVÁ, Evelyn GULLEYOVÁ, Kiara
GUZMAN, Jayne
EWINGSOVÁ, Joanne
FABIANOVÁ, Mariam
FAILA, Perth
DICKENSOVÁ, Breda
DIESTELKAMPOVÁ, Audrey
DIPROSEOVÁ, Lara
DO, Lonnie
DOAN, Lien
DOELOVÁ, Miroslawa
DOLICHVOVÁ, Tsana
DOLMANOVÁ, Elaine
DOMINGUEZ, Eduardo
DOMINGUEZOVÁ, Luisa
DOUGLASOVÁ, Nina
DOVER, Kenneth
DOWNEYOVÁ, Rosalba
DOWNIE, Alfred
DOYLE, Ashley
DUFFY, Aoife
DUNCAN, Ronnie
FAIMANOVÁ, Tammy
FALAYAJO, Jesus
FARMER, Albert
FARR, Rocci
FATA, Simon
FAWKES, Trevor
FEARNOVÁ, Shishir
FEBULANOVÁ, Tahnee
FEENEYOVÁ, Catriona
FELDOVÁ, Rachel
FELLNESS, Salim
FERNANDESOVÁ, Roslyn
FEYOVÁ, Caren
FIANNES, Maxwell
FIDGE, Gerald
FIELDSOVÁ, Jacquelyn
FIELDSOVÁ, Myra
FILMALTEROVÁ, Suzann
FRASEROVÁ, Hilary
FRAWLEY, Brian
FRAZIEROVÁ, Florence
FRETUSOVÁ, Suzanna
FREYJOVÁ, Katie
FRUKHTMAN, Karl
FULGARO, Sidney
FULLOVÁ, Hannah
FULLEROVÁ, Genevieve
GADO, Manish
GADSBYOVÁ, Stephanie
GAGNON, Louis
GAITAN, Anthony
GARCIOVÁ, Lori
GARCIA, Matas
GARDEOVÁ, Linda
GARRETTOVÁ, Cecelia
GASKIN, Brent
GATEWOODOVÁ, Laurine
GAUTHIER, Leo
GAZIS, Frankie
GODINOVÁ, Darlene
GODINOVÁ, Lee-Anne
GODINO, Vick GOLDBERG, Tiomotto
GOLIASOVÁ, Dianne
GOMEZ, Carlos
GONSALVESOVÁ, Jasmine
GONSALVESOVÁ, Rosia
GONZALES, Roger
GONZALEZ, Leo
GOODHART, Peter GOODMANOVÁ, Courtney
GOODVACH-DRAFFIN, Ben
GOODWILL, Ravinder
GOTTLIEBOVÁ, Alexandra
GRAHAMOVÁ, Beth GRANAT, Boyd
HA, Kim-Ly HADLEY, Hussein HAIDER, Josh
HAIDON, Joe HAINES, Malcolm HALEOVÁ, Vanya HALIM, Salman HALLOVÁ, Gail
HAMILTON, Tyrone
HAMMETT, Rayford
HAMMOND, Ravi HAMPSTONOVÁ, Stella HAMPTONOVÁ, Jean
HAMZA, Daniel HANOVÁ, Nyssa HANCOCK, Hassan HANLEY, Sydney
HANNAH, Maimunah
HANNIGANOVÁ, Gwenneth
HANNIGANOVÁ, Nura
HANRAHAN, Matthew
HANSFORD, Hafid
SEZNAM POTVRZENÝCH OBĚTÍ Z LODI KOPERNÍK
HANSONOVÁ, Walberta
HARDINGOVÁ, Atalanta
HARDY, Jan
HARDY, Tim
HARMONOVÁ, Leeann
HARRIGAN, Ray
HARRISOVÁ, Carolyn
HARRISON, Richard
HARTOVÁ, Aubrey
HART, Roberto
HARTLEYOVÁ, Christine
HARTMANOVÁ, Nell
HARVEY, Charandeep
HASTINGS, Troy
HATTONOVÁ, Shaunte
HATTWELL, Roger
HATZIPAPPASOVÁ, Veena
HATZOGIANAKIS, Garry
HAYDEN, Ryan
HAYES, Zachary
HII, John
HILLOVÁ, Alice
HILL, Steven
HILLIEROVÁ, Grisel
HINESOVÁ, Deirdre
HIROTO, Kazumi
HNOSSOVÁ, Claire
HOOVÁ, Cathy
HOARSEOVÁ, Marcelle
HOCKINGS, Filomone
HODGE, Derek
HOLD, Riya
HOLLAND, Royal
HUTCHINSONOVÁ, Natasha
HUXLEY, Keith
HYDEOVÁ, Mina
HYDE, Thomas
HYNES, Jay
IBBETSONOVÁ, Shirley
IDZIKOWSKI, Nat
ILIOPOULOS, Gianni
ILJCESENOVÁ, Julie
ILMOVÁ, Carly
INGERSONOVÁ, Audrey
JEVTIC, Evan
JIANGOVÁ, Sandra
JOANG, Duy
JOFFMANOVÁ, Phanindra
JOHANSSONOVÁ, Onni
JOHNS, Lamar
JOHNSONOVÁ, Susie
JOHNSON, Tim
