EB1048473

PRŮVODCE PRÁVNÍM RÁMCEM FINANČNÍHO ŘÍZENÍ A METODIKOU FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ

VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

Účetnictví krajů, obcí a svazků

2026

Modifikovaná znění předpisů z oblasti finančního řízení a účetnictví vybraných veřejných institucí upravená technologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do kapitol podle tematického zaměření informací

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Použití této publikace podléhá všeobecným obchodním podmínkám pro informační systémy (dále jen dvoustranná smlouva), které upravují obchodní závazkové vztahy mezi pořizovatelem databáze a jeho smluvními partnery, ochranu práv pořizovatele databáze a jeho majetku. Čl. 1 Úvodní ustanovení a vymezení pojmů 1) Dvoustrannou smlouvou je povinen řídit se pořizovatel databáze a každý jeho smluvní partner. 2) Pro účely dvoustranné smlouvy se rozumí a) informačním systémem databáze podle zvláštního právního předpisu vyjádřená formou knižního zpracování nebo v elektronické formě (dále jen databáze), b) pořizovatelem databáze Final, s. r. o., se sídlem U Zeleného ptáka 1145/12, 148 00 Praha 4, DIČ/IČ CZ45308951, zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C vložka 8123, c) smluvním partnerem zákazník, koncový uživatel, distributor, jakož i každý, kdo databázi sám nebo prostřednictvím osob s ním spojených použije, d) zákazníkem ten, kdo databázi nakoupí u pořizovatele databáze nebo u distributora, e) koncovým uživatelem fyzická osoba, která databázi použije, f) distributorem ten, kdo je v dohodě s pořizovatelem databáze oprávněn databázi distribuovat (rozšiřovat), g) použitím databáze získání přístupu k databázi, h) aktualizací databáze její soustavná údržba v použitelném stavu, i) novým vydáním databáze přepracovaná, doplněná, zkrácená či jinak upravená databáze označená počínaje pořadovým číslem 2, j) zvláštním právním předpisem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským – autorský zákon. 3) Pro účely dvoustranné smlouvy se za písemnou formu považuje i zpráva odeslaná a doručená elektronickou poštou prostřednictvím počítačové komunikační sítě Internet. Čl. 2 Autorská práva a podmínky použití databáze 1) Databáze je majetkem pořizovatele databáze. Je chráněna zvláštním právním předpisem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána. 2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může databázi použít jen koncový uživatel, který má k tomu oprávnění od pořizovatele data-

báze, nebo takový počet koncových uživatelů, pro který má k tomu zákazník oprávnění od pořizovatele databáze. 3) Nestanoví-li dvoustranná smlouva nebo zvláštní právní předpis jinak, je při použití databáze zakázáno zejména a) rozmnožovat ji, jakož i rozšiřovat, pronajímat, půjčovat, vystavovat a sdělovat třetím osobám, b) použít ji bez oprávnění a přepisovat nebo jinak přenášet na jiný podklad nebo z nelegálně získaného technického nosiče dat, c) použít ji nad rámec oprávnění nebo i jinak v rozporu s dvoustrannou smlouvou. 4) Každý smluvní partner je povinen chránit databázi před zneužitím, znehodnocením, úpravou, ztrátou nebo odcizením, jinak odpovídá za újmu tím způsobenou pořizovateli databáze. Čl. 3 Oprávnění k použití databáze 1) Oprávnění k použití databáze a rozsah použití databáze prokazuje zákazník proplaceným dodavatelským dokladem vystaveným mu pořizovatelem databáze nebo distributorem. 2) Zákazník může formu a rozsah použití databáze z vlastní vůle pozměnit při dodržení podmínek, které pro to dvoustranná smlouva stanoví nebo které pořizovatel databáze v souladu s dvoustrannou smlouvou vyhlásí. Čl. 4 Projev vůle a registrace 1) Vůli řídit se dvoustrannou smlouvou projevuje každý, kdo databázi použije. 2) Zákazník registrovaný u pořizovatele databáze odebírá aktualizace a nová vydání databáze a platí za použití databáze pořizovateli databáze, dokud svou registraci nezruší. 3) Vůli zrušit svou registraci projevuje každý, kdo to pořizovateli databáze v písemné formě oznámí. Tím není dotčena jeho povinnost vyrovnat své dluhy vůči pořizovateli databáze. 4) Zrušení registrace je účinné prvním kalendářním dnem měsíce následujícího po doručení písemného projevu podle odstavce 3 pořizovateli databáze. Čl. 5 Aktualizace a nové vydání databáze 1) Aktualizaci a nové vydání databáze poskytuje pořizovatel databáze registrovanému zákazníkovi ve formě a rozsahu odpovídajících jeho oprávnění k použití databáze.

2) Pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje informace o formě, rozsahu a četnosti aktualizace i nového vydání databáze. Čl. 6 Cenové a platební podmínky 1) Cenové a platební podmínky pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje. Z cen může pořizovatel databáze poskytovat slevy. 2) Za nákup, aktualizaci, nové vydání a použití databáze vystaví pořizovatel databáze dodavatelský doklad, stanoví lhůtu k úhradě ceny a doručí jej registrovanému zákazníkovi. 3) Je-li registrovaný zákazník v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze, vyzve jej pořizovatel databáze k vyrovnání dluhu písemnou upomínkou. Nedojde-li k nápravě, předá vymáhání dluhu oprávněné osobě. 4) Pořizovatel databáze může registrovanému zákazníkovi zastavit aktualizaci databáze, jestliže je v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze. Tím není dotčena dlužníkova povinnost platit za použití databáze. 5) Pro účely dvoustranné smlouvy se za den úhrady ceny nebo vyrovnání dluhu považuje den, kdy dojde k odepsání peněžních prostředků z bankovního účtu dlužníka, den uvedený v razítku podací pošty dlužníka nebo den úhrady v hotovosti. Čl. 7 Závěrečná ustanovení 1) Dvoustranná smlouva je nedílnou součástí databáze. Proti dvoustranné smlouvě nelze ve sporech namítat, že byla kýmkoliv nečtena, opomenuta, ztracena nebo jinak znehodnocena. 2) Porušením povinností pořizovatele databáze uložených mu dvoustrannou smlouvou mohou ve sporech zaniknout i povinnosti registrovaného zákazníka. V ostatních věcech platí právní předpisy České republiky a mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána. 3) Tato dvoustranná smlouva nabývá účinnosti dnem 1. září 2013. Vztahy dříve založené mezi pořizovatelem databáze a registrovaným zákazníkem se dále posuzují podle této dvoustranné smlouvy.

Účetnictví krajů, obcí a svazků průvodce právním rámcem finančního řízení a metodikou finančního účetnictví veřejných rozpočtů verze 7.00

Copyright by final ®, © 2020 – 2026 final ® je registrovaná ochranná známka Final, s. r. o. ISBN 978-80-909569-7-1

Právní postavení a hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Rozpočtová pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Rozpočtová skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543 Příprava a vypracování rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 827 Financování reprodukce majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 939 Financování kulturních a sociálních potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1003 Hodnocení a vykazování rozpočtového hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1027 Finanční vypořádání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1267 Státní a finanční kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1363 Zásady vedení účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1483 Účtová osnova a souhrnný účtový rozvrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2495 Postupy účtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4331 Účetní závěrka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4725 Konsolidace účetních závěrek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5369 Příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5713

Publikace Účetnictví krajů, obcí a svazků je sepsána v podobě praktického průvodce právním rámcem finančního řízení a metodikou finančního účetnictví. Komplexně řeší problematiku státní pokladny a hospodaření veřejných rozpočtů. Umožňuje dokonale se zorientovat v platné legislativě a poskytuje návody a postupy, kterým legislativa ani její metodika nevěnuje adekvátní pozornost. Zahrnuje modifikovaná znění předpisů z oblasti finančního řízení a účetnictví vybraných veřejných institucí upravená technologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do kapitol podle tematického zaměření informací. Je konstruována jako metodicko-pracovní pomůcka pro každodenní použití (bez zbytečných řečí jde přímo k věci, stručně a výstižně vysvětluje danou problematiku). Obsah publikace postupně prochází všemi podrobnostmi, od právního postavení a hospodaření, přes rozpočtová pravidla, přípravu a vypracování rozpočtu, financování, hodnocení a vykazování, vypořádání, kontrolu, a samozřejmě i zásady vedení účetnictví, směrnou účtovou osnovu a postupy účtování, sestavování účetní závěrky, až po následnou konsolidaci účetních závěrek. Zpracování, při kterém jsou jednotlivá ustanovení vyšší právní normy sloučena s ustanoveními Českých účetních standardů, skýtá orientaci v aktuálním stavu legislativního rámce bez nutnosti vzájemného porovnávání. Doplněn je také souhrnný účtový rozvrh, přenesený do metodiky pro sestavení účetní závěrky i jiných finančních výkazů, a chybějící postupy jsou v mezích stávající legislativy nahrazeny odpovídajícími účetními standardy (zejména ohledně finančních nástrojů). Veškeré informace potřebné k účinnému finančnímu řízení jsou tak přehledně pohromadě v jednom praktickém balíčku. Výjimečnost jejich přepracování spočívá mimo jiné i v překlenutí nesystémovosti, kterou trpí národní legislativa, sjednocením do jednoho kompaktního vzájemně provázaného celku. Komplexní rozbor celé problematiky pečlivě řeší všechny detaily a nenásilnou formou poukazuje rovněž na nesrovnalosti, které se zde vyskytují. Ustanovení publikovaných předpisů (včetně příloh) jsou modifikována tak, aby jim čtenář lépe porozuměl, a jsou rozšířena věcnými vysvětlivkami, komentáři a odkazy na související právní předpisy umístěnými v poznámkách pod čarou. Výrazným charakteristickým rysem celého díla je i nekompromisní preciznost pojmů a důsledná jednotná terminologie. Publikace je sestavena originálním publikačním designem final® Cover Design15, zajišťujícím dokonalou přehlednost, je vybavena postupnými obsahy, rejstříky paragrafů a článků, unikátním systémem poznámek pod čarou, které jsou skutečně pod čarou na každé straně, nikoli na konci kapitoly či samotné publikace, a disponuje i řadou dalších inovací, které pomáhají rychlejšímu získávání odborných znalostí.

Publikace Účetnictví krajů, obcí a svazků je určena především pro kraje, obce a dobrovolné svazky obcí včetně jejich společenství. Posloužit ale může i jiným subjektům vstupujícím do konsolidačního celku státu. Přínosná může být také pro studenty nebo kohokoli, kdo se zajímá o hospodaření veřejných rozpočtů. Je to kompletní soubor všech podstatných informací s vysokou přidanou hodnotou a jediný oborový standard svého druhu v České republice.

final® Read and Know je revoluční technologie, s jejíž pomocí jsou distribuované informace zpracovány přístupnější a srozumitelnější formou. Spočívá v důsledném přepracování každého předpisu podle stanovených konvencí, přičemž zohledňuje především věcná hlediska členění jednotlivých ustanovení a zjednodušuje jejich strukturu převedením do postupných tematických bloků. Používá například vnořená ustanovení, která nahrazují odkazy na související ustanovení jejich plným zněním, a řadu dalších unikátních postupů. Metoda vnořených ustanovení výrazně usnadňuje celkovou orientaci, protože nevyžaduje dodatečné listování ani přechod na jiné stránky. Díky tomu je práce s daty mnohem jednodušší, umožňuje rychlé získávání potřebných informací i precizní osvojování odborných znalostí. Technologie final® Read and Know přináší výjimečné zpracování, rychlejší, snadnější i progresivnější přístup k informacím. Je výsledkem dlouhodobých zkušeností a intenzivního vývoje. Rozdíl je patrný již na první pohled.

Každá kapitola publikace zpracované technologií final® Read and Know je vybavena přehledným věcným obsahem, zpravidla je rozdělena na oddíly, sekce, části a je zakončena rejstříkem paragrafů, článků nebo obdobných označení. Doplňující informace, odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu i odkazy na související předpisy jsou umisťovány do poznámek pod čarou, aby umožnily plynulý tok hlavního textu. Poznámky pod čarou jsou v každém oddílu kapitoly řazeny chronologicky vzestupnou číselnou řadou. V úvodu příslušného oddílu dané kapitoly je předpis, jehož znění kapitola zahrnuje, uvozen vždy poznámkou pod čarou, která vymezuje jeho pojmové označování v následujícím textu kapitoly (například dále jen tento zákon, tato vyhláška, toto nařízení vlády apod.). Odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu jsou pak uvozeny například slovy „podle zvláštního ustanovení tohoto zákona“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou a odkazy na související předpisy jsou uvozeny například slovy „podle ustanovení zvláštního právního předpisu“ s identifikací souvisejícího předpisu v poznámce pod čarou.

Označení paragrafů, článků (§, čl.) nebo obdobná označení, kterými jsou ustanovení daných předpisů zpravidla uvozována, ustupují do pozadí, aby umožnila zvýraznění věcného členění. Vazby na tato označení jsou však přesto zachovány a jsou zvýrazněny identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými vždy na konci každého ustanovení. V případě vnořených ustanovení pak tyto indexy od sebe oddělují jednotlivá ustanovení a slouží k orientaci v jejich struktuře. Vnořená ustanovení jsou uvozena například slovy „podle ustanovení tohoto zákona, které stanoví, že“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou, a dále pokračuje text vnořeného ustanovení. Navíc jsou vnořená ustanovení vysázena odlišným stylem písma, což zpřehledňuje text. Podrobnější členění jednotlivých ustanovení je omezeno na číslované odstavce a jakákoli další označení jsou pokládána za nepodstatná. Označení písmen, číslovaných bodů a jiných symbolů jsou ve všech případech nahrazena nečíslovanými body, které jsou uvozeny typografickým znakem —. Odkazy na jejich ustanovení jsou uvozeny například slovy „podle předchozího bodu tohoto odstavce“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou. Všechny tyto postupy mají za cíl především seskupení použitých informací do ucelených tematických bloků podle přísně věcného hlediska a usnadnění plynulého toku textu. Proto se také číslování odstavců neshoduje s originály zpracovaných předpisů a věcné hledisko členění způsobuje umístění různých ustanovení ve společných částech oddílů kapitol. Použitý způsob zpracování ovšem v případě potřeby umožňuje zcela přesnou identifikaci jednotlivých ustanovení, což ale není pro výuku předmětné problematiky považováno za podstatné. Přestože popis těchto postupů může působit složitě, výsledné zpracování je velmi jednoduché, uživatelé si na něj rychle zvykají a v konečném důsledku jim především věcné hledisko umožňuje si předmětnou problematiku rychleji osvojovat, snadněji zapamatovat a v neposlední řadě se v ní i lépe orientovat.

Publikace Účetnictví krajů, obcí a svazků je vybavena strukturovaným interaktivním obsahem, který odkazuje na jednotlivá témata všech kapitol, oddílů, sekcí a částí zahrnutých v publikaci. Tento strukturovaný interaktivní obsah lze aktivovat volbou příslušné nabídky v daném prohlížeči. Chcete-li publikaci Účetnictví krajů, obcí a svazků používat jako informační systém se zárukou aktualizace a s dalšími bonusy, přejděte na doménu final.cz a zaregistrujte se k odběru informačního systému Účetnictví státu. Doporučujeme používat tuto publikaci v rámci informačního systému Účetnictví státu.

Právní postavení a hospodaření

Verze: 6.10 Poslední revize: 31. prosinec 2025 Použitá technologie zpracování: final® Cover Design15, Read and KnowPlus 9

Jednotlivá ustanovení publikovaných předpisů jsou v textu oddělena identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými na konci každého ustanovení. Při použití technologie Read and KnowPlus 9 jsou tyto zarážky například ve tvaru §1/1/a/1, ús100/1/1/a/1, kde – §1/1/a/1 je paragraf 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 – ús100/1/1/a/1 je článek 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 účetního standardu 100. Seznam zarážek (indexů) je uveden v rejstříku.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 221/2024 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2026 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění vyhlášky č. 569 /2006 Sb., vyhlášky č. 82/2016 Sb., vyhlášky č. 54/2019 Sb. ve znění platném ke dni 1. června 2019 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb., nařízení vlády č. 231/2022 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2023 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Příloha č. 1 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Příloha č. 2 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Příloha č. 4 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Příloha č. 5 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Příloha č. 6 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

Příloha č. 7 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 Příloha č. 8 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Příloha č. 9 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Příloha č. 10 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Příloha č. 11 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Příloha č. 12 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Rejstřík paragrafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ze dne 27. června 2000, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 20011).2) Tento zákon byl novelizován zákonem č. 492/2000 Sb., ze dne 12. prosince 2000, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, zákonem č. 229/2001 Sb., ze dne 14. června 2001, který nabyl účinnosti dnem 30. června 2001, zákonem č. 320/2001 Sb., ze dne 9. srpna 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, zákonem č. 501/2001 Sb., ze dne 15. prosince 2001, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001 a pozbyl platnosti dnem 1. dubna 2003, zákonem č. 202/2002 Sb., ze dne 24. dubna 2002, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2002, zákonem č. 280/2002 Sb., ze dne 29. května 2002, který nabyl účinnosti dnem 28. června 2002, nálezem Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., ze dne 2. října 2002, který nabyl účinnosti dnem 31. března 2003, zákonem č. 88/2003 Sb., ze dne 26. března 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2003, zákonem č. 354/2003 Sb., ze dne 26. září 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, zákonem č. 480/2003 Sb., ze dne 17. prosince 2003, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2003, zákonem č. 41/2004 Sb., ze dne 17. prosince 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004, zákonem č. 218/2004 Sb., ze dne 8. dubna 2004, který nabyl účinnosti dnem 28. dubna 2004, zákonem č. 217/2005 Sb., ze dne 3. května 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2005, zákonem č. 359/2005 Sb., ze dne 19. srpna 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, zákonem č. 22/2006 Sb., ze dne 20. prosince 2005, který nabyl účinnosti dnem 26. ledna 2006, zákonem č. 140/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 342/2006 Sb., ze dne 25. května 2006, který nabyl účinnosti dnem 3. července 2006, zákonem č. 296/2007 Sb., ze dne 31. října 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, zákonem č. 139/2008 Sb., ze dne 26. března 2008, který nabyl účinnosti dnem 25. dubna 2008, zákonem č. 274/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, zákonem č. 457/2008 Sb., ze dne 10. prosince 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, zákonem č. 153/2009 Sb., ze dne 7. května 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, zákonem č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 24. července 2009, zákonem č. 457/2011 Sb., ze dne 8. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 18/2012 Sb., ze dne 20. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 239/2012 Sb., ze dne 14. června 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2012, zákonem č. 407/2012 Sb., ze dne 25. října 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 503/2012 Sb., ze dne 19. prosince 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 311/2013 Sb., ze dne 12. září 2013, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonem č. 86/2015 Sb., ze dne 19. března 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2015, zákonem č. 320/2015 Sb., ze dne 11. listopadu 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 375 /2015 Sb., ze dne 10. prosince 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 51/2016 Sb., ze dne 19. ledna 2016, který nabyl účin1) 2)

Dále jen tento zákon. Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 tohoto zákona. Jinými právnickými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí právnické osoby, které nejsou státními příspěvkovými a jinými organizacemi podle § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Účty se pro účely tohoto zákona rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničn ích bank a poboček v zahraničí.

13

Právní postavení a hospodaření

nosti dnem 1. března 2016, zákonem č. 135/2016 Sb., ze dne 19. dubna 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2016, zákonem č. 185/2016 Sb., ze dne 24. května 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2016, zákonem č. 192/2016 Sb., ze dne 25. května 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 264/2016 Sb., ze dne 14. července 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 55/2017 Sb., ze dne 19. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 18. března 2017, zákonem č. 65/2017 Sb., ze dne 19. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 31. května 2017, zákonem č. 104/2017 Sb., ze dne 8. března 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2017, zákonem č. 118/2020 Sb., ze dne 3. března 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2020, zákonem č. 261/2021 Sb., ze dne 1. června 2021, který nabyl účinnosti dnem 1. února 2022, zákonem č. 225/2022 Sb., ze dne 20. července 2022, který nabyl účinnosti dnem 20. srpna 2022, zákonem č. 362/2022 Sb., ze dne 3. listopadu 2022, který nabyl účinnosti dnem 15. prosince 2022, zákonem č. 422/2022 Sb., ze dne 1. prosince 2022, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023, zákonem č. 326/2023 Sb., ze dne 18. října 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2024, zákonem č. 349/2023 Sb., ze dne 8. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, nálezem Ústavního soudu č. 221/2024 Sb., ze dne 28. května 2024, který nabyl účinnosti dnem 18. července 2024, zákona č. 36/2025 Sb., ze dne 21. ledna 2025, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2025, zákonem č. 220/2025 Sb., ze dne 3. června 2025, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2026. Tento zákon stanoví — vystupování České republiky3) v právních vztazích — postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu — způsoby a podmínky hospodaření s majetkem4) státu.§1 Vystupování státu v právních vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Organizační složky státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Státní příspěvkové a jiné organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Majetek státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Příslušnost k hospodaření s majetkem státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Nabývání majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Účasti státu v právnických osobách a sdruženích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Pohledávky státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Nakládání s majetkem státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Přenechání majetku státu k užívání nebo požívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 3) 4)

14

Dále jen stát. Včetně pohledávek.

Zákon č. 219/2000 Sb.

Převody majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Odborná způsobilost a odpovědnost za škodu při hospodaření s majetkem státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Kontrola hospodaření s majetkem státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Centrální registr administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Závazky státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Užívání a požívání cizího majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Výjimky, schválení a předchozí souhlasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Přeměna územních organizací, přenesené podniky a výkon prozatímní správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

15

Právní postavení a hospodaření

Vystupování státu v právních vztazích 1) Vystupuje-li stát jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou. §6/1 2) Právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích dělí mezi jednotlivé organizační složky státu, které jsou podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů věcně příslušné k výkonu práv a plnění závazků5) státu v právních vztazích a jsou účetními jednotkami6).§6/2 3) Organizační složky státu naplňují právní osobnost a svéprávnost státu pro účely jeho vystupování v právních vztazích samostatně a vzájemně nezávisle.§6/3 Týkají-li se právní vztahy současně různých organizačních složek státu, naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti. §6/4 4) V řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky státu za stát jako jednotliví účastníci7). Vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek státu, postupují v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti. §6/6 5) Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona8) nebo zvláštní právní předpis jinak, jedná právně za stát vedoucí té organizační složky státu, které se právní jednání týká.§7/1 Vedoucí této organizační složky státu může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance, přičemž další zaměstnanci této organizační složky státu mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném jejím vnitřním předpisem. Obdobně postupuje i vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu§7/2, který může za stát právně jednat se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo Senátu §7/1. 6) Ustanovení odstavce 2 a 39) se použije přiměřeně i na právní vztahy mezi organizačními složkami státu navzájem, přičemž jejich právní jednání se v těchto případech řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona10)§6/5, které stanoví, že nakládání s majetkem11) státu a jiné právní jednání mezi 5)

Dluhů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 7) § 19 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. 8) Například § 28 odst. 2 tohoto zákona. Funkci zakladatele akciové společnosti za stát vykonává a majetek (včetně pohledávek) státu do akciové společnosti vkládá ministerstvo. Práva akcionáře v založené akciové společnosti vykonává vládou České republiky písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy. 9) § 6 odst. 2 až 4 tohoto zákona. 10) § 19 odst. 1 tohoto zákona. 11) Včetně pohledávek. 6)

16

Zákon č. 219/2000 Sb.

organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem, avšak postupy při nakládání s majetkem státu ve vztahu k jiným právnickým12) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i zvláštní ustanovení tohoto zákona13) 14) 15), se na tato právní jednání nepoužijí a organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem státu stanoví prováděcí právní předpis 16)§19/1.

12)

Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 13) § 31 tohoto zákona – Plnění ve splátkách, § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 33 tohoto zákona – Poměrné uspokojení pohledávky, § 34 tohoto zákona – Prominutí dluhu, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky, § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy, § 39 tohoto zákona – Postup přijímání a sjednávání závazků státu, § 40 tohoto zákona – Budoucí smlouvy, jiná právní jednání a státní garance, § 41 tohoto zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13, § 42 tohoto zákona – Započtení pohledávek a dluhů. 14) § 37 odst. 1 tohoto zákona. K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo. § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 15) § 37 odst. 2 tohoto zákona. Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle § 32, § 35 a § 36 tohoto zákona se vychází z ocenění podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

17

Právní postavení a hospodaření

Organizační složky státu 1) Stanoví-li tak ustanovení odstavce 3 a 617) nebo zvláštního právního předpisu18), jsou organizační složky státu účetní jednotkou.§3/3 Organizační složky státu ale nejsou právnickou osobou. Tím není dotčena jejich působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a jejich jednání je v těchto případech jednáním státu. §3/2 2) Organizačními složkami státu jsou — Kancelář prezidenta republiky19) — Úřad vlády České republiky20) — Nejvyšší kontrolní úřad21) — Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí 22) — ministerstva23) a jiné správní úřady24) státu — Akademie věd České republiky25) — Grantová agentura České republiky26) — Ústavní soud27) — soudy — státní zastupitelství a jiná zařízení, o kterých to stanoví ustanovení odstavce 328) nebo zvláštního právního předpisu29).§3/1 Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.§3/1; §51/1 17)

§ 4 odst. 1 a § 51 odst. 1 tohoto zákona. Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů. 20) Ústřední orgán státní správy. 21) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí ve znění pozdějších předpisů. 23) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 24) Čl. 79 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 27) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů. 28) § 51 odst. 1 tohoto zákona. 18)

18

Zákon č. 219/2000 Sb.

3) Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem30) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů31) ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i — Úřad pro ochranu osobních údajů 32) — Úřad pro zahraniční styky a informace33) — Správa úložišť radioaktivních odpadů 34), které ve vztahu k majetku35) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, jsou počínaje 1. lednem 2001 organizačními složkami státu podle odstavce 236). Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do 1. ledna 2001. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky státu a jeho jednání se řídí tímto zákonem.§51/1 4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vykonávají ministerstva a jiné správní úřady, které zřídily dosavadní státní rozpočtové organizace dotčené změnami podle odstavce 337), zřizovatelskou funkci podle tohoto zákona. Tím není dotčen okruh organizačních složek státu, které mohou být zřizovateli podle odstavce 538).§53/1 Není-li však správní úřad, který by počínaje 1. lednem 2001 vykonával zřizovatelskou funkci vůči dosavadní státní rozpočtové organizaci, vykonává zřizovatelskou funkci věcně příslušný ústřední správní úřad39) a při jejím výkonu se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.§53/2 29)

Například státní vojenské a policejní vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky ve znění pozdějších předpisů. Včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky. 31) § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice – rozpočtová pravidla republiky, § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, § 6 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. 32) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů. 35) Včetně pohledávek. 36) § 3 odst. 1 tohoto zákona. 37) § 51 odst. 1 tohoto zákona. 38) § 4 odst. 1 tohoto zákona. 39) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 30)

19

Právní postavení a hospodaření

5) K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku státu podle tohoto zákona zřídit za stát i ministerstvo40). Pro tyto účely použije zřizovatel majetek41) státu, se kterým je příslušný hospodařit42) on sám nebo jiná organizační složka státu jím zřízená43).§4/1 6) Zřízení organizační složky státu vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením44), jehož součástí je zřizovací listina. Takto zřízená organizační složka státu je vždy účetní jednotkou.§4/1 Podmínky podání žádosti o předchozí souhlas Ministerstva financí se zřízením organizační složky státu a náležitosti zřizovací listiny stanoví prováděcí právní předpis45).§4/2 7) Zřizovatel organizační složky státu může opatřením46) rozhodnout o změně její zřizovací listiny a s tím souvisejících dílčích změnách v jejím předmětu činnosti, organizačním uspořádání a rozsahu majetku47) státu, se kterým je příslušná hospodařit48). Má-li přitom dojít k převodu části organizační složky státu do jiné organizační složky státu, může se tato změna týkat pouze organizačních složek státu zřízených49) týmž zřizovatelem. §5/1

8) Řádnou50) nebo mimořádnou účetní závěrku51) 52) organizační složky státu schvaluje její zřizovatel, anebo jiná organizační složka státu, která vůči této organizační složce státu vykonává zřizovatelskou funkci.§5a/1 Nemá-li organizační složka státu zřizovatele a zřizovatelskou funkci nevykonává ani jiná organizační složka státu, pověří vedoucí organizační složky státu nejméně 3 osoby schválením její řádné nebo mimořádné účetní závěrky.§5a/2 40)

Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Dále také zřizovatel. 41) Včetně pohledávek. 42) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 43) Nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele). 44) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 45) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 46) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 47) Včetně pohledávek. 48) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 49) Nebo řízených (vykonává-li funkci zřizovatele). 50) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 51) § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. 52) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů.

20

Zákon č. 219/2000 Sb.

9) Organizační složka státu zřízená podle odstavce 5 a 653) zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo opatřením54) svého zřizovatele, kterým rozhodl o jejím zrušení. Práva a závazky55) státu, které vykonávala a plnila organizační složka státu ke dni svého zániku, vykonává a plní nadále její zřizovatel, pokud zároveň nerozhodne, že výkon těchto práv a plnění těchto závazků56) státu převezme jiná organizační složka státu jím zřízená57). Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s majetkem58) státu, se kterým byla organizační složka státu ke dni svého zániku příslušná hospodařit59), a neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu zvláštním ustanovením tohoto zákona60).§5/2 10) Vznik, změny a zánik organizačních složek státu zřízených podle odstavce 5 a 661) se oznamují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatelé jsou povinni sdělit vydavateli Ústředního věstníku České republiky údaje k tomu potřebné do 1 měsíce ode dne, kdy ke vzniku, změně nebo zániku organizační složky státu došlo. Rozsah k tomu potřebných údajů stanoví prováděcí právní předpis62). Oznámení v Ústředním věstníku České republiky se však neprovede, jde-li o organizační složku státu zřízenou k plnění funkcí spojených s obranou a bezpečností státu. §5/3 11) Pravidla financování organizačních složek státu upravují zvláštní právní předpisy 63).§3/4 12) Pokud — dosavadní státní rozpočtové organizace, na které se vztahuje ustanovení odstavce 364) a nejde přitom o ústřední orgány, okresní úřady nebo školské úřady, na základě zvláštního právního předpisu samy zřídily před 1. lednem 2001 státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace, jsou takto zřízené státní organizace vnitřními organizačními jednotkami organizačních složek státu §51/2 — dosavadní státní rozpočtové organizace dotčené změnami podle odstavce 365) a dosavadní státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace, které se staly vnitřními organizačními jednotkami organizačních složek státu podle předchozího bodu66), byly účast53)

§ 4 tohoto zákona. § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 55) Dluhy. 56) Dluhů. 57) Nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele). 58) Včetně pohledávek. 59) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 60) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 61) § 4 tohoto zákona. 62) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 63) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 64) § 51 odst. 1 tohoto zákona. 65) § 51 odst. 1 tohoto zákona. 66) § 51 odst. 2 tohoto zákona. 54)

21

Právní postavení a hospodaření

níky právních vztahů vzniklých před 1. lednem 2001 a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených před 1. lednem 2001 a tyto právní vztahy a řízení pokračují nebo se obnoví po 1. lednu 2001, je účastníkem těchto právních vztahů a řízení stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona§52/1 — právní předpisy, smlouvy a jiné právní skutečnosti založily do 1. ledna 2001 práva a povinnosti dosavadním státním rozpočtovým organizacím nebo státním příspěvkovým organizacím podle předchozího bodu67) jako právnickým osobám a tato práva a povinnosti do 1. ledna 2001 trvaly, je nadále jejich nositelem stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona§52/2, přičemž práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositeli byly dosavadní státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace podle předchozího bodu, přechází 1. lednem 2001 na stát a vykonávají je organizační složky státu; jinak tyto pracovněprávní vztahy zůstávají nedotčeny §52/3. 13) Organizační složky státu vedou evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonávají zřizovatelskou funkci, a to v rozsahu§54/5 — názvu§54/5/a — adresy sídla§54/5/f — identifikačního čísla§54/5/b — statutárního orgánu vyjádřeného údajem o jménu68), příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o názvu, adrese sídla a identifikačním čísle právnické osoby§54/5/e — data vzniku§54/5/c — data zániku§54/5/d. Tuto evidenci mohou vést v integrovaném agendovém informačním systému registru osob69).§54/6

67)

§ 52 odst. 1 tohoto zákona. Popřípadě jménech. 69) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů. 68)

22

Zákon č. 219/2000 Sb.

Státní příspěvkové a jiné organizace 1) Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady70) a jiné státní organizace zřízené71) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku72) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny73), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem státu. Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky státu příslušné hospodařit s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona74), nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva těchto státních příspěvkových a jiných organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek státu.§54/1 2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, řídí se výkon zřizovatelských75) funkcí vůči státním příspěvkovým a jiným organizacím tímto zákonem. Novou státní příspěvkovou a jinou organizaci lze však zřídit76) nebo stávající státní příspěvkovou a jinou organizaci rozdělit pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.§54/2 3) Není-li správní úřad, který by počínaje 1. lednem 2001 vykonával zřizovatelskou77) funkci vůči již zřízené78) státní příspěvkové a jiné organizaci, vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad 79) a při jejím výkonu se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.§54/3 4) K právnímu jednání státních příspěvkových a jiných organizací se vyžaduje povolení výjimky, schválení80) nebo předchozí souhlas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním ustanovením tohoto zákona81) a zvláštním ustanovením tohoto zákona82)§55/2, které stanoví, že 70)

Včetně státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky. Viz § 51 odst. 2 tohoto zákona. 71) Založené. 72) Včetně pohledávek. 73) Založeny. 74) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 75) Zakladatelských. 76) Založit. 77) Zakladatelskou. 78) Založené. 79) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 80) Souhlas. 81) § 44 tohoto zákona – Výjimky, schválení a předchozí souhlasy. 82) § 45 odst. 2 tohoto zákona.

23

Právní postavení a hospodaření

— pokud si zřizovatel83), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 84) 85) 86) 87), oznámí to předem v Ústředním věstníku České republiky — vyhradí-li si schvalování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona88) v jednotlivém případě vláda České republiky, učiní tak předem usnesením§45/2. 5) Státní příspěvkové a jiné organizace nemají vlastní majetek. Za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek89) pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem státu se řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona90). V právních vztazích týkajících se majetku státu jednají vlastním jménem a ve věcech týkajících se majetku státu se účastní řízení před soudy a jinými orgány, včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je nebo není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány účastní přímo stát.§55/1 6) S majetkem státu, se kterým státní příspěvkové a jiné organizace hospodaří, lze nakládat opatřením91). To platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní92) činnosti státní příspěvkové organizace§55/2, ale jen pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak §54/2. 83)

Zakladatel. § 12 odst. 6 tohoto zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí, včetně práva stavby, ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 85) § 22 odst. 7 tohoto zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení (souhlasu) podle § 22 odst. 4 tohoto zákona, s výjimkou písm. c), e), h) a i), nebo podle § 22 odst. 5 nebo 6 tohoto zákona a nejde přitom o postup podle § 15 odst. 2 tohoto zákona. Nemá-li příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 86) § 27 odst. 5 tohoto zákona. Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení (souhlas) zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem, a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel (zakladatel), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému. 87) § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky. 88) § 23 tohoto zákona – Schvalování převodů majetku státu. 89) Včetně pohledávek. 90) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 91) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 92) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla vykazující vybraná účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. 84)

24

Zákon č. 219/2000 Sb.

7) Státní příspěvkové a jiné organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov93).§55/1 Zvláštní ustanovení tohoto zákona94)§55/1; §55/2 a zvláštní ustanovení tohoto zákona95)§55/2, které stanoví, že — kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů96) a kontrolovaných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací při provádění kontroly hospodaření s majetkem97) státu se řídí zvláštními právními předpisy98) a pravidly stanovenými vnitřními předpisy kontrolních orgánů §49/1 — kontrolní orgány oznamují zjištěné nedostatky Ministerstvu financí§49/2 — při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem státu spolupracují kontrolní orgány s orgány činnými v trestním řízení a jinými příslušnými orgány a plní oznamovací povinnosti podle zvláštních právních předpisů 99)§49/3 — v závažných případech nedostatků při hospodaření s majetkem státu může Ministerstvo financí svým opatřením100) z vlastního podnětu nebo na návrh jiného kontrolního orgánu majetek státu organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci příslušnou s majetkem státu hospodař it§49/4, platí pro státní příspěvkové a jiné organizace obdobně.§55/1; §55/2 8) Řádnou101) nebo mimořádnou účetní závěrku102) 103) státní příspěvkové organizace schvaluje její zřizovatel nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci.§55a 93)

§ 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov. § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov, § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov, § 14c tohoto zákona – Kontrolní činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, § 46 tohoto zákona – Odpovědnost za škodu při hospodaření s majetkem státu, § 47 tohoto zákona – Odpovědnost za dodržování povinností a za škodu při hospodaření a nakládání s majetkem státu, § 48 tohoto zákona – Kontrola hospodaření s majetkem státu, § 50 tohoto zákona – Odpovědnost při výkonu kontroly hospodaření s majetkem státu. 95) § 49 odst. 1 až 4 tohoto zákona. 96) § 48 odst. 1 tohoto zákona. Zřizovatelé (zakladatelé) organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), věcně příslušné ústřední správní úřady nebo Ministerstvo financí. 97) Včetně pohledávek. 98) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 99) § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů. 100) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 101) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 102) § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. 94)

25

Právní postavení a hospodaření

9) Ke sloučení nebo splynutí státních příspěvkových a jiných organizací dochází na základě rozhodnutí organizačních složek státu vykonávajících zřizovatelskou104) funkci. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zanikají slučované nebo splývající státní příspěvkové a jiné organizace dnem, který organizační složky státu určí. Organizační složka státu vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové nebo jiné organizace, anebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem státu, se kterým slučovaná nebo splývající státní příspěvková nebo jiná organizace hospodařila ke dni svého zániku, hospodaří státní příspěvková nebo jiná organizace, kterou organizační složka státu určí, anebo sama organizační složka státu na základě svého rozhodnutí. Závazky105) státu, jejichž nositelem byla slučovaná nebo splývající státní příspěvková nebo jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na státní příspěvkovou nebo jinou organizaci, kterou organizační složka státu určí, anebo samotnou organizační složku státu na základě jejího rozhodnutí. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. §54/2 10) Sloučení nebo splynutí státních příspěvkových a jiných organizací oznamují organizační složky státu v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k němu došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele106) státní příspěvkové a jiné organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí.§54/2 11) Rušení a zánik státních příspěvkových a jiných organizací upravují zvláštní právní předpisy. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizační složka státu vykonávající zřizovatelskou107) funkci rozhodnout o zrušení státní příspěvkové a jiné organizace. Státní příspěvková a jiná organizace zaniká dnem, který organizační složka státu určí. S majetkem státu, se kterým státní příspěvková a jiná organizace hospodařila ke dni svého zániku, hospodaří organizační složka státu, která o jejím zrušení rozhodla. Závazky108) státu, jejichž nositelem byla státní příspěvková a jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na stát a organizační složka státu v souvislosti s těmito závazky státu plní úkoly podle tohoto zákona109). Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla státní příspěvková a jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na stát a předchozí ustanovení pro ně platí obdobně. §54/4 103)

Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů. 104) Zakladatelskou. 105) Dluhy. 106) Zakladatele. 107) Zakladatelskou. 108) Dluhy. 109) § 38 tohoto zákona – Závazky státu.

26

Zákon č. 219/2000 Sb.

12) Postavení a právní režim státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu110) Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky se řídí ustanovením předchozích odstavců111), zvláštním ustanovením tohoto zákona112) a zvláštními právními předpisy.§51/2

110)

§ 3 odst. 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky ve znění pozdějších předpisů. 111) § 54 až § 55a tohoto zákona. 112) § 56 tohoto zákona – Závazky státních příspěvkových a jiných organizací.

27

Právní postavení a hospodaření

Majetek státu 1) Majetek113) státu využívá stát zejména§8/1 — k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí §8/1/a — k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání §8/1/b. 2) Majetek státu musí být využíván k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností účelně a hospodárně. Jiným způsobem lze majetek státu využít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.§14/1 3) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 114) — si počínají tak, aby svým jednáním majetek státu nepoškozovaly a neodůvodněně nesnižovaly jeho rozsah, hodnotu nebo výnosy z něj §14/1 — pečují o zachování majetku státu i jeho udržování a pokud to jeho povaha připouští, o jeho zlepšení nebo rozmnožení — chrání majetek státu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím§14/3 — důsledně využívají všechny právní prostředky při ochraně majetku státu před neoprávněnými zásahy, při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a včas uplatňují zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice§14/4. 4) Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona115) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů 116).§14/2 5) Majetek státu, se kterým hospodaří příslušné organizační složky státu117) nebo státní příspěvkové a jiné organizace, nemůže být předmětem insolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu 118).§43/1 113)

Včetně pohledávek. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 115) § 15 tohoto zákona – Majetek státu podle § 10 a operativní evidence majetku státu. 116) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů. 117) § 9 a § 11 tohoto zákona. 118) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů. 114)

28

Zákon č. 219/2000 Sb.

6) Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu vystupuje za stát jiná než věcně příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace. §14/4 7) Zvláštní zákon stanoví, které věci119) nezbytné k zajišťování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smějí být jen ve vlastnictví státu.120)§8/2

119)

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 120) Čl. 11 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění pozdějších předpisů.

29

Právní postavení a hospodaření

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu 1) Hospodaření s majetkem121) státu přísluší té organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci122), která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě zřizovateli123) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, pokud v souvislosti s jejím zánikem124) nerozhodl o jiném způsobu naložení s majetkem státu. Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona125) jinak, organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §9/1 2) Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem státu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením 126). Týkají-li se pochybnosti — také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí své opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo Senátu — pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu příslušný orgán Poslanecké sněmovny svým opatřením127).§9/2 Jednání a rozhodování v těchto věcech nenáleží do pravomoci soudů. §9/3 121)

Včetně pohledávek. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 123) Zakladateli. 124) § 5 odst. 2 tohoto zákona. Organizační složka státu zřízená podle § 4 tohoto zákona zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo opatřením (§ 20 tohoto zákona) svého zřizovatele, kterým rozhodl o jejím zrušení. Práva a závazky (dluhy) státu, které vykonávala a plnila organizační složka státu ke dni svého zániku, vykonává a plní nadále její zřizovatel, pokud zároveň nerozhodne, že výkon těchto práv a plnění těchto závazků (dluhů) převezme jiná organizační složka státu jím zřízená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele). Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s majetkem (včetně pohledávek) státu, se kterým byla organizační složka státu ke dni svého zániku příslušná hospodařit (§ 9 a § 11 tohoto zákona), a neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu § 9 tohoto zákona. 125) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 126) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 127) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 122)

30

Zákon č. 219/2000 Sb.

3) S majetkem státu§10 — při jehož nabytí státem není patrno, které organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci přísluší s ním hospodařit§10/a — o kterém se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace podle tohoto zákona nehospodaří§10/b, hospodaří organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle odstavce 4 až 6128). Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona129) jinak, tyto organizační složky státu s tímto majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §10 4) Hospodaření s majetkem státu přísluší§11/1 — Ministerstvu financí, jedná-li se o akcie130), které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu §11/1/g — Ministerstvu kultury, jedná-li se o kulturní statky, jejichž vlastníkem se stát stal podle zvláštního právního předpisu 131)§11/1/f — Ministerstvu životního prostředí, jedná-li se o — regulované kožešiny, výrobky z tuleňů a exempláře rostlin a živočichů — jedince chráněné podle zvláštního právního předpisu132) a jedince zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a volně žijících ptáků chráněné podle zvláštního právního předpisu 133) připadlé státu§11/1/d 128)

§ 11 tohoto zákona. § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 130) § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). 131) Zákon č. 362/2022 Sb., o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie ve znění pozdějších předpisů. 132) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů – zákon o obchodování s ohroženými druhy ve znění pozdějších předpisů. 133) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 129)

31

Právní postavení a hospodaření

— Generálnímu finančnímu ředitelství, jedná-li se o věci134) propadlé nebo zabrané z rozhodnutí orgánů Finanční správy České republiky §11/1/c

— Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který státu připadl§11/1/a — na základě rozhodnutí orgánů Celní správy České republiky§11/1/a/5, v souvislosti s porušením celních předpisů nebo na základě celních předpisů§11/1/a/1 — v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her§11/1/a/2, správu spotřebních daní§11/1/a/3 nebo na základě těchto právních předpisů§11/1/a/2; §11/1/a/3 — propadnutím nebo zabráním výrobků, které jsou předmětem spotřebních daní§11/1/a/4 — Správě úložišť radioaktivních odpadů 135), jedná-li se o radioaktivní odpady a zdroje ionizujícího záření §11/1/b — krajským ředitelstvím Policie České republiky136), v jejichž působnosti se nachází sídlo orgánu, který o propadnutí nebo zabrání rozhodl, a není-li ho, krajským ředitelstvím Policie České republiky, v jejichž územní působnosti se movité věci137) nachází, jedná-li se o — telekomunikační, radiokomunikační, záznamovou nebo výpočetní techniku a dopravní prostředky, a to propadlé státu nebo zabrané státem v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení 134)

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 135) Zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů. 136) § 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů. 137) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty.

32

Zákon č. 219/2000 Sb.

— zbraně, střelivo, munici, výbušniny, regulované prekurzory výbušnin a další látky nebo směsi zneužitelné k nedovolené výrobě výbušnin138) a pyrotechnické výrobky, je-li k zacházení s nimi potřebná odborná způsobilost 139) — návykové látky a prekursory140), včetně zařízení k jejich výrobě, přípravky obsahující návykové látky a jiné nebezpečné látky 141)§11/1/e. 5) V ostatních případech hospodaří s majetkem státu podle odstavce 3142) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových143). Zjistí-li organizační složka státu podle odstavce 4144), že není příslušná s majetkem státu hospodařit, vyrozumí o takovém majetku státu jinou organizační složku státu podle odstavce 4 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že hospodaření s majetkem státu podle odstavce 3 přísluší organizační složce státu podle odstavce 4, vyrozumí o takovém majetku státu příslušnou organizační složku státu podle odstavce 4.§11/2 6) Pokud nelze příslušnost k hospodaření s majetkem státu určit podle odstavce 4 a 5145) nebo budou-li v jednotlivých případech závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek státu k hospodaření s majetkem státu podle odstavce 4 a 5, určí nebo změní příslušnost k hospodaření s majetkem státu na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením146). Ve výjimečných případech může být takto založena příslušnost k hospodaření s majetkem státu i jiné organizační složce státu. Ustanovení odstavce 2147) přitom platí obdobně.§11/3 7) Majetek státu podle odstavce 3148) příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6 149)§15/1; §15/4 — určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla, přičemž v případě nemovitých věcí150), které se evidují v katastru nemovitostí, také zajistí, aby byl proveden záznam do katastru nemovitostí, pro jehož provedení je v tomto případě písemností osvědčující příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu její prohlášení o vzniku práva §15/1 138)

Zákon č. 225/2022 Sb., o prekurzorech výbušnin ve znění pozdějších předpisů. § 36 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi ve znění pozdějších předpisů. 140) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů. 141) § 38 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů. 142) § 10 tohoto zákona. 143) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 144) § 11 odst. 1 tohoto zákona. 145) § 11 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 146) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 147) § 9 odst. 2 a 3 tohoto zákona. 148) § 10 tohoto zákona. 149) § 11 tohoto zákona. 150) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších 139)

33

Právní postavení a hospodaření

— vede v operativní evidenci majetku státu způsobem a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem151), a to až do doby konečného naložení s tímto majetkem státu; tím není dotčen postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona152)§15/4, které stanoví, že nestanoví-li ustanovení odstavce 7 až 10153) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů154)§14/2, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky§15/4. 8) Majetek státu podle odstavce 3155) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona156)§15/2, které stanoví, že stane-li se majetek státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace157), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona158)§14/7, a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 151) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 152) § 14 odst. 2 tohoto zákona. 153) § 15 tohoto zákona. 154) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů. 155) § 10 tohoto zákona. 156) § 14 odst. 7 tohoto zákona. 157) Statutární orgán. 158) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

34

Zákon č. 219/2000 Sb.

státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti. Zvláštní ustanovení tohoto zákona159) se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6160) může majetek státu ponechat i u sebe. V ostatních případech věci161) převede do vlastnictví jiných právnických162) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem163).§15/2 9) Pozemky, které jsou majetkem státu podle odstavce 3164) a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, nabídne příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6165) přednostně Státnímu pozemkovému úřadu166). To neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské ani lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka státu dále postupuje podle odstavce 8 167).§15/3 159)

§ 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu. 160) § 11 tohoto zákona. 161) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 162) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 163) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 164) § 10 tohoto zákona. 165) § 11 tohoto zákona. 166) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů. 167) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

35

Právní postavení a hospodaření

10) Ponechá-li si příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6168) majetek státu u sebe podle odstavce 8169) nebo se jí nepodaří naložit s majetkem státu konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle odstavce 7170), operativní evidenci majetku státu ukončí a postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona171)§15/4, které stanoví, že nestanoví-li ustanovení odstavce 7 až 10172) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů173)§14/2. Její příslušnost k hospodaření s majetkem státu se pak řídí ustanovením odstavce 1 a 2 174).§15/4 11) Nedohodnou-li se organizační složky státu navzájem, organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace nebo státní příspěvkové a jiné organizace navzájem, které z nich bude nadále podle tohoto zákona příslušet hospodaření s majetkem státu, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření, postupuje se podle odstavce 2 175).§58/1 12) Ustanovením odstavce 1176) není dotčen postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona177) a zvláštního ustanovení tohoto zákona178)§9/1, které stanoví, že — jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle zvláštního ustanovení tohoto zákona179) o trvalé nepotřebnosti180) hmotné nemovité věci181), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo 168)

§ 11 tohoto zákona. § 15 odst. 2 tohoto zákona. 170) § 15 odst. 1 tohoto zákona. 171) § 14 odst. 2 tohoto zákona. 172) § 15 tohoto zákona. 173) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů. 174) § 9 tohoto zákona. 175) § 9 odst. 2 tohoto zákona. 176) § 9 odst. 1 tohoto zákona. 177) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou, § 55b tohoto zákona – Převod zbylého majetku likvidovaných státních po dniků. 178) § 19b odst. 1 a 3 tohoto zákona. 179) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. 180) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 169)

36

Zákon č. 219/2000 Sb.

o trvalé nepotřebnosti práva stavby182), a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele183) nebo ústředního správního úřadu184), popřípadě tímto zřizovatelem185) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu — který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov186) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 187) — v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 188) 189) 190), 181)

§ 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 182) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 183) Zakladatele. 184) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 185) Zakladatelem. 186) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov. 187) § 12 odst. 3 tohoto zákona. Za úplatu lze nabývat pouze majetek (včetně pohledávek), který splňuje předpoklady podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona (majetek státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání) a příslušné organizační složce státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek (vyjma pohledávek), který se nabývá podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle § 19c odst. 2 věty druhé tohoto zákona. 188) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 189) § 22 odst. 5 věta pátá tohoto zákona. Převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, a je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci (pozemku), které je kulturní památka součástí, vyžaduje stanovisko Ministerstva kultury, které v případě nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme.

37

Právní postavení a hospodaření

přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje, a je s ním příslušný hospodařit podle odstavce 1 a 2 191)§19b/1 — jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle předchozího bodu192) nebo pro který z předchozího bodu vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele193) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem194) nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem státu, přičemž s tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle odstavce 1 a 2 195)§19b/3.

190)

§ 22 odst. 6 věta třetí tohoto zákona. Převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu a stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti. 191) § 9 tohoto zákona. 192) § 19b odst. 1 tohoto zákona. 193) Zakladatele. 194) Zakladatelem. 195) § 9 tohoto zákona.

38

Zákon č. 219/2000 Sb.

Nabývání majetku státu 1) Za úplatu lze nabývat pouze majetek196), který — splňuje předpoklady podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 197)§12/3, které stanoví, že majetek státu využívá stát zejména§8/1 — k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí §8/1/a — k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání §8/1/b, a příslušné organizační složce státu198) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci199) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu — se nabývá podle zvláštního ustanovení tohoto zákona200) a zvláštního ustanovení tohoto zákona201)§12/3, které stanoví, že v případě majetku státu převzatého podle zvláštního ustanovení tohoto zákona202), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov203), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státní příspěvkových a jiných organizací a na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu 196)

Včetně pohledávek. § 8 odst. 1 tohoto zákona. 198) § 9 tohoto zákona. 199) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 200) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou. 201) § 19b odst. 2 tohoto zákona. 202) § 19b odst. 1 tohoto zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a tohoto zákona) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 tohoto zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b tohoto zákona. 203) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov. 197)

39

Právní postavení a hospodaření

jim tento majetek státu nebo jeho části přenechává za podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona204) k užívání205) nebo požívání 206) , anebo jim tento majetek státu nebo jeho části nabízí k převzetí§19b/2, k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, anebo směnou podle zvláštního ustanovení tohoto zákona207)§12/3, které stanoví, že je-li ke směně určen majetek státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, a byl převzat Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního ustanovení tohoto zákona208), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou §19c/2. 204)

§ 19 odst. 1 tohoto zákona. Nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu ve vztahu k jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a § 39 až § 42 tohoto zákona, se na tato právní jednání nepoužijí. Organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu stanoví prováděcí právní předpis. 205) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 206) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 207) § 19c odst. 2 tohoto zákona. 208) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou, nebo § 19b odst. 1 tohoto zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a tohoto zákona) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 tohoto zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b tohoto zákona.

40

Zákon č. 219/2000 Sb.

2) Při úplatném nabývání majetku lze cenu209) sjednat pouze do výše rovnající se jeho ocenění podle zvláštního právního předpisu210), a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí poskytnout předchozí souhlas se sjednáním ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě 211).§12/4 3) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 2212) a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě nebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zvláštního právního předpisu213), platí ustanovení odstavce 2 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.§12/5 4) Zřizovatel214) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí215), včetně práva stavby216), ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele217), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad 218), a není-li ho, Ministerstvo financí.§12/6 209)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 211) Například zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 212) § 12 odst. 4 tohoto zákona. 213) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. 214) Zakladatel. 215) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 216) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 217) Zakladatele. 218) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 210)

41

Právní postavení a hospodaření

5) Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády České republiky219) nabývat ve prospěch státu za úplatu cenné papíry220). Jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papíry221) ani účasti222) 223) v jiných obchodních společnostech224) než akciových225).§12/7 219)

Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 221) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 222) Podíly. Vklady do jiných obchodních společností než akciových. 223) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 224) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 225) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 220)

42

Zákon č. 219/2000 Sb.

6) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou uzavírat smlouvy o poskytnutí věci226) k užívání227) spojené se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu228). Za účelem nákupů hmotných nemovitých věcí v zahraničí pro potřeby zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí lze tak učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při zadávání koncese podle zvláštního právního předpisu229) se ustanovení předchozích vět nepoužije.§12/8 7) Bezúplatný převod230) nemovité věci, včetně práva stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod231) účasti232) v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžaduje schválení233) Ministerstvem financí.§12/2 226)

Hmotné nebo nehmotné movité a nemovité věci, jejíž povaha to připouští. § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 227) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 228) Finanční nájem (finanční leasing). Smlouva o nájmu s právem koupě najaté věci, včetně nákupů na splátky. 229) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. 230) Včetně přijatých nepeněžitých darů. 231) Včetně přijatých nepeněžitých darů. 232) Podílu. Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních sp olečností než akciových. 233) Souhlas.

43

Právní postavení a hospodaření

8) Stát nabývá majetek také zákonem234), na základě zákona, děděním, odkazem235), rozhodnutím příslušného orgánu236) nebo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.§13/1 Není-li den nabytí majetku státem podle předchozí věty237) přímo stanoven, je jím den, kdy bylo o nabytí majetku státem příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto nebo kdy bylo nabytí majetku státem příslušným orgánem pravomocně potvrzeno238), popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka státu239) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona. §13/3 9) Má-li být pro nabytí majetku děděním nebo odkazem založena příslušnost určité organizační složky státu240) nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem státu, musí být při povolání státu dědicem nebo určení státu odkazovníkem tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace výslovně označena. Dědickou smlouvu241) nemůže organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace uzavřít.§13/2 10) Nabyl-li stát majetek způsoby podle odstavce 8 a 9242), dluhy předchozího vlastníka na stát nepřechází. To neplatí v případě dědění, odúmrti , anebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán. §41

243)

11) Je-li majetek státu nabýván smlouvou, musí mít smlouva písemnou formu s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon nebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, kterou se ve prospěch státu bezúplatně převádí majetek bez určení 234)

Například zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře. 235) § 1594 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Odkaz zřídí zůstavitel tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat. Odkaz může zřídit osoba způsobilá pořizovat pro případ smrti závětí. 236) Například § 175u odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů. 237) § 13 odst. 1 tohoto zákona. 238) § 175q odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. 239) § 11 tohoto zákona. 240) § 9 tohoto zákona. 241) § 1582 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá smluvní strana to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny. 242) § 13 tohoto zákona. 243) § 1634 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem; stát však nemá právo dědictví odmítnout, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí (povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům).

44

Zákon č. 219/2000 Sb.

příslušné organizační složky státu244) nebo státní příspěvkové a jiné organizace, uzavírá za stát organizační složka státu, jejíž příslušnost k hospodaření s majetkem státu se určí podle zvláštního ustanovení tohoto zákona245).§12/1 12) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou uzavírat smlouvy o převodu obchodního závodu246) nebo jeho části.§24

244)

§ 9 tohoto zákona. § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 246) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 245)

45

Právní postavení a hospodaření

Účasti státu v právnických osobách a sdruženích 1) Stát může založit obchodní společnost247) nebo se účastnit na jejím založení pouze ve formě akciové společnosti.§28/1 Funkci zakladatele akciové společnosti za stát vykonává a majetek248) státu do akciové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely použije ministerstvo majetek státu, se kterým je příslušné hospodařit, anebo na základě svého opatření249) majetek státu, se kterým je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace 250) jím zřízená251).§28/2 2) K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády České republiky. Ta zároveň stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele.§28/1 Práva akcionáře v založené akciové společnosti vykonává vládou České republiky písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva, který postupuje v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy. §28/2 247)

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 248) Včetně pohledávek. 249) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 250) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 251) Založená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele).

46

Zákon č. 219/2000 Sb.

3) Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil. Pro nabývání akcií252) platí zvláštní ustanovení tohoto zákona253).§28/1 4) Do obchodních společností lze majetek státu vkládat a s účastmi254) 255) státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky. Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona 256)§28/3, které stanoví, že — pro převody cenných papírů257) se použije obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona258), avšak odkazy na související ustanovení se uplatní jen v rozsahu zvláštního ustanovení tohoto zákona 259) 252)

§ 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). 253) § 12 tohoto zákona – Nabývání majetku státu smlouvou nebo dražbou, § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu. 254) Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových. 255) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 256) § 37 odst. 3 tohoto zákona. 257) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

47

Právní postavení a hospodaření

— nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce260) nebo jiném přenechání cenných papírů ani o zastavení261) cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, ani nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal262); tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona263)§37/3. 5) K naložení s účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona264)§28/3, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona265) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona266) a je třeba jej bez 258)

§ 21 tohoto zákona – Převody majetku státu ve prospěch jiných právnických a fyzických osob. § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona. Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o nákup hmotné věci, se kterým bude organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení nezakládají nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace při zjišťování zájemce o nákup hmotné věci a stanovení podmínek a termínů výběrového řízení upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě a nevyžaduje-li úplatný převod výjimku nebo schválení podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě nebo i směnu, budou-li při ní zároveň dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, sjedná se cena při úplatném převodu hmotné věci nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, pokud nebyl předmět dražby vydražen. Bezúplatně lze hmotnou věc převést (včetně poskytnutých darů) pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod (včetně poskytnutých darů) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis. 260) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze jinak místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 261) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 262) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 263) § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy. 264) § 15 odst. 2 tohoto zákona. 265) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 266) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. 259)

48

Zákon č. 219/2000 Sb.

zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž — zvláštní ustanovení tohoto zákona 267) se podle povahy případu použije přiměřeně — ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických268) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 269) — při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu270) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu271) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu272) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 273)§15/2, se předchozí souhlas vlády České republiky podle odstavce 4 274) nevyžaduje.§28/3 6) Založit ústav275) nebo fundaci276) nebo se na takovém založení účastnit může stát jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Ta zároveň stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení odstavce 1277)§29, které stanoví, že pro tyto účely použije ministerstvo majetek státu, se kterým je příslušné hospodařit, anebo na základě svého opatření278) majetek státu, se kterým je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace jím zřízená 279)§28/2, se použije obdobně. §29 267)

§ 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu. 268) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 269) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 270) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 271) § 11 tohoto zákona. 272) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 273) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 274) § 28 odst. 3 věta první tohoto zákona. 275) § 402 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 276) Nadaci nebo nadační fond. § 303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 277) § 28 odst. 2 věta druhá tohoto zákona. 278) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 279) Založená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele).

49

Právní postavení a hospodaření

7) Stát se může s předchozím souhlasem vlády České republiky zúčastnit založení spolku280) nebo se stát jeho členem, popřípadě se stát členem zájmového sdružení právnických osob281), pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka státu282) nebo státní příspěvková a jiná organizace, jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku nebo zájmového sdružení právnických osob. §30/2 8) Stát se nemůže zúčastnit založení družstva283) ani do něj vstoupit nebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu a nemůže se sdružit do společnosti284) ani uzavřít smlouvu o tiché společnosti285). Jedná-li se však o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zvláštního právního předpisu 286), zákaz podle předchozí věty se neuplatní.§30/1 9) Stanou-li se§28/3; §30/3 — účasti v obchodních společnostech§28/3 — práva vyplývající z členství a smluv podle odstavce 7 a 8287)§30/3 součástí majetku státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona288) nebo je stát nabude podle zvláštního ustanovení tohoto zákona289)§28/3; §30/3, které stanoví, že bezúplatný převod290) účasti291) v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžaduje schválení292) Ministerstvem financí 280)

§ 214 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 3051 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 282) § 9 tohoto zákona. 283) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Družstvem je družstvo (včetně bytového a sociálního družstva) a evropská družstevní společnost. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob (nejméně tří členů), které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, může ale spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato jiná činnost má ve vztahu k zajišťování bytových potřeb členů a správě domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Evropská družstevní společnost se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie. 284) § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 285) § 2747 až § 2755 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 286) Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu ve znění pozdějších předpisů. 287) § 30 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 288) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 289) § 12 odst. 2 tohoto zákona. 290) Včetně přijatých nepeněžitých darů. 281)

50

Zákon č. 219/2000 Sb. §12/2

, popřípadě podle zvláštního ustanovení tohoto zákona293), naloží s nimi příslušná organizační složka státu294) nebo státní příspěvková a jiná organizace v souladu s tímto zákonem§28/3; §30/3. 10) Nabude-li stát honební pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim, nestává se členem honebních společenství, ale tyto honební pozemky se stanou přičleněnými pozemky uznaných společenstevních honiteb295).§30/4

291)

Podílu. Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních sp olečností než akciových. Souhlas. 293) § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu. 294) § 9 a § 11 tohoto zákona. 295) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů. 292)

51

Právní postavení a hospodaření

Pohledávky státu 1) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace296) průběžně sledují, zda dlužníci řádně a včas plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťují, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv.§14/5 2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, požadují organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce.§14/5 V případě pohledávek státu, jejichž peněžité plnění297) ve prospěch státu ukládá zvláštní právní předpis nebo je uložil příslušný orgán bez návrhu a přitom nesplnění této platební povinnosti nelze postihnout sankcí podle zvláštního právního předpisu, požadují od dlužníků úroky z prodlení ve výši podle zvláštního právního předpisu 298), přesáhne-li úrok z prodlení v úhrnu 5 000 Kč. §14/6 3) Plnění ve splátkách lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj dluh včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění dluhu je tímto ujednáním ohroženo.§31/1 Ze závažných důvodů lze dohodnout s dlužníkem také splátky splatného dluhu. Dluh ale musí být dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu.§31/2 Zároveň musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky státu pro případ nesplnění kterékoli ze splátek§31/1; §31/2, jakož i to, že dlužník bude ve splátkách plnit také úroky z prodlení a že stát je v případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit§31/2. 4) Na poměrné uspokojení pohledávky státu je možné přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo při oddlužení299).§33 Upuštění od vymáhání pohledávky státu musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka státu nezaniká, postup podle odstavce 1 a 2300) se ale nepoužije.§35/3 296)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 297) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 298) Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 299) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů. 300) § 14 odst. 5 a 6 tohoto zákona.

52

Zákon č. 219/2000 Sb.

5) Od vymáhání pohledávky státu lze jednostranně upustit, jestliže§35/1 — dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka státu promlčela, anebo nelze prokázat, že pohledávka státu trvá, nebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil její výši podle úvahy §35/1/b — je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání by nebylo úspěšné §35/1/c — dlužník zemřel a pohledávka státu nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích§35/1/a. 6) Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky státu, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 Kč, pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit nebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymáhání významně převýší předpokládaný příjem z pohledávky státu. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho rozpočtového roku301) upustit od vymáhání pouze jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot pohledávek státu včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být v případě téhož dlužníka upuštěno, nepřesáhl 3 000 Kč.§35/2 7) Prominout dluh zcela nebo zčásti lze pouze dlužníkovi, který je fyzickou osobou, pokud to odůvodňují jeho tíživé sociální poměry a požádal o prominutí dluhu.§34/1 Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka, anebo má-li dlužník z jakéhokoli důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, nebo má-li majetek302), z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.§34/2 Výjimku z ustanovení předchozích vět303) může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.§34/3 8) K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.§34/5 Ustanovení odstavce 7304) neplatí v případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než podle odstavce 7305), nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh dlužníka, který má pohledávku vůči státu. §34/4 9) K pohledávce státu nelze smlouvou zřídit zástavní právo306).§37/1 Započtení307) proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.§42/2 Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, 301)

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 302) Včetně pohledávek. 303) § 34 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 304) § 34 odst. 2 a 3 tohoto zákona. 305) § 34 odst. 1 tohoto zákona. 306) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 307) § 1982 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

53

Právní postavení a hospodaření

kryje-li se vzájemně s pohledávkou státu, s níž je příslušná hospodařit308) organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která má plnit dluh státu309) odpovídající pohledávce dlužníka za státem.§42/1 10) Postoupit pohledávku státu jiné právnické310) nebo fyzické osobě lze zásadně jen za úplatu. Pokud sjednaná cena nedosahuje alespoň 60 % jmenovité hodnoty postupované pohledávky státu včetně příslušenství, nebo postupuje-li se pohledávka státu bezúplatně311), lze ji postoupit jen se schválením312) zřizovatele313), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele, se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu314), a není-li ho, Ministerstva financí. To platí i v případě, má-li být pohledávka státu předmětem veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu 315).§32 11) Zřizovatel316) si v případě jím zřízené317) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování právních jednání podle odstavce 5, 7 a 8318), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele319), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. Schválením320) není dotčen postup Ministerstva financí podle odstavce 7321).§36 12) Pro účely postupu podle odstavce 4 až 6, 10 a 11 322) se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu 323).§37/2

308)

§ 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. § 38 tohoto zákona – Závazky státu. 310) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 311) Včetně poskytnutých darů. 312) Souhlasem. 313) Zakladatele. 314) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 315) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 316) Zakladatel. 317) Založené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele). 318) § 34 a § 35 odst. 1 tohoto zákona. 319) Zakladatele. 320) Souhlasem. 321) § 34 odst. 3 tohoto zákona. 322) § 32, § 35 a § 36 tohoto zákona. 323) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 309)

54

Zákon č. 219/2000 Sb.

Nakládání s majetkem státu 1) Stane-li se majetek324) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci325) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace326), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §14/7 2) Za nepotřebný se považuje zejména majetek státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, majetek státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle odstavce 5 a 7327) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 328).§14/7 3) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu329) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle odstavce 1330) o dočasné nepotřebnosti majetku státu nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jeho účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, k němuž příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem státu, v jehož případě bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o jeho trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace takový majetek státu nebo jeho část, odpovídá-li to jeho povaze a nestanoví-li tento zákon jinak, k užívání nebo požívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací za podmínek podle odstavce 13 a 16 331).§19b/5 324)

Včetně pohledávek. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 326) Statutární orgán. 327) § 19b odst. 2 a § 19a tohoto zákona. 328) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 329) § 9 tohoto zákona. 330) § 14 odst. 7 tohoto zákona. 331) § 19 odst. 1 tohoto zákona. 325)

55

Právní postavení a hospodaření

4) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu332) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle odstavce 1333) o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci334), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby335), a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele336) nebo ústředního správního úřadu337), popřípadě tímto zřizovatelem338) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu — který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov339) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona340)§19b/1, které stanoví, že za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady podle zvláštního ustanovení tohoto zákona341) a příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřej332)

§ 9 tohoto zákona. § 14 odst. 7 tohoto zákona. 334) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 335) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 336) Zakladatele. 337) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 338) Zakladatelem. 339) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov. 340) § 12 odst. 3 tohoto zákona. 341) § 8 odst. 1 tohoto zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání. 333)

56

Zákon č. 219/2000 Sb.

ném zájmu, anebo majetek, který se nabývá podle odstavce 5 a 7342) k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle odstavce 19 343)§12/3 — v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona344) nebo zvláštního ustanovení tohoto zákona345)§19b/1, které stanoví, že — převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona346)§22/5, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu347) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, a je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci348), které je kulturní památka součástí, vyžaduje stanovisko Ministerstva kultury, které v případě nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme§22/5 — převod — pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu — stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona349)§22/6, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu350) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zvláštního právního předpisu351), avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti §22/6. 342)

§ 19b odst. 2 a § 19a tohoto zákona. § 19c odst. 2 tohoto zákona. 344) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 345) § 22 odst. 5 věta pátá nebo § 22 odst. 6 věta třetí tohoto zákona. 346) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 347) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 348) Pozemku. 349) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 350) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 351) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 343)

57

Právní postavení a hospodaření

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona352).§19b/1 5) V případě majetku státu převzatého podle odstavce 4353), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov354), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státní příspěvkových a jiných organizací a na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu jim tento majetek státu nebo jeho části přenechává za podmínek podle odstavce 13 a 16355) k užívání356) nebo požívání357), anebo jim tento majetek státu nebo jeho části nabízí k převzetí.§19b/2 6) Užívání nebo požívání majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, se organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nabízí prostřednictvím centrálního registru administrativních budov. Užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku358) státu se organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nabízí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pokud je to účelné, lze užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku státu nabízet organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li v případě majetku státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona359) nebo jiného majetku státu nezbytné nabízet organizačním složkám státu nebo státním příspěv352)

§ 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. § 19b odst. 1 tohoto zákona. 354) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov. 355) § 19 odst. 1 tohoto zákona. 356) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 357) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 358) Včetně pohledávek v případě převzetí. 359) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 353)

58

Zákon č. 219/2000 Sb.

kovým a jiným organizacím jeho užívání, požívání nebo převzetí z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob. §19c/1 7) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace příslušné hospodařit s majetkem státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný k výkonu jejich působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, se mohou s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových dohodnout na jeho převzetí s tím, že jim bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek podle odstavce 13 a 16360). S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona361). Při dalším hospodaření s tímto majetkem státu se ustanovení odstavce 5 a 8362) a zvláštní ustanovení tohoto zákona363)§19a, které stanoví, že změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí, které se evidují v centrálním registru administrativních budov, a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu, které nenahrazuje právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona§14a/4, použije obdobně. §19a 8) Přestane-li být majetek státu převzatý podle odstavce 4364), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní nebo související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný ani pro činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch jiných právnických 365) a fyzických osob.§19b/2 9) S ostatním majetkem státu převzatým podle odstavce 4366), který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sám nepotřebuje nebo si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch těch organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, které jej potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezmou ve veřejném zájmu. Přitom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací o jeho převzetí, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí. Sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě České republiky.§19b/2 360)

§ 19 odst. 1 tohoto zákona. § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 362) § 19b odst. 2 tohoto zákona. 363) § 14a odst. 4 tohoto zákona. 364) § 19b odst. 1 tohoto zákona. 365) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 366) § 19b odst. 1 tohoto zákona. 361)

59

Právní postavení a hospodaření

10) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu367) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 4368) nebo pro který z odstavce 4 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele369) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem státu. S tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 370).§19b/3 11) Pokud příslušná organizační složka státu371) nebo státní příspěvková a jiná organizace nevyužije postup podle odstavce 10372), naloží s trvale nepotřebným majetkem státu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití a nestanoví-li tento zákon jinak, ve prospěch té organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, která jej potřebuje k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje také organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která majetek státu podle odstavce 10 převzala.§19b/4 367)

§ 9 tohoto zákona. § 19b odst. 1 tohoto zákona. 369) Zakladatele. 370) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 371) § 9 tohoto zákona. 372) § 19b odst. 3 tohoto zákona. 368)

60

Zákon č. 219/2000 Sb.

12) Nakládají-li organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s nemovitými věcmi373), které se evidují v katastru nemovitostí, zajistí také podání návrhu na záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 13374) písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky státu hospodařit s nemovitou věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí.§19/2 Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem státu, lze pozemek zatížit služebností375) ve prospěch jiného pozemku, se kterým je táž nebo jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit376). To platí obdobně i pro nemovitou věc, která není součástí pozemku377). Pro takové právní jednání se použije prohlášení organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 13 a toto prohlášení nebo zápis je písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastru nemovitostí. §19/3 13) Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem.§19/1 14) Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu a státními příspěvkovými a jinými organizacemi a mezi státními příspěvkovými a jinými organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou, přičemž — organizační složka státu se jako smluvní strana označí ve smlouvě slovy Česká republika, a dále svým názvem, sídlem a identifikačním číslem spolu s uvedením jména a funkce378) fyzické osoby, která je k podpisu smlouvy oprávněna, jakož i důvodu, který ji k podpisu opravňuje 373)

§ 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 374) § 19 odst. 1 tohoto zákona. 375) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, aneb o reálná břemena. 376) § 1257 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 377) § 3023 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 378) Pracovního zařazení.

61

Právní postavení a hospodaření

— státní příspěvková a jiná organizace se jako smluvní strana označí ve smlouvě svým názvem, sídlem a identifikačním číslem spolu s uvedením jména a funkce379) fyzické osoby, která je k podpisu smlouvy oprávněna, jakož i důvodu, který ji k podpisu opravňuje. Postup podle odstavce 12380) se ve vztahu ke smlouvě použije obdobně. §55/3 15) Nakládají-li organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s majetkem státu smlouvou, uvedou ve smlouvě i důvod, který zakládá jejich příslušnost hospodařit s majetkem státu. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace hospodařit s majetkem státu, uvede se ve smlouvě den, kterým tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace. V rámci údajů o majetku státu se uvede také údaj o ceně podle stavu381) v účetnictví382) předávající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy upravujícími smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími z prováděcího právního předpisu383) a ze zvláštních právních předpisů.§55/3 16) Při vzájemném právním jednání se organizační složky státu§19/1; §55/4 nebo státní příspěvkové a jiné organizace§55/4 řídí§19/1; §55/4 pravidly o náležitostech zápisů§19/1, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem státu stanoví prováděcí právní předpis384). Postupy při na379)

Pracovního zařazení. § 19 odst. 2 a 3 tohoto zákona. 381) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek) státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvisl osti s výsledkovým účtem. 382) Nebo v operativní evidenci majetku (včetně pohledávek) státu. 383) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 384) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 380)

62

Zákon č. 219/2000 Sb.

kládání s majetkem státu ve vztahu k jiným právnickým385) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i zvláštní ustanovení tohoto zákona386) a zvláštní ustanovení tohoto zákona387)§19/1; §55/4, které stanoví, že — k pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo 388)§37/1 — pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, přičemž pro účely postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 389) se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu 390)§37/2, se na právní jednání podle odstavce 13 až 15 391) nepoužijí§19/1; §55/4. 17) Nakládá-li se s majetkem státu smlouvou, musí mít smlouva písemnou formu s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon nebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. §17 18) Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem státu nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné, musí obsahovat určení organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, kterých se týká, i majetku státu, se kterým se nakládá, a musí v něm být stanoven den, kterým nastávají jeho účinky. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím a jejich zřizovatelům392), a nakládá-li se jím s nemovitou věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.§20/1 Opatření mohou vydávat zřizovatelé393) organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací při výkonu 385)

Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 386) § 31 tohoto zákona – Plnění ve splátkách, § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 33 tohoto zákona – Poměrné uspokojení pohledávky, § 34 tohoto zákona – Prominutí dluhu, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky, § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy, § 39 tohoto zákona – Postup přijímání a sjednávání závazků státu, § 40 tohoto zákona – Budoucí smlouvy, jiná právní jednání a státní garance, § 41 tohoto zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13, § 42 tohoto zákona – Započtení pohledávek a dluhů. 387) § 37 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 388) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 389) § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky. 390) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 391) § 19 odst. 1 a § 55 odst. 3 tohoto zákona. 392) Zakladatelům. 393) Zakladatelé.

63

Právní postavení a hospodaření

funkce zřizovatele394) podle tohoto zákona. Opatření může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem státu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.§20/2 19) Majetek státu určený ke směně a majetek státu v zahraničí se podle odstavce 6395) nenabízí. Je-li ke směně určen majetek státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 4396) nebo 7397), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud majetek nabytý směnou podle předchozí věty — má povahu majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho využívání a nakládání s ním podle odstavce 5 a 8 398) — nemá povahu majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, naloží s ním Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 9399).§19c/2 20) Naložit s majetkem státu ve prospěch jiných právnických400) a fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o něj zájem jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, anebo jde-li o majetek státu určený ke směně, popřípadě o majetek státu v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem. Tím není dotčen postup Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 8401). Postup při nakládání s majetkem státu, o který neprojevily zájem organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, stanoví prováděcí právní předpis 402).§19c/3 21) Se spornými nároky třetích osob k majetku státu, který stát nabyl způsoby podle zvláštního ustanovení tohoto zákona403), odkáže příslušná organizační složka státu404) tyto osoby na soud. Zároveň je vyzve, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatni394)

Zakladatele. § 19c odst. 1 tohoto zákona. 396) § 19b odst. 1 tohoto zákona. 397) § 19a tohoto zákona. 398) § 19b odst. 2 tohoto zákona. 399) § 19b odst. 2 tohoto zákona. 400) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 401) § 19b odst. 2 tohoto zákona. 402) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 403) § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu. 404) § 11 tohoto zákona. 395)

64

Zákon č. 219/2000 Sb.

ly. Byla-li podána žaloba, vyčká se právní moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje příslušná organizační složka státu v postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 405)§16/1, které stanoví, že — majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona406) není předmětem rozhodování podle odstavce 1407) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž — ustanovení odstavce 3 až 6, 8 až 13, 16, 19, 20 a 27 408) se podle povahy případu použije přiměřeně — ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických409) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 410)§15/2, a odstavce 22411). Možnost následného uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena. §16/1 22) Při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu412) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu413) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu414) a přímo použitelného předpisu Evropské unie415). Pokud ve prospěch jiného státu převede peněžní prostředky získané zpeněžením sdíleného majetku, vyrozumí o tom orgán tohoto státu příslušný ke sdílení majetku.§15/2 405)

§ 15 odst. 2 tohoto zákona. § 10 tohoto zákona. 407) § 14 odst. 7 tohoto zákona. 408) § 19, § 19b a § 19c tohoto zákona. 409) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 410) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 411) § 15 odst. 2 tohoto zákona. 412) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 413) § 11 tohoto zákona. 414) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 415) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 406)

65

Právní postavení a hospodaření

23) S majetkem nabytým státem v důsledku rozhodnutí soudu podle odstavce 22416) naloží příslušná organizační složka státu417) až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zvláštního právního předpisu418) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však příslušná organizační složka státu v této lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu 419).§16/3 24) Pokud stát v důsledku výroku, kterým soud uložil trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku420), nabude věci421), v jejichž případě mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojování životních potřeb odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, anebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen nebo jiná osoba, jejíž část majetku byla zabrána, povinna pečovat422), a jsou-li předpoklady, že by mohla být podána žádost o vynětí423) těchto věcí, naloží s nimi příslušná organizační složka státu424), která provádí trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku, až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, a jde-li o věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku nebo ochranným opatřením zabrání části majetku postiženy teprve později, po uplynutí 1 měsíce od okamžiku, kdy k postižení došlo. Byla-li v těchto lhůtách žádost o vynětí těchto věcí podána, vyčká se právní moci rozhodnutí o této žádosti.§16/2 416)

§ 15 odst. 2 tohoto zákona. § 11 tohoto zákona. 418) § 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 419) § 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 420) § 66 a § 102a zákona č. 40/2009 Sb. – trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 421) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 422) § 66 a § 102a zákona č. 40/2009 Sb. – trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 423) § 346 odst. 1 a § 358a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů. 424) § 11 tohoto zákona. 417)

66

Zákon č. 219/2000 Sb.

25) Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku státu425) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil, anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka státu neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, vyrozumí o tom příslušná organizační složka státu Nejvyšší soud.§16/4 26) S majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona426) nemůže příslušná organizační složka státu427) naložit, s výjimkou prodeje ve veřejné dražbě428) a prodeje živých zvířat, ve prospěch §18 — soudců, přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků, notářů a zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří§18/a — celníků, občanských zaměstnanců Celní správy České republiky, vedoucích a jiných zaměstnanců organizačních složek státu příslušných hospodařit s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 429)§18/b — starostů, jejich zástupců, tajemníků a jiných zaměstnanců příslušných obecních úřadů nebo úřadů měst a městských částí §18/c, jakož i osob jim blízkých430), pokud se osoby uvedené v předchozích bodech431) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.§18 27) Odstavec 4432) se nevztahuje na nakládání s majetkem státu, se kterým je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad433), s výjimkou nakládání s majetkem státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov.§19b/6 28) Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. §37/2 425)

§ 11 tohoto zákona. § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 427) § 11 tohoto zákona. 428) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 429) § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 430) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 431) § 18 písm. a) až c) tohoto zákona. 432) § 19b odst. 1 tohoto zákona. 433) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů. 426)

67

Právní postavení a hospodaření

29) S cennými papíry434) 435), jinými účastmi436) 437) v právnických osobách a sdruženích438) a s právy z nich vyplývajícími, nabytými do 1. ledna 2001, se naloží v souladu s tímto zákonem.§52/2; §55/5

434)

§ 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 435) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 436) Podíly. Vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 437) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 438) § 28 tohoto zákona – Účast státu v obchodní společnosti, § 29 tohoto zákona – Účast státu v ústavu nebo fundaci, § 30 tohoto zákona – Účast státu v družstvu, spolku nebo jiném sdružení.

68

Zákon č. 219/2000 Sb.

Přenechání majetku státu k užívání nebo požívání 1) Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace439) dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat k užívání440) jiné právnické441) nebo fyzické osobě. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci442) při zachování hlavního účelu, k němuž organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, v jejímž případě bylo v rámci organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti 443).§27/1 439)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 440) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 441) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 442) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 443) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

69

Právní postavení a hospodaření

2) Nájemné444) nesmí být podle odstavce 1445) sjednáno v částce nižší, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen446), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Pokud to nevylučuje zvláštní právní předpis nebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se zároveň režim zvyšování nájemného a podle povahy věci také způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. §27/3 3) Užívání podle odstavce 1447) lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek podle odstavce 2448) prodloužit dohodou tak, aby celková doba užívání nepřesáhla 8 let, anebo s týmž uživatelem sjednat užívání znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Pokud to nevylučuje zvláštní právní předpis nebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, přestanou-li být plněny podmínky podle odstavce 1.§27/2 4) Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, nelze dát nájemci předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce449).§27/6 5) Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti nebo pro účely sociální, humanitární, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, pro účely integrovaného záchranného systému, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, ochrany přírody a péče o životní prostředí a pro účely práce s dětmi a mládeží. Ustanovení odstavce 2450) o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se použije obdobně. §27/3 444)

§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 445) § 27 odst. 1 tohoto zákona. 446) § 3 až § 7 a § 9 až § 10a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů. 447) § 27 odst. 1 tohoto zákona. 448) § 27 odst. 3 věta první tohoto zákona. 449) § 2307 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 450) § 27 odst. 3 věta druhá tohoto zákona.

70

Zákon č. 219/2000 Sb.

6) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části k užívání podle odstavce 1451), z doby užívání podle odstavce 3452) a z okruhu uživatelů a účelu užívání pro případ bezúplatného užívání podle odstavce 5 453) může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.§27/4 7) Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení454) zřizovatelem455), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele456), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem457), a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel458), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.§27/5 8) Ustanovení předchozích odstavců459) se nepoužije, pokud je věc nebo její část předmětem služeb nebo jiných obdobných plnění, které jsou poskytovány jinou právnickou460) nebo fyzickou osobou výhradně organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, která je s touto věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takových služeb nebo jiných obdobných plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služeb nebo jiných obdobných plnění podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části. §27/7 9) Věc ani její část nelze přenechat k užívání jiné právnické461) nebo fyzické osobě na základě výprosy462).§27a/1 K požívání463) na základě pachtu lze jiné právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmín464)

451)

§ 27 odst. 1 tohoto zákona. § 27 odst. 2 tohoto zákona. 453) § 27 odst. 3 věta třetí tohoto zákona. 454) Souhlas. 455) Zakladatelem. 456) Zakladatele. 457) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 458) Zakladatel. 459) § 27 odst. 1 až 6 tohoto zákona. 460) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 461) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 462) § 2189 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. 452)

71

Právní postavení a hospodaření

kami podle odstavce 1 až 3 a 5465). Ustanovení odstavce 4, 6 a 7466) a zvláštní ustanovení tohoto zákona467) se použije obdobně. Nelze sjednat pacht obchodního závodu 468).§27a/2 10) Služebnost469) se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci nebránila ve výkonu její činnosti.§26/1 Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a udržování sítě technického vybavení a veřejně prospěšné stavby470), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu471) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností povolit výjimku ze závažných důvodů Ministerstvo financí. §26/2 463)

§ 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 464) § 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. 465) § 27 odst. 1 až 3 tohoto zákona. 466) § 27 odst. 4 až 6 tohoto zákona. 467) § 44 tohoto zákona – Výjimky, schválení a předchozí souhlasy, § 45 tohoto zákona – Povolení výjimky a poskytnutí schválení nebo předchozího souhlasu. 468) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 469) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, aneb o reálná břemena. 470) Zákon č. 283/2021 Sb., – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 471) § 1029 až § 1036 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

72

Zákon č. 219/2000 Sb.

11) Nemovitou věc472), která se eviduje v katastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem473). Tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby474) jako stavební plat475).§26/3 12) Právo stavby lze k pozemku zřídit smluvně pouze tehdy, není-li možné nebo účelné uspořádat se stavebníkem vztah k pozemku jinak.§25a/1 Ve smlouvě musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu s tím, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.§25a/2 Právo stavby se zřizuje za úplatu, bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení476) Ministerstvem financí.§25a/1 13) Smlouvy, jimiž byly do 1. ledna 1992 jiným právnickým a fyzickým osobám přenechány za úplatu k dočasnému užívání nemovité věci nebo jejich části podle dosavadních právních předpisů477), se 1. lednem 2001 mění na nájemní smlouvy, pokud do tohoto dne užívací vztahy jimi založené nezanikly nebo nebyly upraveny jinak.§62/1 Pokud byla nemovitá věc nebo její část přenechána smlouvou podle předchozí věty478) k dočasnému užívání bezúplatně, mění se tato smlouva za podmínek podle předchozí věty na smlouvu o výpůjčce na dobu určitou 1 roku. Nedohodnou-li 472)

§ 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 473) § 1303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí. 474) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 475) § 1247 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz. 476) Souhlas. 477) § 397 a § 398 zákona č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník. 478) § 62 odst. 1 tohoto zákona.

73

Právní postavení a hospodaření

se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s nemovitou věcí nebo její částí se naloží podle tohoto zákona. §62/2 14) Dosavadní vztahy trvalého užívání479) majetku480) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona.§59/1 Během této doby upraví příslušné organizační složky státu481) nebo státní příspěvkové a jiné organizace smluvně s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku státu, přičemž budou-li splněny podmínky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona482)§59/2, které stanoví, že bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod483) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis§22/3, převedou majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona. V ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k majetku státu podle tohoto zákona.§59/2 Nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem státu se naloží podle tohoto zákona. §59/3 15) Smlouvy, jimiž bylo podle dosavadních právních předpisů484) zřízeno právo trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám, se 1. lednem 2001 mění na nájemní smlouvy, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto užívání pozemku za úplatu, anebo na smlouvy o výpůjčce, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto bezúplatné užívání pozemku. §61 16) Užívací vztahy jiných právnických a fyzických osob §60/1; §60/2 — k nebytovým prostorům založené nájemní smlouvou před 1. lednem 2001 a sjednané na dobu určitou zanikají nejpozději uplynutím 5 let od 1. ledna 2001§60/2 — k věcem založené smlouvou o výpůjčce před 1. lednem 2001 zanikají nejpozději uplynutím 1 roku od 1. ledna 2001, pokud se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem nedohodnou jinak §60/1.

479)

§ 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník. Vyjma pohledávek. 481) § 9 tohoto zákona. 482) § 22 odst. 3 tohoto zákona. 483) Včetně poskytnutých darů. 484) Čl. II zákona č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy. 480)

74

Zákon č. 219/2000 Sb.

Převody majetku státu 1) Nejde-li o smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace485), lze do vlastnictví jiné právnické486) nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek podle odstavce 2 až 10487) a 12 až 20488) a jen tehdy, je-li tato hmotná věc pro stát trvale nepotřebná489).§21/1 2) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod490) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.§22/3 Nestanoví-li zvláštní právní předpis491) jinak, sjedná se cena492) při úplatném převodu hmotné věci nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá.§22/2 3) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o nákup hmotné věci, se kterým bude organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení nezakládají nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií. Postup při zjišťování zájemce o nákup hmotné věci a stanovení podmínek a termínů výběrového řízení stanoví prováděcí právní předpis 493).§22/1 485)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 486) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 487) § 22 a § 23 tohoto zákona. 488) § 21a až § 21c tohoto zákona. 489) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 490) Včetně poskytnutých darů. 491) Například § 3 až § 7 a § 9 až § 10a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů. 492) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů. 493) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

75

Právní postavení a hospodaření

4) Věc494) lze rovněž prodat ve veřejné dražbě495) a nevyžaduje-li úplatný převod výjimku nebo schválení496) podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě nebo i směnu, budou-li při ní zároveň dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod m ajetku.§22/1 5) Obdobně podle odstavce 2497) se postupuje při stanovení minimální kupní ceny498) v rámci podmínek výběrového řízení podle odstavce 3499) a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle odstavce 4500) nebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby podle odstavce 4. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, pokud nebyl předmět dražby vyd ražen.§22/2 6) Zřizovatel501) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení podle odstavce 8, 9 nebo 10502), s výjimkou převodů podle ustanovení odstavce 8503)§22/7, které stanoví, že schválení504) Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o §22/4 494)

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 495) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 496) Souhlas. 497) § 22 odst. 2 tohoto zákona. 498) § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k této věci. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 499) § 22 odst. 1 tohoto zákona. 500) § 22 odst. 1 tohoto zákona. 501) Zakladatel. 502) § 22 odst. 4 až 6 tohoto zákona. 503) § 22 odst. 4 písm. c), e), h) a i) tohoto zákona. 504) Souhlas.

76

Zákon č. 219/2000 Sb.

— převod ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo §22/4/c — převod společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav §22/4/e — převod silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso silnice, která je podle zvláštního právního předpisu505) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce, anebo převod pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle tohoto zvláštního právního předpisu kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §22/4/h — převod silničního pozemku, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu 506) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou §22/4/i, a nejde přitom o postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona507)§22/7, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 508) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona509) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž — zvláštní ustanovení tohoto zákona 510) se podle povahy případu použije přiměřeně — ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických511) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 512) 505)

§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 507) § 15 odst. 2 tohoto zákona. 508) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 509) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. 510) § 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu. 511) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 512) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 506)

77

Právní postavení a hospodaření

— při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu513) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu514) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu515) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 516)§15/2. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele517), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad518), a není-li ho, Ministerstvo financí.§22/7 7) Schvalování převodů hmotných věcí, které mají strategickou povahu, anebo značnou peněžitou nebo jinou hodnotu, si může vyhradit vláda České republiky. Ustanovení odstavce 6 a 8 až 10 519) se v takovém případě nepoužije.§23 8) Schválení520) Ministerstvem financí vyžaduje převod — hmotné nemovité věci521), která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o§22/4 — převod sbírky muzejní povahy522) podle odstavce 10523)§22/4/d — převod ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo §22/4/c 513)

§ 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. § 11 tohoto zákona. 515) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 516) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 517) Zakladatele. 518) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 519) § 22 odst. 4 až 7 tohoto zákona. 520) Souhlas. 521) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 522) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů. 523) § 22 odst. 5 tohoto zákona. 514)

78

Zákon č. 219/2000 Sb.

— převod spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva524), nebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na kterém byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě §22/4/b — převod společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav §22/4/e — převod pozemku, na kterém je zřízena stavba pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci525) ve vlastnictví nabyvatele, a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2, anebo převod pozemku, na kterém je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele§22/4/a — převod pozemku o výměře nepřesahující 500 m2, na kterém není zřízena stavba§22/4/f; §22/4/g — která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na kterém není zřízena stavba, která by byla jeho součástí§22/4/f — pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli §22/4/g — převod silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso silnice, která je podle zvláštního právního předpisu526) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce, anebo převod pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle tohoto zvláštního právního předpisu kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §22/4/h — převod silničního pozemku, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu527) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou §22/4/i

— práva stavby528), přičemž je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou529), vyžaduje převod práva stavby stanovisko Ministerstva kultury, které jej v případě nesouhlasného stanoviska neprodleně bezúplatně převezme a je s ním příslušné hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona530); při převodu práva stavby se ustanovení odstavce 1, 2 až 5 a 11 531) použije obdobně§25a/3. 524)

Například § 1124 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 526) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 527) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 528) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 529) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 530) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 531) § 21 a § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona. 525)

79

Právní postavení a hospodaření

9) Schválení532) Ministerstvem financí vyžaduje také převod — pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu — stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle odstavce 8533)§22/6, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu534) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, přičemž převod těchto hmotných nemovitých věcí vyžaduje stanovisko535) Ministerstva životního prostředí podle zvláštního právního předpisu536), avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti, která je s nimi příslušná hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona537).§22/6 10) Schválení538) Ministerstvem kultury vyžaduje převod — hmotné movité věci539) prohlášené za kulturní památku540) — sbírky muzejní povahy541). Převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle odstavce 8542)§22/5, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu 543) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, vyžaduje schválení Ministerstvem financí, a je-li kulturní památkou 532)

Souhlas. § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 534) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 535) Viz § 44 odst. 2 tohoto zákona. Na vydání stanoviska se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů, a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem. 536) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 537) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 538) Souhlas. 539) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. 540) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 541) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů. 542) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 543) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 533)

80

Zákon č. 219/2000 Sb.

pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci544), které je kulturní památka součástí, přičemž převod těchto hmotných nemovitých věcí vyžaduje stanovisko545) Ministerstva kultury, které je v případě nesouhlasného stanoviska neprodleně bezúplatně převezme a je s nimi příslušné hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 546).§22/5 11) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda České republiky povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti majetku státu podle odstavce 1547). Tím není dotčen postup podle odstavce 2 až 5548), ustanovení odstavce 6 až 10549) a 12 až 20550) se však nepoužije.§21/2 12) Stane-li se hmotná nemovitá věc551) pro stát trvale nepotřebnou, informují o tom organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace územní samosprávné celky552), a to prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových553)§21a/1. Oprávněným územním samosprávným celkům554) podle odstavce 13 a 14555), které o převod hmotné nemovité věci projevily zájem, učiní návrh na uzavření smlouvy o úplatném nebo bezúplatném převodu, který ale lze i odvolat.§21a/5 544)

Pozemku. Viz § 44 odst. 2 tohoto zákona. Na vydání stanoviska se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů, a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem. 546) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 547) § 21 odst. 1 tohoto zákona. 548) § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona. 549) § 22 odst. 4 až 7 a § 23 tohoto zákona. 550) § 21a až § 21c tohoto zákona. 551) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 552) Kraje a obce. 553) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 554) Krajům a obcím. 555) § 21b odst. 1 a § 21c odst. 1 tohoto zákona. 545)

81

Právní postavení a hospodaření

13) Projeví-li oprávněný územní samosprávný celek556) podle následujících bodů557) zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12558) za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, zašle mu příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace návrh smlouvy o úplatném převodu§21c/1 — pozemku, který je využíván v souladu s uzemním nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství ve formě náměstí, tržiště, ulice nebo chodníku a není samostatnou místní komunikací nebo její součástí, do vlastnictví obce, na jejímž území se pozemek nachází§21c/1/f — pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21c/1/d — pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21c/1/c — pozemku, na kterém byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21c/1/a — stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a byla realizována na pozemku ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21c/1/b — spoluvlastnického podílu k hmotné nemovité věci, které je kraj nebo obec spoluvlastníkem, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21c/1/e , avšak pro tyto převody se nepoužije ustanovení odstavce 17 559)§21a/4, přičemž kupní cenu určí na základě znaleckého posudku ve výši ceny obvyklé podle zvláštního právního předpisu560), a nelze-li ji určit, ve výši ceny podle tohoto zvláštního právního předpisu zjištěné, zvýšené o náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti§21c/2. Pro převody podle tohoto odstavce 561) se ustanovení odstavce 2, 5, 6, 8 a 9 562) nepoužije.§21c/3 14) Projeví-li oprávněný územní samosprávný celek563) podle následujících bodů564) zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12565) za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, zašle mu příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace návrh smlouvy o bezúplatném převodu§21b/1 556)

Kraj nebo obec. § 21c odst. 1 písm. a) až f) tohoto zákona. 558) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 559) § 21a odst. 4 tohoto zákona. 560) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 561) § 21c odst. 1 tohoto zákona. 562) § 22 odst. 2, 4, 6 a 7 tohoto zákona. 563) Kraj nebo obec. 564) § 21b odst. 1 písm. a) až h) tohoto zákona. 565) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 557)

82

Zákon č. 219/2000 Sb.

— pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejím ochranném pásmu, na jejichž území zajišťuje krajský úřad péči a vykonává státní správu podle zvláštního právního předpisu 566), do vlastnictví kraje, na jehož území se pozemek nachází§21b/1/h — pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využívaného, do vlastnictví obce, na jejímž území se pozemek nachází§21b/1/g — pozemku určeného územně plánovací dokumentací§21b/1/c; §21b/1/e; §21b/1/f — ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště 567) do vlastnictví obce, která je nebo bude jeho provozovatelem §21b/1/c — k realizaci§21b/1/e; §21b/1/f — veřejně prospěšných opatření568) nebo již k tomuto účelu využívaného, do vlastnictví kraje, který je realizuje, nebo obce, která je realizuje§21b/1/f — veřejně prospěšné stavby569) do vlastnictví kraje, který je jejím stavebníkem, nebo obce, která je jejím stavebníkem§21b/1/e — zastavěného stavebního pozemku570), na kterém byla realizována veřejně prospěšná stavba571) ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21b/1/d — silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem572) ve vlastnictví §21b/1/a; §21b/1/b kraje§21b/1/b nebo obce§21b/1/a, do vlastnictví§21b/1/a; §21b/1/b tohoto kraje§21b/1/b nebo této obce§21b/1/a, přičemž pokud je místní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se jen tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu rozdělení pozemku hradí tento kraj nebo tato obec. §21b/2 15) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14573) musí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků obsahovat§21b/3; §21b/4 — zákaz zcizení převedeného pozemku zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou převodu za předpokladu, že bude zachován jeho účel a omezující podmínky se budou vztahovat také na nabyvatele §21b/3/a — zákaz zatížení převedeného pozemku zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou smluvního zřízení služebnosti inženýrské sítě, stezky nebo cesty pro nezbytný přístup třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví§21b/3/b 566)

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví ve znění pozdějších předpisů. 568) § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 569) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 570) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 571) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 572) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 573) § 21b odst. 1 písm. c) až h) tohoto zákona. 567)

83

Právní postavení a hospodaření

— omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře §21b/3/c, a smlouva o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14 574) i§21b/3 závazek územního samosprávného celku§21b/3/d; §21b/3/e — informovat příslušnou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci o změně, která v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožňuje zachování původního účelu převodu a v jejímž důsledku přestanou platit podmínky podle zvláštního ustanovení odstavce 14575), územně plánovací dokumentace, na jejímž základě byl převod realizován, a to do 3 měsíců ode dne účinnosti změny územně plánovací dokumentace§21b/3/d — převést pozemek bezúplatně zpět, a nebude-li to možné nebo pokud si tak příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace namísto zpětného převodu zvolí, poskytnout jí peněžitou náhradu určenou jí na základě znaleckého posudku ve výši ceny převedeného pozemku zjištěné podle zvláštního právního předpisu576) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s přihlédnutím k současnému způsobu jeho využití, pokud je v jeho důsledku cena převedeného pozemku vyšší, než v době uzavření smlouvy, zvýšené o náklady na vypracování znaleckého posudku, a to do 3 měsíců ode dne doručení oznámení příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace§21b/3/e, avšak pro tyto zpětné převody se nepoužije zvláštní ustanovení tohoto zákona577)§21b/6, které stanoví, že bezúplatný převod nemovité věci, včetně práva stavby578), která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, ve prospěch státu vyžaduje schválení 579) Ministerstvem financí§12/2. 16) Omezení podle odstavce 15580) se sjednávají na období 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k převáděnému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku581), avšak omezení smlouvy o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14582) se sjednávají vždy na období trvání ochrany přírodní rezervace, přírodní památky nebo jejího ochranného pásma podle zvláštního právního předpisu583), nejméně však na období 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k převáděnému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch kraje.§21b/5 574)

§ 21b odst. 1 písm. c) až g) tohoto zákona. § 21b odst. 1 písm. c) až g) tohoto zákona. 576) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. 577) § 12 odst. 2 tohoto zákona. 578) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 579) Souhlas. 580) § 21b odst. 3 tohoto zákona. 581) Kraje nebo obce. 582) § 21b odst. 1 písm. h) tohoto zákona. 583) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 575)

84

Zákon č. 219/2000 Sb.

17) Projeví-li o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12584) zájem více oprávněných územních samosprávných celků585) podle odstavce 13 nebo 14586), a nesdělí přitom do 1 měsíce od uplynutí lhůty k projevení zájmu, že se dohodly, který z nich bude s příslušnou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci jednat, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s tím územním samosprávným celkem587), na jehož území se hmotná nemovitá věc nachází, avšak — projeví-li o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12588) zájem kraj i obec, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s obcí — nepodaří-li se oprávněný územní samosprávný celek589) podle odstavce 13 nebo 14590) určit, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s tím územním samosprávným celkem591), který zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12592) projevil jako první. §21a/4 18) Pokud oprávněný územní samosprávný celek593) podle odstavce 13 nebo 14594) neprojeví zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12595) ve stanovené lhůtě nebo ve stanovené lhůtě sdělí, že o převod zájem nemá, anebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy o úplatném nebo bezúplatném převodu hmotné nemovité věci do 4 měsíců ode dne jeho doručení, jeho právo na převod hmotné nemovité věci zaniká a příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s ní naloží v souladu s tímto zákonem. Možnost převést pozemek do vlastnictví územního samosprávného celku596) podle odstavce 2 až 6 a 8 až 10 597) tím není dotčena.§21a/6 19) Převádět hmotné nemovité věci podle odstavce 13 nebo 14598) do vlastnictví jiných právnických599) a fyzických osob je přípustné teprve poté, nesdělí-li oprávněný územní samosprávný celek600) podle odstavce 13 nebo 14601) příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné 584)

§ 21a odst. 1 tohoto zákona. Krajů a obcí. 586) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona. 587) Krajem nebo obcí. 588) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 589) Kraj nebo obec. 590) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona. 591) Krajem nebo obcí. 592) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 593) Kraj nebo obec. 594) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona. 595) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 596) Kraje nebo obce. 597) § 22 tohoto zákona. 598) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona. 585)

85

Právní postavení a hospodaření

organizaci do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 12602), že o převod hmotné nemovité věci zájem má, ledaže příslušné organizační složce nebo státní příspěvkové a jiné organizaci sdělí, že o převod hmotné nemovité věci zájem nemá.§21a/2 Sdělení se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. §21a/3 20) Pro převody podle odstavce 12603) se nepoužije ustanovení odstavce 6, 8 a 9604)§21b/6. Ustanovení odstavce 12605) se neuplatní, jde-li o hmotnou nemovitou věc§21a/1, na kterou byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 606)§21a/1/d, nebo která — podléhá režimu podle odstavce 24 až 28607)§21a/1/c — je určena ke směně§21a/1/b — se nachází v zahraničí§21a/1/a. 21) Pro převody cenných papírů608) 609) se použije obdobně ustanovení odstavce 1 a 11610), avšak odkazy na související ustanovení se uplatní jen v rozsahu ustanovení odstavce 2 až 5611). Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona612)§37/3, které stanoví, že do obchodních společností613) 599)

Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 600) Kraj nebo obec. 601) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona. 602) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 603) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 604) § 22 odst. 4, 6 a 7 tohoto zákona. 605) § 21a odst. 1 tohoto zákona. 606) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 607) § 60a tohoto zákona – Převody majetku státu ve prospěch družstev a fyzických osob. 608) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 609) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 610) § 21 tohoto zákona. 611) § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

86

Zákon č. 219/2000 Sb.

lze majetek státu vkládat a s účastmi614) 615) státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky, avšak k naložení s účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona616) se předchozí souhlas vlády České republiky nevyžaduje§28/3. 612)

§ 28 odst. 3 tohoto zákona. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 614) Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových. 615) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 616) § 15 odst. 2 tohoto zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 tohoto zákona není předmětem rozhodování podle § 14 odst. 7 tohoto zákona (stane-li se majetek státu pro organizační složku státu dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu, naloží organizační složka státu s tímto majetkem státu způsoby a za podmínek podle tohoto zákona) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), pokud to zvláštní povaha majetku (včetně pohledávek) státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 19, § 19b a § 19c tohoto zákona se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu (§ 11 tohoto zákona) může majetek (včetně pohledávek) státu ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek (včetně pohledávek) státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem (včetně pohledávek) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu řídí postupy sdílení majetku (včetně pohledávek) podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného předpisu Evropské unie. 613)

87

Právní postavení a hospodaření

22) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou — jako pronajímatel uzavírat smlouvy o poskytnutí věci617) za úplatu k užívání618) spojené se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci619) — uzavírat smlouvy o převodu obchodního závodu 620) nebo jeho části.§24 23) Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce621) nebo jiném přenechání cenných papírů ani o zastavení622) cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, ani nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal623). Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona624).§37/3 K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětného nákupu. §25 617)

Hmotné nebo nehmotné movité a nemovité věci, jejíž povaha to připouští. § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 618) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 619) Finanční pronájem (finanční leasing). Smlouva o pronájmu s právem koupě najaté věci, včetně prodejů na splátky. 620) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 621) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze jinak místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 622) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

88

Zákon č. 219/2000 Sb.

24) Pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva vzniklého před 1. lednem 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem, převede příslušná organizační složka státu625) nebo státní příspěvková a jiná organizace bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.§60a/1 Obdobně se postupuje v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek §60a/2 — s rodinným domem626) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží, ve vlastnictví bytového družstva podle předchozí věty 627) , pokud byl rodinný dům tímto bytovým družstvem vystavěn po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě§60a/2/a — s garáží, popřípadě garážemi, ve vlastnictví bytového družstva podle předchozí věty, na jejichž výstavbě se finančně podílely fyzické osoby – členové tohoto bytového družstva nebo jejich právní předchůdci, přičemž to platí i v případě družstev vzniklých před 1. lednem 1992 nebo jejich právních nástupců, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny §60a/2/b . 25) Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže podle odstavce 24628), z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24629), převede příslušná organizační složka státu630) nebo státní příspěvková a jiná organizace pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží, bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.§60a/3 Obdobně se postupuje, došlo-li k převodu garáže podle odstavce 24631) z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24, popřípadě družstva vzniklého před 1. lednem 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby. §60a/4 623)

Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy. 625) § 9 a § 11 tohoto zákona. 626) Zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 627) § 60a odst. 1 tohoto zákona. 628) § 60a odst. 2 písm. a) tohoto zákona. 629) § 60a odst. 1 tohoto zákona. 630) § 9 a § 11 tohoto zákona. 631) § 60a odst. 2 písm. b) tohoto zákona. 624)

89

Právní postavení a hospodaření

26) Spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle dosavadních právních předpisů632), převede příslušná organizační složka státu633) nebo státní příspěvková a jiná organizace v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle dosavadních právních předpisů 634) bezúplatně do vlastnictví§60a/5 — fyzické osoby, která je vlastníkem bytu, garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato fyzická osoba byla podle dosavadních právních předpisů635) v době převodu tohoto bytu, této garáže nebo tohoto ateliéru z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24636) nájemcem tohoto bytu, této garáže nebo tohoto ateliéru a členem tohoto bytového družstva §60a/5/a — fyzické osoby, která je vlastníkem bytu, garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo podle odstavce 24637) jako vlastník budovy vymezilo prohlášením vlastníka byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle dosavadních právních předpisů638) a tato fyzická osoba získala tento byt, tuto garáž nebo tento ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle tohoto zvláštního právního předpisu, anebo tato fyzická osoba získala tento byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle tohoto zvláštního právního předpisu, z nichž alespoň jeden byl podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24§60a/5/b — fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru podle předchozích bodů639) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo nebytového prostoru §60a/5/c — bytového družstva podle odstavce 24 640), které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě §60a/5/d. 632)

Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. 633) § 9 a § 11 tohoto zákona. 634) § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. 635) § 23 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. 636) § 60a odst. 1 tohoto zákona. 637) § 60a odst. 1 tohoto zákona. 638) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. 639) § 60a odst. 5 písm. a) nebo b) tohoto zákona. 640) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

90

Zákon č. 219/2000 Sb.

27) Spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu stanovenému podle zvláštního právního předpisu 641) převede příslušná organizační složka státu642) nebo státní příspěvková a jiná organizace bezúplatně do vlastnictví§60a/6 — fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky podle následujícího bodu 643) stala na základě převodu nebo přechodu jejího vlastnictví §60a/6/b — fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle zvláštního právního předpisu 644)§60a/6/a — bytového družstva podle odstavce 24645), jestliže zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek podle předchozího bodu646) a vztahuje se na něj povinnost podle zvláštního právního předpisu 647)§60a/6/c. 28) K převodům podle odstavce 24 až 27 648) se schválení649) podle odstavce 6 a 8 až 10650) nevyžaduje.§60a/7 Jestliže — k pozemku podle odstavce 26 nebo 27651) nebo k jeho části vzniklo věcné břemeno652) podle zvláštního zákona a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 26 nebo 27, upustí příslušná organizační složka státu653) nebo státní příspěvková a jiná organizace po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; zvláštní ustanovení tohoto zákona 654) se přitom nepoužije — vlastník bytu nebo nebytového prostoru podle odstavce 26 nebo 27655), s nímž příslušná organizační složka státu656) nebo státní příspěvková a jiná organizace uzavřela smlouvu, zaplatil náhradu nebo její část, vrátí příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a 641)

§ 1161 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 9 a § 11 tohoto zákona. 643) § 60a odst. 6 písm. a) tohoto zákona. 644) § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev ve znění pozdějších předpisů. 645) § 60a odst. 1 tohoto zákona. 646) § 60a odst. 6 písm. a) tohoto zákona. 647) § 5 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev ve znění pozdějších předpisů. 648) § 60a odst. 1 až 6 tohoto zákona. 649) Souhlas. 650) § 22 odst. 4 až 7 tohoto zákona. 651) § 60a odst. 5 nebo 6 tohoto zákona. 652) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, aneb o reálná břemena. 653) § 9 a § 11 tohoto zákona. 654) § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohl edávky. 655) § 60a odst. 5 nebo 6 tohoto zákona. 656) § 9 a § 11 tohoto zákona. 642)

91

Právní postavení a hospodaření

jiná organizace po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo. §60a/8 29) Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona vznikla jiné právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona657)§60b, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání658) majetku659) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona§59/1, a tato výpůjčka trvá, anebo je-li již pozemek užíván touto jinou právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle zvláštního ustanovení tohoto zákona660)§60b, které stanoví, že během stanovené doby 6 let upraví příslušné organizační složky státu661) nebo státní příspěvkové a jiné organizace smluvně s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku státu, přičemž budou-li splněny podmínky podle odstavce 2662), převedou majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona a v ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k majetku státu podle tohoto zákona§59/2, postupuje se podle odstavce 24 až 28663) pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka státu664) nebo státní příspěvková a jiná organizace s uživatelem pozemku předem dohodne na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo jiný užívací vztah jinak zanikne. §60b 30) Pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, převede organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace za cenu stanovenou podle dosavadních právních předpisů665) do vlastnictví družstva podle zvláštního právního předpisu666), které je vlastníkem stavby a jemuž vznikla výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona667)§60c/1, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání 668) majetku669) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního záko657)

§ 59 odst. 1 tohoto zákona. § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník. 659) Vyjma pohledávek. 660) § 59 odst. 2 tohoto zákona. 661) § 9 tohoto zákona. 662) § 22 odst. 3 tohoto zákona. 663) § 60a tohoto zákona. 664) § 9 a § 11 tohoto zákona. 665) Vyhláška č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění platném k 1. listopadu 1991. 666) § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve znění pozdějších předpisů. 667) § 59 odst. 1 tohoto zákona. 668) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník. 658)

92

Zákon č. 219/2000 Sb.

na§59/1, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle zvláštního ustanovení tohoto zákona670)§60c/1, které stanoví, že budou-li splněny podmínky podle odstavce 2671), převedou příslušné organizační složky státu672) nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona§59/2, vyjma družstva, které je v likvidaci nebo ohledně jehož majetku673) je vedeno insolvenční řízení. Převod bude proveden k žádosti družstva, bude-li organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci podána nejpozději 31. prosince 2003. Neprojeví-li družstvo zájem o převod takového pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k takovému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s takovým pozemkem zvláštní ustanovení tohoto zákona674)§60c/1, které stanoví, že nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem státu se naloží podle tohoto zákona§59/3. Obdobně se postupuje i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek k němuž tomuto bytovému družstvu vznikla výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona675)§60c/2, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání676) majetku677) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona§59/1, a který tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zajištění správy, oprav a udržování bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva nebo plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správě tohoto bytového družstva§60c/2. Ustanovením předchozích vět678) není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek podle odstavce 2 679)§60c/3. 31) Nemá-li vlastník bytu nebo nebytového prostoru počínaje 1. lednem 2001 upravena práva k pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu, postupuje příslušná organizační složka státu680) nebo státní příspěvková a jiná organizace při úpravě těchto práv podle tohoto zákona.§60/3 669)

Vyjma pohledávek. § 59 odst. 2 tohoto zákona. 671) § 22 odst. 3 tohoto zákona. 672) § 9 tohoto zákona. 673) Včetně pohledávek. 674) § 59 odst. 3 tohoto zákona. 675) § 59 odst. 1 tohoto zákona. 676) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník. 677) Vyjma pohledávek. 678) § 60c odst. 1 a 2 tohoto zákona. 679) § 22 odst. 3 tohoto zákona. 680) § 9 a § 11 tohoto zákona. 670)

93

Právní postavení a hospodaření

32) Likvidátoři státních podniků, které — nejsou založeny ani se nepovažují za založené podle zvláštního právního předpisu681), avšak byly zrušeny a vstoupily do likvidace, včetně dosavadních státních podniků, v jejichž případě byla funkce zakladatele a pravomoc je zakládat, řídit a zrušovat přenesena podle dosavadních právních předpisů682) na zastupitelstva obcí — byly zrušeny a vstoupily do likvidace před 1. lednem 2001 a zvláštní ustanovení tohoto zákona 683) se na ně z toho důvodu nevztahuje, převedou po vypořádání do té doby existujících odvodů ve prospěch státního rozpočtu, daní, poplatků, jiných obdobných peněžitých plnění a dluhů zbylý majetek684), se kterým je státní podnik v likvidaci příslušný hospodařit, nepodařilo se s ním naložit jinak a jeho existence tak brání skončení likvidace, bezúplatně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových685). S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 686).§55b

681)

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. § 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů a § 36 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 683) § 57 tohoto zákona – Přenesené podniky, územní organizační složky obcí a územní příspěvkové organizace obcí. 684) Včetně pohledávek. 685) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 686) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 682)

94

Zákon č. 219/2000 Sb.

Odborná způsobilost a odpovědnost za škodu při hospodaření s majetkem státu 1) Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí, pracovního zařazení v organizačních složkách státu nebo ve státních příspěvkových a jiných organizacích687) nebo pověření vykonávat za stát jeho práva akcionáře ohledně majetku688) státu právně nebo jinak jednají a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a vnitřních předpisů, kterými se hospodaření a nakládání s majetkem státu řídí.§47/1 2) Za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím na majetku státu, se kterým jsou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace příslušné hospodařit, vznikla, odpovídají osoby podle odstavce 1689) v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. Tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím podle zvláštních právních předpisů.§47/2 Smluvním přenesením výkonu činností podle odstavce 1 na jinou osobu se této odpovědnosti nelze zprostit.§47/3 3) Bez zbytečného odkladu po vzniku škody na majetku státu, se kterým je příslušná hospodařit, posoudí organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě odpovědné podle odstavce 2 690) a pořídí o tom záznam.§47/4 4) Škoda vzniklá v důsledku postupů a rozhodování při hospodaření s majetkem státu podle tohoto zákona není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem691). Tím však nejsou dotčeny podmínky vystupování státu v právních vztazích podle tohoto zákona a v případě regresní úhrady podle tohoto zvláštního právního předpisu se ustanovení odstavce 3692) použije obdobně. §46

687)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 688) Včetně pohledávek. 689) § 47 odst. 1 tohoto zákona. 690) § 47 odst. 2 tohoto zákona. 691) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů. 692) § 47 odst. 4 tohoto zákona.

95

Právní postavení a hospodaření

Kontrola hospodaření s majetkem státu 1) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem693) státu provádí v organizačních složkách státu nebo státních příspěvkových a jiných organizacích694) jejich zřizovatelé695), věcně příslušné ústřední správní úřady696) a Ministerstvo financí.§48/1 2) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů podle odstavce 1697) a kontrolovaných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací se řídí zvláštními právními předpisy698) a pravidly stanovenými vnitřními předpisy kontrolních orgánů.§49/1 Kontrolu v rámci organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací provádí jejich kontrolní útvary, popřípadě dozorčí orgány.§48/2 Kontrolní orgány podle odstavce 1 provádí v rozsahu podle odstavce 1 také kontrolu činnosti kontrolních útvarů. Ministerstvo financí metodicky řídí, usměrňuje a kontroluje jiné kontrolní orgány a jejich prostřednictvím i kontrolní útvary. §48/3 3) Při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem státu spolupracují kontrolní orgány podle odstavce 1699) s orgány činnými v trestním řízení a jinými příslušnými orgány a plní oznamovací povinnosti podle zvláštních právních předpisů700).§49/3 Zjištěné nedostatky oznamují Ministerstvu financí.§49/2 Odpovědnost za nedostatky na úseku kontroly hospodaření s majetkem státu na všech úrovních a za škodu, která tím státu vznikla, se řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona701).§50 693)

Včetně pohledávek. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 695) Zakladatelé. 696) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 697) § 48 odst. 1 tohoto zákona. 698) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 699) § 48 odst. 1 tohoto zákona. 700) § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů. 701) § 47 tohoto zákona – Odpovědnost za dodržování povinností a za škodu při hospodaření a nakládání s majetkem státu. 694)

96

Zákon č. 219/2000 Sb.

4) V závažných případech nedostatků při hospodaření s majetkem státu může Ministerstvo financí svým opatřením702) z vlastního podnětu nebo na návrh jiného kontrolního orgánu majetek státu organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci příslušnou s majetkem státu hospodařit 703).§49/4 5) Ustanovení odstavce 4704) se nevztahuje na majetek státu, se kterým hospodaří — Kancelář prezidenta republiky705) — Kancelář Poslanecké sněmovny — Kancelář Senátu — Nejvyšší kontrolní úřad — Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí 706) — Ústavní soud707) — soudy.§49/5 6) Nejvyšší kontrolní úřad708) podléhá kontrole podle zvláštních právních předpisů. §48/1

702)

§ 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 704) § 49 odst. 4 tohoto zákona. 705) Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů. 706) Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí ve znění pozdějších předpisů. 707) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů. 708) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdějších předpisů. 703)

97

Právní postavení a hospodaření

Centrální registr administrativních budov 1) Centrální registr administrativních budov je neveřejný informační systém, jehož správcem a provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových709). Slouží organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím710) k účelnému a hospodárnému využívání nemovitých věcí711) nebo jejich částí nacházejících se na území státu, které§14a/1 — jsou v jeho vlastnictví a v rámci plnění jeho funkcí slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související čin nosti§14a/1/a — nejsou v jeho vlastnictví, ale v rámci plnění jeho funkcí jsou organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi užívány712) nebo požívány713) pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti §14a/1/b. 709)

Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 711) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 712) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 713) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 710)

98

Zákon č. 219/2000 Sb.

2) Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastru nemovitostí a základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí714).§14a/3 Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace přitom centrálnímu registru administrativních budov poskytují§14a/2; §14a/3 — úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech a jejich částech, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup §14a/2 — pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat§14a/3. 3) Změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí, které se evidují v centrálním registru administrativních budov, a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu.§14a/4 To neplatí, jedná-li se o nemovité věci a jejich části, s nimiž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nebo Ústavnímu soudu. Změny ve využívání těchto nemovitých věcí a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ústavního soudu. §14a/5 4) Vláda České republiky§14a/4; §65/2 — vydá svým usnesením statut poradního a koordinačního orgánu podle odstavce 3715) a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny podle odstavce 3 §14a/4 — stanoví nařízením716) strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení§65/2. 5) Rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle odstavce 3717) nenahrazují právní nebo jiná jednání podle tohoto zákona.§14a/4 Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, které údaje poskytly, a dalších organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací stanoví prováděcí právní předpis 718).§14a/3 714)

Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. § 14a odst. 4 tohoto zákona. 716) Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov ve znění pozdějších předpisů. 717) § 14a odst. 4 tohoto zákona. 718) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 715)

99

Právní postavení a hospodaření

6) Ministr obrany, ministr vnitra a ředitel Bezpečnostní informační služby719), Úřadu pro zahraniční styky a informace720) a Generální inspekce bezpečnostních sborů721) může z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek722), s nímž je příslušná hospodařit nebo který užívá723) nebo požívá724) organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, v jejímž čele stojí nebo která náleží do jeho působnosti, nezařadí do evidence centrálního registru administrativních budov a v jehož případě se ustanovení předchozích odstavců725) nepoužije. Obdobně může takto rozhodnout ministr financí o majetku, s nímž je příslušné hospodařit nebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda České republiky.§14b 7) Soulad údajů vedených v centrálním registru administrativních budov s jejich skutečným stavem ověřuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který za tím účelem — provádí prohlídky budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí§14c/1, o jejichž konání informuje příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nejméně 30 dnů před jejich zahájením §14c/2 — vyžaduje dokumenty, z nichž lze údaje vedené v centrálním registru administrativních budov ověřit. §14c/1 8) Ověřování podle odstavce 7726) provádí fyzické osoby, které k tomu generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových písemně pověří a které jsou oprávněny činit potřebná měření a pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.§14c/3 Příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace jsou přitom povinny §14c/1; §14c/3 — vytvořit podmínky pro výkon ověřování a poskytnout Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových potřebnou součinnost §14c/3 719)

§ 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů. § 3 písm. b) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů. 721) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů. 722) Vyjma pohledávek. 723) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 724) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 725) § 14a tohoto zákona. 726) § 14c odst. 1 tohoto zákona. 720)

100

Zákon č. 219/2000 Sb.

— umožnit prohlídky budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí a potřebné dokumenty Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bezúplatně poskytnout§14c/1. 9) O provedeném ověřování pořizuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových písemné záznamy a zasílá je příslušným organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím§14c/4, které jsou povinny bez zbytečného odkladu odstranit případný nesoulad údajů vedených v centrálním registru administrativních budov se zjištěným skutečným stavem. Neodstraní-li nesoulad v přiměřené lhůtě nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nesdělí důvody, které to znemožňují, předá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Ministerstvu financí podnět k provedení kontroly podle tohoto zákona §14c/6. 10) Při ověřování nemá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postavení kontrolního orgánu podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu 727)§14c/5 a neprovádí prohlídky budov, s nimiž je příslušný hospodařit Nejvyšší kontrolní úřad §14c/1.

727)

Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole – kontrolní řád ve znění pozdějších předpisů.

101

Právní postavení a hospodaření

Závazky státu 1) Závazky728) vzniklé z činnosti organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací729) jsou závazky státu. Závazky státu v účetnictví vede a za stát jako nositele závazků státu plní ta organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, z jejíž činnosti vznikly nebo s ní souvisí, anebo které přísluší hospodařit730) s majetkem731) státu, se kterým závazky státu souvisí. Nelze-li v případě peněžitého dluhu organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci takto určit a nemá-li plnit tyto úkoly po zániku organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani její zřizovatel 732) 733), plní tyto úkoly Ministerstvo financí.§38 2) Každá státní příspěvková a jiná organizace vede v účetnictví závazky státu vzniklé ze své činnosti a závazky státu související s majetkem státu, se kterým je příslušná hospodařit. Její odpovědnost za tyto závazky státu a nakládání s nimi se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.§56/1 Ustanovení odstavce 3 až 5 a 9734) a zvláštní ustanovení tohoto zákona735) platí pro závazky státu vzniklé z činnosti státních příspěvkových a jiných organizací obdobně. §56/3 3) Stát může přijímat a sjednávat závazky nebo uznávat vůči němu uplatněné nároky pouze v rozsahu a za podmínek, které odpovídají povaze státem plněných úkolů a vykonávaných činností.§39/1 K uzavření budoucí smlouvy nebo k jinému právnímu jednání se může stát zavázat, pokud je sjednaný obsah budoucí smlouvy nebo takové právní jednání v souladu s tímto zákonem a není k tomu zapotřebí povolení výjimky, schválení736) nebo předchozí souhlas podle tohoto zákona. §40/1 728)

Dluhy. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 730) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 731) Včetně pohledávek. 732) Zakladatel. 733) § 5 odst. 2 tohoto zákona. Organizační složka státu zřízená podle § 4 tohoto zákona zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo opatřením (§ 20 tohoto zákona) svého zřizovatele, kterým rozhodl o jejím zrušení. Práva a závazky (dluhy) státu, které vykonávala a plnila organizační složka státu ke dni svého zániku, vykonává a plní nadále její zřizovatel, pokud zároveň nerozhodne, že výkon těchto práv a plnění těchto závazků (dluhů) převezme jiná organizační složka státu jím zřízená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele). Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s majetkem (včetně pohledávek) státu, se kterým byla organizační složka státu ke dni svého zániku příslušná hospodařit (§ 9 a § 11 tohoto zákona), a neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu § 9 tohoto zákona. 734) § 39 a § 40 tohoto zákona. 735) § 41 tohoto zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13, § 42 tohoto zákona – Započtení pohledávek a dluhů. 736) Souhlas. 729)

102

Zákon č. 219/2000 Sb.

4) Pokud by v důsledku smluvního přijetí finančního závazku nebo uznání práva, které nevzniklo ze zákona, mohl stát pozbýt, popřípadě by pozbyl nebo naopak nenabyl majetek737), jehož převod nebo jiné zcizení je podle tohoto zákona vázáno na povolení výjimky, schválení738) nebo předchozí souhlas, lze takto právně jednat pouze s povolením výjimky, schválením nebo předchozím souhlasem. Zvláštní ustanovení tohoto zákona739) a zvláštní ustanovení tohoto zákona740)§39/1, které stanoví, že je-li podle tohoto zákona k právnímu jednání nebo opatření741) zapotřebí výjimka, schválení742) nebo předchozí souhlas té organizační složky státu, která právně jedná nebo činí opatření, považuje se tento požadavek bez dalšího za splněný, a zvláštní ustanovení tohoto zákona 743) se v tomto případě nepoužije§45/1, zde platí obdobně.§39/1 5) Podle odstavce 4744) se postupuje rovněž v případě smíru uzavíraného před soudy a jinými orgány, při odmítnutí dědictví nebo jiného plnění z pozůstalosti, při vzdání se dědictví nebo jeho zcizení a při vypořádání dědictví dohodou. Ustanovení odstavce 4 se však nepoužije, dochází-li k vydání věci745) nebo jinému vypořádání restitučních nároků postupem podle zvláštních právních předpisů 746).§39/2 737)

Včetně pohledávek. Souhlas. 739) § 44 tohoto zákona – Výjimky, schválení a předchozí souhlasy. 740) § 45 odst. 1 tohoto zákona. 741) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 742) Souhlas. 743) § 44 odst. 5 tohoto zákona. Výjimku, schválení (souhlas) nebo předchozí souhlas lze dodatečně odejmout nebo pro ty účely stanovené podmínky změnit pouze v případech, kdy po rozhodnutí vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na původní rozhodování podstatný vliv. Tak lze postupovat pouze do doby, než nastanou účinky právního jednání, popřípadě opatření (§ 20 tohoto zákona). 744) § 39 odst. 1 věta druhá a třetí tohoto zákona. 745) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 746) Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů, apod. 738)

103

Právní postavení a hospodaření

6) Výkon rozhodnutí ukládajícího státu zaplacení peněžité částky lze vést na majetek státu, se kterým je příslušná hospodařit747) organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, z jejíž činnosti závazek státu vznikl nebo které přísluší hospodařit s majetkem státu, se kterým závazek státu souvisí. To platí obdobně i v případě veřejné dražby748). Nepostačuje-li majetek státu k uspokojení oprávněné osoby, lze výkon rozhodnutí ve zbytku provést přikázáním pohledávky z účtu Ministerstva financí. §43/2 7) Za dluhy státních příspěvkových a jiných organizací ručí stát pouze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis749) nebo se k tomu výslovně zavázal750). Za stát jako ručitele vystupuje zřizovatel751) státní příspěvkové a jiné organizace a v ostatních případech Ministerstvo financí.§56/5 Majetek státu, se kterým hospodaří státní příspěvková a jiná organizace, za jejíž všechny dluhy ručí stát, nemůže být předmětem insolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu752).§56/6 Po zániku státní příspěvkové a jiné organizace ručení státu trvá, přejde-li dluh na jinou státní příspěvkovou a jinou organizaci.§56/5 8) Převzetí dluhu státní příspěvkové a jiné organizace státem a přechod dluhu státní příspěvkové a jiné organizace na stát jsou přípustné pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.§56/4 Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může státní příspěvková a jiná organizace smluvně převzít dluh jiné státní příspěvkové a jiné organizace pouze s předchozím souhlasem svého zřizovatele753), a nemá-li zřizovatele, s předchozím souhlasem Ministerstva financí.§56/2 747)

§ 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 749) § 74 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Za dluhy státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu vzniklé v souvislosti s výkonem jejich hlavní činnosti ručí stát. 750) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 751) Zakladatel. 752) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů. 753) Zakladatele. 748)

104

Zákon č. 219/2000 Sb.

9) Další pravidla zavazování státu, jakož i poskytování státních garancí 754) 755) 756) 757) 758) 759) 760) upravuje zvláštní právní předpis. §40/2 754)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 755) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 756) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 757) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 758) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu).

105

Právní postavení a hospodaření

759)

K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 tohoto zákona. 760) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 tohoto zákona.

106

Zákon č. 219/2000 Sb.

Užívání a požívání cizího majetku 1) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace761) mohou užívání762) nebo požívání763) majetku, který není ve vlastnictví státu, sjednat pouze tehdy, je-li to nezbytné k výkonu jejich působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě k řádnému hospodaření s majetkem764) státu, se kterým jsou příslušné hospodařit, a bude-li to trvat jen po dobu nezbytně nutnou. §12a/1 2) Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis nebo v případě majetku v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva upravující užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, obsahovat ujednání umožňující organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci ukončit smluvní vztah výpovědí.§12a/3 3) Pokud se sjednává užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, za úplatu, nesmí úplata překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen765), je-li uplatněna, a zároveň nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Je-li užívání nebo požívání takového majetku nezbytné k zajištění bezpečnosti státu, může Ministerstvo financí poskytnout předchozí souhlas se sjednáním vyšší úplaty, která však nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna. Zvláštní ustanovení zákona766)§12a/2, které stanoví, že pokud sjednaná cena překročí přípustnou výši a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě nebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který 761)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 762) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 763) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 764) Včetně pohledávek. 765) § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů. 766) § 12 odst. 5 tohoto zákona.

107

Právní postavení a hospodaření

sjednaná cena přípustnou výši překročila, přičemž je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zvláštního právního předpisu767), platí zvláštní ustanovení tohoto zákona768) pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění§12/5, se v těchto případech použije přiměřeně.§12a/2 4) Nelze sjednat pacht obchodního závodu 769).§27a/2

767)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. § 12 odst. 4 tohoto zákona. Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se jeho ocenění podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů, avšak ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí poskytnout předchozí souhlas se sjednáním ceny vyšší. 769) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 768)

108

Zákon č. 219/2000 Sb.

Výjimky, schválení a předchozí souhlasy 1) Výjimky se povolují a schválení770) nebo předchozí souhlasy se poskytují podle tohoto zákona pouze pro jednotlivé případy.§44/1 Výjimka, schválení nebo předchozí souhlas je podmínkou platnosti771) právního jednání, k němuž se povoluje nebo poskytuje.§44/4 O povolení výjimky a poskytnutí schválení nebo předchozího souhlasu se rozhoduje písemně na základě zdůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky státu 772) nebo státní příspěvkové a jiné organizace 773).§44/2 2) Má-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele774) nebo přísluší pod věcně příslušný ústřední správní úřad775), předkládá její žádost se svým vyjádřením zřizovatel776) nebo věcně příslušný ústřední správní úřad.§44/2 Je-li podle tohoto zákona k právnímu jednání nebo opatření777) zapotřebí výjimka, schválení778) nebo předchozí souhlas té organizační složky státu, která právně jedná nebo činí opatření, považuje se tento požadavek bez dalšího za splněný, a ustanovení odstavce 6 779) se v tomto případě nepoužije.§45/1 3) Výjimka se povoluje a schválení780) poskytuje v případě — veřejných dražeb781) před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby — majetku v zahraničí před uzavřením smlouvy nebo jiným právním jednáním 770)

Souhlasy. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 772) § 9 a § 11 tohoto zákona. 773) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 774) Zakladatele. 775) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 776) Zakladatel. 777) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 778) Souhlas. 779) § 44 odst. 5 tohoto zákona. 780) Souhlas. 781) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 771)

109

Právní postavení a hospodaření

— již uzavřených smluv nebo jiného provedeného právního jednání, pokud to jejich povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. Byla-li výjimka povolena nebo bylo-li schválení poskytnuto do 6 měsíců od předložení žádosti, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení v případech, ve kterých to zvláštní právní předpis782) připouští.§44/3 4) V případě schválení783) podle — zvláštního ustanovení tohoto zákona784)§44/2, které stanoví, že — převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona785)§22/5, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu786) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, a je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci787), které je kulturní památka součástí, vyžaduje stanovisko Ministerstva kultury§22/5 — je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou 788), vyžaduje převod práva stavby stanovisko Ministerstva kultury §25a/3, je přílohou žádosti souhlasné stanovisko Ministerstva kultury — zvláštního ustanovení tohoto zákona789)§44/2, které stanoví, že převod — pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu — stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona790)§22/6, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu791) vlastníkem po782)

Například § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Souhlasu. 784) § 22 odst. 5 věta druhá a třetí a § 25a odst. 3 tohoto zákona. 785) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 786) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 787) Pozemku. 788) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 789) § 22 odst. 6 tohoto zákona. 790) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 791) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 783)

110

Zákon č. 219/2000 Sb.

zemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zvláštního právního předpisu792)§22/6, je přílohou žádosti souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Na vydání stanoviska se nevztahuje zvláštní právní předpis 793) a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.§44/2 5) Pokud si zřizovatel794), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 795)§45/2, které stanoví že — zřizovatel796) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování §12/6; §22/7 — úplatných převodů nemovitých věcí797), včetně práva stavby798), ve prospěch státu§12/6 — převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení podle tohoto zákona a nejde přitom o postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona799)§22/7, 792)

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů. 794) Zakladatel. 795) § 12 odst. 6, § 22 odst. 7 a § 27 odst. 5 tohoto zákona. 796) Zakladatel. 797) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 798) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 799) § 15 odst. 2 tohoto zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 tohoto zákona není předmětem rozhodování podle § 14 odst. 7 tohoto zákona (stane-li se majetek státu pro organizační složku státu dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu, naloží organizační složka státu s tímto majetkem státu způsoby a za podmínek podle tohoto zákona) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), pokud to zvláštní povaha majetku (včetně pohledávek) státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 19, § 19b a § 19c tohoto zákona se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu 793)

111

Právní postavení a hospodaření

a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele800), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí §12/6; §22/7 — souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení801) zřizovatelem802), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele803), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem, a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel804), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí; to platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání 805) jinému§27/5, anebo podle zvláštního ustanovení tohoto zákona806), oznámí to předem v Ústředním věstníku České republiky. Vyhradí-li si schvalování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona807) v jednotlivém případě vláda České republiky, učiní tak předem usnesením.§45/2 6) Výjimku, schválení808) nebo předchozí souhlas lze dodatečně odejmout nebo pro ty účely stanovené podmínky změnit pouze v případech, kdy po rozhodnutí vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na původní rozhodování podstatný vliv. Tak lze postupovat pouze do doby, než nastanou účinky právního jednání, popřípadě opatření 809).§44/5 (§ 11 tohoto zákona) může majetek (včetně pohledávek) státu ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek (včetně pohledávek) státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem (včetně pohledávek) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu řídí postupy sdílení majetku (včetně pohledávek) podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného předpisu Evropské unie. 800) Zakladatele. 801) Souhlas. 802) Zakladatelem. 803) Zakladatele. 804) Zakladatel. 805) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 806) § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky. 807) § 23 tohoto zákona – Schvalování převodů majetku státu. 808) Souhlas. 809) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

112

Zákon č. 219/2000 Sb.

7) Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace nemůže §37a/3; §37a/1 — postoupit smlouvu, která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením810) nebo předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani její část §37a/3

— dát souhlas811) s postoupením smlouvy, jejíž povaha to nevylučuje, avšak která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením812) nebo předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani její části, přičemž — obdobně to platí, pokud byly postupovanou smlouvou zcizeny ve prospěch jiné právnické813) nebo fyzické osoby věci814), k nimž se nadále váží práva a povinnosti z postupované smlouvy nebo její části, anebo pokud by bylo postoupení smlouvy nebo její části organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci jakkoli na újmu §37a/1 — nebrání-li souhlasu s postoupením smlouvy nebo její části okolnosti podle tohoto bodu815) a organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace souhlas s postoupením smlouvy nebo její části vydá, prohlásí zároveň vůči postupiteli, že odmítá jeho osvobození od jeho povinností v rozsahu postoupení §37a/2.

810)

Souhlasem. § 1895 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 812) Souhlasem. 813) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 814) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 815) § 37a odst. 1 tohoto zákona. 811)

113

Právní postavení a hospodaření

Přeměna územních organizací, přenesené podniky a výkon prozatímní správy 1) Dosavadní rozpočtové a příspěvkové organizace a státní podniky816), v jejichž případě byla funkce zřizovatele817) a pravomoc je zřizovat818), řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů819) na příslušná zastupitelstva obcí a které k 1. lednu 2001 dosud nezanikly, nejsou organizačními složkami státu podle tohoto zákona a nevztahuje se na ně zvláštní ustanovení tohoto zákona 820) 821).§57/1 2) Dosavadní§57/3; §57/4 — rozpočtové organizace podle odstavce 1822) jsou počínaje 1. lednem 2001 územními organizačními složkami obcí podle zvláštního právního předpisu823), přičemž přechodná ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu o územních organizačních složkách obcí se na ně použijí obdobně§57/3 — příspěvkové organizace podle odstavce 1 jsou počínaje 1. lednem 2001 územními příspěvkovými organizacemi obcí podle zvláštního právního předpisu824) a jejich právní poměry se řídí tímto zvláštním právním předpisem a jinými zvláštními právními předpisy§57/4. 3) Právní poměry dosavadních státních podniků podle odstavce 1825) se řídí zvláštními právními předpisy a přiměřeně ustanovením zvláštního právního předpisu826), avšak část ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu týkající se zrušení státního podniku se na ně nepoužije. Obec, na kterou byla přenesena funkce zakladatele, přenesený podnik zruší s likvidací podle zvláštních právních předpisů, anebo jej zruší bez likvidace, ale v tom případě je povinna učinit opatření o veškerém majetku827) přeneseného podniku a jeho závazcích 828) podle odstavce 4829).§57/2 816)

§ 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. Zakladatele. 818) Zakládat. 819) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 820) § 54 tohoto zákona – Postavení, výkon zřizovatelských funkcí a přechod práv a povinností státních příspěvkových a jiných organizací a vedení evidence státních příspěvkových organizací, § 55 tohoto zákona – Právní jednání státních příspěvkových a jiných organizací, § 55a tohoto zákona – Schvalování účetní závěrky státních příspěvkových organizací, § 55b tohoto zákona – Převod zbylého majetku likvidovaných státních podniků, § 56 tohoto zákona – Závazky státních p říspěvkových a jiných organizací. 821) Nejsou státními příspěvkovými a jinými organizacemi podle § 54 odst. 1 tohoto zákona. 822) § 57 odst. 1 tohoto zákona. 823) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 824) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 825) § 57 odst. 1 tohoto zákona. 826) § 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. 827) Včetně pohledávek. 828) Dluzích. 829) § 57 odst. 6 tohoto zákona. 817)

114

Zákon č. 219/2000 Sb.

4) Práva a ostatní majetkové hodnoty státu, s nimiž byly dosavadní rozpočtové a příspěvkové organizace a státní podniky podle odstavce 1830) oprávněny k 1. lednu 2001 nakládat podle dosavadních právních předpisů, nejsou majetkem státu podle tohoto zákona a náleží §57/6 — příslušným obcím, jde-li o územní organizační složky obcí nebo územní příspěvkové organizace obcí podle odstavce 2831), přičemž na tyto obce přechází rovněž závazky832) dosavadních rozpočtových a příspěvkových organizací, pokud nepřešly na stát podle odstavce 6 833)§57/6/b — přeneseným podnikům podle odstavce 3834), přičemž závazky835) dosavadních státních podniků, které nepřešly na stát podle odstavce 6836), zůstávají nedotčeny a jejich nositeli jsou tyto přenesené podniky §57/6/a. 5) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních — rozpočtových organizací podle odstavce 1837) přechází na příslušné obce podle odstavce 2 838) — příspěvkových organizací a státních podniků podle odstavce 1 zůstávají nedotčeny a jejich nositeli jsou — územní příspěvkové organizace obcí podle odstavce 2 839) — přenesené podniky podle odstavce 3 840).§57/7 6) Právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu vykonávané podle dosavadních právních předpisů dosavadními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi a státními podniky podle odstavce 1841) zaniká 1. lednem 2001. Věci, k nimž právo hospodaření takto zaniklo, jsou majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona842)§57/5, které stanoví, že s majetkem státu§10, o kterém se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace podle tohoto zákona nehospodaří§10/b, hospodaří organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona843), přičemž nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona844) jinak, tyto organizační 830)

§ 57 odst. 1 tohoto zákona. § 57 odst. 3 a 4 tohoto zákona. 832) Dluhy. 833) § 57 odst. 5 tohoto zákona. 834) § 57 odst. 2 tohoto zákona. 835) Dluhy. 836) § 57 odst. 5 tohoto zákona. 837) § 57 odst. 1 tohoto zákona. 838) § 57 odst. 3 tohoto zákona. 839) § 57 odst. 4 tohoto zákona. 840) § 57 odst. 2 tohoto zákona. 841) § 57 odst. 1 tohoto zákona. 842) § 10 písm. b) tohoto zákona. 843) § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 844) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 831)

115

Právní postavení a hospodaření

složky státu s tímto majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona§10. Pokud s těmito věcmi souvisí závazky845) těchto dosavadních rozpočtových a příspěvkových organizací a státních podniků, přechází tyto závazky na stát. §57/5 7) Přenesená působnost města Brna, Ostravy a Plzně a městských částí hlavního města Praha 1 až 15 při výkonu prozatímní správy podle dosavadních právních předpisů 1. lednem 2001 zaniká. Města a městské části jsou povinny do 6 měsíců po 1. lednu 2001 veškerý majetek846) státu, se kterým do 1. ledna 2001 nenaložily, předat organizačním složkám státu příslušným k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona847).§63/1 8) Po dobu do předání podle odstavce 7848) jsou města a městské části oprávněny a povinny činit v zastoupení státu ohledně majetku státu a souvisejících závazků849) pouze neodkladné úkony přiměřeně podle tohoto zákona. Prokazatelné a odůvodněné náklady s tím spojené uhradí městu nebo městské části na základě provedeného vyúčtování za stát příslušná organizační složka státu 850).§63/3 9) Předmětem předání podle odstavce 7851) budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky operativní evidence majetku státu k agendě prozatímní správy a další listiny týkající se majetku státu, jakož i doklady o závazcích852) souvisejících s předávaným majetkem státu. O předání pořídí jeho účastníci zápis, jehož přílohou budou seznamy všech předávaných položek.§63/2 Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří v Praze, Brně, Ostravě a Plzni zajišťují předávanou agendu prozatímní správy, mohou přejít na stát v rozsahu dohodnutém mezi příslušnými městy na straně jedné a státem na straně druhé. Jednotlivé dohody musí být písemné a musí v nich být stanoven den přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. §64 10) Po předání podle odstavce 7853) zajistí příslušná organizační složka státu854), aby v případě věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, byl proveden záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 9855) listinou osvědčující příslušnost přejímající organizační složky státu.§63/4 845)

Dluhy. Včetně pohledávek. 847) § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 848) § 63 odst. 1 tohoto zákona. 849) Dluhů. 850) § 11 tohoto zákona. 851) § 63 odst. 1 tohoto zákona. 852) Dluzích. 853) § 63 odst. 1 tohoto zákona. 854) § 11 tohoto zákona. 855) § 63 odst. 2 tohoto zákona. 846)

116

Zákon č. 219/2000 Sb.

Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení 1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis856), vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán, nebo všeobecně uznávaná pravidla mezinárodního práva jinak, řídí se hospodaření s majetkem státu tímto zákonem a působnost tohoto zákona nelze omezit nebo vyloučit dohodou stran§2/1, přičemž pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim, a odporují-li jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem, jsou taková právní jednání neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak §58a/3. 2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou857)§65/1 — podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu a náležitosti zřizovací listiny858)§65/1/a — rozsah údajů potřebných pro účely oznámení vzniku, změny nebo zániku organizační složky státu 859)§65/1/b — způsob a podmínky vedení operativní evidence majetku státu860)§65/1/c — náležitosti zápisů§65/1/d, podmínky úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem státu, další pravidla nakládání s majetkem státu a jiného právního jednání861)§65/1/d; §65/1/g — postup při zjišťování zájemců o nákup hmotné věci a stanovení podmínek a termínů výběrového řízení 862)§65/1/f — postup při nakládání s majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace863) ani jiné právnické864) a fyzické osoby865)§65/1/e. 856)

Například zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89 /2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti správy Státních hmotných rezerv ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114 /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách – vodní zákon ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským – autorský zákon ve znění pozdějších předpisů. 857) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 858) § 4 odst. 2 tohoto zákona. 859) § 5 odst. 3 tohoto zákona. 860) § 15 odst. 4 tohoto zákona. 861) § 19 odst. 1 a § 55 odst. 4 tohoto zákona. 862) § 22 odst. 1 tohoto zákona. 863) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 864) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

117

Právní postavení a hospodaření

3) Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se §58a/1; §58a/2 — věcí, hmotných věcí, nemovitých věcí866), hmotných nemovitých věcí, jednotek, a nestanoví-li jinak, rozumí se tím i jednotky podle zvláštního právního předpisu867) a byty a nebytové prostory jako jednotky v domech s byty a nebytovými prostory podle dosavadních právních předpisů868)§58a/1 — cenných papírů869) 870), rozumí se tím i zaknihované cenné papíry§58a/2. 865)

§ 15 odst. 2 a § 19c odst. 3 tohoto zákona. § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 867) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 868) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů. 869) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 870) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 866)

118

Zákon č. 219/2000 Sb.

4) Pro účely zvláštních právních předpisů871) se opatření podle tohoto zákona považují za rozhodnutí státního orgánu.§20/5 V souvislosti s rozhodováním o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu872) mohou opatření podle tohoto zákona vydávat také příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu.§20/2 Ministerstvo financí může vydat opatření podle tohoto zákona, které musí obsahovat odůvodnění, v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu873) nebo v rámci kontroly874).§20/3 Na vydávání opatření podle tohoto zákona se nepoužije zvláštní právní předpis875) a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.§20/4 5) Pokud se v právních předpisech používá pojem právo hospodaření, právo společného hospodaření, správa nebo prozatímní správa, rozumí se tím vztahy státu a organizací876) k majetku státu podle tohoto zákona.§58/2 6) Pokud se v právních předpisech hovoří o §52/4; §53/3 — státních rozpočtových organizacích nebo státních příspěvkových organizacích podle zvláštního ustanovení tohoto zákona877), rozumí se tím organizační složky státu, popřípadě vnitřní organizační jednotky podle tohoto zákona §52/4 — zřizovatelích státních rozpočtových organizací podle zvláštního ustanovení tohoto zákona878), rozumí se tím organizační složky státu, které vykonávají zřizovatelskou funkci podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 879)§53/3. 7) Působnost tohoto zákona se nevztahuje na — státní podniky založené podle zvláštního právního předpisu 880) — státní podniky, které se podle tohoto zvláštního právního předpisu považují za založené — státní organizace, které se tímto zvláštním právním předpisem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí 871)

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí – katastrální zákon ve znění pozdějších předpisů. § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 873) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 874) § 49 odst. 4 tohoto zákona. V závažných případech nedostatků při hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu může Ministerstvo financí svým opatřením z vlastního podnětu nebo na návrh jiného kontrolního orgánu (podle § 48 odst. 1 tohoto zákona zřizovatelé nebo zakladatelé organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací a věcně příslušné ústřední správní úřady) majetek (včetně pohledávek) státu organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci příslušnou s majetkem (včetně pohledávek) státu hospodařit (§ 9 tohoto zákona). 875) Zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů. 876) § 57 až § 59 tohoto zákona. 877) § 52 odst. 1 tohoto zákona. 878) § 53 odst. 1 tohoto zákona. 879) § 53 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona. 880) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. 872)

119

Právní postavení a hospodaření

— Budějovický Budvar, n. p. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy. §54/1 8) Tento zákon se nevztahuje na úkony a postupy příslušných orgánů, pokud vedou trestní, občanskoprávní, správní nebo jiné obdobné řízení, anebo navrhují a schvalují právní předpisy. §2/2 9) Dosavadní vztahy trvalého užívání881), které se nezměnily na výpůjčky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona882), se dnem 30. června 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou v trvání do 1. ledna 2004 včetně. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními dosavadních právních předpisů a v ostatním platí obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona883). Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle zvláštního ustanovení tohoto zákona884) nedohodnou jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady. Zvláštní ustanovení tohoto zákona885) se použije obdobně pro případy, kdy výpůjčka k pozemku vznikla podle zvláštního právního předpisu886). O zániku této výpůjčky platí ustanovení zvláštního právního předpisu887). 10) Dnem 1. července 2002 se tento zákon vztahuje na všechny dosavadní státní organizace, včetně těch, které byly dnem 31. prosince 2001 vyňaty z jeho působnosti podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 888). To neplatí pro — dosavadní státní podniky založené podle zvláštního právního předpisu 889) — dosavadní státní podniky, které se podle tohoto zvláštního právního předpisu považují za založené — dosavadní státní organizace, které se tímto zvláštním právním předpisem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí — Budějovický Budvar, n. p. 11) Pokud byla platnost právního úkonu podle tohoto zákona ve znění účinném do — 26. ledna 2006 — 1. července 2009 881)

§ 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník. § 59 odst. 1 tohoto zákona. 883) § 59 odst. 2 a § 60a tohoto zákona ve znění zákona č. 229/2001 Sb. 884) § 59 odst. 2, popřípadě § 60a tohoto zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb. 885) § 60c tohoto zákona ve znění zákona č. 280/2002 Sb. 886) Čl. IV bod 1 zákona č. 229/2001 Sb. 887) Čl. IV bod 2 zákona č. 229/2001 Sb. 888) § 54 odst. 1 tohoto zákona. 889) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. 882)

120

Zákon č. 219/2000 Sb.

podmíněna schválením příslušným ministerstvem, toto schválení nebylo do — 26. ledna 2006 — 1. července 2009 poskytnuto a tato podmínka dnem — 26. ledna 2006 — 1. července 2009 bez náhrady zanikla, je týmž dnem tento právní úkon platně učiněn, nebrání-li jeho platnosti jiná právní skutečnost. 12) Pokud bytovému družstvu, družstvu, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo fyzické osobě vzniklo právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona890) ve znění účinném před 1. lednem 2014, postupuje se nadále podle dosavadních právních předpisů a toto zvláštní ustanovení tohoto zákona ve znění účinném od 1. ledna 2014 se nepoužije. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje i promlčecí doba pro uplatnění tohoto práva a účinky promlčení nastalé do 1. ledna 2014 zůstávají zachovány. 13) Pokud se na — bytové družstvo vzniklé před 1. lednem 1992 nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem — družstvo vzniklé před 1. lednem 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy — fyzickou osobu ustanovení odstavce 12 nevztahuje, a toto bytové družstvo, družstvo nebo fyzická osoba splní podmínky pro vznik práva na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona891) ve znění účinném od 1. ledna 2014, ale přitom podmínky pro bezúplatný smluvní převod tohoto pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle tohoto zvláštního ustanovení tohoto zákona ve znění účinném před 1. lednem 2014 splňoval již právní předchůdce těchto osob, postupuje se podle tohoto zvláštního ustanovení tohoto zákona ve znění účinném od 1. ledna 2014, běh promlčecí lhůty a účinky promlčení se však posuzují souvisle ode dne, kdy právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku mohlo být vykonáno poprvé. 14) Pokud jde o majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona892), použije se zvláštní ustanovení tohoto zákona893) ve znění účinném od 1. března 2016 teprve na majetek státu, v jehož případě příslušná organizační složka státu započne s postupem podle zvláštního ustanovení tohoto zákona894) od 1. března 2016. 890)

§ 60a tohoto zákona. § 60a tohoto zákona. 892) § 10 tohoto zákona. 891)

121

Právní postavení a hospodaření

15) Vyžadovalo-li právní jednání podle tohoto zákona ve znění účinném před 1. březnem 2016 schválení, které nebylo před 1. březnem 2016 poskytnuto, a přitom potřeba schválení dnem 1. března 2016 bez náhrady zanikla, platí, že k právnímu jednání došlo dnem 1. března 2016 a je platné, nevykazuje-li projev vůle jiné vady a nebrání-li platnosti právního jednání jiná právní skutečnost. Pokud bylo právní jednání, které podle tohoto zákona ve znění účinném před 1. březnem 2016 nevyžadovalo schválení a potřeba jeho schválení by vznikla teprve dnem 1. března 2016, platně učiněno před 1. březnem 2016, nevztahuje se na toto právní jednání potřeba schválení podle tohoto zákona ve znění účinném od 1. března 2016. 16) Je-li se stavbou, která je součástí pozemku ve vlastnictví státu, příslušná hospodařit jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace než ta, která je příslušná hospodařit s pozemkem, kterého je stavba součástí, a stane-li se pro jednu z nich stavba nebo pozemek trvale nepotřebným majetkem státu, zajistí tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace neprodleně změnu příslušnosti k hospodaření s tímto majetkem státu ve prospěch té organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, která potřebuje pozemek, na kterém je stavba zřízena, nebo která potřebuje stavbu zřízenou na pozemku. 17) Nedohodnou-li se organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace podle odstavce 16 na sjednocení příslušnosti k hospodaření se stavbou a pozemkem, kterého je stavba součástí, do 29. února 2016, stane se dnem 1. března 2016 příslušnou k hospodaření se stavbou i pozemkem ta organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která byla dosud příslušná hospodařit se stavbou zřízenou na pozemku. Pokud byla stavba zřízena na několika pozemcích ve vlastnictví státu, se kterými byly dosud příslušné hospodařit různé organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, stane se organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která je příslušná hospodařit se stavbou zřízenou na pozemku, dnem 1. března 2016 příslušnou hospodařit s pozemkem, na kterém je zřízena převážná část stavby, a to i s těmi částmi dalších pozemků, na které části stavby přesahují. 18) Organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace dotčené postupem podle odstavce 16 nebo 17 neprodleně zajistí, aby o nastalých změnách byl proveden záznam do katastru nemovitostí. Do doby provedení záznamu nelze s těmito stavbami a pozemky nakládat ve prospěch jiných právnických a fyzických osob, ledaže by bylo se stavbou i pozemkem naloženo společně ve prospěch téhož nabyvatele. 19) Stane-li se pozemek nebo stavba jako samostatné nemovité věci vlastnictvím státu po 1. březnu 2016 a stát je nebo se později stane vlastníkem pozemku, na kterém je stavba zřízena, anebo stavby zřízené na pozemku, postupují příslušné organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace podle odstavce 16 přiměřeně. Odstavec 18 se v takovém případě použije obdobně. 893) 894)

122

§ 15 odst. 4 tohoto zákona. § 15 odst. 1 tohoto zákona.

Zákon č. 219/2000 Sb.

20) Jestliže stavba, které se týká ustanovení odstavce 16 a 17, byla vybrána jako vhodná k převodu podle zvláštního právního předpisu895), ale pozemek, kterého se týká ustanovení odstavce 16 a 17, nikoli, anebo naopak, platí, že stavba ani pozemek nebyly vybrány jako vhodné k převodu. 21) Byla-li v případě majetku v zahraničí smlouva uzavřena nebo jiné právní jednání učiněno před 1. březnem 2025, postupuje se podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 896) ve znění účinném před 1. březnem 2025. 22) Bylo-li právní jednání směřující k převodu majetku státu učiněno a předloženo ke schválení897) příslušnému schvalovateli podle zvláštního ustanovení tohoto zákona898) ve znění účinném před 1. březnem 2025, postupuje se podle tohoto zákona ve znění účinném před 1. březnem 2025, přičemž v případě změn právního jednání, které podléhalo schválení podle tohoto zvláštního ustanovení tohoto zákona ve znění účinném před 1. březnem 2025, prováděných od 1. března 2025 se postupuje podle tohoto zákona ve znění účinném od 1. března 2025. 23) Nevykazuje-li projev vůle jiné právní vady a nebrání-li platnosti právního jednání jiná právní skutečnost, platí, že k právnímu jednání došlo 1. březnem 2025 a je platné, bylo-li k němu podle tohoto zákona ve znění účinném před 1. březnem 2025 vyžadováno schválení899), které nebylo před 1. březnem 2025 poskytnuto, a potřeba schválení 900) přitom 1. březnem 2025 bez náhrady zanikla. 895)

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů. § 44 odst. 3 tohoto zákona. K již uzavřené smlouvě nebo jinému provedenému právnímu jednání se výjimka povoluje a schválení (souhlas) poskytuje, pokud to jeho povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. V případě veřejné dražby se výjimka povoluje a schválení poskytuje před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby. Byla-li výjimka povolena nebo bylo-li schválení poskytnuto do 6 měsíců od předložení žádosti, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení (souhlasu) v případech, ve kterých to zvláštní právní předpis připouští. 897) Souhlasu. 898) § 22 odst. 5 a 6 nebo § 25a odst. 3 tohoto zákona. Schválení (souhlas) Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci (pozemku), které je kulturní památka součástí. Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle § 22 odst. 5 tohoto zákona. Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod práva stavby, avšak je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury; při převodu práva stavby se § 21 a § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona použije obdobně. 899) Souhlas. 900) Souhlasu. 896)

123

Právní postavení a hospodaření

24) Je-li stavebníkem kraj nebo obec, použije se zvláštní ustanovení tohoto zákona901) ve znění účinném od 1. března 2025 také pro pozemky určené k umístění stavby rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu 902). 25) Postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona903) ve znění účinném od 1. března 2025 se nepoužije, pokud smlouva směřující k převodu hmotných nemovitých věcí byla uzavřena nebo právní jednání učiněno před 1. březnem 2025, a předkupní právo vzniklé podle zvláštního právního předpisu904) se neuplatní, je-li oprávněná osoba podle zvláštního ustanovení tohoto zákona905) ve znění účinném od 1. března 2025 totožná s osobou předkupníka podle tohoto zvláštního právního předpisu. 26) Dnem 1. března 2025 zaniká členství státu v honebních společenstvích, přičemž pro — stanovení nároku na vypořádací podíl se použije zvláštní právní předpis 906) — honební pozemky a spoluvlastnické podíly k nim, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, se použije obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona 907) ve znění účinném od 1. března 2025.

901)

§ 21c odst. 1 písm. c) tohoto zákona. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 903) § 21a až § 21c tohoto zákona. 904) § 101 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů. 905) § 21b nebo § 21c tohoto zákona. 906) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů. 907) § 30 odst. 4 tohoto zákona. 902)

124

Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ze dne 29. ledna 2001, nabyla účinnosti dnem 8. února 20011).2) Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 569/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006, která nabyla účinnosti dnem 22. prosince 2006, vyhláškou č. 82/2016 Sb., ze dne 14. března 2016, která nabyla účinnosti dnem 1. dubna 2016, vyhláškou č. 54/2019 Sb., ze dne 18. února 2019, která nabyla účinnosti dnem 1. června 2019. Vznik, změny a zánik organizačních složek státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání zápisem, smlouvou nebo opatřením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Nakládání s majetkem státu podle § 10 zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Operativní evidence majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Rejstřík podstat majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Dokladový spis, seznam, popis a ocenění majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Skladní kniha majetku státu a přehled o pohybu klíčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Závěrečná sestava majetku státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Zjišťování zájemců o nákup hmotných věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Nakládání s majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

1)

Prováděcí právní předpis zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Dále jen zákon a tato vyhláška. 2) Nevyplývá-li z ustanovení této vyhlášky nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely této vyhlášky také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona. Jinými právnickými osobami se pro účely této vyhlášky rozumí právnické osoby, které nejsou státními příspěvkovými a jinými organizacemi podle § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Účty se pro účely této vyhlášky rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničních bank a poboček v zahraničí.

125

Právní postavení a hospodaření

Vznik, změny a zánik organizačních složek státu 1) Žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu podává její zřizovatel písemně Ministerstvu financí nejpozději do 31. března rozpočtového roku3) předcházejícího rozpočtovému roku, ve kterém má organizační složka státu vzniknout. Je-li však zřízení organizační složky státu nezbytné z důvodu zvláštním zákonem provedené změny působnosti jejího zřizovatele, lze žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu podat bez ohledu na stanovenou lhůtu.§1/1 Ministerstvo financí vyřídí žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejího přijetí. §1/3 2) K žádosti o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu musí být připojen návrh zřizovací listiny organizační složky státu a ekonomický rozbor jejího financování na období nejméně 3 let následujících po předpokládaném dni jejího vzniku. Určení majetku4) státu, který zřizovatel svěří organizační složce státu při jejím zřízení, se v návrhu zřizovací listiny provede pouze jako předběžné. §1/2 3) Zřizovací listina organizační složky státu musí obsahovat§2/1 — označení jejího zřizovatele včetně identifikačního čísla§2/1/a — její název a sídlo§2/1/b — den, měsíc a rok jejího vzniku§2/1/c — stanovení účelu, pro který se zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu její činnosti §2/1/e — organizační uspořádání nebo ustanovení, že organizační uspořádání určí její vedoucí §2/1/g — funkční označení jejího vedoucího §2/1/h — určení doby, na kterou se zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou §2/1/d — určení majetku státu, který jí zřizovatel svěřuje při jejím zřízení§2/1/f. 4) Opatření5) zřizovatele o změně zřizovací listiny organizační složky státu se ke zřizovací listině připojí jako její dodatek. Změny zřizovací listiny organizační složky státu může zřizovatel provádět pouze při zachování obsahových náležitostí zřizovací listiny podle odstavce 36).§2/3 5) Určení majetku státu, který zřizovatel svěřuje organizační složce státu při jejím zřízení, se provede formou soupisu majetku státu. Obdobně se postupuje, mění-li se v souvislosti se změnou zřizovací listiny organizační složky státu rozsah majetku státu, se kterým je příslušná hospodařit 3)

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 4) Včetně pohledávek. 5) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 6) § 2 odst. 1 této vyhlášky.

126

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

k okamžiku změny její zřizovací listiny7).§3/1 Soupis majetku státu je nedílnou součástí zřizovací listiny organizační složky státu, popřípadě opatření8) o změně její zřizovací listiny.§3/2 6) Majetek státu se v soupisu majetku státu určí v členění na§4/1 — nemovité věci9), které se evidují v katastru nemovitostí, a to jednotlivě s uvedením údajů předepsaných pro záznam do katastru nemovitostí§4/1/a — movité věci10) a nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí11), a to§4/1/b — jednotlivě, pokud jsou dlouhodobým majetkem, a v případě nemovitých věcí s uvedením pozemku, na kterém se nachází §4/1/b/1 — podle druhu a množství, pokud jsou zásobou §4/1/b/2 — jednotlivá práva k duševnímu a průmyslovému vlastnictví12)§4/1/i — samostatně nabytá práva k počítačovým programům a jiným obdobným aplikacím celkem§4/1/j 7)

§ 5 odst. 1 zákona. Zřizovatel organizační složky státu může opatřením (§ 20 zákona) rozhodnout o změně její zřizovací listiny a s tím souvisejících dílčích změnách v jejím předmětu činnosti, organizačním uspořádání a rozsahu majetku (včetně pohledávek) státu, se kterým je příslušná hospodařit (§ 9 zákona). Má-li přitom dojít k převodu části organizační složky státu do jiné organizační složky státu, může se tato změna týkat pouze organizačních složek státu zřízených nebo řízených (vykonává-li funkci zřizovatele) týmž zřizovatelem. 8) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 9) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 10) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty. 11) Například stavby, které jsou součástí pozemku nebo práva stavby podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, podzemní stavby se samostatným účelovým určením apod. 12) Například ochranné známky, patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy apod.

127

Právní postavení a hospodaření

— akcie13) 14) podle jednotlivých akciových společností s uvedením ISIN15), bylo-li přiděleno, počtu kusů a údajů o jejich formě a jmenovité hodnotě§4/1/e — ostatní cenné papíry16) 17) podle druhu s uvedením ISIN, bylo-li přiděleno, počtu kusů a údajů o jejich formě a jmenovité hodnotě §4/1/f — účasti18) 19) v jiných obchodních společnostech 20) než akciových podle jednotlivých obchodních společností §4/1/g 13)

Včetně zatímních listů, opčních listů na přednostní upisování akcií nebo poukázek na akcie, respektive nevydaných akcií, a kupón ů k akciím. § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). 15) International Securities Identification Number. Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, které přiděluje centrální depozitář cenných papírů pro účely veřejného obchodování (dvanáctimístný alfanumerický kód, kde první dva znaky jsou kód státu, dalších devět znaků je číselný kód cenného papíru a poslední znak je kontrolní číslice). 16) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 17) Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 18) Podíly. Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních sp olečností než akciových. 19) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 20) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 14)

128

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— peněžité pohledávky, popřípadě dosud nepřijatá peněžitá plnění21) nebo náhrady od organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací22) celkem23), s uvedením celkové jmenovité hodnoty§4/1/h — peněžní prostředky v hotovosti celkem, a to§4/1/c v pokladně§4/1/c/1 a na účtech§4/1/c/2 — ceniny celkem§4/1/d — ostatní majetek státu, pokud je organizační složce státu svěřován §4/1/k. 7) V případě majetku státu vedeného v účetnictví se v soupisu majetku státu uvede jeho ocenění v účetnictví zřizovatele organizační složky státu, popřípadě jiné organizační složky státu jím zřízené24), která byla se svěřovaným majetkem státu dosud příslušná hospodařit.§4/3 Odděleně se v soupisu majetku státu uvedou§4/2 — nemovité věci25) a movité věci26), popřípadě jejich soubory, prohlášené za kulturní památky 27)§4/2/a 21)

Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 22) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 23) § 16 této vyhlášky – Plnění nebo náhrady za nakládání s majetkem státu zápisem nebo smlouvou. 24) Nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele). 25) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 26) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty.

129

Právní postavení a hospodaření

— sbírky muzejní a galerijní hodnoty28)§4/2/b — knihovní fondy29)§4/2/c. 8) Údaje o majetku státu, se kterým se organizační složka státu stane příslušnou hospodařit teprve po svém vzniku nebo se kterým naopak po svém vzniku přestane být příslušná hospodařit, a nejde přitom o dílčí změnu v rozsahu majetku státu z rozhodnutí zřizovatele, se do zřizovací listiny nedoplňují.§3/3 9) Ve zřizovací listině si může zřizovatel organizační složky státu vyhradit schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení zákona30) , které stanoví, že pokud si zřizovatel31), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení zákona 32) 33) 34) 35), oznámí to předem v Ústředním věstníku České republiky§45/2. §2/2

10) Při vzniku, změně nebo zániku organizační složky státu sdělí zřizovatel písemně vydavateli Ústředního věstníku České republiky — datum vydání příslušného opatření36), kterým o vzniku, změně nebo zániku organizační složky státu rozhodl 27)

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb – knihovní zákon ve znění pozdějších předp isů. 30) § 45 odst. 2 zákona. 31) Zakladatel. 32) § 12 odst. 6 zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí, včetně práva stavby, ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 33) § 22 odst. 7 zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení (souhlasu) podle § 22 odst. 4 zákona, s výjimkou písm. c), e), h) a i), nebo podle § 22 odst. 5 nebo 6 zákona a nejde přitom o postup podle § 15 odst. 2 zákona. Nemá-li příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 34) § 27 odst. 5 zákona. Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení (souhlas) zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem, a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel (zakladatel), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému. 35) § 36 zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky. 36) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

130

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— číslo jednací, pod kterým bylo opatření vydáno — den, kterým nastaly účinky opatření37)§5/1, a dále — při vzniku organizační složky státu údaje její zřizovací listiny v rozsahu podle ustanovení odstavce 338)§5/2, které stanoví, že zřizovací listina organizační složky státu musí obsahovat §2/1 — označení jejího zřizovatele včetně identifikačního čísla§2/1/a — její název a sídlo§2/1/b — stanovení účelu, pro který se zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu její činnosti §2/1/e — určení doby, na kterou se zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou §2/1/d, a identifikační číslo, které bylo vzniklé organizační složce státu přiděleno§5/2 — při změně zřizovací listiny organizační složky státu v rozsahu podle předchozího bodu39) údaje opatření40) o změně její zřizovací listiny, přičemž rozhodl-li o — změně organizačního uspořádání organizační složky státu — změně rozsahu majetku státu, s nímž je organizační složka státu příslušná hospodařit — jiné změně zřizovací listiny, také podstatu příslušné změny, avšak při změně nebo zrušení výhrady schvalování právních jednání podle odstavce 941) se použije zvláštní ustanovení zákona42)§5/3, které stanoví, že pokud si zřizovatel43), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení zákona 44) 45) 46) 47), oznámí to předem v Ústředním věstníku České republiky§45/2 37)

Den vzniku, změny nebo zániku organizační složky státu. § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) této vyhlášky. 39) § 5 odst. 2 této vyhlášky (§ 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) této vyhlášky). 40) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 41) § 2 odst. 2 této vyhlášky. 42) § 45 odst. 2 zákona. 43) Zakladatel. 44) § 12 odst. 6 zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí, včetně práva stavby, ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 45) § 22 odst. 7 zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení (souhlasu) podle § 22 odst. 4 zákona, s výjimkou písm. c), e), h) a i), nebo podle § 22 odst. 5 nebo 6 zákona a nejde přitom o postup podle § 15 odst. 2 zákona. Nemá-li příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. 38)

131

Právní postavení a hospodaření

— při zániku organizační složky státu informaci, která organizační složka státu jím řízená přebírá výkon práv a plnění48) závazků49) po zaniklé organizační složce státu, anebo že tento výkon práv a plnění závazků přebírá sám §5/4. 11) Ustanovení odstavce 1050) se nepoužije, pokud se oznámení o vzniku, změně nebo zániku organizační složky státu v Ústředním věstníku České republiky neprovádí51).§5/5 12) Pokud zřizovací listina organizační složky státu, která se přeměnila podle zvláštního ustanovení zákona52), neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení odstavce 353)§25, které stanoví, že zřizovací listina organizační složky státu musí obsahovat §2/1 — označení jejího zřizovatele včetně identifikačního čísla§2/1/a — její název a sídlo§2/1/b — stanovení účelu, pro který se zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu její činnosti §2/1/e — organizační uspořádání nebo ustanovení, že organizační uspořádání určí její vedoucí §2/1/g — funkční označení jejího vedoucího§2/1/h — určení doby, na kterou se zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou §2/1/d, doplní ji zřizovatel do 6 měsíců od 8. února 2001 obdobně podle odstavce 4 a 10 54). Ustanovení odstavce 1155) platí pro tyto případy obdobně.§25

46)

§ 27 odst. 5 zákona. Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení (souhlas) zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem, a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel (zakladatel), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému. 47) § 36 zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky. 48) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 49) Dluhů. 50) § 5 odst. 1 až 4 této vyhlášky. 51) § 5 odst. 3 zákona. Oznámení v Ústředním věstníku České republiky se neprovede, jde-li o organizační složku státu zřízenou k plnění funkcí spojených s obranou a bezpečností státu. 52) § 51 zákona – Přeměna dosavadních státních organizací na organizační složky státu. 53) § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) nebo h) této vyhlášky. 54) § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 3 této vyhlášky. 55) § 5 odst. 5 této vyhlášky.

132

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání zápisem, smlouvou nebo opatřením 1) Organizační složky státu mezi sebou navzájem v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti upravují své vztahy při nakládání s majetkem56) státu a jiném právním jednání zápisem.§14/1 Zúčastněné organizační složky státu se přitom v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslem spolu s uvedením jména a funkce57) fyzické osoby, která je k podpisu zápisu oprávněna, jakož i důvodu, který ji k podpisu opravňuje, přičemž — nakládá-li organizační složka státu zápisem s majetkem státu, uvede v zápisu vždy i důvod, který zakládá její příslušnost k hospodaření s majetkem státu — mění-li se zápisem příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu, uvede se v zápisu den, kterým tato změna nastává, označí se předávající a přejímající organizační složka státu a v rámci údajů o majetku státu se uvede jeho cena podle stavu58) v účetnictví59) předávající organizační složky státu. Obsah dalších ujednání v zápisu se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy upravujícími smluvní typ, který je pořizovanému zápisu obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími z této vyhlášky a ze zvláštních právních předpisů.§14/2 2) Státní příspěvkové a jiné organizace60) navzájem a státní příspěvkové a jiné organizace a organizační složky státu mezi sebou v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti upravují své vztahy při nakládání s majetkem státu a jiném právním jednání písemnou smlouvou.§14/1 56)

Včetně pohledávek. Pracovního zařazení. 58) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek) státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvisl osti s výsledkovým účtem. 59) Nebo v operativní evidenci majetku (včetně pohledávek) státu. 60) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 57)

133

Právní postavení a hospodaření

3) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace mohou příslušnost k hospodaření s majetkem státu61) založit zápisem nebo smlouvou pouze tehdy, potřebují-li majetek státu k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem nebo ukládá tato vyhláška. Tím není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, pokud by tyto zvláštní právní předpisy organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nedovolovaly určitý majetek státu do své příslušnosti s ním hospodařit převzít.§15/1 4) Ve svých vzájemných vztazích dbají organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace na důsledné dodržování zákonem stanovených základních povinností při hospodaření s majetkem státu, a pokud plnění vyplývající z pořízených zápisů a sjednaných smluv mají povahu majetku nebo závazků62) vedených v účetnictví, postupují obdobně podle zvláštních právních předpisů 63).§14/1 5) Jestliže zápisem nebo smlouvou pozbývá organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace §17/1; §17/2 — příslušnost k hospodaření s nemovitou věcí64) ve prospěch jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení65) oběma zřizovateli§17/1 61)

§ 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. Dluhů. 63) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí předpisy. 64) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 65) Souhlasu. 62)

134

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— která má svého zřizovatele, příslušnost k hospodaření s nemovitou věcí ve prospěch jiné státní organizace66) než příspěvkové, která nemá s předávající organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele67), podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení68) zřizovatelem předávající organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace §17/2. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitou věcí nedojde.§17/1; §17/2 Nemá-li předávající nebo přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace zřizovatele, ustanovení předchozích vět69) se pro tuto organizační složku státu nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužije.§17/3 6) Má-li dojít k převzetí majetku státu Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových70) dohodou podle zvláštního ustanovení zákona71), podléhá zápis nebo smlouva na straně předávající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace písemnému schválení72) jejím zřizovatelem73), a nemá-li předávající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele 74), písemnému schválení — věcně příslušným ústředním správním úřadem75) — správcem kapitoly státního rozpočtu76), do jehož působnosti náleží, a na straně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových písemnému schválení Ministerstvem financí.§17a/1 Je-li předávající organizační složka státu správcem kapitoly státního rozpočtu, anebo nemá-li předávající státní příspěvková a jiná organizace zřizovate66)

§ 54 odst. 1 zákona. Státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 67) Zakladatele. 68) Souhlasu. 69) § 17 odst. 1 a 2 této vyhlášky. 70) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 71) § 19a zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou. 72) Souhlasu. 73) Zakladatelem. 74) Zakladatele. 75) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 76) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

135

Právní postavení a hospodaření

le77) a nenáleží ani do působnosti ústředního správního úřadu, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení78) pouze na straně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ministerstvem financí.§17a/2 Bez těchto schválení ke změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nedojde.§17a/3 7) Mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost k hospodaření s majetkem státu, předá předávající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace přejímající organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci zároveň doklad o nabytí majetku státem, má-li jej k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem státu, kterou k dispozici má a která je pro řádné hospodaření s majetkem státu nezbytná. V rámci toho zejména doloží aktuální právní vztahy organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, případně jiných právnických79) a fyzických osob k majetku státu, které zároveň o změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu písemně vyrozumí.§14/3 8) Vztahy mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi, jejichž předmětem je plnění povahy služebnosti80) nebo spočívající v přenechání věci81) k užívání82) nebo požívání83), lze zápisem nebo smlouvou upravit, je-li to nezbytné k výkonu jejich pů77)

Zakladatele. Souhlasu. 79) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 80) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, aneb o reálná břemena. 81) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 82) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 78)

136

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

sobnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, anebo vyžaduje-li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v takovém rozsahu, aby plnění organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci hospodařící s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti.§14/5 9) Projeví-li o majetek státu nabízený v rámci postupu podle zvláštního ustanovení zákona 84)§15/2, které stanoví, že — pokud příslušná organizační složka státu85) nebo státní příspěvková a jiná organizace nevyužije postup podle zvláštního ustanovení zákona86), naloží s trvale nepotřebným majetkem státu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití a nestanoví-li zákon jinak, ve prospěch té organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, která jej potřebuje k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezme ve veřejném zájmu, přičemž obdobně postupuje také organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která majetek státu podle tohoto zvláštního ustanovení zákona 87) převzala§19b/4 — jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu88) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle zvláštního ustanovení zákona89) o dočasné nepotřebnosti90) majetku státu nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jeho účelnějšího nebo hospodárněj83)

§ 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 84) § 19b odst. 4 a 5 § 19c odst. 1 zákona. 85) § 9 zákona. 86) § 19b odst. 3 zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku (včetně pohledávek) státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 19b odst. 1 zákona nebo pro který z § 19b odst. 1 zákona vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem (včetně pohledávek) státu. S tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle § 9 zákona. 87) § 19b odst. 3 zákona. 88) § 9 zákona. 89) § 14 odst. 7 zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle zákona.

137

Právní postavení a hospodaření

šího využití při zachování hlavního účelu, k němuž příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem státu, v jehož případě bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o jeho trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace takový majetek státu nebo jeho část, odpovídá-li to jeho povaze a nestanoví-li zákon jinak, k užívání nebo požívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací za podmínek podle zvláštního ustanovení zákona91)§19b/5 — užívání nebo požívání majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov92), se organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nabízí prostřednictvím centrálního registru administrativních budov a užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku93) státu se jim nabízí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přičemž pokud je to účelné, lze jim užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku státu nabízet souběžně i jiným vhodným způsobem, a je-li v případě majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona94) nebo jiného majetku státu nezbytné nabízet jeho užívání, požívání nebo převzetí z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob§19c/1, zájem více organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, jedná příslušná organizační složka státu95) nebo státní příspěvková a jiná organizace o změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu přednostně se zájemcem, který majetek státu potřebuje k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo v souvislosti s plněním těchto úkolů, a pokud takový zájemce není, anebo nedojde-li v jeho prospěch ke změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu, se zájemcem, který splnil podmínky stanovené v nabídce. Jestliže podmínky stanovené v nabídce spl90)

§ 14 odst. 7 zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 91) § 19 odst. 1 zákona. Nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu ve vztahu k jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám stanovené zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a § 39 až § 42 zákona, se na tato právní jednání nepoužijí. Organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu stanoví prováděcí právní předpis. 92) § 14a zákona – Centrální registr administrativních budov. 93) Včetně pohledávek v případě převzetí. 94) § 14b zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 95) § 9 a § 11 zákona.

138

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

nilo více zájemců a nelze stanovit jejich pořadí nebo žádné podmínky v nabídce stanoveny nebyly a zájemci se nedohodnou jinak, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace se zájemcem, kterého za přítomnosti nejméně tříčlenné komise vytvořené v rámci své organizační struktury nebo za přítomnosti zástupců všech zájemců určí losem. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 10 a 17 96).§15/2 10) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, mohou si organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace za plnění sjednaná podle předchozích odstavců poskytovat peněžitá plnění97) nebo náhrady v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že si peněžitá plnění ani náhrady za sjednaná plnění poskytovat nebudou.§16/1 Poskytování nepeněžitých plnění si mohou dohodnout jen tehdy, není-li touto vyhláškou nebo zvláštním právním předpisem98) vyloučena možnost dohodnout si peněžité plnění nebo náhradu.§16/3 Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění nebo náhrady nebo o jejich výši, jakož i jakékoli jiné podmínce podle odstavce 999), se nepovažuje za důvod pro závěr, že organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace neprojevila zájem ve smyslu zvláštního ustanovení zákona100)§16/2, které stanoví, že naložit s majetkem státu ve prospěch jiných právnických101) a fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o něj zájem jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, anebo jde-li o majetek státu určený ke směně, popřípadě o majetek státu v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního ustanovení zákona102)§19c/3, o majetek103) nabízený v rámci postupu podle odstavce 9104).§16/2 96)

§ 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 této vyhlášky. Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 98) Například § 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 99) § 15 odst. 2 této vyhlášky. 100) § 19c odst. 3 věta první zákona. 101) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 102) § 19b odst. 2 zákona. Přestane-li být majetek státu převzatý podle § 19b odst. 1 zákona, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní nebo související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný ani pro činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob. 103) Včetně pohledávek. 104) § 15 odst. 2 této vyhlášky (§ 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona). 97)

139

Právní postavení a hospodaření

11) V případě dosud nepřijatých peněžitých a nepeněžitých plnění nebo náhrad se mohou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace dohodnout na jejich vzájemném započtení§16/4, přičemž — dosud nepřijaté sjednané plnění, nepřijaté peněžité a nepeněžité plnění nebo nepřijatou náhradu nemohou postoupit jiné osobě jako pohledávku nebo jiné právo podle zvláštního ustanovení zákona 105), ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit §16/6 — je-li ze všech okolností zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého peněžitého nebo nepeněžitého plnění nebo nepřijaté náhrady by nebylo úspěšné, mohou od tohoto vymáhání jednostranně upustit, avšak má-li organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace zřizovatele, podléhá jednostranné upuštění od vymáhání schválení 106) tímto zřizovatelem§16/5. 12) Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která užívá nebo požívá věc, se kterou je příslušná hospodařit jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, nemůže tuto věc přenechat k užívání nebo požívání jiné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci ani jiné právnické 107) nebo fyzické osobě.§14/6 13) Zápisem ani smlouvou nelze mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti nebo způsobem financování kterékoli ze zúčastněných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací a nelze sjednávat plnění108) povahy zástavního práva109) ani jiná obdobná plnění, kterými by mohla být dotčena příslušnost organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem státu. §14/4 14) Ustanovení odstavce 5110) se nepoužije, nakládá-li s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona111) příslušná organizační složka státu112) podle zvláštního ustanovení zákona113)§17/4, které stanoví, že 105)

§ 32 zákona – Postoupení pohledávky. Souhlasu. 107) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 108) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 109) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 110) § 17 odst. 1 až 3 této vyhlášky. 111) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 112) § 11 zákona. 113) § 15 odst. 2 a 3 zákona. 106)

140

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— majetek státu podle zvláštního ustanovení zákona114) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení zákona115) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž — zvláštní ustanovení zákona116) se podle povahy případu použije přiměřeně — ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických117) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu se zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem — při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu118) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu119) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu120) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 121)§15/2 — pozemky, které jsou majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona122) a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, nabídne příslušná organizační složka státu123) přednostně Státnímu pozemkovému úřadu124), avšak to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské ani lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu ho114)

§ 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. § 14 odst. 7 zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle zákona. 116) § 19 zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu. 117) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 118) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 119) § 11 zákona. 120) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 121) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 122) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 123) § 11 zákona. 124) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů. 115)

141

Právní postavení a hospodaření

spodářství, přičemž nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem, k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží a příslušná organizační složka státu dále postupuje podle předchozího bodu 125)§15/3, anebo dochází-li zápisem nebo smlouvou k převzetí majetku státu Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního ustanovení zákona126)§17/4, které stanoví, že jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle zvláštního ustanovení zákona127) o trvalé nepotřebnosti128) hmotné nemovité věci129), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby130), a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele131) nebo ústředního správního úřadu132), 125)

§ 15 odst. 2 zákona. § 19b odst. 1 zákona. 127) § 14 odst. 7 zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle zákona. 128) § 14 odst. 7 zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 129) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 130) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 131) Zakladatele. 132) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 126)

142

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

popřípadě tímto zřizovatelem133) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu — který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov134) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení zákona 135) — v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení zákona 136), přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje, a je s ním v tomto případě příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení zákona 137)§19b/1. 15) Jde-li o majetek státu nabízený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových v rámci postupu podle zvláštního ustanovení zákona138) , které stanoví, že — v případě majetku státu převzatého podle zvláštního ustanovení zákona139), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov140), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státní příspěvkových a jiných organizací a na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koor-

§15/3

133)

Zakladatelem. § 14a zákona – Centrální registr administrativních budov. 135) § 12 odst. 3 zákona. Za úplatu lze nabývat pouze majetek (včetně pohledávek), který splňuje předpoklady podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona (majetek státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání) a příslušné organizační složce státu (§ 9 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek (vyjma pohledávek), který se nabývá podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první zákona k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle § 19c odst. 2 věty druhé záko na. 136) § 14b zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. 137) § 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 138) § 19b odst. 2 zákona. 139) § 19b odst. 1 zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a zákona) a jehož směnou by organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b zákona. 140) § 14a zákona – Centrální registr administrativních budov. 134)

143

Právní postavení a hospodaření

dinačního orgánu jim tento majetek státu nebo jeho části přenechává za podmínek podle zvláštního ustanovení zákona141) k užívání nebo požívání — přestane-li být tento majetek státu trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní nebo související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný ani pro činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch jiných právnických142) a fyzických osob — s ostatním převzatým majetkem státu, který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sám nepotřebuje nebo si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch těch organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, které jej potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezmou ve veřejném zájmu, přičemž přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací o jeho převzetí, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě České republiky§19b/2, použije se ustanovení odstavce 9143) přiměřeně.§15/3 Ustanovení odstavce 9 se však nepoužije, jde-li o majetek státu — který má být převzat podle zvláštního ustanovení zákona144)§15/4, které stanoví, že jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle zvláštního ustanovení zákona145) o trvalé nepotřebnosti146) hmotné nemovité 141)

§ 19 odst. 1 zákona. Nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu ve vztahu k jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám stanovené zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a § 39 až § 42 zákona, se na tato právní jednání nepoužijí. Organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu stanoví prováděcí právní předpis. 142) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 143) § 15 odst. 2 této vyhlášky. 144) § 19b odst. 1 zákona. 145) § 14 odst. 7 zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle zákona.