JOHNSTONOVÁ, Margaret JONESOVÁ, Elise
JORDANOVÁ, Karla
JOSE, Shane
KELLER, Gary
KELLY, Jules
KELLY, Pantelis
KELSEYOVÁ, Amanda
KENNEALLYOVÁ, Miranda
KENNY, Eamon
KENNYOVÁ, Gemma
KERBY, James
KERR, Jordi
KHALED, Ariel
KHAN, Emile
KHANOVÁ, Tracey
HEAGANOVÁ, Jill
HEAHOVÁ, Calico
HEATH, Allan
HECHTOVÁ, Susan
HELLWIG, Ragnar
HELMANOVÁ, Lauren
HELOU, Arthur
HENDERSON, Fred
HENLEY, Melvin
HOLLOWAYOVÁ, Darlene
HOLMAN, Peter
HOLMES, Yuri
HOLTOVÁ, Fiona
HOLT, Reza
HONEYCUTTOVÁ, Ethel
HONEYCUTT, Tyrone
HOPPER, Pedro
HORN, Milton
HORNEOVÁ, Mary-Anne
INGRAMOVÁ, Dani
INGRAM, Henry
INGRAM, Jim
INGRAM, Louis
IRVINGOVÁ, Clea
IRVING, Lou
IRVING, Michael
ISHAQ, Ronald
ISRAELOVÁ, Dianna
JOSEPH, Hugh JOSIFOSKI, Gary JOUTRELLIS, Brad
JOYCE, Min
JUDD, Albert
JUDD, Darryn
KHARTABILOVÁ, Indira
KIDAME, Grant
KILPATRICK, Luke
KIM, Boston
KIM, Ha
KIM, Ji-Hu
HENRY, Gregory
HERAVI, Ahmad
HERNANDEZ, Jeffrey
HERNANDEZ, Juan
HERRERA, Andre
HERROD, Mike
HERZOGOVÁ, Shera
HERZOG, Trevon
HESSEOVÁ, Naomi
HEYDER, Kurt
HEYDEROVÁ, Nicole
HEWITT, Trevor
HICKMAN, Francois
HIGGINS, Batholomeo
HOROWITZOVÁ, Pauletta
HORTONOVÁ, Leah
HORVARTHOVÁ, Maya
HOUSTON, Gary
HOVENS, Bernard
HOWEOVÁ, Talisha
HOWERTON, Bryon
HOWERTON, Dylan
IVANOVSKI, Luke
IYENGAR, Takaharu
JABARIANOVÁ, Narelle
JABEROVÁ, Gwenda
JACKSON, Adam
JACKSONOVÁ, Amelia
JACO, Luciano
JACOBOVÁ, Robyn
JACOBS, Marcus
HOWLETTOVÁ, Leigh
HOWSONOVÁ, Isobel
HUOVÁ, Erin
HUANG, Hui
HUBBARD, Rudy
HUBBARD, Sook-Yin
HUDSON, James
HUGHES, Mark
HULMEOVÁ, Lynda
HUMPHRIESOVÁ, Carolotta
HUNT, Paul
HUNTEROVÁ, Nerida
JUNG, Min-Kyu
JUNG, Sam
KABURA, Joseph
KADER, Bernard
JAFARI, Keith
JAFARIGOLROKH, Martin
JAMESOVÁ, Alycia
JANSEN, Xanthe
JARED, Zutshi
JAY, Cedrick
JAY, Darnell
JEFFERIESOVÁ, Florentina
JEFFERYOVÁ, Silvia
JEFFREYS, Konstandinos
JENNINGS, Joel
JERMEN, Chris
JERVIES, Nick
KALPANDIS, Pratyush
KAMBA, Michael
KANEOVÁ, Abiola
KANE, Warner
KANGOVÁ, Russ
KARABAYOVÁ, Desiree
KARASMANIS, Shane
KARLSSON, Emil KATSIOLASOVÁ, Michelle
KAUFMANOVÁ, Amie
KAUFMAN, Dean
KAYA, Vaheesan
KAZI, Hissan
KEANEOVÁ, Anil
KEANE, Jan
KEARNEY, Bennett
KEBLYS, Andy KEEGANOVÁ, Coral
KEENANOVÁ, Helen
KEETLEY, Le Thanh
KEIGHERYOVÁ, Clare
KIMPTONOVÁ, Beryl
KINGOVÁ, Dianne
KINGSTONOVÁ, Dianne
KINGSTON, Mark
KIRKOVÁ, Molly
KIROL, Bataar
KITTSONOVÁ, Briony
KLAWUN, Jack
KLEINIGOVÁ, Jennifer
KNIGHTOVÁ, Harriet
KNIGHTOVÁ, Winnifred
KNOXOVÁ, Carla
KNOX, Deja
KOH, Min-Ho
KOMPELLA, Keith
KONTAXIS, Pete
KOPEL, Daniel
KOUMOUROU, Gerhard
KOYUNOGLU, James
KRAJERSKI, Adam
KRANENBURGOVÁ, Kristina
KRENUSOVÁ, Allyson
KRISTOFF, Jay
LA ROSAOVÁ, Rachel
LAC, Quan