144

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

věci147), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby148), a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele149) nebo ústředního správního úřadu150), popřípadě tímto zřizovatelem151) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu — který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov152) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení zákona 153) 146)

§ 14 odst. 7 zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 147) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 148) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech. 149) Zakladatele. 150) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 151) Zakladatelem. 152) § 14a zákona – Centrální registr administrativních budov. 153) § 12 odst. 3 zákona. Za úplatu lze nabývat pouze majetek (včetně pohledávek), který splňuje předpoklady podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona (majetek státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání) a příslušné organizační složce státu (§ 9 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek (vyjma pohledávek), který se nabývá podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první zákona k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle § 19c odst. 2 věty druhé záko na.

145

Právní postavení a hospodaření

— v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení zákona 154), přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje, a je s ním příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení zákona155)§19b/1, z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele156) nebo ústředního správního úřadu157), do jehož působnosti náleží předávající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, popřípadě tímto zřizovatelem158) nebo ústředním správním úřadem — přednostně nabídnutý k převzetí podle zvláštního ustanovení zákona159)§15/4, které stanoví, že jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního ustanovení zákona160) nebo pro který z tohoto zvláštního ustanovení zákona vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele161) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem162) nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem státu, přičemž s tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle zvláštního ustanovení zákona163)§19b/3, mezi organizač154)

§ 14b zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov. § 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 156) Zakladatele. 157) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 158) Zakladatelem. 159) § 19b odst. 3 zákona. 160) § 19b odst. 1 zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a zákona) a jehož směnou by organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b zákona. 161) Zakladatele. 162) Zakladatelem. 163) § 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 155)

146

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

ními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele164) nebo ústředního správního úřadu za účelem hospodárnějšího naložení s tímto majetkem státu. Případná nabídka se provede vhodným způsobem pouze v rámci působnosti zřizovatele165) nebo ústředního správního úřadu a přejímající organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci určí v případě více zájemců tento zřizovatel 166) nebo ústřední správní úřad. §15/4 16) Postup podle odstavce 7167) se přiměřeně použije i v případě, mění-li se příslušnost k hospodaření s majetkem státu opatřením podle zvláštního ustanovení zákona168). Související dokumentaci si dotčené organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace předají v potřebném rozsahu také při svém jiném vzájemném právním jednání.§14/3 17) Spory mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku státu, které nemají povahu pochybností o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu, řeší jejich zřizovatelé169) nebo věcně příslušné ústřední správní úřady170). Není-li jich, anebo nedohodnou-li se mezi sebou navzájem, rozhodne o dalším postupu na návrh nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí. Pro formu, náležitosti a povahu tohoto rozhodování zřizovatelů171), věcně příslušných ústředních správních úřadů a Ministerstva financí platí přiměřeně zvláštní ustanovení zákona172).§19/2 18) Postup podle odstavce 1, 2 a 4173) se použije i k určení, které organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bude příslušet hospodaření s majetkem státu, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření174). Peněžitá plnění175) podle odstavce 10176) ale nelze 164)

Zakladatele. Zakladatele. 166) Zakladatel. 167) § 14 odst. 3 této vyhlášky. 168) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 169) Zakladatelé. 170) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 171) Zakladatelů. 172) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 173) § 14 odst. 1 této vyhlášky. 174) § 58 odst. 1 zákona. Nedohodnou-li se organizační složky státu navzájem, organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace navzájem, které z nich bude nadále podle zákona příslušet hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření, postupuje se podle § 9 odst. 2 zákona. Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20 zákona). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí své opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu příslušný orgán Poslanecké sněmovny svým opatřením (§ 20 zákona). 165)

147

Právní postavení a hospodaření

v těchto případech dohodnout.§28 Vztahy organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací vzniklé ze smluv před 1. lednem 2001 nezanikají a řídí se zákonem a touto vyhláškou. Obsah jejich ujednání se nemění, peněžitá plnění nebo náhrady dohodnuté v rámci těchto vztahů se však poskytují pouze tehdy, umožňuje-li to zvláštní právní předpis177).§27/1 Pro vztahy a sjednaná plnění nevyhovující ustanovení odstavce 7 nebo 13178) to platí obdobně.§27/2

175)

Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 176) § 16 odst. 1 této vyhlášky. 177) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 178) § 14 odst. 3 nebo 4 této vyhlášky.

148

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Nakládání s majetkem státu podle § 10 zákona 1) Nakládají-li příslušné organizační složky státu179) s majetkem180) státu podle zvláštního ustanovení zákona181) ve prospěch jiných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací182), protože to vyžaduje zvláštní povaha tohoto majetku státu183), postupují přitom tak, že§18/1 — lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa184) předají organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, které je nakládání s tímto majetkem státu svěřeno, přičemž pokud se na jinou státní organizaci, které je nakládání s tímto majetkem státu svěřeno, nevztahuje působnost zákona185), tento majetek státu této státní organizaci nabídnou, a v případě jejího nezájmu a nelze-li jej předat ani jiné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, které je nakládání s tímto majetkem státu svěřeno, postupují dále podle zvláštního ustanovení zákona186)§18/7, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení zákona187) není předmětem rozhodování 179)

§ 11 zákona. Včetně pohledávek. 181) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 182) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 183) § 15 odst. 2 zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona není předmětem rozhodování podle § 14 odst. 7 zákona (stane-li se majetek státu pro organizační složku státu dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu, naloží organizační složka státu s tímto majetkem státu způsoby a za podmínek podle zákona) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona), pokud to zvláštní povaha majetku (včetně pohledávek) státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 19, § 19b a § 19c zákona se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) může majetek (včetně pohledávek) státu ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek (včetně pohledávek) státu účelně zpeněží v souladu se zákonem. Se zbylým majetkem (včetně pohledávek) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu řídí postupy sdílení majetku (včetně pohledávek) podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného předpisu Evropské unie. 184) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích – lesní zákon ve znění pozdějších předpisů. 185) § 54 odst. 1 zákona. Působnost zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů, státní podniky, které se podle tohoto zvláštního právního předpisu považují za založené, státní organizace, které se tímto zvláštním právním předpisem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, n. p. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy. 186) § 15 odst. 2 zákona. 180)

149

Právní postavení a hospodaření

podle zvláštního ustanovení zákona188) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž — zvláštní ustanovení zákona189) se podle povahy případu použije přiměřeně — ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických190) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu se zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem — při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu191) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu192) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu193) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 194)§15/2 — umělecká díla, rukopisy, staré a vzácné tisky, sbírkové předměty a jiné movité věci195) muzejní, galerijní196) nebo archivní197) hodnoty, jakož i movité a nemovité198) věci prohlášené za kulturní památky199) předají organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, kterou určí Ministerstvo kultury a v případě archiválií Ministerstvo vnitra §18/2, přičemž 187)

§ 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. § 14 odst. 7 zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle zákona. 189) § 19 zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu. 190) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 191) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 192) § 11 zákona. 193) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů. 194) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 195) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty. 196) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů. 188)

150

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— movité věci muzejní a galerijní hodnoty vojenského charakteru předají Ministerstvu obrany nebo organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, kterou Ministerstvo obrany určí — poštovní známky a jiné poštovní ceniny včetně jejich sbírek, mají-li muzejní, galerijní nebo archivní hodnotu, předají Ministerstvu průmyslu a obchodu a o jejich předání zároveň vyrozumí Ministerstvo kultury a v případě archiválií Ministerstvo vnitra §18/3 — movité věci archivní hodnoty, na které se nevztahuje postup podle předchozího bodu 200), předají Ministerstvu vnitra§18/4 — zdravotnické prostředky201) a léčiva202) předají organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci v působnosti Ministerstva zdravotnictví, kterou Ministerstvo zdravotnictví určí, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu 203) jiný postup§18/5 — neznačený líh204) a neznačené tabákové výrobky205) předají Generálnímu ředitelství cel, a to včetně polotovarů, surovin, výrobních komponentů nebo výrobních zařízení, které byly k výrobě neznačeného lihu nebo neznačených tabákových výrobků použity §18/6. 197)

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 199) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 200) § 18 odst. 2 a 3 této vyhlášky. 201) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích ve znění pozdějších předpisů. 202) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech ve znění pozdějších předpisů. 203) Například zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů. 204) Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů. 205) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. 198)

151

Právní postavení a hospodaření

2) Souvisí-li s majetkem státu předávaným podle odstavce 1206) ještě další majetek státu, se kterým nelze nebo není účelné naložit samostatně jinak, předá se i takový majetek státu podle odstavce 1. V pochybnostech se přiměřeně použije ustanovení následující věty207).§18/9 V pochybnostech, zda se jedná o majetek státu, se kterým je třeba nakládat podle odstavce 1208), je rozhodující posouzení jeho povahy stanoveným ústředním správním úřadem209), přičemž vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek státu, se kterým je třeba nakládat podle — prvního bodu odstavce 1 210), je rozhodující stanovisko Ministerstva zemědělství — posledního bodu odstavce 1 211), je rozhodující stanovisko Generálního ředitelství cel. §18/8 K určení, zda se jedná o devizovou hodnotu, si příslušná organizační složka státu212) vyžádá stanovisko České národní banky. §18/10 3) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace stanovené nebo určené k přijetí majetku státu podle odstavce 1 a 2213) jsou povinny tento majetek státu přijmout. Zvláštní ustanovení této vyhlášky214)§19/1, které stanoví, že — mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost k hospodaření s majetkem státu, předá předávající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace přejímající organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci zároveň doklad o nabytí majetku státem, má-li jej k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem státu, kterou k dispozici má a která je pro řádné hospodaření s majetkem státu nezbytná, přičemž v rámci toho zejména doloží aktuální právní vztahy organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, případně jiných právnických215) a fyzických osob k majetku státu, které zároveň o změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu písemně vyrozumí — postup podle předchozího bodu se přiměřeně použije i v případě, mění-li se příslušnost k hospodaření s majetkem státu opatřením podle zvláštního ustanovení zákona216)§14/3, 206)

§ 18 odst. 2 až 7 této vyhlášky. § 18 odst. 8 této vyhlášky. 208) § 18 odst. 2 až 5 této vyhlášky. 209) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 210) § 18 odst. 7 této vyhlášky. 211) § 18 odst. 6 této vyhlášky. 212) § 11 zákona. 213) § 18 odst. 2 až 9 této vyhlášky. 214) § 14 odst. 3 této vyhlášky. 215) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 216) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 207)

152

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

se použije obdobně. Peněžitá plnění217) podle zvláštního ustanovení této vyhlášky218)§19/1, které stanoví, že nestanoví-li tato vyhláška jinak, mohou si organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace za sjednaná plnění poskytovat peněžitá plnění nebo náhrady v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že si peněžitá plnění ani náhrady za sjednaná plnění poskytovat nebudou §16/1, nelze v těchto případech dohodnout. §19/1 4) Ustanovením odstavce 1 a 2219) nejsou dotčeny podmínky a postupy nakládání s majetkem státu organizačními složkami státu příslušnými k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona220), pokud jsou upraveny zvláštními právními předpisy.§18/1

217)

Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 218) § 16 odst. 1 této vyhlášky. 219) § 18 odst. 2 až 10 této vyhlášky. 220) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10.

153

Právní postavení a hospodaření

Operativní evidence majetku státu 1) Operativní evidenci majetku221) státu podle zvláštního ustanovení zákona222) vedou příslušné organizační složky státu223) tak, aby poskytovala přehled o rozsahu, ocenění, stavu224) a místě uložení majetku státu, jakož i způsobu, jakým příslušná organizační složka státu s majetkem státu naložila.§6/1 2) K vedení operativní evidence majetku státu slouží§7/1 — rejstřík podstat majetku státu225)§7/1/a — jmenný index k rejstříku podstat majetku státu226)§7/1/b — dokladový spis majetku státu227)§7/1/f — seznam, popis a ocenění majetku státu228)§7/1/c — skladní kniha majetku státu229)§7/1/d — přehled o pohybu klíčů230)§7/1/e. 221)

Včetně pohledávek. § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 223) § 11 zákona. 224) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek) státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvisl osti s výsledkovým účtem. 225) § 8 této vyhlášky. 226) § 9 této vyhlášky. 227) § 13 této vyhlášky. 228) § 10 této vyhlášky. 229) § 11 této vyhlášky. 230) § 12 této vyhlášky. 222)

154

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

3) Údaje a zápisy operativní evidence majetku státu se pořizují průkazným způsobem, srozumitelně a čitelně a jejich opravy lze provádět pouze s uvedením data a podpisu toho, kdo opravu provedl.§6/2 Požaduje-li tato vyhláška zvláštní náležitosti spojené s celistvostí a zabezpečením průkaznosti evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2231), musí být tyto podmínky srovnatelným způsobem splněny i v případě evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu vedených elektronicky. §7/3 4) Evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu podle ustanovení odstavce 2232)§7/3, které stanoví, že k vedení operativní evidence majetku státu slouží§7/1 — rejstřík podstat majetku státu§7/1/a — jmenný index k rejstříku podstat majetku státu§7/1/b — seznam, popis a ocenění majetku státu §7/1/c — skladní kniha majetku státu§7/1/d — přehled o pohybu klíčů§7/1/e, vydává Ministerstvo financí ve formě tiskopisů. Obsah, údaje a uspořádání stanovené v těchto tiskopisech pro jednotlivé evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu jsou závazné i pro evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu vedené elektronicky. §7/3 5) Elektronické vedení operativní evidence majetku státu a použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence majetku státu a jejího účelu a za předpokladu, že operativní evidence majetku státu bude v příslušné organizační složce státu233) takto vedena jednotně a ve všech případech majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona234). To platí obdobně, budou-li takto vedeny jen některé druhy evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2235).§6/2 Evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu vedené elektronicky musí být vedeny tak, aby trvale zachycovaly postupné pořizování jednotlivých záznamů, veškeré jejich změny a doplnění, jakož i jakékoli jiné zásahy do těchto evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu.§7/3 6) Pokud má příslušná organizační složka státu236) přejít z vedení evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2237) ve formě tiskopisů na evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu vedené elektronicky nebo naopak, dokončí používání dosavadních evi231)

§ 7 odst. 1 této vyhlášky. § 7 odst. 1 písm. a) až e) této vyhlášky. 233) § 11 zákona. 234) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 235) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 236) § 11 zákona. 237) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 232)

155

Právní postavení a hospodaření

denčních pomůcek operativní evidence majetku státu pro rozpracované případy majetku státu a nové případy majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona238) započne vést v nově založených evidenčních pomůckách operativní evidence majetku státu.§7/4 7) Při změně evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2239) vedených elektronicky na vedení evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu ve formě tiskopisů, anebo z důvodu vyčerpání kapacity dosavadních evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu ve formě tiskopisů požádá příslušná organizační složka státu s dostatečným předstihem Ministerstvo financí o zaslání potřebných evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu.§7/4 8) Evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu podle odstavce 2240) a doklady se uschovávají tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, poškození, zneužití a pozměnění neoprávněnými osobami.§6/2 Způsob uložení evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu musí vylučovat volný přístup osob, které nejsou zaměstnanci příslušné organizační složky státu241) zařazenými v útvaru242) zajišťujícím hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona243). Tomu odpovídající způsob ochrany a používání evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu musí být zajištěn i tehdy, jsou-li evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu vedeny elektronicky. §7/2 9) Správnost údajů a postupů vedení operativní evidence majetku státu ověřují příslušné organizační složky státu244) pravidelnou každoroční inventarizací245) prováděnou vždy k 31. prosinci běžného rozpočtového roku246) formou kontroly stavu a úrovně vedení evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2247) a dokladů, přičemž v případě 238)

§ 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. § 7 odst. 1 této vyhlášky. 240) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 241) § 11 zákona. 242) Vnitřní organizační jednotce. 243) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 244) § 11 zákona. 245) Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů. 246) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 247) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 239)

156

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— nemovitých věcí248) evidovaných v katastru nemovitostí také porovnáním údajů v evidenčních pomůckách operativní evidence majetku státu s údaji v katastru nemovitostí — jiných věcí249) také porovnáním údajů v evidenčních pomůckách operativní evidence majetku státu s jejich skutečným stavem. §6/3 10) Organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona250) nebo na základě opatření251) vydaného Ministerstvem financí podle zvláštního ustanovení zákona252)§6/5, které stanoví, že pokud nelze příslušnost k hospodaření s majetkem státu určit podle zákona nebo budou-li v jednotlivých případech závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek státu k hospodaření s majetkem státu, určí nebo změní příslušnost k hospodaření s majetkem státu na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením, přičemž ve výjimečných případech může být takto založena příslušnost k hospodaření s majetkem státu i jiné organizační složce státu; zvláštní 248)

§ 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 249) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 250) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 251) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 252) § 11 odst. 3 zákona.

157

Právní postavení a hospodaření

ustanovení zákona253) přitom platí obdobně§11/3, nejde-li o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, postupují při používání evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2254) s přihlédnutím k povaze evidovaného majetku státu a postupům, které jim ukládají zvláštní právní předpisy. Ministerstvo financí a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady255) mohou pro tyto organizační složky státu upravit podrobnější pravidla vedení operativní evidence majetku státu vnitřní směrnicí. §6/5 11) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových256) příslušný k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona257) vede majetek státu v operativní evidenci majetku státu podle svých územních pracovišť a při používání evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu podle odstavce 2258) postupuje podle předchozích odstavců259) a zvláštního ustanovení této vyhlášky260). To platí i v případě, je-li příslušný k hospodaření s majetkem státu na základě opatření261) vydaného Ministerstvem financí podle zvláštního ustanovení zákona262)§6/4, které stanoví, že pokud nelze příslušnost k hospodaření s majetkem státu určit podle zákona nebo budou-li v jednotlivých případech závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek státu k hospodaření s majetkem státu, určí nebo změní příslušnost k hospodaření s majetkem státu na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením, přičemž ve výjimečných případech může být takto založena příslušnost k hospodaření s majetkem státu i jiné organizační složce státu; zvláštní ustanovení zákona 263) přitom platí obdobně§11/3. 253)

§ 9 odst. 2 a 3 zákona. Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu k hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20 zákona). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí své opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu příslušný orgán Poslanecké sněmovny svým opatřením (§ 20 zákona). Jednání a rozhodování v těchto věcech nenáleží do pravomoci soudů. 254) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 255) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 256) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 257) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 258) § 7 odst. 1 této vyhlášky. 259) § 7 této vyhlášky. 260) § 8 této vyhlášky – Rejstřík podstat majetku státu, § 9 této vyhlášky – Jmenný index k rejstříku podstat majetku státu, § 10 této vyhlášky – Seznam, popis a ocenění majetku státu, § 11 této vyhlášky – Skladní kniha majetku státu, § 12 této vyhlášky – Přehled o pohybu klíčů, § 13 této vyhlášky – Dokladový spis a závěrečná sestava majetku státu. 261) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 262) § 11 odst. 3 zákona. 263) § 9 odst. 2 a 3 zákona. Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu k hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20 zákona). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí své opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu příslušný orgán Poslanecké sněmovny svým opatřením (§ 20 zákona). Jednání a rozhodování v těchto věcech nenáleží do pravomoci soudů.

158

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

12) Evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu založené a vedené podle dosavadních právních předpisů264) včetně dosavadních neukončených spisů se nadále použijí bez přerušení. Organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona265) přizpůsobí vedení evidenčních pomůcek operativní evidence majetku státu této vyhlášce nejpozději do 31. prosince 2001. Dosavadní údaje a zápisy přitom nepřepisují ani neruší.§26/1 13) Organizační složky státu, které přebírají agendu prozatímní správy podle zvláštního ustanovení zákona266), vedou dále souběžně až do ukončení převzatých případů majetku státu pouze převzatý dosavadní rejstřík podstat majetku státu a převzatý dosavadní jmenný index k rejstříku podstat majetku státu. Převzaté neuzavřené spisy a v jejich rámci vedené seznamy a popisy majetku státu dokončí, přičemž — zápisy o nových případech majetku státu z převzatého územního obvodu provedou již ve svém vlastním dosavadním rejstříku podstat majetku státu a jmenném indexu k rejstříku podstat majetku státu — nové zápisy do převzatých dosavadních skladních knih majetku státu a do převzatého dosavadního přehledu o pohybu klíčů neprovádí a pro tyto účely použijí vlastní dosavadní evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu. Nemají-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky operativní evidence majetku státu, nově je podle této vyhlášky založí.§26/2 Vykonávají-li převzatou agendu prozatímní správy na odloučeném pracovišti, jehož vzdálenost vylučuje postup podle předchozích vět267), vedou operativní evidenci majetku státu nadále odděleně. Postupují přitom podle odstavce 12268) se zachováním všech zásad a pravidel vedení operativní evidence majetku státu. §26/3

14) Vedení operativní evidence majetku státu zahájené podle dosavadních právních předpisů se ukončí za podmínek podle zvláštního ustanovení zákona269)§26/4, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení zákona270) vede příslušná organizační složka státu271) v operativní evidenci majetku státu, a to až do doby konečného naložení s tímto majetkem státu, přičemž ponechá-li si majetek státu u sebe nebo se jí nepodaří na264)

§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku. § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 266) § 63 zákona – Zánik přenesené působnosti při výkonu prozatímní správy, § 64 zákona – Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů po zániku přenesené působnosti při výkonu prozatímní správy. 267) § 26 odst. 2 této vyhlášky. 268) § 26 odst. 1 této vyhlášky. 269) § 15 odst. 4 zákona. 270) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 271) § 11 zákona. 265)

159

Právní postavení a hospodaření

ložit s majetkem státu konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle zvláštního ustanovení zákona272), operativní evidenci majetku státu ukončí a postupuje podle zvláštního ustanovení zákona273)§15/4, a způsobem stanoveným touto vyhláškou. Doba 2 let stanovená zákonem běží v těchto případech od 1. ledna 2001. §26/4

272)

§ 15 odst. 1 zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla, přičemž v případě nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, také zajistí, aby byl proveden záznam do katastru nemovitostí, pro jehož provedení je v tomto případě písemností osvědčující příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu její prohlášení o vzniku práva. 273) § 14 odst. 2 zákona. Nestanoví-li zákon (§ 15 zákona) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) majetek (včetně pohledávek) státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předp isů.

160

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Rejstřík podstat majetku státu 1) Do rejstříku podstat majetku274) státu podle zvláštního ustanovení zákona275) se zapisuje každý případ takového majetku státu, a to v pořadí, ve kterém se příslušná organizační složka státu276) o jednotlivém případu takového majetku státu dozvěděla. Zahrnuje-li případ majetku státu skupinu více položek majetku státu277), učiní se o případu takového majetku státu jeden zápis. Jednotlivé zápisy se v průběhu let číslují bez přerušení. §8/2 2) Věcné označení případu majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona278) se řídí právním důvodem nabytí majetku státem, popřípadě důvodem podle zvláštního ustanovení zákona279)§8/3, které stanoví, že s majetkem státu§10, o kterém se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace podle zákona nehospodaří§10/b, hospodaří organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona280), přičemž nestanoví-li zvláštní ustanovení zákona281) jinak, tyto organizační složky státu s tímto majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle zákona§10. Zároveň se uvádí souvztažné údaje předepsané podle odstavce 4 až 6282) pro jmenný index k rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona 283).§8/3 3) Rejstřík podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona284) je vázaný a jeho jednotlivé listy jsou očíslovány a prošity. Je opatřen údajem o počtu listů, které obsahuje, v místě prošití je opatřen pečetí a je opatřen podpisem vedoucího zaměstnance příslušné organizační složky státu285), který v daném období řídí útvar286) zajišťující hospodaření s majetkem státu. V rejstříku podstat majetku státu se vyznačí den, měsíc a rok, kdy bylo započato s jeho vedením.§8/1 274)

Včetně pohledávek. § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 276) § 11 zákona. 277) Například v případě dědictví. 278) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 279) § 10 písm. b) zákona. 280) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 281) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 282) § 9 této vyhlášky. 283) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 284) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 285) § 11 zákona. 286) Vnitřní organizační jednotku. 275)

161

Právní postavení a hospodaření

4) K rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona287) se vede jmenný index, a to abecedně podle příjmení nebo názvu posledního vlastníka majetku, popřípadě jiného oprávněného, pokud je znám. Není-li poslední vlastník majetku, popřípadě jiný oprávněný, znám, zapisují se jednotlivé případy takového majetku státu do jmenného indexu k rejstříku podstat majetku státu abecedně podle §9/1 — katastrálního území, jde-li o nemovitou věc288)§9/1/a — názvu orgánu, který jiný majetek příslušné organizační složce státu289) předal nebo je původcem právního důvodu nabytí takového majetku státem§9/1/b. 5) Jednotlivé případy majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona290)§9/2, které stanoví, že s majetkem státu§10, o kterém se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace podle zákona nehospodaří§10/b, hospodaří organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona291), přičemž nestanoví-li zvláštní ustanovení zákona292) jinak, tyto organizační složky státu s tímto majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle zákona§10, se do jmenného indexu k rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona293) zapisují abecedně podle názvu příslušné organizační složky státu294) nebo státní příspěvkové a jiné organizace295), která byla s takovým majetkem státu naposledy příslušná hospodařit, a není-li známa, pod označením stát.§9/2 287)

§ 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 289) § 11 zákona. 290) § 10 písm. b) zákona. 291) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 292) § 20 zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením. 293) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 288)

162

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

6) K údajům podle odstavce 4 a 5296) se vždy poznamená pořadové číslo, pod kterým je případ majetku státu veden v rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona297).§9/3 7) Zjistí-li se dodatečně, že se nejedná o majetek státu, poznamená se to po ukončení případu takového majetku v rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona298).§8/4

294)

§ 11 zákona. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 296) § 9 odst. 1 a 2 této vyhlášky. 297) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 298) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 295)

163

Právní postavení a hospodaření

Dokladový spis, seznam, popis a ocenění majetku státu 1) Pro každý případ majetku299) státu vedený v rejstříku podstat majetku státu300) podle zvláštního ustanovení zákona301) se založí a vede samostatný dokladový spis majetku státu. Označuje se pořadovým číslem případu majetku státu v souladu s rejstříkem podstat majetku státu a rozpočtovým rokem302), ve kterém byl případ majetku státu zapsán v rejstříku podstat majetku státu. Jednotlivé listy dokladového spisu majetku státu se číslují v časovém sledu a jeho obsah se průběžně vede na samostatném listu. Do dokladového spisu majetku státu se zakládají veškeré písemnosti k případům majetku státu.§13/1 2) Seznam, popis a ocenění majetku státu tvoří součást dokladového spisu majetku státu a označuje se pořadovým číslem, pod kterým je případ majetku státu veden v rejstříku podstat majetku státu podle zvláštního ustanovení zákona 303).§10/1 3) Majetek státu se v seznamu majetku státu rozepisuje podle jednotlivých položek majetku státu, přičemž — u každé položky majetku státu se uvede místo, popřípadě způsob uložení, a jde-li o pohledávku nebo jiné právo, údaje o dlužníkov i — v rámci jedné položky majetku státu lze počtem kusů uvést pouze druhově shodné části majetku státu, které mají nepatrnou cenu nebo jsou bezcenné.§10/2 Jestliže v souvislosti s nabytím majetku přešly na stát dluhy předchozího vlastníka nebo je majetek zatížen zástavním právem304), které přechodem na stát nezaniká305), uvedou se v seznamu majetku státu přiměřeně podle odstavce 2 až 6306) i tyto dluhy a zástavní práva. Povinnost vedení závazků v účetnictví podle zvláštního ustanovení zákona307) tím není dotčena.§10/5 Zápisy v seznamu majetku státu lze doplnit, pokud jsou další související položky majetku státu nebo předepsané údaje zjištěny postupně. §10/1 4) Popis položek majetku státu se provede tak, aby umožňoval jejich identifikaci a vylučoval vzájemnou záměnu. §10/2 299)

Včetně pohledávek. § 8 této vyhlášky – Rejstřík podstat majetku státu. 301) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 302) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 303) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 304) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 305) § 41 zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13. 306) § 10 odst. 1 až 4 této vyhlášky. 307) § 38 zákona – Závazky státu. 300)

164

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

5) Pro údaj o ocenění věcí308) se zásadně použije ocenění podle jejich stavu309) v době, kdy se hospodaření s nimi příslušná organizační složka státu310) ujala. V případě nemovitých věcí311), dopravních prostředků a těch movitých věcí312), u nichž lze důvodně předpokládat vyšší cenu, jakož 308)

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 309) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek) státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvisl osti s výsledkovým účtem. 310) § 11 zákona. 311) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

165

Právní postavení a hospodaření

i v případě práv a jiných majetkových hodnot, u nichž nelze jejich cenu vyjádřit jmenovitou hodnotou, je pro tyto účely rozhodující ocenění podle zvláštních právních předpisů313) účinných ke dni ocenění, a jde-li o — věci prohlášené za kulturní památku314), umělecké předměty a sbírky muzejní nebo galerijní hodnoty315), lze pro tyto účely využít ocenění, které provede odborné pracoviště určené Ministerstvem kultury — archiválie316), lze pro tyto účely využít ocenění, které provede Ministerstvo vnitra. §10/3 6) Bylo-li ocenění provedeno znalcem buď v řízení předcházejícím převzetí majetku organizační složkou státu, anebo jinak při nabytí majetku státem, uvede se v seznamu majetku státu cena takto zjištěná.§10/3 Ocenění movitých věcí, které nevyžadují ocenění podle předchozí věty a odstavce 5317), může komisionálně provést příslušná organizační složka státu318). Doklady o způsobu ocenění podle předchozích vět a odstavce 5 jsou součástí dokladového spisu majetku státu. Bylo-li ocenění provedeno hromadně, lze se na uložení těchto dokladů v jiném dokladovém spisu majetku státu odvolat.§10/4 7) Dokladový spis majetku státu se uzavře po ukončení všech úkonů nezbytných pro naložení s majetkem státu, vymožení pohledávek a vypořádání dluhů a po úhradě nákladů s tím spojených.§13/3 S uzavřením dokladového spisu majetku státu dává písemný souhlas vedoucí zaměstnanec útvaru319) příslušné organizační složky státu320), který dokladový spis bezprostředně vede. Písemný souhlas s uložením a archivací321) dokladového spisu majetku státu dává vedoucí zaměstnanec příslušné organizační složky státu322).§13/5 312)

§ 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty. 313) Zejména zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 441/2013 Sb., o provedení zákona o oceňování majetku – oceňovací vyhláška ve znění pozdějších předpisů. 314) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 315) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů. 316) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 317) § 10 odst. 3 této vyhlášky. 318) § 11 zákona. 319) Vnitřní organizační jednotky. 320) § 11 zákona.

166

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

8) Nelze-li dokladový spis majetku státu uzavřít ani ve lhůtě podle zvláštního ustanovení zákona323)§13/3, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení zákona324) vede příslušná organizační složka státu325) v operativní evidenci majetku státu, a to až do doby konečného naložení s tímto majetkem státu, přičemž ponechá-li si majetek státu u sebe nebo se jí nepodaří naložit s majetkem státu konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle zvláštního ustanovení zákona326), operativní evidenci majetku státu ukončí a postupuje podle zvláštního ustanovení zákona327)§15/4, pokračuje se dále v jeho vedení podle potřeby. Tato skutečnost se poznamená v rejstříku podstat majetku státu328) podle zvláštního ustanovení zákona329) a zároveň se v seznamu, popisu a ocenění majetku státu uvede, se kterými položkami majetku státu bude příslušná organizační složka státu330) nadále hospodařit podle zvláštního ustanovení zákona 331).§13/3 9) Pokračováním ve vedení dokladového spisu majetku státu není dotčen postup podle zvláštního ustanovení zákona332)§13/3, které stanoví, že nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů333)§14/2. Při zaúčtování majetku státu v účetnictví se použije údaj o jeho ocenění podle dosavadní operativní evidence majetku státu.§13/3

321)

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. 322) § 8 odst. 1 této vyhlášky. Rejstřík podstat majetku státu je opatřen podpisem vedoucího zaměstnance příslušné organizační složky státu (§ 11 zákona), který v daném období řídí útvar (vnitřní organizační jednotku) zajišťující hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona. 323) § 15 odst. 4 zákona. 324) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 325) § 11 zákona. 326) § 15 odst. 1 zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla, přičemž v případě nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, také zajistí, aby byl proveden záznam do katastru nemovitostí, pro jehož provedení je v tomto případě písemností osvědčující příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu její prohlášení o vzniku práva. 327) § 14 odst. 2 zákona. Nestanoví-li zákon (§ 15 zákona) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) majetek (včetně pohledávek) státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předp isů. 328) § 8 této vyhlášky – Rejstřík podstat majetku státu. 329) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 330) § 11 zákona. 331) § 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 332) § 14 odst. 2 zákona. 333) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů.

167

Právní postavení a hospodaření

Skladní kniha majetku státu a přehled o pohybu klíčů 1) Skladní kniha majetku334) státu se vede zvlášť pro movité věci335), které má příslušná organizační složka státu336) uloženy ve skladu, a zvlášť pro cenné a drobné movité věci337), které má uloženy v trezoru. Je vázaná a jednotlivé listy jsou očíslovány. §11/1 2) Nejde-li o soubor movitých věcí jednoho druhu v rámci jednoho případu majetku státu338), zapisují se do skladní knihy majetku státu movité věci jednotlivě. Vedle výstižného popisu movité věci se uvádí i pořadové číslo příslušného případu majetku státu v souladu s rejstříkem podstat majetku státu339) podle zvláštního ustanovení zákona340) a datum, kdy k uložení movité věci došlo. Při výdeji movité věci ze skladu nebo z trezoru, se ve skladní knize majetku státu uvede kdy a z jakého důvodu se tak stalo a kdo movitou věc převzal. §11/2 3) Je-li movitá věc uložena v bezpečnostní schránce, platí ustanovení předchozích odstavců341) obdobně, přičemž o zvláštním způsobu uložení se ve skladní knize majetku státu provede poznámka.§11/3 4) O převzetí nebo pořízení klíčů, jejich uložení v trezoru nebo v bezpečnostní schránce a dalším nakládání s nimi se vede samostatný přehled o pohybu klíčů, do kterého se provádí zápisy obdobným způsobem jako do skladní knihy majetku státu. §12 5) V případě movitých věcí ve skladu, jakož i movitých věcí a klíčů v trezoru nebo v bezpečnostní schránce, s nimiž bude příslušná organizační složka státu342) nadále hospodařit podle zvláštního ustanovení zákona343), se o tom ve skladní knize majetku státu nebo v přehledu o pohybu klíčů učiní poznámka. Pokud dojde k převzetí movitých věcí a klíčů jiným útvarem344) příslušné organizační složky státu, evidence ve skladní knize majetku státu a v přehledu o pohybu klíčů se ukončí. §13/4

334)

Vyjma pohledávek. § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty. 336) § 11 zákona. 337) Včetně například vkladních knížek, listinných cenných papírů apod. 338) § 8 této vyhlášky – Rejstřík podstat majetku státu. 339) § 8 této vyhlášky – Rejstřík podstat majetku státu. 340) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 341) § 11 odst. 1 a 2 této vyhlášky. 342) § 11 zákona. 343) § 9 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu. 344) Vnitřní organizační jednotkou. 335)

168

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Závěrečná sestava majetku státu 1) Poté, kdy příslušná organizační složka státu345) s majetkem346) státu předepsaným způsobem naloží347) a vypořádá případně na stát přešlé dluhy , nejdéle však při skončení lhůty podle zvláštního ustanovení zákona349)§13/2, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení zákona350) vede příslušná organizační složka státu351) v operativní evidenci majetku státu, a to až do doby konečného naložení s tímto majetkem státu, přičemž ponechá-li si majetek státu u sebe nebo se jí nepodaří naložit s majetkem státu konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle zvláštního ustanovení zákona352), operativní evidenci majetku státu ukončí a postupuje podle zvláštního ustanovení zákona353)§15/4, vyhotoví a do dokladového spisu majetku státu354) zařadí závěrečnou sestavu majetku státu, ve které vyčíslí celkovou hodnotu — státem původně získaných aktiv 348)

345)

§ 11 zákona. Včetně pohledávek. 347) § 15 odst. 2 a 3 zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona není předmětem rozhodování podle § 14 odst. 7 zákona (stane-li se majetek státu pro organizační složku státu dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu, naloží organizační složka státu s tímto majetkem státu způsoby a za podmínek podle zákona) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona), pokud to zvláštní povaha majetku (včetně pohledávek) státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 19, § 19b a § 19c zákona se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) může majetek (včetně pohledávek) státu ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek (včetně pohledávek) státu účelně zpeněží v souladu se zákonem. Se zbylým majetkem (včetně pohledávek) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu řídí postupy sdílení majetku (včetně pohledávek) podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného předpisu Evropské unie. Pozemky, které jsou majetkem státu podle § 10 zákona a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, nabídne příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) přednostně Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské ani lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) dále postupuje podle § 15 odst. 2 zákona. 348) § 41 zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13. 349) § 15 odst. 4 zákona. 350) § 10 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11. 351) § 11 zákona. 352) § 15 odst. 1 zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 zákona příslušná organizační složka státu (§ 11 zákona) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla, přičemž v případě nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, také zajistí, aby byl proveden záznam do katastru nemovitostí, pro jehož provedení je v tomto případě písemností osvědčující příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu její prohlášení o vzniku práva. 346)

169

Právní postavení a hospodaření

— dosud skutečně přijatých plnění 355) a výnosů z prodeje majetku státu — dosud státem vypořádaných dluhů a výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů. §13/2

353)

§ 14 odst. 2 zákona. Nestanoví-li zákon (§ 15 zákona) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) majetek (včetně pohledávek) státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předp isů. 354) § 13 této vyhlášky – Dokladový spis a závěrečná sestava majetku státu. 355) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m).

170

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Zjišťování zájemců o nákup hmotných věcí 1) Pokud příslušná organizační složka státu356) nebo státní příspěvková a jiná organizace 357) zjišťuje výběrovým řízením358) zájemce o nákup — hmotné nemovité věci359), uveřejní podmínky výběrového řízení — na svých internetových stránkách a na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 360) — podle povahy prodávané hmotné nemovité věci a místních podmínek ještě alespoň jedním způsobem, a to například§21/1 v centrální evidenci361)§21/1/d, na specializovaných internetových stránkách k tomu určených§21/1/b, inzercí v regionálním nebo celostátním tisku§21/1/c, anebo v součinnosti s územním samosprávným celkem362)§21/1/a 356)

§ 9 a § 11 zákona. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 358) § 22 odst. 1 zákona. Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o nákup hmotné věci, se kterým bude organizační složka státu jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení nezakládají nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka státu postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky státu při zjišťování zájemce o nákup hmotné věci, stanovení podmínek a termínů výběrového řízení upraví prováděcí právní předpis. 359) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 360) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 361) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách. 362) Krajem nebo obcí. Podle zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů, se územními samosprávnými celky rozumí veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek (včetně pohledávek) a hospodaří podle vlastního rozpočtu, a to kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako základní územní samosprávné celky, tj. územní samosprávná společenství občanů. Viz také zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. 357)

171

Právní postavení a hospodaření

— hmotné movité věci363), uveřejní podmínky výběrového řízení — na svých internetových stránkách a na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových — podle povahy a stavu364) prodávané hmotné movité věci ještě jiným vhodným způsobem§21/2, avšak ne v případě zbraní365), střeliva, munice, výbušnin a bezpečnostního materiálu366) ozbrojených sil České republiky367), Ministerstva obrany, bezpečnostních sborů368) a Ministerstva vnitra, v jejichž případě uveřejní podmínky výběrového řízení vhodným způsobem podle povahy a stavu prodávané hmotné movité věci§21/3. 2) Pokud povaha prodávané hmotné věci nebo předpokládaný okruh zájemců o nákup hmotné věci neodůvodňuje stanovení doby delší, určí příslušná organizační složka státu369) nebo státní příspěvková a jiná organizace termín pro přihlášení zájemců o nákup hmotné věci v délce nepřesahující 1 měsíc. To platí obdobně i při vymezení lhůty pro výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci §22/4, přičemž — při zjišťování zájemců o nákup hmotné věci se vymezí základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě se uvede, že při jejich vyhodnocení budou posuzována v souhrnu jako rovnocenná §22/1 — je-li předmětem zamýšleného prodeje hmotná věc způsobilá ke komerčnímu využití, vymezí se jako první v pořadí nebo jediné kritérium výše kupní ceny370) a v rámci podmínek výběrového řízení se stanoví zpravidla i minimální kupní cena371)§22/2 363)

§ 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. 364) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvislosti s výsledkovým účtem. 365) Zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu ve znění pozdějších předpisů. 366) Například zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky – zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem ve znění pozdějších předpisů. 367) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky ve znění pozdějších předpisů. 368) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů. 369) § 9 a § 11 zákona. 370) § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k této věci. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

172

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

— jsou-li zjišťováni zájemci o nákup hmotné věci, u které je platnost smlouvy podmíněna povolením výjimky nebo schválením372) podle zákona, popřípadě jiným obdobným rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka zároveň s popisem hmotné věci a kritérii pro výběr vhodného kupce — zjišťuje-li zájemce o nákup hmotné věci organizační složka státu příslušná k hospodaření s majetkem státu podle zvláštního ustanovení zákona373), uvede se, v jakém rozsahu jsou z nabývání vyloučeny osoby podle zvláštního ustanovení zákona374), přichází-li vyloučení v úvahu§22/3. 3) Je-li předmětem zamýšleného prodeje hmotná věc v zahraničí, použije se postup podle odstavce 1375) a úvodního ustanovení odstavce 2376) přiměřeně.§24 4) Zjišťování zájemců o nákup hmotné věci může příslušná organizační složka státu377) nebo státní příspěvková a jiná organizace provádět podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný zájemce o nákup hmotné věci nebyl vybrán, anebo že s vybraným zájemcem o nákup hmotné věci nebyla smlouva uzavřena.§21/4 Při zjišťování zájemců o nákup hmotné věci opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit, přičemž při rozhodování o využití tohoto postupu se posuzuje zejména — povaha a stav prodávané hmotné věci — dostupné informace týkající se míry prodejnosti srovnatelného majetku — průběh a délka dosavadního zjišťování zájemců o nákup hmotné věci. §22/2 5) Po zjištění zájemců o nákup hmotné věci provede příslušná organizační složka státu378) nebo státní příspěvková a jiná organizace výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy za podmínek stanovených zákonem. §23/2 371)

§ 22 odst. 2 zákona. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, sjedná se cena při úplatném převodu hmotné věci nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, pokud nebyl předmět dražby vydražen. 372) Souhlasem. 373) § 11 zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10. 374) § 18 zákona – Vyloučení osob z nakládání s majetkem státu podle § 10. 375) § 21 odst. 1 až 3 této vyhlášky. 376) § 22 odst. 4 této vyhlášky. 377) § 9 a § 11 zákona. 378) § 9 a § 11 zákona.

173

Právní postavení a hospodaření

6) Změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se příslušná organizační složka státu379) nebo státní příspěvková a jiná organizace rozhodla převést hmotnou věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, nebo jsou-li pro to jiné závažné důvody §23/1; §23/3 — zjišťování zájemců o nákup hmotné věci§23/1 — provádění výběru vhodného kupce nebo jednání s vybranou osobou §23/3 se ukončí§23/1; §23/3 a zúčastnění zájemci o nákup hmotné věci§23/1 nebo vybraná osoba§23/3 se o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí.§23/1; §23/3 7) Ustanovení odstavce 3380) se nepoužije, bylo-li se zjišťováním vhodných zájemců o nákup nebo jiný úplatný převod majetku státu a s výběrem vhodného kupce formou veřejného návrhu na uzavření smlouvy a obchodní veřejné soutěže započato před 1. lednem 2001 .§29

379) 380)

174

§ 9 a § 11 zákona. § 24 této vyhlášky.

Vyhláška č. 62/2001 Sb.

Nakládání s majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby 1) Majetek381) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace382) ani jiné právnické383) a fyzické osoby, si příslušné organizační složky státu384) nebo státní příspěvkové a jiné organizace ponechají a zajistí jeho využívání způsoby a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností, povahy a stavu tohoto majetku státu hledají dále vhodný způsob, jak s ním naložit.§20/1 2) Obdobně postupují, jde-li o majetek státu nezpůsobilý k dalšímu využití, se kterým se dosud naložit nepodařilo §20/1, přičemž — v případě staveb, které jsou ve špatném technickém stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují výnosy z jejich užívání, nebo které jsou zcela nevyužitelné a nelze s nimi ani s jejich částmi jinak naložit hospodárněji, zajistí jejich odstranění v souladu se zvláštními právními předpisy385)§20/3 — hmotné movité věci386) nebo jejich části, které mohou být využity jako druhotná surovina, nabídnou osobám, které se zabývají výkupem druhotných surovin §20/2, avšak — v případě bezcenných hmotných movitých věcí, s nimiž nelze hospodárněji naložit ani jinak, zajistí jejich fyzickou likvidaci nebo se jich jinak zbaví v souladu se zvláštními právními předpisy387)§20/3 — obdobně podle předchozího bodu388) postupují, pokud by nakládáním s majetkem státu ve prospěch jiných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo jiných právnických389) a fyzických osob docházelo k porušování právních předpisů a tyto důsledky nelze v případě movitých věcí390) vyloučit bez neúměrných nákladů ani jejich úpravou §20/4. 381)

Včetně pohledávek. § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 383) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 384) § 9 a § 11 zákona. 385) Například zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. 386) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. 387) Například zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. 388) § 20 odst. 3 věta druhá této vyhlášky. 382)

175

Právní postavení a hospodaření

389)

Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 390) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty.

176

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ze dne 30. ledna 2017, nabylo účinnosti dnem 1. dubna 20171).2) Toto nařízení vlády bylo novelizováno nařízením vlády č. 244/2020 Sb., ze dne 27. dubna 2020, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2020, nařízením vlády č. 231/2022 Sb., ze dne 20. července 2022, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2023. Toto nařízení vlády stanoví rozsah a strukturu údajů vedených v centrálním registru administrativních budov3), termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací4), které je poskytly, a dalších organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací. §1/1 Podle tohoto nařízení vlády postupují státní příspěvkové a jiné organizace v působnosti zákona. Upravuje-li toto nařízení vlády postupy zřizovatelů organizačních složek státu, týkají se tyto postupy také zřizovatelů5) státních příspěvkových a jiných organizací. §1/2 Rozsah a struktura údajů vedených v centrálním registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 Přístup k údajům vedeným v centrálním registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Poskytování údajů centrálnímu registru administrativních budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

1)

Prováděcí právní předpis zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Dále jen zákon a toto nařízení vlády. 2) Nevyplývá-li z ustanovení tohoto nařízení vlády nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto nařízení vlády také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona. 3) § 14a zákona. 4) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 5) Zakladatelů.

177

Právní postavení a hospodaření

Rozsah a struktura údajů vedených v centrálním registru administrativních budov 1) Rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov6) stanoví příloha č. 1 až 12 tohoto nařízení vlády ve struktuře odpovídající aplikaci§2/1 — Areál§2/1/a — Pozemek§2/1/b — Objekt§2/1/c — Jednotka§2/1/d — Podlaží§2/1/e — Prostor§2/1/f — Prvky vybavení§2/1/g — Právní vztah§2/1/h — Fyzické osoby§2/1/i — Ekonomické subjekty§2/1/j — Ekonomické údaje§2/1/k — Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení§2/1/l. 2) Údaje podle ustanovení odstavce 17)§2/2, které stanoví, že rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov stanoví příloha č. 1 až 12 tohoto nařízení vlády ve struktuře odpovídající aplikaci §2/1 — Podlaží§2/1/e — Prostor§2/1/f — Prvky vybavení§2/1/g, se v centrálním registru administrativních budov vedou pouze v případě, jsou-li stav a provedení objektu zdokumentovány nebo pasportizovány způsobem, který je slučitelný s vedením údajů v centrálním registru administrativních budov.§2/2

6) 7)

178

§ 14a zákona. § 2 odst. 1 písm. e), f) a g) tohoto nařízení vlády.

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb.

Přístup k údajům vedeným v centrálním registru administrativních budov 1) Údaje vedené v centrálním registru administrativních budov8) pro účely hospodaření s nemovitými věcmi9) evidovanými v centrálním registru administrativních budov zpracovává a výstupy z jejich zpracování v centrálním registru administrativních budov zpřístupňuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových10) — organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím11) — vládou České republiky pověřenému poradnímu a koordinačnímu orgánu 12).§7 2) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace — mají v centrálním registru administrativních budov přístup k údajům, které mu poskytují, přičemž — k dalším údajům centrálního registru administrativních budov mají přístup podle přidělených uživatelských oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov§4/2 8)

§ 14a zákona. § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 10) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. 11) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 12) § 14a odst. 4 zákona. Změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí evidovaných v centrálním registru administrativních budov a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu. Vláda České republiky vydá svým usnesením statut tohoto poradního a koordinačního orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny podle věty první. Rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle zá kona. 9)

179

Právní postavení a hospodaření

— bez ohledu na to, zda údaje centrálnímu registru administrativních budov poskytují nebo neposkytují, mohou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových požádat o poskytnutí dalších údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, které jim Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových poskytne ve strojově čitelné formě §4/3 — sdílí údaje vedené v centrálním registru administrativních budov v rozsahu a za podmínek stanovených uživatelskými oprávněními pro přístup do centrálního registru administrativních budov §4/1. 3) Uživatelská oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov přiděluje na základě žádosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových§4/1 — organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím§4/1/a, které mohou zároveň požádat o přidělení uživatelských oprávnění také pro své zástupce ve vládou České republiky pověřeném poradním a koordinačním orgánu §5/2 — vládou České republiky pověřenému poradnímu a koordinačnímu orgánu§4/1/b. 4) O přidělení uživatelských oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov požádají §5/1; §6/1 — organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém§5/1 — se staly příslušné hospodařit s nemovitou věcí ve vlastnictví státu evidovanou v centrálním registru administrativních budov §5/1/a — nemovitá věc, se kterou jsou příslušné hospodařit, nabyla charakter nemovité věci evidované v centrálním registru administrativních budov§5/1/b — započaly s užíváním13) nebo požíváním14) nemovité věci nebo její části ve vlastnictví státu evidované v centrálním registru administrativních budov, se kterou je příslušná hospodařit jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, anebo započaly s užíváním nebo požíváním nemovité věci nebo její části ve vlastnictví státu, se kterou je příslušná hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona §5/1/c 13)

§ 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 14) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

180

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb.

— započaly s užíváním nebo požíváním nemovité věci nebo její části evidované v centrálním registru administrativních budov, která není ve vlastnictví státu§5/1/d — organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, které neposkytují údaje centrálnímu registru administrativních budov, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových §6/1; §8/1 — do 1 měsíce ode dne svého vzniku§6/1 — nejpozději do 1 měsíce od 1. dubna 2017 §8/1, aby se mohly seznamovat s informacemi o centrálním registru administrativních budov a sledovat nabídky užívání nebo požívání nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu evidovaných v centrálním registru administrativních budov §6/1; §8/1. 5) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových přidělí uživatelská oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov do 10 pracovních dnů od doručení žádosti podle odstavce 3 a 4 15).§5/3; §6/2 6) Z důvodu hospodárnosti provozu centrálního registru administrativních budov může Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových přizpůsobit počet a rozsah uživatelských oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov množství nemovitých věcí v něm evidovaných organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi a četnosti jejich vstupu do centrálního registru administrativních budov. Tím však nesmí být narušena funkce centrálního registru administrativních budov stanovená zákonem ani poskytování údajů centrálnímu registru administrativních budov a jejich sdílení v souladu s tímto nařízením vlády.§5/4

15)

§ 4 odst. 1, § 5 odst. 1 a 2 a § 6 odst. 1 tohoto nařízení vlády.

181

Právní postavení a hospodaření

Poskytování údajů centrálnímu registru administrativních budov 1) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace16) zaznamenávají v centrálním registru administrativních budov17) nové údaje nebo v něm stávající údaje aktualizují§3/1 — do 10 pracovních dnů od vydání usnesení vlády České republiky, popřípadě rozhodnutí nebo doporučení vládou České republiky pověřeného poradního a koordinačního orgánu18), jde-li o aplikaci USNESENÍ / ROZHODNUTÍ / DOPORUČENÍ a organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, jejichž zástupci ve vládou České republiky pověřeném poradním a koordinačním orgánu zajišťují administrativně a organizačně jeho činnost§3/3 — do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nastala skutečnost mající za následek§3/1/a; §3/2 — vznik nebo aktualizaci údajů, jde-li o aplikaci AREÁL, POZEMEK, OBJEKT a JEDNOTKA, a v případě objektů, u kterých byly zdokumentovány nebo pasportizovány stav a provedení v souladu s ustanovením odstavce 519) a zvláštním ustanovením tohoto nařízení vlády20) §3/1/a , které stanoví, že údaje podle zvláštního ustanovení tohoto nařízení vlády21) se v centrálním registru administrativních budov vedou pouze v případě, jsou-li stav a provedení objektu zdokumentovány nebo pasportizovány způsobem, který je slučitelný s vedením údajů v centrálním registru administrativních budov §2/2, i jde-li o aplikaci PODLAŽÍ, PROSTOR a PRVKY VYBAVENͧ3/1/a — aktualizaci údajů v aplikaci PRÁVNÍ VZTAH, ve které doplní související užívací a provozní právní vztahy k objektu a jednotce a vyplní ostatní údaje podle přílohy č. 8 tohoto nařízení vlády §3/2 — do 28. února, 30. dubna, 31. července a 31. října, jde-li o údaje o skutečném počtu zaměstnanců nebo jiných osob umístěných v objektu nebo jeho části za uplynulé čtvrtletí v aplikaci EKONOMICKÉ ÚDAJE§3/1/c — do 28. února, jde-li o §3/1/d; §3/1/e 16)

§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 17) § 14a zákona. 18) § 14a odst. 4 zákona. Změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí evidovaných v centrálním registru administrativních budov a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu. Vláda České republiky vydá svým usnesením statut tohoto poradního a koordinačního orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny podle věty první. Rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle zá kona. 19) § 2 odst. 3 tohoto nařízení vlády. 20) § 2 odst. 2 tohoto nařízení vlády. 21) § 2 odst. 1 písm. e), f) a g) tohoto nařízení vlády (aplikace PODLAŽÍ, PROSTOR a PRVKY VYBAVENÍ).

182

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb.

— povinné ekonomické údaje za předchozí rozpočtový rok 22) podle stavu k 31. prosinci v aplikaci EKONOMICKÉ ÚDAJE§3/1/d — údaje o roční spotřebě — elektrické energie v kWh — plynu, studené vody a teplé vody v m3 týkající se objektů ve vlastnictví státu za předchozí rozpočtový rok podle stavu k 31. prosinci v aplikaci OBJEKT§3/1/e — jednou ročně nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nastala skutečnost mající za následek vznik nebo aktualizaci údajů o roční spotřebě tepla v GJ týkajících se objektů ve vlastnictví státu §3/1/f. 2) Při vydání usnesení, rozhodnutí nebo doporučení vládou České republiky pověřeným poradním a koordinačním orgánem, které se týká nemovité věci23) v centrálním registru administrativních budov dosud neevidované, započne organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s poskytováním údajů centrálnímu registru administrativních budov podle odstavce 124) neprodleně po zaevidování této nemovité věci v centrálním registru administrativních budov.§3/4 3) Neposkytuje-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace údaje centrálnímu registru administrativních budov, započne s poskytováním údajů podle odstavce 1 a 225) do 1 měsíce ode dne, kdy získala uživatelská oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov.§3/5 22)

Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 23) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku. 24) § 3 odst. 1 až 3 tohoto nařízení vlády. 25) § 3 odst. 1, 2 a 4 tohoto nařízení vlády.

183

Právní postavení a hospodaření

4) Poskytování údajů centrálnímu registru administrativních budov může s využitím vlastních uživatelských oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov zajišťovat za organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci, které se údaje týkají, její zřizovatel26), věcně příslušný ústřední správní úřad 27), anebo jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace 28)§3/6, přičemž — zástupce započne s poskytováním údajů podle odstavce 1 a 229) do 1 měsíce ode dne, kdy organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, které se údaje týkají, splnila kterýkoli z důvodů k podání žádosti o přidělení uživatelských oprávnění pro přístup do centrálního registru administrativních budov§3/7 — splňuje-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, které se údaje týkají, důvody podle předchozího bodu30) k 1. dubnu 2017, započne zástupce s poskytováním údajů podle odstavce 1 a 231) do 1 měsíce od 1. dubna 2017, ledaže tyto údaje centrálnímu registru administrativních budov k 1. dubnu 2017 již poskytuje §8/2 — zástupce provádí nabídku užívání32) nebo požívání33) nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu evidovaných v centrálním registru administrativních budov, s nimiž je organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, které se údaje týkají, příslušná hospodařit§6/3. V případech podle odstavce 5 a 634) přitom zástupce postupuje obdobně podle odstavce 5 a 6.§2/5 Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, které se údaje týkají, musí zástupci poskytnout nezbytnou součinnost.§3/6; §2/5; §6/3 26)

Zakladatel. Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. 28) Zástupce. 29) § 3 odst. 1, 2 a 4 tohoto nařízení vlády. 30) § 3 odst. 7 tohoto nařízení vlády. 31) § 3 odst. 1, 2 a 4 tohoto nařízení vlády. 32) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. 33) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. 34) § 2 odst. 3 a 4 tohoto nařízení vlády. 27)

184

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb.

5) Provádí-li organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace zdokumentování nebo pasportizaci stavu a provedení nového, v centrálním registru administrativních budov dosud neevidovaného objektu, anebo upravují-li zdokumentování nebo pasportizaci objektu v centrálním registru administrativních budov evidovaného, zaznamenají údaje o zdokumentování nebo pasportizaci v centrálním registru administrativních budov do 1 měsíce po ukončení zdokumentování nebo pasportizace nebo jejich úprav, přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových35) jim výsledek záznamu sdělí do 15 kalendářních dnů po provedení záznamu, anebo je vyzve k opravě tak, aby údaje o zdokumentování nebo pasportizaci byly slučitelné s vedením údajů v centrálním registru administrativních budov.§2/3 6) Po uvedení novostavby evidované v centrálním registru administrativních budov do stavu způsobilého k užívání podle zvláštního právního předpisu36) předají organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových kopii její projektové dokumentace v elektronickém formátu podle přílohy č. 3 tohoto nařízení vlády. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zaznamená kopii projektové dokumentace v aplikaci OBJEKT jako její přílohu.§2/4

35) 36)

Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

185

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 1 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci AREÁL. Aplikace Areál

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Datový typ

Areál Evidenční číslo areálu dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 3)

Ne

Ne

textové pole

Název

Ano

Ano

textové pole

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Jméno

Ano

Ano

textové pole

Příjmení

Ano

Ano

textové pole

E-mailová adresa

Ano

Ano

textové pole

Telefonní číslo

Ano

Ano

číslo

Ano

Ano

odkaz4)

Ano5)

Ano6)

odkaz

Veřejný vodovod

Ne

Ne

číselník

Veřejná kanalizace

Ne

Ne

číselník

Kontaktní údaje

Objekty Objekty Pozemky Pozemky Pasportizace Pasportizační údaje

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 4) Reference na již existující data v systému. 5) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 6) Vyplňuje se pouze v případě, že pozemek v nestátním vlastnictví je najímán společně s částí nestátního objektu nebo je potřebný k ověření nestátního objektu, který nemá číslo popisné nebo evidenční. 2)

187

Právní postavení a hospodaření Plyn

Ne

Ne

číselník

Elektřina

Ne

Ne

číselník

Zpevněná komunikace

Ne

Ne

číselník

Význam obce

Ne

Ne

číselník

Úřady v obci

Ne

Ne

číselník

Poloha v obci

Ne

Ne

číselník

Okolní zástavba a životní prostředí v okolí

Ne

Ne

číselník

Obchod, služby a kultura v okolí

Ne

Ne

číselník

Školství a sport v okolí

Ne

Ne

číselník

Parkovací možnosti v okolí

Ne

Ne

číselník

Zdravotnická zařízení v okolí

Ne

Ne

číselník

Veřejná doprava v okolí

Ne

Ne

číselník

Obyvatelstvo v okolí

Ne

Ne

číselník

Možnost stravování v rámci areálu

Ne

Ne

číselník

Ano7)

Ne

odkaz

Prvky vybavení Prvky vybavení

7)

188

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance.

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci POZEMEK. Aplikace Pozemek

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2) 3)

Datový typ

Evidenční číslo pozemku dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 4)

Ne

Ne

textové pole

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Pořizovací cena5) pozemku

Ano

Ne

číslo

Areál

Ano

Ano

odkaz6)

Jméno

Ano

Ano

textové pole

Příjmení

Ano

Ano

textové pole

E-mailová adresa

Ano

Ano

textové pole

Telefonní číslo

Ano

Ano

číslo

Ano

Ano

odkaz

Pozemek

Kontaktní údaje

Objekt Objekt7) Katastr Katastrální údaje

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) Vyplňuje se pouze v případě, že pozemek v nestátním vlastnictví je najímán společně s částí nestátního objektu nebo je potřebný k ověření nestátního objektu, který nemá číslo popisné nebo evidenční. 4) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 5) § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Cena, za kterou byl majetek (včetně pohledávek) pořízen (cena pořízení majetku), a náklady s jeho pořízením související. 6) Reference na již existující data v systému. 7) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

189

Právní postavení a hospodaření Obec

Ano

Ano

číselník

Katastrální území

Ano

Ano

číselník

Parcelní číslo8) – kmenové číslo

Ano

Ano

číslo

Parcelní číslo – číslo poddělení 9)

Ano

Ano

číslo

Druh číslování

Ano

Ano

číselník

Typ parcely10)

Ano

Ne

číselník

Zdroj evidence parcel ve zjednodušené evidenci

Ano

Ano

číselník

List vlastnictví dle katastru nemovitostí

Ano

Ano

číslo

Jiná omezení

Ne

Ne

číselník

Ochranné pásmo

Ne

Ne

číselník

Poznámka k ochrannému pásmu

Ne

Ne

textové pole

Výměra dle katastru nemovitostí

Ano

Ano

číslo

Druh pozemku dle registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Ano

Ano

číselník

Způsob využití dle registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Ano

Ano

číselník

Ano

Ano

číselník

Ano11)

Ne

číselník

Ne

Ne

číselník

Údaje o vlastnictví Vlastnictví Věcná břemena nezapsaná v katastru nemovitostí Věcná břemena nezapsaná v katastru nemovitostí Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Seznam subjektů dle katastru nemovitostí Název

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Typ práva

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

8)

Parcelní číslo tvoří buď samostatné kmenové číslo, nebo zlomek, v jehož čitateli je kmenové číslo a ve jmenovateli je číslo poddělení. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 10) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 11) Vyplňuje se povinně v případě, že je organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona) o věcném břemenu nezapsaném v katastru nemovitostí obeznámena. 9)

190

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Podíl

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Evidence Údaje o zařazení do evidence Důvod zařazení

Ano

Ano

číselník

Způsob nového nabytí / užívání12)

Ano

Ano

číselník

Údaje o změně příslušnosti hospodařit Důvod změny13)

Ano

Ne

textové pole

Datum změny14)

Ano

Ne

datum

Důvod vyřazení15)

Ano

Ano

číselník

Datum vyřazení16)

Ano

Ano

datum

Realizační cena17)

Ano

Ne

číslo

Komentář

Ne

Ne

textové pole číselník

Údaje o vyřazení z evidence

Údaje o nabyvateli Typ nabyvatele18)

Ano

Ne

Název nabyvatele19)

Ano

Ne

odkaz

Způsob realizace20)

Ano

Ne

číselník

Podíl21)

Ano

Ne

textové pole

Prvky vybavení

12)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 14) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 15) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 16) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 17) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 18) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 19) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 20) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 21) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 13)

191

Právní postavení a hospodaření Ano

Ne

odkaz

Ano

Ne

odkaz

Rozhodnutí o trvalé / dočasné nepotřebnosti

Ano

Ne

číselník

Datum rozhodnutí

Ano

Ne

datum

Datum dočasné nepotřebnosti od25)

Ano

Ne

datum

Datum dočasné nepotřebnosti do26)

Ano

Ne

datum

Nabídnutí

Ano

Ne

číselník

Předáno k rozhodnutí regionální dislokační komisi / vládní dislokační komisi / vládě České republiky

Ne

Ne

číselník

Zájemce o nepotřebný majetek státu a datum

Ne

Ne

textové pole

Zveřejnění

Ano

Ne

číselník

Adresa pro podání nabídky – číslo popisné

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – ulice

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – obec

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – PSČ

Ano

Ne

textové pole

Doba pronájmu nebo propachtování do

Ne

Ne

textové pole

Datum nabídnutí nepotřebného majetku státu

Ano

Ne

datum

Datum zveřejnění nepotřebného majetku státu od

Ano

Ne

datum

Datum zveřejnění nepotřebného majetku státu do

Ano

Ne

datum

Odkaz na nabídku I

Ne

Ne

textové pole

Prvky vybavení22) Právní vztahy Právní vztahy23) Nepotřebnost24) Údaje o nepotřebnosti

Odkaz na nabídku II

Ne

Ne

textové pole

Poznámka k nabídce

Ne

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – jméno

Ano

Ne

textové pole

22)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 24) Je nutné vyplnit při vzniku nepotřebnosti majetku státu. Po vyplnění lze majetek státu nabízet v centrálním registru administrativních budov (§ 14a zákona). 25) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 26) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 23)

192

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Kontaktní osoba, která nabídku řeší – příjmení

Ano

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – e-mail

Ano

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – telefon

Ano

Ne

textové pole

Vlastnický podíl

Ano

Ne

textové pole

193

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci OBJEKT. Aplikace Objekt

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Evidenční číslo objektu dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 3)

Ne

Ne

číslo

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Pořizovací cena4) objektu

Ano

Ne

číslo

Provedena pasportizace objektu

Ano

Ne

číselník

Hlavní stavba

Ano

Ano

číselník

Příznak adresy areálu

Ano

Ano

číselník

Areál

Ano

Ano

odkaz5)

Druh objektu

Ano

Ano

číselník

Účel užití objektu

Ano

Ano

číselník

Jméno

Ano

Ano

textové pole

Příjmení

Ano

Ano

textové pole

E-mailová adresa

Ano

Ano

textové pole

Telefonní číslo

Ano

Ano

číslo

Ano

Ano

číselník

Datový typ

Objekt

Kontaktní údaje

Geografické členění Obec

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 4) § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Cena, za kterou byl majetek (včetně pohledávek) pořízen (cena pořízení majetku), a náklady s jeho pořízením související. 5) Reference na již existující data v systému. 2)

195

Právní postavení a hospodaření Adresa (možnost více adres) Ulice

Ano

Ano

textové pole

Číslo popisné / bez čísla popisného 6)

Ano

Ano

číslo / text

Číslo orientační7)

Ano

Ano

číslo

Číslo evidenční8)

Ano

Ano

číslo

Obec

Ano

Ano

textové pole

Část obce

Ne

Ne

textové pole

Stát

Ne

Ne

textové pole

PSČ

Ano

Ano

číslo

Datum ověření

Ano

Ano

datum

Poznámka k adrese

Ne

Ne

textové pole

GPS souřadnice

Ano

Ano

číslo

Ano

Ne10)

odkaz

Ano

Ne

odkaz

Ano

Ne

odkaz

Ano

Ne

odkaz

Pozemky Pozemky9) Podlaží Podlaží11) Prostory Prostory12) Jednotky Jednotky13) Katastr Katastrální údaje

6)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 8) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 9) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 10) Vyplňuje se pouze v případě, že objekt nemá číslo popisné nebo evidenční. 11) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 12) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 13) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 7)

196

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Obec

Ano

Ano

číselník

Část obce

Ano

Ano

číselník

Katastrální území

Ano

Ano

číselník

Číslo objektu (číslo popisné / číslo evidenční) dle registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Ano

Ano

číslo

Typ stavby dle registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Ano

Ano

číselník

Způsob využití stavby dle registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Ano

Ano

číselník

List vlastnictví dle katastru nemovitostí

Ano

Ano

číslo

Pozemek14) 15)

Ano

Ne

odkaz

Jiná omezení

Ne

Ne

číselník

Ochranné pásmo

Ne

Ne

číselník

Poznámka k ochrannému pásmu

Ne

Ne

textové pole

Stavba podléhá zápisu do katastru nemovitostí

Ano

Ano

číselník

Poznámka k údajům v katastru nemovitostí

Ne

Ne

textové pole

Datum posledního ověření v katastru nemovitostí

Ano

Ano

datum

Vlastnictví

Ano

Ano

číselník

Soulad vlastnictví (stavba / pozemek)

Ano

Ne

číselník

Ne

Ne

číselník

Údaje o vlastnictví

Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Seznam subjektů dle katastru nemovitostí Název

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Typ práva

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Podíl

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Využití Využití Kapacita kancelářských ploch (maximální počet osob)

14) 15)

Ano

Ne

číslo

Vyplňuje se pouze v případě, že objekt nemá číslo popisné nebo evidenční. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance.

197

Právní postavení a hospodaření Počet nadzemních podlaží

Ano

Ne

Počet podzemních podlaží

Ano

Ne

číslo číslo

Obestavěný prostor dle ČSN v m3

Ano

Ne

číslo

Užitná plocha celkem

Ano

Ne

číslo

Počet kanceláří

Ano

Ne

číslo

Kancelářská plocha celkem

Ano

Ne

číslo

Počet bytů u objektů s byty

Ano

Ne

číslo

Plocha bytů celkem

Ano

Ne

číslo

Plocha ostatní celkem

Ano

Ne

číslo

Evidence Údaje o zařazení do evidence Důvod zařazení

Ano

Ano

číselník

Způsob nového nabytí / užívání16)

Ano

Ano

číselník

Důvod změny17)

Ano

Ne

textové pole

Datum změny18)

Ano

Ne

datum

Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 19)

Ano

Ne

odkaz

Důvod vyřazení20)

Ano

Ano

číselník

Datum vyřazení21)

Ano

Ano

datum

Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 22)

Ano

Ano

odkaz

Realizační cena23)

Ano

Ne

číslo

Údaje o změně příslušnosti hospodařit

Údaje o vyřazení z evidence

16)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 18) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 19) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 20) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 21) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 22) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 23) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 17)

198

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Komentář

Ne

Ne

textové pole číselník

Údaje o nabyvateli Typ nabyvatele24)

Ano

Ne

Název nabyvatele25)

Ano

Ne

odkaz

Způsob realizace26)

Ano

Ne

číselník

Podíl27)

Ano

Ne

textové pole

Elektronický zabezpečovací systém

Ano

Ne

číselník

Elektronický zabezpečovací systém – popis

Ne

Ne

textové pole

Pult centralizované ochrany

Ano

Ne

číselník

Pult centralizované ochrany – popis

Ne

Ne

textové pole

Elektrická požární signalizace

Ano

Ne

číselník

Elektrická požární signalizace – popis

Ne

Ne

textové pole

Garáže

Ano

Ne

číselník

Popis

Ne

Ne

textové pole

Počet míst28)

Ano

Ne

číslo

Parkovací stání

Ano

Ne

číselník textové pole

Pasportizace Vybavenost

Popis

Ne

Ne

Počet míst29)

Ano

Ne

číslo

Bezpečnostní služba

Ne

Ne

číselník

Bezpečnostní služba – popis

Ne

Ne

textové pole

Ano

Ne

číselník

Dostupnost Bezbariérový přístup

24)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 26) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 27) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 28) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 29) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 25)

199

Právní postavení a hospodaření Popis

Ne

Ne

textové pole

Záplavové území

Ano

Ne

číselník

Poloha objektu

Ano

Ne

číselník

Prvek kritické infrastruktury

Ano

Ne

číselník

Docházková vzdálenost na veřejnou dopravu

Ano

Ne

číslo

Popis

Ne

Ne

textové pole

Rok výstavby objektu

Ano

Ne

textové pole

Datum poslední kolaudace objektu

Ano

Ne

datum

Popis poslední kolaudace objektu

Ne

Ne

textové pole

Datum poslední pasportizace

Ano

Ne

datum

Proveden energetický audit

Ano

Ne

číselník

Datum provedení energetického auditu

Ano

Ne

datum

Průkaz energetické náročnosti budovy

Ano

Ne

číselník datum

Technické údaje

Datum získání průkazu energetické náročnosti budovy

Ano

Ne

Energeticky vztažná plocha v m2

Ano

Ne

číslo

Obálka budovy

Ano

Ne

číselník

Vytápění

Ano

Ne

číselník

Chlazení

Ano

Ne

číselník

Větrání

Ano

Ne

číselník

Úprava vlhkosti

Ano

Ne

číselník

Teplá voda

Ano

Ne

číselník

Osvětlení

Ano

Ne

číselník

Doporučení energetického auditu

Ne

Ne

textové pole

Radonové riziko

Ano

Ne

číselník

Objekt obsahuje azbest

Ano

Ne

číselník

Elektřina 230 V

Ano

Ne

číselník

Elektřina 400 V

Ano

Ne

číselník

Rozvod informačních a komunikačních technologií

Ano

Ne

číselník

Datové připojení

Ano

Ne

číselník

Klimatizace

Ano

Ne

číselník

200

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Konstrukce objektu

Ano

Ne

Vytápění – provedení

Ano

Ne

číselník číselník

Vytápění – popis

Ne

Ne

textové pole

Ohřev teplé vody – provedení

Ano

Ne

číselník

Ohřev teplé vody – popis

Ne

Ne

textové pole

Kuchyně

Ano

Ne

číselník

Hygienické zařízení

Ne

Ne

číselník

Výtahy – provedení

Ano

Ne

číselník

Výtahy – počet30)

Ano

Ne

číslo

Výtahy – popis

Ne

Ne

textové pole

Ano

Ne

odkaz

Ano

Ano

odkaz

Ano

Ano

odkaz

Ano

Ano

odkaz

Ano

Ne

číslo

Prvky vybavení Prvky vybavení Seznam prvků vybavení31) Ekonomika Ekonomické údaje Ekonomické údaje32) Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 33) Právní vztahy Právní vztahy34) Spotřeba Spotřeba Roční spotřeba elektřiny v kWh35)

30)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 32) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 33) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 34) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 35) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 31)

201

Právní postavení a hospodaření Roční spotřeba plynu v m336)

Ano

Ne

číslo

Roční spotřeba studené vody v m337)

Ano

Ne

číslo

Roční spotřeba teplé vody v m338)

Ano

Ne

číslo

Roční spotřeba tepla v GJ39)

Ano

Ne

číslo

Rok

Ano

Ne

číslo

Rozhodnutí o trvalé / dočasné nepotřebnosti

Ano

Ne

číselník

Datum rozhodnutí

Ano

Ne

datum

Datum dočasné nepotřebnosti od41)

Ano

Ne

datum

Datum dočasné nepotřebnosti do42)

Ano

Ne

datum

Nabídnutí

Ano

Ne

číselník

Předáno k rozhodnutí regionální dislokační komisi / vládní dislokační komisi / vládě České republiky

Ano

Ne

číselník

Zájemce o nepotřebný majetek státu a datum

Ne

Ne

textové pole

Zveřejnění

Ano

Ne

číselník

Adresa pro podání nabídky – číslo popisné

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – ulice

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – obec

Ano

Ne

textové pole

Adresa pro podání nabídky – PSČ

Ano

Ne

textové pole

Doba pronájmu nebo propachtování do

Ne

Ne

textové pole

Datum nabídnutí nepotřebného majetku státu

Ano

Ne

datum

Datum zveřejnění nabídnutí nepotřebného majetku státu od

Ano

Ne

datum

Datum zveřejnění nabídnutí nepotřebného majetku státu do

Ano

Ne

datum

Nepotřebnost40) Údaje o nepotřebnosti

36)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 38) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 39) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 40) Je nutné vyplnit při vzniku nepotřebnosti majetku státu. Po vyplnění lze majetek státu nabízet v centrálním registru administrativních budov (§ 14a zákona). 41) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 42) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 37)

202

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Odkaz na nabídku I

Ne

Ne

textové pole

Odkaz na nabídku II

Ne

Ne

textové pole

Poznámka k nabídce

Ne

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – jméno

Ano

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – příjmení

Ano

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – e-mail

Ano

Ne

textové pole

Kontaktní osoba, která nabídku řeší – telefon

Ano

Ne

textové pole

Vlastnický podíl

Ano

Ne

textové pole

Datum provedení fyzické prohlídky

Ano

Ano

datum

Zjištěn rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem

Ano

Ano

textové pole

Fyzická prohlídka43)

Datum provedení záznamu o odstranění rozdílu oproti skutečnému stavu / doplnění chybějících údajů

Ne

Ne

datum

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Přílohy Přílohy44)

43) 44)

Vyplňuje pouze Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů. Přílohy tvoří zejména kopie projektové dokumentace, průkaz energetické náročnosti budovy, listinné dokumenty a fotografie vztahující se k objektu. Povolená velikost jedné přílohy je maximálně 10 MB; jinak se rozdělí na více samostatných souborů o velikosti do 10 MB. Povolen je datový formát .pdf, .zip, .txt, .doc, .docx, .dwg, .gif, .jpg, .csv, .xls, .xlsx, .ppt, .xml, .xsl, .bmp, .html, .htm, .png, .pptx, .cfr.

203

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 4 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci JEDNOTKA. Aplikace Jednotka

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Stání

Jiné2)

Evidenční číslo jednotky dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 3)

Ne

Ne

číslo

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Pořizovací cena4) jednotky

Ano

Ne

číslo

Objekt

Ano

Ne

odkaz5)

Dispozice

Ano

Ano

textové pole

Jméno

Ano

Ano

textové pole

Příjmení

Ano

Ano

textové pole

E-mailová adresa

Ano

Ano

textové pole

Telefonní číslo

Ano

Ano

číslo

Ano

Ne

odkaz

Obec

Ano

Ano

číselník

Část obce

Ano

Ano

číselník

Datový typ

Jednotka

Kontaktní údaje

Prostory Prostory6) Katastr Katastrální údaje

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny). 4) § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Cena, za kterou byl majetek (včetně pohledávek) pořízen (cena pořízení majetku), a náklady s jeho pořízením související. 5) Reference na již existující data v systému. 6) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

205

Právní postavení a hospodaření Katastrální území

Ano

Ano

číselník

Typ jednotky

Ano

Ano

číselník

Způsob využití jednotky dle katastru nemovitostí

Ano

Ano

číselník

Číslo popisné objektu

Ano

Ano

číslo

Číslo jednotky

Ano

Ano

číslo

Jiná omezení

Ne

Ne

číselník

Ochranné pásmo

Ne

Ne

číselník

Poznámka k ochrannému pásmu

Ne

Ne

textové pole textové pole

Podíl na společných částech domu

Ano

Ano

List vlastnictví dle katastru nemovitostí

Ne

Ne

číslo

Datum posledního ověření v katastru nemovitostí

Ano

Ano

datum

Ano

Ano

číselník

Ne

Ne

číselník

Údaje o vlastnictví Vlastnictví Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Nabývací tituly dle organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace Seznam subjektů dle katastru nemovitostí Název

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Typ práva

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Podíl

Převzato z informačního systému katastru nemovitostí

Evidence Údaje o zařazení do evidence Důvod zařazení

Ano

Ano

číselník

Způsob nového nabytí / užívání

Ano

Ano

číselník

Důvod změny7)

Ano

Ne

textové pole

Datum změny8)

Ano

Ne

datum

Údaje o změně příslušnosti hospodařit

7) 8)

206

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance.

Příloha č. 4 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Ano

Ne

odkaz

Důvod vyřazení z evidence10)

Ano

Ano

číselník

Datum vyřazení z evidence11)

Ano

Ano

datum

Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 12)

Ano

Ano

odkaz

Realizační cena13)

Ano

Ne

číslo

Komentář

Ne

Ne

textové pole číselník

Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 9) Údaje o vyřazení z evidence

Údaje o nabyvateli Typ nabyvatele14)

Ano

Ne

Název nabyvatele15)

Ano

Ne

odkaz

Způsob realizace16)

Ano

Ne

číselník

Podíl17)

Ano

Ne

textové pole

Ano

Ano

odkaz

Ano

Ano

odkaz

Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 18) Právní vztahy Právní vztahy19)

9)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 11) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 12) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 13) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 14) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 15) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 16) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 17) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 18) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 19) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 10)

207

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 5 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci PODLAŽÍ. Aplikace Podlaží

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Umístění

Ano

Ne

číslo

Název

Ano

Ne

textové pole

Objekt

Ano

Ne

odkaz3)

Poznámka k podlaží

Ne

Ne

textové pole

Ano

Ne

odkaz

Hygienické zařízení

Ne

Ne

číselník

Zamřížování oken

Ne

Ne

číselník

Ano

Ne

odkaz

Celková plocha podlaží

Ano

Ne

číslo

Kancelářská plocha celkem

Ano

Ne

číslo

Počet kanceláří

Ano

Ne

číslo

Datový typ

Podlaží

Prostory Prostory4) Pasportizace Pasportizační údaje

Prvky vybavení Prvky vybavení5) Využití Údaje sledované pro podlaží

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) Reference na již existující data v systému. 4) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 5) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

209

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 6 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci PROSTOR. Aplikace Prostor

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Datový typ

Číslo prostoru

Ano

Ne

textové pole

Název prostoru

Ne

Ne

textové pole

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Typ prostoru

Ano

Ne

číselník

Objekt

Ano

Ne

odkaz3)

Podlaží

Ano

Ne

odkaz

Jednotka

Ne

Ne

odkaz

Sdílený prostor

Ne

Ne

číselník

Kapacita (maximální počet osob v prostoru)

Ano

Ne

číslo

Skutečný počet osob v prostoru

Ne

Ne

číslo

Prostor obsazen

Ano

Ne

číselník

Podlahová plocha prostoru

Ano

Ne

číslo

Využitelnost prostoru

Ano

Ne

procenta

Šířka

Ne

Ne

číslo

Délka

Ne

Ne

číslo

Světlá výška prostoru

Ne

Ne

číslo

Ano

Ne

odkaz

Prostor

Identifikace

Pasportizační údaje

Prvky vybavení Prvky vybavení4) 1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) Reference na již existující data v systému. 4) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

211

Právní postavení a hospodaření Právní vztahy Právní vztahy5)

5)

212

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance.

Ano

Ne

odkaz

Příloha č. 7 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci PRVKY VYBAVENÍ. Aplikace Prvky vybavení

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Datový typ

Evidenční číslo

Ano

Ne

textové pole

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

GPS souřadnice prvku

Ne

Ne

číslo

Lokalita

Ano

Ne

odkaz3)

Datum poslední revize

Ne

Ne

datum

Datum montáže

Ne

Ne

datum

Datum demontáže

Ne

Ne

datum

Ano

Ne

odkaz

Atribut

Ne

Ne

odkaz

Hodnota atributu

Ne

Ne

textové pole

Prvek vybavení

Typ prvku Klasifikace Specifikace

1)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona. 3) Reference na již existující data v systému. 2)

213

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 8 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci PRÁVNÍ VZTAH. Aplikace Právní vztah Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Povinné pole

Datový typ

Název

Ano

textové pole

Poznámka

Ne

textové pole

Číslo smlouvy / jiný doklad právního vztahu

Ano

textové pole

Číslo dodatku

Ano

textové pole

Evidenční číslo

Ne

textové pole

Typ právního vztahu

Ano

číselník

Předchozí právní vztah

Ne

odkaz2)

Právní vztah

Platnost – od

Ne

datum

Účinnost – od

Ano

datum

Účinnost – do

Ano

datum

Právní vztah provozní Předmět služby / dodávky dle ekonomických údajů

Ano

číselník

Období

Ano

číslo / číselník

Částka (příjmy)

Ano

číslo

Částka (výdaje)

Ano

číslo

Podtyp užívání

Ano

číselník

Druh užívání

Ano

číselník

Projednáno vládou České republiky / vládní dislokační komisí / regionální dislokační komisí

Ano

číselník

Usnesení / rozhodnutí vlády České republiky / vládní dislokační komise / regionální dislokační komise 3)

Ano

odkaz

Výpovědní lhůta v měsících

Ano

číselník

Právní vztah užívací

1)

§ 14a zákona. Reference na již existující data v systému. 3) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

215

Právní postavení a hospodaření Vymezení pronajatých prostor – popis

Ne

textové pole

Užívaná plocha celkem dle smlouvy

Ano

číslo

Plocha bytů celkem dle smlouvy

Ano

číslo

Kancelářská plocha celkem dle smlouvy

Ano

číslo

Období

Ano

číselník

Částka za období

Ano

číslo

Typ subjektu

Ano

číselník

Název subjektu (první smluvní strana)

Ano

odkaz

Typ subjektu

Ano

číselník

Název subjektu (druhá smluvní strana)

Ano

odkaz

Vztah subjektu k objektu (druhá smluvní strana)

Ano

číselník

Ano

odkaz

Ano

odkaz

Ano

odkaz

Ne

odkaz

Předmět smlouvy Užívaný objekt Užívaný objekt Užívaný pozemek Užívaný pozemek Užívaná jednotka Užívaná jednotka Užívaný prostor Užívaný prostor

216

Příloha č. 9 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci FYZICKÉ OSOBY. Aplikace Fyzické osoby Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Povinné pole

Datový typ

Jméno

Ano

textové pole

Příjmení

Ano

textové pole

Datum narození

Ne

datum

Poznámka

Ne

textové pole

Telefon

Ne

číslo

E-mailová adresa

Ne

textové pole

Telefax

Ne

číslo

Datová schránka

Ne

textové pole

Účet u finanční instituce – číslo účtu

Ne

číslo

Účet u finanční instituce – kód

Ne

číslo

Ulice

Ne

textové pole

Číslo popisné / bez čísla popisného

Ne

číslo / text

Číslo orientační

Ne

číslo

Číslo evidenční

Ne

číslo

Obec

Ne

textové pole

Část obce

Ne

textové pole

Stát

Ne

číselník

PSČ

Ne

číslo

Datum ověření

Ne

datum

Poznámka k adrese

Ne

textové pole

Fyzická osoba

Adresa (možnost více adres)

1)

§ 14a zákona.

217

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Příloha č. 10 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci EKONOMICKÉ SUBJEKTY. Aplikace Ekonomické subjekty

Povinné pole vlastnictví

Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Státní

Jiné2)

Datový typ

Identifikační číslo osoby

Ano

Ano

textové pole

Název

Ano

Ano

textové pole

Poznámka

Ne

Ne

textové pole

Typ subjektu

Ano

Ano

číselník

Nadřízený subjekt

Ano

Ne

číselník

Skupina subjektů

Ano

Ne

číselník

Resort

Ano

Ne

číselník

Telefon

Ne

Ne

číslo

Telefax

Ne

Ne

číslo

E-mailová adresa

Ne

Ne

textové pole

Datová schránka

Ne

Ne

textové pole

Účet u finanční instituce – číslo účtu

Ne

Ne

číslo

Účet u finanční instituce – kód

Ne

Ne

číslo

Ulice

Ne

Ne

textové pole

Číslo popisné / bez čísla popisného

Ne

Ne

číslo / text

Číslo orientační

Ne

Ne

číslo

Číslo evidenční

Ne

Ne

číslo

Obec

Ne

Ne

textové pole

Část obce

Ne

Ne

textové pole

Stát

Ne

Ne

číselník

Ekonomický subjekt

Adresa (možnost více adres)

1) 2)

§ 14a zákona. Zahrnuje i státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona.

219

Právní postavení a hospodaření PSČ

Ne

Ne

číslo

Datum ověření

Ne

Ne

datum

220

Příloha č. 11 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci EKONOMICKÉ ÚDAJE. Aplikace Ekonomické údaje Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Povinné pole

Datový typ

Objekt

Ano

odkaz2)

Typ subjektu

Ano

číselník

Název subjektu

Ano

odkaz

Vztah k objektu

Ano

číselník

Rok

Ano

textové pole

Čtvrtletí

Ano

číselník

Právní vztah

Ano

odkaz

Skutečný počet osob

Ano

číslo

Poznámka

Ne

textové pole

Název3)

Ano

textové pole

Částka4)

Ano

číslo

Akce5) EDS6) / SMVS7) 8)

Ano

textové pole

Ekonomika

Hodnoty sledované za objekt

1)

§ 14a zákona. Reference na již existující data v systému. 3) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 4) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 5) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 6) Část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám na programové financování. 7) Část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů. 8) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

221

Právní postavení a hospodaření Ano

Dodavatelsky / Interně9) ID10)

číselník

Pole sledovaná za objekt Výdaje

částka

Datový typ

Akce11) EDS12) / SMVS13)

1

Investice do budovy včetně technického zhodnocení14) nad 40 000 Kč

částka

číselník

číslo15)

2

Projektová dokumentace

částka

číselník

číslo

3

Ostatní související investiční výdaje

částka

číselník

číslo

4

Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč

částka

číselník

5

Nákup paliv a energie

částka16)

5.1

Studená voda

částka

5.2

Teplo

částka

5.3

Plyn

částka

5.4

Elektrická energie

částka

5.5

Pevná paliva

částka

5.6

Pohonné hmoty a maziva

částka

5.7

Teplá voda

částka

5.8

Nákup ostatních paliv a energie

částka

9)

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Identifikátor centrálního registru administrativních budov. 11) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 12) Část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám na programové financování. 13) Část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů. 14) Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. 15) Vyplňuje se při financování podle vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 16) Součet řádku 5.1 až 5.8. 10)

222

Příloha č. 11 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. 6

Nákup služeb

částka17)

6.1

Ostraha

částka

Zabezpečení fyzické ostrahy

číselník číselník

Jednotková sazba za hodinu

částka

6.2

Úklid

částka

6.3

Revize

částka

6.4

Správa nemovitých věcí

částka

číselník

6.5

Likvidace odpadu

částka

číselník

6.6

Péče o zeleň

částka

číselník

6.7

Odklízení sněhu

částka

číselník

6.8

Projektová dokumentace k opravám

částka

číselník

7

Nájemné

částka

8

Opravy a udržování18) do 40 000 Kč

částka

číselník

9

Opravy a udržování nad 40 000 Kč

částka

číselník

10

Opravy a udržování do 40 000 Kč vázané na akce19) EDS20) / SMVS21)

částka

číslo22)

11

Opravy a udržování nad 40 000 Kč vázané na akce EDS / SMVS

částka

číslo

12

Ostatní neinvestiční výdaje vázané na akce EDS / SMVS

částka

číslo

Příjmy

částka

číselník

Příjmy z pronájmu nebo propachtování

17)

Součet řádku 6.1 až 6.8. Náklady na opravy, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení, a udržování, tj. soustavné činnosti, kterými se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází poruchám a odstraňují drobnější závady. 19) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 20) Část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám na programové financování. 21) Část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů. 22) Vyplňuje se při financování podle vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 18)

223

Právní postavení a hospodaření 13

Příjmy z pronájmu nebo propachtování

částka23)

13.1

Příjmy z pronájmu nebo propachtování pozemků

částka

13.2

Příjmy z pronájmu nebo propachtování ostatních nemovitých věcí a jejich částí

částka

13.3

Ostatní příjmy z pronájmu nebo propachtování majetku státu

částka

Výdaje uživatele

částka

Výdaje uživatele 14

Refundace paliv a energie

částka24)

14.1

Studená voda

částka

14.2

Teplo

částka

14.3

Plyn

částka

14.4

Elektrická energie

částka

14.5

Pevná paliva

částka

14.6

Pohonné hmoty a maziva

částka

14.7

Teplá voda

částka

14.8

Nákup ostatních paliv a energie

částka

15

Refundace služeb

částka25)

15.1

Ostraha

částka

15.2

Úklid

částka

15.3

Revize

částka

15.4

Dodavatelská správa nemovitých věcí

částka

15.5

Likvidace odpadu

částka

15.6

Péče o zeleň

částka

15.7

Odklízení sněhu

částka

15.8

Projektová dokumentace k opravám

částka

16

Opravy a udržování do 40 000 Kč

částka

17

Opravy a udržování nad 40 000 Kč

částka

23)

Součet řádku 13.1 až 13.3. Součet řádku 14.1 až 14.8. 25) Součet řádku 15.1 až 15.8. 24)

224

Příloha č. 12 nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, obsahuje rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov1) ve struktuře odpovídající aplikaci USNESENÍ / ROZHODNUTÍ / DOPORUČENÍ. Aplikace Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov

Povinné pole

Datový typ

Číslo

Ano

textové pole

Kategorie

Ano

číselník

Vlastnictví dle Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení

Ano

číselník

Poznámka

Ne

textové pole

Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení

Datum rozhodnutí

Ano

datum

Termín pro realizaci

Ano

datum

Typ (objekt / jednotka)

Ano

číselník

Název objektu / jednotky

Ano

odkaz2)

Ano

odkaz

Typ subjektu

Ano

číselník

Název subjektu

Ano

odkaz

Typ dispozice

Ano

číselník

Typ subjektu

Ano

číselník

Název subjektu

Ano

odkaz

Plocha celkem

Ano

číslo

Plocha kancelářská

Ano

číslo

Vazba na předchozí Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení

3)

Subjekt vykonávající vlastnické právo

Předmět Usnesení / Rozhodnutí / Doporučení

Počet osob

Ano

číslo

Dislokace od

Ano

datum

1)

§ 14a zákona. Reference na již existující data v systému. 3) Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. 2)

225

Právní postavení a hospodaření Dislokace do4)

Ano

datum

Přílohy Přílohy5)

4) 5)

226

Vyplňuje se povinně jen v případě relevance. Přílohy tvoří zejména kopie usnesení vlády, rozhodnutí nebo doporučení vládní dislokační komise nebo rozhodnutí nebo doporučení regionálních dislokačních komisí. Povolená velikost jedné přílohy je maximálně 10 MB; jinak se rozdělí na více samostatných souborů o velikosti do 10 MB. Povolen je datový formát .pdf, .zip, .txt, .doc, .docx, .dwg, .gif, .jpg, .csv, .xls, .xlsx, .ppt, .xml, .xsl, .bmp, .html, .htm, .png, .pptx, .cfr.

Rejstřík paragrafů

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb. § 1/1, 177 § 1/2, 177 § 2/1, 178 § 2/1/a, 178 § 2/1/b, 178 § 2/1/c, 178 § 2/1/d, 178 § 2/1/e, 178 § 2/1/f, 178 § 2/1/g, 178 § 2/1/h, 178 § 2/1/i, 178 § 2/1/j, 178 § 2/1/k, 178 § 2/1/l, 178 § 2/2, 178, 182 § 2/3, 185 § 2/4, 185 § 2/5, 184 § 3/1, 182 § 3/1/a, 182 § 3/1/c, 182 § 3/1/d, 182, 183 § 3/1/e, 182, 183 § 3/1/f, 183 § 3/2, 182 § 3/3, 182 § 3/4, 183 § 3/5, 183

§ 3/6, 184 § 3/7, 184 § 4/1, 180 § 4/1/a, 180 § 4/1/b, 180 § 4/2, 179 § 4/3, 180 § 5/1, 180 § 5/1/a, 180 § 5/1/b, 180 § 5/1/c, 180 § 5/1/d, 181 § 5/2, 180 § 5/3, 181 § 5/4, 181 § 6/1, 180, 181 § 6/2, 181 § 6/3, 184 § 7, 179 § 8/1, 181 § 8/2, 184 Vyhláška č. 62/2001 Sb. § 1/1, 126 § 1/2, 126 § 1/3, 126 § 2/1, 126, 131, 132 § 2/1/a, 126, 131, 132 § 2/1/b, 126, 131, 132 § 2/1/c, 126 § 2/1/d, 126, 131, 132

§ 2/1/e, 126, 131, 132 § 2/1/f, 126 § 2/1/g, 126, 132 § 2/1/h, 126, 132 § 2/2, 130 § 2/3, 126 § 3/1, 127 § 3/2, 127 § 3/3, 130 § 4/1, 127 § 4/1/a, 127 § 4/1/b, 127 § 4/1/b/1, 127 § 4/1/b/2, 127 § 4/1/c, 129 § 4/1/c/1, 129 § 4/1/c/2, 129 § 4/1/d, 129 § 4/1/e, 128 § 4/1/f, 128 § 4/1/g, 128 § 4/1/h, 129 § 4/1/i, 127 § 4/1/j, 127 § 4/1/k, 129 § 4/2, 129 § 4/2/a, 129 § 4/2/b, 130 § 4/2/c, 130 § 4/3, 129

227

Právní postavení a hospodaření

§ 5/1, 131 § 5/2, 131 § 5/3, 131 § 5/4, 132 § 5/5, 132 § 6/1, 154 § 6/2, 155, 156 § 6/3, 157 § 6/4, 158 § 6/5, 157, 158 § 7/1, 154, 155 § 7/1/a, 154, 155 § 7/1/b, 154, 155 § 7/1/c, 154, 155 § 7/1/d, 154, 155 § 7/1/e, 154, 155 § 7/1/f, 154 § 7/2, 156 § 7/3, 155 § 7/4, 156 § 8/1, 161 § 8/2, 161 § 8/3, 161 § 8/4, 163 § 9/1, 162 § 9/1/a, 162 § 9/1/b, 162 § 9/2, 162 § 9/3, 163 § 10/1, 164

228

§ 10/2, 164 § 10/3, 166 § 10/4, 166 § 10/5, 164 § 11/1, 168 § 11/2, 168 § 11/3, 168 § 12, 168 § 13/1, 164 § 13/2, 169, 170 § 13/3, 166, 167 § 13/4, 168 § 13/5, 166 § 14/1, 133, 134 § 14/2, 133 § 14/3, 136, 147, 152 § 14/4, 140 § 14/5, 137 § 14/6, 140 § 15/1, 134 § 15/2, 137, 139 § 15/3, 143, 144 § 15/4, 144, 146, 147 § 16/1, 139, 153 § 16/2, 139 § 16/3, 139 § 16/4, 140 § 16/5, 140 § 16/6, 140 § 17/1, 134, 135

§ 17/2, 134, 135 § 17/3, 135 § 17/4, 140, 142 § 17a/1, 135 § 17a/2, 136 § 17a/3, 136 § 18/1, 149, 153 § 18/2, 150 § 18/3, 151 § 18/4, 151 § 18/5, 151 § 18/6, 151 § 18/7, 149 § 18/8, 152 § 18/9, 152 § 18/10, 152 § 19/1, 152, 153 § 19/2, 147 § 20/1, 175 § 20/2, 175 § 20/3, 175 § 20/4, 175 § 21/1, 171 § 21/1/a, 171 § 21/1/b, 171 § 21/1/c, 171 § 21/1/d, 171 § 21/2, 172 § 21/3, 172 § 21/4, 173

Rejstřík paragrafů

§ 22/1, 172 § 22/2, 172, 173 § 22/3, 173 § 22/4, 172 § 23/1, 174 § 23/2, 173 § 23/3, 174 § 24, 173 § 25, 132 § 26/1, 159 § 26/2, 159 § 26/3, 159 § 26/4, 159, 160 § 27/1, 148 § 27/2, 148 § 28, 148 § 29, 174 Zákon č. 219/2000 Sb. § 1, 14 § 2/1, 117 § 2/2, 120 § 3/1, 18 § 3/2, 18 § 3/3, 18 § 3/4, 21 § 4/1, 20 § 4/2, 20 § 5/1, 20 § 5/2, 21 § 5/3, 21

§ 5a/1, 20 § 5a/2, 20 § 6/1, 16 § 6/2, 16 § 6/3, 16 § 6/4, 16 § 6/5, 16 § 6/6, 16 § 7/1, 16 § 7/2, 16 § 8/1, 28, 39 § 8/1/a, 28, 39 § 8/1/b, 28, 39 § 8/2, 29 § 9/1, 30, 36 § 9/2, 30 § 9/3, 30 § 10, 31, 115, 116, 161, 162 § 10/a, 31 § 10/b, 31, 115, 161, 162 § 11/1, 31 § 11/1/a, 32 § 11/1/a/1, 32 § 11/1/a/2, 32 § 11/1/a/3, 32 § 11/1/a/4, 32 § 11/1/a/5, 32 § 11/1/b, 32 § 11/1/c, 32 § 11/1/d, 31

§ 11/1/e, 33 § 11/1/f, 31 § 11/1/g, 31 § 11/2, 33 § 11/3, 33, 158 § 12/1, 45 § 12/2, 43, 51, 84 § 12/3, 39, 40, 57 § 12/4, 41 § 12/5, 41, 108 § 12/6, 41, 111, 112 § 12/7, 42 § 12/8, 43 § 12a/1, 107 § 12a/2, 107, 108 § 12a/3, 107 § 13/1, 44 § 13/2, 44 § 13/3, 44 § 14/1, 28 § 14/2, 28, 34, 36, 167 § 14/3, 28 § 14/4, 28, 29 § 14/5, 52 § 14/6, 52 § 14/7, 34, 55 § 14a/1, 98 § 14a/1/a, 98 § 14a/1/b, 98 § 14a/2, 99

229

Právní postavení a hospodaření

§ 14a/3, 99 § 14a/4, 59, 99 § 14a/5, 99 § 14b, 100 § 14c/1, 100, 101 § 14c/2, 100 § 14c/3, 100 § 14c/4, 101 § 14c/5, 101 § 14c/6, 101 § 15/1, 33 § 15/2, 34, 35, 49, 65, 78, 141, 150 § 15/3, 35, 142 § 15/4, 33, 34, 36, 160, 167, 169 § 16/1, 65 § 16/2, 66 § 16/3, 66 § 16/4, 67 § 17, 63 § 18, 67 § 18/a, 67 § 18/b, 67 § 18/c, 67 § 19/1, 17, 61, 62, 63 § 19/2, 61 § 19/3, 61 § 19a, 59 § 19b/1, 38, 56, 57, 58, 143, 146 § 19b/2, 40, 58, 59, 144 § 19b/3, 38, 60, 146

230

§ 19b/4, 60, 137 § 19b/5, 55, 138 § 19b/6, 67 § 19c/1, 59, 138 § 19c/2, 40, 64 § 19c/3, 64, 139 § 20/1, 63 § 20/2, 64, 119 § 20/3, 119 § 20/4, 119 § 20/5, 119 § 21/1, 75 § 21/2, 81 § 21a/1, 81, 86 § 21a/1/a, 86 § 21a/1/b, 86 § 21a/1/c, 86 § 21a/1/d, 86 § 21a/2, 86 § 21a/3, 86 § 21a/4, 82, 85 § 21a/5, 81 § 21a/6, 85 § 21b/1, 82 § 21b/1/a, 83 § 21b/1/b, 83 § 21b/1/c, 83 § 21b/1/d, 83 § 21b/1/e, 83 § 21b/1/f, 83

§ 21b/1/g, 83 § 21b/1/h, 83 § 21b/2, 83 § 21b/3, 83, 84 § 21b/3/a, 83 § 21b/3/b, 83 § 21b/3/c, 84 § 21b/3/d, 84 § 21b/3/e, 84 § 21b/4, 83 § 21b/5, 84 § 21b/6, 84, 86 § 21c/1, 82 § 21c/1/a, 82 § 21c/1/b, 82 § 21c/1/c, 82 § 21c/1/d, 82 § 21c/1/e, 82 § 21c/1/f, 82 § 21c/2, 82 § 21c/3, 82 § 22/1, 75, 76 § 22/2, 75, 76 § 22/3, 74, 75 § 22/4, 76, 78 § 22/4/a, 79 § 22/4/b, 79 § 22/4/c, 77, 78 § 22/4/d, 78 § 22/4/e, 77, 79

Rejstřík paragrafů

§ 22/4/f, 79 § 22/4/g, 79 § 22/4/h, 77, 79 § 22/4/i, 57, 77, 79, 80, 110, 111 § 22/5, 57, 80, 81, 110 § 22/6, 57, 80, 110, 111 § 22/7, 76, 77, 78, 111, 112 § 23, 78 § 24, 45, 88 § 25, 88 § 25a/1, 73 § 25a/2, 73 § 25a/3, 79, 110 § 26/1, 72 § 26/2, 72 § 26/3, 73 § 27/1, 69 § 27/2, 70 § 27/3, 70 § 27/4, 71 § 27/5, 71, 112 § 27/6, 70 § 27/7, 71 § 27a/1, 71 § 27a/2, 72, 108 § 28/1, 46, 47 § 28/2, 46, 49 § 28/3, 47, 48, 49, 50, 51, 87 § 29, 49 § 30/1, 50

§ 30/2, 50 § 30/3, 50, 51 § 30/4, 51 § 31/1, 52 § 31/2, 52 § 32, 54 § 33, 52 § 34/1, 53 § 34/2, 53 § 34/3, 53 § 34/4, 53 § 34/5, 53 § 35/1, 53 § 35/1/a, 53 § 35/1/b, 53 § 35/1/c, 53 § 35/2, 53 § 35/3, 52 § 36, 54 § 37/1, 53, 63 § 37/2, 54, 63, 67 § 37/3, 48, 86, 88 § 37a/1, 113 § 37a/2, 113 § 37a/3, 113 § 38, 102 § 39/1, 102, 103 § 39/2, 103 § 40/1, 102 § 40/2, 105

§ 41, 44 § 42/1, 54 § 42/2, 53 § 43/1, 28 § 43/2, 104 § 44/1, 109 § 44/2, 109, 110, 111 § 44/3, 110 § 44/4, 109 § 44/5, 112 § 45/1, 103, 109 § 45/2, 24, 111, 112, 130, 131 § 46, 95 § 47/1, 95 § 47/2, 95 § 47/3, 95 § 47/4, 95 § 48/1, 96, 97 § 48/2, 96 § 48/3, 96 § 49/1, 25, 96 § 49/2, 25, 96 § 49/3, 25, 96 § 49/4, 25, 97 § 49/5, 97 § 50, 96 § 51/1, 18, 19 § 51/2, 21, 27 § 52/1, 22 § 52/2, 22, 68

231

Právní postavení a hospodaření

§ 52/3, 22 § 52/4, 119 § 53/1, 19 § 53/2, 19 § 53/3, 119 § 54/1, 23, 120 § 54/2, 23, 24, 26 § 54/3, 23 § 54/4, 26 § 54/5, 22 § 54/5/a, 22 § 54/5/b, 22 § 54/5/c, 22 § 54/5/d, 22 § 54/5/e, 22 § 54/5/f, 22 § 54/6, 22 § 55/1, 24, 25 § 55/2, 23, 24, 25 § 55/3, 62 § 55/4, 62, 63 § 55/5, 68 § 55a, 25 § 55b, 94 § 56/1, 102 § 56/2, 104 § 56/3, 102 § 56/4, 104 § 56/5, 104 § 56/6, 104

232

§ 57/1, 114 § 57/2, 114 § 57/3, 114 § 57/4, 114 § 57/5, 115, 116 § 57/6, 115 § 57/6/a, 115 § 57/6/b, 115 § 57/7, 115 § 58/1, 36 § 58/2, 119 § 58a/1, 118 § 58a/2, 118 § 58a/3, 117 § 59/1, 74, 92, 93 § 59/2, 74, 92, 93 § 59/3, 74, 93 § 60/1, 74 § 60/2, 74 § 60/3, 93 § 60a/1, 89 § 60a/2, 89 § 60a/2/a, 89 § 60a/2/b, 89 § 60a/3, 89 § 60a/4, 89 § 60a/5, 90 § 60a/5/a, 90 § 60a/5/b, 90 § 60a/5/c, 90

§ 60a/5/d, 90 § 60a/6, 91 § 60a/6/a, 91 § 60a/6/b, 91 § 60a/6/c, 91 § 60a/7, 91 § 60a/8, 92 § 60b, 92 § 60c/1, 92, 93 § 60c/2, 93 § 60c/3, 93 § 61, 74 § 62/1, 73 § 62/2, 74 § 63/1, 116 § 63/2, 116 § 63/3, 116 § 63/4, 116 § 64, 116 § 65/1, 117 § 65/1/a, 117 § 65/1/b, 117 § 65/1/c, 117 § 65/1/d, 117 § 65/1/e, 117 § 65/1/f, 117 § 65/1/g, 117 § 65/2, 99

Rozpočtová pravidla

Verze: 6.10 Poslední revize: 31. prosinec 2025 Použitá technologie zpracování: final® Cover Design15, Read and KnowPlus 9

Jednotlivá ustanovení publikovaných předpisů jsou v textu oddělena identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými na konci každého ustanovení. Při použití technologie Read and KnowPlus 9 jsou tyto zarážky například ve tvaru §1/1/a/1, ús100/1/1/a/1, kde – §1/1/a/1 je paragraf 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 – ús100/1/1/a/1 je článek 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 účetního standardu 100. Seznam zarážek (indexů) je uveden v rejstříku.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákonného opatření č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 254/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 262/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 35/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2026 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342 /2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 457 /2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527 /2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 35/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. ve znění platném ke dni 1. července 2025 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 207/2020 Sb., zákona č. 609 /2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2025 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499 Rejstřík paragrafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 525

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ze dne 27. června 2000, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001 1).2) Tento zákon byl novelizován zákonem č. 493/2000 Sb., ze dne 12. prosince 2000, který nabyl účinnosti dnem 29. prosince 2000, zákonem č. 141 /2001 Sb., ze dne 3. dubna 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, zákonem č. 187/2001 Sb., ze dne 16. května 2001, který nabyl účinnosti dnem 14. června 2001, zákonem č. 320/2001 Sb., ze dne 9. srpna 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, zákonem č. 450/2001 Sb., ze dne 27. listopadu 2001, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001, zákonem č. 202/2002 Sb., ze dne 24. dubna 2002, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2002, zákonem č. 320/2002 Sb., ze dne 13. června 2002, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, zákonem č. 479/2003 Sb., ze dne 16. prosince 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, zákonem č. 186/2004 Sb., ze dne 1. dubna 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004, zákonem č. 257/2004 Sb., ze dne 14. dubna 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004, zákonem č. 436/2004 Sb., ze dne 24. června 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004, zákonem č. 482/2004 Sb., ze dne 29. července 2004, který nabyl účinnosti dnem 7. září 2004, zákonem č. 1/2005 Sb., ze dne 26. prosince 2004, který nabyl účinnosti dnem 3. ledna 2005, zákonem č. 127/2005 Sb., ze dne 22. února 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2005, zákonem č. 361/2005 Sb., ze dne 19. srpna 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, zákonem č. 377/2005 Sb., ze dne 19. srpna 2005, který nabyl účinnosti dnem 29. září 2005, zákonem č. 546/2005 Sb., ze dne 14. prosince 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, zákonem č. 112/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006, zákonem č. 130/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 14. dubna 2006, zákonem č. 138/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 140/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 230/2006 Sb., ze dne 25. dubna 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2006, zákonem č. 174/2007 Sb., ze dne 7. června 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2007, zákonem č. 218/2007 Sb., ze dne 18. července 2007, který nabyl účinnosti dnem 22. srpna 2007, zákonem č. 270/2007 Sb., ze dne 26. září 2007, který nabyl účinnosti dnem 31. října 2007, zákonem č. 26/2008 Sb., ze dne 16. ledna 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2008, zákonem č. 306/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, který nabyl účinnosti dnem 21. srpna 2008, zákonem č. 109/2009 Sb., ze dne 27. března 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2009, zákonem č. 154/2009 Sb., ze dne 7. května 2009, který nabyl účinnosti dnem 4. června 2009, zákonem č. 214/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 20. července 2009, zákonem č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 24. července 2009, zákonem č. 281/2009 Sb., ze dne 22. července 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, zákonem č. 417/2009 Sb., ze dne 4. listopadu 2009, který nabyl účinnosti dnem 27. listopadu 2009, zákonem č. 421/2009 Sb., ze dne 5. listopadu 2009, který nabyl účinnosti dnem 27. listopadu 2009, zákonem č. 139/2010 Sb., ze dne 22. dubna 2010, který nabyl účinnosti 1) 2)

Dále jen tento zákon. Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) tohoto zákona; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219 /2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Účty, není-li stanoveno jinak (například státní závěrečný účet, závěrečné účty správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu apod.), se pro účely tohoto zákona rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničních ban k a poboček v zahraničí.

237

Rozpočtová pravidla

dnem 20. května 2010, zákonem č. 199/2010 Sb., ze dne 24. května 2010, který nabyl účinnosti dnem 16. června 2010, zákonem č. 427/2010 Sb., ze dne 21. prosince 2010, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, zákonem č. 30/2011 Sb., ze dne 26. ledna 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2011, zákonem č. 73/2011 Sb., ze dne 9. února 2011, který nabyl účinnosti dnem 25. března 2011, zákonem č. 366/2011 Sb., ze dne 6. listopadu 2011, který nabyl účinnosti dnem 6. prosince 2011, zákonem č. 370/2011 Sb., ze dne 16. listopadu 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 428/2011 Sb., ze dne 6. listopadu 2011, který nabyl účinnosti dnem 28. prosince 2011, zákonem č. 457/2011 Sb., ze dne 8. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 458/2011 Sb., ze dne 20. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 465/2011 Sb., ze dne 6. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 30. prosince 2011, zákonem č. 171/2012 Sb., ze dne 26. dubna 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2012, zákonem č. 407/2012 Sb., ze dne 25. října 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 501/2012 Sb., ze dne 18. prosince 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 303/2013 Sb., ze dne 30. září 2013, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonným opatřením č. 344/2013 Sb., ze dne 10. října 2013, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonem č. 250/2014 Sb., ze dne 23. října 2014, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015, zákonem č. 25/2015 Sb., ze dne 20. ledna 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015, zákonem č. 320/2015 Sb., ze dne 11. listopadu 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 357/2015 Sb., ze dne 7. prosince 2015, který nabyl účinnosti dnem 21. prosince 2015, zákonem č. 128/2016 Sb., ze dne 6. dubna 2016, který nabyl účinnosti dnem 10. května 2016, zákonem č. 135/2016 Sb., ze dne 19. dubna 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2016, zákonem č. 264/2016 Sb., ze dne 14. července 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 24/2017 Sb., ze dne 17. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 59/2017 Sb., ze dne 19. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018, zákonem č. 203/2017 Sb., ze dne 8. června 2017, který nabyl účinnosti dnem 13. července 2017, zákonem č. 367/2017 Sb., ze dne 16. října 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018, zákonem č. 92/2018 Sb., ze dne 23. května 2018, který nabyl účinnosti dnem 31. května 2018, zákonem č. 367/2019 Sb., ze dne 17. prosince 2019, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020, zákonem č. 214/2020 Sb., ze dne 17. dubna 2020, který nabyl účinnosti dnem 29. dubna 2020, zákonem č. 484/2020 Sb., ze dne 13. listopadu 2020, který nabyl účinnosti dnem 28. listopadu 2020, 1. ledna 2021 a 1. ledna 2022, zákonem č. 527/2020 Sb., ze dne 1. prosince 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2021, zákonem č. 609/2020 Sb., ze dne 31. prosince 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2021, zákonem č. 251/2021 Sb., ze dne 17. června 2021, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022, zákonem č. 177/2023 Sb., ze dne 31. května 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2023, zákonem č. 184/2023 Sb., ze dne 31. května 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, zákonem č. 254/2023 Sb., ze dne 2. srpna 2023, který nabyl účinnosti dnem 26. srpna 2023, zákonem č. 349/2023 Sb., ze dne 8. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, zákonem č. 262/2024 Sb., ze dne 21. srpna 2024, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2025, zákonem č. 263/2024 Sb., ze dne 22. srpna 2024, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2025, zákonem č. 35/2025 Sb., ze dne 22. ledna 2025, který nabyl účinnosti dnem 19. února 2025, zákonem č. 232/2025 Sb., ze dne 12. června 2025, který nabyl účinnosti dnem 11. července 2025 a 1. ledna 2026.

238

Zákon č. 218/2000 Sb.

Tento zákon stanoví§1 — státní finanční aktiva3) a pasiva4)§1/c — způsob řízení státní pokladny5) a státního dluhu6)§1/g — tvorbu, funkce a obsah státního rozpočtu a střednědobého výhledu státního rozpočtu 7)§1/a — příjmy a výdaje státního rozpočtu§1/b 3)

§ 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu), účasti (podíly) státu v obchodních společnostech a jiné cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, pohledávky z poskytnutých státních garancí (zajištění) realizovaných ze státních finančních aktiv, pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 4) § 36 odst. 7 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech. 5) § 3 písm. h) tohoto zákona. 6) § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 7) § 4 tohoto zákona – Střednědobý výhled státního rozpočtu.

239

Rozpočtová pravidla

— finanční hospodaření správců kapitol státního rozpočtu8), jiných organizačních složek státu9), zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu10), Bezpečnostní informační služby11) 12) a státních příspěvkových organizací zřízených13) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu§1/d — podmínky zřizování státních fondů14)§1/f 8)

§ 3 písm. g) tohoto zákona. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. 9) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. 10) Například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 11) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě ve znění pozdějších předpisů. 12) Dále jen organizační složky státu, není-li stanoveno jinak. 13) Nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele). 14) § 28 tohoto zákona – Státní fondy.

240

Zákon č. 218/2000 Sb.

— hospodaření s peněžními prostředky soustředěnými v Národním fondu 15)§1/h — tvorbu, funkce a obsah státního závěrečného účtu 16)§1/a — finanční kontrolu§1/e. Státní finanční aktiva a pasiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Řízení státní pokladny a státního dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Státní rozpočet a střednědobý výhled státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Příjmy a výdaje státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 Peněžní prostředky státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 Rozpočtová opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295 Rozpočtový systém a rozpočtová skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 Finanční hospodaření správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 Peněžní fondy správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Nároky správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . 326 Finanční hospodaření státních příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 Peněžní fondy státních příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 Státní fondy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Národní fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351 15)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu, a dále do dne ukončení realizace společných programů v České republice, které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, i peněžní prostředky, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly k realizaci těchto programů poskytnout jiné zahraniční finanční zdroje, státní rozpočet, územní rozpočty územních samosprávných celků (krajů a obcí) a jiné veřejné i soukromé finanční zdroje, a do ukončení financování opatření v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství i peněžní prostředky pro jeho realizaci. 16) § 29 odst. 1 tohoto zákona. Údaje o výsledcích hospodaření rozpočtového roku bezprostředně předcházejícího běžnému rozpočtovému roku.

241

Rozpočtová pravidla

Programové financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 Řízení o odnětí poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí a finanční kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 Přechody a převody poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí na právní nástupce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387 Hodnocení plnění veřejných rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391 Státní závěrečný účet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Finanční kontrola a porušení rozpočtové kázně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427

242

Zákon č. 218/2000 Sb.

Státní finanční aktiva a pasiva 1) Státními finančními aktivy jsou§36/2 — účasti17) 18) státu v obchodních společnostech19) a jiné cenné papíry20) 21), jejichž majitelem je stát a se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu§36/2/b — pohledávky státu — z úvěrů22) a návratných finančních výpomocí poskytnutých z peněžních prostředků státních finančních aktiv 17)

Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových. 18) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 19) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 20) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 21) Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 22) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem.

243

Rozpočtová pravidla

— z poskytnutých státních garancí23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) realizovaných30) z peněžních prostředků státních finančních aktiv 23)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 24) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 25) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 26) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 27) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu).

244

Zákon č. 218/2000 Sb.

— které mu postoupily jiné subjekty§36/2/c — jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření§36/2/d — peněžní prostředky — stanovené zvláštním právním předpisem31) — o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna — převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny §36/2/a — zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, jehož rozpočtovými příjmy jsou — peněžní prostředky ve výši rozdílu příjmů a výdajů státního rozpočtu za každý rozpočtový rok32), ve kterém byly příjmy z pojistného na důchodové pojištění a z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převáděné ze státního rozpočtu v jeho prospěch Ministerstvem financí, které způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů státního rozpočtu stanoví vyhláškou33) — peněžní prostředky převedené v jeho prospěch na návrh vlády České republiky po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů 28)

K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 29) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 30) § 3 písm. l) tohoto zákona. Zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož byl ručitelem, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zvláštního zákona, který státu ručitelskou povinnost uložil (včetně zpeněžení poskytnuté zástavy). 31) Například likvidační zůstatky státních podniků podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů, nebo peněžní prostředky jaderného účtu podle zákona č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů. 32) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 33) Vyhláška č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění ve znění pozdějších předpisů.

245

Rozpočtová pravidla

— příjmy z investování jeho volných peněžních prostředků Ministerstvem financí do vkladů v bankách, státních dluhopisů34), dluhopisů České národní banky35), dluhopisů vydávaných Evropskou centrální bankou, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a centrálními bankami těchto států§36/3. 2) Peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění lze jinak použít pouze k výdajům na dávky důchodového pojištění a k převodům zpět ve prospěch státního rozpočtu na úhrady záporných rozdílů těchto příjmů a výdajů státního rozpočtu. Pro investování volných peněžních prostředků zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění se použije obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona36)§36/3, které stanoví, že v souvislosti s řízením státního dluhu37) je Ministerstvo financí oprávněno§35/1 — sjednávat obchody s investičními nástroji38) a cennými papíry39) 40), nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry 41) , zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy42) a s jinými investičními nástroji, přičemž tyto obchody je oprávněno sjed34)

Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 35) § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako poukázky České národní banky. 36) § 35 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 37) § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 38) § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 39) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

246

Zákon č. 218/2000 Sb.

návat s tuzemskými i zahraničními osobami, a to samostatně nebo§35/1/a na základě dohody§35/2 prostřednictvím§35/1/a České národní banky, anebo jiné tuzemské nebo zahraniční osoby, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna §35/2 — organizovat trh se státními dluhopisy§35/1/b — vést evidenci — zaknihovaných státních dluhopisů, která je samostatnou evidencí vedenou na účtech vlastníků podle zvláštního právního předpisu43), a provádět související činnosti, a to samostatně§35/1/d nebo na základě dohody prostřednictvím osoby oprávněné k vedení centrální evidence zaknihovaných cenných papírů nebo samostatné evidence investičních nástrojů §35/2 — imobilizovaných44) státních dluhopisů nebo zaknihovaných cenných papírů §35/1/f — provozovat — vypořádací systém podle zvláštního právního předpisu45) pro státní dluhopisy, jehož existence a název se Komisi Evropských společenství neohlašuje§35/1/e — platební systém podle zvláštního právního předpisu 46), který se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování §35/1/c 40)

Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 41) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 42) Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 43) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. Provozní řád pro vedení evidence zaknihovaných státních dluhopisů stanoví Ministerstvo financí. 44) § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů.

247

Rozpočtová pravidla

— provádět úschovu47) a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů §35/1/f — zajišťovat jiné činnosti spojené s řízením státního dluhu §35/1/g. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění jsou součástí státního závěrečného účtu 48).§36/3 3) O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z peněžních prostředků státních finančních aktiv, pro které se použije obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona49).§36/5 4) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou — transakcí spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu — výdajů financovaných z peněžních prostředků jaderného účtu 50) — výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, tvoří kapitolu státního rozpočtu 397 – Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je Ministerstvo financí.§10/5 47)

§ 2409 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 29 odst. 1 tohoto zákona. Údaje o výsledcích hospodaření rozpočtového roku bezprostředně předcházejícího běžnému rozpočtovému roku. 49) § 14 tohoto zákona – Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, § 14a tohoto zákona – Přechod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14b tohoto zákona – Zamítnutí přechodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14c tohoto zákona – Vrácení přijaté dotace nebo návratné finanční výpomoci zanikajícím příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14d tohoto zákona – Oznámení zanikajícího příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci a odpovědnost jeho právního nástupce, § 14da tohoto zákona – Převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14e tohoto zákona – Nevyplacení poskytnuté dotace, § 14f tohoto zákona – Opatření poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí k nápravě, § 14g tohoto zákona – Řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14h tohoto zákona – Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14i tohoto zákona – Účastník řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14k tohoto zákona – Odstranění vad žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, doložení podkladů a úprava žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14l tohoto zákona – Zastavení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14m tohoto zákona – Rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí, § 14n tohoto zákona – Lhůta k vydání rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných výpomocí, § 14o tohoto zákona – Změna rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14p tohoto zákona – Nové rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14q tohoto zákona – Vztah řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ke správnímu řádu, § 15 tohoto zákona – Řízení o odnětí dotace nebo náv ratné finanční výpomoci. 50) Zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů. 48)

248

Zákon č. 218/2000 Sb.

5) Státními finančními aktivy nejsou — účasti51) 52) státu v obchodních společnostech53) a jiné cenné papíry54) 55), jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu56) — pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, 51)

Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových. 52) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 53) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 54) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 55) Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 56) V případě úplatného nabytí cenných papírů jen pokud jde o Ministerstvo financí, anebo jiná ministerstva s předchozím souhlasem vlády České republiky, v případě vkladů do obchodních společností jen s předchozím souhlasem vlády České republiky a v případě bezúplatného nabytí (včetně přijatých nepeněžitých darů) cenných papírů a jiných účastí (podílů) v jiných obchodních společnostech než akciových jen se souhlasem (schválením) Ministerstva financí. § 12 odst. 2 a 7 a § 28 odst. 1 až 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů.

249

Rozpočtová pravidla

které má Ministerstvo financí povinnost evidovat mimo státní finanční aktiva. Rozsah, strukturu a termíny předkládání údajů o stavu57) tohoto finančního majetku státu58) stanoví Ministerstvo financí vyhláškou59).§36/4 6) V rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu60) mimo státní finanční aktiva a státní rozpočet je Ministerstvo financí oprávněno — nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy61) — nabývat a zcizovat dluhopisy České národní banky 62) — sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji63) včetně derivátů64), k omezení úrokových, měnových nebo jiných rizik. Tyto obchody je Ministerstvo financí oprávněno sjednávat s tuzemskými i zahraničními osobami, a to samostatně nebo na základě dohody prostřednictvím České národní banky, obchodníků s cennými papíry nebo zahraničních obchodníků s cennými papíry.§36/6 57)

Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek), a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvislosti s v ýsledkovým účtem. 58) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 59) Vyhláška č. 455/2008 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech pro předkládání údajů o stavu účastí a cenných papírů, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, a pohledávek z poskytnutých návratných finančních výpomocí. 60) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 61) Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 62) § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako poukázky České národní banky. 63) § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 64) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů.

250

Zákon č. 218/2000 Sb.

7) Státními finančními pasivy jsou§36/7 — dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů65), vyjma — státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, anebo nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti — vlastních státních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček66) poskytovaných v cenných papírech, anebo které jsou předmětem finančních zajištění67) nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu §36/7/a — dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednaným datem splatnosti, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být toto právo poprvé uplatněno§36/7/b — dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí68) 69) evidovaných ve státních finančních aktivech§36/7/e 65)

Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 66) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 67) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 68) Podílů. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 69) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí.

251

Rozpočtová pravidla

— dluhy ze státem přijatých úvěrů70) a peněžitých zápůjček71)§36/7/c — dluhy ze státem vystavených směnek72)§36/7/d. 8) Správu státních finančních aktiv a pasiv vykonává Ministerstvo financí.§36/1 Vláda České republiky předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. §36/10

70)

§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 71) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 72) Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů.

252

Zákon č. 218/2000 Sb.

Řízení státní pokladny a státního dluhu 1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu státního rozpočtu 396 – Státní dluh, jejímž správcem je Ministerstvo financí.§10/4 2) Ve prospěch účtů Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, včetně účtů zřízených v bankách73) nebo v bankách v zahraničí, mohou plynout příjmy státního rozpočtu74) a na jejich vrub se mohou hradit výdaje státního rozpočtu75), jestliže souvisí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje státního rozpočtu se mohou za určitou dobu v rámci rozpočtového roku76) sečíst, vzájemně započíst a jejich saldo se vypořádá do 3 pracovních dnů s kapitolou státního rozpočtu 396 – Státní dluh.§34/8 3) Účty Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí, vedené v jednotné evropské měně, případně i v jiných měnách, mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby na vrub a ve prospěch státního rozpočtu.§34/8 4) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na §33/1; §3/h — účtech státních finančních aktiv77)§3/h/2 — účtech Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank 78) nebo v bankách v zahraničí §3/h/3 — zvláštních účtech Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu79)§3/h/9 a zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zvláštního právního předpisu 80)§3/h/6 73)

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů. § 6 tohoto zákona – Příjmy státního rozpočtu. 75) § 7 tohoto zákona – Výdaje státního rozpočtu. 76) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 77) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 78) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů. 79) Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 80) Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů. 74)

253

Rozpočtová pravidla

— příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu §3/h/1 — účtech rezervních fondů a fondů kulturních a sociálních potřeb správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek s tátu§3/h/5 — účtech správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené následně — do státních finančních aktiv — rezervním fondům správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — státním fondům a Národnímu fondu — územním rozpočtům územních samosprávných celků81), a účtech, které jsou určeny ke správě peněžních prostředků z vybraných cel a k odvodům ve prospěch vlastních finančních zdrojů Evropské unie82)§3/h/4 — účtech státních příspěvkových organizací83)§3/h/7 — účtech státních fondů84) a Národního fondu 85)§3/h/8 81)

Krajů a obcí. Čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie. 83) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 84) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 85) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu. 82)

254

Zákon č. 218/2000 Sb.

— účtech cizích peněžních prostředků86) a sdružených peněžních prostředků, samostatných běžných účtech stravování87) a účtech, u nichž z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu §3/h/6 — účtech územních samosprávných celků88) a dobrovolných svazků obcí 89), které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů a z Národního fondu — daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění nebo podílů na nich převáděných v jejich prospěch podle zvláštního právního předpisu90), pokud příslušný územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením Ministerstvu financí a příslušnému správci daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převedou nebo je v jejich prospěch přijmou §3/h/11 — účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky91), včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění92), resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven93) a svazů zdravotních pojišťoven, s výjimkou účtů určených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností94)§3/h/14 — účtech státní organizace Správa železnic§3/h/10 86)

Zejména § 14f odst. 6, § 45 odst. 10 a § 46 tohoto zákona. Peněžní prostředky vrácené na základě výzvy k vrácení poskytnutých dotací nebo jejich částí přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, omylem přijaté peněžní prostředky, platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních zaměstnanců a zaměstnanců správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, včetně souvisejících výdajů státního rozpočtu (pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb), cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo se mzdou (§ 46 tohoto zákona), peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní prostředky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a peněžní prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče. 87) § 69 tohoto zákona a vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích. 88) Krajů a obcí. 89) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 90) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům – zákon o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 511/2025 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí a krajů na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. 91) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů. 92) § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů. 93) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 94) Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů.

255

Rozpočtová pravidla

— účtech veřejných kulturních institucí95), které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů a z Národního fondu — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převedou nebo je v jejich prospěch přijmou§3/h/18 — účtech veřejných výzkumných institucí96), které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu a z Národního fondu — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převedou nebo je v jejich prospěch přijmou§3/h/12 — účtech veřejných vysokých škol 97), které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů a z Národního fondu — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převedou nebo je v jejich prospěch přijmou§3/h/13 — účtech Národní rozvojové banky, a. s., které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převede nebo je v jejich prospěch přijme — účtech České exportní banky, a. s., které jsou určeny k příjmu — peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. — jiných peněžních prostředků, které si v jejich prospěch převede nebo je v jejich prospěch přijme§3/h/17 — účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zvláštního právního předpisu98), které nemají bankovní licenci, a státních podniků99)§3/h/16 — účtech jiných právnických osob vedených Českou národní bankou se souhlasem Ministerstva financí§3/h/15. 5) Účty podřízené státní pokladně podle odstavce 4100) vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně i v jiných měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 12101), a poskytuje k nim platební služby102). Účty podřízené státní pokladně jsou přitom 95)

Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu (jen ministerstvy s předchozím souhlasem vlády České republiky) a územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha). Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích ve znění pozdějších předpisů. 96) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu, jinými organizačními složkami státu a územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů. 97) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. 98) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů. 99) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. Národní podniky se za státní podniky nepovažují. 100) § 3 písm. h) tohoto zákona. 101) § 33 odst. 4 tohoto zákona. 102) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů.

256

Zákon č. 218/2000 Sb.

podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny podle odstavce 12 a 13103), jsou-li zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.§33/2 6) Peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně podle odstavce 4104) jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje Ministerstvo financí.§33/5 Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených státní pokladně nesmí být záporný.§33/3 Úhrady za platební služby k účtům podřízeným státní pokladně podle zvláštního ustanovení odstavce 4 105) jsou výdajem státního rozpočtu.§33/7 7) Ministerstvo financí je oprávněno stanovovat majitelům účtů podřízených státní pokladně podle odstavce 4106) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky k provádění platebních transakcí na těchto účtech. Ustanovení odstavce 9107) ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.§34/6 8) Majitelé účtů podřízených státní pokladně podle odstavce 4108) jsou povinni poskytovat Ministerstvu financí informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na nich vedených a pro kontrolu jejich použití a udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o zůstatcích a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí.§33/6 9) Majitelé účtů podřízených státní pokladně podle zvláštního ustanovení odstavce 4 109)§33/8; §33/9 — mohou peněžní prostředky na nich vedené převést ve prospěch účtů, které státní pokladně podřízeny nejsou §33/8 — obdrží od Ministerstva financí namísto úroků peněžitá plnění110) nahrazující úroky, v jejichž případě Česká národní banka neověřuje rezervaci peněžních prostředků111) v rozpočtovém systému112) postupem podle zvláštního ustanovení tohoto zákona113)§33/9, které stanoví, že provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému ověřuje Česká národní banka po převzetí platebního příkazu na vrub účtu správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu, přičemž 103)

§ 33 odst. 2 až 4 a 7 tohoto zákona. § 3 písm. h) tohoto zákona. 105) § 3 písm. h) bod 1 až 10, 14, 16 a 17 tohoto zákona. 106) § 3 písm. h) tohoto zákona. 107) § 33 odst. 8 věta první tohoto zákona. 108) § 3 písm. h) tohoto zákona. 109) § 3 písm. h) bod 11 až 13, 15 a 18 tohoto zákona. 110) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 111) § 3 písm. o) bod 5 tohoto zákona. Peněžní prostředky, které je možné vynaložit na úhradu závazků (dluhů). 112) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 113) § 34 odst. 5 tohoto zákona. 104)

257

Rozpočtová pravidla

— nejsou-li v dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, platební příkaz odmítne, avšak v případě výběrů peněžních prostředků, transakcí prováděných prostřednictvím platebních karet a při účtování cen za poskytnuté platební služby rezervaci peněžních prostředků v rozpočtovém systému neověřuje — není-li rozpočtový systém v provozu, provádí platby na pokyn Ministerstva financí §34/5. Výši peněžitého plnění nahrazujícího úrok stanoví Ministerstvo financí oznámením na svých internetových stránkách114)§33/9. 10) Majitelé účtů podřízených státní pokladně podle zvláštního ustanovení odstavce 4115) se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s Ministerstvem financí dohodnout, že na nich ponechají uloženy peněžní prostředky v dohodnuté výši a po předem stanovené období, přičemž součástí této dohody je i sjednání výše peněžitých plnění nahrazujících úroky poskytovaných Ministerstvem financí podle odstavce 9116)§33/11. 11) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis117), mohou být peněžní prostředky vedené na účtech podřízených státní pokladně podle zvláštního ustanovení odstavce 4118) vedeny i mimo účty podřízené státní pokladně§33/8, přičemž s majiteli těchto účtů může Ministerstvo financí sjednat obdobná peněžitá plnění nahrazující úroky jako podle odstavce 9119)§33/11. Peněžní prostředky vedené na účtech podřízených státní pokladně podle zvláštního ustanovení odstavce 4120) nesmí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Dodržování těchto povinností může kontrolovat Ministerstvo financí.§33/8 12) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení peněžních prostředků vedených na těchto účtech, určuje smlouva mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou.§33/4 Souhrnné účty státní pokladny vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně i v jiných měnách dohodnutých ve smlouvě podle předchozí věty121), a poskytuje k nim platební služby122).§33/2 Úroky ze souhrnných účtů státní pokladny jsou příjmem státního rozpočtu.§33/7 114)

https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/likvidita-statu-a-statni-pokladna/stanoveni-penezniho-plneni-na hrazujiciho. § 3 písm. h) bod 11 až 13 a 15 až 18 tohoto zákona. 116) § 33 odst. 9 tohoto zákona. 117) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů. 118) § 3 písm. h) bod 16 a 17 tohoto zákona. 119) § 33 odst. 9 tohoto zákona. 120) § 3 písm. h) bod 1 až 10, 14, 16 a 17 tohoto zákona. 121) § 33 odst. 4 tohoto zákona. 122) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů. 115)

258

Zákon č. 218/2000 Sb.

13) Přebytky peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může Ministerstvo financí krátkodobě ukládat, investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé úvěry123) nebo peněžité zápůjčky124) právnickým125) osobám podle odstavce 19126) a cizím státům. Disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených státní pokladně podle odstavce 4127) se těmito transakcemi nemění. Zvláštní ustanovení tohoto zákona128)§34/3, které stanoví, že v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu 129) mimo státní finanční aktiva a státní rozpočet je Ministerstvo financí oprávněno — nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy — nabývat a zcizovat dluhopisy České národní banky — sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji130) včetně derivátů131), k omezení úrokových, měnových nebo jiných rizik, přičemž tyto obchody je oprávněno sjednávat s tuzemskými i zahraničními osobami, a to samostatně nebo na základě dohody prostřednictvím České národní banky, obchodníků s cennými papíry nebo zahraničních obchodníků s cennými papíry§36/6, tím není dotčeno.§34/3 Tyto činnosti může Ministerstvo financí vykonávat na základě dohody také prostřednictvím České národní banky. §34/7 123)

§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 124) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 125) Včetně státních příspěvkových organizací (jen jde-li o úvěry přijímané podle § 62 odst. 3 tohoto zákona zdravotnickými zařízeními k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 126) § 35 odst. 5 tohoto zákona. 127) § 3 písm. h) tohoto zákona. 128) § 36 odst. 6 tohoto zákona. 129) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 130) § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 131) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů.

259

Rozpočtová pravidla

14) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 132)§36/8, které stanoví, že státními finančními pasivy jsou§36/7 — dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů, vyjma — státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, anebo nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti — vlastních státních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček133) poskytovaných v cenných papírech, anebo které jsou předmětem finančních zajištění134) nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu §36/7/a — dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednaným datem splatnosti, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být toto právo poprvé uplatněno§36/7/b — dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí 135) 136) evidovaných ve státních finančních aktivech§36/7/e — dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček§36/7/c 132)

§ 36 odst. 7 tohoto zákona. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 134) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 135) Podílů. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 136) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 133)

260

Zákon č. 218/2000 Sb.

— dluhy ze státem vystavených směnek137)§36/7/d, zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů138). Státní dluh v cizí měně139) se oceňuje měnovým kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrady jmenovitých hodnot nebo jistin finančních derivátů140), kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu. §36/8 15) V rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří Ministerstvo financí na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků — z vydávání a prodeje státních dluhopisů — z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček — z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako finanční zdroje pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů141) na finančním trhu a jiných rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako finanční zdroje pro plnění142) dluhů ze smluv, kterými se sjednává finanční zajištění143) nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu.§35/4 137)

Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 139) § 4 odst. 12 a § 24a odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví (§ 24a zákona). Měnou účetnictví vybraných účetních jednotek (§ 1 odst. 3 zákona) je česká měna. 140) Investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 141) Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 142) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 138)

261

Rozpočtová pravidla

16) Výši rezervy peněžních prostředků podle odstavce 15144) při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí145), sděluje Ministerstvo financí Národní rozpočtové radě146).§36/9 Rezervu peněžních prostředků je Ministerstvo financí oprávněno ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a transakce s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech147).§35/4 17) V souvislosti s řízením státního dluhu je Ministerstvo financí oprávněno §35/1 — sjednávat obchody s investičními nástroji148) a cennými papíry149) 150), nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry151), zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a s jinými investičními nástroji, přičemž tyto obchody je oprávněno 143)

Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 144) § 35 odst. 4 tohoto zákona. 145) § 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. 146) Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. 147) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu), účasti (podíly) státu v obchodních společnostech a jiné cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, pohledávky z poskytnutých státních garancí (zajištění) realizovaných ze státních finančních aktiv, pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 148) § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů.

262

Zákon č. 218/2000 Sb.

sjednávat s tuzemskými i zahraničními osobami, a to samostatně nebo§35/1/a na základě dohody§35/2 prostřednictvím§35/1/a České národní banky, anebo jiné tuzemské nebo zahraniční osoby, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna §35/2 — organizovat trh se státními dluhopisy§35/1/b — vést evidenci — zaknihovaných státních dluhopisů, která je samostatnou evidencí vedenou na účtech vlastníků podle zvláštního právního předpisu152), a provádět související činnosti, a to samostatně§35/1/d nebo na základě dohody prostřednictvím osoby oprávněné k vedení centrální evidence zaknihovaných cenných papírů nebo samostatné evidence investičních nástrojů §35/2 — imobilizovaných153) státních dluhopisů nebo zaknihovaných cenných papírů §35/1/f — provozovat — vypořádací systém podle zvláštního právního předpisu154) pro státní dluhopisy, jehož existence a název se Komisi Evropských společenství neohlašuje§35/1/e — platební systém podle zvláštního právního předpisu155), který se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování§35/1/c 149)

§ 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 150) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 151) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod. 152) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. Provozní řád pro vedení evidence zaknihovaných státních dluhopisů stanoví Ministerstvo financí. 153) § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 154) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 155) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku ve znění pozdějších předpisů.

263

Rozpočtová pravidla

— provádět úschovu156) a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů §35/1/f — zajišťovat jiné činnosti spojené s řízením státního dluhu§35/1/g. Výkon těchto činností, pokud je vykonává Ministerstvo financí nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění. §35/3 18) Státní dluhopisy157) může Ministerstvo financí vydávat — za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 15 158) — na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu — za účelem plnění dluhů ze smluv, kterými se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu — na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly státního rozpočtu 397 – Operace státních finančních aktiv159) — za účelem poskytování úvěrů nebo peněžitých zápůjček právnickým 160) osobám podle odstavce 19161), anebo rozhodla-li tak vláda České republiky. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejdříve na majetkový účet Ministerstva financí v příslušné evidenci.§35/7 156)

§ 2409 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 158) § 35 odst. 4 tohoto zákona. 159) § 10 odst. 5 tohoto zákona. Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou transakcí spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, výdajů financovaných z peněžních prostředků jaderného účtu a výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o stát ním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. 160) Včetně státních příspěvkových organizací (jen jde-li o úvěry přijímané podle § 62 odst. 3 tohoto zákona zdravotnickými zařízeními k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 161) § 35 odst. 5 tohoto zákona. 157)

264

Zákon č. 218/2000 Sb.

19) Ministerstvo financí je dále oprávněno — přijímat úvěry nebo peněžité zápůjčky od právnických 162) osob a cizích států — poskytovat úvěry nebo peněžité zápůjčky — majitelům účtů podřízených státní pokladně podle odstavce 4163), s výjimkou správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací164), které nejsou zdravotnickými zařízeními — právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, a jiným právnickým165) osobám, rozhodne-li vláda České republiky, že poskytnutí úvěru nebo peněžité zápůjčky je nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je Ministerstvo financí oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji166), včetně derivátů167), k omezení úrokových, měnových nebo jiných rizik těchto právnických osob. §35/5 20) Na základě rozhodnutí vlády České republiky je Ministerstvo financí — oprávněno přijímat za Českou republiku úvěry od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce za účelem financování příslušných programů nebo projektů §35a/1 — příslušné k hospodaření s peněžními prostředky z úvěrů přijatých podle předchozího bodu168) a k výkonu práv a povinností České republiky z uzavřených smluv o úvěru. Smlouvy o úvěru sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí§35a/2. Peněžní prostředky přijatých úvěrů lze v rozpočtovém roce169) jejich přijetí použít na úhrady výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány, přičemž v rozpočtových obdobích následujících po rozpočtovém roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z peněžních prostředků přijatých úvěrů dále rozpočtovány.§35a/3 Rozhodne-li tak vláda České republiky, je 162)

Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 163) § 3 písm. h) tohoto zákona. 164) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 165) Včetně státních příspěvkových organizací (jen jde-li o úvěry přijímané podle § 62 odst. 3 tohoto zákona zdravotnickými zařízeními k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 166) § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 167) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů. 168) § 35a odst. 1 tohoto zákona. 169) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

265

Rozpočtová pravidla

Ministerstvo financí oprávněno použít peněžní prostředky přijatých úvěrů v souladu s ustanovením odstavce 21170) k poskytování úvěrů a peněžitých zápůjček státním fondům171), případně i jiným osobám, na financování příslušných programů nebo projektů. §35a/4 21) Úvěry a peněžité zápůjčky poskytované podle odstavce 13172), 19173) a 20174) nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto úvěrů a peněžitých zápůjček nejsou příjmem státního rozpočtu, ale úroky a jiné příjmy z těchto úvěrů a peněžitých zápůjček příjmem státního rozpočtu jsou.§35/6 22) Ustanovení zvláštního právního předpisu 175) se nepoužijí při§35b — převodech mezi účty Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, včetně účtů zřízených u finančních institucí v cizí měně176), a při sjednávání obchodů s cizí měnou pro účely řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu §35b/b — ukládání nebo investování přebytků peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny177) nebo při sjednávání krátkodobých úvěrů a peněžitých zápůjček právnickým 178) osobám podle odstavce 13179)§35b/c — provádění financujících operací v české a cizí měně a sjednávání obchodů s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových, měnových nebo jiných rizik§35b/a — sjednávání přijetí nebo poskytnutí úvěrů a peněžitých zápůjček podle odstavce 19 180)§35b/d — sjednávání poskytnutí úvěrů a peněžitých zápůjček podle odstavce 20 181)§35b/e. 170)

§ 35 odst. 6 tohoto zákona. § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 172) § 34 odst. 3 tohoto zákona. 173) § 35 odst. 5 tohoto zákona. 174) § 35a odst. 4 tohoto zákona. 175) § 14 odst. 1 a odst. 3 až 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 176) § 4 odst. 12 a § 24a odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví (§ 24a zákona). Měnou účetnictví vybraných účetních jednotek (§ 1 odst. 3 zákona) je česká měna. 177) § 33 tohoto zákona – Správa peněžních prostředků státní pokladny. 178) Včetně státních příspěvkových organizací (jen jde-li o úvěry přijímané podle § 62 odst. 3 tohoto zákona zdravotnickými zařízeními k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 179) § 34 odst. 3 tohoto zákona. 180) § 35 odst. 5 tohoto zákona. 181) § 35a odst. 4 tohoto zákona. 171)

266

Zákon č. 218/2000 Sb.

23) Pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu §33a/1; §33a/2; §33a/3; §33a/5 — poskytují správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu Ministerstvu financí čísla účtů příjemců peněžních prostředků ze státního rozpočtu společně s identifikací příjemců těchto peněžních prostředků §33a/5 — využívá Ministerstvo financí údaje§33a/1; §33a/2; §33a/3 — ze základního registru obyvatel, kterými jsou§33a/1 — jméno, popřípadě jména§33a/1/b, a příjmení§33a/1/a — datum, místo a okres narození a v případě subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát narození §33a/1/d — adresa místa pobytu§33a/1/c — o státních občanech České republiky z informačního systému evidence obyvatel, kterými jsou§33a/2 — jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné příjmení§33a/2/a — datum§33a/2/b místo a okres§33a/2/c narození§33a/2/b; §33a/2/c a v případě občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát narození§33a/2/c — rodné číslo§33a/2/d — adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě také adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle zvláštního právního předpisu §33a/2/e — o cizincích z informačního systému cizinců, kterými jsou§33a/3 — jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné příjmení§33a/3/a — datum§33a/3/b, místo a stát§33a/3/c narození§33a/3/b; §33a/3/c a v případě cizince, který se narodil na území České republiky, datum, místo a okres narození§33a/3/c — rodné číslo§33a/3/d — státní občanství, popřípadě více státních občanství§33a/3/e — druh a adresa místa pobytu na území České republiky§33a/3/f. 24) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.§33a/6 Referenční údaje vedené v základním registru obyvatel se z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců využijí, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. §33a/4

267

Rozpočtová pravidla

Státní rozpočet a střednědobý výhled státního rozpočtu 1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zajišťují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.§5/1 Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje — zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok — rozpis ukazatelů státního rozpočtu — podrobné dílčí rozpočty příjmů a výdajů státního rozpočtu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.§5/3 Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. §2/2 2) Státní rozpočet obsahuje§5/2; §5/6 — očekávané rozpočtové příjmy, jakož i odhadované rozpočtové výdaje v běžném rozpočtovém roce 182) a financující položky183)§5/2 — dotační vztahy k rozpočtům příjmů a výdajů státních fondů 184) a k územním rozpočtům územních samosprávných celků185)§5/6. 3) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok186)§5/7, jehož návrh sestavuje Ministerstvo financí v součinnosti 182)

Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. § 3 písm. i) tohoto zákona. Transakce spojené s řízením státního dluhu (podle § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů, vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu, dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů), zejména příjmy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, přijaté krátkodobé i dlouhodobé úvěry, změny zůstatků peněžních prostředků na účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu, s výjimkou transakcí na účtech pro řízení likvidity státní pokladny. 184) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 185) Krajů a obcí. 186) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 183)

268

Zákon č. 218/2000 Sb.

— se správci kapitol státního rozpočtu a státními fondy187) — s územními samosprávnými celky188) a dobrovolnými svazky obcí189).§8/1 4) V návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok stanoví Ministerstvo financí celkové výdaje státního rozpočtu na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů190) schválené vládou České republiky podle zvláštního právního předpisu191), která je v návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok uvedena jako částka výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů pro rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce 192) 193).§8/2 5) Částku výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů upraví Ministerstvo financí o §8/2 — 0,3 % této částky, jestliže je třeba vzít v úvahu vlivy, se kterými se při jejím stanovení nepočítalo§8/2/e — změny prognózovaných celkových rozpočtových příjmů, včetně peněžních prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů194), upravených o vlivy hospodářského cyklu a jednorázových i přechodných transakcí §8/2/a — vlivy významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud v příslušném čtvrtletí předpovídá meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy nejméně o 3 % §8/2/b — vlivy odstraňování následků živelních pohrom§8/2/d — vlivy zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou České republiky ke zvýšení obranyschopnosti státu§8/2/c a takto určenou částku výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů rozdělí na — nekonsolidované celkové výdaje státního rozpočtu, které v návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok uvede jako celkové výdaje státního rozpočtu 187)

§ 28 tohoto zákona – Státní fondy. Kraji a obcemi. 189) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 190) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 191) Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. 192) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 193) § 8 odst. 3 tohoto zákona. Celkové výdaje státního rozpočtu pro rozpočtový rok 2026 až 2033 lze zvýšit o rozpočtové výdaje na financování obrany České republiky převyšující 2 % nominálního hrubého domácího produktu a vypočtené podle zákona č. 177/2023 Sb., o financování obrany České republiky pro příslušný rozpočtový rok, na který je sestavován návrh zákona o státním rozpočtu. 194) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 188)

269

Rozpočtová pravidla

— celkové rozpočtové výdaje jednotlivých státních fondů. Jakékoli odchýlení od rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí 195) schválené vládou České republiky musí být řádně odůvodněno. §8/2 6) Práce na sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok řídí Ministerstvo financí. Správci kapitol státního rozpočtu, státní fondy, územní samosprávné celky196), dobrovolné svazky obcí a jiné právnické197) a fyzické osoby, které požadují peněžní prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní garance198) 199) 200) 201) 202) 203) 204), jsou povinni předložit Ministerstvu financí údaje potřebné k se195)

§ 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. Kraje a obce. 197) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 198) Zajištění závazku (dluhu). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 199) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 200) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 201) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 196)

270

Zákon č. 218/2000 Sb.

stavení návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok v rozsahu, struktuře a termínech, které Ministerstvo financí stanoví vyhláškou205). To se netýká kapitoly státního rozpočtu 301 – Kancelář prezidenta republiky, 302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu, 303 – Senát Parlamentu, 309 – Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 358 – Ústavní soud, 359 – Úřad Národní rozpočtové rady, a 381 – Nejvyšší kontrolní úřad§8/4, jejíž správci předkládají návrhy celkových rozpočtových příjmů a výdajů svých kapitol státního rozpočtu rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o jejich návrzích rozhodne do 20. června běžného rozpočtového roku §8/5. 7) Pokud nedojde k rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 6206) ve stanoveném termínu a návrh celkových rozpočtových výdajů předložený správcem kapitoly státního rozpočtu nepřekročí celkové rozpočtové výdaje kapitoly státního rozpočtu podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, považuje se předložený návrh celkových rozpočtových výdajů této kapitoly státního rozpočtu za schválený. Jestliže však návrh celkových rozpočtových výdajů překročí celkové rozpočtové výdaje kapitoly státního rozpočtu podle předchozí věty, podléhají tyto vyšší výdaje státního rozpočtu schválení Ministerstvem financí.§8/6 202)

Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 203) K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 204) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 205) Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání ve znění pozdějších předpisů. 206) § 8 odst. 5 tohoto zákona.

271

Rozpočtová pravidla

8) Na základě návrhů celkových rozpočtových příjmů a výdajů schválených podle odstavce 6207) nebo návrhů celkových rozpočtových výdajů určených podle odstavce 7208) sestaví správci kapitoly státního rozpočtu 301 – Kancelář prezidenta republiky, 302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu, 303 – Senát Parlamentu, 309 – Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 358 – Ústavní soud, 359 – Úřad Národní rozpočtové rady, a 381 – Nejvyšší kontrolní úřad, návrhy dílčích rozpočtů příjmů a výdajů svých kapitol státního rozpočtu v rozpočtovém systému209).§8/7 Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok Poslanecké sněmovně ke změnám v návrhu dílčích rozpočtů příjmů a výdajů těchto kapitol státního rozpočtu z důvodu navýšení platů nebo předpokládaného přijetí peněžních prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů210), může být návrh dílčích rozpočtů příjmů a výdajů těchto kapitol státního rozpočtu změněn po dohodě s Ministerstvem financí.§8/8 9) Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje potřebné k sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok prostřednictvím krajů, které je předkládají Ministerstvu financí, s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, ve kterém sídlí. Činnost krajů podle předchozí věty je přenesenou působností. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování dotačních investičních akcí211), respektive projektů212) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly státního rozpočtu. Hlavní město Praha předkládá údaje Ministerstvu financí.§8/4 10) Společně s návrhem státního rozpočtu se sestavuje střednědobý výhled státního rozpočtu, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivé rozpočtové roky, na které je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby213), a předpoklady a záměry, na základě kterých se tyto rozpočtové příjmy a výdaje očekávají.§4/1 Pokud střednědobý výhled státního rozpočtu očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování. §4/2 207)

§ 8 odst. 5 tohoto zákona. § 8 odst. 6 tohoto zákona. 209) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 210) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 211) § 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 212) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 213) § 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 208)

272

Zákon č. 218/2000 Sb.

11) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu státního rozpočtu s tím, že ukazatele výdajů státního rozpočtu na financování programů nebo projektů214) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie jsou pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok závazné.§5/5 12) Střednědobý výhled státního rozpočtu se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po rozpočtovém roce, na který je předkládán návrh státního rozpočtu, a jeho součástí jsou ukazatele střednědobého výhledu státního rozpočtu podle odstavce 10215) za rozpočtový rok, na který je předkládán návrh státního rozpočtu. Období střednědobého výhledu státního rozpočtu odpovídá v případě — výdajů státního rozpočtu na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie době jejich financová ní — závazků216) státu z koncesí podle zvláštního právního předpisu 217) době trvání příslušného závazku 218) — úvěrů219), za které byly poskytnuty státní garance, stanovené době jejich splácení. §4/3 13) Práce na sestavení střednědobého výhledu státního rozpočtu řídí Ministerstvo financí.§4/1 Střednědobý výhled státního rozpočtu sestavuje Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol státního rozpočtu, státními fondy a územními samosprávnými celky220) a předkládá jej vládě České republiky společně s návrhem státního rozpočtu. Rozsah, strukturu a termíny předložení údajů potřebných k sestavení střednědobého výhledu státního rozpočtu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou221).§4/4 14) Na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů určené podle odstavce 4 a 5222) a případných úkolů, které Ministerstvu financí v souvislosti s jejím dalším použitím uložila vláda České republiky, sestaví Ministerstvo financí§8b/1 214)

§ 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 215) § 4 odst. 1 tohoto zákona. 216) Dluhů. 217) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. 218) Dluhu. 219) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 220) Kraji a obcemi. 221) Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání ve znění pozdějších předpisů. 222) § 8 odst. 2 tohoto zákona.

273

Rozpočtová pravidla

— pro návrh zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok předběžný návrh rozpočtových příjmů a výdajů v členění podle kapitol státního rozpočtu§8b/1/a — pro návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol státního rozpočtu a státních fondů§8b/1/b — pro účely sdělení podle ustanovení odstavce 15223)§8b/1/c, které stanoví, že společně s těmito údaji oznámí Ministerstvo financí správcům kapitol státního rozpočtu další závazné číselné údaje §8b/2, návrh celkových rozpočtových výdajů jednotlivých státních fondů §8b/1/c. 15) Ministerstvo financí oznámí částky podle odstavce 14224) správcům kapitol státního rozpočtu do 30. června běžného rozpočtového roku. Společně s těmito údaji oznámí Ministerstvo financí správcům kapitol státního rozpočtu další závazné číselné údaje. Správci kapitol státního rozpočtu postupují obdobně vůči příslušným organizačním složkám státu v jejich působnosti a částky pro státní fondy sdělí neprodleně příslušným státním fondům v jejich působnosti. §8b/2 16) Na základě částek oznámených podle odstavce 15225) sestaví§8b/3 — správci kapitol státního rozpočtu pro návrh zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok návrhy dílčích rozpočtů příjmů a výdajů svých kapitol státního rozpočtu §8b/3/a — pro návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu §8b/3/b — správci kapitol státního rozpočtu návrhy rozpočtových příjmů a výdajů svých kapitol státního rozpočtu §8b/3/b/1 — státní fondy návrhy svých rozpočtových příjmů a výdajů §8b/3/b/2 a předloží je Ministerstvu financí do 31. července běžného rozpočtového roku. §8b/3 17) Výsledné návrhy — zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok §8/9; §8b/4 — střednědobého výhledu státního rozpočtu §8b/4 předkládá Ministerstvo financí§8/9; §8b/4 ke schválení§8/9 vládě České republiky do 31. srpna běžného rozpočtového roku§8/9; §8b/4, která je společně projedná. Schválený střednědobý výhled státního rozpočtu předkládá vláda České republiky samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně společně s návrhem zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok §4/5 ve lhůtě podle zvláštního právního předpisu 226)§8/9. 223)

§ 8b odst. 2 věta druhá tohoto zákona. § 8b odst. 1 tohoto zákona. 225) § 8b odst. 2 tohoto zákona. 226) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů. 224)

274

Zákon č. 218/2000 Sb.

18) Není-li zákon o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok schválen Poslaneckou sněmovnou před prvním dnem tohoto následujícího rozpočtového roku, hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu v době od prvního dne tohoto následujícího rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento následující rozpočtový rok227) podle ukazatelů rozpočtového provizoria§9/1, které v rozpočtovém systému stanoví Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol státního rozpočtu jako závazné ukazatele čerpání rozpočtových výdajů pro období rozpočtového provizoria §9/2. 19) Ukazatele rozpočtového provizoria se zpracovávají na jednotlivé kalendářní měsíce.§9/3 Správci kapitol státního rozpočtu je rozepíší na příslušné organizační složky státu v jejich působnosti a ty na základě toho zpracují své dílčí rozpočty, které vloží do rozpočtového systému.§9/2 Nejvyšší možná celková výše ukazatelů rozpočtového provizoria je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Měsíční ukazatele rozpočtového provizoria stanovené pro rozpočtové výdaje se sčítají.§9/3 20) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu v období rozpočtového provizoria §9/5; §9/6 — čerpají peněžní prostředky do výše jim stanovených ukazatelů rozpočtového provizoria §9/5 — mají oprávnění k přesunům peněžních prostředků v rámci jednotlivých ukazatelů rozpočtového provizoria §9/6. 21) Je-li zákon o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok schválen Poslaneckou sněmovnou před prvním dnem tohoto následujícího rozpočtového roku, ale nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se finanční hospodaření správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. §9/4 22) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. §9/7 23) Ministerstvo financí provádí opatření k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do 15 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nebo rozpočtového provizoria, a to — přijetím úvěru228) nebo peněžité zápůjčky229) 227) 228)

Období rozpočtového provizoria. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem.

275

Rozpočtová pravidla

— vydáním a prodejem státních dluhopisů230). Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje o schodek státního rozpočtu schválený zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok a o výši časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní finanční zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu231) a požadavky na tyto vlastní finanční zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie.§34/1

229)

§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 230) Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky. 231) Čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

276

Zákon č. 218/2000 Sb.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu 1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, považují se za příjem státního rozpočtu §6/1 rozpočtové příjmy — z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění včetně příslušenství §6/1/a — z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti232) včetně penále§6/1/b — z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie233) ponechán členským státům Evropské unie na úhrady nákladů spojených s jejich výběrem, a ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení§6/1/c — z činnosti správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu a z odvodů z provozu234) státních příspěvkových organizací235)§6/1/d — z prodeje a operativního pronájmu236) 237) majetku238) státu239), se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, a z prodeje nemovitého majetku státu, se kterým hospodaří státní příspěvkové organizace240), s výjimkou majetku státu nabytého darem nebo děděním241) 242), ale ne s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti 243)§6/1/i 232)

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie. 234) § 54 odst. 2 tohoto zákona. Odvod z provozu státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitol státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu ve prospěch státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše odvodu z provozu státní příspěvkové organizace ve prospěch státního rozpočtu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů z výkonu její hlavní činnosti. 235) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 236) Nájemné a pachtovné, včetně pachtovného za zemědělský pacht. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. § 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Pacht obchodního závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. 237) Přenechat věc nebo její část k požívání jiné právnické (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) nebo fyzické osobě na základě pachtu mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jen slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami podle § 27 odst. 1 až 3 zákona č. 219/2000 Sb. (§ 27 odst. 4 až 6 se přitom použije obdobně). Nemohou sjednat pacht obchodního závodu. § 27a odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 238) Včetně pohledávek (vyjma operativního pronájmu). 239) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 240) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 241) § 48 odst. 2 písm. c) a § 58 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. Finančním zdrojem rezervního fondu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu jsou příjmy z prodeje majetku (včetně pohledávek) státu nabytého darem nebo děděním, s výjimkou majetku nabytého z odúmrti. Fond reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu tvoří státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z prodeje nemovitého majetku státu, který nabyly ve prospěch státu darem nebo děděním. 233)

277

Rozpočtová pravidla

— z účastí244) 245) státu v právnických osobách §6/1/l — z cenných papírů246) 247), jejichž nákup byl realizován z peněžních prostředků státního rozpočtu §6/1/m, a kromě toho také odvody zbývajícího zisku České národní banky 248)§6/1/e a přijaté — správní a soudní poplatky§6/1/g — splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu §6/1/j — splátky vládních úvěrů249) poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti §79 — úhrady spojené s realizací250) poskytnutých státních garancí podle odstavce 4 251)§6/1/h 242)

Vyjma dědické smlouvy. § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. § 1634 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem; stát však nemá právo dědictví odmítnout, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí (povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům). 244) Podílů. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 245) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 246) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 247) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 248) § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů. 249) § 3 písm. m) tohoto zákona. Platby vývozcům (právnickým osobám se sídlem a fyzickým osobám s trvalým pobytem v České republice, které jsou podnikatelem a uskutečňují vývoz do států, s nimiž má Česká republika uzavřeny smlouvy o vládních úvěrech) na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi stát uzavřel, a smluv o vládních úvěrech, které stát uzavřel s cizími státy a podle kterých jsou tyto cizí státy povinny mu peněžní prostředky vydané na částečnou úhradu vyváženého zboží a služeb splácet. 250) § 3 písm. l) tohoto zákona. Zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož byl ručitelem, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zvláštního zákona, který státu ručitelskou povinnost uložil (včetně zpeněžení poskytnuté zástavy). 251) § 73 tohoto zákona. 243)

278

Zákon č. 218/2000 Sb.

— peněžité dary252) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a použité v běžném rozpočtovém roce253)§6/1/k — příspěvky a dotace ze zahraničí254) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a použité v běžném rozpočtovém roce, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu255)§6/2 — odvody za porušení rozpočtové kázně a penále 256)§6/1/f — pokuty§6/1/q — peněžní prostředky, které byly připsány nebo odvedeny ve prospěch účtů Národního fondu257) a nemohou být zařazeny mezi peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 258)§6/1/o — peněžní prostředky získané z Národního fondu za peněžní prostředky vydané ze státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona259)§6/1/p, které stanoví, že požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím Národního fondu, převedou se tyto peněžní prostředky z Národního fondu ve prospěch rozpočtu Evropské unie, a jestliže v Národním fondu nejsou, převedou se ze státního rozpočtu a po jejich vrácení ve prospěch Národního fondu se převedou z Národního fondu ve prospěch státního rozpočtu §38/3, 252)

Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 253) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 254) Peněžní prostředky přijaté ze zahraničí. 255) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie. 256) § 44a tohoto zákona – Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále. 257) Například peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu. 258) § 37 tohoto zákona – Národní fond. 259) § 38 odst. 3 tohoto zákona.

279

Rozpočtová pravidla

a dále přijatá penále260) za neoprávněně použité261) nebo zadržené262) peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu263)§6/1/n a jiné rozpočtové příjmy stanovené tímto zákonem264) nebo zvláštním právním předpisem§6/1/r. 2) Za výdaj státního rozpočtu se považují §7/1 rozpočtové výdaje na — činnost správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací v jejich působnosti265), kterými jsou příspěvky poskytované na provoz a dotace poskytované na — programové financování266) 267) 260)

§ 38 odst. 2 tohoto zákona. Částky neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést ve prospěch Národního fondu. Penále je povinen odvést ve prospěch státního rozpočtu. 261) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 262) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 263) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 264) Včetně úroků z běžných účtů zřízených Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany v bankách v zahraničí pro poskytování záloh na financování provozních (neinvestičních) výdajů (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení) jejich vnitřních organizačních jednotek působících v zahraničí podle § 52 odst. 1 tohoto zákona, úroků z běžných účtů zřízených Ministerstvem zahraničních věcí v bankách v zahraničí k soustředění rozpočtových příjmů vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, a k zajištění úhrady jejich rozpočtových výdajů podle § 52 odst. 6 tohoto zákona a přijatých splátek vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti podle § 79 tohoto zá kona. 265) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 266) § 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů.

280

Zákon č. 218/2000 Sb.

— provozní268) výdaje269), které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování provozních výdajů — provozní výdaje podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce 270)§7/1/a — provozní potřeby§3/n, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí§3 rozpočtové271) výdaje272) správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu mimo výdajů státního rozpočtu na financování — dotačních investičních akcí273), respektive projektů274) — výdajových investičních akcí275), respektive projektů§3/n — dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a aktivní politiku zaměstnanosti§7/1/b — dotace a návratné finanční výpomoci poskytované — státním fondům276)§7/1/g 267)

V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 268) Neinvestiční. 269) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 270) Finanční mechanismy. 271) Neinvestiční. 272) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 273) § 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 274) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 275) § 3 písm. r) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu podle zvláštních právních předpisů, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 276) § 28 tohoto zákona – Státní fondy.

281

Rozpočtová pravidla

— územním samosprávným celkům277) na financování jiné než podnikatelské činnosti §7/1/c — právnickým a fyzickým osobám na financování podnikatelské činnosti§7/1/d — evropským seskupením pro územní spolupráci278)§7/1/x — dotace poskytované — dobrovolným svazkům obcí§7/1/j — Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s.§7/1/w — spolkům279)§7/1/e, fundacím280), ústavům281) a veřejně prospěšným právnickým osobám282)§7/1/i — právnickým283) osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a sociálně-právní ochrany dětí284), a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na financování těchto účelů§7/1/f — právnickým285) a fyzickým osobám, které neprovozují podnikatelskou činnost, na financování výstavby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytového fondu a na financování výstavby technické infrastruktury §7/1/v — fyzickým osobám, které neprovozují podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat286) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa§7/1/h — příspěvky poskytované — politickým stranám287)§7/1/e — fyzickým osobám podle zvláštního zákona§7/1/r 277)

Krajům a obcím. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů. 279) § 214 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 280) Nadacím a nadačním fondům. § 303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 281) § 402 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 282) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 283) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 284) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů. 285) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 286) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat – plemenářský zákon ve znění pozdějších předpisů. 287) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů. 278)

282

Zákon č. 218/2000 Sb.

— vládní úvěry§7/1/u, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí§3 platby vývozcům288) na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi stát uzavřel, a smluv o vládních úvěrech, které stát uzavřel s cizími státy a podle kterých jsou tyto cizí státy povinny mu peněžní prostředky vydané na částečnou úhradu vyváženého zboží a služeb splácet §3/m — realizaci poskytnutých státních garancí podle odstavce 4289)§7/1/o, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí§3 zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož byl ručitelem, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zvláštního zákona, který státu ručitelskou povinnost uložil290)§3/l — peněžité vklady291) státu do akciových společností292)§7/1/k, a to pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky§7/2 — nákup293) cenných papírů294) 295)§7/1/l, a to pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky§7/2 — peněžité dary296) poskytované v zahraničí§7/1/m, a to pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky§7/2 288)

Právnickým osobám se sídlem a fyzickým osobám s trvalým pobytem v České republice, které jsou podnikatelem a uskutečňují vývoz do států, s nimiž má Česká republika uzavřeny smlouvy o vládních úvěrech. 289) § 73 tohoto zákona. 290) Včetně zpeněžení poskytnuté zástavy. 291) Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí nebo nejde-li o jiná ministerstva s předchozím souhlasem vlády České republiky. § 28 odst. 1 až 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 292) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. 293) Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí nebo nejde-li o jiná ministerstva s předchozím souhlasem vlády České republiky. § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 294) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 295) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 296) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

283

Rozpočtová pravidla

— vklady, příspěvky a dotace poskytované mezinárodním organizacím§7/1/n, a dále — výdaje související s dluhovou službou §7/1/s a plněním závazků297) k Evropským společenstvím298)§7/1/p — výdaje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie ve prospěch finančního nástroje299) nebo fondu fondů300) v souladu s uzavřenou dohodou o financování 301)§7/1/y — jiné rozpočtové výdaje stanovené zvláštním zákonem§7/1/t.302) 3) Dotace a návratné finanční výpomoci podle zvláštního ustanovení odstavce 2 303) lze poskytovat pouze daňovým rezidentům§7/5 — České republiky podle zvláštního právního předpisu 304)§7/5/a a jiných členských států Evropské unie §7/5/b — jiného státu, pokud§7/5/c — s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující§7/5/c/1; §7/5/c/2 — zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna §7/5/c/1 — výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna §7/5/c/2 — je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna a je součástí právního řádu §7/5/c/3 297)

Dluhů. Včetně neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím Národního fondu, o jejichž vrácení požádala Evropská komise a které nejsou v Národním fondu k dispozici, podle § 38 odst. 3 tohoto zákona a úroků uložených Evropskou komisí za nesplnění této povinnosti podle § 38 odst. 4 tohoto zákona. 299) Čl. 2 písm. p) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie. 300) Čl. 2 odst. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, a obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu. 301) Čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, a obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu. 302) A úhrady za bankovní služby spojené s vedením běžných účtů zřízených Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany v bankách v zahraničí pro poskytování záloh na financování provozních (neinvestičních) výdajů (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení) jejich vnitřních organizačních jednotek působících v zahraničí podle § 52 odst. 1 tohoto zákona a běžných účtů zřízených Ministerstvem zahraničních věcí v bankách v zahraničí k soustředění rozpočtových příjmů jeho vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, a k zajištění úhrady jejich rozpočtových výdajů podle § 52 odst. 6 tohoto zákona. 303) § 7 odst. 1 písm. d), e), f), h), i) a v) tohoto zákona. 304) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. 298)

284

Zákon č. 218/2000 Sb.

— jurisdikce, která není státem, pokud§7/5/d — s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující§7/5/d/1; §7/5/d/2 — zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna §7/5/d/1 — výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna §7/5/d/2 — je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v této jurisdikci a v České republice prováděna a je součástí právního řádu §7/5/d/3 — vztahy k ní upravuje zákon o zamezení dvojímu zdanění §7/5/d/4. 4) Státní garance305) 306) 307) 308) 309) 310) 311) poskytuje Česká republika, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za poskytnutí státní garance zaplatí dlužník ve prospěch státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zvláštního zákona, kterým byla státní garance 305)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 306) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 307) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 308) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni.

285

Rozpočtová pravidla

poskytnuta.§73 Na státní garance poskytnuté před 1. lednem 2001 se vztahují dosavadní právní předpisy.§77/1 Pokud je celkový objem státních garancí poskytnutých před 1. lednem 2001 vyšší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok312), je možné poskytnout státní garanci až po snížení celkového objemu státních garancí pod tuto hranici. §77/2 5) Ze státního rozpočtu se také§7/4; §7/3 — převádí ve prospěch Národního fondu peněžní prostředky ve výši rozpočtových výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na financování programů nebo projektů313) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a o kterých správce kapitoly státního rozpočtu dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu, avšak na základě tohoto rozhodnutí nelze zvýšit rozpočtové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu§7/4 309)

Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 310) K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 311) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 312) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 313) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie.

286

Zákon č. 218/2000 Sb.

— poskytují Národnímu fondu peněžní prostředky určené jako zálohy na úhrady realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu 314) a čerpané v případě, že kurzové ztráty převyšují kurzové zisky za běžný rozpočtový rok 315), přičemž — převyšují-li kurzové zisky kurzové ztráty za běžný rozpočtový rok, zvyšuje tento rozdíl výši poskytnuté zálohy — ke konci běžného rozpočtového roku se tyto peněžní prostředky vyúčtovávají, ale zůstatek zálohy po vyúčtování se ve prospěch státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech §7/3. 6) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu316)§5/4; §10/1, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy317), a dále jiných organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové úč ely§10/1. 7) Dílčí rozpočet příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu obsahuje — rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly státního rozpočtu a příslušných organizačních složek státu v jeho působnosti — rozpočtové příjmy z odvodů z provozu 318) státních příspěvkových organizací v působnosti správce kapitoly státního rozpočtu — rozpočtové výdaje na činnost státních příspěvkových organizací v působnosti správce kapitoly státního rozpočtu 314)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie. 315) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 316) Příloha vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 317) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 318) § 54 odst. 2 tohoto zákona. Odvod z provozu státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitol státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu ve prospěch státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše odvodu z provozu státní příspěvkové organizace ve prospěch státního rozpočtu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů z výkonu její hlavní činnosti.

287

Rozpočtová pravidla

— rozpočtové výdaje na dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu právnickým319) a fyzickým osobám na financování úkolů a činností v působnosti správce kapitoly státního rozpočtu. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok mohou správci kapitol státního rozpočtu tvořit rozpisové rezervy.§10/2 8) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný následující rozpočtový rok320) známa, tvoří kapitolu státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa, jejíž součástí je i vládní rozpočtová rezerva podle odstavce 9321). Správcem kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa, je Ministerstvo financí§10/3, které v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nebo při přesunech podle zvláštního ustanovení tohoto zákona322)§21/4, které stanoví, že vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může§24/1 povolit uskutečnění nezbytných rozpočtových výdajů nezajištěných ve státním rozpočtu, zajistí-li jejich úhradu úsporami jiných výdajů státního rozpočtu, a to do výše v příslušném rozpočtovém roce nepřesahující — 5 % celkového schváleného objemu rozpočtových výdajů kapitoly státního rozpočtu, u které se úprava provádí — 10 % celkového objemu závazného ukazatele státního rozpočtu, u kterého se úprava provádí §24/1/a, stanoví účelovost použití jejích peněžních prostředků §21/4. 9) K finančnímu krytí nezbytných, avšak v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nezahrnutých výdajů státního rozpočtu se ve státním rozpočtu tvoří vládní rozpočtová rezerva, a to nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.§27/1 Účelovost použití peněžních prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí.§21/4 O použití vládní rozpočtové rezervy§27/2; §27/3 — rozhoduje vláda České republiky a v rozsahu jí určeném ministr financí §27/2 — podává vláda České republiky zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu §27/3. 319)

Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 320) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 321) § 27 tohoto zákona. 322) § 24 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.

288

Zákon č. 218/2000 Sb.

10) Příjmy ani výdaji státního rozpočtu — nejsou převody mezi účty státních finančních aktiv323) — není investování peněžních prostředků jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, případně dalších účtů, pokud tak stanoví tento zákon, s výjimkou příjmů z tohoto investování. §10/5 11) Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů státního rozpočtu, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, některé státní fondy324) a územní samosprávné celky325) a které do konce rozpočtového roku nebylo možné z časových důvodů převést z účtu státního rozpočtu ve prospěch účtů oprávněných příjemců, upravuje zvláštní právní předpis 326).§75a

323)

§ 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 324) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 325) Kraje a obce. 326) § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům – zákon o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 511/2025 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí a krajů na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

289

Rozpočtová pravidla

Peněžní prostředky státního rozpočtu 1) Peněžními prostředky státního rozpočtu jsou i peněžní prostředky přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí327) a vydané prostřednictvím státního rozpočtu.§3/k Účelovost peněžních prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.§21/1 2) Nejde-li o rozpočtová opatření podle zvláštního ustanovení tohoto zákona328)§21/2, které stanoví, že vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může§24/1 povolit uskutečnění nezbytných rozpočtových výdajů nezajištěných ve státním rozpočtu, zajistí-li jejich úhradu úsporami jiných výdajů státního rozpočtu, a to do výše v příslušném rozpočtovém roce nepřesahující — 5 % celkového schváleného objemu rozpočtových výdajů kapitoly státního rozpočtu, u které se úprava provádí — 10 % celkového objemu závazného ukazatele státního rozpočtu, u kterého se úprava provádí §24/1/a, zůstává účelovost peněžních prostředků státního rozpočtu zachována i při přesunech peněžních prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu.§21/2 Účelově přesunuté peněžní prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření329), kterým by se měnil účel jejich použití. Jestliže nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce 330), mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel. §21/3 3) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu §25/1; §25a/1 — mohou§25/1 peněžní prostředky státního rozpočtu přesouvat v rámci jednotlivých závazných ukazatelů státního rozpočtu stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok331) nebo stanovených správcem kapitoly státního rozpočtu§25/1/a, a to ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje státního rozpočtu mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku 332)§25/8 — mají povinnost vázat peněžní prostředky státního rozpočtu §25/1; §25a/1 — jestliže o tom rozhodla vláda České republiky§25/1/d — jestliže neplní rozpočtované příjmy státního rozpočtu, s výjimkou příjmů 327)

§ 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu. 328) § 24 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 329) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 330) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 331) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 332) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona.

290

Zákon č. 218/2000 Sb.

— z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou 333) — z prodeje emisních povolenek — z podílu na clech — z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti — z pokut — z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů 334), které nebyly v příslušném rozpočtovém roce převedeny ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu, není-li v následujícím bodu335) stanoveno jinak, přičemž peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů336) se stávají příjmem státního rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty, a pro účely hodnocení plnění státního rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtových příjmů, ani o ně nelze překročit výdaje státního rozpočtu§25/1/c; ustanovení tohoto bodu337) se nevztahuje na kapitolu státního rozpočtu 396 – Státní dluh338), a 397 – Operace státních finančních aktiv339)§25/2 333)

§ 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 335) § 25 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. 336) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 337) § 25 odst. 1 písm. c) tohoto zákona. 338) § 10 odst. 4 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu. Státním dluhem jsou podle § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 339) § 10 odst. 5 tohoto zákona. Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou transakcí spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, výdajů financovaných z peněžních prostředků jaderného účtu a výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o stát ním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. 334)

291

Rozpočtová pravidla

— v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly státního rozpočtu o tom, že programy nebo projekty340) spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu, a to ve výši odpovídající částce vynaložené na financování daného programu nebo projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie snížené o výdaje státního rozpočtu, které byly převedeny ve prospěch Národního fondu341) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona342)§25/1/e, které stanoví, že ze státního rozpočtu se převádí ve prospěch Národního fondu peněžní prostředky ve výši rozpočtových výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a o kterých správce kapitoly státního rozpočtu dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu, avšak na základě tohoto rozhodnutí nelze zvýšit rozpočtové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu§7/4 — které nebyly ze státního rozpočtu vydány z důvodu započtení nebo směny, nebyl-li jejich dílčí rozpočet příjmů a výdajů státního rozpočtu sestaven tak, že se započtením nebo směnou počítal§25/1/f — na platy343), služební platy nebo služební příjmy, včetně pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb 344), které odpovídají volným místům§25a/1 — zaměstnanců, státních zaměstnanců a příslušníků bezpečnostních sborů345)§25a/1/a; §25a/1/b; §25a/1/c, a to ve výši odpovídající prvnímu platovému stupni platové třídy, která odpovídá volnému místu§25a/5 340)

§ 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie. 341) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 342) § 7 odst. 4 tohoto zákona. 343) Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 344) § 48 tohoto zákona – Peněžní fondy organizačních složek státu, § 65 tohoto zákona – Společná ustanovení k fondu kulturních a soc iálních potřeb. 345) Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů.

292

Zákon č. 218/2000 Sb.

— vojáků z povolání§25a/1/d, a to na služební platy odpovídající druhému nejnižšímu služebnímu tarifu stanovenému vládou České republiky podle zvláštního právního předpisu 346)§25a/5. 4) Za volné místo podle posledního bodu odstavce 3 347) se pro účely tohoto zákona§25a/3 — považuje místo, které lze obsadit zaměstnancem, státním zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem z povolání a které je rozpočtově zajištěno§25a/3/a — nepovažuje místo neobsazené z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo neschopnosti ke službě§25a/3/b, přičemž vázání peněžních prostředků státního rozpočtu se podle posledního bodu odstavce 3 348) provede§25a/2; §25a/4 — bylo-li místo volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci, avšak za kalendářní měsíc tomuto kalendářnímu měsíci bezprostředně předcházející, ve kterém bylo místo rovněž volné všechny kalendářní dny, se neprovádí§25a/2 — do patnáctého pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí — za říjen a listopad do patnáctého pracovního dne v prosinci, avšak za měsíc prosinec se neprovádí§25a/4. 5) Peněžní prostředky státního rozpočtu vázané podle posledního bodu odstavce 3 349) mohou být na základě rozhodnutí ministra financí — použity i na jiné účely, než na které byly původně rozpočtovány — použity na účely, na které byly původně rozpočtovány, jde-li o peněžní prostředky státního rozpočtu rozpočtované na platy, služební platy nebo služební příjmy související s financováním — programů nebo projektů350) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie — dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů 351). 346)

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání ve znění pozdějších předpisů. § 25a odst. 1 tohoto zákona. 348) § 25a odst. 1 tohoto zákona. 349) § 25a odst. 1 tohoto zákona. 350) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 351) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 347)

293

Rozpočtová pravidla

O použití těchto peněžních prostředků státního rozpočtu v kapitole státního rozpočtu 301 – Kancelář prezidenta republiky, 302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu, 303 – Senát Parlamentu, 309 – Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 358 – Ústavní soud, 359 – Úřad Národní rozpočtové rady, a 381 – Nejvyšší kontrolní úřad, rozhoduje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. §25a/6 6) Bez souhlasu orgánu, který vázání peněžních prostředků státního rozpočtu nařídil nebo odsouhlasil, nesmí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu použít vázané peněžní prostředky státního rozpočtu k přesunům ani k rozpočtovým výdajům. §25/7 7) Nemůže-li organizační složka státu352) zajistit§25/3; §25/4 — vyrovnání úbytku rozpočtových příjmů, o který je povinna vázat peněžní prostředky státního rozpočtu, vázáním odpovídající části běžných výdajů státního rozpočtu, oznámí to svému zřizovateli353), který rozhodne, jakým způsobem zajistí saldo kapitoly státního rozpočtu §25/3

— úhradu nutného rozpočtového výdaje, protože na jeho úhradu byla ve prospěch jejího dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit peněžní prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto rozpočtového výdaje přednostně přesunem peněžních prostředků uvnitř svého dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu §25/4. 8) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, není na peněžní prostředky státního rozpočtu právní nárok.§2/3 Na peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. §77/1

352) 353)

294

Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. Jinak správci kapitoly státního rozpočtu, věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu nebo Ministerstvu financí podle věcné příslušnosti.

Zákon č. 218/2000 Sb.

Rozpočtová opatření 1) Rozpočtovým opatřením se rozumí§23/1 — přesun peněžních prostředků státního rozpočtu354) v rámci závazných ukazatelů státního rozpočtu a mezi závaznými ukazateli státního rozpočtu stanovenými — zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok 355) — správcem kapitoly státního rozpočtu, kterými jsou jím stanovené příjmy a výdaje státního rozpočtu podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů státního rozpočtu stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok §23/1/a — souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle prvního bodu odstavce 4 356) a podle odstavce 6357)§23/1/d — snížení nebo přesun příjmů státního rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu §23/1/e — snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele výdajů státního rozpočtu §23/1/f — vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele státního rozpočtu §23/1/c — povolené překročení výdajů státního rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele státního rozpočtu §23/1/b. 2) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu rozpočtového roku358) jsou vedeny v rozpočtovém systému359) a zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby360).§25/10 Rozpočtová opatření se§25/9; §23/3 — provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému§25/9 — považují za provedená změnou údajů vedených v rozpočtovém systému §23/3. 3) Žádost o provedení rozpočtového opatření 361) zahrnuje§26/1 — aktualizované údaje rozpočtového systému§26/1/h a závazné ukazatele státního rozpočtu, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně rozpočtových položek a paragrafů rozpočtové skladby §26/1/g 354)

Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 355) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 356) § 24 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 357) § 24 odst. 4 tohoto zákona. 358) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 359) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 360) § 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 361) Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření.

295

Rozpočtová pravidla

— druh navrhovaného rozpočtového opatření podle zvláštního ustanovení odstavce 1362)§26/1/a, částku, která je jeho předmětem§26/1/b, a jeho podrobné zdůvodnění §26/1/c, a dále v případě§26/1/d; §26/1/e; §26/1/f — žádosti o snížení příjmů státního rozpočtu návrh na snížení výdajů státního rozpočtu ve stejné výši §26/1/f — návrhu na snížení výdajů státního rozpočtu označení správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu, kterým má být případně o tyto peněžní prostředky státní rozpočet zvýšen §26/1/e — požadavku na zvýšení výdajů státního rozpočtu i návrh na jejich finanční krytí a doložení možnosti či nemožnosti jejich finančního krytí v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů příslušné kapitoly státního rozpočtu na základě dosavadního skutečného čerpání státního rozpočtu§26/1/d. 4) Vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může §24/1 — bez vlivu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu o peněžní prostředky převedené z rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona363)§24/1/d, které stanoví, že o peněžních prostředcích převedených ve prospěch rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona364) ve znění účinném od 7. září 2004 do 29. února 2008 může vláda České republiky rozhodnout, že budou převedeny ve prospěch rozpočtových příjmů kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa365), a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu, nebo podle tohoto bodu366)§48/7, jestliže mají být použity pro jiného správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo na jiný účel §24/1/d — provést přesuny peněžních prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie, přičemž na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle následujícího bodu 367) a odstavce 8368)§24/1/c 362)

23 odst. 1 písm. a) a c) až f) tohoto zákona. § 48 odst. 7 tohoto zákona. 364) § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 365) § 10 odst. 3 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva. 366) § 24 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 367) § 24 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 368) § 24 odst. 3 tohoto zákona. 363)

296

Zákon č. 218/2000 Sb.

— povolit uskutečnění nezbytných rozpočtových výdajů nezajištěných ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami jiných výdajů státního rozpočtu, a to do výše v příslušném rozpočtovém roce nepřesahující — 5 % celkového schváleného objemu rozpočtových výdajů kapitoly státního rozpočtu, u které se úprava provádí — 10 % celkového objemu závazného ukazatele státního rozpočtu, u kterého se úprava provádí §24/1/a, avšak omezení 5 % a 10 % se nevztahuje na — kapitolu státního rozpočtu 396 – Státní dluh369), a 397 – Operace státních finančních aktiv370) — použití vládní rozpočtové rezervy371) rozpočtované v kapitole státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa 372)§24/2 — povolit§24/1/b; §24/1/g — snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele výdajů státního rozpočtu do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok §24/1/g — snížení některého příjmu státního rozpočtu, a to bez omezení§24/1/b za předpokladu, že se nezmění saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu §24/1/b; §24/1/g — povolit přesuny peněžních prostředků zajištěných ve státním rozpočtu, a to bez omezení, jestliže je dodržena jejich účelovost stanovená závazným ukazatelem státního rozpočtu§24/1/e 369)

§ 10 odst. 4 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu. Státním dluhem jsou podle § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 370) § 10 odst. 5 tohoto zákona. Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou transakcí spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, výdajů financovaných z peněžních prostředků jaderného účtu a výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o stát ním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. 371) § 27 tohoto zákona – Vládní rozpočtová rezerva. 372) § 10 odst. 3 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva.

297

Rozpočtová pravidla

— povolit přesuny příjmů státního rozpočtu z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů373) souvztažně s přesunem výdajů státního rozpočtu spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů bez vlivu na saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu§24/1/f. 5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 4 374)§24/5; §24/6 — lze podat Ministerstvu financí nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku375), přičemž Ministerstvo financí ji vyřídí do 30 kalendářních dnů, nejpozději však do 15. prosince běžného rozpočtového roku §24/5 — které mění závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu na programové financování376) 377), lze podat v termínech stanovených Ministerstvem financí vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku §24/6. 6) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny salda státního rozpočtu a příslušné navazující závazné ukazatele státního rozpočtu o částku, o kterou — očekávané výdaje státního rozpočtu na financování programů nebo projektů 378) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie — další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů 379) 373)

§ 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 374) § 24 odst. 1 tohoto zákona. 375) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 376) § 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 377) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 378) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 379) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce.

298

Zákon č. 218/2000 Sb.

budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Toto zmocnění lze využít až po vyčerpání všech — peněžních prostředků rozpočtovaných na — financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie — dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů — peněžních prostředků, které byly na tento účel převedeny ve prospěch rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu 380) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 381).§24/4 7) Rozpočtová opatření podle — odstavce 4 a 6382) — zvláštního ustanovení tohoto zákona383)§24/8, které stanoví, že správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu mají povinnost vázat peněžní prostředky státního rozpočtu §25/1, jestliže o tom rozhodla vláda České republiky§25/1/d, týkající se kapitoly státního rozpočtu 301 – Kancelář prezidenta republiky, 302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu, 303 – Senát Parlamentu, 309 – Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 358 – Ústavní soud, 359 – Úřad Národní rozpočtové rady, a 381 – Nejvyšší kontrolní úřad, mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.§24/8 O rozpočtových opatřeních podle odstavce 4384) informuje vláda České republiky Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.§24/7 8) Přesuny mezi závaznými ukazateli státního rozpočtu nebo změny jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly státního rozpočtu nad 10 % každého ukazatele státního rozpočtu může povolit rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. §24/3 9) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů státního rozpočtu z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, předloží příslušná organizační složka státu385), které se takové opatření týká, svému zřizovateli 380)

§ 47 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. Rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu za předchozí rozpočtový rok (rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku) a skutečnými výdaji státního rozpočtu za předchozí rozpočtový rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku. 381) § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 382) § 24 odst. 1 a 4 tohoto zákona. 383) § 25 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 384) § 24 odst. 1 tohoto zákona. 385) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu.

299

Rozpočtová pravidla

oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny peněžních prostředků státního rozpočtu386). Pokud ke změnám závazných ukazatelů státního rozpočtu není oprávněn správce kapitoly státního rozpočtu, předloží je Ministerstvu financí. Ministerstvo financí provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti. §25/6 10) Rozpočtové výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši — stanovenou závazným ukazatelem výdajů státního rozpočtu — rozpočtovanou podle rozpočtových položek a paragrafů rozpočtové skladby387), vyjma výběrů záloh z účtu ve prospěch pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit rozpočtovou položku a rozpočtový paragraf rozpočtové skladby, jsou neoprávněným použitím388) peněžních prostředků státního rozpočtu.§25/5

386)

Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 387) § 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 388) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity.

300

Zákon č. 218/2000 Sb.

Rozpočtový systém a rozpočtová skladba 1) Rozpočtovým systémem je informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí389), ve kterém se§3/o — soustřeďují údaje potřebné k sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro finanční hospodaření v rozpočtovém provizoriu §3/o/1 — sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtové provizorium §3/o/2 — mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok 390)§3/o/3 — provádí rozpočtová opatření 391)§3/o/4 a vedou jejich chronologické evidence §3/o/6 — stanoví výše peněžních prostředků, které je možné vynaložit na úhradu závazků 392)§3/o/5 — zpracovávají údaje předávané Českou národní bankou o provedených transakcích za státní rozpočet §3/o/7 — zobrazuje plnění státního rozpočtu podle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu393)§3/o/8 — vedou dílčí rozpočty příjmů a výdajů státního rozpočtu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu§3/o/6 a věcné, časové a finanční ukazatele programového financování 394)§3/o/9. 2) Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu395) rezervují správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu jejich předpokládanou výši ve svém dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu, a to v rozsahu třídění podle rozpočtové skladby.§34/4 Peněžní prostředky státního rozpočtu, které jsou takto rezervovány v rozpočtovém systému, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.§25/11 Stanovenou 389)

§ 2 písm. e) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. Informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci podkladů pro přípravu a realizaci výdajů státního rozpočtu z hlediska podrobného členění za oblast programového financování, včetně evidence vykonaných řídicích postupů podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 390) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 391) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 392) Dluhů. Rezervace peněžních prostředků. 393) § 47 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. Rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu za předchozí rozpočtový rok (rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku) a skutečnými výdaji státního rozpočtu za předchozí rozpočtový rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku. 394) § 12 tohoto zákona – Programové financování. 395) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

301

Rozpočtová pravidla

výši rezervovaných peněžních prostředků396) ale mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu měnit nebo mohou jejich rezervaci zrušit.§34/4 3) Provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému ověřuje Česká národní banka po převzetí platebního příkazu na vrub účtu správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu, přičemž — nejsou-li v dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, platební příkaz odmítne — není-li rozpočtový systém v provozu, provádí platby na pokyn Ministerstva financí. Při výběrech peněžních prostředků, transakcích prováděných prostřednictvím platebních karet a účtování cen za poskytnuté platební služby Česká národní banka rezervaci peněžních prostředků v rozpočtovém systému neověřuje. §34/5 4) Pro kontrolní a statistické účely se údaje vedené v rozpočtovém systému předávají jiným orgánům, a to jednotlivě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu s dohodou Ministerstva financí s příslušným orgánem. V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému.§3a 5) Rozpočtovou skladbou se rozumí jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtů a peněžních fondů podle odstavce 6397). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se rozpočtové příjmy, výdaje a financující položky třídí§2a/1 po schválení, při finančním hospodaření a při uzavření příslušného rozpočtu nebo peněžního fondu §2a/3, a stanoví jednotky třídění těchto hledisek§2a/1. 6) Podle rozpočtové skladby se třídí rozpočtové příjmy, výdaje a financující položky §2a/2 — státních finančních aktiv398)§2a/2/b 396)

§ 3 písm. o) bod 5 tohoto zákona. Peněžní prostředky, které je možné vynaložit na úhradu závazků (dluhů). § 2a odst. 2 tohoto zákona. 398) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 397)

302

Zákon č. 218/2000 Sb.

— účtů pro řízení státního dluhu399)§2a/2/c — státního rozpočtu§2a/2/a — rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu §2a/2/d — rozpočtů příjmů a výdajů a peněžních fondů státních fondů 400)§2a/2/e — rozpočtů příjmů a výdajů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zvláštního právního předpisu401), stanoví-li tak zvláštní právní předpis§2a/2/f. 7) Financujícími položkami se pro účely tohoto zákona rozumí§3 transakce spojené s řízením státního dluhu402), a to zejména — umořování jistiny státního dluhu — příjmy z prodeje státních dluhopisů403) 399)

§ 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 400) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 401) Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. 402) § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 403) Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky.

303

Rozpočtová pravidla

— úvěry404) přijaté k překlenutí pokladního schodku státního rozpočtu a jiné přijaté krátkodobé i dlouhodobé úvěry — změny zůstatků peněžních prostředků na účtech, které nejsou vkladovými účty 405) — za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů406) 407) nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu, s výjimkou transakcí na účtech pro řízení likvidity státní pokladny§3/i. 8) Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou 408).§2a/4

404)

§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 405) Například vkladní knížky, termínové vklady a jiné vklady na termín nebo s výpovědní lhůtou (nikoli na požádání) například podle § 2676 až § 2681 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 406) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 407) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 408) Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů.

304

Zákon č. 218/2000 Sb.

Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace 1) Správci kapitol státního rozpočtu jsou ústřední orgány státní správy409), a dále jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.§3/g 2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu jejího zřizovatele a potřeba úhrady vznikne zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly státního rozpočtu, a je-li zřizovatelem správce kapitoly státního rozpočtu, je k souhlasu příslušné Ministerstvo financí.§64/2 Jestliže organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly státního rozpočtu, na jehož dílčí rozpočet příjmů a výdajů státního rozpočtu je napojena finančními vztahy.§64/1 3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly státního rozpočtu si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění410). To platí také pro správce kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a jimi zřízené411) státní příspěvkové organizace.§66/1 Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu také neposkytují náhrady za užívanou plochu na pozemcích nebo ve stavbách, se kterými hospodaří jiní správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu nebo jiné státní příspěvkové organizace.§66/2 4) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu mohou pojistit pouze majetek412) státu413), se kterým hospodaří, a to jen se souhlasem svého zřizovatele414).§70/1 Státní příspěvkové organizace415) mohou pojistit pouze majetek416) státu, se kterým hospodaří.§70/2 Jiné pojištění 409)

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 410) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 411) Nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele). 412) Včetně pohledávek. 413) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 414) Jinak se souhlasem správce kapitoly státního rozpočtu a jedná-li se o správce kapitoly státního rozpočtu, se souhlasem Ministerstva financí. § 64 odst. 2 tohoto zákona. 415) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 416) Včetně pohledávek.

305

Rozpočtová pravidla

mohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon417) nebo jeho prováděcí právní předpis.§70/4 5) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost418) mohou organizační složky státu419), které v době jejich přijetí dosud neuhradily škodu způsobenou pojistnou událostí, použít420) pouze na její úhradu. Jestliže v době přijetí peněžních prostředků z pojistného plnění uhradily škodu způsobenou pojistnou událostí — jen zčásti, použijí tyto peněžní prostředky na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje státního rozpočtu, které z důvodu úhrady části škody nemohly uskutečnit — zcela, použijí tyto peněžní prostředky na výdaje státního rozpočtu, které z důvodu úhrady škody nemohly uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje státního rozpočtu, ke kterým získaly oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu421).§70/3 6) Ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a k ubytování hradí správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace422)§68/1 — pořízení a technické zhodnocení423) majetku424) státu425)§68/1/a — rozpočtové výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně oprav a udržování 426)§68/1/b, avšak 417)

Například zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění pozdějších předpisů, apod. 418) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů. 419) Včetně správců kapitol státního rozpočtu. 420) § 25 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu mohou překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu o přijatá peněžitá plnění za pojistné události. 421) § 47 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. Rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu za předchozí rozpočtový rok (rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku) a skutečnými výdaji státního rozpočtu za předchozí rozpočtový rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku. 422) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 423) Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. Úpravy počítačových programů a jiných obdobných aplikací, kterými se přidávají nové funkce, a úpravy souborů informací (databází), kterými se přidávají nové informace. 424) Včetně pohledávek (vyjma technického zhodnocení). 425) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 426) Náklady na opravy, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení, a udržování, tj. soustavné činnosti, kterými se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází poruchám a odstraňují drobnější závady, včetně oprav chyb v programovém kódu a soustavného udržování počítačových programů a jiných obdobných aplikací v použitelném stavu (například úprava počítačového programu pro jeho použití v novém operačním systému, nikoli přidání nových funkcí).

306

Zákon č. 218/2000 Sb.

— využívají-li se tato vlastní zařízení i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná část rozpočtových výdajů, případně nákladů na tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb 427)§68/2 — v ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat rozpočtovým výdajům a poměrné části účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou§68/3, přičemž nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, mohou vlastním zaměstnancům hradit až 50 % takto vypočítané částky, a obdobně se postupuje i v případě, kdy jsou vlastní zaměstnanci ubytováni v ubytovacím zařízení, se kterým hospodaří jiní správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu nebo jiné státní příspěvkové organizace §68/4. 7) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace428) poskytují vlastním zaměstnancům§67/1, se kterými byla uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti podle zvláštního právního předpisu429)§67/4, v odůvodněných případech na drobné a neodkladné rozpočtové výdaje vynakládané v zájmu zaměstnavatele zálohy k vyúčtování §67/1 — v předpokládané výši výdajů státního rozpočtu jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty§67/1/a, avšak — nelze-li uskutečnit rozpočtový výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí ji zaměstnanec vrátit nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti — vydat zaměstnanci na stejný účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy, ale dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje§67/3 — ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce§67/1/b. 8) Zaměstnanci, kterým byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí jejich vyúčtování předložit tak, aby výdaje státního rozpočtu z nich uskutečněné mohly být zahrnuty ještě na vrub nákladů rozpočtového roku430), v jehož závěru byly zálohy poskytnuty, a zaměstnanci správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité peněžní prostředky nezatěžovaly státní rozpočet rozpočtového roku, v jehož závěru byly zálohy poskytnuty.§67/2 Ustanovení odstavce 7431) se nepoužije pro poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu 432).§67/5 427)

§ 48 odst. 8, § 60 a § 65 tohoto zákona. Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 429) Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 430) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 431) § 67 odst. 1 a 4 tohoto zákona. 432) Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 428)

307

Rozpočtová pravidla

9) Stravování zajišťují správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace433) ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím stravovacího zařízení jiného subjektu434) pro§69/1 — zaměstnance v pracovním poměru§69/1/a — státní zaměstnance podle zvláštního právního předpisu435)§69/1/b — příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru§69/1/c — vojáky z povolání§69/1/d — soudce§69/1/e — žáky a studenty po dobu jejich činnosti pro správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů §69/1/f. 10) Ustanovení odstavce 9436) se nepoužije, poskytují-li správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu ze svého dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu nebo státní příspěvkové organizace 437) na vrub nákladů z výkonu hlavní 438) činnosti — zaměstnancům v pracovním poměru — státním zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu439) — příslušníkům bezpečnostních sborů ve služebním poměru — vojákům z povolání — soudcům v pracovním vztahu peněžité příspěvky na stravování.§69/4 433)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. Správce kapitoly státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, právnické (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) nebo fyzické osoby. 435) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů. 436) § 69 odst. 1 tohoto zákona. 437) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 438) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. § 53 odst. 1 tohoto zákona. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená jejímu zřizovateli zvláštním zákonem a vykonávaná státní příspěvkovou organizací. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem a řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená tímto zvláštním zákonem. 439) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů. 434)

308

Zákon č. 218/2000 Sb.

11) Peněžité příspěvky na stravování — náleží strávníkovi podle odstavce 10440), odpracoval-li za příslušný den alespoň 3 hodiny v místě výkonu práce podle pracovní smlouvy, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce — se poskytují do výše 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platy441) — mohou být do výše 45 % hrazeny příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb 442).§69/4 12) Při výplatě peněžitých příspěvků na stravování nebo jejich částí z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu se postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona443) obdobně.§69/4 Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, mohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace444) za podmínek podle odstavce 10 a 11445) poskytovat v příslušném dni, ve kterém strávníci podle odstavce 10446) vykonávají práci pro svého zaměstnavatele déle než 11 hodin, a to v úhrnu s přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen jim poskytnout podle zvláštních právních předpisů, další peněžité příspěvky na stravování. §69/5 13) Ve vlastním stravovacím zařízení mohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace447) poskytovat stravování také§69/2; §69/3 — fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázali smlouvou o stravování s jiným subjektem448)§69/3/a — zaměstnancům jiných zaměstnavatelů449), kteří jsou u nich na pracovní cestě nebo jsou pro ně jinak činní §69/3/b, 440)

§ 69 odst. 4 tohoto zákona. Platy vyplácí správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 442) § 48 odst. 8, § 60 a § 65 tohoto zákona. 443) § 46 tohoto zákona – Převody peněžních prostředků organizačními složkami státu na výplaty platů nebo mezd. 444) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 445) § 69 odst. 4 tohoto zákona. 446) § 69 odst. 4 tohoto zákona. 447) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 448) Správcem kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složkou státu, právnickou (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) nebo fyzickou osobou. 449) Správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, právnických (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob. 441)

309

Rozpočtová pravidla

a v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem také §69/2 — bývalým zaměstnancům, kteří pro ně pracovali při odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně§69/2/a — zaměstnancům činným pro ně na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr§69/2/b. 14) U místně oddělených pracovišť mohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace450) zajišťovat stravování odlišně.§69/6 Náklady stravování a jejich úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou451).§69/7 15) Za dobu, za kterou vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle zvláštního právního předpisu452), nelze postupovat podle odstavce 9 až 14 453) ani podle vyhlášky vydané Ministerstvem financí podle odstavce 14454).§69/8

450)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. Vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích. 452) Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 453) § 69 odst. 1 až 6 tohoto zákona. 454) § 69 odst. 7 tohoto zákona. 451)

310

Zákon č. 218/2000 Sb.

Finanční hospodaření správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu 1) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu sestavují dílčí rozpočty příjmů a výdajů státního rozpočtu§45/4, které mohou zahrnovat pouze příjmy a výdaje státního rozpočtu související s činnostmi vymezenými v jejich zřizovací listině nebo stanovenými zákonem§45/1, a to v členění podle rozpočtové skladby455).§45/4 2) Organizační složky státu456) jsou povinny dbát, aby dosahovaly rozpočtových příjmů stanovených státním rozpočtem a plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Peněžní prostředky, kterými disponují, mohou používat na finanční krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládajících se na právních předpisech.§45/2 Nestanoví-li§45/1; §45/2 — zvláštní právní předpis jinak, hospodaří s peněžními prostředky státního rozpočtu457), které jim stanoví správci kapitol státního rozpočtu v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok 458)§45/1 — tento zákon jinak459), mohou peněžní prostředky čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jim zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nebo správcem kapitoly státního rozpočtu v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu a v souladu s věcným plněním460)§45/2. 3) Závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu překročit o §25/1; §45/12 — použití úspor z minulých let461), použití mimorozpočtových finančních zdrojů podle odstavce 5462) a přijatá peněžitá plnění463) za pojistné události, přičemž změny závazných ukazatelů výdajů státního rozpočtu může v jiných případech povolit správce kapitoly státního rozpočtu příslušné organizační složce státu v jeho působnosti v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu §25/1/b 455)

§ 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. Včetně správců kapitol státního rozpočtu. 457) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 458) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 459) § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 460) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 461) § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 462) § 45 odst. 3 tohoto zákona. 456)

311

Rozpočtová pravidla

— příjmy podle zvláštního právního předpisu464), s výjimkou vybraných pokut, peněžní prostředky465) přijaté z územních rozpočtů územních samosprávných celků466) a od jiných právnických467) a fyzických osob pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zvláštním právním předpisem468) podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty, a peněžní prostředky přijaté ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti podle zvláštního právního předpisu469)§45/12. 4) Vznikne-li správcům kapitol státního rozpočtu a jiným organizačním složkám státu v průběhu rozpočtového roku470) potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, je třeba ji zajistit — hospodárnějším provedením jiných úkolů — odsunutím nebo omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu — použitím mimorozpočtových finančních zdrojů podle odstavce 5471). Před provedením úhrady rozpočtově nezajištěné je třeba provést rozpočtové opatření472).§22/1 Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout peněžní prostředky z vládní rozpočtové rezervy 473).§22/3 463)

Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 464) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. 465) Vyjma úvěrů a peněžitých zápůjček, nejde-li o Ministerstvo financí. § 49 odst. 1 tohoto zákona. 466) Krajů a obcí. 467) Včetně státních příspěvkových organizací (vyjma úvěrů, peněžitých zápůjček a peněžitých darů) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (vyjma peněžitých zápůjček a peněžitých darů a v případě úvěrů poskytovaných Ministerstvu financí jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 468) Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky ve znění pozdějších předpisů. 469) Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů. 470) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 471) § 45 odst. 3 tohoto zákona. 472) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 473) § 27 tohoto zákona – Vládní rozpočtová rezerva.

312

Zákon č. 218/2000 Sb.

5) Dále správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu hospodaří s mimorozpočtovými finančními zdroji, kterými jsou — peněžní prostředky jejich mimorozpočtových fondů — zisk z výkonu vedlejší474) činnosti vykonávané na základě zvláštního zákona — přijaté peněžité dary475) a peněžní prostředky přijaté ze zahraničí476) podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty — peněžní prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu 477), a to prostřednictvím státního rozpočtu, s výjimkou peněžních prostředků — fondu kulturních a sociálních potřeb478) určených k jiným účelům než k financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu479) — zvláštních účtů určených k účelům stanoveným zvláštním právním předpisem480), které se používají přímo.§45/3 6) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis481) jinak, jsou příjmy správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu příjmy státního rozpočtu a výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu výdaji státního rozpočtu.§45/1 Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci finančního hospodaření soustřeďují na svých příjmových účtech státního rozpočtu a všechny rozpočtové vý474)

§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 475) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 476) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu. 477) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti správy Státních hmotných rezerv ve znění pozdějších předpisů. 478) § 48 odst. 8 a § 65 tohoto zákona. 479) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 480) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti správy Státních hmotných rezerv ve znění pozdějších předpisů. 481) Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů.

313

Rozpočtová pravidla

daje uhrazují ze svých výdajových účtů státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů uspořádá Česká národní banka482) vždy k 31. prosinci tak, aby jejich výsledný zůstatek byl nulový. §45/4 7) Ve prospěch státního rozpočtu běžného rozpočtového roku483) se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.§51/1 Rozpočtové příjmy přijaté ve prospěch pokladny se převedou tak, aby byly nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku připsány ve prospěch příjmových účtů státního rozpočtu, vyjma příjmů přijatých ve prospěch pokladny poslední pracovní den běžného rozpočtového roku, které ze závažných provozních důvodů nelze ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu převést.§51/2 Náhrady výdajů státního rozpočtu z předchozího rozpočtového roku484) a nedoplatky z předchozího rozpočtového roku a z let minulých přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou příjmem státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.§51/3 8) Ministerstvo financí může zřídit jeden příjmový účet státního rozpočtu a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu státního rozpočtu, které je správcem. Ostatní správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu zřizují v České národní bance jeden příjmový účet státního rozpočtu a jeden výdajový účet státního rozpočtu, přičemž výjimky z důvodu složité vnitřní organizační struktury správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu může povolit Ministerstvo financí.§45/5 Ministerstvo financí má dále v České národní bance zřízen účet, ve prospěch kterého jsou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní finanční zdroje Evropské unie485)§45/13, a Ministerstvo zahraničních věcí — zřizuje zvláštní účet pro vedení záloh k financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí§45/6, přičemž přijaté zálohy jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat§52/6, avšak peněžní prostředky vedené na tomto zvláštním účtu koncem rozpočtového roku nepropadají §45/9; §52/7 — může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty v bankách v zahraničí k soustředění rozpočtových příjmů a k zajištění úhrad rozpočtových výdajů, přičemž — zastupitelské úřady České republiky v zahraničí jsou oprávněny použít soustředěné příjmy státního rozpočtu přímo na úhrady výdajů státního rozpočtu s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod rozpočtových příjmů ve prospěch státního rozpočtu 482)

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů. Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 484) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 485) Čl. 2 rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie. 483)

314

Zákon č. 218/2000 Sb.

— příjmy a výdaje státního rozpočtu uskutečněné zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince se považují za příjmy a výdaje státního rozpočtu následujícího rozpočtového roku 486)§52/6 — úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby s nimi spojené jsou výdajem státního rozpočtu, avšak peněžní prostředky vedené na těchto účtech koncem rozpočtového roku nepropadají §52/7. 9) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany je oprávněn určit vnitřní organizační jednotky svého ministerstva, které působí v zahraničí a kterým se poskytují zálohy na financování jejich provozních487) výdajů488) ze státního rozpočtu.§52/1 Pokud je určí, musí určit také zaměstnance, kteří za hospodaření s přijatými zálohami odpovídají, a uzavřít s nimi písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených jim k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu489).§52/3 Zálohy se poskytují ve prospěch pokladny nebo běžných účtů, které je možné zřídit v bankách v zahraničí.§52/1 Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby s nimi spojené jsou výdajem státního rozpočtu, avšak peněžní prostředky na těchto účtech koncem rozpočtového roku nepropadají. §52/7 10) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, jsou vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany povinny vyúčtovat přijaté zálohy podle odstavce 9490) nejpozději k 31. prosinci běžného rozpočtového roku. Ministerstvo obrany vrátí nevyčerpané zálohy přijaté podle odstavce 9 nejpozději ke dni jejich vyúčtování.§52/2 Jestliže jsou vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany oprávněny vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje státního rozpočtu.§52/5 Vnitřní organizační jednotky, které vybírají jiné rozpočtové příjmy, než jsou daně, cla nebo pojistné na sociální zabezpečení, jsou povinny je nejpozději koncem každého měsíce převést ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu. Ministr zahraničních věcí a ministr obrany může tento odvod nařídit i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být tyto příjmy státního rozpočtu převedeny.§52/4 11) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet — daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, podíly na clech podle zvláštního ustanovení tohoto zákona491)§49/10, které stanoví, že nestanoví-li zvláštní zákon jinak, považují se za příjem státního rozpočtu§6/1 rozpočtové příjmy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie492) ponechán členským státům Evropské unie na úhrady nákladů spojených s jejich výběrem§6/1/c, zálohy na tyto rozpočtové příjmy, 486)

Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 487) Neinvestičních. 488) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 489) Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 490) § 52 odst. 1 tohoto zákona. 491) § 6 odst. 1 písm. c) tohoto zákona. 492) Čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

315

Rozpočtová pravidla

odvody za porušení rozpočtové kázně, pokuty, penále, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, včetně jejich příslušenství, existuje-li k jejich vrácení právní důvod, a to i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí ve prospěch státního rozpočtu — v běžném rozpočtovém roce peněžní prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce vynaloženy z Národního fondu493) na financování programů nebo projektů494) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a o kterých příslušný správce kapitoly státního rozpočtu dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu, ve prospěch účtů Národního fondu.§49/10 12) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu dále zřizují — účty peněžních fondů tvořených podle tohoto zákona — účty cizích peněžních prostředků§45/6 pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro — platy495), náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních a jiných zaměstnanců, včetně — výdajů státního rozpočtu s nimi souvisejících§45/10, kterými jsou výdaje na pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb 496)§46/1 — cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo se mzdou §45/10, které mohou být z účtů státního rozpočtu převedeny497) ve prospěch účtů cizích peněžních prostředků nejdříve 2 pracovní dny před výplatním termínem platů nebo mezd§46/1 a za měsíc prosinec do 31. prosince běžného rozpočtového roku s tím, že případné nevyčerpané peněžní prostředky musí být převedeny zpět ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu v den výplatního termínu platů nebo mezd za měsíc prosinec§46/2 493)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie. 494) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie. 495) Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 496) § 48 odst. 8 a § 65 tohoto zákona. 497) Rozumí se platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních a jiných zaměstnanců, včetně výdajů státního rozpočtu s nimi souvisejících.

316

Zákon č. 218/2000 Sb.

— peněžní prostředky, které v rámci finančního vypořádání498) soustřeďují od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu499) — peněžní prostředky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče — omylem přijaté peněžní prostředky§45/10 — účty sdružených peněžních prostředků — účty, o kterých zvláštní právní předpis stanoví nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu§45/6, avšak peněžní prostředky vedené na těchto účtech koncem rozpočtového roku nepropadají §45/9. 13) Po předchozím souhlasu Ministerstva financí uděleném na základě odůvodněné žádosti mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu zřizovat účty u finančních institucí s povinností informovat Ministerstvo financí do 10. dne každého měsíce o jejich zůstatcích k poslednímu dni předchozího měsíce a průměrné výši peněžních prostředků na nich za předchozí měsíc vedených.§45/7 Pominou-li důvody, pro které byly tyto účty zřízeny, zruší je a veškeré peněžní prostředky převedou ve prospěch svých příjmových účtů státního rozpočtu. Ustanovení odstavce 15500) tím není dotčeno.§45/8 14) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech státního rozpočtu převést ve prospěch státního rozpočtu nejpozději do 30 pracovních dnů po jejich přijetí ve prospěch jiného než příjmového účtu státního rozpočtu, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že přijaté peněžní prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo příjmem které organizační složky státu501) mají být.§45/11 15) Kompenzovat výdaje státního rozpočtu přijatými příjmy státního rozpočtu mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jen jde-li o§49/7 — peněžní prostředky vydané ze státního rozpočtu 502) a v tomtéž rozpočtovém roce ve prospěch státního rozpočtu vrácené §49/7/a 498)

§ 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v souladu s § 75 tohoto zákona. Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 499) Dále také peněžní prostředky vrácené na základě výzvy k vrácení poskytnutých dotací nebo jejich částí přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu podle § 14f odst. 6 tohoto zákona. 500) § 49 odst. 7 tohoto zákona. 501) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 502) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

317

Rozpočtová pravidla

— dodatečné náhrady dříve vynaložených výdajů státního rozpočtu přijaté v tomtéž rozpočtovém roce z provozně technických důvodů503) §49/7/b

— náhrady platů nebo mezd za práci prováděnou zaměstnanci pro jiného správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo jiný subjekt§49/7/c. Kompenzovat lze jen konkrétní, podle rozpočtové skladby přesně identifikované výdaje státního rozpočtu, jejichž úhrada vyplývá ze smluvních vztahů§49/8, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, nelze kompenzovat výdaje státního rozpočtu vynaložené při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou je organizační složka státu504) zřízena§49/9. 16) Poskytovat dodavatelům zálohy mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu nejvýše na období jednoho čtvrtletí v závislosti na plnění505) dodávek výrobků a služeb, přičemž ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány a pokud přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny ve prospěch státního rozpočtu. V případě záloh — mobilním operátorům — za dodávky elektřiny, plynu, vody a tepla — na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet — poskytovaných ke splnění povinností uložených zvláštními právními předpisy a v případě předplatného novin a časopisů takto postupovat nemusí, zálohy však v těchto případech nesmí být poskytnuty na dobu delší než 12 měsíců, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu doba jiná. Při financování výdajových investičních akcí506), respektive projektů507) je výše záloh a období, na které se poskytují, stanovena příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu.§49/2 Z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí, běžného rozpočtového roku lze státnímu podniku Česká pošta, s. p., poskytnout zálohu na výplaty důchodů v prvních lednových dnech následujícího rozpočtového roku 508).§49/3 503)

Zejména za úhrady telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného. Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 505) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 506) § 3 písm. r) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu podle zvláštních právních předpisů, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 507) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 508) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 504)

318

Zákon č. 218/2000 Sb.

17) Vynakládat peněžní prostředky na peněžitá a nepeněžitá ocenění509) mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělovaná orgány moci výkonné, stanoví vláda České republiky nařízením510) druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují. §49/6 18) Nestanoví-li tento zákon jinak511) — mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu poskytovat peněžité dary512) pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb513)§49/5 — nemohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu přijímat ani poskytovat úvěry514), přijímat zápůjčky515) a přijímat516) ani vystavovat směnky517), přičemž poskytovat zápůjčky mohou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb518) nebo na základě zvláštního právního předpisu 519).§49/1 509)

Ocenění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná ocenění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého ocenění se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého ocenění se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 510) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 248/2007 Sb., o oceněních v oblasti zdravotnictví udělovaných Ministerstvem zdravotnictví ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve znění pozdějších předpisů (zrušeno zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027), nařízení vlády č. 352/2016 Sb., o ocenění udělovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu, nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 290/2018 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem zahraničních věcí ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 236/2019 Sb., o ocenění udělovaném předsedou vlády, nařízení vlády č. 387/2020 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem spravedlnosti, nařízení vlády č. 197/2021 Sb., o ocenění udělovaném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nařízení vlády č. 302/2021 Sb., o oceněních udělovaných Národní sportovní agenturou ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 57/2024 Sb., o ocenění udělovaném Ministerstvem dopravy, nařízení vlády č. 542/2025 Sb., o oceněních udělovaných Úřadem vlády České republiky. 511) Například § 7 odst. 1 písm. m) tohoto zákona. Ze státního rozpočtu se hradí peněžité dary poskytované v zahraničí. 512) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 513) § 48 odst. 8 a § 65 tohoto zákona. 514) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem.

319

Rozpočtová pravidla

19) Ministerstvo financí vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob520), kterým byla přiznána náhrada podle zvláštního právního předpisu 521).§49/1 20) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může Ministerstvo financí vydat pro zpravodajské služby České republiky522) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření.523)§2/4 Platební režim rozpočtových výdajů zpravodajských služeb České republiky se řídí zvláštním režimem dohodnutým s Ministerstvem financí.§33/10

515)

§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 516) Akceptovat. 517) Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. 518) § 48 odst. 8 a § 65 odst. 1 tohoto zákona. 519) Například zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů. 520) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 521) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů, apod. 522) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů. 523) Nařízení vlády č. 440/2024 Sb., o katalogu oblastí utajovaných informací.

320

Zákon č. 218/2000 Sb.

Peněžní fondy správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu 1) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu tvoří §48/1 — rezervní fond§48/1/a — fond kulturních a sociálních potřeb §48/1/b. 2) Peněžní prostředky rezervního fondu člení správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu podle finančních zdrojů rezervního fondu na§48/2; §48/3 — přijaté odvody neoprávněně použitých524) nebo zadržených525) peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona526)§48/2/b; §48/3/b, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu527) člení na§44/2 — peněžní prostředky státního rozpočtu§44/2/a; §44/2/g — kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu 528)§44/2/a — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu§44/2/g 524)

§ 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 525) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 526) § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) tohoto zákona. 527) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 528) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu.

321

Rozpočtová pravidla

— peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu §44/2/b; §44/2/h — kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu 529)§44/2/b — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu §44/2/h, a přijatá penále za prodlení s nimi, přičemž přijaté odvody a přijatá penále dále člení podle původních účelů, na které byly určeny dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž příjemci porušili rozpočtovou kázeň a provedli za to odvody a zaplatili penále ve prospěch rezervního fondu§48/2/b; §48/3/b, a tyto peněžní prostředky§48/4 používají na dotace a návratné finanční výpomoci pro původní účely §48/4/b — příjmy z prodeje majetku530) státu531) nabytého darem nebo děděním532)§48/2/c; §48/3/c, s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti533)§48/2/c, přičemž tyto peněžní prostředky§48/4 používají na reprodukci nehmotného a hmotného majetku státu§48/4/c — peněžní prostředky přijaté od územních samosprávných celků534) nebo ze zahraničí535) a přijaté peněžité dary536), a to dále na peněžní prostředky, které jim byly poskytnuty§48/2/a; §48/3/a — na určitý účel, podle těchto účelů§48/3/a/1, přičemž tyto peněžní prostředky§48/4 používají na tyto účely§48/4/a — bez uvedení účelu§48/3/a/2, přičemž tyto peněžní prostředky§48/4 používají na státním rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje státního rozpočtu, které v mimořádných případech povolí vláda České republiky §48/4/a 529)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 530) Včetně pohledávek. 531) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 532) Vyjma dědické smlouvy. § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 533) § 1634 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem; stát však nemá právo dědictví odmítnout, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí (povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům). 534) Krajů a obcí. 535) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu. 536) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

322

Zákon č. 218/2000 Sb.

— peněžní prostředky přijaté z fondu zábrany škod podle zvláštního právního předpisu537)§48/2/d; §48/3/d, přičemž tyto peněžní prostředky§48/4 používají na úhrady podle tohoto zvláštního právního předpisu §48/4/d.538) 539) 3) Peněžní prostředky přijaté ve prospěch rezervního fondu, které musí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí jejich poskytovatelům přímo z rezervního fondu. Zvláštní ustanovení tohoto zákona540)§48/5, které stanoví, že mimorozpočtové finanční zdroje, s výjimkou peněžních prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených k jiným účelům než k financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu541), se používají prostřednictvím státního rozpočtu§45/3, se nepoužije.§48/5 4) O peněžních prostředcích převedených ve prospěch rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona542) ve znění účinném od 7. září 2004 do 29. února 2008 může vláda České republiky rozhodnout, že budou převedeny ve prospěch rozpočtových příjmů kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa543), a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu, nebo podle zvláštního ustanovení tohoto zákona544)§48/7, které stanoví, že vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může§24/1 bez vlivu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu o peněžní prostředky převedené z rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu podle tohoto odstavce545), jestliže mají být použity pro jiného správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo na jiný účel§24/1/d. 537)

Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění pozdějších předpisů. Finančním zdrojem rezervního fondu jsou také peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené rezervním fondům správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu a nepoužitý zůstatek peněžních prostředků použitých podle § 50 odst. 2 tohoto zákona k doplnění peněžních prostředků na programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) převedený nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku ve prospěch účtu rezervního fondu. 539) Peněžní prostředky rezervního fondu lze podle § 50 odst. 2 tohoto zákona použít také k doplnění peněžních prostředků na programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů). 540) § 45 odst. 3 věta druhá tohoto zákona. 541) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 542) § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 543) § 10 odst. 3 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva. 544) § 24 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 545) § 48 odst. 7 tohoto zákona. 538)

323

Rozpočtová pravidla

5) Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu z jejich dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu základním přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy546) a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění547) za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech.§48/8 Finančním zdrojem jejich fondu kulturních a sociálních potřeb jsou také — přijaté splátky peněžitých zápůjček548) poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté náhrady škod a přijatá pojistná plnění od pojišťoven vztahující se k majetku 549) pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté peněžité dary550) určené fondu kulturních a sociálních potřeb. §65/1 6) Fond kulturních a sociálních potřeb správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu se tvoří — zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem příjmů a výdajů, přičemž vyúčtování skutečné výše základního přídělu se provede při uzávěrce účetnictví předcházející sestavení řádné 551) nebo mimořádné účetní závěrky552) 553) — k zajišťování kulturních, sociálních a jiných potřeb a je určen 546)

Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 547) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 548) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 549) Vyjma pohledávek. 550) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 551) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 552) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů. 553) Včetně nepoužitého zůstatku peněžních prostředků použitých podle § 50 odst. 2 tohoto zákona k doplnění peněžních prostředků na programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) převedeného nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku ve prospěch účtu fondu kulturních a sociálních potřeb.

324

Zákon č. 218/2000 Sb.

— zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu554), příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a jejich rodinným příslušníkům555) — žákům středních odborných učilišť a učilišť — důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro správce kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složku státu 556) — jiným fyzickým nebo právnickým557) osobám.§48/8 7) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.558)§65/2 Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu není právní nárok. §65/4

554)

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů. Například manželům, manželkám, druhům, družkám, registrovaným partnerům nebo partnerkám a nezaopatřeným dětem, včetně dětí svěřených soudem do péče a dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče. 556) Zaměstnavatele. 557) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 558) Peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb lze použít také podle § 49 odst. 1 a § 65 odst. 1 tohoto zákona k poskytování peněžitých zápůjček, podle § 49 odst. 4 tohoto zákona k odvodům za porušení rozpočtové kázně a penále v důsledku porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, podle § 49 odst. 5 tohoto zákona k poskytování peněžitých darů, podle § 50 odst. 2 tohoto zákona k doplnění peněžních prostředků na programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů), podle § 68 odst. 2 tohoto zákona k poměrné úhradě rozpočtových výdajů souvisejících s provozem zařízení sloužících ke vzdělávání a k ubytování, včetně jejich oprav a udržování, a připadajících na využití těchto zařízení k rekreačním nebo sportovním účelům a podle § 69 odst. 4 a 5 tohoto zákona k poskytování peněžitých příspěvků na stravování. 555)

325

Rozpočtová pravidla

Nároky správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu 1) Nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu k 1. lednu běžného rozpočtového roku 559)§47/1/d — se pro účely tohoto zákona rozumí§47/1 rozdíl mezi — konečným rozpočtem výdajů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu za předchozí rozpočtový rok560)§47/1/d, kterým je jejich dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu upravený o všechna provedená rozpočtová opatření 561)§47/1/a — a skutečnými výdaji státního rozpočtu za předchozí rozpočtový rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu k 31. prosinci předchozího rozpočtového roku §47/1/d — vypočítají správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu podle předchozího bodu 562)§47/2. 2) O částky nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu překročit svůj dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5 a 6563), přičemž každou částku, o kterou se při využití tohoto práva rozhodnou svůj dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu překročit, zaevidují v evidenci nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu a přiřadí jí příslušnou rozpočtovou položku a příslušný rozpočtový paragraf rozpočtové skladby564). Tím získají oprávnění překročit svůj dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona565)§47/2, které stanoví, že závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu překročit o§25/1 použití úspor z minulých let§25/1/b, a tato částka se stane součástí jejich konečného rozpočtu výdajů podle odstavce 1566)§47/2. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu sníží §47/2; §47/6/a. 559)

Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 560) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 561) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 562) § 47 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 563) § 47 odst. 5 tohoto zákona. 564) § 2a tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 565) § 25 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 566) § 47 odst. 1 písm. a) a d) tohoto zákona.

326

Zákon č. 218/2000 Sb.

3) Nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu se dále snižují o částky §47/6 — podle rozhodnutí vlády České republiky doplněné případně o rozhodnutí příslušného správce kapitoly státního rozpočtu, jestliže vláda České republiky tyto částky nerozdělila podle jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu nebo podle odstavce 4567)§47/6/c, přičemž toto snížení týkající se kapitoly státního rozpočtu 301 – Kancelář prezidenta republiky, 302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu, 303 – Senát Parlamentu, 309 – Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 358 – Ústavní soud, 359 – Úřad Národní rozpočtové rady, a 381 – Nejvyšší kontrolní úřad, může být provedeno pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu §24/8 — určené na ukončené programové financování568) 569) 570) a na financování ukončených programů nebo projektů571) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů572)§47/6/b 567)

§ 47 odst. 4 tohoto zákona. § 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 569) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 570) § 13 odst. 3 tohoto zákona. Výdaje státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu a člení se na individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémově určené rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví příslušný správce kapitoly státního rozpočtu výdaje státního rozpočtu na financování konkrétních akcí, respektive projektů, individuální dotace poskytované právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytuje správce kapitoly státního rozpočtu dotace právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů, a návratné finanční výpomoci poskytované právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů nebo vymezeného okruhu finančních potřeb. 571) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 572) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 568)

327

Rozpočtová pravidla

— u kterých správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu zjistí, že je již nepoužijí§47/6/d — u kterých pomine účel jejich rozpočtování v případě profilujících rozpočtových výdajů podle odstavce 4 573)§47/6/e. 4) Nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu člení správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu na §47/1; §47/4 — nároky z nespotřebovaných profilujících rozpočtových výdajů, kterými jsou výdaje státního rozpočtu §47/1/b; §47/4/a — na platy574) státních zaměstnanců575)§47/1/b/1; §47/4/a/1 — na platy a ostatní platby za provedenou práci576), vyjma platů státních zaměstnanců§47/1/b/2; §47/4/a/2 — účelově určené podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 577)§47/1/b/6; §47/4/a/7, které stanoví, že — účelově přesunuté peněžní prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření578), kterým by se měnil účel jejich použití, přičemž jestliže nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel§21/3 — účelovost použití peněžních prostředků — kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa 579), stanoví Ministerstvo financí — vládní rozpočtové rezervy580) stanoví vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí §21/4, a ty dále člení podle stanovených účelů§47/4/a/7 573)

§ 47 odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. a) tohoto zákona. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 575) Viz rozpočtová položka 5013 – Platy a jiné odměny vyplacené státním zaměstnancům ve služebním poměru, druhového třídění rozpočtových výdajů podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 576) Viz rozpočtové položky v podseskupení rozpočtových položek 501 – Výdaje na platy, mzdy a jiné odměny, a 502 – Výdaje na ostatní platby za provedenou práci, druhového třídění rozpočtových výdajů podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů, kromě rozpočtové položky 5013 – Platy a jiné odměny vyplacené státním zaměstnancům ve služebním poměru. 577) § 21 odst. 3 a 4 tohoto zákona. 578) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 579) § 10 odst. 3 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva. 580) § 27 tohoto zákona – Vládní rozpočtová rezerva. 574)

328

Zákon č. 218/2000 Sb.

— na programové financování581) 582) 583) a ty dále člení podle jednotlivých programů§47/4/a/6 — na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část §47/1/b/3; §47/1/b/4; §47/1/b/5; §47/4/a/3; §47/4/a/4; §47/4/a/5 — z rozpočtu Evropské unie§47/1/b/3; §47/4/a/3 a ty dále člení na nároky — z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie — ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu, přičemž nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu na financování programů nebo projektů584) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programů nebo projektů §47/4/a/3 — z finančních mechanismů585)§47/1/b/4; §47/4/a/4 a ty dále člení na nároky — z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z finančních mechanismů — ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu §47/4/a/4 581)

§ 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 582) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 583) § 13 odst. 3 tohoto zákona. Výdaje státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu a člení se na individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémově určené rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly státního rozpočtu výdaje státního rozpočtu na financování konkrétních akcí, respektive projektů, individuální dotace poskytované právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytuje správce kapitoly státního rozpočtu dotace právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů, a návratné finanční výpomoci poskytované právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů nebo vymezeného okruhu finančních potřeb. 584) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 585) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce.

329

Rozpočtová pravidla

— z Organizace Severoatlantické smlouvy§47/1/b/5; §47/4/a/5 — na financování výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 586)§47/1/b/8; §47/4/a/8 — nároky z nespotřebovaných neprofilujících rozpočtových výdajů§47/4/b, kterými jsou jiné výdaje státního rozpočtu než podle předchozího bodu587)§47/1/c. 5) Částky nároků z nespotřebovaných profilujících rozpočtových výdajů podle odstavce 4588) použijí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu na — tytéž účely, na které byly vyčleněny podle odstavce 4589) — v případě programového financování590) 591) 592) a programů nebo projektů593) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů594) tytéž programy nebo projekty, ze kterých nároky z nespotřebovaných profilujících rozpočtových výdajů vznikly§47/5, 586)

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 587) § 47 odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. a) tohoto zákona. 588) § 47 odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. a) tohoto zákona. 589) § 47 odst. 4 tohoto zákona. 590) § 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 591) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 592) § 13 odst. 3 tohoto zákona. Výdaje státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu a člení se na individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémově určené rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly státního rozpočtu výdaje státního rozpočtu na financování konkrétních akcí, respektive projektů, individuální dotace poskytované právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem, systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytuje správce kapitoly státního rozpočtu dotace právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů, a návratné finanční výpomoci poskytované právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.

330

Zákon č. 218/2000 Sb.

a v rámci programového financování strategických projektů Armády České republiky podle zvláštního právního předpisu595) i na jiné programy, než ze kterých nároky z nespotřebovaných profilujících rozpočtových výdajů vznikly§47a/1, avšak pro tyto nároky z nespotřebovaných profilujících rozpočtových výdajů596) se ustanovení odstavce 3597)§47a/2, které stanoví, že nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu se dále snižují o částky§47/6 podle rozhodnutí vlády České republiky doplněné případně o rozhodnutí příslušného správce kapitoly státního rozpočtu, jestliže vláda České republiky tyto částky nerozdělila podle jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu nebo podle odstavce 4 598)§47/6/c, nepoužije§47a/2. 6) Částky nároků z nespotřebovaných neprofilujících rozpočtových výdajů podle odstavce 4599) použijí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu na — neprofilující rozpočtové výdaje — profilující rozpočtové výdaje, rozhodne-li tak vláda České republiky. §47/5 7) Za každý kalendářní měsíc se v rozpočtovém systému600) sestavuje výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. Jeho rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou 601).§47/7 8) Dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu nelze podle odstavce 2602) překročit v kapitole státního rozpočtu 396 – Státní dluh603), a 398 – Všeobecná pokladní správa 604).§47/3 593)

§ 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 594) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 595) Zákon č. 177/2023 Sb., o financování obrany České republiky. 596) § 47a odst. 1 tohoto zákona. 597) § 47 odst. 6 písm. c) tohoto zákona. 598) § 47 odst. 4 tohoto zákona. 599) § 47 odst. 1 písm. c) a odst. 4 písm. b) tohoto zákona. 600) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 601) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 602) § 47 odst. 2 tohoto zákona.

331

Rozpočtová pravidla

9) Nároky z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu nevznikají §47/8 — nejsou-li vykázány za předchozí rozpočtový rok 605) ve výkazu podle odstavce 7 606) za leden běžného rozpočtového roku §47/8/a — v případě profilujících rozpočtových výdajů §47/8/b na sociální dávky§47/1/b/9.

603)

§ 10 odst. 4 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu. Státním dluhem jsou podle § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. 604) § 10 odst. 3 tohoto zákona. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva. 605) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 606) § 47 odst. 7 tohoto zákona.

332

Zákon č. 218/2000 Sb.

Finanční hospodaření státních příspěvkových organizací 1) Finanční hospodaření státních příspěvkových organizací607) se řídí jejich rozpočtem nákladů a výnosů, který po zahrnutí příspěvku poskytovaného na jejich provoz ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu z jejich provozu ve prospěch státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný a může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jimi poskytovanými službami, které jsou předmětem jejich hlavní 608) činnosti.§53/2 2) Státní příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovaly finanční vztahy ke státnímu rozpočtu stanovené jim jejich zřizovateli609). Peněžní prostředky, kterými disponují, mohou používat jen k účelům, pro které jsou určeny, a to — na finanční krytí nezbytných potřeb a opatření nutných k zajištění nerušeného výkonu jejich činnosti — na opatření zakládajících se na právních předpisech. Úhrady, ke kterým se zavážou v běžném rozpočtovém roce610), nesmí překročit jejich rozpočet nákladů a výnosů běžného rozpočtového roku.§53/4 3) S peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu611) a s peněžními prostředky z výkonu jejich hlavní činnosti hospodaří státní příspěvkové organizace pouze v rámci finančních vztahů stanovených jim jejich zřizovateli §53/1, kterými jsou§54/1 — příspěvky poskytované na jejich provoz ze státního rozpočtu nebo odvody z jejich provozu ve prospěch státního rozpočtu §54/1/a — systémové a individuální dotace poskytované na financování dotačních investičních akcí 612), respektive projektů613)§54/1/b — dotace poskytované na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů §54/1/e 607)

Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. 609) Správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 610) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 611) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 612) § 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 613) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 608)

333

Rozpočtová pravidla

— dotace poskytované na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů614), včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů §54/1/f — návratné finanční výpomoci§54/1/c — odvody účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu 615)§54/1/d. 4) Příspěvek poskytovaný na provoz státní příspěvkové organizace ze státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez tohoto příspěvku překračují rozpočtované výnosy, přičemž výši tohoto příspěvku a jeho čerpání během rozpočtového roku616) může její zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, zpravidla na jednotku výkonů vykonávaných státní příspěvkovou organizací, a není-li na jednotku výkonů vázán, je státní příspěvková organizace oprávněna jej čerpat do výše závazně stanovené jejím zřizovatelem. Odvod z provozu státní příspěvkové organizace ve prospěch státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady .§54/2 5) Výše příspěvku poskytovaného na provoz státní příspěvkové organizace ze státního rozpočtu nebo odvodu z provozu státní příspěvkové organizace ve prospěch státního rozpočtu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů z výkonu její hlavní činnosti.§54/2 Při významné změně podmínek, za nichž byl finanční vztah státní příspěvkové organizaci ke státnímu rozpočtu stanoven, a kterou je povinna svému zřizovateli neprodleně oznámit, zkrátí její zřizovatel příspěvek poskytovaný na její provoz ze státního rozpočtu, nebo jej může zvýšit, anebo uloží nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti. §54/3 6) Při sestavování rozpočtu nákladů a výnosů státní příspěvkové organizace se použití peněžních prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků přijatých ze zahraničí617) v průběhu rozpočtového roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití peněžních prostředků z dotací přijatých podle zvláštního ustanovení odstavce 3618) a převedených ve prospěch rezervního fondu§53/3 jako zdroj financování v následujících letech, jestliže se nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku. Tyto peněžní prostředky mohou být použity pouze na stanovený účel, 614)

§ 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 615) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 616) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 617) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona. 618) § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) tohoto zákona.

334

Zákon č. 218/2000 Sb.

v rezervním fondu se sledují odděleně, a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání619) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta. §54/7 7) Návratnou finanční výpomoc lze státní příspěvkové organizaci poskytnout, pokud její zřizovatel rozhodne o úhradě jejího zhoršeného výsledku hospodaření620) podle ustanovení odstavce 15621)§54/4, které stanoví, že úhrada zhoršeného výsledku hospodaření státní příspěvkové organizace se provede§55/2 ze zisku po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu nebo odvodu z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu622) v následujícím rozpočtovém roce623), není-li dostatek peněžních prostředků v jejím rezervním fondu ani v dílčím rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu jejího zřizovatele§55/2/c. Návratná finanční výpomoc poskytnutá na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření musí být vrácena do konce rozpočtového roku, ve kterém měl být zhoršený výsledek hospodaření uhrazen. §54/4 8) Odvod účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu624) může zřizovatel státní příspěvkové organizaci stanovit, jestli§54/5

že

— objem účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu výrazně převyšuje reálné potřeby jeho reprodukce, avšak celkový odvod účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu nesmí v tomto případě převyšovat objem účetních odpisů nemovitého majetku státu§54/5/c — nepočítá s dalším rozvojem její činnosti a postupně její činnost omezuje§54/5/a — uvažuje o jejím zrušení§54/5/b, a jen v běžném rozpočtovém roce do výše finančních zdrojů v běžném rozpočtovém roce vytvořených §54/6. 9) Vznikne-li státní příspěvkové organizaci v průběhu rozpočtového roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit — omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání s jejím zřizovatelem v rámci rozpočtovaných nákladů 619)

§ 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. § 55 odst. 2 tohoto zákona. Ztráta z finančního hospodaření státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu. 621) § 55 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. 622) Zlepšený výsledek hospodaření. 623) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 624) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 620)

335

Rozpočtová pravidla

— vyššími výnosy — použitím peněžních prostředků jejích peněžních fondů — zvýšením příspěvku poskytovaného na její provoz z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu jejího zřizovatele. §22/2 Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout peněžní prostředky z vládní rozpočtové rezervy 625).§22/3 10) Dále státní příspěvkové organizace hospodaří s peněžními prostředky 626) — jejich peněžních fondů — přijatými z rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů627), z územních rozpočtů územních samosprávných celků628) a ze zahraničí629), včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů630) a přijatých z Národního fondu631) — z výkonu jejich vedlejší 632) činnosti a s peněžitými dary633) přijatými od jiných právnických634) a fyzických osob.§53/1 625)

§ 27 tohoto zákona – Vládní rozpočtová rezerva. Vyjma úvěrů a peněžitých zápůjček. § 62 odst. 3 tohoto zákona. 627) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 628) Krajů a obcí. 629) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí. 630) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 631) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie. 632) § 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 633) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 626)

336

Zákon č. 218/2000 Sb.

11) Příjmy z prodeje nemovitého majetku státu, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku státu, který ve prospěch státu nabyly darem nebo děděním635), jsou státní příspěvkové organizace povinny odvést ve prospěch státního rozpočtu do 15 pracovních dnů po připsání peněžních prostředků z tohoto prodeje ve prospěch jejich účtu.§53/6 12) Po předchozím souhlasu Ministerstva financí uděleném na základě odůvodněné žádosti mohou státní příspěvkové organizace, včetně těch, které mají zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty vedené zahraničními finančními institucemi, zřizovat účty u finančních institucí s povinností informovat Ministerstvo financí do 10. dne každého měsíce o jejich zůstatcích k poslednímu dni předchozího měsíce a průměrné výši peněžních prostředků na nich za předchozí měsíc vedených.§53/7 Pominou-li důvody, pro které byly tyto účty zřízeny, zruší je a veškeré peněžní prostředky převedou ve prospěch svých účtů vedených Českou národní bankou pro peněžní prostředky z hlavní činnosti .§53/8 13) Výsledkem hospodaření státních příspěvkových organizací je — výsledek hospodaření z výkonu jejich hlavní činnosti§55/1, kterou je činnost vykonávaná státní příspěvkovou organizací a vymezená jejímu zřizovateli zvláštním zákonem636), přičemž hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je činnost vymezená tímto zvláštním zákonem§53/1 — zisk z výkonu jejich vedlejší637) činnosti po zdanění§55/1, přičemž má-li státní příspěvková organizace vedlejší činnost vykonávat, musí být předmět a rozsah vedlejší činnosti doplněn do její zřizovací listiny před započetím výkonu vedlejší činnosti, který pak musí být sledován odděleně od výkonu hlavní činnosti §63/1. 14) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný výsledek hospodaření, jsou státní příspěvkové organizace povinny učinit opatření, která zajistí jeho vyrovn ání.§53/5 634)

Včetně jiných státních příspěvkových organizací (jen z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 62 odst. 1 tohoto zákona) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen z fondu kulturních a sociálních potřeb). 635) Vyjma dědické smlouvy. § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 636) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů. 637) § 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší.

337

Rozpočtová pravidla

15) Jestliže finanční hospodaření státní příspěvkové organizace po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu skončí za běžný rozpočtový rok ztrátou638), je její zřizovatel povinen s ní projednat úhradu zhoršeného výsledku hospodaření do konce následujícího rozpočtového roku639). Úhrada zhoršeného výsledku hospodaření státní příspěvkové organizace se přitom provede §55/2 — z jejího rezervního fondu §55/2/a — z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu jejího zřizovatele, není-li dostatek peněžních prostředků v jejím rezervním fondu§55/2/b — ze zisku po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu nebo odvodu z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu640) v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek peněžních prostředků v jejím rezervním fondu ani v dílčím rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu jejího zřizovatele §55/2/c. Zlepšený výsledek hospodaření státní příspěvkové organizace se použije přednostně k úhradě jejího zhoršeného výsledku hospodaření, a dále k úhradě zhoršeného výsledku hospodaření vzniklého před 1. lednem 2001 §55/4. 16) Není-li zhoršený výsledek hospodaření uhrazen ani ze zlepšeného výsledku hospodaření, zruší zřizovatel státní příspěvkovou organizaci do konce rozpočtového roku následujícího po rozpočtovém roce, z jehož zlepšeného výsledku hospodaření měl být zhoršený výsledek hospodaření uhrazen, pokud jej neuhradí ze svého dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou státní příspěvkovou organizací organizační složkou státu v jeho působnosti. K tomu není zapotřebí souhlasu Ministerstva financí641).§55/3 17) Ustanovení odstavce 15 a 16642) se nevztahuje na státní příspěvkové organizace — které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění 643) — zřízené k výkonu veřejné hydrometeorologické služby 644) — zajišťující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem k výkonu státní kontroly v ochraně veřejného zdraví — jejichž zhoršený výsledek hospodaření byl dosažen bezúplatným převodem majetku státu z titulu plnění povinností podle zvláštního právního předpisu645).§55/5 638)

Zhoršený výsledek hospodaření. Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 640) Zlepšený výsledek hospodaření. 641) § 3, § 7 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 642) § 55 odst. 2 a 3 tohoto zákona. 643) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů. 644) Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě. 645) Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve znění pozdějších předpisů. 639)

338

Zákon č. 218/2000 Sb.

18) Jestliže je výsledkem hospodaření státní příspěvkové organizace z výkonu její vedlejší činnosti k 30. září běžného rozpočtového roku ztráta, je její statutární orgán povinen zajistit, aby byla do konce běžného rozpočtového roku uhrazena, nebo učinit opatření k ukončení výkonu této vedlejší činnosti tak, aby v ní již nebylo pokračováno v následujícím rozpočtovém roce. §63/2 19) Peněžité dary646) mohou státní příspěvkové organizace poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb647)§62/1 a peněžní prostředky na peněžitá a nepeněžitá ocenění648) mohou vynakládat pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. §62/2 20) Státní příspěvkové organizace nesmí přijímat ani poskytovat úvěry649) a zápůjčky650) a vystavovat směnky651), s výjimkou — zápůjček poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb 652) — úvěrů na financování výdajových investičních akcí653), respektive projektů654), které mohou být přijaty pouze se souhlasem Ministerstva financí 646)

Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 647) § 60 a § 65 tohoto zákona. 648) Ocenění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná ocenění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého ocenění se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého ocenění se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 649) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 650) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 651) Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. 652) § 60 a § 65 odst. 1 tohoto zákona. 653) § 3 písm. r) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu podle zvláštních právních předpisů, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 654) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt.

339

Rozpočtová pravidla

— úvěrů zdravotnických zařízení, které mohou být přijaty k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven 655).§62/3 21) Za dluhy státních příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s výkonem jejich hlavní činnosti ručí stát. §74

655)

340

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 218/2000 Sb.

Peněžní fondy státních příspěvkových organizací 1) Státní příspěvkové organizace656) tvoří§56/1 — rezervní fond§56/1/a — fond reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu657)§56/1/b — fond odměn§56/1/c — fond kulturních a sociálních potřeb §56/1/d. 2) Zlepšený výsledek hospodaření658) mohou státní příspěvkové organizace rozdělovat ve prospěch svých peněžních fondů, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený výsledek hospodaření 659) předchozího rozpočtového roku 660), popřípadě let, a to ve prospěch §56/2 — rezervního fondu bez omezení§56/2/c — fondu reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu 661) do 80 % zlepšeného výsledku hospodaření §56/2/b — fondu odměn do 20 % zlepšeného výsledku hospodaření, nejvýše však do 10 % limitu peněžních prostředků na platy662) nebo přípustného objemu peněžních prostředků na platy§56/2/a. Tvorbu peněžních fondů provede státní příspěvková organizace na základě schválení zlepšeného výsledku hospodaření jejím zřizovatelem663), a to v rozpočtovém roce664) následujícím po rozpočtovém roce, ve kterém byl zlepšený výsledek hospodaření dosažen §56/3. 656)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 658) § 55 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Zisk z finančního hospodaření státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu nebo odvodu z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu. 659) § 55 odst. 2 tohoto zákona. Ztráta z finančního hospodaření státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu. 660) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 661) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 662) Platy vyplácí státní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 663) Správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu. 664) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 657)

341

Rozpočtová pravidla

3) Zůstatky peněžních fondů k 31. prosinci běžného rozpočtového roku 665) se převádí do následujícího rozpočtového roku 666).§56/4 4) Nestanoví-li tento zákon jinak, tvoří se rezervní fond státních příspěvkových organizací — z přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření podle odstavce 2 667) — z přijatých peněžitých darů668) — z peněžních prostředků převedených podle zvláštního ustanovení tohoto zákona669)§57/1, které stanoví, že při sestavování rozpočtu nákladů a výnosů státní příspěvkové organizace se použití peněžních prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků přijatých ze zahraničí v průběhu rozpočtového roku vždy rozpočtuje, avšak tento postup nemusí být uplatněn při použití peněžních prostředků z dotací přijatých podle zvláštního ustanovení tohoto zákona670) a převedených ve prospěch rezervního fondu§53/3 jako zdroj financování v následujících letech, jestliže se nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku, přičemž tyto peněžní prostředky mohou být použity pouze na stanovený 665)

Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 666) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 667) § 56 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. 668) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 669) § 54 odst. 7 tohoto zákona. 670) § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) tohoto zákona. S peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu a s peněžními prostředky z výkonu jejich hlavní činnosti hospodaří státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu pouze v rámci finančních vztahů stanovených jim jejich zřizovateli, kterými jsou individuální a systémové dotace poskytované na financování dotačních investičních akcí (§ 3 písm. p) tohoto zákona), respektive projektů (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), dotace poskytované na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů a dotace poskytované na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce), včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů.

342

Zákon č. 218/2000 Sb.

účel, v rezervním fondu se sledují odděleně, a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání671) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta §54/7 — z peněžních prostředků přijatých ze zahraničí 672).§57/1 5) Peněžních prostředků rezervního fondu státních příspěvkových organizací lze použít §57/2 — k úhradě zhoršeného výsledku hospodaření 673)§57/2/a a zhoršených výsledků hospodaření vzniklých před 1. lednem 2001 §57/2/c — k doplnění fondu reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu 674) se souhlasem jejich zřizovatele§57/2/d — k úhradě sankcí675)§57/2/b — k překlenutí dočasného časového nesouladu mezi výnosy a náklady §57/2/e — k úhradě potřeb nezajištěných výnosy nebo příspěvkem poskytovaným na jejich provoz ze státního rozpočtu pouze v případě, že použití peněžních prostředků rezervního fondu na finanční krytí potřeb nezajištěných výnosy nebo příspěvkem poskytovaným na jejich provoz ze státního rozpočtu bylo rozpočtováno, přičemž — použití rezervního fondu se zaúčtuje ve prospěch výnosů — nespotřebovaná část rozpočtovaná na finanční krytí potřeb nezajištěných výnosy nebo příspěvkem poskytovaným na jejich provoz ze státního rozpočtu a zaúčtovaná ve prospěch výnosů se před sestavením řádné676) účetní závěrky677) zaúčtuje ve prospěch rezervního fondu§57/3. 671)

§ 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona. 673) § 55 odst. 2 tohoto zákona. Ztráta z finančního hospodaření státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz ze státního rozpočtu. 674) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 675) Včetně odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále podle § 61 tohoto zákona. 676) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 677) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů. 672)

343

Rozpočtová pravidla

6) Peněžní prostředky převedené ve prospěch rezervního fondu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona678)§57/3, které stanoví, že při sestavování rozpočtu nákladů a výnosů státní příspěvkové organizace se použití peněžních prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků přijatých ze zahraničí v průběhu rozpočtového roku vždy rozpočtuje, avšak tento postup nemusí být uplatněn při použití peněžních prostředků z dotací přijatých podle zvláštního ustanovení tohoto zákona679) a převedených ve prospěch rezervního fondu§53/3 jako zdroj financování v následujících letech, jestliže se nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku, přičemž tyto peněžní prostředky mohou být použity pouze na stanovený účel, v rezervním fondu se sledují odděleně, a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání680) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta§54/7, lze v průběhu rozpočtového roku681) použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.§57/3 Přijaté účelově určené peněžité dary682) a peněžní prostředky přijaté ze zahraničí683) se použijí v souladu s jejich určením. §57/4

7) Fond reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu684) státních příspěvkových organizací se tvoří §58/1 — z přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření podle odstavce 2 685)§58/1/b — z účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu 686)§58/1/a 678)

§ 54 odst. 7 tohoto zákona. § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) tohoto zákona. S peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu a s peněžními prostředky z výkonu jejich hlavní činnosti hospodaří státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu pouze v rámci finančních vztahů stanovených jim jejich zřizovateli, kterými jsou individuální a systémové dotace poskytované na financování dotačních investičních akcí (§ 3 písm. p) tohoto zákona), respektive projektů (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), dotace poskytované na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů a dotace poskytované na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce), včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů. 680) § 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. 681) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 682) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 683) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona. 684) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 685) § 56 odst. 2 písm. b) tohoto zákona. 686) Peněžní prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu. 679)

344

Zákon č. 218/2000 Sb.

— z prodeje dlouhodobého nehmotného a movitého hmotného majetku státu §58/1/c — z prodeje nemovitého majetku státu nabytého ve prospěch státu darem nebo děděním687)§58/1/e — z přijatých peněžitých darů688) a příjmů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení689) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu§58/1/d — z peněžních prostředků přijatých ze zahraničí690) určených účelově na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu§58/1/f. 8) S předchozím písemným souhlasem jejich zřizovatelů mohou státní příspěvkové organizace posílit fond reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu z peněžních prostředků určených na provoz jejich hlavní691) činnosti. Při tom se nepoužije zvláštní ustanovení tohoto zákona692)§58/5, které stanoví, že odvod z provozu státní příspěvkové organizace ve prospěch státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady§54/2. 9) Peněžních prostředků fondu reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu státních příspěvkových organizací lze použít §58/2 — k financování pořízení a technického zhodnocení 693) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu§58/2/a 687)

Vyjma dědické smlouvy. § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 689) Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. Úpravy počítačových programů a jiných obdobných aplikací, kterými se přidávají nové funkce, a úpravy souborů informací (databází), kterými se přidávají nové informace. 690) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona. 691) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. § 53 odst. 1 tohoto zákona. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená jejímu zřizovateli zvláštním zákonem a vykonávaná státní příspěvkovou organizací. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem a řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená tímto zvláštním zákonem. 692) § 54 odst. 2 věta druhá tohoto zákona. 693) Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. Úpravy počítačových programů a jiných obdobných aplikací, kterými se přidávají nové funkce, a úpravy souborů informací (databází), kterými se přidávají nové informace. 688)

345

Rozpočtová pravidla

— jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování694) krátkodobého a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu a na financování pořízení krátkodobého nehmotného a hmotného majetku státu §58/2/b, přičemž toto použití se zaúčtuje ve prospěch výnosů §58/3 — k úhradě úvěrů695) přijatých podle zvláštního ustanovení tohoto zákona696)§58/2/c, které stanoví, že státní příspěvkové organizace mohou přijímat úvěry na financování výdajových investičních akcí697), respektive projektů698), které mohou být přijaty pouze se souhlasem Ministerstva financí, a v případě zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven 699)§62/3.700) 10) Při bezúplatném převodu nemovitého majetku státu na správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo jinou státní příspěvkovou organizaci mohou státní příspěvkové organizace převést z fondu reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu i peněžní prostředky ve výši oprávek701) vytvořených k tomuto nemovitému majetku státu.§58/4 694)

§ 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Náklady na opravy, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení, a udržování, tj. soustavné činnosti, kterými se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází poruchám a odstraňují drobnější závady, včetně oprav chyb v programovém kódu a soustavného udržování počítačových programů a jiných obdobných aplikací v použitelném stavu (například úprava počítačového programu pro jeho použití v novém operačním systému, nikoli přidání nových funkcí). 695) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 696) § 62 odst. 3 tohoto zákona. 697) § 3 písm. r) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu podle zvláštních právních předpisů, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 698) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 699) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 700) Včetně odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále podle § 61 tohoto zákona v důsledku porušení pravidel hospodaření s fondem reprodukce nehmotného a hmotného majetku státu. 701) Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku vyjadřují postupné trvalé nepřímé snižování ocenění dlouhodobého hmotného majetku v průběhu jeho užívání, až do výše ocenění dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví.

346

Zákon č. 218/2000 Sb.

11) Fond odměn státních příspěvkových organizací se tvoří z přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření podle odstavce 2702).§59/1 Z peněžních prostředků fondu odměn státních příspěvkových organizací se přednostně hradí případné překročení stanoveného objemu peněžních prostředků na platy703), jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu 704).705)§59/2 12) Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří státní příspěvkové organizace na vrub nákladů základním přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy706) a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění707) za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech.§60 Finančním zdrojem jejich fondu kulturních a sociálních potřeb jsou také §65/1; §65/3 — přijaté splátky peněžitých zápůjček708) poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté náhrady škod a přijatá pojistná plnění od pojišťoven vztahující se k majetku709) státu pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté peněžité dary710) určené fondu kulturních a sociálních potřeb §65/1 702)

§ 56 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Platy vyplácí státní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 704) Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. 705) Včetně odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále podle § 61 tohoto zákona v důsledku porušení pravidel hospodaření s fondem o dměn. 706) Platy vyplácí státní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 707) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 708) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 709) Vyjma pohledávek. 710) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 703)

347

Rozpočtová pravidla

— příjmy z operativního pronájmu711) 712) 713) rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz přispívají z fondu kulturních a sociálních potřeb§65/3. 13) Fond kulturních a sociálních potřeb státních příspěvkových organizací se tvoří — zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem příjmů a výdajů, přičemž vyúčtování skutečné výše základního přídělu se provede při uzávěrce účetnictví předcházející sestavení řádné 714) nebo mimořádné účetní závěrky715) — k zajišťování kulturních, sociálních a jiných potřeb a je určen — zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu716), příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a jejich rodinným příslušníkům717) — žákům středních odborných učilišť a učilišť 711)

Nájemné a pachtovné. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. § 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. 712) Přenechat věc nebo její část k požívání jiné právnické (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) nebo fyzické osobě na základě pachtu mohou státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, jen slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami podle § 27 odst. 1 až 3 zákona č. 219/2000 Sb. (§ 27 odst. 4 až 6 se přitom použije obdobně). § 27a odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 713) Věc, se kterou je příslušná hospodařit organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu) nebo státní příspěvková a jiná organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů) a kterou státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu užívají nebo požívají, nemohou přenechat k užívání nebo požívání jiné organizační složce státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci ani jiné právnické (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) nebo fyzické osobě. § 14 odst. 6 vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů. 714) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 715) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů. 716) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů. 717) Například manželům, manželkám, druhům, družkám, registrovaným partnerům nebo partnerkám a nezaopatřeným dětem, včetně dětí svěřených soudem do péče a dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče.

348

Zákon č. 218/2000 Sb.

— důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro státní příspěvkovou organizaci718) — jiným fyzickým nebo právnickým719) osobám.§60 14) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb státních příspěvkových organizací stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.720)§65/2 Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb státních příspěvkových organizací není právní nárok. §65/4

718)

Zaměstnavatele. Včetně jiných státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 720) Peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb lze použít také podle § 61 tohoto zákona k odvodům za porušení rozpočtové kázně a penále v důsledku porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, podle § 62 odst. 1 tohoto zákona k poskytování peněžitých darů, podle § 62 odst. 3 a § 65 odst. 1 tohoto zákona k poskytování peněžitých zápůjček, podle § 68 odst. 2 tohoto zákona k poměrné úhradě rozpočtových výdajů souvisejících s provozem zařízení sloužících ke vzdělávání a k ubytování, včetně jejich oprav a udržování, a připadajících na využití těchto zařízení k rekreačním nebo sportovním účelům a podle § 69 odst. 4 a 5 tohoto zákona k poskytování peněžitých příspěvků na stravování. 719)

349

Rozpočtová pravidla

Státní fondy 1) K zajištění zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s peněžními prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby§28/1, jejichž název musí obsahovat označení státní fond.§28/5 2) Každý státní fond se zřizuje zvláštním zákonem721)§28/1, kterým musí být — stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří — stanoveny finanční zdroje státního fondu a způsoby jejich použití — stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu, které zahrnují výdaje státního rozpočtu spojené s činností jeho zaměstnanců a úhrady výdajů státního rozpočtu členům jeho orgánů stanovené zvláštním zákonem§28/2, přičemž jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací poskytovaných ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto peněžních prostředků právní předpisy upravující finanční hospodaření správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu §28/3. 3) Peněžní prostředky státních fondů se převádí do následujícího rozpočtového roku 722).§28/4 4) Po předchozím souhlasu Ministerstva financí uděleném na základě odůvodněné žádosti mohou státní fondy, včetně těch, které mají zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty vedené zahraničními finančními institucemi, zřizovat účty u finančních institucí s povinností informovat Ministerstvo financí do 10. dne každého měsíce o jejich zůstatcích k poslednímu dni předchozího měsíce a průměrné výši peněžních prostředků na nich za předchozí měsíc vedených. Pominou-li důvody, pro které byly tyto účty zřízeny, zruší je a veškeré peněžní prostředky převedou ve prospěch svých účtů podřízených státní pokladně vedených Českou národní bankou.§3b 5) Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do 2 let od 1. ledna 2001.§80

721)

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi ve znění pozdějších předpisů (Státní fond audiovize). 722) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona.

350

Zákon č. 218/2000 Sb.

Národní fond 1) Národní fond je souhrn peněžních prostředků §37/1 — svěřených České republice k realizaci programů723) nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie§37/1/a, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí§3 soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu724) nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám725)§3/j, prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu§37/1/a a z Fondu solidarity Evropské unie§37/1/d — finančních mechanismů726) svěřených České republice na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich §37/1/c — přechodového nástroje 727)§37/1/b.728) 2) Řízení toků peněžních prostředků poskytnutých Národnímu fondu z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů koordinuje jako platební orgán Ministerstvo financí, které spravuje peněžní prostředky§37/2 soustředěné prostřednictvím Národního fondu a používané v souladu s prin723)

Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 724) Čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie. 725) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013, o Fondu soudržnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, o Evropském fondu pro regionální rozvoj a zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, a obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013, o Evropském sociálním fondu, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014, o Evropském námořním a rybářském fondu. 726) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 727) Transition Facility. 728) Včetně peněžních prostředků převedených podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, peněžních prostředků převedených ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu, a dále do dne ukončení realizace společných programů v České republice, které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, i peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto programů, a peněžních prostředků, které se zavázaly k realizaci těchto programů poskytnout jiné zahraniční finanční zdroje, státní rozpočet, územní rozpočty územních samosprávných celků (krajů a obcí) a jiné veřejné i soukromé finanční zdroje, a do ukončení financování opatření v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství i peněžních prostředků pro jeho realizaci.

351

Rozpočtová pravidla

cipy rozpočtových výhledů a závazků729) vyplývajících pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodních smluv§37/3. Peněžní prostředky na účtech Národního fondu se převádí do následujícího rozpočtového roku 730)§37/5. 3) Nestanoví-li právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, postupuje se při poskytování dotací z Národního fondu a řízení o jejich odnětí obdobně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona731). Rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno na dobu realizace daného projektu. §37/6 4) Nestanoví-li tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, řídí se finanční hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu ustanoveními tohoto zákona o finančním hospodaření a finanční kontrole.§37/4

729)

Dluhů. Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 731) § 14 tohoto zákona – Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, § 14a tohoto zákona – Přechod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14b tohoto zákona – Zamítnutí přechodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14c tohoto zákona – Vrácení přijaté dotace nebo návratné finanční výpomoci zanikajícím příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14d tohoto zákona – Oznámení zanikajícího příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci a odpovědnost jeho právního nástupce, § 14da tohoto zákona – Převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na právního nástupce, § 14e tohoto zákona – Nevyplacení poskytnuté dotace, § 14f tohoto zákona – Opatření poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí k nápravě, § 14g tohoto zákona – Řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14h tohoto zákona – Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14i tohoto zákona – Účastník řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14j tohoto zákona – Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14k tohoto zákona – Odstranění vad žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, doložení podkladů a úprava žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14l tohoto zákona – Zastavení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14m tohoto zákona – Rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí, § 14n tohoto zákona – Lhůta k vydání rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných výpomocí, § 14o tohoto zákona – Změna rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14p tohoto zákona – Nové rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, § 14q tohoto zákona – Vztah řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ke správnímu řádu, § 15 tohoto zákona – Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci. 730)

352

Zákon č. 218/2000 Sb.

Programové financování 1) Programovým financováním732), které může být realizováno prostřednictvím§12/1 — dotací a návratných finančních výpomocí§12/1/a — investičních výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení733) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů734), s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku735) nejedná-li se o dotace nebo návratné finanční výpomoci podle předchozího bodu736)§12/1/b — dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správců kapitol státního rozpočtu §12/1/c, se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů §12/1 a může se skládat z§12/2 — dotačních investičních akcí, respektive projektů737)§12/2/a realizovaných prostřednictvím investičních výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, případně souvisejících neinvestičních výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí 738)§3/p — dotačních neinvestičních akcí, respektive projektů§12/2/b realizovaných výhradně prostřednictvím neinvestičních dotací nebo návratných finančních výpomocí, tj. jiných než podle předchozího bodu 739)§3/q 732)

V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 733) Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. Úpravy počítačových programů a jiných obdobných aplikací, kterými se přidávají nové funkce, a úpravy souborů informací (databází), kterými se přidávají nové informace. 734) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, apod. 735) § 11 a § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. 736) § 12 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 737) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 738) Investiční (kapitálové) výdaje včetně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 739) § 3 písm. p) tohoto zákona. Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení.

353

Rozpočtová pravidla

— výdajových investičních akcí, respektive projektů§12/2/c realizovaných prostřednictvím investičních výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu740), se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních výdajů741)§3/r, a financovaných správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok742)§50/1, k jejichž doplnění mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu použít peněžní prostředky — rezervního fondu — fondu kulturních a sociálních potřeb743) — z výkonu vedlejší744) činnosti vykonávané na základě zvláštního zákona — přijaté ze zvláštních účtů Ministerstva financí, na kterých jsou soustředěny peněžní prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku745), spolu s peněžními prostředky z prodeje privatizovaného majetku746) státu a ze zisku z účastí747) 748) státu v obchodních společnostech749) 740)

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Investiční (kapitálové) výdaje včetně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 742) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 743) § 48 odst. 8 a § 65 tohoto zákona. 744) § 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 745) Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 746) Včetně pohledávek. 747) Podílů. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových. 741)

354

Zákon č. 218/2000 Sb.

— přijaté od právnických750) a fyzických osob na reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu 751), převedené ve prospěch zvláštního příjmového účtu státního rozpočtu, o které mohou správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu překročit svůj dílčí rozpočet výdajů státního rozpočtu na programové financování, přičemž nepoužité peněžní prostředky vrátí nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku752) z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu ve prospěch účtů, ze kterých jim byly poskytnuty§50/2. 2) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí, respektive projektů753) se evidují v rozpočtovém systému754) 755) 756)§12/5, jehož dokumentace obsahuje§12/3 748)

Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 749) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 750) Včetně státních příspěvkových organizací (vyjma úvěrů, peněžitých zápůjček a peněžitých darů) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (vyjma peněžitých zápůjček a peněžitých darů a v případě úvěrů poskytovaných Ministerstvu financí jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 751) Vyjma úvěrů a peněžitých zápůjček, nejde-li o Ministerstvo financí. § 49 odst. 1 tohoto zákona. 752) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 753) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 754) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 755) § 2 písm. e) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. Informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci podkladů pro přípravu a realizaci výdajů státního rozpočtu z hlediska podrobného členění za oblast programového financování, včetně evidence vykonaných řídicích postupů podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027).

355

Rozpočtová pravidla

— identifikační údaje programového financování, jeho případné členění na podprogramy 757) a harmonogram jeho přípravy a realizace§12/3/a — bilanci potřeb a zdrojů programového financování a jeho jednotlivých podprogramů §12/3/b — specifikaci cílů programového financování a jeho podprogramů spolu s technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaložených peněžních prostředků §12/3/c — údaje o vrácení peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona758) nebo z důvodu, že příslušné dotační investiční akce, respektive projekty nebo dotační neinvestiční akce, respektive projekty nebyly realizovány, a to v rozsahu a způsobem stanoveném Ministerstvem financí vyhláškou759)§12/5. 3) Registraci dotačních investičních akcí, respektive projektů a výdajových investičních akcí, respektive projektů v rozpočtovém systému provádí správci kapitol státního rozpočtu na základě investičních záměrů konkrétních akcí, respektive projektů obsahujícího jejich věcné, časové a finanční určení, technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vynaložených peněžních prostředků spolu se specifikací požadavků na zajištění provozu budované nebo obnovované kapacity.§12/7 Jsou-li dotační investiční akce, respektive projekty nebo výdajové investiční akce, respektive projekty financovány účelově určenými peněžními prostředky státního rozpočtu760) podle ustanovení odstavce 8761)§12/8, které stanoví, že výdaji státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu, které se člení na §13/3 — individuální dotace poskytované právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétních akcí, respektive projektů, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem §13/3/c vydaným nařízením vlády České republiky762)§13/7 756)

Část rozpočtového systému pro programové financování označovaná také jako ISPROFIN se člení na evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) a správu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů). 757) Subtituly. 758) § 14f tohoto zákona – Opatření poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí k nápravě, § 15 tohoto zákona – Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci, a § 75 tohoto zákona – Finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem. 759) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 760) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 761) § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) tohoto zákona. 762) § 3 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 800 000 000 Kč.

356

Zákon č. 218/2000 Sb.

— individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétních akcí, respektive projektů, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem§13/3/a vydaným nařízením vlády České republiky763)§13/7, lze jejich registraci a změnu jejich závazně určených ukazatelů provést jen se souhlasem Ministerstva financí.§12/8 4) Zahrnuje-li programové financování výhradně dotační neinvestiční akce, respektive projekty, nemusí být jeho dokumentace vypracována§12/4, avšak evidence dotačních neinvestičních akcí, respektive projektů obsahuje — identifikaci programového financování, do kterého jsou konkrétní akce, respektive projekty zařazeny — údaje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona764)§12/9, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 — název a adresu sídla poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14/4/b — název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou 765) osobou — jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li podnikatelem, také identifikační číslo §14/4/a — poskytovanou částku dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/4/c — účel, na který je poskytovaná částka dotace nebo návratné finanční výpomoci určena §14/4/d — lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo §14/4/e — stejnopis rozhodnutí nebo dohody o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.§12/9 5) Z rozpočtového systému jsou údaje programového financování předávány informačnímu portálu státní pokladny, ve kterém jsou uchovávány 11 let od 1. ledna rozpočtového roku 766) následujícího po dni poskytnutí peněžních prostředků příjemci §12/6. 6) Pro účely rozpočtového systému umožní Ministerstvo spravedlnosti získávat z evidence skutečných majitelů úplné výpisy platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo nahrazeny novými údaji, Ministerstvem financí, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.§12/5 763)

§ 2 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 800 000 000 Kč. § 14 odst. 4 písm. a) až e) tohoto zákona. 765) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 766) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 764)

357

Rozpočtová pravidla

7) Výši účasti státního rozpočtu na programovém financování§13/2, kterou se rozumí§13/1 — výdaje státního rozpočtu na programové financování §13/1/a — poskytování státních garancí767) 768) 769) 770) 771) 772) 773) za úvěry774) přijaté právnickými775) a fyzickými osobami§13/1/b, 767)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 768) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 769) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 770) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 771) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu).

358

Zákon č. 218/2000 Sb.

stanoví na základě posouzení jeho dokumentace§13/2 — vláda České republiky, je-li účast státního rozpočtu nejméně rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem§13/2/a vydaným nařízením vlády České republiky776)§13/7 — Ministerstvo financí, je-li účast státního rozpočtu nižší než částka stanovená prováděcím právním předpisem§13/2/b vydaným nařízením vlády České republiky777)§13/7. 772)

K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 773) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 774) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 775) Včetně státních příspěvkových organizací (jen jde-li o úvěry na financování výdajových investičních akcí, respektive projektů přijímané pouze se souhlasem Ministerstva financí podle § 62 odst. 3 tohoto zákona) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí (jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí). 776) § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 8 000 000 000 Kč. 777) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 8 000 000 000 Kč.

359

Rozpočtová pravidla

8) Výdaji státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu 778), které se člení na§13/3 — systémové dotace stanovené k financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytují správci kapitol státního rozpočtu dotace právnickým779) a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů §13/3/d — individuální dotace poskytované právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétních akcí, respektive projektů, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem§13/3/c vydaným nařízením vlády České republiky780)§13/7 — návratné finanční výpomoci poskytované právnickým a fyzickým osobám na financování konkrétních akcí, respektive projektů nebo vymezeného okruhu finančních potřeb §13/3/e — systémově určené rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu k financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správci kapitol státního rozpočtu výdaje státního rozpočtu na financování konkrétních akcí, respektive projektů§13/3/b — individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétních akcí, respektive projektů, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem§13/3/a vydaným nařízením vlády České republiky781)§13/7. 9) Výdaje státního rozpočtu na programové financování, které jsou §16/2 — účelově určeny na reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který není ve vlastnictví České republiky §16/2/a — podmínkou čerpání úvěrů podle odstavce 7 782) se státní garancí§16/2/b — podmínkou čerpání peněžních prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů 783)§16/2/c — hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou §16/2/d 778)

Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 779) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 780) § 3 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 800 000 000 Kč. 781) § 2 nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 800 000 000 Kč. 782) § 13 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 783) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce.

360

Zákon č. 218/2000 Sb.

se mohou poskytovat formou zálohových rozpočtových výdajů jednotlivých poskytovatelů dotací a návratných finančních výpomocí převáděných do vybraných bank a poboček zahraničních bank na základě smluv§16/2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek§16/3 uzavřených s těmito bankami a pobočkami zahraničních bank Ministerstvem financí.§16/2 10) Na dotační investiční a neinvestiční akce, respektive projekty uskutečňované v rámci programů nebo projektů784) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů785), vyjma dotačních investičních akcí, respektive projektů podle zvláštního ustanovení tohoto zákona786)§13/6, které stanoví, že s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu787) a s peněžními prostředky z výkonu jejich hlavní činnosti hospodaří státní příspěvkové organizace pouze v rámci finančních vztahů stanovených jim jejich zřizovateli§53/1, kterými jsou§54/1 systémové a individuální dotace poskytované na financování dotačních investičních akcí, respektive projektů§54/1/b, se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí, respektive projektů.§13/6 Ustanovení odstavce 7, 8 a 11788) se nepoužije na programové financování zahrnující výhradně dotační neinvestiční akce, respektive projekty. §13/5 11) Vyhláškou stanoví Ministerstvo financí§13/4; §16/3 — pravidla postupu Ministerstva financí, správců kapitol státního rozpočtu a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programového financování, evidenci v rozpočtovém systému a závěrečné vyhodnocování 789)§13/4 — po dohodě s Českou národní bankou postup Ministerstva financí a poskytovatelů dotací a návratných finančních výpomocí při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 9790) a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci rozpočtového roku §16/3. Programové financování podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním právním předpisem 791).§11

784)

§ 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 785) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 786) § 54 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 787) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 788) § 13 odst. 1 až 4 tohoto zákona. 789) Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 790) § 16 odst. 2 a 3 tohoto zákona. 791) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory ve znění pozdějších předpisů.

361

Rozpočtová pravidla

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí 1) Pro účely tohoto zákona se rozumí§3 — dotacemi peněžní prostředky státních finančních aktiv792), státního rozpočtu793) nebo Národního fondu794) poskytnuté právnickým795) a fyzickým osobám na stanovený účel§3/a — návratnými finančními výpomocemi peněžní prostředky státních finančních aktiv, státního rozpočtu796) nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým797) a fyzickým osobám na stanovený účel, které jsou jejich příjemci povinni vrátit ve prospěch státních finančních aktiv, státního rozpočtu nebo Národního fondu §3/b. 792)

§ 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv. 793) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 794) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 795) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 796) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 797) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

362

Zákon č. 218/2000 Sb.

2) Dotace a návratné finanční výpomoci mohou poskytovat — ústřední orgány státní správy798) — správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, které určí zvláštní zákon — Akademie věd České republiky799) — Grantová agentura České republiky800) — Technologická agentura České republiky801).802)§14/2 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí státními fondy stanoví zvláštní právní předpis, přičemž za každý kalendářní měsíc se v rozpočtovém systému803) sestaví výkaz s údaji o peněžních prostředcích poskytnutých státními fondy a vracených státním fondům, jehož rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou 804), a předá se informačnímu portálu státní pokladny.§28/6 3) Účastníkem řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je pouze žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, přičemž§14i — řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vede poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí, který může obdobně podle zvláštního právního předpisu805) přenést některé činnosti na správce kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složku státu nebo právnickou osobu veřejnoprávní smlouvou, vyjma vyhlášení výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a vydání rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14g 798)

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 799) Zákon č. 420/2005 Sb., o Akademii věd České republiky – úplné znění zákona č. 283/1992 Sb., jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění. 800) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 801) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 802) Poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí. 803) § 3 písm. o) tohoto zákona. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 804) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 805) § 160 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů.

363

Rozpočtová pravidla

— proti rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci není přípustné odvolání ani rozklad, obnova řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepřipouští a přezkumné řízení se rovněž nepřipouští, s výjimkou postupu podle zvláštního právního předpisu 806)§14q/2 — ustanovení zvláštního právního předpisu 807) se v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepoužije §14q/1. 4) Výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, která obsahuje — věcné zaměření poskytované dotace nebo návratné finanční výpomoci — lhůtu pro podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci — okruh oprávněných žadatelů o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci — požadavky, které musí žadatelé o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit — informace o podkladech podle ustanovení odstavce 5808)§14j/1, které stanoví, že žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí obsahovat§14/3 jiné podklady nutné k rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14/3/f — informace o možnosti postupu podle odstavce 6, 7 a 19809)§14j/2, zveřejňuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.§14j/1 K žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podané před zveřejněním výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepřihlíží. §14j/3 5) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí obsahovat§14/3 — identifikaci výzvy, podle které je žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podávána §14/3/g — údaje podle ustanovení odstavce 9810)§14/3/a, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 — název a adresu sídla poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14/4/b 806)

§ 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů. § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů. 808) § 14 odst. 3 písm. f) tohoto zákona. 809) § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a § 14p tohoto zákona. 810) § 14 odst. 4 písm. a) a b) tohoto zákona. 807)

364

Zákon č. 218/2000 Sb.

— název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou 811) osobou — jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li podnikatelem, také identifikační číslo §14/4/a — požadovanou částku poskytované dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/3/b — účel, na který má být požadovaná částka poskytované dotace nebo návratné finanční výpomoci určena §14/3/c — lhůtu, v níž má být účelu podle předchozího bodu 812) dosaženo§14/3/d — je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou 813) osobou, identifikaci§14/3/e — osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako statutární orgán nebo na základě udělené plné moci §14/3/e/1 — skutečného majitele podle zvláštního právního předpisu814) ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu 815)§14/3/e/2, včetně prohlášení — že skutečný majitel není občanem státu nebo nemá bydliště ve státu nebo jurisdikci podle unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie a zveřejněném Ministerstvem financí ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí§14/3/e/4 — že právnické osoby nebo právní uspořádání ve struktuře vztahů nesídlí, nebo že právní uspořádání ve struktuře vztahů nejsou spravována ve státu nebo jurisdikci podle předchozího bodu816), a to v případě žadatele o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se strukturou vztahů podle tohoto zvláštního právního předpisu, ve které působí zahraniční právnické osoby nebo zahraniční právní uspořádání§14/3/e/5 811)

Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 812) § 14 odst. 3 písm. c) tohoto zákona. 813) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 814) Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů ve znění pozdějších předpisů. 815) Je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, identifikací všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy. 816) § 14 odst. 3 písm. e) bod 4 tohoto zákona.

365

Rozpočtová pravidla

— osob, v nichž má účast817) 818), včetně výše této účasti§14/3/e/3 — jiné podklady nutné k rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14/3/f a nelze ji podat ústně do protokolu. §14/3 6) Pokud to poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí výslovně uvedl ve výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, může§14k/3; §14k/4 — kdykoli v průběhu řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vyzvat žadatele o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci k doložení jiných podkladů nebo údajů nezbytných k vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu§14k/3 — žadateli o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci doporučit úpravu žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, lze-li předpokládat, že upravené žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude zcela vyhověno, přičemž pokud žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toto doporučení akceptuje, posuzuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí upravenou žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14k/4. 7) Řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí svým usnesením zastaví, jestliže§14j/4 — žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14j/4/a; §14j/4/c; §14j/4/d — nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14j/4/a — je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14j/4/d — trpí vadami a výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřipouští možnost jejich odstranění§14j/4/c, avšak uvedl-li to výslovně ve výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vyzve žadatele o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci k odstranění vad a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu §14k/1 — žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14j/4/b; §14k/2; §14l — neodstranil vady ve lhůtě podle předchozího bodu 819)§14k/2 817)

Podíl. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 818) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 819) § 14k odst. 1 tohoto zákona.

366

Zákon č. 218/2000 Sb.

— neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uvedenému ve výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14j/4/b — zanikl nebo zemřel přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, není-li ve výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci stanoveno jinak §14l — bydliště nebo státní občanství skutečného majitele žadatele o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, anebo sídlo právnické osoby nebo místo správy právního uspořádání podle odstavce 5 820), je ve státu nebo jurisdikci podle odstavce 5 821)§14j/4/e. 8) Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí svým rozhodnutím§14m/1 — poskytovanou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zcela poskytne§14m/1/a, přičemž den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je považován za den poskytnutí veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu §14n/2 — poskytovanou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ve zbytku zamítne§14m/1/c — žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítne§14m/1/b. 9) Vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje §14/4 — název a adresu sídla poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §14/4/b — název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou 822) osobou — jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li podnikatelem, také identifikační číslo §14/4/a — částku poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/4/c — účel, na který je poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc určena §14/4/d — lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo §14/4/e — lhůty pro navrácení a částky jednotlivých splátek poskytnuté návratné finanční výpomoci §14/4/f 820)

§ 14 odst. 3 písm. e) bod 5 tohoto zákona. § 14 odst. 3 písm. e) bod 4 tohoto zákona. 822) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 821)

367

Rozpočtová pravidla

— částku peněžních prostředků823) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona824)§14/4/h, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití825) peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu826) člení na§44/2 peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu §44/2/b; §44/2/d; §44/2/f; §44/2/h — kryté peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu §44/2/b — z Národního fondu827)§44/2/d, kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu 828), která je poskytla§44/4/b; §44/4/d — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu §44/2/h — z Národního fondu§44/2/f a kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu 829), která je poskytla§44/4/f; §44/4/h, která je součástí poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/4/h 823)

Viz § 44 odst. 6 tohoto zákona. Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí, který poskytuje dotace a návratné finanční výpomoci podle § 14 tohoto zákona na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona, uvede na základě předpisů Evropské unie v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, kolik tyto peněžní prostředky činí. 824) § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) a odst. 4 tohoto zákona. 825) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 826) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 827) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 828) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 829) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu.

368

Zákon č. 218/2000 Sb.

— ostatní povinnosti, které příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím přijetím plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím830) peněžních prostředků§14/4/i — případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit§14/4/g. 10) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit §14/5; §14/6 — že nesplnění podmínek podle posledního bodu odstavce 9831) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace, přičemž — uvede procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce poskytnuté dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, anebo stanoví pevnou částku odvodu, a přihlédne přitom k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu poskytnuté dotace §14/5 — ustanovení tohoto bodu 832) se použije také pro poskytování dotací z Národního fondu 833)§14/8 — výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální a jejichž výše nemusí být prokazována, stanov ené§14/6 — procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných výdajů nebo nákladů dotační investiční akce834), respektive projektu835) nebo dotační neinvestiční akce836), respektive projektu§14/6/a 830)

§ 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 831) § 14 odst. 4 písm. g) tohoto zákona. 832) § 14 odst. 5 tohoto zákona. 833) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 834) § 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí.

369

Rozpočtová pravidla

— pevnou částkou pokrývající veškeré výdaje nebo náklady dotační investiční akce, respektive projektu nebo dotační neinvestiční akce, respektive projektu nebo jejich část §14/6/c — na základě jednotkových nákladů §14/6/b, přičemž ustanovení tohoto bodu837) se přiměřeně použije také pro poskytování dotací z Národního fondu §14/8. 11) V rozhodnutí o poskytnutí dotace územnímu rozpočtu kraje s povinností poskytnout takto získané peněžní prostředky jiné právnické838) nebo fyzické osobě, lze kraj zavázat, že ve stanovené lhůtě vrátí ve prospěch státního rozpočtu a v případě peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona839)§14/7, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití840) peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu841) člení na§44/2 peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu§44/2/d; §44/2/f — kryté peněžními prostředky z Národního fondu §44/2/d, — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu §44/2/f, 835)

V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 836) § 3 písm. q) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný výhradně prostřednictvím neinvestičních (provozních) dotací nebo návratných finančních výpomocí (jiných než podle § 3 písm. p) tohoto zákona). Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 837) § 14 odst. 6 tohoto zákona. 838) Včetně krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 839) § 44 odst. 2 písm. d) a f) tohoto zákona. 840) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 841) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

370

Zákon č. 218/2000 Sb.

ve prospěch Národního fondu842) peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila ve prospěch územního rozpočtu jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu843) nebo jako nepoužité.§14/7 Ustanovení předchozí věty844) se přiměřeně použije také pro poskytování dotací z Národního fondu §14/8. Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak §19/1; §19/2 — stanoví kritéria pro výpočet výše dotací poskytovaných územním rozpočtům krajů každoročně zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok845)§19/1 — poskytují se dotace poskytované územním rozpočtům obcí, s výjimkou dotačních investičních akcí846), respektive projektů847), prostřednictvím krajů, v jejichž územním obvodu se příslušné obce nachází, přičemž činnost krajů je v tomto případě činností vykonávanou v přenesené působnosti§19/2. 12) Je-li poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc zcela nebo zčásti poskytnuta, obsahuje výroková část rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci náležitosti podle ustanovení odstavce 9848)§14m/2, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 — částku poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/4/c — účel, na který je poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc určena §14/4/d — lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo §14/4/e 842)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 843) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 844) § 14 odst. 7 tohoto zákona. 845) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 846) § 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 847) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 848) § 14 odst. 4 písm. c) až h) tohoto zákona.

371

Rozpočtová pravidla

— lhůty pro navrácení a částky jednotlivých splátek návratné finanční výpomoci §14/4/f — částku peněžních prostředků849) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona850), která je součástí poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci§14/4/h — případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit§14/4/g, a může obsahovat náležitosti podle ustanovení odstavce 9851)§14m/2, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 ostatní povinnosti, které příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím přijetím plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím 852) peněžních prostředků§14/4/i, a podle odstavce 10 a 11 853).§14m/2 13) Při poskytnutí návratné finanční výpomoci je poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu854) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky. §14/10 14) Poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc se vyplácí převodem z účtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí — ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci — prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci 849)

Viz § 44 odst. 6 tohoto zákona. Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí, který poskytuje dotace a návratné finanční výpomoci podle § 14 tohoto zákona na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona, uvede na základě předpisů Evropské unie v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, kolik tyto peněžní prostředky činí. 850) § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) a odst. 4 tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z Národního fondu, peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu, nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu, a kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), která je poskytla. 851) § 14 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 852) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 853) § 14 odst. 5, 6 a 7 tohoto zákona. 854) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.

372

Zákon č. 218/2000 Sb.

— umožněním čerpání rámce výdajového účtu státního rozpočtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle zvláštního ustanovení tohoto zákona855)§16/1, které stanoví, že před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervují správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu jejich předpokládanou výši ve svém dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu, a to v rozsahu třídění podle rozpočtové skladby §34/4, případně jinou formou.§16/1 15) Poskytnutou dotaci nebo její část nemusí poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí vyplatit, domnívá-li se důvodně, že příjemce poskytnuté dotace v přímé souvislosti s poskytnutou dotací porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel její účel nebo podmínky, za kterých byla poskytnuta§14e/1. Poté může pokračovat v proplácení zbývající části poskytnuté dotace.§14e/6 Je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 10856), musí být výše nevyplacené části poskytnuté dotace stanovena v rámci částek vypočítaných podle odstavce 10. V rámci procentního rozmezí přitom poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu poskytnuté dotace §14e/1. 16) O postupu podle odstavce 15857) informuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem§14e/2; §14e/5 finanční úřad§14e/5 a příjemce poskytnuté dotace, který proti tomu může do 15 dnů od obdržení této informace podat námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí.§14e/2 V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí — bylo plně oprávněné§14e/3, přičemž v takovém případě poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutou dotaci nebo její část příjemci poskytnuté dotace nevyplatí§14e/4 — bylo částečně oprávněné§14e/3, přičemž v takovém případě poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí vyplatí příjemci poskytnuté dotace její část, kterou neoprávněně nevyplatil §14e/4 — nebylo oprávněné§14e/3, přičemž v takovém případě poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí vyplatí příjemci poskytnuté dotace nevyplacenou dotaci nebo její část do 5 pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách §14e/4. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat§14e/3. O rozhodnutí o námitkách informuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem finanční úřad. §14e/5 855)

§ 34 odst. 4 tohoto zákona. § 14 odst. 5 tohoto zákona. 857) § 14e odst. 1 tohoto zákona. 856)

373

Rozpočtová pravidla

17) Nevyplatit poskytnutou dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle ustanovení odstavce 9858)§14e/1, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 ostatní povinnosti, které příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím přijetím plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím 859) peněžních prostředků§14/4/i. 18) Příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí vypořádat v rámci finančního vypořádání§14/9, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí§3 přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků§3/d, vyjma dotace poskytnuté ve výši výdajů, případně nákladů, které uhradil z vlastních finančních zdrojů před jejím poskytnutím.§14/9 Právnická860) nebo fyzická osoba, která zaplatila za pořízení věcí861) nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z přijaté dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty862), do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání přijaté dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet daně z přidané hodnoty uplatnila až poté, je do 1 měsíce od uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty povinna odvést částku odpočtu daně z přidané hodnoty ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomo cí.§14/11 858)

§ 14 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 860) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí, pokud jsou plátci daně z přidané hodnoty. 861) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 862) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. 859)

374

Zákon č. 218/2000 Sb.

19) Souhlasí-li s tím žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, lze žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, která byla pravomocně zcela nebo zčásti zamítnuta, zcela vyhovět, případně zčásti vyhovět a ve zbytku ji zamítnout, a to novým rozhodnutím o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Tomu může předcházet postup podle odstavce 6 863).§14p 20) Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá§14n/1; §14h — vydá poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou peněžní prostředky na základě výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytnuty §14n/1 — lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup §14h. 21) Na základě žádosti příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí postupem podle odstavce 3, 7, 8, 12 a 20864) rozhodnout o změně práv a povinností podle ustanovení odstavce 9865)§14o, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje §14/4 — částku poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §14/4/c — lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo §14/4/e — lhůty pro navrácení a částky jednotlivých splátek poskytnuté návratné finanční výpomoci §14/4/f — částku peněžních prostředků866) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona867), která je součástí poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci§14/4/h 863)

§ 14k odst. 3 a 4 tohoto zákona. § 14g, § 14h, § 14i, § 14l a § 14m tohoto zákona. 865) § 14 odst. 4 písm. c), e) až i) tohoto zákona. 866) Viz § 44 odst. 6 tohoto zákona. Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí, který poskytuje dotace a návratné finanční výpomoci podle § 14 tohoto zákona na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona, uvede na základě předpisů Evropské unie v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, kolik tyto peněžní prostředky činí. 867) § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) a odst. 4 tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z Národního fondu, peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu, nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu, a kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), která je poskytla. 864)

375

Rozpočtová pravidla

— ostatní povinnosti, které příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím přijetím plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím868) peněžních prostředků§14/4/i — případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit§14/4/g. Pro změnu podmínek, za kterých byly do 31. prosince 2000 poskytnuty dotace rozhodnutím poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí, se ustanovení tohoto odstavce869) použije obdobně.§77/1 22) Stanoví-li tak zvláštní zákon, mohou být dotace a návratné finanční výpomoci poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovateli dotací a návratných finančních výpomocí a žadateli o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.§17 23) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním právním předpisem870).§11 Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, není na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí právní nárok.§14/1 Na poskytování informací Ministerstvu financí o poskytovaných dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu871).§18 24) Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jejichž rozpočtové výdaje se snižují podle zvláštního ustanovení tohoto zákona872)§26/2, které stanoví, že vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může §24/1 — povolit přesuny peněžních prostředků zajištěných ve státním rozpočtu, a to bez omezení, jestliže je dodržena jejich účelovost stanovená závazným ukazatelem státního rozpočtu §24/1/e — povolit přesuny příjmů státního rozpočtu z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů873) souvztažně s přesunem výdajů státního rozpočtu spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů bez vlivu na saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu§24/1/f, 868)

§ 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 869) § 14o tohoto zákona. 870) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory ve znění pozdějších předpisů. 871) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. 872) § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) tohoto zákona. 873) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce.

376

Zákon č. 218/2000 Sb.

mohou obdobně podle odstavce 9874) stanovit náležitosti, za kterých mají být peněžní prostředky použity. Mohou také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu peněžních prostředků, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, a postupují přitom obdobně podle odstavce 10875). Pokud se při takovém přesunu peněžních prostředků snižuje dílčí rozpočet příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu, uplatňují požadované náležitosti správci kapitol státního rozpočtu při žádosti o provedení rozpočtového opatření876), a obdobně postupují i jiné organizační složky státu, které určují účel nebo podmínky, za kterých mohou být peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu.§26/2 25) Jsou-li realizátory projektů správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jejichž dílčí rozpočet příjmů a výdajů státního rozpočtu se snižuje podle odstavce 24877), mohou postupovat obdobně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona878). Mají-li být peněžní prostředky vráceny ve prospěch státního rozpočtu, provádí se vrácení přesunutých peněžních prostředků rozpočtovým opatřením, v ostatních případech je správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jejichž dílčí rozpočet příjmů a výdajů státního rozpočtu byl snížen, přijímají ve prospěch účtu cizích peněžních prostředků879) a postupují v souladu se zvláštním ustanovením tohoto zákona880)§26/3, které stanoví, že povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu mají organizační složky státu 881) ve prospěch§44a/1 — státních finančních aktiv, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle 874)

§ 14 odst. 4 tohoto zákona. § 14 odst. 5 tohoto zákona. 876) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 877) § 26 odst. 2 tohoto zákona. 878) § 14f tohoto zákona – Opatření poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí k nápravě. 879) Zejména § 14f odst. 6, § 45 odst. 10 a § 46 tohoto zákona. Peněžní prostředky vrácené na základě výzvy k vrácení poskytnutých dotací nebo jejich částí přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, omylem přijaté peněžní prostředky, platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních zaměstnanců a zaměstnanců správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, včetně souvisejících výdajů státního rozpočtu (pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb), cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo se mzdou (§ 46 tohoto zákona), peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní prostředky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a peněžní prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče. 880) § 44a odst. 1 tohoto zákona. 881) Včetně správců kapitol státního rozpočtu. 875)

377

Rozpočtová pravidla

— zvláštního ustanovení tohoto zákona 882) tím, že neoprávněně použily883) peněžní prostředky státních finančních aktiv884) — zvláštního ustanovení tohoto zákona885) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely886) peněžní prostředky přijaté ze státních finančních aktiv§44a/1/c — státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle §44a/1/a — zvláštního ustanovení tohoto zákona887) tím, že neoprávněně použily peněžní prostředky státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona888)§44a/1/a/1 nebo peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů §44a/1/a/2 — zvláštního ustanovení tohoto zákona 889) 890) 891) 892)§44a/1/a/3 882)

§ 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití jiných peněžních prostředků státu (podle § 3 písm. c) tohoto zákona pen ěžní prostředky státních finančních aktiv). § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 884) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 885) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv jejich příjemcem. 886) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 887) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona) a jiných peněžních prostředků státu (podle § 3 písm. c) tohoto zákona peněžní prostředky fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu). 888) § 44 odst. 2 písm. j) tohoto zákona. Ostatní peněžní prostředky státního rozpočtu. 889) § 44 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. Neuložení odvodu zřizovatelem (správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu) státní příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3 tohoto zákona. Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, uloží zřizovatel státní příspěvkové organizaci nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti. 890) § 44 odst. 1 písm. f) tohoto zákona. Porušení ustanovení § 45 odst. 2 tohoto zákona správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu. Organizační složky státu (včetně správců kapitol státního rozpočtu) jsou povinny dbát, aby dosahovaly rozpočtových příjmů stanovených státním rozpočtem a plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Peněžní prostředky, kterými disponují, mohou používat na finanční krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, § 25 a § 47 tohoto zákona), mohou peněžní prostředky čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jim zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nebo příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu a v souladu s věcným plněním. 883)

378

Zákon č. 218/2000 Sb.

— svého rezervního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona893) tím, že neoprávněně použily peněžní prostředky státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 894)§44a/1/e — státního fondu895), jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona896) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu, mimo peněžních prostředků podle následujícího bodu 897)§44a/1/b — Národního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona898) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona899) nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu na financování programů nebo projektů900) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako peněžní prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie §44a/1/d. 891)

§ 44 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. Neprovedení odvodu podle § 45 odst. 11 a § 52 odst. 4 tohoto zákona. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech státního rozpočtu musí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu odvést ve prospěch státního rozpočtu nejpozději do 30 pracovních dnů po připsání částky ve prospěch jiného než příjmového účtu státního rozpočtu, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že přijaté peněžní prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo příjmem které organizační složky státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu) mají být, nestanoví-li tento zákon jinak. Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou daně, cla nebo pojistné na sociální zabezpečení, je povinna je nejpozději koncem každého měsíce odvést ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu zřízeného pro její organizační složku státu (Ministerstvo zahraničních věcí nebo Ministerstvo obrany). Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být tyto příjmy státního rozpočtu odvedeny. 892) § 44 odst. 1 písm. h) tohoto zákona. Nepřevedení peněžních prostředků soustředěných na účtu cizích peněžních prostředků v rámci finančního vypořádání (podle § 45 odst. 10 tohoto zákona peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání) ve prospěch účtu státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 893) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona). 894) § 44 odst. 2 písm. a) nebo g) tohoto zákona. Peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 895) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 896) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu jejic h příjemcem. 897) § 44a odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 898) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu nebo z Národního fondu jejich příjemcem. 899) § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) tohoto zákona. Peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z Národního fondu nebo peněžní prostředky státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu. 900) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie.

379

Rozpočtová pravidla

26) Vyhoví-li Ministerstvo financí žádosti o provedení rozpočtového opatření obsahující náležitosti podle odstavce 24901), stanoví obdobně podle odstavce 9902) náležitosti, za kterých mají být peněžní prostředky použity. Při přesunech podle zvláštního ustanovení tohoto zákona903)§24a, které stanoví, že vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může §24/1 — povolit přesuny peněžních prostředků zajištěných ve státním rozpočtu, a to bez omezení, jestliže je dodržena jejich účelovost stanovená závazným ukazatelem státního rozpočtu §24/1/e — povolit přesuny příjmů státního rozpočtu z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů904) souvztažně s přesunem výdajů státního rozpočtu spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů bez vlivu na saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu§24/1/f, může stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně a postupuje přitom obdobně podle odstavce 10 905).§24a

901)

§ 26 odst. 2 tohoto zákona. § 14 odst. 4 tohoto zákona. 903) § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) tohoto zákona. 904) § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarskočeské spolupráce. 905) § 14 odst. 5 tohoto zákona. 902)

380

Zákon č. 218/2000 Sb.

Řízení o odnětí poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí a finanční kontrola 1) Řízení o odnětí poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí906) zahájit, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §15/1 — ke zjištění, že§15/1/b; §15/1/c; §15/1/d; §15/1/f; §15/1/g; §15/1/h — údaje, na jejichž základě byla poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé §15/1/b — rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie §15/1/c — nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla poskytovaná dotace poskytnuta, nebyla-li ještě zahájena daňová kontrola, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně§15/1/d — byl umožněn výkon nelegální práce, přičemž v tomto případě je možné odejmout peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v období až 12 měsíců před tímto zjištěním§15/1/f — existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s§15/1/g; §15/1/h podáním žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci§15/1/g nebo použitím peněžních prostředků získaných poskytnutou dotací nebo návratnou finanční výpomocí§15/1/h byl spáchán trestný čin§15/1/g; §15/1/h

— bylo vydáno rozhodnutí Evropské komise o navrácení 907) nebo prozatímním navrácení908) veřejné podpory§15/1/e, přičemž v těchto případech vzniká příjemci poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci povinnost vrátit poskytovateli dotací a návratných finančních výpomocí již vyplacenou část poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §15/5 — k vázání peněžních prostředků státního rozpočtu909)§15/1/a, avšak v tomto případě není možné uložit vrácení poskytnuté dotace nebo její části nebo předčasné vrácení poskytnuté návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci z výdajového účtu státního rozpočtu vyplacena §15/3. 906)

§ 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 907) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství. 908) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství. 909) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

381

Rozpočtová pravidla

2) Na řízení podle odstavce 1910) se vztahují obecné předpisy o správním řízení911).§15/2 Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci zaniká příjemci poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci nárok na její výplatu. §15/4 3) Pokud se poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce poskytnuté dotace v přímé souvislosti s poskytnutou dotací§14f/1; §14f/3 — porušil podmínku§14f/1 — za které byla poskytovaná dotace poskytnuta§14f/1/a — v jejímž případě poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí podle zvláštního ustanovení tohoto zákona912)§14f/1/b, které stanoví, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit, že nesplnění podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona913) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace§14/5, stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem za porušení rozpočtové kázně, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace §14f/1/b — jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě §14f/1/c, vyzve bez zbytečného odkladu písemně příjemce poskytnuté dotace k provedení opatření k nápravě 914) ve stanovené lhůtě§14f/1 — porušil jinou podmínku, za které byla poskytovaná dotace poskytnuta a v jejímž případě nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle předchozího bodu915)§14f/3/b, anebo porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle zvláštního ustanovení tohoto zákona916)§14f/3/a, které stanoví, že vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje§14/4 ostatní povinnosti, které příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím přijetím plní a jejichž nedodržení není 910)

§ 15 odst. 1 tohoto zákona. Zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů. 912) § 14 odst. 5 tohoto zákona. 913) § 14 odst. 4 písm. g) tohoto zákona. Vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit. 914) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 915) § 14f odst. 1 tohoto zákona. 916) § 14 odst. 4 písm. i) tohoto zákona. 911)

382

Zákon č. 218/2000 Sb.

neoprávněným použitím917) peněžních prostředků§14/4/i, vyzve písemně příjemce poskytnuté dotace k vrácení poskytnuté dotace nebo její části§14f/3, jejíž výše musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle zvláštního ustanovení tohoto zákona918)§14f/4, které stanoví, že poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí uvede procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce poskytnuté dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, anebo stanoví pevnou částku odvodu, a přihlédne přitom k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu poskytnuté dotace §14/5, ve stanovené lhůtě§14f/3. 4) Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítá do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.§14f/5 Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení poskytnuté dotace nebo její části přijímá poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí ve prospěch svého účtu cizích peněžních prostředků919) a poté ji rozděluje a převádí ve prospěch jednotlivých účtů obdobně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona920)§14f/6, které stanoví, že povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu mají §44a/2; §44a/3

— státní příspěvkové organizace921) ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona922) 923) 924) 917)

§ 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 918) § 14 odst. 5 tohoto zákona. 919) Dále také § 45 odst. 10 a § 46 tohoto zákona. Peněžní prostředky vrácené na základě výzvy k vrácení poskytnutých dotací nebo jejich částí přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, omylem přijaté peněžní prostředky, platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních zaměstnanců a zaměstnanců správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, včetně souvisejících výdajů státního rozpočtu (pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb), cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo se mzdou (§ 46 tohoto zákona), peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní prostředky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a peněžní prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče. 920) § 44a odst. 2 a 3 tohoto zákona. 921) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 922) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona) a jiných peněžních prostředků státu (podle § 3 písm. c) tohoto zákona peněžní prostředky státních finančních aktiv, fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních fondů).

383

Rozpočtová pravidla

— státní fondy ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 925) — příjemci poskytnutých dotací ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušili rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona926)§44a/2 — právnické927) osoby jiné než stát a fyzické osoby ve prospěch §44a/3 — státních finančních aktiv, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona928) tím, že neoprávněně použily929) nebo zadržely930) peněžní prostředky přijaté ze státních finančních aktiv931)§44a/3/c 923)

§ 44 odst. 1 písm. c) tohoto zákona. Neprovedení odvodu státní příspěvkovou organizací zřízenou nebo řízenou (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu podle § 53 odst. 6 tohoto zákona. Státní příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky ve prospěch jejího účtu odvést ve prospěch státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku státu, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku státu, který nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním (vyjma dědické smlouvy podle § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů). 924) § 44 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. Neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem (správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu) státní příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3 tohoto zákona. Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, uloží zřizovatel státní příspěvkové organizaci nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti. 925) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona) a jiných peněžních prostředků státu (podle § 3 písm. c) tohoto zákona peněžní prostředky státních finančních aktiv, fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních fondů). 926) § 44 odst. 1 písm. l) tohoto zákona. Neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce poskytnuté dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se přitom považuje den, kdy byly peněžní prostředky odeps ány z účtu státního rozpočtu. 927) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 928) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv jejich příjemcem. 929) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 930) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 931) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona.

384

Zákon č. 218/2000 Sb.

— státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle — zvláštního ustanovení tohoto zákona932) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona933) — zvláštního ustanovení tohoto zákona 934) 935) 936)§44a/3/a — rezervního fondu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, od kterých přijaly dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona937) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 938)§44a/3/e — státního fondu939), jestliže porušily940) rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona941) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky přijaté ze státního fondu, mimo peněžní prostředky podle následujícího bodu 942)§44a/3/b — Národního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle 932)

§ 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona). 933) § 44 odst. 2 písm. k) tohoto zákona. Ostatní peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. 934) § 44 odst. 1 písm. i) tohoto zákona. Nevrácení peněžních prostředků podle § 14 odst. 7 tohoto zákona v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu. V případě poskytnutí dotace územnímu rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané peněžní prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila ve prospěch územního rozpočtu jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji j ako nepoužité. 935) § 44 odst. 1 písm. j) tohoto zákona. Porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo z Národního fondu a které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a trvá v okamžiku přijetí peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den přijetí peněžních prostředků příjemcem poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci. 936) § 44 odst. 1 písm. k) tohoto zákona. Nepřevedení peněžních prostředků soustředěných na účtu kraje v rámci finančního vypořádání ve prospěch účtu cizích peněžních prostředků příslušného správce kapitoly státního rozpočtu nebo účtu státního rozpočtu v termínech stanovených vyhláškou č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 937) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona). 938) § 44 odst. 2 písm. b) nebo h) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 939) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 940) Vyjma státních fondů. 941) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu jejic h příjemcem. 942) § 44a odst. 3 písm. d) tohoto zákona.

385

Rozpočtová pravidla

— zvláštního ustanovení tohoto zákona943) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky přijaté z Národního fondu944), peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona945) nebo peněžní prostředky přijaté ze státního fondu na financování programů nebo projektů946) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako peněžní prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie — zvláštního ustanovení tohoto zákona 947)§44a/3/d. 5) V rozsahu, v jakém příjemce poskytnuté dotace provedl ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 3948) nebo poskytnutou dotaci nebo její část ve stanovené lhůtě vrátil podle odstavce 3949), se má za to, že v období ode dne porušení podmínky podle odstavce 3950) nebo ode dne porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem do dne provedení opatření k nápravě nebo vrácení přijaté dotace ve stanovené lhůtě k porušení rozpočtové kázně nedošlo. §14f/2 6) Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje finanční úřad o §14f/7 — vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a k vrácení poskytnuté dotace §14f/7/a — tom, jak bylo na výzvu k provedení opatření k nápravě a k vrácení poskytnuté dotace reagováno §14f/7/b.

943)

§ 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu nebo z Národního fondu jejich příjemcem. § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 945) § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z Národního fondu nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu. 946) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie. 947) § 44 odst. 1 písm. i) nebo j) tohoto zákona. 948) § 14f odst. 1 tohoto zákona. 949) § 14f odst. 3 tohoto zákona. 950) § 14f odst. 1 nebo 3 písm. b) tohoto zákona. 944)

386

Zákon č. 218/2000 Sb.

Přechody a převody poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí na právní nástupce 1) Příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva951)§14a/1; §14da/1; §14da/7, je povinen požádat poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí 952) o souhlas§14a/1; §14da/1 — s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jestliže se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění953) na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, a to nejpozději 60 dnů před zveřejněním projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka §14a/1 951)

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Družstvem je družstvo (včetně bytového a sociálního družstva) a evropská družstevní společnost. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob (nejméně tří členů), které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, může ale spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato jiná činnost má ve vztahu k zajišťování bytových potřeb členů a správě domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie. 952) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 953) § 495 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku (včetně pohledávek) a jejích dluhů.

387

Rozpočtová pravidla

— s převodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jestliže při koupi obchodního závodu954) uskutečňované podle zvláštního právního předpisu955) mají prodávající i kupující zájem, aby byly na kupujícího převedeny práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §14da/1. 2) K žádosti podle odstavce 1956) přiloží příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §14a/2; §14da/2 — návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který mu byla poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován, přičemž návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít §14a/2 — kupní smlouvu a prohlášení, že i po převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován §14da/2. 3) Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí§14a/3; §14a/4; §14da/3; §14da/4; §14da/5 — si může ve lhůtě 5 pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1957) vyžádat od příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci doplňující informace tak, aby mohl žádost podle odstavce 1 řádně posoudit, a stanovit lhůtu, ve které mu musí být doplňující informace předány§14a/3; §14da/3 a která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů§14da/3, přičemž nebudou-li mu předány ve stanovené lhůtě, může žádost podle odstavce 1 zamítnout; ustanovení odstavce 4958) se přitom použije obdobně§14a/3; §14da/3 — žádosti podle odstavce 1959) vyhoví, není-li§14a/4; §14da/5 fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka§14a/4 nebo koupí obchodního závodu§14da/5 ohrožen účel, pro který byla poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a nejsou-li jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily§14a/4; §14da/5, přičemž rozhodnutí, kterým souhlas§14a/5; §14da/4 s přechodem§14a/5 nebo převodem§14da/4 práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci udělí, musí obsahovat 954)

§ 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 955) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 956) § 14a odst. 1 a § 14da odst. 1 tohoto zákona. 957) § 14a odst. 1 a § 14da odst. 1 tohoto zákona. 958) § 14b tohoto zákona. 959) § 14a odst. 1 a § 14da odst. 1 tohoto zákona.

388

Zákon č. 218/2000 Sb.

— označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se souhlas§14a/5; §14da/4 s přechodem§14a/5 nebo převodem§14da/4 práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci týká — určení osoby, na kterou mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít §14a/5; §14da/4, a jeho právní účinky nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka §14a/6. 4) Jestliže poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost podle odstavce 1960) zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci vrátit ji nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci vráceny v určené lhůtě, je příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci povinen je vrátit spolu s úrokem ve výši, která odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k jejich vrácení došlo, zvýšené o 10 %. Úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty. §14b 5) Nemá-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přešly při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí přijatou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k jejímu vrácení došlo, zvýšené o 10 %, a to nejpozději 60 dnů před zveřejněním projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy byly peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci — připsány ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci — poprvé čerpány z výdajového účtu státního rozpočtu — čerpány z účtů ve vybraných bankách a pobočkách zahraničních bank 961).§14c 960) 961)

§ 14a odst. 1 tohoto zákona. Viz § 16 odst. 2 tohoto zákona. Výdaje státního rozpočtu na programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů), které jsou účelově určeny na reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který není ve vlastnictví České republiky, podmínkou čerpání úvěrů se státní garancí (zajištěním), podmínkou čerpání peněžních prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) nebo hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou, se mohou poskytovat formou zálohových rozpočtových výdajů jednotlivých poskytovatelů dotací a návratných finančních výpomocí převáděných do vybraných bank a poboček zahraničních bank na základě smluv uzavřených s těmito bankami a pobočkami zahraničních bank Ministerstvem financí.

389

Rozpočtová pravidla

6) Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že§14d/1 — souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci byl udělen §14d/1/b — souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebyl udělen a byla splněna povinnost uložená rozhodnutím podle odstavce 4 962)§14d/1/c — přijatá dotace nebo návratná finanční výpomoc byla vrácena podle odstavce 5 963)§14d/1/a. 7) Právní nástupce příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, a to i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně společně a nerozdílně. §14d/2 8) Ustanovení odstavce§14d/3; §14da/6 — 1 až 7964) se použije přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování státních příspěvkových organizací965), školských právnických osob966) a právnických osob podle zvláštního právního předpisu967) §14d/3

— 4, 5 a 7968) se použije obdobně i na převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci při koupi obchodního závodu 969)§14da/6.

962)

§ 14b tohoto zákona. § 14c tohoto zákona. 964) § 14a, § 14b, § 14c a § 14d odst. 1 a 2. 965) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 966) § 124 až § 140 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. 967) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností – zákon o církvích a náboženských společnostech ve znění pozdějších předpisů. 968) § 14b, § 14c a § 14d odst. 2 tohoto zákona. 969) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 963)

390

Zákon č. 218/2000 Sb.

Hodnocení plnění veřejných rozpočtů 1) Údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu předkládají — správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní příspěvkové organizace 970) a státní fondy971) — územní samosprávné celky972) a dobrovolné svazky obcí — právnické973) a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní garance k zajištění splátek jimi přijatých úvěrů974), a ostatní příjemci peněžních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. §20/4 2) Státní fondy, územní samosprávné celky975) a dobrovolné svazky obcí předkládají také údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které je předkládají Ministerstvu financí, s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, ve kterém sídlí. Činnost krajů podle předchozí věty je přenesenou působností. Údaje týkající se programového financování976) 977) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly státního rozpočtu. Hlavní město Praha předkládá údaje Ministerstvu financí.§20/4 970)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 972) Kraje a obce. 973) V případě státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu jen jde-li o úvěry na financování výdajových investičních akcí (§ 3 písm. r) tohoto zákona), respektive projektů (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt) přijímané pouze se souhlasem Ministerstva financí podle § 62 odst. 3 tohoto zákona nebo o úvěry přijímané podle § 62 odst. 3 tohoto zákona zdravotnickými zařízeními k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků způsobeného opožděnými úhradami zdravotnických výko nů od zdravotních pojišťoven. 974) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 975) Kraje a obce. 976) § 12 odst. 1 tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 977) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 971)

391

Rozpočtová pravidla

3) Rozsah, strukturu a termíny předkládání údajů stanoví Ministerstvo financí vyhláškou978).§20/6 Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu979) bylo pozastaveno, a to až do splnění této povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního právního předpisu 980) tím není dotčena.§20/5 4) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda České republiky Poslanecké sněmovně. §20/1 5) Ministerstvo financí průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí rozpočtového roku981) informaci vládě České republiky, která ji do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí předkládá rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.§20/2 6) Po skončení pololetí předkládá vláda České republiky Poslanecké sněmovně zprávu, ve které hodnotí — vývoj ekonomiky, státních finančních aktiv982) a státního dluhu983) 978)

Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 979) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 980) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 981) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 982) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu), účasti (podíly) státu v obchodních společnostech a jiné cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, pohledávky z poskytnutých státních garancí (zajištění) realizovaných ze státních finančních aktiv, pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 983) § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů.

392

Zákon č. 218/2000 Sb.

— plnění státního rozpočtu a stav poskytnutých státních garancí 984) 985) 986) 987) 988) 989) 990) 984)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 985) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 986) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 987) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 988) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu).

393

Rozpočtová pravidla

— plnění územních rozpočtů územních samosprávných celků991) a dobrovolných svazků obcí. Zpráva obsahuje také podrobnou analýzu, výhled plnění do konce rozpočtového roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o opatřeních k zajištění stability finančního hospodaření. §20/1 7) Ministerstvo financí zveřejní v elektronické formě způsobem umožňujícím dálkový přístup — informaci podle odstavce 5992) poté, kdy ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny — zprávu podle odstavce 6993) poté, kdy ji vezme na vědomí Poslanecká sněmovna.§20/3

989)

K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 990) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 991) Krajů a obcí. 992) § 20 odst. 2 tohoto zákona. 993) § 20 odst. 1 tohoto zákona.

394

Zákon č. 218/2000 Sb.

Státní závěrečný účet 1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích hospodaření předchozího rozpočtového roku 994)§29/1 a jeho přílohu tvoří — přehled o státních finančních aktivech995) a pasivech996) — přehled o poskytnutých státních garancích 997) 998) 999) 1000) 1001) 1002) 1003) 994)

Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 995) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu), účasti (podíly) státu v obchodních společnostech a jiné cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, pohledávky z poskytnutých státních garancí (zajištění) realizovaných ze státních finančních aktiv, pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 996) § 36 odst. 7 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech. 997) Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním.

395

Rozpočtová pravidla

998)

§ 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 999) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 1000) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 1001) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 1002) K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů.

396

Zákon č. 218/2000 Sb.

— přehled o peněžních fondech 1004) správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů 1005) — souhrnné údaje o výsledcích hospodaření územních samosprávných celků 1006) a dobrovolných svazků obcí. §29/3 2) Práce na sestavení návrhu státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, státních fondů1007), územních samosprávných celků1008) a dobrovolných svazků obcí řídí Ministerstvo financí.§30/3 Návrh státního závěrečného účtu sestavuje Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol státního rozpočtu, státními fondy, územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí.§30/1 3) Správci kapitol státního rozpočtu, státní fondy1009), územní samosprávné celky1010) a dobrovolné svazky obcí mají povinnost předložit Ministerstvu financí údaje potřebné k sestavení návrhu státního závěrečného účtu, jejichž rozsah, strukturu a termíny předkládání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou1011). Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které je předkládají Ministerstvu financí, s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, ve kterém sídlí. Činnost krajů podle předchozí věty je přenesenou působností. Údaje týka1003)

Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 1004) Včetně Fondu privatizace spravovaného Ministerstvem financí podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 1005) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1006) Krajů a obcí. 1007) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1008) Krajů a obcí. 1009) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1010) Kraje a obce. 1011) Vyhláška č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu ve znění pozdějších předpisů.

397

Rozpočtová pravidla

jící se dotačních investičních akcí1012), respektive projektů1013) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy příslušnému správci kapitoly státního rozpočtu. Hlavní město Praha předkládá údaje Ministerstvu financí. §30/2 4) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol státního rozpočtu§29/2, jejichž návrhy sestavují správci kapitol státního rozpočtu o výsledcích hospodaření předchozího rozpočtového roku, a to ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet, a v rozsahu, struktuře a termínech, které Ministerstvo financí stanoví vyhláškou1014)§30/4. Závěrečné účty kapitol státního rozpočtu předkládají správci kapitol státního rozpočtu samostatně Poslanecké sněmovně§29/2, a to projednáním v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou, a pak je zveřejňují v elektronické formě způsobem umožňujícím dálkový přístup §30/4. 5) Ministerstvo financí předkládá návrh státního závěrečného účtu vládě České republiky spolu s návrhem na použití přebytku finančního hospodaření nebo na úhradu jeho schodku. §30/1 6) Vláda České republiky předkládá návrh státního závěrečného účtu Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna rozpočtového roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce1015).§30/5 7) Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku státního rozpočtu stanoveného v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, rozhodne o jeho úhradě na návrh vlády České republiky Poslanecká sněmovna§30/6, přičemž až do okamžiku jejího konečného rozhodnutí je Ministerstvo financí oprávněno řešit finanční krytí schodku státního rozpočtu vydáním státních dluhopisů§34/2. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu1016)§30/6. 1012)

§ 3 písm. p) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 1013) V části rozpočtového systému pro programové financování (podle § 12 odst. 1 tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů) je akce označována jako projekt. 1014) Vyhláška č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu ve znění pozdějších předpisů. 1015) Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 tohoto zákona. 1016) § 36 odst. 7 a 8 tohoto zákona. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů.

398

Zákon č. 218/2000 Sb.

8) Po projednání státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou jej Ministerstvo financí zveřejní spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické formě způsobem umožňujícím dálkový přístup.§29/4 9) Po vyhlášení stavu ohrožení státu1017) sestavuje Ministerstvo financí návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek rozpočtového roku 1018), přičemž§31/1 — návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti příslušného zákona o nouzovém státním rozpočtu sestavuje ve spolupráci se správci kapitol státního rozpočtu §31/2 podle předchozích odstavců1019)§31/1 a předkládá jej vládě České republiky§31/2 — návrh nouzového státního rozpočtu sestavuje ve spolupráci se správci kapitol státního rozpočtu§31/3 podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1020) s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení§31/1 a do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu jej předkládá vládě České republiky§31/3. 10) Po vyhlášení válečného stavu1021) sestavuje Ministerstvo financí návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek rozpočtového roku §32/1 a postupuje přitom obdobně podle odstavce 9 1022)§32/2.

1017)

Čl. 7 odst. 1 zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 1019) § 29 a § 30 tohoto zákona. 1020) § 8 tohoto zákona – Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. 1021) Čl. 43 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů. 1022) § 31 tohoto zákona. 1018)

399

Rozpočtová pravidla

Finanční kontrola a porušení rozpočtové kázně 1) Správci kapitol státního rozpočtu jsou odpovědni za hospodaření — s peněžními prostředky státního rozpočtu1023) — s jinými peněžními prostředky státu§39/1, kterými pro účely tohoto zákona se rozumí§3 peněžní prostředky státních finančních aktiv1024), fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací1025) a státních fondů1026)§3/c. Ve svých kapitolách státního rozpočtu soustavně sledují a vyhodnocují hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání peněžních prostředků a jsou-li zřizovateli organizačních složek státu nebo státních příspěvkových organizací ve své působnosti nebo funkci zřizovatele ve své působnosti vykonávají, působí při jejich řízení k tomu, aby vynakládání peněžních prostředků bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a ne júčelnější§39/3. 2) Ministerstvo financí, správci kapitol státního rozpočtu, finanční úřady a kraje kontrolují hospodaření — s peněžními prostředky státního rozpočtu a peněžními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu 1027) — s peněžními prostředky Národního fondu 1028) a peněžními prostředky poskytnutými z Národního fondu 1029) 1023)

Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1024) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1025) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 1026) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1027) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1028) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu.

400

Zákon č. 218/2000 Sb.

— s jinými peněžními prostředky státu podle odstavce 11030) v rámci zvláštního právního předpisu1031).§39/2 Jsou-li peněžní prostředky přijaté ze zahraničí1032) poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole rovněž podle tohoto zvláštního právního předpisu. §43 3) Porušením rozpočtové kázně je§44/1 — neoprávněné použití podle odstavce 41033) peněžních prostředků státního rozpočtu1034) a jiných peněžních prostředků státu podle odstavce 11035)§44/1/a — neoprávněné použití nebo zadržení podle odstavce 41036) peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1037), státního rozpočtu1038), státního fondu1039) nebo z Národního fondu 1040) jejich příjemcem§44/1/b 1029)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1030) § 3 písm. c) tohoto zákona. 1031) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 1032) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 6 odst. 2 tohoto zákona a peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona. 1033) § 3 písm. e) tohoto zákona. 1034) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1035) § 3 písm. c) tohoto zákona. 1036) § 3 písm. e) a f) tohoto zákona. 1037) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1038) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

401

Rozpočtová pravidla

— porušení zvláštního ustanovení tohoto zákona1041)§44/1/f, které stanoví, že organizační složky státu1042) jsou povinny dbát, aby dosahovaly rozpočtových příjmů stanovených státním rozpočtem a plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem, přičemž peněžní prostředky, kterými disponují, mohou používat na finanční krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech, a nestanoví-li tento zákon jinak1043), mohou peněžní prostředky čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jim zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok1044) nebo správcem kapitoly státního rozpočtu v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly státního rozpočtu a v souladu s věcným plněním 1045)§45/2, správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu§44/1/f — neuložení odvodu zřizovatelem1046) státní příspěvkové organizaci podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1047)§44/1/d, které stanoví, že při významné změně podmínek, za nichž byl finanční vztah státní příspěvkové organizaci ke státnímu rozpočtu stanoven, a kterou je povinna svému zřizovateli neprodleně oznámit, jí zřizovatel uloží nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti§54/3 — neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem státní příspěvkové organizaci podle předchozího bodu 1048)§44/1/e 1039)

§ 28 tohoto zákona – Státní fondy. § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1041) § 45 odst. 2 tohoto zákona. 1042) Včetně správců kapitol státního rozpočtu. 1043) § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 47 tohoto zákona – Nároky organizačních složek státu z nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu. 1044) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 1045) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 1046) Správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu. 1047) § 54 odst. 3 tohoto zákona. 1048) § 44 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 1040)

402

Zákon č. 218/2000 Sb.

— neprovedení odvodu státní příspěvkovou organizací podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1049)§44/1/c, které stanoví, že příjmy z prodeje nemovitého majetku státu1050), se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku státu, který ve prospěch státu nabyly darem nebo děděním1051), jsou státní příspěvkové organizace povinny odvést ve prospěch státního rozpočtu do 15 pracovních dnů po připsání peněžních prostředků z tohoto prodeje ve prospěch jejich účtu §53/6 — neprovedení odvodu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1052)§44/1/g, které stanoví, že — nestanoví-li tento zákon jinak, musí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu převést příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech státního rozpočtu ve prospěch státního rozpočtu nejpozději do 30 pracovních dnů po jejich přijetí ve prospěch jiného než příjmového účtu státního rozpočtu, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že přijaté peněžní prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo příjmem které organizační složky státu 1053) mají být§45/11 — vnitřní organizační jednotky, které vybírají jiné rozpočtové příjmy, než jsou daně, cla nebo pojistné na sociální zabezpečení, jsou povinny je nejpozději koncem každého měsíce převést ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu, přičemž ministr zahraničních věcí a ministr obrany může tento odvod nařídit i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být tyto příjmy státního rozpočtu převedeny§52/4 — porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1054), státního rozpočtu, státního fondu nebo z Národního fondu a které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a trvá v okamžiku přijetí peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, přičemž — prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den přijetí peněžních prostředků příjemcem poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci — penále se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci na základě platebního výměru odvod za porušení rozpočtové kázně uhradit§44/1/j 1049)

§ 53 odst. 6 tohoto zákona. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 1051) Vyjma dědické smlouvy. § 13 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 1052) § 45 odst. 11 a § 52 odst. 4 tohoto zákona. 1053) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1054) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv. 1050)

403

Rozpočtová pravidla

— nevrácení peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1055)§44/1/i, které stanoví, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace územnímu rozpočtu kraje s povinností poskytnout takto získané peněžní prostředky jiné právnické1056) nebo fyzické osobě, lze kraj zavázat, že ve stanovené lhůtě vrátí ve prospěch státního rozpočtu a v případě peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1057) ve prospěch Národního fondu peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila ve prospěch územního rozpočtu jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu1058) nebo jako nepoužité§14/7, v termínu stanoveném poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí1059) v rozhodnutí o poskytnutí dotace ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu§44/1/i — nepřevedení peněžních prostředků soustředěných na účtu §44/1/k; §44/1/h — kraje v rámci finančního vypořádání1060) ve prospěch účtu cizích peněžních prostředků1061) příslušného správce kapitoly státního rozpočtu nebo účtu státního rozpočtu§44/1/k — cizích peněžních prostředků v rámci finančního vypořádání ve prospěch účtu státního rozpočtu§44/1/h v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem zvláštním právním předpisem1062)§44/1/k; §44/1/h — neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce poskytnuté dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu§44/1/l. 1055)

§ 14 odst. 7 tohoto zákona. Včetně krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 1057) § 44 odst. 2 písm. d) a f) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z Národního fondu a peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu. 1058) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 1059) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 1060) § 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. 1061) § 45 odst. 10 tohoto zákona. Peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. 1062) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 1056)

404

Zákon č. 218/2000 Sb.

4) Neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu1063), jiných peněžních prostředků státu podle odstavce 11064) a peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1065), státního rozpočtu, státního fondu1066) nebo z Národního fondu§3/e se pro účely tohoto zákona rozumí§3 — výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o jejich poskytnutí — porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu, přesunuty rozpočtovým opatřením1067) a vydány1068) — porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity§3/e, a zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv, státního rozpočtu, státního fondu nebo z Národního fondu§3/f se pro účely tohoto zákona rozumí§3 porušení povinnosti vrácení peněžních prostředků přijatých ze státních finančních aktiv, státního rozpočtu, státního fondu nebo z Národního fondu ve stanoveném termínu §3/f. 5) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody1069) za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu1070) člení na§44/2 — peněžní prostředky státního rozpočtu§44/2/a; §44/2/c; §44/2/e; §44/2/g; §44/2/j 1063)

Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1064) § 3 písm. c) tohoto zákona. 1065) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1066) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1067) § 23 tohoto zákona – Rozpočtové opatření, § 24 tohoto zákona – Rozpočtová opatření, § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření, § 25 tohoto zákona – Rozpočtová opatření organizačních složek státu, § 25a tohoto zákona – Povinnost vázání peněžních prostředků státního rozpočtu, § 26 tohoto zákona – Náležitosti žádosti o provedení rozpočtového opatření. 1068) V rozporu s účelem nebo podmínkami. 1069) § 44a tohoto zákona – Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále. 1070) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

405

Rozpočtová pravidla

— kryté peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu §44/2/a — z Národního fondu 1071)§44/2/c, kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu1072) a rozpočtované v jejím dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu§44/3/a ve výši, ve které je obdržela ve prospěch svého příjmového účtu státního rozpočtu, nebo kterou jí oznámil správce kapitoly státního rozpočtu§44/4/a; §44/4/c, v jehož je působnosti, jestliže je obdržel ve prospěch svého příjmového účtu státního rozpočtu§44/5/a; §44/5/b — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu §44/2/g — z Národního fondu §44/2/e a kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu1073) a rozpočtované v jejím dílčím rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu§44/3/a ve výši, ve které je má ve prospěch svého příjmového účtu státního rozpočtu obdržet, nebo kterou jí oznámí správce kapitoly státního rozpočtu§44/4/e; §44/4/g, v jehož je působnosti, jestliže je má ve prospěch svého příjmového účtu státního rozpočtu obdržet§44/5/c; §44/5/d — ostatní§44/2/j, kterými se rozumí peněžními prostředky jiné než podle předchozích bodů 1074)§44/3/c — peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu §44/2/b; §44/2/d; §44/2/f; §44/2/h; §44/2/k — kryté peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu §44/2/b 1071)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu. 1072) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1073) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1074) § 44 odst. 2 písm. a), c), e) a g) tohoto zákona.

406

Zákon č. 218/2000 Sb.

— z Národního fondu 1075)§44/2/d, kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu1076), která je poskytla§44/3/b; §44/4/b; §44/4/d — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu §44/2/h — z Národního fondu §44/2/f a kterými se rozumí peněžními prostředky označené za takové organizační složkou státu1077), která je poskytla§44/3/b; §44/4/f; §44/4/h — ostatní§44/2/k, kterými se rozumí peněžními prostředky jiné než podle předchozích bodů 1078)§44/3/d — peněžní prostředky uhrazené za příjemce poskytnutých dotací ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie§44/2/i. 6) Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí1079), který poskytuje dotace a návratné finanční výpomoci podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1080) na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle zvláštního ustanovení odstavce 51081), uvede na základě předpisů Evropské unie v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, kolik tyto peněžní prostředky činí 1082).§44/6 1075)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1076) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1077) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1078) § 44 odst. 2 písm. b), d), f) a h) tohoto zákona. 1079) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 1080) § 14 tohoto zákona – Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí.

407

Rozpočtová pravidla

7) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu1083) je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést ve prospěch Národního fondu. Penále je povinen odvést ve prospěch státního rozpočtu1084).§38/2 Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení rozpočtové kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu1085) podle odstavce 3, 5 a 61086) a zvláštního ustanovení tohoto zákona1087).§38/1 1081)

§ 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona. Viz § 14 odst. 4 písm. h) tohoto zákona. Vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které v případě dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona, obsahuje částku těchto peněžních prostředků a jejich označení podle § 44 od st. 4 tohoto zákona. 1083) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1084) § 6 odst. 1 písm. n) tohoto zákona. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří příjmy státního rozpočtu přijatá penále za neoprávněně použité nebo zadržené peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu. 1085) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu. 1086) § 44 tohoto zákona. 1087) § 44a tohoto zákona – Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále. 1082)

408

Zákon č. 218/2000 Sb.

8) Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím Národního fondu1088), převedou se tyto peněžní prostředky z Národního fondu ve prospěch rozpočtu Evropské unie, a jestliže v Národním fondu nejsou, převedou se ze státního rozpočtu a po jejich vrácení ve prospěch Národního fondu se převedou z Národního fondu ve prospěch státního rozpočtu.§38/3 Úrok uložený Evropskou komisí za nesplnění této povinnosti1089) se hradí ze státního rozpočtu.§38/4 Je-li tato povinnost splněna a zbývají-li peněžní prostředky odvedené ve prospěch Národního fondu podle odstavce 71090), převedou se z Národního fondu ve prospěch ostatních finančních zdrojů společného financování v poměru, v jakém se tyto finanční zdroje na společném financování podílely. §38/5 9) Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před 1. lednem 2001 a které bylo zjištěno za účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží. §78

1088)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie. 1089) § 38 odst. 3 tohoto zákona. 1090) § 38 odst. 2 tohoto zákona.

409

Rozpočtová pravidla

Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále 1) Povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu mají §44a/1; §44a/2; §44a/3 — organizační složky státu1091) ve prospěch§44a/1 — státních finančních aktiv, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle — zvláštního ustanovení tohoto zákona1092)§44a/1/c, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití jiných peněžních prostředků státu1093)§44/1/a, tím, že neoprávněně použily1094) peněžní prostředky státních finančních aktiv1095) — zvláštního ustanovení tohoto zákona1096)§44a/1/c, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1097) jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely1098) peněžní prostředky přijaté ze státních finančních aktiv§44a/1/c — státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle §44a/1/a 1091)

Včetně správců kapitol státního rozpočtu. § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 1093) § 3 písm. c) tohoto zákona. Peněžní prostředky státních finančních aktiv. 1094) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 1095) § 36 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle § 36 odst. 3 tohoto zákona, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1096) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1097) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1098) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 1092)

410

Zákon č. 218/2000 Sb.

— zvláštního ustanovení tohoto zákona1099)§44a/1/a/1, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu1100) a jiných peněžních prostředků státu1101)§44/1/a, tím, že neoprávněně použily peněžní prostředky státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1102)§44a/1/a/1 nebo peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů§44a/1/a/2 — zvláštního ustanovení tohoto zákona1103)§44a/1/a/3, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 — porušení zvláštního ustanovení tohoto zákona 1104)§44/1/f — neprovedení odvodu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1105) 1106)§44/1/g 1099)

§ 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1101) § 3 písm. c) tohoto zákona. Peněžní prostředky fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu. 1102) § 44 odst. 2 písm. j) tohoto zákona. Ostatní peněžní prostředky státního rozpočtu. 1103) § 44 odst. 1 písm. d), f), g) nebo h) tohoto zákona. 1104) § 45 odst. 2 tohoto zákona. Organizační složky státu (včetně správců kapitol státního rozpočtu) jsou povinny dbát, aby dosahovaly rozpočtových příjmů stanovených státním rozpočtem a plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Peněžní prostředky, kterými disponují, mohou používat na finanční krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, § 25 a § 47 tohoto zákona), mohou peněžní prostředky čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jim zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok nebo příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu v rámci dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu a v souladu s věcným plněním. 1105) § 45 odst. 11 tohoto zákona. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech státního rozpočtu musí správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu odvést ve prospěch státního rozpočtu nejpozději do 30 pracovních dnů po připsání částky ve prospěch jejich jiného než příjmového účtu státního rozpočtu, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že přijaté peněžní prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo příjmem které organizační složky státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu) mají být, nestanoví-li tento zákon jinak. 1106) § 52 odst. 4 tohoto zákona. Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou daně, cla nebo pojistné na sociální zabezpečení, je povinna je nejpozději koncem každého měsíce odvést ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu zřízeného pro její organizační složku státu (Ministerstvo zahraničních věcí nebo Ministerstvo obrany). Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být tyto příjmy státního rozpočtu odvedeny. 1100)

411

Rozpočtová pravidla

— nepřevedení peněžních prostředků soustředěných na účtu cizích peněžních prostředků1107) v rámci finančního vypořádání ve prospěch účtu státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem zvláštním právním předpisem1108)§44/1/h — neuložení odvodu státní příspěvkové organizaci podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1109)§44/1/d — svého rezervního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1110)§44a/1/e, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu1111)§44/1/a, tím, že neoprávněně použily peněžní prostředky státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1112)§44a/1/e — státního fondu1113), jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1114)§44a/1/b, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu jejich příjemcem §44/1/b , tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu, mimo peněžních prostředků podle následujícího bodu1115)§44a/1/b 1107)

Zejména § 14f odst. 6, § 45 odst. 10 a § 46 tohoto zákona. Peněžní prostředky vrácené na základě výzvy k vrácení poskytnutých dotací nebo jejich částí přijaté správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, omylem přijaté peněžní prostředky, platy, náhrady platů, mzdy, náhrady mezd a ostatní platby za provedenou práci státních zaměstnanců a zaměstnanců správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, včetně souvisejících výdajů státního rozpočtu (pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb), cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo se mzdou (§ 46 tohoto zákona), peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní prostředky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a peněžní prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče. 1108) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 1109) § 54 odst. 3 tohoto zákona. Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, uloží zřizovatel (správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiná organizační složka státu) státní příspěvkové organizaci nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti. 1110) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. 1111) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1112) § 44 odst. 2 písm. a) nebo g) tohoto zákona. Peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 1113) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1114) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1115) § 44a odst. 1 písm. d) tohoto zákona.

412

Zákon č. 218/2000 Sb.

— Národního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1116)§44a/1/d, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu nebo z Národního fondu1117) jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1118) nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu na financování programů nebo projektů1119) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako peněžní prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie§44a/1/d — státní příspěvkové organizace1120) ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1121)§44a/2, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 — neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu 1122)§44/1/a — neprovedení odvodu státní příspěvkovou organizací podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1123)§44/1/c — neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem státní příspěvkové organizaci podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1124)§44/1/e 1116)

§ 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1118) § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) tohoto zákona. Peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z Národního fondu nebo peněžní prostředky státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu. 1119) § 3 písm. j) tohoto zákona. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie. 1120) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 1121) § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e) tohoto zákona. 1122) § 3 písm. c) tohoto zákona. Peněžní prostředky státních finančních aktiv, fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a státních fondů. 1123) § 53 odst. 6 tohoto zákona. Státní příspěvková organizace zřízená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky ve prospěch jejího účtu odvést ve prospěch státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku státu, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku státu, který nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním (vyjma dědické smlouvy podle § 13 odst. 2 zákona č. 219 /2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů). 1124) § 54 odst. 3 tohoto zákona. Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, uloží zřizovatel (správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiná organizační složka státu) státní příspěvkové organizaci nerozpočtovaný odvod z jejího provozu ve prospěch státního rozpočtu a stanoví termín jeho splatnosti. 1117)

413

Rozpočtová pravidla

— státní fondy ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1125)§44a/2, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu1126)§44/1/a — příjemci poskytnutých dotací ve prospěch státního rozpočtu, jestliže porušili rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1127)§44a/2, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce poskytnuté dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu §44/1/l — právnické1128) osoby jiné než stát a fyzické osoby ve prospěch §44a/3 — státních finančních aktiv, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1129)§44a/3/c, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1130) jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky přijaté ze státních finančních aktiv §44a/3/c — státního rozpočtu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle — zvláštního ustanovení tohoto zákona1131)§44a/3/a, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu1132) jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1133) 1125)

§ 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. § 3 písm. c) tohoto zákona. Peněžní prostředky státních finančních aktiv, fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a státních fondů. 1127) § 44 odst. 1 písm. l) tohoto zákona. 1128) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 1129) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1130) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1131) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1132) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1133) § 44 odst. 2 písm. k) tohoto zákona. Ostatní peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. 1126)

414

Zákon č. 218/2000 Sb.

— zvláštního ustanovení tohoto zákona1134)§44a/3/a, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 — nevrácení peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1135) v termínu stanoveném poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí1136) v rozhodnutí o poskytnutí dotace ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu §44/1/i — porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1137), státního rozpočtu nebo státního fondu a které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a trvá v okamžiku přijetí peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, přičemž prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den přijetí peněžních prostředků příjemcem poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci§44/1/j — nepřevedení peněžních prostředků soustředěných na účtu kraje v rámci finančního vypořádání1138) ve prospěch účtu cizích peněžních prostředků1139) příslušného správce kapitoly státního rozpočtu nebo účtu státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem zvláštním právním předpisem 1140)§44/1/k 1134)

§ 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k) tohoto zákona. § 14 odst. 7 tohoto zákona. V případě poskytnutí dotace územnímu rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané peněžní prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila ve prospěch územního rozpočtu jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité. 1136) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 1137) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv. 1138) § 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. 1139) § 45 odst. 10 tohoto zákona. Peněžní prostředky, které správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu soustřeďují v rámci finančního vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, od příjemců peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. 1140) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 1135)

415

Rozpočtová pravidla

— rezervního fondu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, od kterých přijaly dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1141)§44a/3/e, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu1142) jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1143)§44a/3/e — státního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1144)§44a/3/b, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky přijaté ze státního fondu, mimo peněžních prostředků podle následujícího bodu1145)§44a/3/b — Národního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle — zvláštního ustanovení tohoto zákona1146)§44a/3/d, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního fondu nebo z Národního fondu jejich příjemcem§44/1/b, tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky přijaté z Národního fondu, peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1147) nebo peněžní prostředky přijaté ze státního fondu na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako peněžní prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie — zvláštního ustanovení tohoto zákona1148)§44a/3/d, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 1141)

§ 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1143) § 44 odst. 2 písm. b) nebo h) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 1144) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1145) § 44a odst. 3 písm. d) tohoto zákona. 1146) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 1147) § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z Národního fondu nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z Národního fondu. 1148) § 44 odst. 1 písm. i) nebo j) tohoto zákona. 1142)

416

Zákon č. 218/2000 Sb.

— nevrácení peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1149) v termínu stanoveném poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí1150) v rozhodnutí o poskytnutí dotace ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu §44/1/i — porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a trvá v okamžiku přijetí peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, přičemž prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den přijetí peněžních prostředků příjemcem poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §44/1/j. 2) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí §44a/4 — v případě nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně stanoveného poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí1151) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1152)§44a/4/a, které stanoví, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit, že nesplnění podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1153) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace, přičemž uvede procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce poskytnuté dotace, nebo k částce, ve které 1149)

§ 14 odst. 7 tohoto zákona. V případě poskytnutí dotace územnímu rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané peněžní prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě ve prospěch státního rozpočtu nebo Národního fondu peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila ve prospěch územního rozpočtu jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo peněžní prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité. 1150) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 1151) § 14 odst. 2 tohoto zákona. Ústřední orgán státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu (včetně správce kapitoly státního rozpočtu), kterou určí zvláštní zákon. 1152) § 14 odst. 5 tohoto zákona. 1153) § 14 odst. 4 písm. g) tohoto zákona. Vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit.

417

Rozpočtová pravidla

byla porušena rozpočtová kázeň, anebo stanoví pevnou částku odvodu, a přihlédne přitom k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu poskytnuté dotace §14/5 — pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se pevné částce nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ — procentním rozmezím částku určenou finančním úřadem ze stanoveného procentního rozmezí1154), přičemž v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1155) nebo podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1156)§44a/4/a, které stanoví, že správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, jejichž rozpočtové výdaje se snižují podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1157), mohou stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu peněžních prostředků, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, a postupují přitom obdobně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1158)§26/2, postupuje finanční úřad obdobně§44a/4/a, avšak nestanoví-li správce kapitoly státního rozpočtu, jiná organizační složka státu nebo jiný poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí v souladu s tímto zvláštním ustanovením tohoto zákona1159) výslovně jinak, uloží se odvod za porušení rozpočtové kázně v případě vícenásobného porušení povinností stanovených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace při zadávání veřejných zakázek ve výši nejvyššího odvodu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1160)§44a/5, které stanoví, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit, že nesplnění podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zá1154)

Finanční úřad vezme v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků. Pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím je přitom vázán a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže odchýlit. 1155) § 24a tohoto zákona – Postup Ministerstva financí v žádosti o provedení rozpočtového opatření. 1156) § 26 odst. 2 tohoto zákona. 1157) § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) tohoto zákona. Vláda České republiky nebo na základě jejího pověření ministr financí může povolit bez omezení přesuny peněžních prostředků zajištěných ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu, nebo povolit přesun příjmů státního rozpočtu z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) souvztažně s přesunem výdajů státního rozpočtu spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů bez vlivu na saldo příslušné kapitoly státního rozpočtu. 1158) § 14 odst. 5 tohoto zákona. V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit, že nesplnění podmínek, které musí příjemce poskytnuté dotace v souvislosti s jejím použitím splnit, nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně uvede poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, anebo stanoví pevnou částku tohoto odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. 1159) § 24a a § 26 odst. 2 tohoto zákona. 1160) § 14 odst. 5 tohoto zákona.

418

Zákon č. 218/2000 Sb.

kona1161) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace, přičemž uvede procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce poskytnuté dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, anebo stanoví pevnou částku odvodu, a přihlédne přitom k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu poskytnuté dotace §14/5 — v případě porušení rozpočtové kázně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1162)§44a/4/b, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce poskytnuté dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu§44/1/l, částku odpovídající peněžním prostředkům uhrazeným za příjemce poskytnuté dotace ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie §44a/4/b — v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň §44a/4/c. 3) Při neoprávněném použití1163) peněžních prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1164)§44a/8, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu1165) člení na§44/2 peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu §44/2/b; §44/2/d; §44/2/f; §44/2/h — kryté peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu §44/2/b 1161)

§ 14 odst. 4 písm. g) tohoto zákona. Vyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které obsahuje případné jiné podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit. 1162) § 44 odst. 1 písm. l) tohoto zákona. 1163) § 3 písm. e) tohoto zákona. Výdej peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly peněžní prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením (§ 23 až § 26 tohoto zákona) a vydány (v rozporu s účelem nebo podmínkami), porušení podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity. 1164) § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) tohoto zákona. 1165) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

419

Rozpočtová pravidla

— z Národního fondu1166)§44/2/d — na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky — z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu §44/2/h — z Národního fondu§44/2/f, nebo při zadržení1167) peněžních prostředků takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod ve prospěch — státního rozpočtu — rezervního fondu organizační složky státu 1168), která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla — Národního fondu, a to ve stejném poměru, v jakém byla dotace nebo návratná finanční výpomoc z těchto peněžních prostředků složena. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky ke dni neoprávněného použití peněžních prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci. §44a/8 4) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně. Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona1169)§44a/9, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je§44/1 porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státních finančních aktiv1170), státního rozpočtu1171), státního fondu1172) nebo z Národního fondu1173) a které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace po1166)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1167) § 3 písm. f) tohoto zákona. Porušení povinnosti vrácení přijatých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. 1168) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1169) § 44 odst. 1 písm. j) tohoto zákona. 1170) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv. 1171) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona.

420

Zákon č. 218/2000 Sb.

skytnuta, a trvá v okamžiku přijetí peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace, přičemž prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den přijetí peněžních prostředků příjemcem poskytnuté dotace§44/1/j. Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky návratné finanční výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně. §44a/7 5) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 ‰ z částky vyměřeného odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše vyměřeného odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly peněžní prostředky odvedeny nebo v případě návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu za porušení rozpočtové kázně, s výjimkou Národního fondu, za který je příjemcem penále státní roz počet1174).§44a/10 6) Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále hradí §49/4; §61 — správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu ze svého dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu§49/4, přičemž peněžní prostředky převedené ve prospěch rezervního fondu podle ustanovení odstavce 11175)§48/6, které stanoví, že povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu mají §44a/1; §44a/3 — organizační složky státu1176) ve prospěch§44a/1 svého rezervního fondu, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1177) tím, že neoprávněně použily peněžní prostředky státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1178)§44a/1/e 1172)

§ 28 tohoto zákona – Státní fondy. § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1174) § 6 odst. 1 písm. n) tohoto zákona. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří příjmy státního rozpočtu přijatá penále za neoprávněně použité nebo zadržené peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu. 1175) § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) tohoto zákona. 1176) Včetně správců kapitol státního rozpočtu. 1177) § 44 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona). 1173)

421

Rozpočtová pravidla

— právnické1179) osoby jiné než stát a fyzické osoby ve prospěch§44a/3 rezervního fondu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, od kterých přijaly dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušily rozpočtovou kázeň podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1180) tím, že neoprávněně použily nebo zadržely peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1181)§44a/3/e , které již není možné použít na financování ukončených programů nebo projektů, vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání1182) se státním rozpočtem1183) za rozpočtový rok1184), ve kterém bylo financování příslušného programu nebo projektu ukončeno 1185)§48/6 — státní příspěvkové organizace1186)§61 — z rezervního fondu§61/a 1178)

§ 44 odst. 2 písm. a) nebo g) tohoto zákona. Peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 1179) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 1180) § 44 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu (včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu podle § 3 písm. k) tohoto zákona). 1181) § 44 odst. 2 písm. b) nebo h) tohoto zákona. Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu, nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování rozpočtových výdajů, které mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků z Národního fondu. 1182) § 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. 1183) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. Finanční vypořádání zůstatků peněžních prostředků převedených ve prospěch rezervního fondu správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu podle § 48 odst. 6 tohoto zákona se provede k 31. prosinci rozpočtového roku, ve kterém bylo financování příslušného programu nebo projektu z rozhodnutí poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí ukončeno. 1184) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 1185) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. Ukončení financování programu nebo projektu z peněžních prostředků státního rozpočtu (rozhodnutím poskytovatele dotací a návratných finančních výpomo cí). 1186) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu.

422

Zákon č. 218/2000 Sb.

— z jiného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto jiným fondem §61/b, avšak není-li v příslušném fondu dostatek peněžních prostředků, na vrub nákladů z výkonu hlavní 1187) činnosti§61/a; §61/b. 7) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále zcela nebo zčásti prominout, s výjimkou — odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1188)§44a/12, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu1189) člení na§44/2 — peněžní prostředky státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu1190)§44/2/a 1187)

§ 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. § 53 odst. 1 tohoto zákona. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená jejímu zřizovateli zvláštním zákonem a vykonávaná státní příspěvkovou organizací. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem a řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená tímto zvláštním zákonem. 1188) § 44 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona. 1189) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1190) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu, a peněžní prostředky převedené ze státního rozpočtu podle § 7 odst. 3 tohoto zákona jako zálohy na úhradu realizovaných kurzových rozdílů vzniklých na účtech Národního fondu.

423

Rozpočtová pravidla

— peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, mimo peněžních prostředků krytých z Národního fondu1191)§44/2/b — odvodu peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1192)§44a/12, které stanoví, že pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a pro účely nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu1193) člení na§44/2 peněžní prostředky uhrazené za příjemce poskytnutých dotací ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie §44/2/i . 8) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále podle odstavce 71194) může Generální finanční ředitelství požádat organizační složka státu1195), právnická1196) nebo fyzická osoba, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále uložil, a nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým tento finanční úřad odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále vyměřil, avšak tato lhůta neběží ode dne §44a/13 — podání návrhu na povolení obnovy řízení nebo zahájení obnoveného řízení podle daňového řádu1197) do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení §44a/13/a — zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení §44a/13/b 1191)

§ 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1192) § 44 odst. 2 písm. i) tohoto zákona. 1193) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1194) § 44a odst. 12 tohoto zákona. 1195) Včetně správce kapitoly státního rozpočtu. 1196) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 1197) Zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů.

424

Zákon č. 218/2000 Sb.

— zahájení řízení podle soudního řádu správního1198) o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti §44a/13/c. 9) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu1199) a porušitelé rozpočtové kázně mají při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna rozpočtového roku 1200) následujícího po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k porušení rozpočtové kázně. §44a/11 10) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení rozpočtové kázně ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým peněžním prostředkům nepřesáhne 1 000 Kč.§44a/6 Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.§44a/10 11) Na vyžádání poskytují orgány Finanční správy České republiky informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně — správním orgánům, které rozhodly o poskytnutí peněžních prostředků ze státních finančních aktiv1201), státního rozpočtu1202), státního fondu1203) nebo z Národního fondu 1204) 1198)

Zákon č. 150/2002 Sb. – soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů. 1200) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 1201) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 tohoto zákona. 1202) Včetně peněžních prostředků přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu ze zahraničí a vydaných prostřednictvím státního rozpočtu. Viz § 3 písm. k) tohoto zákona. 1203) § 28 tohoto zákona – Státní fondy. 1204) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1199)

425

Rozpočtová pravidla

— orgánům oprávněným ke kontrole poskytnutých peněžních prostředků, jakož i ke kontrole použití peněžních prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu 1205), jde-li o informace týkající se správy odvodů za porušení rozpočtové kázně. To platí i pro příslušné orgány Evropské unie a správní orgány, které se podílí na správě peněžních prostředků přijatých ze zahraničí 1206).§44a/11

1205)

§ 3 písm. c) tohoto zákona. Peněžní prostředky státních finančních aktiv, fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu a státních fondů. 1206) § 6 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvky a dotace přijaté ze zahraničí, včetně peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 6 odst. 2 tohoto zákona a peněžních prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) a přijatých státními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu z Národního fondu podle § 53 odst. 1 tohoto zákona.

426

Zákon č. 218/2000 Sb.

Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení 1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon1207) jinak, může vláda České republiky financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu1208).§2/1 Systém vlastních finančních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí zvláštním předpisem1209).§11a 2) Finanční vypořádání1210) vztahů se státními finančními aktivy1211), státním rozpočtem a s Národním fondem provádí správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní příspěvkové organizace1212) a příjemci poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí v termínech a podle zásad, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou1213). Zvláštní ustanovení tohoto zákona1214)§75, které stanoví, že příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem dotací a návratných finančních výpomocí vypořádat v rámci finančního vypořádání, vyjma dotace poskytnuté ve výši výdajů, případně nákladů, které uhradil z vlastních finančních zdrojů před jejím poskytnutím §14/9 , tím není dotčeno.§75 1207)

Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů apod. 1208) § 37 odst. 1 tohoto zákona. Souhrn peněžních prostředků svěřených České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) tohoto zákona soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) tohoto zákona peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 1209) Rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU Euratom, o systému vlastních zdrojů Evropské unie. 1210) § 3 písm. d) tohoto zákona. Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků v soulad u s § 75 tohoto zákona. 1211) § 36 odst. 2 tohoto zákona. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků), a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 tohoto zákona z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv. 1212) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 1213) Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 1214) § 14 odst. 9 věta druhá tohoto zákona.

427

Rozpočtová pravidla

3) Obdobně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1215)§3b, které stanoví, že po předchozím souhlasu Ministerstva financí uděleném na základě odůvodněné žádosti mohou státní příspěvkové organizace, včetně těch, které mají zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty vedené zahraničními finančními institucemi, zřizovat účty u finančních institucí s povinností informovat Ministerstvo financí do 10. dne každého měsíce o jejich zůstatcích k poslednímu dni předchozího měsíce a průměrné výši peněžních prostředků na nich za předchozí měsíc vedených §53/7, postupují také — státní podniky1216), vyjma zvláštního ustanovení tohoto zákona1217)§3b, které stanoví, že stanoví-li tak zvláštní právní předpis1218), mohou být peněžní prostředky vedené na účtech podřízených státní pokladně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1219) vedeny i mimo účty podřízené státní pokladně§33/8 — státní organizace Správa železnic — Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 1220) — resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny 1221) — svazy zdravotních pojišťoven. Pominou-li důvody, pro které byly tyto zvláštní účty zřízeny, zruší je a veškeré peněžní prostředky převedou ve prospěch svých účtů podřízených státní pokladně vedených Českou národní bankou §3b. 4) O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných k 1. lednu 2001 rozhodne vláda České republiky. §76 5) Do nabytí účinnosti nařízení vlády České republiky1222) vydaného podle zvláštního ustanovení tohoto zákona1223) se postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 1224) 1225) ve znění účinném před 1. lednem 2024. 1215)

§ 53 odst. 7 tohoto zákona. Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů. 1217) § 33 odst. 8 věta třetí tohoto zákona. 1218) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů. 1219) § 3 písm. h) bod 16 a 17 tohoto zákona. Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech České exportní banky, a. s., Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů, které nemají bankovní licenci, a státních podniků. 1220) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů. 1221) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 1222) Nařízení vlády č. 475/2025 Sb., kterým se stanoví výše účasti státního rozpočtu na financování programů, výše individuálně posuzovaných výdajů organizačních složek státu a výše individuálních dotací na investiční akce. 1223) § 13 odst. 7 tohoto zákona. 1224) § 13 odst. 2 tohoto zákona. Výši účasti státního rozpočtu na programovém financování stanoví na základě posouzení jeho dokumentace vláda České republiky, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč, a Ministerstvo financí, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč. 1216)

428

Zákon č. 218/2000 Sb.

6) Údaje vedené podle tohoto zákona ve znění účinném před 1. lednem 2026 v centrální evidenci dotací se převedou do informačního portálu státní pokladny nejpozději do 18 měsíců od 1. ledna 2026. Ke dni převedení posledního údaje do informačního portálu státní pokladny se centrální evidence dotací zrušuje. Do dne zrušení centrální evidence dotací se při její správě postupuje podle právních předpisů ve znění účinném před 1. lednem 2026. Údaje převedené z centrální evidence dotací se z informačního portálu státní pokladny odstraní po uplynutí 11 let od 1. ledna rozpočtového roku1226) následujícího po dni poskytnutí peněžních prostředků příjemci.

1225)

§ 13 odst. 3 písm. a) a c) tohoto zákona. Výdaje státního rozpočtu na programové financování jsou účelově určené peněžní prostředky státního rozpočtu a člení se na individuálně posuzované rozpočtové výdaje správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), vyšší než 300 000 000 Kč, a na individuální dotace poskytované právnickým (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, respektive projektu (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt), vyšší než 300 000 000 Kč. 1226) § 2 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

429

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ze dne 7. července 2000, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001 1).2) Tento zákon byl novelizován zákonem č. 320/2001 Sb., ze dne 9. srpna 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, zákonem č. 450/2001 Sb., ze dne 27. listopadu 2001, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001, zákonem č. 320/2002 Sb., ze dne 13. června 2002, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, zákonem č. 421/2004 Sb., ze dne 10. června 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2004, zákonem č. 557/2004 Sb., ze dne 24. září 2004, který nabyl účinnosti dnem 9. listopadu 2004, zákonem č. 562/2004 Sb., ze dne 24. září 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, zákonem č. 635/2004 Sb., ze dne 26. listopadu 2004, který nabyl účinnosti dnem 16. ledna 2005, zákonem č. 342/2005 Sb., ze dne 28. července 2005, který nabyl účinnosti dnem 13. září 2005, zákonem č. 138/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 140/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 245/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, který nabyl účinnosti dnem 31. května 2006 a pozbyl platnosti dnem 30. prosince 2011, zákonem č. 270/2007 Sb., ze dne 26. září 2007, který nabyl účinnosti dnem 31. října 2007, zákonem č. 27/2008 Sb., ze dne 16. ledna 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2008, zákonem č. 306/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, který nabyl účinnosti dnem 21. srpna 2008, zákonem č. 477/2008 Sb., ze dne 18. prosince 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2009, zákonem č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 24. července 2009, zákonem č. 281/2009 Sb., ze dne 22. července 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, zákonem č. 421/2009 Sb., ze dne 5. listopadu 2009, který nabyl účinnosti dnem 27. listopadu 2009, zákonem č. 457/2011 Sb., ze dne 8. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 458/2011 Sb., ze dne 20. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 465/2011 Sb., ze dne 6. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 30. prosince 2011, zákonem č. 466/2011 Sb., ze dne 6. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 30. prosince 2011, zákonem č. 171/2012 Sb., ze dne 26. dubna 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2012, zákonem č. 303/2013 Sb., ze dne 30. září 2013, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonem č. 24/2015 Sb., ze dne 20. ledna 2015, který nabyl účinnosti dnem 20. února 2015 a 1. července 2015, zákonem č. 192 /2016 Sb., ze dne 25. května 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 24/2017 Sb., ze dne 17. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 183/2017 Sb., ze dne 9. června 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2017, zákonem č. 484/2020 Sb., ze dne 13. listopadu 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022, zákonem č. 527/2020 Sb., ze dne 1. prosince 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2021, zákonem č. 609/2020 Sb., ze dne 31. prosince 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2021, zákonem č. 251/2021 Sb., ze dne 17. června 2021, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022, zákonem č. 349/2023 Sb., ze dne 8. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, zákonem č. 418/2023 Sb., ze dne 30. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, zákonem 1) 2)

Dále jen tento zákon. Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Účty, není-li stanoveno jinak (například závěrečné účty územních samosprávných celků apod.), se pro účely tohoto zákona rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničních bank a poboček v zahraničí.

431

Rozpočtová pravidla

č. 263/2024 Sb., ze dne 22. srpna 2024, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2025, zákonem č. 35/2025 Sb., ze dne 22. ledna 2025, který nabyl účinnosti dnem 19. února 2025, zákonem č. 218/2025 Sb., ze dne 12. června 2025, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2025. Tento zákon stanoví — tvorbu, postavení, obsah a funkce územních rozpočtů územních samosprávných celků 3), jimiž jsou kraje4) a obce5) — pravidla hospodaření s peněžními prostředky územních samosprávných celků — zřizování nebo zakládání právnických 6) osob územními samosprávnými celky§1/1 a nestanoví-li jinak, řídí se jeho ustanoveními i finanční hospodaření dobrovolných svazků obcí7) a zřizování územních příspěvkových organizací dobrovolnými svazky obcí.§1/2 Územní rozpočet a střednědobý výhled územního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Příjmy a výdaje územního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Peněžní prostředky územního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 Rozpočtová opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 Rozpočtová skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 Organizace územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447 Finanční hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 Peněžní fondy územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 Finanční hospodaření územních příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457 Peněžní fondy územních příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 Stravování a stravovací služby územních příspěvkových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 3)

Veřejných rozpočtů územní úrovně. Podle zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů, se územními samosprávnými celky rozumí veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek (včetně pohledávek) a hospodaří podle vlastního rozpočtu, a to kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako základní územní samosprávné celky, tj. územní samosprávná společenství občanů. Viz také zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. 4) Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 6) Včetně územních příspěvkových organizací. 7) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů.

432

Zákon č. 250/2000 Sb.

Hodnocení plnění veřejných rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 Závěrečný účet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 Finanční kontrola a porušení rozpočtové kázně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484 Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487 Přestupky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498

433

Rozpočtová pravidla

Územní rozpočet a střednědobý výhled územního rozpočtu 1) Územní rozpočet územních samosprávných celků8) a dobrovolných svazků obcí je finančním plánem, kterým se řídí financování jejich činnosti§4/1 a jehož obsahem jsou rozpočtové příjmy a výdaje a ostatní transakce, včetně tvorby a použití peněžních fondů9), nestanoví-li tento zákon, že se uskutečňují mimo územní rozpočet§6/1. Obsahem územního rozpočtu dobrovolných svazků obcí jsou rozpočtové příjmy a výdaje vyplývající z jejich činnosti v souladu se stanovami příslušného dobrovolného svazku obcí. §39/2 2) Pokud se§11/2; §39/3 územní samosprávné celky§11/2 a dobrovolné svazky obcí§39/3 podílí na realizaci programů nebo projektů10) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, musí jejich územní rozpočet na příslušný rozpočtový rok obsahovat stanovený objem peněžních prostředků účelově určených na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie§11/2; §39/3. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.§4/2 3) Návrh územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný§4/4, a to v členění podle rozpočtové skladby11).§12/1 Územní samosprávné celky sestavují návrh územního rozpočtu v návaznosti na střednědobý výhled územního rozpočtu12) a na základě údajů§11/1 — z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k územním rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí§11/1/a — z územního rozpočtu krajů, kterým územní rozpočet určuje své vztahy k územním rozpočtům jednotlivých obcí §11/1/b. 4) Návrh územního rozpočtu zveřejňují §11/3; §39/6 — územní samosprávné celky§11/3 a dobrovolné svazky obcí§39/6 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §11/3; §39/6 — územní samosprávné celky na úřední desce§11/3 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/6, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích územního rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek13) druhového třídění rozpočtové skladby§11/3; §39/6, a s oznámením, kde je návrh územního rozpočtu územního samosprávného celku zveřejněn a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy§11/3, 8)

Krajů a obcí. § 5 tohoto zákona – Peněžní fondy. 10) Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 11) § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 12) § 3 tohoto zákona – Sestavení a zveřejnění střednědobého výhledu územního rozpočtu. 13) Rozpočtových tříd. 9)

434

Zákon č. 250/2000 Sb.

nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§11/3; §39/6 zastupitelstva územního samosprávného celku§11/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/6. Zveřejnění návrhu územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného územního rozpočtu. Připomínky k návrhu územního rozpočtu mohou občané§11/3; §39/6 územního samosprávného celku§11/3 a členských obcí dobrovolného svazku obcí§39/6 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání§11/3; §39/6 zastupitelstva územního samosprávného celku§11/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí §39/6. 5) Orgány územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí projednávají návrh územního rozpočtu při jeho schvalování v členění podle rozpočtové skladby§12/2, přičemž územní rozpočet může být schválen§4/4; §4/5; §4/6 — jako přebytkový, jestliže jsou některé rozpočtové příjmy příslušného rozpočtového roku určeny k využití až v následujících letech nebo ke splácení jistin úvěrů14) z předchozích let§4/4 — jako schodkový, jen bude-li možné schodek uhradit§4/5; §4/6 — peněžními prostředky z minulých let§4/5/a — úvěrem, peněžitou zápůjčkou15), návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů16) územního samosprávného celku17)§4/5/b, avšak jen pokud schodek vznikl v důsledku předfinancování programů nebo projektů18) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie — peněžními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí při uplatnění opatření podle zvláštního právního předpisu19) §4/6 . 14)

§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 15) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 16) Komunálními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané územními samosprávnými celky (kraji a obcemi) podle § 27 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územními samosprávnými celky podle práva cizího státu, a to s předchozím souhlasem Ministerstva financí. 17) Návratné finanční zdroje. 18) Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 19) Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů.

435

Rozpočtová pravidla

6) Neprodleně po schválení návrhu územního rozpočtu zastupitelstvem územního samosprávného celku a příslušným orgánem dobrovolného svazku obcí se provádí rozpis schváleného územního rozpočtu§14/1 v členění podle rozpočtové skladby§14/3, jehož součástí je sdělení závazných ukazatelů schváleného územního rozpočtu subjektům, které jsou povinny se jimi řídit §14/2 a kterými jsou§12/2 — výkonné orgány při finančním hospodaření podle schváleného územního rozpočtu §12/2/a — právnické20) osoby zřízené21) nebo založené územním samosprávným celkem při svém finančním hospodaření§12/2/b — právnické22) osoby zřízené23) dobrovolným svazkem obcí§12/2/c — jiné osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků poskytovaných z územního rozpočtu §12/2/d. 7) Schválený územní rozpočet zveřejní§11/4; §39/7 územní samosprávné celky§11/4 a dobrovolné svazky obcí§39/7 na svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu. Zároveň§11/4; §39/7 územní samosprávné celky na úřední desce§11/4 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/7 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy. Tímto způsobem musí být schválený územní rozpočet zveřejněn až do okamžiku zveřejnění územního rozpočtu následujícího rozpočtového roku24), alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen §11/4; §39/7. 8) Při sestavování návrhu územního rozpočtu se vychází ze střednědobého výhledu územního rozpočtu§4/3, který je pomocným nástrojem územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, slouží pro střednědobé finanční plánování rozvoje jejich hospodářství§3/1, obsahuje souhrnné základní údaje o rozpočtových příjmech a výdajích, dlouhodobých pohledávkách, dlouhodobých závazcích25) včetně jejich vlivu na finanční hospodaření po celou dobu jejich trvání, finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů§3/2 a sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 roky až 5 let následujících po rozpočtovém roce, na který se sestavuje návrh územního rozpočtu§3/1. 9) Návrh střednědobého výhledu územního rozpočtu zveřejňují §3/3; §39/4 — územní samosprávné celky§3/3 a dobrovolné svazky obcí§39/4 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §3/3; §39/4 — územní samosprávné celky na úřední desce§3/3 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/4, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o rozpočtových příjmech a výdajích v jednotlivých letech a dlouhodobých pohledávkách a závazcích§3/3; §39/4, 20)

Včetně dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací. Nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele). 22) Včetně územních příspěvkových organizací. 23) Nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele). 24) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 25) Dluzích. 21)

436

Zákon č. 250/2000 Sb.

a s oznámením, kde je návrh střednědobého výhledu územního rozpočtu územního samosprávného celku zveřejněn a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy§3/3, nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§3/3; §39/4 zastupitelstva územního samosprávného celku§3/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/4. Zveřejnění návrhu střednědobého výhledu územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného střednědobého výhledu územního rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu územního rozpočtu mohou občané§3/3; §39/4 územního samosprávného celku§3/3 a členských obcí dobrovolného svazku obcí§39/4 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání§3/3; §39/4 zastupitelstva územního samosprávného celku§3/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí §39/4. 10) Schválený střednědobý výhled územního rozpočtu zveřejní§3/4; §39/5 územní samosprávné celky§3/4 a dobrovolné svazky obcí§39/5 na svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu. Zároveň§3/4; §39/5 územní samosprávné celky na úřední desce§3/4 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/5 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy. Tímto způsobem musí být schválený střednědobý výhled územního rozpočtu zveřejněn až do okamžiku zveřejnění nového střednědobého výhledu územního rozpočtu§3/4; §39/5. 11) Není-li návrh územního rozpočtu schválen před 1. lednem rozpočtového roku, hospodaří územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí až do okamžiku jeho schválení podle pravidel rozpočtového provizoria§13/1, která k zajištění plynulosti finančního hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a právnických26) osob financovaných z územního rozpočtu stanoví§13/3 zastupitelstvo územního samosprávného celku§13/3/a; §13/3/b a příslušný orgán dobrovolného svazku obcí §13/3/c. 12) Při uplatnění opatření podle zvláštního právního předpisu27) nesmí měsíční rozpočtové výdaje stanovené pravidly rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů územního rozpočtu schváleného na předchozí rozpočtový rok28). Vyšší rozpočtové výdaje lze stanovit, jen pokud jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených zvláštním zákonem nebo v případě rozpočtových výdajů z důvodu předfinancování programů nebo projektů 29) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. §13/4 26)

Včetně územních příspěvkových organizací. Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve znění pozdějších předpisů. 28) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 29) Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 27)

437

Rozpočtová pravidla

13) Pravidla rozpočtového provizoria zveřejní§13/6; §13/7 územní samosprávné celky na svých internetových stránkách§13/6 a dobrovolné svazky obcí na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách členských obcí§13/7 nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který byla schválena. Zároveň§13/6; §13/7 územní samosprávné celky na úřední desce§13/6 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§13/7 oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jejich listinné formy. Tímto způsobem musí být schválená pravidla rozpočtového provizoria zveřejněna až do okamžiku zveřejnění schváleného územního rozpočtu na rozpočtový rok, na který byla schválena §13/6; §13/7. 14) Pravidly rozpočtového provizoria se řídí finanční hospodaření územního samosprávného celku i v období pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen návrh územního rozpočtu, podle zvláštního právního předpisu30).§13/2 Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen územní rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení. §13/6 15) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji územního rozpočtu po schválení jeho návrhu.§13/5

30)

438

§ 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 82 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 107 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb.

Příjmy a výdaje územního rozpočtu 1) Příjmy územního rozpočtu územních samosprávných celků31) jsou zejména§7/1; §8/1 — příjmy z vlastního majetku32) a majetkových práv§7/1/a; §8/1/a — příjmy z vlastní činnosti§7/1/b; §8/1/b — příjmy ze správní činnosti, včetně příjmů z výkonu státní správy, k němuž jsou pověřeny podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků33), a z vybíraných pokut a odvodů uložených v jejich pravomoci podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak§7/1/d; §8/1/d — peněžní prostředky získané správní činností jiných orgánů státní správy, například z ukládaných pokut, jiných odvodů a správních trestů, jsou-li podle zvláštních zákonů jejich příjmem§7/1/i; §8/1/i — příjmy z činnosti§7/1/c; §8/1/c právnických34) osob§7/1/c a organizací§8/1/c, které zřídily nebo založily, jsou-li podle tohoto nebo zvláštního zákona jejich příjmem§7/1/c; §8/1/c — příjmy z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění nebo podílů na nich 35)§7/1/f; §8/1/e — příjmy obcí z místních poplatků36)§7/1/e — dotace přijaté ze státního rozpočtu a státních fondů 37)§7/1/g; §8/1/f — dotace přijaté obcemi z územních rozpočtů krajů§7/1/h — přijaté peněžité dary38) a příspěvky39)§7/1/j; §8/1/g — jiné příjmy, které jsou podle zvláštních zákonů součástí rozpočtových příjmů §7/1/k; §8/1/h. 31)

Krajů a obcí. Včetně pohledávek. 33) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 34) Včetně dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací. 35) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům – zákon o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 511/2025 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí a krajů na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. 36) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 37) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 38) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 39) Například příspěvky poskytované ze státního rozpočtu na plnění úkolů v přenesené působnosti, tj. na výkon státní správy, který byl kraji nebo obci, respektive orgánům kraje nebo obce svěřen zvláštním zákonem. 32)

439

Rozpočtová pravidla

2) Z územního rozpočtu územních samosprávných celků se hradí zejména§9/1; §10/1 — výdaje na činnost v jejich samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek 40) a jeho rozvoj§9/1/b; §10/1/b — výdaje spojené s výkonem státní správy, k němuž jsou pověřeny podle zvláštních právních předpisů §9/1/c; §10/1/c — závazky41) z plnění povinností uložených jim zvláštními právními předpisy§9/1/a; §10/1/a — závazky42) v rámci spolupráce s jinými územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a jinými subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost§9/1/e; §10/1/f — závazky43) z uzavřených smluvních vztahů a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupily§9/1/d; §10/1/d — výdaje na podporu pro ně prospěšného podnikání a na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti §9/1/h; §10/1/i — dotace poskytované obcím z územních rozpočtů krajů§10/1/e — výdaje na emise komunálních dluhopisů44) a na úhradu výnosů z nich jejich vlastníkům §9/1/g; §10/1/h — splátky jistin vydaných komunálních dluhopisů, přijatých úvěrů 45), peněžitých zápůjček46) a návratných finančních výpomocí§9/2; §10/2 — úroky z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček §9/1/f; §10/1/g — jiné rozpočtové výdaje v rámci jejich působnosti, včetně darů47) a příspěvků poskytovaných na sociální nebo jiné humanitární účely§9/1/i; §10/1/j . 40)

Včetně pohledávek. Dluhy. 42) Dluhy. 43) Dluhy. 44) Komunálními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané územními samosprávnými celky (kraji a obcemi) podle § 27 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územními samosprávnými celky podle práva cizího státu, a to s předchozím souhlasem Ministerstva financí. 45) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 46) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 47) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 41)

440

Zákon č. 250/2000 Sb.

3) Územní samosprávné celky mohou použít peněžní prostředky poskytované prostřednictvím Národního fondu48)§7/2; §8/2 a k úhradě svých potřeb také návratné finanční zdroje49)§7/3; §8/3. K překlenutí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k úhradě rozpočtových výdajů mohou použít návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu nebo z územního rozpočtu§7/4; §8/4 kraje§7/4, jiného kraje§8/4 nebo jiné obce§7/4. Návratné finanční výpomoci jsou bezúročné. Jejich opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků§7/4; §8/4.

48) 49)

§ 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 4 odst. 5 písm. b) tohoto zákona. Úvěry, peněžité zápůjčky, návratné finanční výpomoci nebo příjmy z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (kraje nebo obce).

441

Rozpočtová pravidla

Peněžní prostředky územního rozpočtu 1) Územní samosprávné celky50) a dobrovolné svazky obcí jsou povinny respektovat účel použití peněžních prostředků územního rozpočtu, který vyplývá§19/2 — z účelu dotací přijatých ze státního rozpočtu, státních fondů 51), z Národního fondu 52) nebo jiného územního rozpočtu§19/2/a — z uzavřených smluv, podle kterých přijímají účelové peněžní prostředky od jiných osob, včetně účelových peněžitých darů53), příspěvků nebo peněžitých zápůjček54)§19/2/b. Účelovost peněžních prostředků se přitom určí§19/1 — individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu §19/1/a — odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví §19/1/b — územně ve vztahu k potřebám vymezeného území, jeho části nebo místa§19/1/c. 2) Peněžní prostředky územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí nevyužité do konce běžného rozpočtového roku55) nepropadají, ale převádí se do následujícího rozpočtového roku56). Jejich případná účelovost se přitom zachovává.§20/1 Výjimkou jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které jejich poskytovatelé požadují po skončení rozpočtového roku57) vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené peněžní prostředky jsou výdajem územního rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se jejich vrácení uskuteční.§20/2 50)

Kraje a obce. § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 52) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 53) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 54) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 55) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 56) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 57) § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 51)

442

Zákon č. 250/2000 Sb.

3) Při poskytování peněžních prostředků územního rozpočtu jiným osobám mohou územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí požadovat návratnost nepoužitých peněžních prostředků. Vrácené peněžní prostředky jsou příjmem územního rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se jejich vrácení uskuteční.§20/3 4) Poskytování peněžních prostředků územního rozpočtu podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním právním předpisem58) upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. §40

58)

Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory ve znění pozdějších předpisů.

443

Rozpočtová pravidla

Rozpočtová opatření 1) Po schválení návrhu územního rozpočtu může být územní rozpočet územních samosprávných celků59) a dobrovolných svazků obcí změněn v důsledku změn§16/1 — v organizaci hospodářství financovaného územním rozpočtem60)§16/1/a — právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů61), včetně cenových změn ovlivněných změnami právní úpravy regulovaných cen§16/1/b — objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtovaných příjmů nebo výdajů 62)§16/1/c. 2) Změny územního rozpočtu se provádí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i v případě změn finančních vztahů k jinému rozpočtu, změn závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku§16/2, a provádí se před provedením rozpočtově nezajištěných výdajů. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při — peněžitém plnění63) uloženém pravomocným rozhodnutím — obdržení dotace před koncem rozpočtového roku 64) — živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek65), nebo jestliže se jedná o peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona66)§16/4, které stanoví, že nestanoví-li zvláštní zákon jinak, zprostředkovává územní rozpočet zřizovatele67) územní příspěvkové organizace její vztah ke státnímu rozpočtu nebo k Národnímu fondu68), a jde-li o územní příspěvkovou organizaci zřízenou 69) obcí, také k územnímu rozpočtu kraje§28/15. 59)

Krajů a obcí. Organizační změny. 61) Metodické změny. 62) Věcné změny. 63) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 64) § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 65) Vyjma pohledávek. 66) § 28 odst. 15 tohoto zákona. 67) Kraje, obce nebo dobrovolného svazku obcí. 68) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 69) Nebo řízenou (vykonává-li funkci zřizovatele). 60)

444

Zákon č. 250/2000 Sb.

3) Rozpočtovým opatřením je§16/3 — přesun peněžních prostředků územního rozpočtu, kterým se jednotlivé rozpočtové příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových rozpočtových příjmů a výdajů §16/3/a — použití nových, územním rozpočtem nepředvídaných rozpočtových příjmů k úhradě nových, územním rozpočtem nezajištěných rozpočtových výdajů, kterým se objem územního rozpočtu zvyšuje §16/3/b — vázání rozpočtových výdajů, jestliže jejich finanční krytí je ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, kterým se objem územního rozpočtu snižuje§16/3/c. 4) Každé rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávné celky na svých internetových stránkách a dobrovolné svazky obcí na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách členských obcí do 30 dnů od jeho schválení. Zároveň územní samosprávné celky na úřední desce a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí oznámí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy. Tímto způsobem musí být schválené rozpočtové opatření zveřejněno po dobu zveřejnění schváleného územního rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením dotčen.§16/5

445

Rozpočtová pravidla

Rozpočtová skladba 1) V územních rozpočtech územních samosprávných celků70) a dobrovolných svazků obcí se uplatňuje jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se rozpočtové příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění těchto hledisek. §2/3 2) Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou 71).§2/3

70) 71)

446

Krajů a obcí. Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb.

Organizace územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 1) Územní samosprávné celky72) mohou ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku73) a k zajišťování veřejně prospěšných činností §23/1 — zřizovat vlastní územní organizační složky jako svá zařízení74) bez právní osobnosti75)§23/1/a — zřizovat územní příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nedosahují zisku §23/1/b — zřizovat veřejné kulturní instituce76)§23/1/g, veřejné výzkumné instituce77)§23/1/f a školské právnické osoby78)§23/1/e — zakládat ústavy79)§23/1/d, akciové společnosti80) nebo společnosti s ručením omezeným81)§23/1/c, a mohou se společně s jinými osobami stát účastníky82) jiných osob, zejména obchodních společností83) nebo veřejně prospěšných právnických osob 84) , na jejichž činnosti se účastní85) svým majetkem včetně peněžních prostředků§23/2. 72)

Kraje a obce. Včetně pohledávek. 74) Samostatně hospodařící organizační jednotky. 75) § 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. 76) Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích ve znění pozdějších předpisů. 77) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů. 78) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. 79) § 402 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 80) Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. 81) Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. 82) Společníky (podílníky). 83) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští př ímo použitelné předpisy Evropské unie. 84) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 73)

447

Rozpočtová pravidla

2) Dobrovolné svazky obcí mohou§39a/1 — zřizovat vlastní územní organizační složky jako svá zařízení86) bez právní osobnosti§39a/1/a, přičemž — o jejich vzniku rozhoduje nejvyšší orgán vymezený stanovami 87), který také schvaluje jejich zřizovací listinu§39a/3 — ostatní úkoly, nejsou-li stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu, plní výkonný orgán vymezený stanovami §39a/6 — nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na ně obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona 88)§39a/7 — zřizovat územní příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nedosahují zisku §39a/1/b, přičemž — o jejich zřízení, změně nebo zrušení rozhoduje nejvyšší orgán 89) vymezený stanovami, který také schvaluje jejich zřizovací listinu§39a/4 — nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na ně obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona 90)§39a/7 — zřizovat školské právnické osoby§39a/1/d — zakládat akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným§39a/1/c, přičemž — o jejich založení, změně nebo zrušení rozhoduje nejvyšší orgán vymezený stanovami, který také schvaluje jejich zakladatelskou listinu, společenskou smlouvu, zakládací smlouvu nebo stanovy a rozhoduje rovněž o účasti v již založených obchodních společnostech §39a/5

— ostatní úkoly, nejsou-li stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu, plní výkonný orgán vymezený stanovami §39a/6, 85)

Podílí. Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. 86) Samostatně hospodařící organizační jednotky. 87) § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů. 88) § 24 tohoto zákona – Vznik územních organizačních složek, § 25 tohoto zákona – Finanční hospodaření územních organizačních složek, § 26 tohoto zákona – Zřizovací listina územní organizační složky. 89) Zřizovatel územní příspěvkové organizace. 90) § 27 tohoto zákona – Zřizování, změny a rušení územních příspěvkových organizací, § 28 tohoto zákona – Finanční hospodaření územních příspěvkových organizací, § 28a tohoto zákona – Zveřejnění střednědobého výhledu územního rozpočtu a územního rozpočtu územní příspěvkovou organizací, § 29 tohoto zákona – Peněžní fondy územních příspěvkových organizací, § 30 tohoto zákona – Rezervní fond územních příspěvkových organizací, § 31 tohoto zákona – Fond investic územních příspěvkových organizací, § 32 tohoto zákona – Fond odměn územních příspěvkových organizací, § 33 tohoto zákona – Fond kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací, § 33b tohoto zákona – Stravování a stravovací služby zajišťované územními příspěvkovými organizacemi, § 34 tohoto zákona – Úvěry, zápůjčky, návratné finanční výpomoci a ručení územních příspěvkových organizací, § 35 tohoto zákona – Nákupy územními příspěvkovými organizacemi na splátky, § 36 tohoto zákona – Nakládání územních příspěvkových organizací s cennými papíry, § 37 tohoto zákona – Poskytování darů územními příspěvkovými organizacemi, § 37a tohoto zákona – Zřizování a zakládání právnických osob územními příspěvkovými organizacemi, § 37b tohoto zákona – Předchozí souhlas.

448

Zákon č. 250/2000 Sb.

avšak k zajištění předmětu činnosti v oblasti školství mohou zřizovat pouze územní příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu 91)§39a/2. 3) Územní organizační složky92) vznikají rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku a nejvyššího orgánu dobrovolného svazku obcí, hospodaří jejich jménem a nejsou účetní jednotkou93). Tuto formu hospodaření volí územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí94) pro takové činnosti, které§24/1 — nevyžadují velký počet zaměstnanců§24/1/a — nejsou vnitřně odvětvově nebo jinak organizačně členěné §24/1/c — nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů §24/1/d — nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení §24/1/b. 4) O vzniku územní organizační složky vydá její zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat§26 — úplný název zřizovatele, v případě obce také její zařazení do okresu 95)§26/a — název územní organizační složky, který musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných územních organizačních složek, a její sídlo§26/b — vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti územní organizační složky§26/c a vymezení doby, na kterou je zřízena§26/i — označení osob oprávněných jednat za územní organizační složku §26/d — vymezení majetku96) ve vlastnictví zřizovatele, pokud se územní organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití§26/e, a vymezení práv, která jí umožní, aby majetek jí takto svěřený mohla řádně využívat pro účely, pro které je zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat§26/f — okruh příjmů a výdajů územního rozpočtu souvisejících s činností územní organizační složky, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících rozpočtových příjmů a výdajů územní organizační složky, které o jejím finančním hospodaření sleduje v územním rozpočtu podle rozpočtové skladby 97)§26/g 91)

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. Samostatně hospodařící organizační jednotky. 93) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 94) Zřizovatelé územních organizačních složek (samostatně hospodařících organizačních jednotek). 95) Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. 96) Včetně pohledávek. 97) § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 92)

449

Rozpočtová pravidla

— způsob vedení odděleného účetnictví o rozpočtových příjmech a výdajích svěřených územní organizační složce do její působnosti podle předchozího bodu98), včetně případného zřízení a využívání samostatného účtu, způsobu vyúčtování peněžních prostředků na něm vedených a popřípadě také způsobu stanovení a vyúčtování zúčtovatelných provozních záloh poskytovaných na její provozní 99) výdaje100)§26/h. 5) Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí jmenují vedoucí územních organizačních složek a určují jejich práva a povinnosti.§24/3 Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jsou pracovníci územních organizačních složek zaměstnanci územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí.§24/2 6) Územní příspěvkové organizace zřizují územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí101) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní osobnost102).§27/1 7) O vzniku územní příspěvkové organizace vydá její zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat §27/2 — úplný název zřizovatele, v případě obce také její zařazení do okresu 103)§27/2/a — název územní příspěvkové organizace, který musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, a její sídlo a identifikační číslo poskytnuté správcem základních registrů podle zvláštního právního předpisu 104)§27/2/b — vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu hlavní105) činnosti územní příspěvkové organizace§27/2/c a vymezení doby, na kterou je zřízena§27/2/h — označení statutárního orgánu a stanovení způsobu, jakým vystupuje jménem územní příspěvkové organizace §27/2/d — vymezení majetku106) ve vlastnictví zřizovatele, který se územní příspěvkové organizaci předává k hospodaření§27/2/e, a vymezení práv, která jí umožní, aby s majetkem jí takto svěřeným mohla plnit hlavní účel, pro který je zřízena, zejména práv a povinností spojených s efektivním a ekonomicky účelným využíváním svěřeného majetku, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zhodnocení, včetně podmínek jeho případné další investiční výstavby, dále pravidel pro výrobu a prodej zboží, je-li předmětem její činnosti, práv a povinností spojených s případným pronajímáním svěřeného majetku apod.§27/2/f 98)

§ 26 písm. g) tohoto zákona. Neinvestiční. 100) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 101) Zřizovatelé územních příspěvkových organizací. 102) § 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. 103) Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. 104) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů. 105) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. 106) Včetně pohledávek. 99)

450

Zákon č. 250/2000 Sb.

— předmět a rozsah výkonu vedlejší107) činnosti navazující na výkon hlavní činnosti územní příspěvkové organizace a povolené zřizovatelem k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců, který nesmí narušovat výkon její hlavní činnosti a sleduje se odděleně§27/2/g. 8) Návrh na zápis územní příspěvkové organizace do obchodního rejstříku podává její zřizovatel.§27/12 O všech zřízených108) územních příspěvkových organizacích vedou jejich zřizovatelé evidenci v rozsahu §27/3 — názvu§27/3/a a adresy sídla§27/3/f — identifikačního čísla poskytnutého správcem základních registrů podle zvláštního právního předpisu 109)§27/3/b — statutárního orgánu vyjádřeného údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, nebo údajem o identifikačním čísle, názvu a adrese sídla právnické osoby§27/3/e — datu vzniku§27/3/c a zániku§27/3/d, přičemž tuto evidenci mohou vést v integrovaném agendovém informačním systému registru osob110).§27/4 9) Ke vzniku, k rozdělení, ke sloučení, splynutí nebo zrušení územních příspěvkových organizací dochází dnem určeným jejich zřizovateli v rozhodnutí, kterým také určí, v jakém rozsahu přechází jejich majetek111), práva a závazky112) na nové nebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení územní příspěvkové organizace, přechází její majetek, práva a závazky na zřizovatele uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí. Ke sloučení nebo splynutí může dojít pouze v případě územních příspěvkových organizací téhož zřizovatele. §27/9 107)

§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 108) Nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele). 109) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů. 110) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů. 111) Včetně pohledávek. 112) Dluhy.

451

Rozpočtová pravidla

10) Údaje podle odstavce 7113) a skutečnosti podle odstavce 9114) se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatelé územních příspěvkových organizací jsou povinni oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k předmětné skutečnosti došlo.§27/10 11) Územní příspěvkové organizace nesmí§37a — zřizovat nebo zakládat právnické osoby§37a/a — mít účast115) 116) v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání §37a/b. 12) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž před 1. lednem 2001 vykonávaly funkci zřizovatele obce, se 1. lednem 2001 stávají územními organizačními složkami obcí, přičemž — obce k tomu účelu vydají nejpozději do 6 měsíců od 1. ledna 2001 rozhodnutím obecního zastupitelstva zřizovací listiny územních organizačních složek — při této organizační změně přechází práva a povinnosti dosavadních rozpočtových organizací na obce§41/1, ledaže do 6 měsíců od 1. ledna 2001 přemění dosavadní rozpočtové organizace na územní příspěvkové organizace podle zvláštního ustanovení tohoto zákona117). Pak přechází práva a povinnosti z dosavadních rozpočtových organizací na územní příspěvkové organizace jako jejich právní nástupce§41/2.

113)

§ 27 odst. 2 tohoto zákona. § 27 odst. 9 tohoto zákona. 115) Podíl. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 116) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 117) § 27 tohoto zákona – Zřizování, změny a rušení územních příspěvkových organizací. 114)

452

Zákon č. 250/2000 Sb.

Finanční hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků118) a dobrovolných svazků obcí se řídí jejich ročním územním rozpočtem119) a střednědobým výhledem územního rozpočtu120).§2/1 V souladu se schváleným územním rozpočtem hospodaří po celý rozpočtový rok121)§15/1 a vedou účetnictví podle zvláštního právního předpisu 122)§2/2. 2) Dobrovolné svazky obcí hospodaří podle schváleného územního rozpočtu §39/1 a s majetkem123), který — do nich podle stanov vložily ze svého vlastního majetku jejich členské obce — získaly svou vlastní činností§38/1. Majetek vložený členskou obcí do dobrovolného svazku obcí zůstává v jejím vlastnictví a orgány dobrovolného svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov dobrovolného svazku obcí. Práva k vlastnímu majetku členské obce, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze na orgány dobrovolného svazku obcí přenést. §38/2 3) Přebytek peněžních prostředků finančního hospodaření běžného rozpočtového roku124) se převádí na úhradu rozpočtových výdajů následujícího rozpočtového roku125) nebo ve prospěch peněžních fondů126).§4/7 Schodek peněžních prostředků finančního hospodaření se uhrazuje peněžními prostředky z minulých let nebo návratnými finančními zdroji127) splatnými z územního rozpočtu v následujících letech.§4/8 118)

Krajů a obcí. § 4 tohoto zákona – Územní rozpočet. 120) § 3 tohoto zákona – Sestavení a zveřejnění střednědobého výhledu územního rozpočtu. 121) § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 122) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 123) Včetně pohledávek. 124) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 125) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 126) § 5 tohoto zákona – Peněžní fondy. 127) § 4 odst. 5 písm. b) tohoto zákona. Úvěry, peněžité zápůjčky, návratné finanční výpomoci nebo příjmy z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (kraje nebo obce). 119)

453

Rozpočtová pravidla

4) Součástí územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí jsou veškeré rozpočtové příjmy a výdaje jejich územních organizačních složek128), které jsou povinny dbát, aby dosahovaly rozpočtových příjmů stanovených územním rozpočtem a plnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.§25/1 5) Dílčí rozpočty příjmů a výdajů územních organizačních složek jsou součástí územních rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.§25/1 Oprávnění k dispozicím s dílčími rozpočty příjmů a výdajů územních organizačních složek dávají územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí podle potřeby jejich vedoucím. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti územních organizačních složek s přihlédnutím k povaze úkolů, které jejich prostřednictvím plní. §25/2 6) Peněžní průběh finančního hospodaření vedou územní organizační složky v peněžním deníku v členění podle rozpočtové skladby129). Údaje z peněžního deníku se převádí do územního rozpočtu územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem rozpočtového roku. §25/8 7) Na územní organizační složky přenáší územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí oprávnění disponovat jen s peněžními prostředky souvisejícími s jejich běžnou pravidelnou činností, kterou je nutné zajišťovat operativně. Tyto peněžní prostředky jim poskytují formou provozních záloh ve prospěch pokladny, anebo zřízením běžného účtu.§25/3 Vedoucí územních organizačních složek přitom odpovídají za finanční hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy 130) územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. §25/4 8) Přijaté provozní zálohy jsou územní organizační složky povinny vyúčtovat po skončení období, na které byly poskytnuty, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.§25/5 Nevyčerpané provozní zálohy jsou povinny vrátit ve stanoveném termínu, nejpozději však před koncem rozpočtového roku.§25/9 9) Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí mohou územní organizační složky pověřit vybíráním některých rozpočtových příjmů z jejich činnosti. Tyto rozpočtové příjmy vybírají územní organizační složky ve prospěch pokladny nebo prostřednictvím běžného účtu. Z vybraných rozpočtových příjmů nesmí územní organizační složky hradit rozpočtové výdaje§25/6 a nejpozději koncem každého měsíce jsou povinny je odvést ve prospěch účtu územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí. §25/7 128)

Samostatně hospodařících organizačních jednotek. § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 130) § 4 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Data, která jsou záznamem skutečností týkajících se vedení účetnictví. 129)

454

Zákon č. 250/2000 Sb.

10) Vedlejší131) činnost územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Výsledek vedlejší činnosti se promítá do územního rozpočtu a je součástí závěrečného účtu 132).§6/3 11) Mimo územní rozpočet se uskutečňují transakce týkající se§6/2 — cizích peněžních prostředků§6/2/a — sdružených peněžních prostředků §6/2/b.

131)

§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 132) § 17 tohoto zákona – Závěrečný účet.

455

Rozpočtová pravidla

Peněžní fondy územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 1) Územní samosprávné celky133) a dobrovolné svazky obcí mohou zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely134), anebo bez účelového určení.§5/1 2) Finančním zdrojem peněžních fondů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí mohou být zejména §5/2 — přebytky finančního hospodaření minulých let§5/2/a — příjmy běžného rozpočtového roku 135), které nejsou určeny k využití v běžném rozpočtovém roce§5/2/b — převody peněžních prostředků z územního rozpočtu ve prospěch účelových peněžních fondů v průběhu běžného rozpočtového roku §5/2/c.

133)

Kraje a obce. Účelové peněžní fondy. Například k finanční podpoře regionálního rozvoje územního rozpočtu kraje podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů. 135) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 134)

456

Zákon č. 250/2000 Sb.

Finanční hospodaření územních příspěvkových organizací 1) Územní příspěvkové organizace136) hospodaří s peněžními prostředky — přijatými z územního rozpočtu svého zřizovatele§28/4, přičemž příspěvky na jejich provoz poskytují jejich zřizovatelé zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb §28/7 — získanými vlastní činností.§28/4 2) Územní příspěvkové organizace sestavují — vlastní územní rozpočet§28/1, který je plánem nákladů a výnosů příslušného rozpočtového roku a řídí se jím financování jejich činnosti §28/2 — střednědobý výhled vlastního územního rozpočtu§28/1, který je plánem nákladů a výnosů nejméně na 2 rozpočtové roky následující po rozpočtovém roce, na který sestavují vlastní územní rozpočet, a obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech §28/3, schvalovaný jejich zřizovatelem.§28/1 Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. §28/2 3) Návrh§28a/1; §28a/3 vlastního územního rozpočtu§28a/3 a střednědobého výhledu vlastního územního rozpočtu§28a/1 zveřejňují územní příspěvkové organizace na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svých zřizovatelů, anebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění návrhu §28a/1; §28a/3 — vlastního územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného vlastního územního rozpočtu §28a/3 — střednědobého výhledu vlastního územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného střednědobého výhledu vlastního územního rozpočtu§28a/1. 4) Schválený§28a/2; §28a/4 vlastní územní rozpočet§28a/4 a střednědobý výhled vlastního územního rozpočtu§28a/2 zveřejní územní příspěvkové organizace na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svých zřizovatelů, anebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu. Tímto způsobem musí být§28a/2; §28a/4 — schválený vlastní územní rozpočet zveřejněn až do okamžiku zveřejnění schváleného vlastního územního rozpočtu následujícího rozpočtového roku137)§28a/4 — schválený střednědobý výhled vlastního územního rozpočtu zveřejněn až do okamžiku zveřejnění nového schváleného střednědobého výhledu vlastního územního rozpočtu§28a/2. 136)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. Viz § 39a odst. 7 tohoto zákona. 137) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona.

457

Rozpočtová pravidla

5) Vztah vlastního územního rozpočtu územní příspěvkové organizace k územnímu rozpočtu jejího zřizovatele lze během rozpočtového roku změnit v neprospěch územní příspěvkové organizace jen ze závažných a objektivně působících příčin.§28/14 Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, zprostředkovává územní rozpočet zřizovatele územní příspěvkové organizace její vztah ke státnímu rozpočtu nebo k Národnímu fondu138), a jde-li o územní příspěvkovou organizaci zřízenou139) obcí, také k územnímu rozpočtu kraje.§28/15 6) Zřizovatelé mohou jimi zřízeným územním příspěvkovým organizacím ukládat odvody ve prospěch svých územních rozpočtů, jestliže§28/9 — jejich plánované výnosy překračují plánované náklady, a to jako závazný ukazatel územního rozpočtu §28/9/a — jejich finanční zdroje jsou větší, než potřeba jejich užití podle rozhodnutí zřizovatele §28/9/b. 7) Dále územní příspěvkové organizace hospodaří §28/4; §28/5 s peněžními prostředky — jejich peněžních fondů — přijatými z Národního fondu a ze zahraničí, s peněžitými dary140) přijatými od jiných právnických141) a fyzických osob§28/4 a s dotacemi přijatými na úhradu provozních142) výdajů143)§28/5 — které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování provozních výdajů§28/5/a — podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce §28/5/b. 138)

§ 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Nebo řízenou (vykonává-li funkci zřizovatele). 140) Jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) podle § 27 odst. 7 písm. b) tohoto zákona a jen k výkonu činnosti, pro kterou je územní příspěvková organizace zřízena. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 141) Včetně státních příspěvkových organizací (jen z fondu kulturních a sociálních potřeb) zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí, jiných územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (jen z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 37 tohoto zákona) a jiných územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) dobrovolnými svazky obcí (jen z fondu kulturních a sociálních potřeb). 142) Neinvestičních. 143) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 139)

458

Zákon č. 250/2000 Sb.

8) Pokud se peněžní prostředky přijaté z dotací podle odstavce 7144) nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku145), převádí se ve prospěch rezervního fondu146) jako zdroj financování v následujících letech. Tyto peněžní prostředky mohou být použity pouze na stanovený účel, v rezervním fondu se sledují odděleně a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání147) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta. §28/6 9) K dočasnému finančnímu krytí svých potřeb může územní příspěvková organizace získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jen je-li její vrácení zajištěno výnosy běžného rozpočtového roku, nejpozději však do 31. března následujícího rozpočtového roku148), nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší.§34/1 K financování investičních potřeb149) lze se souhlasem zřizovatele územní příspěvkové organizace použít také přijaté investiční úvěry150) nebo peněžité zápůjčky151).§31/3 144)

§ 28 odst. 5 tohoto zákona. Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 146) § 30 tohoto zákona – Rezervní fond územních příspěvkových organizací. 147) Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků. § 3 písm. d) a § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 148) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 149) Investičních (kapitálových) výdajů (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) určených k pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku). 150) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 151) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 145)

459

Rozpočtová pravidla

10) Jestliže je výsledkem hospodaření územní příspěvkové organizace z výkonu její vedlejší152) činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní153) činnosti. Zřizovatel jí může povolit jiné využití tohoto finančního zdroje. §28/8 11) Nestanoví-li tento zákon jinak, nabývají územní příspěvkové organizace majetek154) pro své zřizovatele, kteří mohou§27/6 oznámením v Ústředním věstníku České republiky§37b/3 stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku zapotřebí jejich předchozí písemný souhlas.§27/6 S majetkem svěřeným jim podle zvláštního ustanovení tohoto zákona155)§27/5, které stanoví, že o vzniku územní příspěvkové organizace vydá její zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat§27/2 vymezení majetku156) ve vlastnictví zřizovatele, který se územní příspěvkové organizaci předává k hospodaření§27/2/e, hospodaří v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. §27/5 12) Do svého vlastnictví mohou územní příspěvkové organizace nabývat pouze majetek157) potřebný k výkonu činnosti, pro kterou jsou zřízeny, a to§27/7 — bezúplatným převodem158) od svého zřizovatele§27/7/a, přičemž pokud se tento majetek pro ně stane trvale nepotřebným, nabídnou jej přednostně bezúplatně svému zřizovateli, a jestliže zřizovatel písemnou nabídku nepřijme, mohou jej po předchozím písemném souhlasu zřizovatele převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem§27/8 — darem159) s předchozím písemným souhlasem svého zřizovatele§27/7/b — děděním, přičemž bez předchozího písemného souhlasu svého zřizovatele jsou povinny dědictví odmítnout §27/7/c — jiným způsobem na základě rozhodnutí svého zřizovatele§27/7/d. 152)

§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 153) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. 154) Včetně pohledávek. 155) § 27 odst. 2 písm. e) tohoto zákona. 156) Včetně pohledávek. 157) Včetně pohledávek. 158) Včetně přijatých darů. 159) Od jiného subjektu než zřizovatele. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89 /2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

460

Zákon č. 250/2000 Sb.

13) Jen po předchozím písemném souhlasu svého zřizovatele mohou územní příspěvkové organizace§34/1; §35 — pořizovat věci160) nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě najaté věci 161)§35 — uzavírat smlouvy o úvěru nebo o zápůjčce162), avšak tento souhlas se nevyžaduje v případě peněžitých zápůjček poskytovaných zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb 163)§34/1. 14) Územní příspěvkové organizace nejsou oprávněny §34/2; §36; §37 — nakupovat akcie164) a jiné cenné papíry165) 166), avšak přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům jsou oprávněny jen s předchozím písemným souhlasem svého zřizovatele§36 160)

Hmotné nebo nehmotné movité a nemovité věci, jejichž povaha to připouští. § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 161) Finanční nájem (finanční leasing). Smlouva o poskytnutí věci k užívání spojená se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci. 162) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 163) § 33 tohoto zákona – Fond kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací. 164) § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele).

461

Rozpočtová pravidla

— ručit za závazky167) třetích osob ani jinak je zajišťovat168) 169) 170) 171) 172)§34/2 165)

§ 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. 166) Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií, případně podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, případně kupóny k akciím nebo dluhopisům apod. 167) Dluhy. 168) § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 169) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 170) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 171) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni.

462

Zákon č. 250/2000 Sb.

— poskytovat dary173) jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo nepeněžitých darů zaměstnancům a jiným osobám z fondu kulturních a sociálních potřeb174) a s výjimkou postupu podle ustanovení odstavce 12175)§37, které stanoví, že do svého vlastnictví mohou územní příspěvkové organizace nabývat pouze majetek176) potřebný k výkonu činnosti, pro kterou jsou zřízeny, a to§27/7 bezúplatným převodem177) od svého zřizovatele§27/7/a, přičemž pokud se tento majetek pro ně stane trvale nepotřebným, nabídnou jej přednostně bezúplatně svému zřizovateli, a jestliže zřizovatel písemnou nabídku nepřijme, mohou jej po předchozím písemném souhlasu zřizovatele převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem§27/8. 15) Územní příspěvkové organizace nesmí vystavovat nebo přijímat178) směnky179) ani být směnečným rukojmím180).§36

172)

Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 173) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 174) § 33 tohoto zákona – Fond kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací. 175) § 27 odst. 8 tohoto zákona. 176) Včetně pohledávek. 177) Včetně přijatých darů. 178) Akceptovat. 179) Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. 180) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni.

463

Rozpočtová pravidla

Peněžní fondy územních příspěvkových organizací 1) Územní příspěvkové organizace181) tvoří§29/1 — rezervní fond§29/1/a — fond investic§29/1/b — fond odměn§29/1/c — fond kulturních a sociálních potřeb §29/1/d. 2) Zlepšený výsledek hospodaření182)§30/1; §32/1, dosažený tehdy, jestliže skutečné výnosy finančního hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem vyšší než provozní náklady, mohou územní příspěvkové organizace rozdělovat ve prospěch svých peněžních fondů na základě schválení jejich zřizovatelem po skončení rozpočtového roku 183)§30/1, a to ve prospěch§30/1; §32/1 — rezervního fondu§30/1 — fondu odměn do 20 % zlepšeného výsledku hospodaření, nejvýše však do 10 % objemu peněžních prostředků na platy184) stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem§32/1. 3) Zůstatky peněžních fondů se po skončení běžného rozpočtového roku 185) převádí do následujícího rozpočtového roku 186).§29/2 4) Rezervní fond územních příspěvkových organizací se tvoří — z přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření podle odstavce 2 187) 181)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. Viz § 39a odst. 7 tohoto zákona. 182) Zisk z finančního hospodaření územní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) územním samosprávným celkem (krajem nebo obcí, včetně městské části hlavního města Praha) nebo dobrovolným svazkem obcí po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz z územního rozpočtu (§ 4 tohoto zákona) jejího zřizovatele. 183) § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 184) Platy vyplácí územní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 185) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 186) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 187) § 30 odst. 1 tohoto zákona.

464

Zákon č. 250/2000 Sb.

— z přijatých peněžitých darů188) — z peněžních prostředků převedených podle zvláštního ustanovení tohoto zákona189)§30/1, které stanoví, že pokud se peněžní prostředky přijaté z dotací podle zvláštního ustanovení tohoto zákona190) nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku, převádí se ve prospěch rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech, přičemž použity mohou být pouze na stanovený účel, v rezervním fondu se sledují odděleně a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání191) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta §28/6. 5) Peněžních prostředků rezervního fondu územních příspěvkových organizací lze použít §30/2; §30/4 — k úhradě ztrát za předchozí rozpočtové roky 192)§30/2/d — k doplnění fondu investic se souhlasem jejich zřizovatele§30/4 — k úhradě případných odvodů uložených jim za porušení rozpočtové kázně a penále §30/2/c — k překlenutí dočasného časového nesouladu mezi výnosy a náklady §30/2/b — k dalšímu rozvoji jejich činnosti§30/2/a, s výjimkou přijatých účelově určených peněžitých darů§30/2; §30/4, které se použijí v souladu s jejich určením§30/3, a peněžních prostředků převedených podle zvláštního ustanovení tohoto zákona193)§30/2; §30/4, které stanoví, že pokud se peněžní prostředky přijaté z dotací podle zvláštního ustanovení to188)

Jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) podle § 27 odst. 7 písm. b) tohoto zákona a jen k výkonu činnosti, pro kterou je územní příspěvková organizace zřízena. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 189) § 28 odst. 6 tohoto zákona. 190) § 28 odst. 5 tohoto zákona. Dále územní příspěvkové organizace hospodaří s dotacemi přijatými na úhradu provozních (neinvestičních) výdajů (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení), které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování provozních výdajů, a podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. 191) Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků. § 3 písm. d) a § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 192) Zhoršený výsledek hospodaření. Ztráta z finančního hospodaření územní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) územním samosprávným celkem (krajem nebo obcí, včetně městské části hlavního města Praha) nebo dobrovolným svazkem obcí po zahrnutí příspěvku poskytovaného na její provoz z územního rozpočtu (§ 4 tohoto zákona) jejího zřizovatele. 193) § 28 odst. 6 tohoto zákona.

465

Rozpočtová pravidla

hoto zákona194) nespotřebují do konce běžného rozpočtového roku, převádí se ve prospěch rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech, přičemž použity mohou být pouze na stanovený účel, v rezervním fondu se sledují odděleně a pokud na stanovený účel použity nebyly, podléhají finančnímu vypořádání195) se státním rozpočtem za rozpočtový rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla příslušná dotace poskytnuta §28/6. 6) Fond investic územních příspěvkových organizací se tvoří k financování investičních potřeb 196)§31/1 — z investičních příspěvků přijatých z územního rozpočtu jejich zřizovatele §31/1/b — z investičních dotací přijatých ze státních fondů197) a z jiných veřejných rozpočtů §31/1/c — z převodů z rezervního fondu podle odstavce 5 198) ve výši povolené jejich zřizovatelem§31/1/g — z účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 199) podle odpisového plánu 200) schváleného jejich zřizovatelem§31/1/a — z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku 201), jestliže to jejich zřizovatel svým rozhodnutím připustí§31/1/d — z prodeje dlouhodobého hmotného majetku v jejich vlastnictví §31/1/f — z přijatých peněžitých darů202) a příspěvků od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům §31/1/e. 194)

§ 28 odst. 5 tohoto zákona. Dále územní příspěvkové organizace hospodaří s dotacemi přijatými na úhradu provozních (neinvestičních) výdajů (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení), které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování provozních výdajů, a podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. 195) Přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků. § 3 písm. d) a § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 196) Investičních (kapitálových) výdajů (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) určených k pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku), s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 197) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 198) § 30 odst. 4 tohoto zákona. 199) Peněžní prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 200) § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotky (§ 28 odst. 1 zákona) jsou povinny sestavovat odpisový plán, podle kterého odpisují dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek v průběhu jeho užívání. 201) Dlouhodobý hmotný majetek ve vlastnictví zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí), který se územní příspěvkové organizaci předává k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) tohoto zákona. 202) Jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) podle § 27 odst. 7 písm. b) tohoto zákona a jen k výkonu činnosti, pro kterou je územní příspěvková organizace zřízena. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

466

Zákon č. 250/2000 Sb.

7) Peněžních prostředků fondu investic územních příspěvkových organizací lze použít §31/2 — k financování pořízení a technického zhodnocení203) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku§31/2/a — jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování 204) nehmotného a hmotného majetku, který používají pro svou činnost §31/2/d — k úhradě přijatých investičních úvěrů 205) nebo peněžitých zápůjček206)§31/2/b — k odvodům ve prospěch územního rozpočtu jejich zřizovatele, pokud je uložil §31/2/c. 8) Fond odměn územních příspěvkových organizací se tvoří — z přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření podle odstavce 2 207) — z přijatých peněžitých darů208) účelově určených na platy209)§32/1 203)

Dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, jejichž výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů, a modernizace, jejichž výsledkem je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti. Úpravy počítačových programů a jiných obdobných aplikací, kterými se přidávají nové funkce, a úpravy souborů informací (databází), kterými se přidávají nové informace. 204) § 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Náklady na opravy, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení, a udržování, tj. soustavné činnosti, kterými se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází poruchám a odstraňují drobnější závady, včetně oprav chyb v programovém kódu a soustavného udržování počítačových programů a jiných obdobných aplikací v použitelném stavu (například úprava počítačového programu pro jeho použití v novém operačním systému, nikoli přidání nových funkcí). 205) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 206) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 207) § 32 odst. 1 tohoto zákona. 208) Jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) podle § 27 odst. 7 písm. b) tohoto zákona a jen k výkonu činnosti, pro kterou je územní příspěvková organizace zřízena. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 209) Platy vyplácí územní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů.

467

Rozpočtová pravidla

na základě schválení jejich zřizovatelem§32/2. Z peněžních prostředků fondu odměn územních příspěvkových organizací se hradí odměny zaměstnanců a přednostně případné překročení stanoveného objemu peněžních prostředků na platy. §32/3 9) Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří územní příspěvkové organizace na vrub nákladů základním přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy210) a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a odměny za pracovní pohotovost, a na odměny a ostatní plnění211) za vykonávanou práci.§33/1 Finančním zdrojem jejich fondu kulturních a sociálních potřeb jsou také — přijaté splátky peněžitých zápůjček212) poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté náhrady škod a přijatá pojistná plnění od pojišťoven vztahující se k majetku 213) pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb — přijaté peněžité dary214) určené fondu kulturních a sociálních potřeb — příjmy z operativního pronájmu215) rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz přispívají z fondu kulturních a sociálních potřeb. §33/4

210)

Platy vyplácí územní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 211) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 212) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 213) Vyjma pohledávek. 214) Jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) podle § 27 odst. 7 písm. b) tohoto zákona a jen k výkonu činnosti, pro kterou je územní příspěvková organizace zřízena. Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze. 215) Nájemné a pachtovné. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. § 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu.

468

Zákon č. 250/2000 Sb.

10) Fond kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací se tvoří §33/2; §33/3 — zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem příjmů a výdajů, přičemž vyúčtování skutečné výše základního přídělu se provede při uzávěrce účetnictví předcházející sestavení řádné 216) nebo mimořádné účetní závěrky217)§33/2 — k zajišťování kulturních, sociálních a jiných potřeb a je určen — zaměstnancům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům218) — žákům středních odborných učilišť a učilišť — důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro územní příspěvkovou organizaci219) — jiným fyzickým nebo právnickým220) osobám§33/3. 11) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. 221)§33/5 Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací není právní nárok. §33/6

216)

§ 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy. 217) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů. 218) Například manželům, manželkám, druhům, družkám, registrovaným partnerům nebo partnerkám a nezaopatřeným dětem, včetně dětí svěřených soudem do péče a dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče. 219) Zaměstnavatele. 220) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a jiných územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 221) Peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb lze použít také podle § 33b odst. 4 tohoto zákona k poskytování peněžitých příspěvků na stravování, podle § 34 odst. 1 tohoto zákona k poskytování peněžitých zápůjček a podle § 37 tohoto zákona k poskytování darů.

469

Rozpočtová pravidla

Stravování a stravovací služby územních příspěvkových organizací 1) Stravování zajišťují územní příspěvkové organizace222) ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím stravovacího zařízení jiného subjektu223) pro§33b/1 — zaměstnance v pracovním poměru§33b/1/a — žáky a studenty po dobu jejich činnosti pro územní příspěvkovou organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů§33b/1/b. 2) Ustanovení odstavce 1224) se nepoužije, poskytují-li územní příspěvkové organizace na vrub nákladů z výkonu hlavní225) činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžité příspěvky na stravování, které — náleží zaměstnanci, odpracoval-li za příslušný den alespoň 3 hodiny v místě výkonu práce podle pracovní smlouvy — se poskytují do výše 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platy226) — mohou být částečně hrazeny příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb 227).§33b/4 3) Ve vlastním stravovacím zařízení mohou územní příspěvkové organizace poskytovat stravování také§33b/2; §33b/3 — fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázaly smlouvou o stravování s jiným subjektem228)§33b/3/a — zaměstnancům jiných zaměstnavatelů229), kteří jsou u nich na pracovní cestě nebo jsou pro ně jinak činní §33b/3/b, 222)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. Viz § 39a odst. 7 tohoto zákona. 223) Správce kapitoly státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, právnické (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a jiných územních příspěvkových organizací) nebo fyzické osoby. 224) § 33b odst. 1 tohoto zákona. 225) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. 226) Platy vyplácí územní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 227) § 33 tohoto zákona – Fond kulturních a sociálních potřeb územních příspěvkových organizací. 228) Správcem kapitoly státního rozpočtu, jinou organizační složkou státu, právnickou (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a jiných územních příspěvkových organizací) nebo fyzickou osobou. 229) Správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, právnických (včetně státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a jiných územních příspěvkových organizací) a fyzických osob.

470

Zákon č. 250/2000 Sb.

a v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem také§33b/2 — bývalým zaměstnancům, kteří pro ně pracovali při odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně§33b/2/a — zaměstnancům činným pro ně na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr§33b/2/b. 4) U místně oddělených pracovišť mohou územní příspěvkové organizace zajišťovat stravování odlišně.§33b/5 Náklady stravování a jejich úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou230).§33b/6

230)

Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky ve znění pozdějších předpisů.

471

Rozpočtová pravidla

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí 1) Pro účely tohoto zákona se rozumí§10a/1 — dotacemi peněžní prostředky územního rozpočtu poskytnuté právnickým231) a fyzickým osobám na stanovený účel, s výjimkou příspěvků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 232)§10a/1/b, které stanoví, že — územní příspěvkové organizace233) hospodaří s peněžními prostředky přijatými z územního rozpočtu svého zřizovatele§28/4, přičemž příspěvky na jejich provoz poskytují jejich zřizovatelé zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb §28/7 — fond investic územních příspěvkových organizací se tvoří k financování investičních potřeb234)§31/1 z investičních příspěvků přijatých z územního rozpočtu jejich zřizovatele§31/1/b — návratnými finančními výpomocemi peněžní prostředky územního rozpočtu poskytnuté bezúročně právnickým235) a fyzickým osobám na stanovený účel, které jsou jejich příjemci povinni vrátit ve prospěch územního rozpočtu ve stanovené lhůtě §10a/1/c — finančním vypořádáním§10a/1/d; §10a/1/e dotace§10a/1/d nebo návratné finanční výpomoci§10a/1/e přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a vrácení nepoužitých peněžních prostředků poskytnuté dotace nebo peněžních prostředků poskytnuté návratné finanční výpomoci ve prospěch územního rozpočtu§10a/1/d; §10a/1/e. 2) Dotace a návratné finanční výpomoci mohou poskytovat§10a/1 — územní samosprávné celky236) 231)

Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 232) § 28 odst. 7 a § 31 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. 233) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. Viz § 39a odst. 7 tohoto zákona. 234) Investičních (kapitálových) výdajů (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) určených k pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku), s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 235) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 236) Kraje a obce.

472

Zákon č. 250/2000 Sb.

— městské části237) hlavního města Praha — dobrovolné svazky obcí§10a/1/a.238) 3) Dotace a návratné finanční výpomoci, s výjimkou návratných finančních výpomocí podle zvláštního ustanovení tohoto zákona239)§10a/3, které stanoví, že k dočasnému finančnímu krytí svých potřeb může územní příspěvková organizace získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jen je-li její vrácení zajištěno výnosy běžného rozpočtového roku240), nejpozději však do 31. března následujícího rozpočtového roku241), nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší§34/1, poskytují poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu 242)§10a/3, na účely — stanovené zvláštním právním předpisem243) nebo programem poskytování dotací a návratných finančních výpomocí§10a/2, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí§10a/1 souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory stanovených účelů §10a/1/f — určené žadatelem o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. §10a/2

4) Program poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, který obsahuje alespoň §10c/2 — účely, na které mohou být dotace a návratné finanční výpomoci poskytovány§10c/2/a, důvody jejich podpory§10c/2/b a předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v územním rozpočtu na jejich podporu §10c/2/c — podmínky poskytování dotací a návratných finančních výpomocí§10c/2/i, přičemž v případě dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, státního fondu244) nebo Národního fondu245), musí být podmínky jejich poskytování v souladu s podmínkami, za kterých byly tyto peněžní prostředky poskytnuty §10a/7 237)

Samostatně hospodařící organizační jednotky. Poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí. 239) § 34 odst. 1 tohoto zákona. 240) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 241) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 242) Například § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108 /2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 243) Například § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108 /2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 244) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 245) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 238)

473

Rozpočtová pravidla

— maximální výši poskytovaných dotací a návratných finančních výpomocí v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše poskytovaných dotací§10c/2/d — vzor žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, případně obsah jejích příloh §10c/2/j — lhůtu pro podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §10c/2/f — okruh oprávněných žadatelů o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §10c/2/e — kritéria hodnocení žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §10c/2/g — lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci §10c/2/h, zveřejňuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí246) na úřední desce a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci247) a po dobu nejméně 90 dnů od jeho zveřejnění. §10c/1 5) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje alespoň §10a/3 — název, popřípadě obchodní firmu248), adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou249) osobou — jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li podnikatelem, také identifikační číslo, bylo-li přiděleno§10a/3/a — požadovanou částku poskytované dotace nebo návratné finanční výpomoci §10a/3/b — účel, na který chce žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytovanou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít§10a/3/c — lhůtu, v níž má být účelu podle předchozího bodu 250) dosaženo — lhůty pro navrácení a částky jednotlivých splátek poskytované návratné finanční výpomoci §10a/3/d — je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou 251) osobou, identifikaci§10a/3/f 246)

§ 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. § 10c odst. 2 písm. f) tohoto zákona. 248) § 423 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. 249) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 250) § 10a odst. 3 písm. c) tohoto zákona. 251) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 247)

474

Zákon č. 250/2000 Sb.

— osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo na základě udělené plné moci §10a/3/f/1 — skutečného majitele podle zvláštního právního předpisu252) ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu 253)§10a/3/f/2 — osob, v nichž má účast254) 255), včetně výše této účasti§10a/3/f/3 — její odůvodnění§10a/3/e — seznam případných příloh§10a/3/g — den jejího vyhotovení, podpis osoby zastupující žadatele o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc§10a/3/h. 6) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje alespoň §10a/5 — název, adresu sídla a identifikační číslo poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí §10a/5/a — název, popřípadě obchodní firmu256), adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou257) osobou — jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li podnikatelem, také identifikační číslo, bylo-li přiděleno§10a/5/b — číslo účtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí a číslo účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, anebo způsob, jakým bude poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta §10a/5/c 252)

Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů ve znění pozdějších předpisů. Je-li žadatel o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, identifikací všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy. 254) Podíl. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 255) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 256) § 423 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. 257) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. 253)

475

Rozpočtová pravidla

— částku poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo částku, do jejíž výše může být poskytovaná dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a v případě — dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, státního fondu258) nebo Národního fondu259), jejich výši a finanční zdroj jejich krytí — dotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí §10a/5/d — účel, na který je poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc určena §10a/5/e — lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo §10a/5/f — lhůty pro navrácení a částky jednotlivých splátek poskytnuté návratné finanční výpomoci §10a/5/g — lhůtu pro finanční vypořádání poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, v jehož prospěch mají být nepoužité peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo peněžní prostředky poskytnuté návratné finanční výpomoci vráceny §10a/5/j — podmínky, které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci v souvislosti s jejím použitím splnit§10a/5/h — případné jiné podmínky související s účelem, na který je poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc určena, a které musí příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit§10a/5/i — povinnosti při přeměně nebo zrušení s likvidací, je-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou §10a/5/k

— den jejího podpisu smluvními stranami a jejich podpisy§10a/5/l. 7) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit §10a/6; §10a/8 — že nesplnění podmínek podle ustanovení odstavce 6260)§10a/6, které stanoví, že veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace obsahuje§10a/5 případné jiné podmínky související s účelem, na který je poskytnutá dotace určena, které musí příjemce poskytnuté dotace splnit§10a/5/i, bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků, přičemž uvede pevnou částku, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod za porušení rozpočtové kázně stanoven z částky poskytnuté dotace, v souvislosti s jejímž použitím byla porušena rozpočtová kázeň §10a/6 — výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální a jejichž výše nemusí být prokazována, stanov ené§10a/8 — procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných výdajů nebo nákladů §10a/8/a — pevnou částkou pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část §10a/8/c — na základě jednotkových nákladů §10a/8/b. 258)

§ 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 260) § 10a odst. 5 písm. i) tohoto zákona. 259)

476

Zákon č. 250/2000 Sb.

8) Uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky zveřejní§10d/1; §10d/2 poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí261) na úřední desce§10d/1 a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí§10d/2 způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od jejich uzavření. Uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí být včetně jejích dodatků zveřejněna nejméně 3 roky od jejího zveřejnění §10d/1; §10d/2. 9) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do 50 000 Kč se nezveřejňuje, bude-li však uzavřením jejího dodatku poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, zveřejní ji včetně dodatku§10d/1; §10d/2 poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí262) na úřední desce§10d/1 a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí§10d/2 způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uzavření dodatku §10d/1; §10d/2. 10) Jestliže povinně zveřejňovaná veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo její dodatek obsahuje informace, které jsou podle zvláštního právního předpisu263) vyloučeny ze zpřístupnění, zveřejní se bez informací vyloučených ze zpřístupnění, včetně uvedení důvodu jejich vyloučení. Ze zpřístupnění jsou vyloučeny údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské un ie264).§10d/3 11) Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci pozastavit až do výše předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle zvláštního ustanovení tohoto zákona265)§22/5, které stanoví, že o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále rozhoduje §22/9; §22/11 — v samostatné působnosti§22/9 — u kraje krajský úřad§22/9/d 261)

§ 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. 263) Například zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. 264) Například čl. 111 a čl. 112 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, čl. 3 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce, čl. 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013,o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, a obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu. 265) § 22 odst. 9 nebo 11 tohoto zákona. 262)

477

Rozpočtová pravidla

— u hlavního města Praha Magistrát hlavního města Praha §22/9/c — u městské části266) hlavního města Praha úřad městské části hlavního města Praha §22/9/b — u jiné obce obecní úřad§22/9/a — u dobrovolného svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem dobrovolného svazku obcí §22/11/a — v případě peněžních prostředků poskytnutých z územního rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad §22/11/b, odvod za porušení rozpočtové kázně neuloží, poskytne poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí pozastavené peněžní prostředky příjemci poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci.§22/5 12) Poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí vyzve písemně příjemce poskytnuté dotace — k provedení opatření k nápravě ve stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění267), že příjemce poskytnuté dotace porušil méně závažnou podmínku podle odstavce 7268), v jejímž případě poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem za porušení rozpočtové kázně, než kolik činí celková částka poskytnuté dotace, a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě — k vrácení poskytnuté dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce poskytnuté dotace, v jejímž případě nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě — porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byla dotace poskytnuta — nedodržel účel poskytnuté dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta. V rozsahu, v jakém příjemce poskytnuté dotace provedl opatření k nápravě nebo vrátil poskytnutou dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě ani výzva k vrácení poskytnuté dotace nebo její části ale není pro příjemce poskytnuté dotace závazná.§22/6 13) O postupu podle odstavce 12269) informuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem orgán příslušný podle zvláštního ustanovení tohoto zákona270)§22/6, které stanoví, že o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále rozhoduje§22/9; §22/11 — v samostatné působnosti§22/9 — u kraje krajský úřad§22/9/d 266)

Samostatně hospodařící organizační jednotky. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 268) § 10a odst. 6 tohoto zákona. 269) § 22 odst. 6 tohoto zákona. 270) § 22 odst. 9 nebo 11 tohoto zákona. 267)

478

Zákon č. 250/2000 Sb.

— u hlavního města Praha Magistrát hlavního města Praha §22/9/c — u městské části271) hlavního města Praha úřad městské části hlavního města Praha §22/9/b — u jiné obce obecní úřad§22/9/a — u dobrovolného svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem dobrovolného svazku obcí §22/11/a — v případě peněžních prostředků poskytnutých z územního rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad §22/11/b, jakož i o tom, zda příjemce poskytnuté dotace výzvě vyhověl.§22/6 14) Nevyhoví-li poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, že jeho žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebylo vyhověno a důvod jejímu nevyhovění. §10a/4 15) Spory z právních poměrů při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí rozhoduje podle správního řádu §10b/1 — Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha §10b/1/a — v přenesené působnosti§10b/1/b; §10b/1/c — krajský úřad, je-li jednou ze smluvních stran obec, která se nachází v jeho územním obvodu, nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha a který má v jeho územním obvodu sídlo§10b/1/b — Magistrát hlavního města Praha, je-li jednou ze smluvních stran městská část272) hlavního města Praha§10b/1/c. 16) Úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Praha plní ve vztahu k povinnostem podle odstavce 15273) Ministerstvo financí.§10b/2 Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 15 nelze podat odvolání ani rozklad. §10b/3 17) Nestanoví-li zvláštní právní předpis274) jinak, není na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí právní nárok. §10a/2

271)

Samostatně hospodařící organizační jednotky. Samostatně hospodařící organizační jednotka. 273) § 10b odst. 1 tohoto zákona. 274) Například § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108 /2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 272)

479

Rozpočtová pravidla

Hodnocení plnění veřejných rozpočtů 1) Pro zahrnutí rozpočtových příjmů a výdajů do plnění územního rozpočtu územních samosprávných celků275) a dobrovolných svazků obcí v rozpočtovém roce276) je rozhodující okamžik připsání nebo odepsání peněžních prostředků na účtech§18/3, přičemž na plnění277) smluv, která se uskuteční až v následujícím rozpočtovém roce278) mohou být přijímány nebo poskytovány zálohy279) a závdavky280).§18/4 2) Do plnění územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se zahrnují jen takové rozpočtové příjmy, které byly skutečně přijaty, respektive takové transakce, které byly uskutečněny v rozpočtovém roce.§18/1 Do plnění rozpočtových výdajů se zahrnuje jen takové čerpání peněžních prostředků, které se uskutečnilo v rozpočtovém roce. §18/2 3) Kompenzačními transakcemi se do údajů o plnění územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí zařazují vrácené§21/1 — přijaté zálohy a závdavky a neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě rozpočtových příjmů téhož rozpočtového roku §21/1/a — poskytnuté zálohy a závdavky a neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě rozpočtových výdajů téhož rozpočtového roku §21/1/b. 275)

Krajů a obcí. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 277) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 278) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 279) § 1807 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. 280) § 1808 a § 1809 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí bylo vydáno dvojnásobně tolik, nebo aby dlužník dluh splnil, anebo náhradu škody, není-li splnění dluhu možné. Dala-li strana závdavek a zároveň bylo ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení, odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek přijala, vydá druhé straně dvojnásobně tolik. 276)

480

Zákon č. 250/2000 Sb.

4) Podle odstavce 3281) se postupuje také§21/2 — dojde-li v běžném rozpočtovém roce282) k vzájemné náhradě uskutečněných rozpočtových výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou283)§21/2/a — jestliže územní rozpočet územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí zprostředkovává vztahy mezi veřejným rozpočtem vyššího stupně a veřejnými rozpočty nižších stupňů§21/2/b. 5) Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí stanoví časovou použitelnost dotací a příspěvků poskytovaných z jejich územního rozpočtu, a to zpravidla na období do konce běžného rozpočtového roku284) nebo i v pozdějším termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytovaných peněžních prostředků.§18/5

281)

§ 21 odst. 1 tohoto zákona. Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 283) § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 284) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 282)

481

Rozpočtová pravidla

Závěrečný účet 1) Po skončení rozpočtového roku285) se údaje o ročním finančním hospodaření územních samosprávných celků286) a dobrovolných svazků obcí souhrnně sestavují v závěrečném účtu§17/1, který obsahuje údaje o — plnění rozpočtových příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby 287) — hospodaření s majetkem288) a jiných transakcích, včetně tvorby a použití peněžních fondů 289), a to v tak podrobném členění, aby bylo možné jejich finanční hospodaření zhodnotit včetně finančního hospodaření jimi zřízených290) nebo založených právnických291) osob§17/2. 2) Součástí závěrečného účtu je i vyúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem, státními fondy292), s Národním fondem293), územními rozpočty územních samosprávných celků a jinými veřejnými rozpočty a k finančnímu hospodaření jiných osob. §17/3 3) Návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření 294) zveřejňují§17/6; §39/9 — územní samosprávné celky§17/6 a dobrovolné svazky obcí§39/9 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §17/6; §39/9 — územní samosprávné celky na úřední desce§17/6 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/9, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů územního rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek295) druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření, nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§17/6; §39/9 zastupitelstva územního samosprávného celku§17/6 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/9. Zveřejnění návrhu závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané§17/6; §39/9 územního samosprávného cel285)

§ 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Krajů a obcí. 287) § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 288) Včetně pohledávek. 289) § 5 tohoto zákona – Peněžní fondy. 290) Nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele). 291) Včetně dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací. 292) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 293) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 294) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 295) Rozpočtových tříd. 286)

482

Zákon č. 250/2000 Sb.

ku§17/6 a členských obcí dobrovolného svazku obcí§39/9 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání§17/6; §39/9 zastupitelstva územního samosprávného celku§17/6 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí §39/9. 4) Součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí je i zpráva o výsledku přezkoumání finančního hospodaření 296).§17/5 Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením §17/7 — souhlasu s celoročním finančním hospodařením bez výhrad§17/7/a — souhlasu s celoročním finančním hospodařením s výhradami, na základě kterých přijme územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a vyvodí přitom závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily škodu§17/7/b. 5) Schválený závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření zveřejní§17/8; §39/10 územní samosprávné celky§17/8 a dobrovolné svazky obcí§39/10 na svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu. Zároveň§17/8; §39/10 územní samosprávné celky na úřední desce§17/8 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/10 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy. Tímto způsobem musí být schválený závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření zveřejněn až do okamžiku zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok 297)§17/8; §39/10. 6) Dobrovolné svazky obcí předkládají schválený závěrečný účet zastupitelstvům členských obcí neprodleně po jeho schválení příslušným orgánem dobrovolného svazku obcí.§39/11

296) 297)

§ 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona.

483

Rozpočtová pravidla

Finanční kontrola a porušení rozpočtové kázně 1) Územní samosprávné celky298) a dobrovolné svazky obcí§15/1; §15/2; §17/4; §25/10; §27/11 provádí po celý rozpočtový rok299) kontrolu svého finančního hospodaření podle zvláštního právního předpisu 300)§15/1, a dále§15/1; §15/2; §25/10; §27/11 — kontrolují hospodaření se svěřeným majetkem301) a s peněžními prostředky jimi zřízených územních organizačních složek302)§25/10 — provádí kontrolu finančního hospodaření jimi zřízených303) územních příspěvkových organizací§27/11 — provádí finanční kontrolu jimi zřízených nebo založených právnických 304) osob§15/2. Své finanční hospodaření za uplynulý rozpočtový rok305) jsou povinny nechat si přezkoumat v souladu se zvláštním právním předpisem306).§17/4 Kontrolu hospodaření s majetkem307) dobrovolných svazků obcí včetně jejich peněžních prostředků provádí orgány k tomu určené stanovami. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládají dobrovolné svazky obcí zastupitelstvům členských obcí. §39/8 2) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků přijatých formou dotace nebo návratné finanční výpomoci z územního rozpočtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí 308).§22/1 3) Za neoprávněné použití peněžních prostředků se považuje — použití peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem309), veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci310) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie§22/2 298)

Kraje a obce. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 300) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 301) Majetek (včetně pohledávek) ve vlastnictví zřizovatele, který se územní organizační složce (samostatně hospodařící organizační jednotce) předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití podle § 26 písm. e) tohoto zákona. 302) Samostatně hospodařících organizačních jednotek. 303) Nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele). 304) Včetně dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací. 305) Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 306) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 307) Včetně pohledávek. 308) § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec), městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha nebo dobrovolný svazek obcí. 309) Například také § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 310) § 10d tohoto zákona – Veřejnoprávní smlouvy o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí. 299)

484

Zákon č. 250/2000 Sb.

— porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, stanovené právním předpisem311), veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie §22/2/a , k němuž došlo§22/2/a; §22/2/b — před připsáním peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a které k okamžiku jejich připsání trvá, přičemž okamžik připsání peněžních prostředků se považuje za okamžik porušení rozpočtové kázně §22/2/b — po připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §22/2/a, anebo neprokáže-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, jak byly peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci použity§22/2/c. Okamžikem porušení rozpočtové kázně je také okamžik, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity, nebo okamžik jejich připsání ve prospěch účtu příjemce dotace poskytnuté zpětně. §22/2 4) Zadržením peněžních prostředků je porušení povinnosti vrácení peněžních prostředků ve stanoveném termínu, přičemž okamžikem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě okamžik následující po dni, ve kterém marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků.§22/3 5) Územní příspěvkové organizace312) se porušení rozpočtové kázně dopustí tím, že§28/10 — použijí peněžní prostředky, které obdrží z územního rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem §28/10/a — použijí provozní peněžní prostředky na účely, na které měly být použity peněžní prostředky jejich peněžních fondů 313)§28/10/d — použijí peněžní prostředky svých peněžních fondů na jiné účely nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis§28/10/c — převedou ve prospěch svých peněžních fondů více peněžních prostředků, než stanoví tento zákon nebo rozhodl jejich zřizovatel §28/10/b — překročí stanovený nebo přípustný objem peněžních prostředků na platy 314) a do 31. prosince to nekryjí ze svého fondu odměn §28/10/e — neprovedou odvod podle zvláštního ustanovení tohoto zákona315)§28/10/f, které stanoví, že zřizovatelé mohou jimi zřízeným územním příspěvkovým organizacím ukládat odvody ve prospěch svých územních rozpočtů, jestliže §28/9 — jejich plánované výnosy překračují plánované náklady, a to jako závazný ukazatel územního rozpočtu §28/9/a 311)

Například také § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 312) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. Viz § 39a odst. 7 tohoto zákona. 313) § 29 tohoto zákona – Peněžní fondy územních příspěvkových organizací. 314) Platy vyplácí územní příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a jiné odměny jsou plně hrazeny z příspěvků na provoz poskytovaných jejich zřizovateli (územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí) nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Platem není peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. – zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. 315) § 28 odst. 9 tohoto zákona.

485

Rozpočtová pravidla

— jejich finanční zdroje jsou větší, než potřeba jejich užití podle rozhodnutí zřizovatele §28/9/b, ve lhůtě stanovené jejich zřizovatelem§28/10/f. 6) Ustanovení odstavce 5316) se nevztahuje na porušení rozpočtové kázně při hospodaření s peněžními prostředky přijatými z územního rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, státního fondu317) nebo z Národního fondu318) za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytl právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 319).§28/13

316)

§ 28 odst. 10 tohoto zákona. § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 318) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 319) § 22 tohoto zákona – Porušení rozpočtové kázně. 317)

486

Zákon č. 250/2000 Sb.

Odvody za porušení rozpočtové kázně a penále 1) Povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně má každá osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, ve prospěch územního rozpočtu, ze kterého jí byly peněžní prostředky poskytnuty podle zvláštního ustanovení tohoto zákona320)§22/4, které stanoví, že porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků přijatých formou dotace nebo návratné finanční výpomoci z územního rozpočtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí 321)§22/1. 2) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí — při neoprávněném použití peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona322)§22/5, které stanoví, že za neoprávněné použití peněžních prostředků se považuje§22/2 porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, stanovené právním předpisem323), veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci324) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie §22/2/a, k němuž došlo§22/2/a; §22/2/b — před připsáním peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a které k okamžiku jejich připsání trvá§22/2/b — po připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci §22/2/a, částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům, ledaže se na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace uloží v případě porušení méně závažné povinnosti nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního ustanovení tohoto zákona325)§22/5, které stanoví, že ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí stanovit, že nesplnění podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona326) bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků, přičemž uvede pevnou částku, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod za porušení rozpočtové kázně stanoven z částky poskytnuté dotace, v souvislosti s jejímž použitím byla porušena roz320)

§ 22 odst. 1 tohoto zákona. § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec), městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha nebo dobrovolný svazek obcí. 322) § 22 odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto zákona. 323) Například také § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 324) § 10d tohoto zákona – Veřejnoprávní smlouvy o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí. 325) § 10a odst. 6 tohoto zákona. 326) § 10a odst. 5 písm. i) tohoto zákona. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace obsahuje případné jiné podmínky související s účelem, na který je poskytnutá dotace určena, které musí příjemce poskytnuté dotace splnit. 321)

487

Rozpočtová pravidla

počtová kázeň§10a/6, přičemž nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace jinak, odvody za porušení rozpočtové kázně v případě porušení několika méně závažných povinností se sčítají — při neoprávněném použití peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona327)§22/5, které stanoví, že za neoprávněné použití peněžních prostředků se považuje použití peněžních prostředků, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem328), veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci329) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie§22/2, anebo neprokáže-li příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, jak byly peněžní prostředky poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci použity§22/2/c, anebo při zadržení peněžních prostředků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona330)§22/5, které stanoví, že zadržením peněžních prostředků je porušení povinnosti vrácení peněžních prostředků ve stanoveném termínu§22/3, částku odpovídající neoprávněně použitým nebo zadrženým peněžním prostředkům.§22/5 3) Odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých k okamžiku porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně přihlédne orgán příslušný podle odstavce 6331) k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace nebo návratné finanční výpomoci a v rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně případně uvede, že za porušení rozpočtové kázně bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem za porušení rozpočtové kázně a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně, při kterém může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí332) poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci pozastavit až do výše předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně.§22/5 4) Při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek333), při jejichž porušení, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci334) jinak, se odvod za porušení rozpočtové kázně uloží ve výši nejzávažnějšího porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek.§22/5 327)

§ 22 odst. 2 věta první nebo písm. c) tohoto zákona. Například také § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 329) § 10d tohoto zákona – Veřejnoprávní smlouvy o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí. 330) § 22 odst. 3 tohoto zákona. 331) § 22 odst. 9 nebo 11 tohoto zákona. 332) § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec), městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha nebo dobrovolný svazek obcí. 333) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. 334) § 10d tohoto zákona – Veřejnoprávní smlouvy o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí. 328)

488

Zákon č. 250/2000 Sb.

5) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 ‰ z částky vyměřeného odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše vyměřeného odvodu. Penále — se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně — podle zvláštního ustanovení tohoto zákona335)§22/8, které stanoví, že za neoprávněné použití peněžních prostředků se považuje§22/2 porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, stanovené právním předpisem336), veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie§22/2/a, k němuž došlo§22/2/a; §22/2/b před připsáním peněžních prostředků ve prospěch účtu příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a které k okamžiku jejich připsání trvá§22/2/b, se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci odvod za porušení rozpočtové kázně na základě platebního výměru uhradit, do dne, kdy byly peněžní prostředky odvedeny nebo v případě návratných finančních výpomocí vráceny ve prospěch účtu poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí. Pokud poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí rozhodl podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 337)§22/8 , které stanoví, že při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutí peněžních prostředků pozastavit až do výše předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně§22/5, počítá se penále z částky, kterou je příjemce poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci povinen odvést. §22/8 6) O uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále rozhoduje §22/9; §22/11 — v samostatné působnosti§22/9 — u kraje krajský úřad §22/9/d, jehož rozhodnutí přezkoumává v řízení o odvolání Ministerstvo financí §22/10 — u hlavního města Praha Magistrát hlavního města Praha§22/9/c, jehož rozhodnutí přezkoumává v řízení o odvolání Ministerstvo financí §22/10

— u městské části338) hlavního města Praha úřad městské části hlavního města Praha§22/9/b, jehož rozhodnutí přezkoumává v řízení o odvolání v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Praha podle zvláštního právního předpisu 339)§22/10 — u jiné obce obecní úřad§22/9/a, jehož rozhodnutí přezkoumává v řízení o odvolání v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu340)§22/10, 335)

§ 22 odst. 2 písm. b) tohoto zákona. Například také § 160 až § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. 337) § 22 odst. 5 věta osmá tohoto zákona. 338) Samostatně hospodařící organizační jednotky. 339) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 340) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů. 336)

489

Rozpočtová pravidla

přičemž správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále z hlediska jeho souladu s právními předpisy a může jej — zrušit a řízení o odvolání zastavit — zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který jej vydal, anebo odvolání zamítnout a rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále potvrdit §22/10 — u dobrovolného svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem dobrovolného svazku obcí§22/11/a, jehož rozhodnutí přezkoumává v řízení o odvolání v přenesené působnosti krajský úřad příslušný podle sídla dobrovolného svazku obcí §22/12 — v případě peněžních prostředků poskytnutých z územního rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad §22/11/b. 7) Prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti porušitele rozpočtové kázně§22/14 — v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále uloženého podle zvláštního ustanovení odstavce 6341) poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí, který o tom rozhoduje stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků §22/14/a — v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále uloženého podle zvláštního ustanovení odstavce 6342) Generální finanční ředitelství, přičemž žádost se v tomto případě podává prostřednictvím finančního úřadu, který odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále uložil§22/14/b. 8) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále podle odstavce 7343) lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru úřadu nebo orgánu, kterým odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále vyměřil, avšak tato lhůta neběží ode dne§22/15 — podání návrhu na povolení obnovy řízení nebo zahájení obnoveného řízení podle daňového řádu344) do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení §22/15/a — zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení §22/15/b — zahájení řízení podle soudního řádu správního345) o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti §22/15/c. 341)

§ 22 odst. 9 a § 22 odst. 11 písm. a) tohoto zákona. § 22 odst. 11 písm. b) tohoto zákona. 343) § 22 odst. 14 tohoto zákona. 344) Zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů. 345) Zákon č. 150/2002 Sb. – soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. 342)

490

Zákon č. 250/2000 Sb.

9) Při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále se postupuje podle zvláštního právního předpisu346) a porušitelé rozpočtové kázně mají při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.§22/16 Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále lze uložit do 10 let od 1. ledna rozpočtového roku 347) následujícího po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k porušení rozpočtové kázně. §22/13 10) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.§22/7 Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. §22/8 11) Informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně poskytují na vyžádání §22/17; §22/18 — poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí orgánům oprávněným ke kontrole poskytnutých peněžních prostředků §22/17 — orgány Finanční správy České republiky správním orgánům, které rozhodly o poskytnutí peněžních prostředků z územního rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti §22/18. 12) Odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši neoprávněně použitých peněžních prostředků uloží územní příspěvkové organizaci její zřizovatel348) ve prospěch svého územního rozpočtu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.§28/11 Z důvodu zamezení tvrdosti jej může na základě písemné žádosti územní příspěvkové organizace podané do 1 roku od jeho uložení snížit nebo prominout. §28/12 13) Ustanovení odstavce 12349) se nevztahuje na porušení rozpočtové kázně při hospodaření s peněžními prostředky přijatými z územního rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, státního fondu350) nebo z Národního fondu351) za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytl právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 352).§28/13

346)

Zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 348) Kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. 349) § 28 odst. 11 a 12 tohoto zákona. 350) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 351) § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 352) § 22 tohoto zákona – Porušení rozpočtové kázně. 347)

491

Rozpočtová pravidla

Přestupky 1) Územní samosprávné celky353), městské části354) hlavního města Praha a dobrovolné svazky obcí se dopustí přestupku tím, že §22a/1; §22a/2; §22a/3 — nezpracují návrh územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 355)§22a/1/f; §22a/2/c; §22a/3/a, které stanoví, že — návrh územního rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný§4/4, a to v členění podle rozpočtové skladby356)§12/1 — pokud se§11/2; §39/3 územní samosprávné celky§11/2 a dobrovolné svazky obcí§39/3 podílí na realizaci programů nebo projektů357) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, musí jejich územní rozpočet na příslušný rozpočtový rok358) obsahovat stanovený objem peněžních prostředků účelově určených na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie §11/2; §39/3 — nezveřejní návrh územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona359)§22a/2/d; §22a/3/d, které stanoví, že návrh územního rozpočtu zveřejňují§11/3; §39/6 — územní samosprávné celky§11/3 a dobrovolné svazky obcí§39/6 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §11/3; §39/6 — územní samosprávné celky na úřední desce§11/3 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/6, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích územního rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek360) druhového třídění rozpočtové skladby§11/3; §39/6, a s oznámením, kde je návrh územního rozpočtu územního samosprávného celku zveřejněn a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy§11/3, nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§11/3; §39/6 zastupitelstva územního samosprávného celku§11/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/6, přičemž zveřejnění návrhu územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného územního rozpočtu a připomínky k návrhu územního rozpočtu mohou občané§11/3; §39/6 územního samosprávného celku§11/3 a členských obcí dobrovolného svazku obcí §39/6 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění§11/3; §39/6 353)

Kraje a obce. Samostatně hospodařící organizační jednotky. 355) § 11 odst. 2, § 12 odst. 1 a § 39 odst. 3 tohoto zákona. 356) § 2 odst. 3 tohoto zákona. Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. 357) Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 358) § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. 359) § 11 odst. 3 a § 39 odst. 6 tohoto zákona. 360) Rozpočtových tříd. 354)

492

Zákon č. 250/2000 Sb.

— neprovedou rozpis schváleného územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona361)§22a/1/g, které stanoví, že neprodleně po schválení návrhu územního rozpočtu zastupitelstvem územního samosprávného celku a příslušným orgánem dobrovolného svazku obcí se provádí rozpis schváleného územního rozpočtu§14/1 v členění podle rozpočtové skladby§14/3, jehož součástí je sdělení závazných ukazatelů schváleného územního rozpočtu subjektům, které jsou povinny se jimi řídit §14/2 — nezveřejní schválený územní rozpočet podle zvláštního ustanovení tohoto zákona362)§22a/2/e; §22a/3/e, které stanoví, že schválený územní rozpočet zveřejní§11/4; §39/7 územní samosprávné celky§11/4 a dobrovolné svazky obcí§39/7 na svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu a zároveň§11/4; §39/7 územní samosprávné celky na úřední desce§11/4 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/7 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy, přičemž tímto způsobem musí být schválený územní rozpočet zveřejněn až do okamžiku zveřejnění územního rozpočtu následujícího rozpočtového roku363), alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen §11/4; §39/7 — nezpracují střednědobý výhled územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona364)§22a/1/a, které stanoví, že finanční hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se řídí jejich ročním územním rozpočtem a střednědobým výhledem územního rozpočtu§2/1 — nezveřejní návrh střednědobého výhledu územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona365)§22a/2/a; §22a/3/b, které stanoví, že návrh střednědobého výhledu územního rozpočtu zveřejňují §3/3; §39/4 — územní samosprávné celky§3/3 a dobrovolné svazky obcí§39/4 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §3/3; §39/4 — územní samosprávné celky na úřední desce§3/3 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/4, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o rozpočtových příjmech a výdajích v jednotlivých letech a dlouhodobých pohledávkách a závazcích§3/3; §39/4, a s oznámením, kde je návrh střednědobého výhledu územního rozpočtu územního samosprávného celku zveřejněn a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy §3/3, nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§3/3; §39/4 zastupitelstva územního samosprávného celku§3/3 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/4, přičemž zveřejnění návrhu střednědobého výhledu územního rozpočtu musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného střednědobého výhledu územního rozpočtu a připomínky k návrhu střednědobého výhledu územního rozpočtu mohou 361)

§ 14 tohoto zákona. § 11 odst. 4 a § 39 odst. 7 tohoto zákona. 363) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 364) § 2 odst. 1 tohoto zákona. 365) § 3 odst. 3 a § 39 odst. 4 tohoto zákona. 362)

493

Rozpočtová pravidla

občané§3/3; §39/4 územního samosprávného celku§3/3 a členských obcí dobrovolného svazku obcí§39/4 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění§3/3; §39/4 — nezveřejní schválený střednědobý výhled územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona366)§22a/2/b; §22a/3/c, které stanoví, že schválený střednědobý výhled územního rozpočtu zveřejní§3/4; §39/5 územní samosprávné celky§3/4 a dobrovolné svazky obcí§39/5 na svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu a zároveň§3/4; §39/5 územní samosprávné celky na úřední desce§3/4 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/5 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy, přičemž tímto způsobem musí být schválený střednědobý výhled územního rozpočtu zveřejněn až do okamžiku zveřejnění nového střednědobého výhledu územního rozpočtu §3/4; §39/5 — nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria podle zvláštního ustanovení tohoto zákona367)§22a/2/f; §22a/3/f, které stanoví, že pravidla rozpočtového provizoria zveřejní§13/6; §13/7 územní samosprávné celky na svých internetových stránkách§13/6 a dobrovolné svazky obcí na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách členských obcí§13/7 nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který byla schválena, a zároveň§13/6; §13/7 územní samosprávné celky na úřední desce§13/6 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§13/7 oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jejich listinné formy, přičemž — tímto způsobem musí být schválená pravidla rozpočtového provizoria zveřejněna až do okamžiku zveřejnění schváleného územního rozpočtu na rozpočtový rok, na který byla schválena §13/6; §13/7 — při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen územní rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení §13/6 — nehospodaří v souladu s pravidly rozpočtového provizoria podle zvláštního ustanovení tohoto zákona368)§22a/1/d, které stanoví, že není-li návrh územního rozpočtu schválen před 1. lednem rozpočtového roku, hospodaří územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí až do okamžiku jeho schválení podle pravidel rozpočtového provizoria§13/1, přičemž pravidly rozpočtového provizoria se řídí finanční hospodaření územního samosprávného celku i v období pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen návrh územního rozpočtu, podle zvláštního právního předpisu 369)§13/2 366)

§ 3 odst. 4 a § 39 odst. 5 tohoto zákona. § 13 odst. 6 a 7 tohoto zákona. 368) § 13 odst. 1 a 2 tohoto zákona. 369) § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 82 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 107 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 367)

494

Zákon č. 250/2000 Sb.

— neprovedou změny schváleného územního rozpočtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona370)§22a/1/e, které stanoví, že změny územního rozpočtu se provádí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti, přičemž rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i v případě změn finančních vztahů k jinému rozpočtu, změn závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku§16/2, a provádí se před provedením rozpočtově nezajištěných výdajů, avšak po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při — peněžitém plnění371) uloženém pravomocným rozhodnutím — obdržení dotace před koncem rozpočtového roku — živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek 372), nebo jestliže se jedná o peněžní prostředky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 373)§16/4 — nezveřejní rozpočtové opatření podle zvláštního ustanovení tohoto zákona374)§22a/2/g; §22a/3/g, které stanoví, že každé rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávné celky na svých internetových stránkách a dobrovolné svazky obcí na svých internetových stránkách nebo na internetových stránkách členských obcí do 30 dnů od jeho schválení a zároveň územní samosprávné celky na úřední desce a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí oznámí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy, přičemž tímto způsobem musí být schválené rozpočtové opatření zveřejněno po dobu zveřejnění schváleného územního rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením dotčen §16/5 — nezveřejní program poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle zvláštního ustanovení tohoto zákona375)§22a/1/b, které stanoví, že program poskytování dotací a návratných finančních výpomocí zveřejňuje poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí 376) na úřední desce a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci377) a po dobu nejméně 90 dnů od jeho zveřejnění§10c/1 370)

§ 16 odst. 2 a 4 tohoto zákona. Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkone m). 372) Vyjma pohledávek. 373) § 28 odst. 15 tohoto zákona. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, zprostředkovává územní rozpočet (§ 4 tohoto zákona) zřizovatele (územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí) územní příspěvkové organizace její vztah ke státnímu rozpočtu nebo k Národnímu fondu, a jde-li o územní příspěvkovou organizaci zřízenou nebo řízenou (vykonává-li funkci zřizovatele) obcí, také k územnímu rozpočtu kraje. 374) § 16 odst. 5 tohoto zákona. 375) § 10c odst. 1 tohoto zákona. 376) § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. 377) § 10c odst. 2 písm. f) tohoto zákona. 371)

495

Rozpočtová pravidla

— nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně jejích dodatků podle zvláštního ustanovení tohoto zákona378)§22a/1/c, které stanoví, že — uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky zveřejní§10d/1; §10d/2 poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí379) na úřední desce§10d/1 a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí§10d/2 způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od jejich uzavření, přičemž uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí být včetně jejích dodatků zveřejněna nejméně 3 roky od jejího zveřejnění §10d/1; §10d/2 — veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do 50 000 Kč se nezveřejňuje, bude-li však uzavřením jejího dodatku poskytnutá dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, zveřejní ji včetně dodatku§10d/1; §10d/2 poskytovatel dotací a návratných finančních výpomocí380) na úřední desce§10d/1 a dobrovolný svazek obcí na úředních deskách členských obcí §10d/2 způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uzavření dodatku §10d/1; §10d/2 — nezveřejní návrh závěrečného účtu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona381)§22a/2/h; §22a/3/h, které stanoví, že návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření 382) zveřejňují§17/6; §39/9 — územní samosprávné celky§17/6 a dobrovolné svazky obcí§39/9 na svých internetových stránkách, a to v úplném znění §17/6; §39/9 — územní samosprávné celky na úřední desce§17/6 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/9, a to i v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů územního rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek383) druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření, nejméně 15 dnů před zahájením jeho projednávání na zasedání§17/6; §39/9 zastupitelstva územního samosprávného celku§17/6 a příslušného orgánu dobrovolného svazku obcí§39/9, přičemž zveřejnění návrhu závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření musí trvat až do okamžiku zveřejnění schváleného závěrečného účtu a připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané§17/6; §39/9 územního samosprávného celku§17/6 a členských obcí dobrovolného svazku obcí§39/9 uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění§17/6; §39/9 — nezveřejní závěrečný účet podle zvláštního ustanovení tohoto zákona384)§22a/2/i; §22a/3/i, které stanoví, že schválený závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření zveřejní§17/8; §39/10 územní samosprávné celky§17/8 a dobrovolné svazky obcí§39/10 na 378)

§ 10d odst. 1 a 2 tohoto zákona. § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. 380) § 10a odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Územní samosprávný celek (kraj nebo obec) nebo městská část (samostatně hospodařící organizační jednotka) hlavního města Praha. 381) § 17 odst. 6 a § 39 odst. 9 tohoto zákona. 382) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 383) Rozpočtových tříd. 384) § 17 odst. 8 a § 39 odst. 10 tohoto zákona. 379)

496

Zákon č. 250/2000 Sb.

svých internetových stránkách do 30 dnů od okamžiku schválení jeho návrhu a zároveň§17/8; §39/10 územní samosprávné celky na úřední desce§17/8 a dobrovolné svazky obcí na úředních deskách členských obcí§39/10 oznámí, kde je zveřejněn v elektronické formě a kde je možné nahlédnout do jeho listinné formy, přičemž tímto způsobem musí být schválený závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání finančního hospodaření zveřejněn až do okamžiku zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok 385)§17/8; §39/10 — neprovádí kontrolu svého finančního hospodaření podle zvláštního ustanovení tohoto zákona386)§22a/1/h, které stanoví, že územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí provádí po celý rozpočtový rok kontrolu svého finančního hospodaření podle zvláštního právního předpisu387)§15/1 — nezajistí přezkoumání svého finančního hospodaření za uplynulý rozpočtový rok388) podle zvláštního ustanovení tohoto zákona389)§22a/1/i, které stanoví, že své finanční hospodaření za uplynulý rozpočtový rok jsou územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí povinny nechat si přezkoumat v souladu se zvláštním právním předpisem 390)§17/4. 2) Za přestupek podle odstavce 1391) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. §22a/4 3) Přestupky podle tohoto zákona projednává §22b/1; §22b/2 — Ministerstvo financí v případě přestupků krajů, hlavního města Praha nebo dobrovolných svazků obcí, jejichž členem je hlavní město Praha§22b/2 — v přenesené působnosti — krajský úřad v případě přestupků obcí, které se nachází v jeho územním obvodu, nebo dobrovolných svazků obcí, jejichž členem není hlavní město Praha a které mají v jeho územním obvodu sídlo — Magistrát hlavního města Praha v případě přestupků městských částí392) hlavního města Praha§22b/1.

385)

Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 386) § 15 odst. 1 tohoto zákona. 387) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 388) Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 tohoto zákona. 389) § 17 odst. 4 tohoto zákona. 390) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 391) § 22a odst. 1 až 3 tohoto zákona. 392) Samostatně hospodařících organizačních jednotek.

497

Rozpočtová pravidla

Závěrečná, přechodná nebo zmocňovací ustanovení 1) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na územní rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech393) a v hlavním městě Praha394) rovněž pro jejich městské obvody nebo městské části395). Obsah dílčích rozpočtů příjmů a výdajů územních rozpočtů městských obvodů nebo městských částí, včetně struktury jejich rozpočtových příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci. §1/3 2) Předchozí souhlas územních samosprávných celků396) a dobrovolných svazků obcí397) se podle tohoto zákona uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou účelově neurčených peněžitých darů398), k jejichž přijetí může být udělen předchozí souhlas společný pro více právních jednání, přičemž — není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží §37b/1 — do okamžiku, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které v době rozhodování nebyly známy a měly by na výsledek rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podstatný vliv §37b/2.

393)

§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů. Brno, České Budějovice, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Prostějov, Přerov, Teplice, Třinec, Ústí nad Labem, Zlín. 394) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 395) Samostatně hospodařící organizační jednotky. 396) Krajů a obcí. 397) Zřizovatelů územních příspěvkových organizací. 398) Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

498

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ze dne 17. ledna 2017, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017 a 1. ledna 2018 1).2) Tento zákon byl novelizován zákonem č. 277/2019 Sb., ze dne 15. října 2019, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022, zákonem č. 207/2020 Sb., ze dne 22. dubna 2020, který nabyl účinnosti dnem 27. dubna 2020, zákonem č. 609/2020 Sb., ze dne 31. prosince 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2021, zákonem č. 251/2021 Sb., ze dne 17. června 2021, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2022, zákonem č. 349/2023 Sb., ze dne 8. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, zákonem č. 263/2024 Sb., ze dne 22. srpna 2024, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2025, zákonem č. 417/2024 Sb., ze dne 4. prosince 2024, který nabyl účinnosti dnem 19. prosince 2024. Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie 3), navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie 4) a stanoví — pravidla rozpočtové odpovědnosti sektoru veřejných institucí — působnost Národní rozpočtové rady 5).§1 Rozpočtová odpovědnost sektoru veřejných institucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500 Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507 Dluh sektoru veřejných institucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512 Výbor pro rozpočtové prognózy a Národní rozpočtová rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518

1)

Dále jen tento zákon. Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 3) Směrnice Rady č. 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. 4) Nařízení Rady (ES) č. 1466/1997, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení Rady (ES) č. 1467/1997, o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, nařízení Rady (ES) č. 479/2009, o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství. 5) § 21 odst. 1 tohoto zákona. Nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. 2)

499

Rozpočtová pravidla

Rozpočtová odpovědnost sektoru veřejných institucí 1) Stát a územní samosprávné celky6) dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.§1/1 Stát, územní samosprávné celky a jiné veřejné instituce podle odstavce 27)§1/2; §1/3 — dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financ emi§1/2 — dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí 8), který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí §1/3. 2) Pro účely rozpočtové odpovědnosti sektoru veřejných institucí se za veřejné instituce, pokud jsou v registru ekonomických subjektů vedeném Českým statistickým úřadem9) zapsány jako jednotky sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 10), považují§3 — stát, správci kapitol státního rozpočtu11), jiné organizační složky státu12) a jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu13)§3/a 6)

Kraje a obce. Podle zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů, se územními samosprávnými celky rozumí veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek (včetně pohledávek) a hospodaří podle vlastního rozpočtu, a to kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako základní územní samosprávné celky, tj. územní samosprávná společenství občanů. Viz také zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51 /2020 Sb., o územně správním členění státu. 7) § 3 tohoto zákona. 8) § 13 tohoto zákona – Stanovení dluhu sektoru veřejných institucí. 9) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. 11) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. 12) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. 13) Například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů.

500

Zákon č. 23/2017 Sb.

— státní příspěvkové organizace14)§3/b — státní fondy15)§3/c — územní samosprávné celky16)§3/h — dobrovolné svazky obcí17)§3/i — územní příspěvkové organizace18)§3/j — veřejné kulturní instituce19)§3/m — veřejné výzkumné instituce20)§3/d — veřejné vysoké školy21)§3/e — zdravotní pojišťovny22)§3/g — právnické osoby, jejichž zřizovateli nebo zakladateli jsou veřejné instituce podle předchozích bodů23)§3/f, tj. stát, správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu§3/a, státní fondy§3/c, veřejné výzkumné instituce§3/d, veřejné vysoké školy§3/e a zdravotní pojišťovny§3/g, a které jsou§3/f — financovány převážně příjmy od veřejných institucí podle předchozích bodů24)§3/f/1, tj. státu, správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, jiných zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu§3/a, státních příspěvkových organizací§3/b, státních fondů§3/c, veřejných výzkumných institucí§3/d a veřejných vysokých škol§3/e, nebo výnosy z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění §3/f/1 14)

Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 16) Kraje a obce. 17) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 18) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 19) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu (jen ministerstvy s předchozím souhlasem vlády České republiky) a územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha). Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích ve znění pozdějších předpisů. 20) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu, jinými organizačními složkami státu a územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha). § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů. 21) § 5 až § 38 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 23) § 3 písm. a), c) až e) a g) tohoto zákona. 24) § 3 písm. a) až e) tohoto zákona. 15)

501

Rozpočtová pravidla

— řízeny veřejnými institucemi podle předchozích bodů25)§3/f/2, tj. státu, správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, jiných zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu§3/a, státních příspěvkových organizací§3/b, státních fondů§3/c, veřejných výzkumných institucí§3/d a veřejných vysokých škol§3/e, nebo v nichž tyto veřejné instituce mohou prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním nebo řídícím orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členem dozorčího orgánu§3/f/2 — právnické osoby, jejichž zřizovateli nebo zakladateli jsou územní samosprávné celky, městské části hlavního města Praha26) nebo dobrovolné svazky obcí a§3/k — které jsou financovány převážně svými zřizovateli nebo zakladateli nebo výnosy z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění§3/k/1 — v nichž mohou veřejné instituce podle předchozích bodů27)§3/k/2, tj. územní samosprávné celky§3/h, dobrovolné svazky obcí§3/i, územní příspěvkové organizace§3/j a právnické osoby, jejichž zřizovateli nebo zakladateli jsou územní samosprávné celky, městské části hlavního města Praha nebo dobrovolné svazky obcí§3/k, prosadit jmenování, volbu nebo odvolání více než poloviny osob, které jsou statutárním, řídícím nebo správním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členem dozorčího orgánu §3/k/2 — jiné ekonomické subjekty, které splňují znaky sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 28)§3/l. 3) Ukládá-li tento zákon Ministerstvu financí povinnost zveřejňovat informace o dodržování rozpočtové odpovědnosti sektoru veřejných institucí, zveřejní je na svých internetových stránkách§6/1 a na podkladě informací poskytnutých Českým statistickým úřadem k 30. září zveřejní každoročně do 31. října téhož rozpočtového roku 29) i seznam veřejných institucí§6/2. 4) V případě veřejných institucí§7/2; §7/3 — podle zvláštního ustanovení odstavce 230) nebo jednotlivých skupin těchto veřejných institucí zveřejní Ministerstvo financí za každý kalendářní měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce nejméně celkové rozpočtové příjmy a výdaje a jejich saldo, anebo celkové náklady a výnosy, nebo jejich odhady, přičemž v případě zdravotních pojišťoven 31) tyto údaje zveřejní ve stejných lhůtách samostatně§7/3 25)

§ 3 písm. a) až e) tohoto zákona. Samostatně hospodařící organizační jednotky. 27) § 3 písm. h) až k) tohoto zákona. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. 29) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 30) § 3 písm. a) až f) a l) tohoto zákona. 31) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 26)

502

Zákon č. 23/2017 Sb.

— podle zvláštního ustanovení odstavce 232) nebo jednotlivých skupin těchto veřejných institucí zveřejní Ministerstvo financí za každé kalendářní čtvrtletí do konce následujícího kalendářního čtvrtletí nejméně celkové rozpočtové příjmy a výdaje a jejich saldo, anebo celkové náklady a výnosy, nebo jejich odhady §7/2, a před jejich zveřejněním zveřejní popis rozdílů mezi zveřejňovanými údaji a údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie33), který připraví ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.§7/5 5) Nejméně jednou ročně zveřejní Ministerstvo financí za sektor veřejných institucí informace o §7/1 — účastech34) 35) držených veřejnými institucemi, a to nejméně účastech, jejichž hodnota je vyšší než 0,01 % nominálního hrubého domácího produktu uvedeného za stejné období v naposledy zveřejněné makroekonomické prognóze §7/1/c — úvěrech36), zápůjčkách37) a návratných finančních výpomocích poskytnutých veřejnými institucemi, jejichž splátky jistin nebo úroků jsou 90 a více dnů po sjednané splatnosti §7/1/b — podmíněných závazcích38) podle zvláštních právních předpisů39) a jiných potenciálních povinnostech k plnění s předpokládaným významným vlivem na veřejné finance, a to nejméně v členění na garance40) 41) 42) 43) 44) 45) 46) a dluhy vyplývající z činnosti veřejných společností vymezených přímo použitelným předpisem Evropské unie47) včetně jejich ocenění§7/1/a 32)

§ 3 písm. h) až k) tohoto zákona. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. 34) Podílech. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy. 35) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinno sti z této účasti plynoucí. 36) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 37) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. 38) Dluzích. 39) § 4 odst. 8 písm. d) a § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 33)

503

Rozpočtová pravidla

40)

Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 41) § 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 42) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 43) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 44) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu). 45) K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů.

504

Zákon č. 23/2017 Sb.

— odhadech vlivů daňových úlev, které lze považovat za rozpočtové výdaje uskutečňované prostřednictvím daňového systému, na rozpočtové příjmy sektoru veřejných institucí§7/1/d. 6) Společně s údaji podle odstavce 4 a 548) zveřejní Ministerstvo financí i způsob, jakým byly tyto údaje stanoveny.§7/6 Informace potřebné ke splnění informačních povinností podle odstavce 4 a 5, které nejsou Ministerstvu financí známy z jeho činnosti, jsou veřejné instituce povinny mu poskytnout prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu.§7/4 7) Veřejné instituce sestavují — na příslušný rozpočtový rok rozpočet §5/1, kterým se řídí financování jejich činnosti a který obsahuje finanční plán — rozpočtových příjmů a výdajů, včetně financování vzniklého salda§4/1; §4/2, přičemž v případě zdravotních pojišťoven49) se jedná o zdravotně pojistný plán§4/2 — anebo nákladů a výnosů §4/1 — na nejméně 2 následující rozpočtové roky střednědobý výhled rozpočtu §5/1, který je finančním plánem — rozpočtových příjmů a výdajů — anebo nákladů a výnosů, na každý rozpočtový rok, na který je sestavován§4/3, a zohledňují přitom veškeré hospodářské skutečnosti, včetně své ekonomické a finanční situace.§5/1 8) Pro přípravu rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu použijí veřejné instituce podle zvláštního ustanovení odstavce 250) naposledy zveřejněnou makroekonomickou a fiskální prognózu Ministerstva financí51) posouzenou Výborem pro rozpočtové prognózy52).§19/3 Nestanoví-li zvláštní právní předpis53) jinak, zveřejní veřejné instituce na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem v místě obvyklým §5/2 46)

Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů. 47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. 48) § 7 odst. 1 až 3 tohoto zákona. 49) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 50) § 3 písm. a) až g) tohoto zákona. 51) § 8 tohoto zákona – Makroekonomické a fiskální prognózy Ministerstva financí.

505

Rozpočtová pravidla

— návrh rozpočtu§5/2/a, včetně informací o schváleném návrhu rozpočtu na předchozí rozpočtový rok54) a očekávaném nebo skutečném plnění rozpočtu za předchozí rozpočtový rok, avšak s výjimkou veřejných institucí, které informace zveřejňují podle zvláštního právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí způsobem umožňujícím dálkový přístup§5/3, a návrh střednědobého výhledu rozpočtu, a to nejméně po dobu 10 dnů před jejich projednáním příslušným orgánem§5/2/a, přičemž veřejné instituce, které před 1. lednem 2017 neměly povinnost sestavit rozpočet, přiloží k návrhu rozpočtu — informace o schváleném návrhu rozpočtu na běžný rozpočtový rok 55) — údaje o očekávaných skutečnostech běžného rozpočtového roku — údaje o skutečném plnění rozpočtu za předchozí rozpočtový rok poprvé v roce 2019 §34/1 — rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů od okamžiku projednání nebo schválení jejich návrhu příslušným orgánem§5/2/b.

52)

§ 19 tohoto zákona – Výbor pro rozpočtové prognózy. Například zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 54) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 55) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 53)

506

Zákon č. 23/2017 Sb.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí 1) Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí vychází z makroekonomických a fiskálních prognóz Ministerstva financí§9/1, které zahrnují porovnání s prognózami Evropské komise včetně jejich předpokladů a s dalšími prognózami, přičemž — podstatné rozdíly Ministerstvo financí zveřejní a odůvodní je §8/1 — fiskální prognózy Ministerstva financí zahrnují také analýzu citlivosti vývoje hlavních fiskálních proměnných na odlišné předpoklady týkající se alespoň tempa růstu hrubého domácího produktu a úrokových sazeb §8/2, a její součástí je konvergenční program 56).§9/1 2) Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí§9/2, kterou Ministerstvo financí stanoví každoročně nejméně na období následujících 3 let§9/1, zahrnuje§9/2 — celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí stanovené podle odstavce 3 a 457)§9/2/a, výdajové rámce státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů58) stanovené podle odstavce 759)§9/2/b a prognózy hlavních položek rozpočtových příjmů a výdajů sektoru veřejných institucí při nezměněných hospodářských politikách§9/2/d, a to jednou částkou za každý z těchto tří ukazatelů na každý jednotlivý rozpočtový rok60)§9/2/a; §9/2/b; §9/2/d — postup stanovení celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí podle odstavce 3 a 461) a výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů podle odstavce 7 62)§9/2/c — popis vlivu plánovaných střednědobých hospodářských politik63) na sektor veřejných institucí v členění podle hlavních položek rozpočtových příjmů a výdajů, z něhož je zřejmý postup dosažení střednědobého rozpočtového cíle stanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) ve srovnání s prognózami při nezměněných hospodářských politikách §9/2/e — hodnocení vlivu plánovaných hospodářských politik na udržitelnost veřejných financí §9/2/f 56)

Čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 1466/1997, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. § 10 nebo § 10a tohoto zákona. 58) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 59) § 12 tohoto zákona. 60) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 61) § 10 nebo § 10a tohoto zákona. 62) § 12 tohoto zákona. 63) Nařízení Rady (ES) č. 1466/1997, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. 64) Čl. 2a nařízení Rady (ES) č. 1466/1997, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. 57)

507

Rozpočtová pravidla

— finanční vztahy státního rozpočtu§9/2/g; §9/2/h k územním rozpočtům územních samosprávných celků65)§9/2/g, k rozpočtům zdravotních pojišťoven66) a ke zvláštnímu účtu veřejného zdravotního pojištění 67)§9/2/h. 3) Celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí stanoví Ministerstvo financí jako součet nejvýše 1 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu §10/1, avšak pro rozpočtový rok 68)§10a/a; §10a/b; §10a/c; §10a/d — 2024§10a/a nejvýše§10a 2,75 %§10a/a — 2025§10a/b nejvýše§10a 2,25 %§10a/b — 2026§10a/c nejvýše§10a 1,75 %§10a/c — 2027§10a/d nejvýše§10a 1,25 %§10a/d prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu, a prognózovaných celkových konsolidovaných rozpočtových příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv — hospodářského cyklu — jednorázových a přechodných operací na následující rozpočtový rok69)§10/1, kterými se rozumí rozpočtové příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí s pouze krátkodobě omezeným vlivem na rozpočty veřejných institucí70), přičemž vliv jednorázových a přechodných operací na rozpočtové příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí projedná s Národní rozpočtovou radou71), která k němu vydá bez zbytečného odkladu stanovisko a Ministerstvo financí jej zveřejní, avšak nesouhlasí-li se stanoviskem Národní rozpočtové rady, zveřejní i odůvodnění nesouhlasu§10/2, a společně s Národní rozpočtovou radou vypracuje a zveřejní úpravy celkových konsolidovaných rozpočtových příjmů sektoru veřejných institucí o vliv hospodářského cyklu a postup stanovení jednorázových a přechodných operací §10/6. 65)

Krajů a obcí. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 67) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů. 68) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 69) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující běžné (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 70) § 3 tohoto zákona – Veřejné instituce. 71) § 21 odst. 1 tohoto zákona. Nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. 66)

508

Zákon č. 23/2017 Sb.

4) Celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy, stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72)§10/1 a snižují se o jednu třetinu nápravné složky podle odstavce 573), která v příslušném rozpočtovém roce přesáhne 2 % nominálního hrubého domácího produktu za předchozí rozpočtový rok74) zveřejněného v běžném rozpočtovém roce75) Českým statistickým úřadem 76)§10/3 . Ministerstvo financí je může navýšit o§10/4 — dodatečné rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí související s prognózovaným významným zhoršením ekonomického vývoje§10/4/c, které stanoví a zveřejní pouze se stanoviskem Národní rozpočtové rady77), avšak nesouhlasí-li se stanoviskem Národní rozpočtové rady, zveřejní i odůvodnění nesouhlasu§10/5, jestliže v příslušném rozpočtovém roce předpovídá čtvrtletní meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy nejméně o 3 % §10/4/c — úhrn rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí — spojených s odstraňováním následků živelních pohrom — vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků78) státu, pokud by podle jeho prognózy přesáhl 3 % nominálního hrubého domácího produktu prognózovaného na toto období §10/4/b — rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí z titulu zhoršování bezpečnostní situace spojené s mimořádnými opatřeními ke zvýšení obranyschopnosti státu vyhlášenými vládou České republiky na základě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu §10/4/a. 5) Nápravná složka podle odstavce 479) slouží k úpravě odchylky skutečného výsledku hospodaření sektoru veřejných institucí od předpokládaného výsledku hospodaření sektoru veřejných institucí§11/1 a v běžném rozpočtovém roce ji tvoří součet nápravné složky předchozího rozpočtového roku a rozdílu 72)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. § 11 tohoto zákona. 74) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 75) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 76) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. 77) § 21 odst. 1 tohoto zákona. Nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. 78) Dluhů. 79) § 10 odst. 3 tohoto zákona. 73)

509

Rozpočtová pravidla

— skutečných celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí za předchozí rozpočtový rok, které jsou v běžném rozpočtovém roce zveřejněny Českým statistickým úřadem, stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) a Český statistický úřad je nejpozději k 1. dubnu a 1. říjnu každého rozpočtového roku sdělí Ministerstvu financí — celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí vypočtených v běžném rozpočtovém roce za předchozí rozpočtový rok zpětně podle odstavce 3 a 481) na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.§11/2 Nápravná složka se snižuje o částku uplatněnou podle odstavce 482) v předchozím rozpočtovém roce§11/3 a Ministerstvo financí ji může v běžném rozpočtovém roce snížit o rozpočtové výdaje, které vznikly na základě jiných vnějších skutečností než podle odstavce 483), přičemž zahrnutí těchto rozpočtových výdajů a stanovení jejich rozsahu je možné pouze po obdržení souhlasného stanoviska Národní rozpočtové rady84), které Ministerstvo financí zveřejní§11/4. 6) Postup podle odstavce 585) se uplatní poprvé v rozpočtovém roce 2019 a nápravná složka z předchozího rozpočtového roku se v rozpočtovém roce 2019 stanoví jako nulová hodnota.§34/4 Celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí stanovené podle odstavce 3 a 486) navýší Ministerstvo financí pro rozpočtový rok §34/2 — 2018 až o 0,5 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu na rok 2018§34/2/a a pro účely nápravné složky navýší celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí za rozpočtový rok§34/3 2018, vypočtené zpětně v rozpočtovém roce 2019, o částku použitou podle tohoto bodu87) v rozpočtovém roce 2018§34/3/a — 2019 až o 0,25 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu na rok 2019§34/2/b a pro účely nápravné složky navýší celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí za rozpočtový rok§34/3 2019, vypočtené zpětně v rozpočtovém roce 2020, o částku použitou podle tohoto bodu88) v rozpočtovém roce 2019§34/3/b. 80)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. § 10 nebo § 10a tohoto zákona. 82) § 10 odst. 3 tohoto zákona. 83) § 10 odst. 4 tohoto zákona. 84) § 21 odst. 1 tohoto zákona. Nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. 85) § 11 tohoto zákona. 86) § 10 odst. 1 tohoto zákona. Celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí stanoví Ministerstvo financí jako součet nejvýše 1 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných rozpočtových příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací na následující rozpočtový rok (rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce). Celkové rozpočtové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. 87) § 34 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. 88) § 34 odst. 2 písm. b) tohoto zákona. 81)

510

Zákon č. 23/2017 Sb.

7) Při stanovení celkových rozpočtových výdajů státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok podle zvláštního právního předpisu89) vychází Ministerstvo financí z výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů90)§12/3, jejichž stanovení zveřejní§12/4, přičemž — Národní rozpočtová rada vydá k jejich stanovení bez zbytečného odkladu stanovisko, které Ministerstvo financí rovněž zveřejní, avšak nesouhlasí-li se stanoviskem Národní rozpočtové rady, zveřejní i odůvodnění nesouhlasu §12/5 — popis postupu stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů z celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí vypracuje a zveřejní Ministerstvo financí společně s Národní rozpočtovou radou§12/1 a stanoví závazný celkový konsolidovaný výdajový rámec státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů, při jehož stanovení vychází z celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí, z nichž vyloučí prognózovaný výsledek hospodaření sektoru veřejných institucí, s výjimkou státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů §12/2. 8) V návrhu rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, státního rozpočtu a střednědobého výhledu státního rozpočtu uvede Ministerstvo financí souhrnnou informaci o finančním hospodaření veřejných institucí91) a jejich mimorozpočtových účtů a fondů, a to nejméně v rozsahu jejich souhrnného vlivu na saldo a dluh sektoru veřejných institucí92).§9/4 Návrh rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí předkládá Ministerstvo financí vládě České republiky tak, aby jej projednala a po případných úpravách schválila do 30. dubna téhož rozpočtového roku. §9/3 9) Pravidelné souhrnné následné hodnocení makroekonomických a fiskálních prognóz použitých pro přípravu státního rozpočtu provádí Ministerstvo financí podle objektivních metod. Výsledky tohoto hodnocení zveřejní společně se stanoviskem Výboru pro rozpočtové prognózy93) a zohlední je ve svých příštích makroekonomických a fiskálních prognózách.§8/3 V případě podstatného zkreslení makroekonomické prognózy po dobu nejméně 4 po sobě následujících let přijme nezbytná opatření a zveřejní je.§8/4 Kromě toho zveřejní i metodiku a předpoklady použité při tvorbě makroekonomických a fiskálních prognóz.§8/5

89)

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 91) § 3 tohoto zákona – Veřejné instituce. 92) § 13 tohoto zákona – Stanovení dluhu sektoru veřejných institucí. 93) § 19 tohoto zákona – Výbor pro rozpočtové prognózy. 90)

511

Rozpočtová pravidla

Dluh sektoru veřejných institucí 1) Pro stanovení dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu vyjádřené jako procentní podíl na hrubém domácím produktu se použije dluh sektoru veřejných institucí vzniklý do konce předchozího rozpočtového roku94) a nominální hrubý domácí produkt za předchozí rozpočtový rok, které Český statistický úřad95) oznámil Evropské komisi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie96) v prvním pololetí běžného rozpočtového roku 97).§13 2) Činí-li dluh sektoru veřejných institucí§14; §16 — více než 60 % nominálního hrubého domácího produktu, navrhne vláda České republiky opatření ke snížení jeho výše 98)§16 — nejméně 55 % nominálního hrubého domácího produktu po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení takto upraveného dluhu sektoru veřejných institucí opatření k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, při kterém §14 — vláda České republiky schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů99) směřující k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, přičemž byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok100) nebo návrh rozpočtu příjmů a výdajů některého státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vezme vláda České republiky takový návrh zpět a neprodleně předloží návrh nový §14/a — vláda České republiky předloží Poslanecké sněmovně návrh vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven, přičemž návrh schodkových rozpočtů zdravotních pojišťoven může předložit jen při splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy 101)§14/b 94)

Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 95) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. 96) Čl. 1 a čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 479/2009, o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství. 97) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 98) Čl. 2 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 1467/1997, o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. 99) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 100) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 101) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

512

Zákon č. 23/2017 Sb.

— územní samosprávné celky102) schválí své územní rozpočty na následující rozpočtový rok103) jako vyrovnané nebo přebytkové, přičemž schodkový územní rozpočet může být schválen jen při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 104)§14/c — veřejné instituce105), na které se nevztahuje ustanovení předchozích bodů106)§14/d, vyjma těch, které zřizují nové závazky související s plněním zákonných povinností Garančního systému finančního trhu podle zvláštního právního předpisu107)§15/2, nesmí po období, ve kterém dluh sektoru veřejných institucí činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, které by vedly k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na období delší než 1 rozpočtový rok, s výjimkou závazků108) týkajících se programů nebo projektů109) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo nezbytných k plnění rozhodnutí soudů a orgánů státní moci §14/d. 3) Opatření k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí podle odstavce 2 110) se neuplatní§15/1 — v případě významného zhoršení ekonomického vývoje po období 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém Český statistický úřad111) ve čtvrtletních národních účtech zveřejní — mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové a sezónní vlivy a počet pracovních dní za poslední čtvrtletí nejméně o 2 % — meziroční pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové vlivy za poslední čtvrtletí nejméně o 3 % §15/1/a — v období 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém Ministerstvo financí zveřejní, že úhrn nezbytných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom, které zasáhly území České republiky, 102)

Kraje a obce. Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 104) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 105) § 3 tohoto zákona – Veřejné instituce. 106) § 14 písm. a) až c) tohoto zákona. 107) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu ve znění pozdějších předpisů. 108) Dluhů. 109) Například operačních programů spolufinancovaných prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitárních programů spolufinancovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. 110) § 14 tohoto zákona. 111) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. 103)

513

Rozpočtová pravidla

a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků112) České republiky přesáhl 3 % nominálního hrubého domácího produktu§15/1/d — v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu§15/1/b a v období mimořádných opatření vyhlášených vládou České republiky ke zvýšení obranyschopnosti státu při zhoršení bezpečnostní situace §15/1/c. 4) Územní samosprávné celky113) jsou v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí povinny hospodařit tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila k rozvahovému dni114) 60 % průměru jejich rozpočtových příjmů za poslední 4 rozpočtové roky115).§17/1 V opačném případě jsou povinny ji v následujícím rozpočtovém roce116) snížit nejméně o 5 % rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých rozpočtových příjmů za poslední 4 rozpočtové roky§17/2, přičemž jestliže ji nesníží a k následujícímu rozvahovému dni jejich dluh i nadále převyšuje 60 % průměru jejich rozpočtových příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, rozhodne Ministerstvo financí v následujícím rozpočtovém roce o pozastavení převodu jejich podílu z výnosů daní podle zvláštního právního předpisu 117).§17/3 5) Za každý územní samosprávný celek zveřejňuje Ministerstvo financí poměr výše jeho dluhu k průměru jeho rozpočtových příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši povinného snížení dluhu podle odstavce 4118), přičemž za každý rozpočtový rok vyhodnocuje údaje o rozpočtových příjmech a dluzích územních samosprávných celků a o výsledcích tohoto vyhodnocení informuje ministr financí vládu České republiky.§18 112)

Dluhů. Kraje a obce. 114) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Den, k němuž účetní jednotky uzavírají účetní knihy. K tomuto dni sestavují účetní jednotky řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. 115) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 116) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 117) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům – zákon o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů. 118) § 17 odst. 2 tohoto zákona. 113)

514

Zákon č. 23/2017 Sb.

6) Pro účely tohoto zákona se§17/4; §17/5 — rozpočtovými příjmy územních samosprávných celků rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých územním rozpočtem119) v průběhu rozpočtového roku a konsolidovaných podle zvláštního právního předpisu 120)§17/4 — dluhem územních samosprávných celků rozumí hodnota nesplacených závazků121) z§17/5 — veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů se sjednanou splatností delší než 1 rok, s výjimkou závazků z poskytovaných transferů122) a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů§17/5/e — přijatých úvěrů123), peněžitých zápůjček124) a návratných finančních výpomocí§17/5/b — vydaných dluhopisů125)§17/5/a a vystavených směnek126)§17/5/d — realizace127) poskytnutých garancí128) 129) 130) 131) 132) 133) 134) 135)§17/5/c. 119)

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve znění pozdějších předpisů. 121) Dluhů. 122) Zejména poskytované nenávratné finanční výpomoci, dotace (transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují), granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu). 123) § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 124) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 125) Komunálními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané územními samosprávnými celky (kraji a obcemi) podle § 27 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územními samosprávnými celky podle práva cizího státu, a to s předchozím souhlasem Ministerstva financí. 126) Zákon č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. 127) Plnění. Zaplacení garantované (zajištěné) částky závazku (dluhu) za dlužníka jeho věřiteli (včetně zpeněžení poskytnuté zástavy). 128) Zajištění závazků (dluhů). § 2010 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Dluh lze zajistit jistotou, ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva, zástavním právem, směnečným rukojemstvím, šekovým rukojemstvím nebo finančním zajištěním. 120)

515

Rozpočtová pravidla

129)

§ 1309, § 2012, § 2018, § 2029, § 2040 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva. Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a má vhodný majetek. Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Právo na plnění z finanční záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění z finanční záruky. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat. 130) § 30 čl. I. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz (směnečnou sumu) nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka (toho, kdo má z cizí směnky platit) nebo výstavce směnky. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce směnky. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě směnečně zavázáni. 131) § 25 čl. II. zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz (šekovou sumu) nebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka (toho, kdo má z šeku platit), nebo i ten, kdo se již na šek podepsal. O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce šeku. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá; není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce šeku. Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kteří jsou této osobě šekově zavázáni. 132) Finančním zajištěním se za podmínek stanovených zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění ve znění pozdějších předpisů, zajišťují pohledávky finančního charakteru (pohledávky, respektive finanční závazky ze smluv, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity, jakož i práva a pohledávky s těmito smlouvami související) s příslušenstvím pro případ, že dojde k prodlení s jejich plněním nebo nastane jiná skutečnost určená smlouvou o finančním zajištění, anebo dohodnutá v rámci vypořádání. Není přitom rozhodné, jde-li o pohledávku finančního charakteru za poskytovatelem finančního kolaterálu nebo jinou osobou. Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (věřitele). K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění finančního závazku (dluhu). Pokud to povaha finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu kolaterálu na jeho příjemce (věřitele). Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky finančního charakteru podmíněné, pohledávky finančního charakteru, které mají vzniknout teprve v budoucnu, pohledávky finančního charakteru určitého druhu vznikající příjemci finančního kolaterálu v určité době nebo pro různé pohledávky finančního charakteru vznikající příjemci finančního kolaterálu z téhož právního důvodu. Právo příjemce finančního kolaterálu uspokojit se z přijatého finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné právní úpravy zástavního práva a převodu věcí v právním smyslu ve prospěch věřitele (příjemce finančního kolaterálu).

516

Zákon č. 23/2017 Sb.

133)

§ 17 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů. Kraje nesmí ručit za závazky (dluhy) právnických a fyzických osob, vyjma právnických osob, jejichž zřizovatelem je kraj, obec nebo stát, anebo v nichž míra účasti kraje samého nebo společně s jiným krajem nebo kraji, obcí nebo obcemi nebo státem přesahuje 50 %, a závazků (dluhů) vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investice uskutečňované s finanční podporou státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu, anebo pro investice do krajem nebo obcí vlastněných nemovitých věcí. § 38 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů. Obce nesmí ručit za závazky (dluhy) právnických a fyzických osob, vyjma právnických osob, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, anebo v nichž míra účasti obce samé nebo společně s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %, bytových družstev, honebních společenstev a závazků (dluhů) vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investice uskutečňované s finanční podporou státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu, anebo pro investice do obcí vlastněných nemovitých věcí. § 35 odst. 6 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. Hlavní město Praha a městské části hlavního města Praha nesmí ručit za závazky (dluhy) právnických a fyzických osob, vyjma právnických osob, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část hlavního města Praha nebo stát, anebo v nichž míra účasti hlavního města Praha samého, městské části hlavního města Praha samé nebo společně s jiným krajem nebo kraji, jinou obcí nebo obcemi nebo státem přesahuje 50 %, bytových družstev, honebních společenstev a závazků (dluhů) vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investice uskutečňované s finanční podporou státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu, anebo pro investice do hlavním městem Praha vlastněných nemovitých věcí. 134) K hmotným věcem a pohledávkám (nehmotným movitým věcem) nemohou správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu zřídit smlouvou zástavní právo. § 25 a § 37 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 135) Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu ani státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu nemohou uzavírat smlouvy o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, nejde-li o Ministerstvo financí. § 37 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Státní zemědělský intervenční fond jen pokud jde o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry vydané státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil, nejde-li o účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry nabyté převodem výlučně od správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu a akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika. § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění pozdějších předpisů.

517

Rozpočtová pravidla

Výbor pro rozpočtové prognózy a Národní rozpočtová rada 1) Pro účely přípravy státního rozpočtu, rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů136) a rozpočtů zdravotních pojišťoven137) a jejich střednědobých výhledů§19/2 se zřizuje Výbor pro rozpočtové prognózy§19/1, který pravidelně a souhrnně předem posuzuje makroekonomické a fiskální prognózy Ministerstva financí138) zejména z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. Výsledek tohoto posouzení Ministerstvo financí zveřejní a zohlední ve svých makroekonomických a fiskálních prognózách. §19/2 2) Výbor pro rozpočtové prognózy se skládá z předsedy, místopředsedy a nejméně dalších 5 členů.§20/1 Předsedu Výboru pro rozpočtové prognózy a jeho členy jmenuje na období 3 let vláda České republiky na návrh Národní rozpočtové rady.§20/2 Členství ve Výboru pro rozpočtové prognózy je čestnou funkcí.§20/3 3) Předpoklady funkce předsedy a členů, volba místopředsedy, práva a povinnosti členů, stanovení kritérií posuzování makroekonomických a fiskálních prognóz, vnitřní organizace a jednání Výboru pro rozpočtové prognózy se řídí jeho statutem a jednacím řádem schváleným vládou České republiky na základě společného návrhu Ministerstva financí a Národní rozpočtové rady. §20/4 4) Ministerstvo financí poskytuje Výboru pro rozpočtové prognózy nezbytné informace pro hodnocení makroekonomických a fiskálních prognóz a věcné podmínky pro jeho činnost.§20/5 Výdaje na činnost Výboru pro rozpočtové prognózy se hradí z dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu Ministerstva financí.§20/6 5) Národní rozpočtová rada§21/1, jejímž sídlem je Praha§31/4, je nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky§21/1 a který§21/2 — sleduje vývoj finančního hospodaření sektoru veřejných institucí §21/2/c — zjišťuje výši dluhu sektoru veřejných institucí a vyhlašuje ji ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 1 měsíce od prvního zveřejnění dluhu sektoru veřejných institucí za předchozí rozpočtový rok 139) Českým statistickým úřadem140)§21/2/b 136)

§ 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 138) § 8 tohoto zákona – Makroekonomické a fiskální prognózy Ministerstva financí. 139) Rozpočtový rok bezprostředně předcházející běžnému rozpočtovému roku. Uplynulé účetní (rozpočtové) období, tj. běžné účetní (rozpočtové) období podle účetní závěrky. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 140) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. 137)

518

Zákon č. 23/2017 Sb.

— hodnotí plnění fiskálních pravidel, kterými jsou zejména — stanovení celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí 141) — odvození výdajového rámce142) státního rozpočtu a rozpočtu příjmů a výdajů státních fondů — pravidlo limitu dluhu sektoru veřejných institucí143) — finanční hospodaření územních samosprávných celků144), a vypracovává a předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o jejich plnění §21/2/a — vypracovává stanovisko§21/2/e; §21/2/f — k výpočtu hodnoty nápravné složky 145)§21/2/e — k vlivu úprav navrhovaných v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, jestliže podle jejího vyhodnocení významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných financí, a předkládá je vládě České republiky a Poslanecké sněmovně §21/2/f

— s přihlédnutím k hospodářskému a společenskému rozvoji, zaměstnanosti a mezigenerační soudržnosti vypracovává a předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která obsahuje hodnocení, jakým způsobem mohou plánované vládní politiky svými přímými dlouhodobými vlivy pravděpodobně ovlivnit udržitelnost veřejných financí §21/2/d. 6) Od veřejných institucí146) si Národní rozpočtová rada může vyžádat součinnost a informace související s plněním její činnosti v rámci její působnosti a veřejné instituce jsou v mezích své působnosti povinny ji součinnost a informace poskytnout. §22 7) Národní rozpočtová rada každoročně zpracuje a zveřejní plán své činnosti na svých internetových stránkách§23/3, kde bez zbytečného odkladu zveřejňuje také stanoviska a zprávy§21/3. 8) Pro zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním, administrativním, personálním a technickým zabezpečením činnosti Národní rozpočtové rady se zřizuje Úřad Národní rozpočtové rady, v jehož čele stojí vedoucí§32/1, kterého jmenuje a odvolává Národní rozpočtová rada, je podřízen předsedovi Národní rozpočtové rady §32/3 a v pracovněprávních vztazích jedná jménem státu§32/2. 141)

§ 10 tohoto zákona – Stanovení celkových rozpočtových výdajů sektoru veřejných institucí. § 12 tohoto zákona – Výdajový rámec státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů. 143) § 13 tohoto zákona – Stanovení dluhu sektoru veřejných institucí. 144) Krajů a obcí. 145) § 11 tohoto zákona – Nápravná složka. 146) § 3 tohoto zákona – Veřejné instituce. 142)

519

Rozpočtová pravidla

9) Úřad Národní rozpočtové rady je organizační složkou státu a vybranou účetní jednotkou147)§32/2, jejíž účetní závěrka148) je ověřována auditorem§33/4. Rozpočtové výdaje Úřadu Národní rozpočtové rady jsou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu §33/1, přičemž — návrh dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu Úřadu Národní rozpočtové rady a jeho střednědobý výhled na následující 2 rozpočtové roky149) předkládá Národní rozpočtová rada Ministerstvu financí a Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny §33/2 — návrh dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu Úřadu Národní rozpočtové rady včetně jeho změn, jeho střednědobý výhled na 2 následující rozpočtové roky a závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Úřadu Národní rozpočtové rady schvaluje Národní rozpočtová rada§23/4. 10) Jednání Národní rozpočtové rady se řídí§31/3 jím schváleným§23/5 jednacím řádem§23/5; §31/3. Národní rozpočtová rada zasedá nejméně dvakrát za kalendářní měsíc, její zasedání svolává předseda, anebo jiný člen, nebyl-li předseda dosud zvolen, přičemž požádá-li některý z členů písemně o svolání mimořádného zasedání, svolá se bezodkladně§31/1, je usnášeníschopná, je-li přítomna většina jejích členů a svá rozhodnutí přijímá většinou hlasů svých členů§31/2. 11) Národní rozpočtová rada se skládá z předsedy§24/1, kterého volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády České republiky§25/1, a dalších dvou členů§24/1, které Poslanecká sněmovna volí po jednom na návrh Senátu a České národní banky150)§25/2, avšak není-li předseda nebo člen Národní rozpočtové rady zvolen do 60 dnů od předložení návrhu Poslanecké sněmovně jen proto, že Poslanecká sněmovna v uvedené lhůtě o tomto návrhu nehlasovala, platí, že Poslanecká sněmovna s návrhem souhlasí§25/4. 12) Předseda Národní rozpočtové rady §24/2; §24/3; §24/4 — jedná jejím jménem navenek§24/2 — se účastní schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, projednávají-li se stanoviska nebo zprávy Národní rozpočtové rady, přičemž požádá-li o slovo, musí mu být uděleno§24/4 147)

§ 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. 149) Rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce, tj. následující účetní (rozpočtové) období. Běžným rozpočtovým rokem je běžné účetní (rozpočtové) období podle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je ale shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 150) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů. 148)

520

Zákon č. 23/2017 Sb.

— je oprávněn zúčastnit se hlasem poradním schůze vlády České republiky a jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, přičemž požádá-li o slovo, musí mu být uděleno§24/3. 13) Funkce člena Národní rozpočtové rady je funkcí veřejnou.§23/1 Členové Národní rozpočtové rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od jiného orgánu nebo jiné osoby.§23/2 Členem Národní rozpočtové rady může být zvolena pouze fyzická osoba, která§26/1 — je plně svéprávná§26/1/a — nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin§26/1/b — má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu§26/1/c — je v oboru financí nebo makroekonomie uznávanou a zkušenou osobností s praxí v oboru v délce nejméně 10 let §26/1/d. 14) Funkčním obdobím členů Národní rozpočtové rady je 6 let. §28/1 Při první volbě po 1. lednu 2017 je funkční období — předsedy Národní rozpočtové rady 6 let — člena navrženého Senátem 4 roky — člena navrženého Českou národní bankou 2 roky. §34/5 15) Funkční období člena Národní rozpočtové rady počíná okamžikem jeho zvolení, je-li jeho funkce neobsazena, jinak dnem následujícím po skončení funkčního období dosavadního člena, za něhož je nový člen zvolen. Nový člen Národní rozpočtové rady se volí nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období dosavadního člena. V ostatních případech je člen Národní rozpočtové rady do funkce navržen tak, aby období od okamžiku zániku funkce dosavadního člena do okamžiku zvolení člena nového nebylo delší než 90 dní§28/2, avšak není-li nový člen Národní rozpočtové rady navržen tím, kdo je oprávněn jej navrhnout, do 6 měsíců od okamžiku zániku nebo skončení funkce dosavadního člena, může být navržen jednou pětinou všech poslanců Poslanecké sněmovny §25/3. 16) Člen Národní rozpočtové rady, jehož funkční období skončilo, vykonává svou funkci do okamžiku složení slibu nově zvoleného člena.§28/3 Nový člen Národní rozpočtové rady se ujímá výkonu své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy zanikla funkce dosavadního člena Národní rozpočtové rady. §29/1 17) Slib člena Národní rozpočtové rady zní Slibuji na svou čest a svědomí, že funkci člena Národní rozpočtové rady budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s právním řádem České republiky.§29/2 Odmítne-li nový člen Národní rozpočtové rady slib složit nebo složí-li jej s výhradou, hledí se na něj, jako by zvolen nebyl. §29/3

521

Rozpočtová pravidla

18) Nikdo nemůže být zvolen do funkce člena Národní rozpočtové rady více než dvakrát.§26/2 Nevykonává-li člen Národní rozpočtové rady svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, může být ze své funkce Poslaneckou sněmovnou odvolán.§30/3 Začal-li člen Národní rozpočtové rady vykonávat funkci nebo činnost neslučitelnou s funkcí člena podle odstavce 19 a 20 151), Poslanecká sněmovna jej odvolá.§30/2 19) S funkcí člena Národní rozpočtové rady je neslučitelná §27/1 — funkce člena vlády České republiky§27/1/d — funkce poslance nebo senátora Parlamentu České republiky§27/1/c — funkce poslance Evropského parlamentu§27/1/h a člena Evropské komise§27/1/i — funkce soudce Ústavního soudu §27/1/f a soudce§27/1/e — funkce státního zástupce§27/1/g — funkce člena bankovní rady České národní banky §27/1/k — funkce v politické straně nebo v politickém hnutí§27/1/a — funkce uvolněného člena zastupitelstva územního samosprávného celku 152)§27/1/j — členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikajících právnických osob §27/1/b — výdělečná činnost, s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a správy vlastního majetku 153)§27/1/l — jakákoliv jiná činnost, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a činností člena Národní rozpočtové rady §27/1/m. 20) Členem Národní rozpočtové rady nesmí být zvolena osoba, která nesplňuje předpoklady podle zvláštního právního předpisu154) nebo která v předchozích 3 letech vykonávala funkci — prezidenta republiky — člena vlády České republiky — poslance nebo senátora Parlamentu České republiky — člena bankovní rady České národní banky. §27/2 151)

§ 27 tohoto zákona. Kraje nebo obce. 153) Včetně pohledávek. 154) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 152)

522

Zákon č. 23/2017 Sb.

21) Funkce člena Národní rozpočtové rady zaniká §30/1 — uplynutím funkčního období§30/1/a — dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném vzdání se funkce§30/1/b — okamžikem nabytí právní moci rozsudku, kterým§30/1/c; §30/1/d — byla omezena jeho svéprávnost§30/1/c — byl odsouzen pro úmyslný trestný čin§30/1/d — smrtí nebo prohlášením za nezvěstného nebo za mrtvého§30/1/e. 22) Výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu155), kterou zveřejní na svých internetových stránkách, a zprávu o plnění dílčího rozpočtu příjmů a výdajů státního rozpočtu předkládá Národní rozpočtová rada nejpozději do 3 měsíců po skončení rozpočtového roku156) Ministerstvu financí a Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.§33/3

155) 156)

§ 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.

523

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Rejstřík paragrafů

Zákon č. 218/2000 Sb. § 1, 239 § 1/a, 239, 241 § 1/b, 239 § 1/c, 239 § 1/d, 240 § 1/e, 241 § 1/f, 240 § 1/g, 239 § 1/h, 241 § 2/1, 427 § 2/2, 268 § 2/3, 294 § 2/4, 320 § 2a/1, 302 § 2a/2, 302 § 2a/2/a, 303 § 2a/2/b, 302 § 2a/2/c, 303 § 2a/2/d, 303 § 2a/2/e, 303 § 2a/2/f, 303 § 2a/3, 302 § 2a/4, 304 § 3, 281, 283, 303, 351, 362, 374, 400, 405 § 3/a, 362 § 3/b, 362 § 3/c, 400 § 3/d, 374

§ 3/e, 405 § 3/f, 405 § 3/g, 305 § 3/h, 253 § 3/h/1, 254 § 3/h/2, 253 § 3/h/3, 253 § 3/h/4, 254 § 3/h/5, 254 § 3/h/6, 253, 255 § 3/h/7, 254 § 3/h/8, 254 § 3/h/9, 253 § 3/h/10, 255 § 3/h/11, 255 § 3/h/12, 256 § 3/h/13, 256 § 3/h/14, 255 § 3/h/15, 256 § 3/h/16, 256 § 3/h/17, 256 § 3/h/18, 256 § 3/i, 304 § 3/j, 351 § 3/k, 290 § 3/l, 283 § 3/m, 283 § 3/n, 281 § 3/o, 301 § 3/o/1, 301

§ 3/o/2, 301 § 3/o/3, 301 § 3/o/4, 301 § 3/o/5, 301 § 3/o/6, 301 § 3/o/7, 301 § 3/o/8, 301 § 3/o/9, 301 § 3/p, 353 § 3/q, 353 § 3/r, 354 § 3a, 302 § 3b, 350, 428 § 4/1, 272, 273 § 4/2, 272 § 4/3, 273 § 4/4, 273 § 4/5, 274 § 5/1, 268 § 5/2, 268 § 5/3, 268 § 5/4, 287 § 5/5, 273 § 5/6, 268 § 5/7, 268 § 6/1, 277, 315 § 6/1/a, 277 § 6/1/b, 277 § 6/1/c, 277, 315 § 6/1/d, 277

525

Rozpočtová pravidla

§ 6/1/e, 278 § 6/1/f, 279 § 6/1/g, 278 § 6/1/h, 278 § 6/1/i, 277 § 6/1/j, 278 § 6/1/k, 279 § 6/1/l, 278 § 6/1/m, 278 § 6/1/n, 280 § 6/1/o, 279 § 6/1/p, 279 § 6/1/q, 279 § 6/1/r, 280 § 6/2, 279 § 7/1, 280 § 7/1/a, 281 § 7/1/b, 281 § 7/1/c, 282 § 7/1/d, 282 § 7/1/e, 282 § 7/1/f, 282 § 7/1/g, 281 § 7/1/h, 282 § 7/1/i, 282 § 7/1/j, 282 § 7/1/k, 283 § 7/1/l, 283 § 7/1/m, 283 § 7/1/n, 284

526

§ 7/1/o, 283 § 7/1/p, 284 § 7/1/r, 282 § 7/1/s, 284 § 7/1/t, 284 § 7/1/u, 283 § 7/1/v, 282 § 7/1/w, 282 § 7/1/x, 282 § 7/1/y, 284 § 7/2, 283 § 7/3, 286, 287 § 7/4, 286, 292 § 7/5, 284 § 7/5/a, 284 § 7/5/b, 284 § 7/5/c, 284 § 7/5/c/1, 284 § 7/5/c/2, 284 § 7/5/c/3, 284 § 7/5/d, 285 § 7/5/d/1, 285 § 7/5/d/2, 285 § 7/5/d/3, 285 § 7/5/d/4, 285 § 8/1, 269 § 8/2, 269, 270 § 8/2/a, 269 § 8/2/b, 269 § 8/2/c, 269

§ 8/2/d, 269 § 8/2/e, 269 § 8/4, 271, 272 § 8/5, 271 § 8/6, 271 § 8/7, 272 § 8/8, 272 § 8/9, 274 § 8b/1, 273 § 8b/1/a, 274 § 8b/1/b, 274 § 8b/1/c, 274 § 8b/2, 274 § 8b/3, 274 § 8b/3/a, 274 § 8b/3/b, 274 § 8b/3/b/1, 274 § 8b/3/b/2, 274 § 8b/4, 274 § 9/1, 275 § 9/2, 275 § 9/3, 275 § 9/4, 275 § 9/5, 275 § 9/6, 275 § 9/7, 275 § 10/1, 287 § 10/2, 288 § 10/3, 288 § 10/4, 253

Rejstřík paragrafů

§ 10/5, 248, 289 § 11, 361, 376 § 11a, 427 § 12/1, 353 § 12/1/a, 353 § 12/1/b, 353 § 12/1/c, 353 § 12/2, 353 § 12/2/a, 353 § 12/2/b, 353 § 12/2/c, 354 § 12/3, 355 § 12/3/a, 356 § 12/3/b, 356 § 12/3/c, 356 § 12/4, 357 § 12/5, 355, 356, 357 § 12/6, 357 § 12/7, 356 § 12/8, 356, 357 § 12/9, 357 § 13/1, 358 § 13/1/a, 358 § 13/1/b, 358 § 13/2, 358, 359 § 13/2/a, 359 § 13/2/b, 359 § 13/3, 356, 360 § 13/3/a, 357, 360 § 13/3/b, 360

§ 13/3/c, 356, 360 § 13/3/d, 360 § 13/3/e, 360 § 13/4, 361 § 13/5, 361 § 13/6, 361 § 13/7, 356, 357, 360 § 14/1, 376 § 14/2, 363 § 14/3, 364, 366 § 14/3/a, 364 § 14/3/b, 365 § 14/3/c, 365 § 14/3/d, 365 § 14/3/e, 365 § 14/3/e/1, 365 § 14/3/e/2, 365 § 14/3/e/3, 366 § 14/3/e/4, 365 § 14/3/e/5, 365 § 14/3/f, 364, 366 § 14/3/g, 364 § 14/4, 357, 364, 367, 371, 372, 374, 375, 382 § 14/4/a, 357, 365, 367 § 14/4/b, 357, 364, 367 § 14/4/c, 357, 367, 371, 375 § 14/4/d, 357, 367, 371 § 14/4/e, 357, 367, 371, 375 § 14/4/f, 367, 372, 375

§ 14/4/g, 369, 372, 376 § 14/4/h, 368, 372, 375 § 14/4/i, 369, 372, 374, 376, 383 § 14/5, 369, 382, 383, 418, 419 § 14/6, 369 § 14/6/a, 369 § 14/6/b, 370 § 14/6/c, 370 § 14/7, 370, 371, 404 § 14/8, 369, 370, 371 § 14/9, 374, 427 § 14/10, 372 § 14/11, 374 § 14a/1, 387 § 14a/2, 388 § 14a/3, 388 § 14a/4, 388 § 14a/5, 388, 389 § 14a/6, 389 § 14b, 389 § 14c, 389 § 14d/1, 390 § 14d/1/a, 390 § 14d/1/b, 390 § 14d/1/c, 390 § 14d/2, 390 § 14d/3, 390 § 14da/1, 387, 388 § 14da/2, 388 § 14da/3, 388

527

Rozpočtová pravidla

§ 14da/4, 388, 389 § 14da/5, 388 § 14da/6, 390 § 14da/7, 387 § 14e/1, 373, 374 § 14e/2, 373 § 14e/3, 373 § 14e/4, 373 § 14e/5, 373 § 14e/6, 373 § 14f/1, 382 § 14f/1/a, 382 § 14f/1/b, 382 § 14f/1/c, 382 § 14f/2, 386 § 14f/3, 382, 383 § 14f/3/a, 382 § 14f/3/b, 382 § 14f/4, 383 § 14f/5, 383 § 14f/6, 383 § 14f/7, 386 § 14f/7/a, 386 § 14f/7/b, 386 § 14g, 363 § 14h, 375 § 14i, 363 § 14j/1, 364 § 14j/2, 364 § 14j/3, 364

528

§ 14j/4, 366 § 14j/4/a, 366 § 14j/4/b, 366, 367 § 14j/4/c, 366 § 14j/4/d, 366 § 14j/4/e, 367 § 14k/1, 366 § 14k/2, 366 § 14k/3, 366 § 14k/4, 366 § 14l, 366, 367 § 14m/1, 367 § 14m/1/a, 367 § 14m/1/b, 367 § 14m/1/c, 367 § 14m/2, 371, 372 § 14n/1, 375 § 14n/2, 367 § 14o, 375 § 14p, 375 § 14q/1, 364 § 14q/2, 364 § 15/1, 381 § 15/1/a, 381 § 15/1/b, 381 § 15/1/c, 381 § 15/1/d, 381 § 15/1/e, 381 § 15/1/f, 381 § 15/1/g, 381

§ 15/1/h, 381 § 15/2, 382 § 15/3, 381 § 15/4, 382 § 15/5, 381 § 16/1, 373 § 16/2, 360, 361 § 16/2/a, 360 § 16/2/b, 360 § 16/2/c, 360 § 16/2/d, 360 § 16/3, 361 § 17, 376 § 18, 376 § 19/1, 371 § 19/2, 371 § 20/1, 392, 394 § 20/2, 392 § 20/3, 394 § 20/4, 391 § 20/5, 392 § 20/6, 392 § 21/1, 290 § 21/2, 290 § 21/3, 290, 328 § 21/4, 288, 328 § 22/1, 312 § 22/2, 336 § 22/3, 312, 336 § 23/1, 295

Rejstřík paragrafů

§ 23/1/a, 295 § 23/1/b, 295 § 23/1/c, 295 § 23/1/d, 295 § 23/1/e, 295 § 23/1/f, 295 § 23/3, 295 § 24/1, 288, 290, 296, 323, 376, 380 § 24/1/a, 288, 290, 297 § 24/1/b, 297 § 24/1/c, 296 § 24/1/d, 296, 323 § 24/1/e, 297, 376, 380 § 24/1/f, 298, 376, 380 § 24/1/g, 297 § 24/2, 297 § 24/3, 299 § 24/4, 299 § 24/5, 298 § 24/6, 298 § 24/7, 299 § 24/8, 299, 327 § 24a, 380 § 25/1, 290, 299, 311, 326 § 25/1/a, 290 § 25/1/b, 311, 326 § 25/1/c, 291 § 25/1/d, 290, 299 § 25/1/e, 292 § 25/1/f, 292

§ 25/2, 291 § 25/3, 294 § 25/4, 294 § 25/5, 300 § 25/6, 300 § 25/7, 294 § 25/8, 290 § 25/9, 295 § 25/10, 295 § 25/11, 301 § 25a/1, 290, 292 § 25a/1/a, 292 § 25a/1/b, 292 § 25a/1/c, 292 § 25a/1/d, 293 § 25a/2, 293 § 25a/3, 293 § 25a/3/a, 293 § 25a/3/b, 293 § 25a/4, 293 § 25a/5, 292, 293 § 25a/6, 294 § 26/1, 295 § 26/1/a, 296 § 26/1/b, 296 § 26/1/c, 296 § 26/1/d, 296 § 26/1/e, 296 § 26/1/f, 296 § 26/1/g, 295

§ 26/1/h, 295 § 26/2, 376, 377, 418 § 26/3, 377 § 27/1, 288 § 27/2, 288 § 27/3, 288 § 28/1, 350 § 28/2, 350 § 28/3, 350 § 28/4, 350 § 28/5, 350 § 28/6, 363 § 29/1, 395 § 29/2, 398 § 29/3, 397 § 29/4, 399 § 30/1, 397, 398 § 30/2, 398 § 30/3, 397 § 30/4, 398 § 30/5, 398 § 30/6, 398 § 31/1, 399 § 31/2, 399 § 31/3, 399 § 32/1, 399 § 32/2, 399 § 33/1, 253 § 33/2, 257, 258 § 33/3, 257

529

Rozpočtová pravidla

§ 33/4, 258 § 33/5, 257 § 33/6, 257 § 33/7, 257, 258 § 33/8, 257, 258, 428 § 33/9, 257, 258 § 33/10, 320 § 33/11, 258 § 33a/1, 267 § 33a/1/a, 267 § 33a/1/b, 267 § 33a/1/c, 267 § 33a/1/d, 267 § 33a/2, 267 § 33a/2/a, 267 § 33a/2/b, 267 § 33a/2/c, 267 § 33a/2/d, 267 § 33a/2/e, 267 § 33a/3, 267 § 33a/3/a, 267 § 33a/3/b, 267 § 33a/3/c, 267 § 33a/3/d, 267 § 33a/3/e, 267 § 33a/3/f, 267 § 33a/4, 267 § 33a/5, 267 § 33a/6, 267 § 34/1, 276

530

§ 34/2, 398 § 34/3, 259 § 34/4, 301, 302, 373 § 34/5, 258, 302 § 34/6, 257 § 34/7, 259 § 34/8, 253 § 35/1, 246, 262 § 35/1/a, 247, 263 § 35/1/b, 247, 263 § 35/1/c, 247, 263 § 35/1/d, 247, 263 § 35/1/e, 247, 263 § 35/1/f, 247, 248, 263, 264 § 35/1/g, 248, 264 § 35/2, 247, 263 § 35/3, 264 § 35/4, 261, 262 § 35/5, 265 § 35/6, 266 § 35/7, 264 § 35a/1, 265 § 35a/2, 265 § 35a/3, 265 § 35a/4, 266 § 35b, 266 § 35b/a, 266 § 35b/b, 266 § 35b/c, 266 § 35b/d, 266

§ 35b/e, 266 § 36/1, 252 § 36/2, 243 § 36/2/a, 245 § 36/2/b, 243 § 36/2/c, 245 § 36/2/d, 245 § 36/3, 246, 248 § 36/4, 250 § 36/5, 248 § 36/6, 250, 259 § 36/7, 251, 260 § 36/7/a, 251, 260 § 36/7/b, 251, 260 § 36/7/c, 252, 260 § 36/7/d, 252, 261 § 36/7/e, 251, 260 § 36/8, 260, 261 § 36/9, 262 § 36/10, 252 § 37/1, 351 § 37/1/a, 351 § 37/1/b, 351 § 37/1/c, 351 § 37/1/d, 351 § 37/2, 351 § 37/3, 352 § 37/4, 352 § 37/5, 352 § 37/6, 352

Rejstřík paragrafů

§ 38/1, 408 § 38/2, 408 § 38/3, 279, 409 § 38/4, 409 § 38/5, 409 § 39/1, 400 § 39/2, 401 § 39/3, 400 § 43, 401 § 44/1, 401, 410, 411, 412, 413, 414, 415, 416, 419, 420 § 44/1/a, 401, 410, 411, 412, 413, 414 § 44/1/b, 401, 410, 412, 413, 414, 416 § 44/1/c, 403, 413 § 44/1/d, 402, 412 § 44/1/e, 402, 413 § 44/1/f, 402, 411 § 44/1/g, 403, 411 § 44/1/h, 404, 412 § 44/1/i, 404, 415, 417 § 44/1/j, 403, 415, 417, 421 § 44/1/k, 404, 415 § 44/1/l, 404, 414, 419 § 44/2, 321, 368, 370, 405, 419, 423, 424 § 44/2/a, 321, 405, 406, 423 § 44/2/b, 322, 368, 406, 419, 424 § 44/2/c, 405, 406 § 44/2/d, 368, 370, 406, 407, 419, 420 § 44/2/e, 405, 406 § 44/2/f, 368, 370, 406, 407, 419, 420

§ 44/2/g, 321, 405, 406 § 44/2/h, 322, 368, 406, 407, 419, 420 § 44/2/i, 407, 424 § 44/2/j, 405, 406 § 44/2/k, 406, 407 § 44/3/a, 406 § 44/3/b, 407 § 44/3/c, 406 § 44/3/d, 407 § 44/4/a, 406 § 44/4/b, 368, 407 § 44/4/c, 406 § 44/4/d, 368, 407 § 44/4/e, 406 § 44/4/f, 368, 407 § 44/4/g, 406 § 44/4/h, 368, 407 § 44/5/a, 406 § 44/5/b, 406 § 44/5/c, 406 § 44/5/d, 406 § 44/6, 407 § 44a/1, 377, 410, 421 § 44a/1/a, 378, 410 § 44a/1/a/1, 378, 411 § 44a/1/a/2, 378, 411 § 44a/1/a/3, 378, 411 § 44a/1/b, 379, 412 § 44a/1/c, 378, 410 § 44a/1/d, 379, 413

§ 44a/1/e, 379, 412, 421 § 44a/2, 383, 384, 410, 413, 414 § 44a/3, 383, 384, 410, 414, 421, 422 § 44a/3/a, 385, 414, 415 § 44a/3/b, 385, 416 § 44a/3/c, 384, 414 § 44a/3/d, 386, 416 § 44a/3/e, 385, 416, 422 § 44a/4, 417 § 44a/4/a, 417, 418 § 44a/4/b, 419 § 44a/4/c, 419 § 44a/5, 418 § 44a/6, 425 § 44a/7, 421 § 44a/8, 419, 420 § 44a/9, 420 § 44a/10, 421, 425 § 44a/11, 425, 426 § 44a/12, 423, 424 § 44a/13, 424 § 44a/13/a, 424 § 44a/13/b, 424 § 44a/13/c, 425 § 45/1, 311, 313 § 45/2, 311, 402 § 45/3, 313, 323 § 45/4, 311, 314 § 45/5, 314 § 45/6, 314, 316, 317

531

Rozpočtová pravidla

§ 45/7, 317 § 45/8, 317 § 45/9, 314, 317 § 45/10, 316, 317 § 45/11, 317, 403 § 45/12, 311, 312 § 45/13, 314 § 46/1, 316 § 46/2, 316 § 47/1, 326, 328 § 47/1/a, 326 § 47/1/b, 328 § 47/1/b/1, 328 § 47/1/b/2, 328 § 47/1/b/3, 329 § 47/1/b/4, 329 § 47/1/b/5, 329, 330 § 47/1/b/6, 328 § 47/1/b/8, 330 § 47/1/b/9, 332 § 47/1/c, 330 § 47/1/d, 326 § 47/2, 326 § 47/3, 331 § 47/4, 328 § 47/4/a, 328 § 47/4/a/1, 328 § 47/4/a/2, 328 § 47/4/a/3, 329 § 47/4/a/4, 329

532

§ 47/4/a/5, 329, 330 § 47/4/a/6, 329 § 47/4/a/7, 328 § 47/4/a/8, 330 § 47/4/b, 330 § 47/5, 330, 331 § 47/6, 327, 331 § 47/6/a, 326 § 47/6/b, 327 § 47/6/c, 327, 331 § 47/6/d, 328 § 47/6/e, 328 § 47/7, 331 § 47/8, 332 § 47/8/a, 332 § 47/8/b, 332 § 47a/1, 331 § 47a/2, 331 § 48/1, 321 § 48/1/a, 321 § 48/1/b, 321 § 48/2, 321 § 48/2/a, 322 § 48/2/b, 321, 322 § 48/2/c, 322 § 48/2/d, 323 § 48/3, 321 § 48/3/a, 322 § 48/3/a/1, 322 § 48/3/a/2, 322

§ 48/3/b, 321, 322 § 48/3/c, 322 § 48/3/d, 323 § 48/4, 322, 323 § 48/4/a, 322 § 48/4/b, 322 § 48/4/c, 322 § 48/4/d, 323 § 48/5, 323 § 48/6, 421, 422 § 48/7, 296, 323 § 48/8, 324, 325 § 49/1, 319, 320 § 49/2, 318 § 49/3, 318 § 49/4, 421 § 49/5, 319 § 49/6, 319 § 49/7, 317 § 49/7/a, 317 § 49/7/b, 318 § 49/7/c, 318 § 49/8, 318 § 49/9, 318 § 49/10, 315, 316 § 50/1, 354 § 50/2, 355 § 51/1, 314 § 51/2, 314 § 51/3, 314

Rejstřík paragrafů

§ 52/1, 315 § 52/2, 315 § 52/3, 315 § 52/4, 315, 403 § 52/5, 315 § 52/6, 314, 315 § 52/7, 314, 315 § 53/1, 333, 336, 337, 361 § 53/2, 333 § 53/3, 334, 342, 344 § 53/4, 333 § 53/5, 337 § 53/6, 337, 403 § 53/7, 337, 428 § 53/8, 337 § 54/1, 333, 361 § 54/1/a, 333 § 54/1/b, 333, 361 § 54/1/c, 334 § 54/1/d, 334 § 54/1/e, 333 § 54/1/f, 334 § 54/2, 334, 345 § 54/3, 334, 402 § 54/4, 335 § 54/5, 335 § 54/5/a, 335 § 54/5/b, 335 § 54/5/c, 335 § 54/6, 335

§ 54/7, 335, 343, 344 § 55/1, 337 § 55/2, 335, 338 § 55/2/a, 338 § 55/2/b, 338 § 55/2/c, 335, 338 § 55/3, 338 § 55/4, 338 § 55/5, 338 § 56/1, 341 § 56/1/a, 341 § 56/1/b, 341 § 56/1/c, 341 § 56/1/d, 341 § 56/2, 341 § 56/2/a, 341 § 56/2/b, 341 § 56/2/c, 341 § 56/3, 341 § 56/4, 342 § 57/1, 342, 343 § 57/2, 343 § 57/2/a, 343 § 57/2/b, 343 § 57/2/c, 343 § 57/2/d, 343 § 57/2/e, 343 § 57/3, 343, 344 § 57/4, 344 § 58/1, 344

§ 58/1/a, 344 § 58/1/b, 344 § 58/1/c, 345 § 58/1/d, 345 § 58/1/e, 345 § 58/1/f, 345 § 58/2, 345 § 58/2/a, 345 § 58/2/b, 346 § 58/2/c, 346 § 58/3, 346 § 58/4, 346 § 58/5, 345 § 59/1, 347 § 59/2, 347 § 60, 347, 349 § 61, 421, 422 § 61/a, 422, 423 § 61/b, 423 § 62/1, 339 § 62/2, 339 § 62/3, 340, 346 § 63/1, 337 § 63/2, 339 § 64/1, 305 § 64/2, 305 § 65/1, 324, 347 § 65/2, 325, 349 § 65/3, 347, 348 § 65/4, 325, 349

533

Rozpočtová pravidla

§ 66/1, 305 § 66/2, 305 § 67/1, 307 § 67/1/a, 307 § 67/1/b, 307 § 67/2, 307 § 67/3, 307 § 67/4, 307 § 67/5, 307 § 68/1, 306 § 68/1/a, 306 § 68/1/b, 306 § 68/2, 307 § 68/3, 307 § 68/4, 307 § 69/1, 308 § 69/1/a, 308 § 69/1/b, 308 § 69/1/c, 308 § 69/1/d, 308 § 69/1/e, 308 § 69/1/f, 308 § 69/2, 309, 310 § 69/2/a, 310 § 69/2/b, 310 § 69/3, 309 § 69/3/a, 309 § 69/3/b, 309 § 69/4, 308, 309 § 69/5, 309

534

§ 69/6, 310 § 69/7, 310 § 69/8, 310 § 70/1, 305 § 70/2, 305 § 70/3, 306 § 70/4, 306 § 73, 286 § 74, 340 § 75, 427 § 75a, 289 § 76, 428 § 77/1, 286, 294, 376 § 77/2, 286 § 78, 409 § 79, 278 § 80, 350 Zákon č. 23/2017 Sb. § 1, 499 § 1/1, 500 § 1/2, 500 § 1/3, 500 § 3, 500 § 3/a, 500, 501, 502 § 3/b, 501, 502 § 3/c, 501, 502 § 3/d, 501, 502 § 3/e, 501, 502 § 3/f, 501 § 3/f/1, 501

§ 3/f/2, 502 § 3/g, 501 § 3/h, 501, 502 § 3/i, 501, 502 § 3/j, 501, 502 § 3/k, 502 § 3/k/1, 502 § 3/k/2, 502 § 3/l, 502 § 3/m, 501 § 4/1, 505 § 4/2, 505 § 4/3, 505 § 5/1, 505 § 5/2, 505 § 5/2/a, 506 § 5/2/b, 506 § 5/3, 506 § 6/1, 502 § 6/2, 502 § 7/1, 503 § 7/1/a, 503 § 7/1/b, 503 § 7/1/c, 503 § 7/1/d, 505 § 7/2, 502, 503 § 7/3, 502 § 7/4, 505 § 7/5, 503 § 7/6, 505

Rejstřík paragrafů

§ 8/1, 507 § 8/2, 507 § 8/3, 511 § 8/4, 511 § 8/5, 511 § 9/1, 507 § 9/2, 507 § 9/2/a, 507 § 9/2/b, 507 § 9/2/c, 507 § 9/2/d, 507 § 9/2/e, 507 § 9/2/f, 507 § 9/2/g, 508 § 9/2/h, 508 § 9/3, 511 § 9/4, 511 § 10/1, 508, 509 § 10/2, 508 § 10/3, 509 § 10/4, 509 § 10/4/a, 509 § 10/4/b, 509 § 10/4/c, 509 § 10/5, 509 § 10/6, 508 § 10a, 508 § 10a/a, 508 § 10a/b, 508 § 10a/c, 508

§ 10a/d, 508 § 11/1, 509 § 11/2, 510 § 11/3, 510 § 11/4, 510 § 12/1, 511 § 12/2, 511 § 12/3, 511 § 12/4, 511 § 12/5, 511 § 13, 512 § 14, 512 § 14/a, 512 § 14/b, 512 § 14/c, 513 § 14/d, 513 § 15/1, 513 § 15/1/a, 513 § 15/1/b, 514 § 15/1/c, 514 § 15/1/d, 514 § 15/2, 513 § 16, 512 § 17/1, 514 § 17/2, 514 § 17/3, 514 § 17/4, 515 § 17/5, 515 § 17/5/a, 515 § 17/5/b, 515

§ 17/5/c, 515 § 17/5/d, 515 § 17/5/e, 515 § 18, 514 § 19/1, 518 § 19/2, 518 § 19/3, 505 § 20/1, 518 § 20/2, 518 § 20/3, 518 § 20/4, 518 § 20/5, 518 § 20/6, 518 § 21/1, 518 § 21/2, 518 § 21/2/a, 519 § 21/2/b, 518 § 21/2/c, 518 § 21/2/d, 519 § 21/2/e, 519 § 21/2/f, 519 § 21/3, 519 § 22, 519 § 23/1, 521 § 23/2, 521 § 23/3, 519 § 23/4, 520 § 23/5, 520 § 24/1, 520 § 24/2, 520

535

Rozpočtová pravidla

§ 24/3, 520, 521 § 24/4, 520 § 25/1, 520 § 25/2, 520 § 25/3, 521 § 25/4, 520 § 26/1, 521 § 26/1/a, 521 § 26/1/b, 521 § 26/1/c, 521 § 26/1/d, 521 § 26/2, 522 § 27/1, 522 § 27/1/a, 522 § 27/1/b, 522 § 27/1/c, 522 § 27/1/d, 522 § 27/1/e, 522 § 27/1/f, 522 § 27/1/g, 522 § 27/1/h, 522 § 27/1/i, 522 § 27/1/j, 522 § 27/1/k, 522 § 27/1/l, 522 § 27/1/m, 522 § 27/2, 522 § 28/1, 521 § 28/2, 521 § 28/3, 521

536

§ 29/1, 521 § 29/2, 521 § 29/3, 521 § 30/1, 523 § 30/1/a, 523 § 30/1/b, 523 § 30/1/c, 523 § 30/1/d, 523 § 30/1/e, 523 § 30/2, 522 § 30/3, 522 § 31/1, 520 § 31/2, 520 § 31/3, 520 § 31/4, 518 § 32/1, 519 § 32/2, 519, 520 § 32/3, 519 § 33/1, 520 § 33/2, 520 § 33/3, 523 § 33/4, 520 § 34/1, 506 § 34/2, 510 § 34/2/a, 510 § 34/2/b, 510 § 34/3, 510 § 34/3/a, 510 § 34/3/b, 510 § 34/4, 510

§ 34/5, 521 Zákon č. 250/2000 Sb. § 1/1, 432 § 1/2, 432 § 1/3, 498 § 2/1, 453, 493 § 2/2, 453 § 2/3, 446 § 3/1, 436 § 3/2, 436 § 3/3, 436, 437, 493, 494 § 3/4, 437, 494 § 4/1, 434 § 4/2, 434 § 4/3, 436 § 4/4, 434, 435, 492 § 4/5, 435 § 4/5/a, 435 § 4/5/b, 435 § 4/6, 435 § 4/7, 453 § 4/8, 453 § 5/1, 456 § 5/2, 456 § 5/2/a, 456 § 5/2/b, 456 § 5/2/c, 456 § 6/1, 434 § 6/2, 455 § 6/2/a, 455

Rejstřík paragrafů

§ 6/2/b, 455 § 6/3, 455 § 7/1, 439 § 7/1/a, 439 § 7/1/b, 439 § 7/1/c, 439 § 7/1/d, 439 § 7/1/e, 439 § 7/1/f, 439 § 7/1/g, 439 § 7/1/h, 439 § 7/1/i, 439 § 7/1/j, 439 § 7/1/k, 439 § 7/2, 441 § 7/3, 441 § 7/4, 441 § 8/1, 439 § 8/1/a, 439 § 8/1/b, 439 § 8/1/c, 439 § 8/1/d, 439 § 8/1/e, 439 § 8/1/f, 439 § 8/1/g, 439 § 8/1/h, 439 § 8/1/i, 439 § 8/2, 441 § 8/3, 441 § 8/4, 441

§ 9/1, 440 § 9/1/a, 440 § 9/1/b, 440 § 9/1/c, 440 § 9/1/d, 440 § 9/1/e, 440 § 9/1/f, 440 § 9/1/g, 440 § 9/1/h, 440 § 9/1/i, 440 § 9/2, 440 § 10/1, 440 § 10/1/a, 440 § 10/1/b, 440 § 10/1/c, 440 § 10/1/d, 440 § 10/1/e, 440 § 10/1/f, 440 § 10/1/g, 440 § 10/1/h, 440 § 10/1/i, 440 § 10/1/j, 440 § 10/2, 440 § 10a/1, 472, 473 § 10a/1/a, 473 § 10a/1/b, 472 § 10a/1/c, 472 § 10a/1/d, 472 § 10a/1/e, 472 § 10a/1/f, 473

§ 10a/2, 473, 479 § 10a/3, 473, 474 § 10a/3/a, 474 § 10a/3/b, 474 § 10a/3/c, 474 § 10a/3/d, 474 § 10a/3/e, 474, 475 § 10a/3/f/1, 475 § 10a/3/f/2, 475 § 10a/3/f/3, 475 § 10a/3/g, 475 § 10a/3/h, 475 § 10a/4, 479 § 10a/5, 475, 476 § 10a/5/a, 475 § 10a/5/b, 475 § 10a/5/c, 475 § 10a/5/d, 476 § 10a/5/e, 476 § 10a/5/f, 476 § 10a/5/g, 476 § 10a/5/h, 476 § 10a/5/i, 476 § 10a/5/j, 476 § 10a/5/k, 476 § 10a/5/l, 476 § 10a/6, 476, 488 § 10a/7, 473 § 10a/8, 476 § 10a/8/a, 476

537

Rozpočtová pravidla

§ 10a/8/b, 476 § 10a/8/c, 476 § 10b/1, 479 § 10b/1/a, 479 § 10b/1/b, 479 § 10b/1/c, 479 § 10b/2, 479 § 10b/3, 479 § 10c/1, 474, 495 § 10c/2, 473 § 10c/2/a, 473 § 10c/2/b, 473 § 10c/2/c, 473 § 10c/2/d, 474 § 10c/2/e, 474 § 10c/2/f, 474 § 10c/2/g, 474 § 10c/2/h, 474 § 10c/2/i, 473 § 10c/2/j, 474 § 10d/1, 477, 496 § 10d/2, 477, 496 § 10d/3, 477 § 11/1, 434 § 11/1/a, 434 § 11/1/b, 434 § 11/2, 434, 492 § 11/3, 434, 435, 492 § 11/4, 436, 493 § 12/1, 434, 492

538

§ 12/2, 435, 436 § 12/2/a, 436 § 12/2/b, 436 § 12/2/c, 436 § 12/2/d, 436 § 13/1, 437, 494 § 13/2, 438, 494 § 13/3, 437 § 13/3/a, 437 § 13/3/b, 437 § 13/3/c, 437 § 13/4, 437 § 13/5, 438 § 13/6, 438, 494 § 13/7, 438, 494 § 14/1, 436, 493 § 14/2, 436, 493 § 14/3, 436, 493 § 15/1, 453, 484, 497 § 15/2, 484 § 16/1, 444 § 16/1/a, 444 § 16/1/b, 444 § 16/1/c, 444 § 16/2, 444, 495 § 16/3, 445 § 16/3/a, 445 § 16/3/b, 445 § 16/3/c, 445 § 16/4, 444, 495

§ 16/5, 445, 495 § 17/1, 482 § 17/2, 482 § 17/3, 482 § 17/4, 484, 497 § 17/5, 483 § 17/6, 482, 483, 496 § 17/7, 483 § 17/7/a, 483 § 17/7/b, 483 § 17/8, 483, 496, 497 § 18/1, 480 § 18/2, 480 § 18/3, 480 § 18/4, 480 § 18/5, 481 § 19/1, 442 § 19/1/a, 442 § 19/1/b, 442 § 19/1/c, 442 § 19/2, 442 § 19/2/a, 442 § 19/2/b, 442 § 20/1, 442 § 20/2, 442 § 20/3, 443 § 21/1, 480 § 21/1/a, 480 § 21/1/b, 480 § 21/2, 481

Rejstřík paragrafů

§ 21/2/a, 481 § 21/2/b, 481 § 22/1, 484, 487 § 22/2, 484, 485, 487, 488, 489 § 22/2/a, 485, 487, 489 § 22/2/b, 485, 487, 489 § 22/2/c, 485, 488 § 22/3, 485, 488 § 22/4, 487 § 22/5, 477, 478, 487, 488, 489 § 22/6, 478, 479 § 22/7, 491 § 22/8, 489, 491 § 22/9, 477, 478, 489 § 22/9/a, 478, 479, 489 § 22/9/b, 478, 479, 489 § 22/9/c, 478, 479, 489 § 22/9/d, 477, 478, 489 § 22/10, 489, 490 § 22/11, 477, 478, 489 § 22/11/a, 478, 479, 490 § 22/11/b, 478, 479, 490 § 22/12, 490 § 22/13, 491 § 22/14, 490 § 22/14/a, 490 § 22/14/b, 490 § 22/15, 490 § 22/15/a, 490 § 22/15/b, 490

§ 22/15/c, 490 § 22/16, 491 § 22/17, 491 § 22/18, 491 § 22a/1, 492 § 22a/1/a, 493 § 22a/1/b, 495 § 22a/1/c, 496 § 22a/1/d, 494 § 22a/1/e, 495 § 22a/1/f, 492 § 22a/1/g, 493 § 22a/1/h, 497 § 22a/1/i, 497 § 22a/2, 492 § 22a/2/a, 493 § 22a/2/b, 494 § 22a/2/c, 492 § 22a/2/d, 492 § 22a/2/e, 493 § 22a/2/f, 494 § 22a/2/g, 495 § 22a/2/h, 496 § 22a/2/i, 496 § 22a/3, 492 § 22a/3/a, 492 § 22a/3/b, 493 § 22a/3/c, 494 § 22a/3/d, 492 § 22a/3/e, 493

§ 22a/3/f, 494 § 22a/3/g, 495 § 22a/3/h, 496 § 22a/3/i, 496 § 22a/4, 497 § 22b/1, 497 § 22b/2, 497 § 23/1, 447 § 23/1/a, 447 § 23/1/b, 447 § 23/1/c, 447 § 23/1/d, 447 § 23/1/e, 447 § 23/1/f, 447 § 23/1/g, 447 § 23/2, 447 § 24/1, 449 § 24/1/a, 449 § 24/1/b, 449 § 24/1/c, 449 § 24/1/d, 449 § 24/2, 450 § 24/3, 450 § 25/1, 454 § 25/2, 454 § 25/3, 454 § 25/4, 454 § 25/5, 454 § 25/6, 454 § 25/7, 454

539

Rozpočtová pravidla

§ 25/8, 454 § 25/9, 454 § 25/10, 484 § 26, 449 § 26/a, 449 § 26/b, 449 § 26/c, 449 § 26/d, 449 § 26/e, 449 § 26/f, 449 § 26/g, 449 § 26/h, 450 § 26/i, 449 § 27/1, 450 § 27/2, 450, 460 § 27/2/a, 450 § 27/2/b, 450 § 27/2/c, 450 § 27/2/d, 450 § 27/2/e, 450, 460 § 27/2/f, 450 § 27/2/g, 451 § 27/2/h, 450 § 27/3, 451 § 27/3/a, 451 § 27/3/b, 451 § 27/3/c, 451 § 27/3/d, 451 § 27/3/e, 451 § 27/3/f, 451

540

§ 27/4, 451 § 27/5, 460 § 27/6, 460 § 27/7, 460, 463 § 27/7/a, 460, 463 § 27/7/b, 460 § 27/7/c, 460 § 27/7/d, 460 § 27/8, 460, 463 § 27/9, 451 § 27/10, 452 § 27/11, 484 § 27/12, 451 § 28/1, 457 § 28/2, 457 § 28/3, 457 § 28/4, 457, 458, 472 § 28/5, 458 § 28/5/a, 458 § 28/5/b, 458 § 28/6, 459, 465, 466 § 28/7, 457, 472 § 28/8, 460 § 28/9, 458, 485 § 28/9/a, 458, 485 § 28/9/b, 458, 486 § 28/10, 485 § 28/10/a, 485 § 28/10/b, 485 § 28/10/c, 485

§ 28/10/d, 485 § 28/10/e, 485 § 28/10/f, 485, 486 § 28/11, 491 § 28/12, 491 § 28/13, 486, 491 § 28/14, 458 § 28/15, 444, 458 § 28a/1, 457 § 28a/2, 457 § 28a/3, 457 § 28a/4, 457 § 29/1, 464 § 29/1/a, 464 § 29/1/b, 464 § 29/1/c, 464 § 29/1/d, 464 § 29/2, 464 § 30/1, 464, 465 § 30/2, 465 § 30/2/a, 465 § 30/2/b, 465 § 30/2/c, 465 § 30/2/d, 465 § 30/3, 465 § 30/4, 465 § 31/1, 466, 472 § 31/1/a, 466 § 31/1/b, 466, 472 § 31/1/c, 466

Rejstřík paragrafů

§ 31/1/d, 466 § 31/1/e, 466 § 31/1/f, 466 § 31/1/g, 466 § 31/2, 467 § 31/2/a, 467 § 31/2/b, 467 § 31/2/c, 467 § 31/2/d, 467 § 31/3, 459 § 32/1, 464, 467 § 32/2, 468 § 32/3, 468 § 33/1, 468 § 33/2, 469 § 33/3, 469 § 33/4, 468 § 33/5, 469 § 33/6, 469 § 33b/1, 470 § 33b/1/a, 470 § 33b/1/b, 470 § 33b/2, 470, 471 § 33b/2/a, 471 § 33b/2/b, 471 § 33b/3, 470 § 33b/3/a, 470 § 33b/3/b, 470 § 33b/4, 470 § 33b/5, 471

§ 33b/6, 471 § 34/1, 459, 461, 473 § 34/2, 461, 462 § 35, 461 § 36, 461, 463 § 37, 461, 463 § 37a, 452 § 37a/a, 452 § 37a/b, 452 § 37b/1, 498 § 37b/2, 498 § 37b/3, 460 § 38/1, 453 § 38/2, 453 § 39/1, 453 § 39/2, 434 § 39/3, 434, 492 § 39/4, 436, 437, 493, 494 § 39/5, 437, 494 § 39/6, 434, 435, 492 § 39/7, 436, 493 § 39/8, 484 § 39/9, 482, 483, 496 § 39/10, 483, 496, 497 § 39/11, 483 § 39a/1, 448 § 39a/1/a, 448 § 39a/1/b, 448 § 39a/1/c, 448 § 39a/1/d, 448

§ 39a/2, 449 § 39a/3, 448 § 39a/4, 448 § 39a/5, 448 § 39a/6, 448 § 39a/7, 448 § 40, 443 § 41/1, 452 § 41/2, 452

541

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Rozpočtová skladba

Verze: 7.00 Poslední revize: 31. leden 2026 Použitá technologie zpracování: final® Cover Design15, Read and KnowPlus 9

Jednotlivá ustanovení publikovaných předpisů jsou v textu oddělena identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými na konci každého ustanovení. Při použití technologie Read and KnowPlus 9 jsou tyto zarážky například ve tvaru §1/1/a/1, ús100/1/1/a/1, kde – §1/1/a/1 je paragraf 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 – ús100/1/1/a/1 je článek 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 účetního standardu 100. Seznam zarážek (indexů) je uveden v rejstříku.

Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb., vyhlášky č. 348/2023 Sb., vyhlášky č. 385/2024 Sb., vyhlášky č. 105/2025 Sb., vyhlášky č. 336/2025 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2026 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 Příloha č. 1 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – odpovědnostní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu

. . . . . . . . . . . . . . . . . 589

Příloha č. 2 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 593 Příloha č. 3 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – odvětvové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 751 Příloha č. 4 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 803 Příloha č. 5 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – podkladové třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 805 Příloha č. 6 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – prostorové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 809 Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 811 Příloha č. 7 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě – doplňkové třídění výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 823 Rejstřík paragrafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 825

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ze dne 15. listopadu 2021, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2022 1).2) 3) Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 402/2022 Sb., ze dne 7. prosince 2022, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023, vyhláškou č. 348 /2023 Sb., ze dne 30. listopadu 2023, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2024, vyhláškou č. 385/2024 Sb., ze dne 9. prosince 2024, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2025, vyhláškou č. 105/2025 Sb., ze dne 9. dubna 2025, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2025 a 1. ledna 2026, vyhláškou č. 336/2025 Sb., ze dne 4. září 2025, která nabyla účinnosti dnem 11. září 2025 a 1. ledna 2026. Tato vyhláška stanoví rozpočtovou skladbu 4), která se uplatňuje§1/1 — při pohybech na účtech státních finančních aktiv5)§1/1/e a účtech pro řízení státního dluhu6)§1/1/f 1)

Dále jen tato vyhláška. Včetně relevantních ustanovení metodiky Ministerstva financí k identifikaci koruny. 3) Nevyplývá-li z ustanovení této vyhlášky nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely této vyhlášky také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtovými pravidly se pro účely této vyhlášky rozumí zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Účty, není-li stanoveno jinak (například majetkové účty držitelů státních dluhopisů apod.), se pro účely této vyhlášky rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničních bank a poboček v zahraničí. 4) Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek. § 2a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Jinak také rozpočtová klasifikace (identifikace koruny), tj. dimenze příslušného rozpočtu. 5) § 36 odst. 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 rozpočtových pravidel z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 rozpočtových pravidel. 6) § 36 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodn oty nebo jistiny derivátů. 2)

547

Rozpočtová skladba

— ve státním rozpočtu§1/1/a a při sledování plnění státního rozpočtu§1/1/b — při sledování tvorby a čerpání rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu 7) a jiných organizačních složek státu8)§1/1/c — v rozpočtech příjmů a výdajů a ostatních peněžních fondech státních fondů 9)§1/1/d — v územních rozpočtech10) a ostatních peněžních fondech krajů 11), obcí12) a dobrovolných svazků obcí 13)§1/1/g. Třídění rozpočtových příjmů a výdajů pro účely rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 550 Odpovědnostní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Strukturní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Programové třídění výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557 Účelové třídění výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 561 Doplňkové třídění výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562 Podkladové třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563 Prostorové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564 7)

§ 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. 8) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. 9) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 1 této vyhlášky. Územními rozpočty se pro účely této vyhlášky rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dobrovolných svazků obcí. 11) Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích – krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 13) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů.

548

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566 Druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 568 Odvětvové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 571 Konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572 Transferové třídění rozpočtových příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573 Vymezení některých pojmů pro účely rozpočtové skladby a finančního účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575

549

Rozpočtová skladba

Třídění rozpočtových příjmů a výdajů pro účely rozpočtu 1) Rozpočtová skladba14) třídí rozpočtové příjmy, výdaje a financující položky do jednotek třídění rozpočtových příjmů a výdajů15), kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné rozpočtové příjmy a výdaje vykazující vybrané účetní jednotky 16).§2/1 2) Rozpočtová skladba zahrnuje§2/2 — odpovědnostní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 17)§2/2/a — strukturní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 18)§2/2/k — programové třídění výdajů státního rozpočtu 19)§2/2/i — účelové třídění výdajů státního rozpočtu 20)§2/2/j — doplňkové třídění výdajů státního rozpočtu 21)§2/2/h — zdrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 22), které zahrnuje§2/3 14)

Jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek. § 2a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Jinak také rozpočtová klasifikace (identifikace koruny), tj. dimenze příslušného rozpočtu. 15) V rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dimenze příslušného rozpočtu. 16) § 1 odst. 1 této vyhlášky. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí. 17) Třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu z hlediska odpovědnostního (kapitoly státního rozpočtu), tj. z hlediska příslušnosti příjmů a výdajů státního rozpočtu do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo organizační složky státu se samostatně projednávaným dílčím rozpočtem příjmů a výdajů státního rozpočtu. § 3 a příloha č. 1 této vyhlášky. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu se v rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dále člení (organizační členění kapitol státního rozpočtu) na finanční místa (organizační složky státu, případně nižší organizační jednotky organizačních složek státu). 18) Třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu z hlediska jejich věcné podstaty (rozpočtové podmnožiny, rozpočtové množiny, rozpočtové okruhy a rozpočtové bloky). § 27 a § 28 této vyhlášky. 19) Třídění výdajů státního rozpočtu z hlediska jejich příslušnosti k programovému financování (akce, respektive projekty) podle § 12 a § 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Podle § 12 odst. 1 rozpočtových pravidel soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. § 23 a § 24 této vyhlášky. 20) Třídění výdajů státního rozpočtu z hlediska účelu rozpočtových přesunů (rozpočtové účely) podle § 21, § 24a a § 47 odst. 1 písm. b) bod 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 25 a § 26 této vyhlášky. 21) Třídění výdajů státního rozpočtu z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům (dílčí průřezové rozpočtové ukazatele). § 21, § 22 a příloha č. 7 této vyhlášky. 22) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů.

550

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— podkladové třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 23)§2/2/e — prostorové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 24)§2/2/f — nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 25)§2/2/g — druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 26)§2/2/b — odvětvové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 27)§2/2/c — konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů 28)§2/2/d — transferové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 29)§2/2/l. 3) Číselná označení, názvy a náplně jednotek třídění rozpočtových příjmů a výdajů stanoví v případě jednotek třídění rozpočtových příjmů a výdajů, které vyjadřují§2/4 23)

Třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu z hlediska podkladu pro změnu státního rozpočtu (podkladové rozpočtové jednotky). § 15, § 16 a příloha č. 5 této vyhlášky. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. 24) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu (prostorové rozpočtové jednotky). § 17, § 18 a příloha č. 6 této vyhlášky. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. 25) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska původu jejich finančního zdroje (rozpočtové nástroje). § 19 a § 20 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. 26) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska druhového (rozpočtové položky, podseskupení rozpočtových položek, seskupení rozpočtových položek a rozpočtové třídy), tj. z hlediska druhu právního nebo ekonomického důvodu rozpočtových příjmů a výdajů, respektive přijetí a vydání peněžních prostředků (financujících položek), druhu zcizovaných a pořizovaných hodnot, druhu náhrad a druhu poskytovatelů a příjemců transferů a zapůjčených peněžních prostředků. § 4 až § 10 a příloha č. 2 této vyhlášky. 27) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska odvětvového (rozpočtové paragrafy, rozpočtové pododdíly, rozpočtové oddíly a rozpočtové skupiny), tj. z hlediska činnosti, ze které plynou rozpočtované příjmy a na kterou jsou rozpočtové výdaje vynakládány. § 11, § 12 a příloha č. 3 této vyhlášky. Rozpočtové paragrafy se v rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dále analyticky odvětvově člení podle doplňkového třídění (dílčích průřezových rozpočtových ukazatelů) výdajů státního rozpočtu (§ 2 odst. 2 písm. h), § 21, § 22 a příloha č. 7 této vyhlášky). 28) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního (záznamové rozpočtové jednotky), tj. z hlediska směřování rozpočtových příjmů a výdajů z jiného rozpočtu nebo jinému rozpočtu. § 13, § 14 a příloha č. 4 této vyhlášky. 29) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů a zapůjčených peněžních prostředků (rozpočtové účelové znaky). Transfery se rozumí poskytnuté nebo přijaté nenávratné finanční výpomoci, dotace (transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují), granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů a vyplacené sociální dávky, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu). Zapůjčenými peněžními prostředky se rozumí poskytnuté nebo přijaté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené nebo vydané a realizované (zaplacené) dluhové (úrokové) cenné papíry. § 29 této vyhlášky.

551

Rozpočtová skladba

— málo proměnlivé skutečnosti, příloha č. 2 až 7 této vyhlášky§2/4/a — skutečnosti často se měnící, Ministerstvo financí§2/4/b — skutečnosti vznikající z operativní činnosti správců kapitol státního rozpočtu, správci kapitol státního rozpočtu §2/4/c. 4) Jednotky strukturního, programového, účelového, nástrojového a transferového třídění rozpočtových příjmů a výdajů stanoví Ministerstvo financí nebo správci kapitol státního rozpočtu v souladu s jejich systematikou. Seznamy těchto jednotek třídění rozpočtových příjmů a výdajů s jejich číselným označením a názvy zveřejňuje Ministerstvo financí na svých internetových stránkách. §2/5 5) Při třídění rozpočtových příjmů a výdajů použijí vykazující vybrané účetní jednotky všechny jednotky třídění rozpočtových příjmů a výdajů, které odpovídají jejich činnosti§30/1, přičemž mohou použít také — podrobnější třídění rozpočtových příjmů a výdajů§31/1, kterým se rozumí třídění rozpočtových příjmů a výdajů podle hledisek stanovených touto vyhláškou na ještě nižší jednotky třídění rozpočtových příjmů a výdajů §31/2 — další třídění rozpočtových příjmů a výdajů§31/1, kterým se rozumí třídění rozpočtových příjmů a výdajů podle jiných hledisek, než jen hledisek třídění rozpočtových příjmů a výdajů stanovených touto vyhláškou 30)§31/3. 6) Jestliže jsou rozpočtové příjmy, výdaje a financující položky utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu31), použijí vykazující vybrané účetní jednotky v neutajovaných dokumentech využívajících rozpočtovou skladbu takové jednotky třídění rozpočtových příjmů a výdajů a jejich úpravy, které zajistí ochranu utajovaných informací. §30/2 7) Při třídění rozpočtových příjmů a výdajů uskutečněných do 31. prosince 2021 se použije rozpočtová skladba ve znění účinném před 1. lednem 2022.§32 8) Rozpočtem se pro účely této vyhlášky rozumí účty a peněžní fondy podle zvláštního ustanovení této vyhlášky32)§1/2, které stanoví, že rozpočtová skladba se uplatňuje§1/1 30)

V rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny příprava rozpočtu vznikají průřezové rozpočtové ukazatele, které se po schválení příslušného rozpočtu přenáší do rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny realizace rozpočtu. Čísla průřezových rozpočtových ukazatelů jsou desetimístná. Formát čísla PU-XXXX-XX-XX. PU (prefix průřezového rozpočtového ukazatele). 31) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů. 32) § 1 odst. 1 této vyhlášky.

552

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— při pohybech na účtech státních finančních aktiv 33)§1/1/e a účtech pro řízení státního dluhu34)§1/1/f — ve státním rozpočtu§1/1/a a při sledování plnění státního rozpočtu §1/1/b — při sledování tvorby a čerpání rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu §1/1/c — v rozpočtech příjmů a výdajů a ostatních peněžních fondech státních fondů 35)§1/1/d — v územních rozpočtech36) a ostatních peněžních fondech územních samosprávných celků 37) a dobrovolných svazků obcí §1/1/g.

33)

§ 36 odst. 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu) a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 rozpočtových pravidel z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 rozpočtových pravidel. 34) § 36 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných státních dluhopisů (vyjma dluhů státu ze státních dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, po kterou jsou na tomto majetkovém účtu zapsány, státních dluhopisů nabytých státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastních dluhopisů poskytnutých státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytovaných v cenných papírech a vlastních dluhopisů, které jsou předmětem finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu), dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému jejich vlastníci v souladu s emisními podmínkami požádali o jejich splacení před sjednanou splatností, a to maximálně do okamžiku promlčení práva s nimi spojeného ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno, dluhy ze státem přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, dluhy ze státem vystavených směnek a dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu účastí (podílů) evidovaných ve státních finančních aktivech, to vše zohledňující jmenovité hodn oty nebo jistiny derivátů. 35) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 1 této vyhlášky. Územními rozpočty se pro účely této vyhlášky rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dobrovolných svazků obcí. 37) Krajů a obcí.

553

Rozpočtová skladba

Odpovědnostní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska odpovědnostního38) se příjmy a výdaje státního rozpočtu třídí podle správců kapitol státního rozpočtu na jednotlivé kapitoly státního rozpočtu39).§3/1 2) Čísla kapitol státního rozpočtu jsou třímístná40).§3/2 3) Kapitoly státního rozpočtu stanoví příloha č. 1 této vyhlášky.§3/3

38)

Odpovědnostní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu (kapitoly státního rozpočtu). § 2 odst. 2 písm. a) a příloha č. 1 této vyhlášky. § 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu se v rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dále člení (organizační členění kapitol státního rozpočtu) na finanční místa (organizační složky státu, případně nižší organizační jednotky organizačních složek státu). Čísla finančních míst jsou sedmimístná. Formát čísla XXX-XXXX. XXX (kapitola státního rozpočtu) – XXXX (finanční místo). 40) Formát čísla XXX. 39)

554

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Strukturní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska věcné podstaty41) se příjmy a výdaje státního rozpočtu třídí do strukturovaných celků§27/1, kterými se rozumí ukazatele příjmů a výdajů státního rozpočtu, které potřebují správci kapitol státního rozpočtu nebo Ministerstvo financí k výkonu státní správy v oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu, zejména pro stanovení specifických ukazatelů zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok42) a evidenci jeho plnění§27/2, a to na — rozpočtové bloky — rozpočtové okruhy§28/1, které se seskupují do rozpočtových bloků §28/2 — rozpočtové množiny§28/1, které se seskupují do rozpočtových okruhů §28/2, a výdaje státního rozpočtu také na rozpočtové podmnožiny stanovené v rozpočtovém systému43)§28/1, které se seskupují do rozpočtových množin §28/2 . 2) Pro třídění příjmů státního rozpočtu stanovuje Ministerstvo financí v rozpočtovém systému rozpočtové bloky a rozpočtové okruhy. Pro třídění výdajů státního rozpočtu stanovují rozpočtové bloky a rozpočtové okruhy v rozpočtovém systému správci kapitol státního rozpočtu a Ministerstvo financí je schvaluje.§28/3 Rozpočtové množiny a rozpočtové podmnožiny stanovují správci kapitol státního rozpočtu pro organizační složky státu v jejich působnosti a oznamují je Ministerstvu financí.§28/4 3) Čísla rozpočtových podmnožin jsou desetimístná44), přičemž — první tři místa označují rozpočtový blok45) — další tři místa označují rozpočtový okruh 41)

Strukturní třídění příjmů a výdajů (příjmová a výdajová struktura) státního rozpočtu (rozpočtové podmnožiny, rozpočtové množiny, rozpočtové okruhy a rozpočtové bloky). § 2 odst. 2 písm. k) této vyhlášky. 42) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 43) § 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 44) Formát čísla XXX-XXX-XXX-X. XXX (rozpočtový blok) – XXX (rozpočtový okruh) – XXX (rozpočtová množina) – X (rozpočtová podmnožina). V rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny se používají jen rozpočtové množiny příjmů státního rozpočtu a rozpočtové podmnožiny výdajů státního rozpočtu. Příjmová a výdajová struktura státního rozpočtu vzniká v rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny příprava rozpočtu a po jejím schválení se přenáší do rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny realizace rozpočtu. Každá kapitola státního rozpočtu má v rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny vlastní číselník příjmové a výdajové struktury státního rozpočtu. 45) 101 až 499 v případě příjmů státního rozpočtu a 501 až 999 v případě výdajů státního rozpočtu.

555

Rozpočtová skladba

— další tři místa označují rozpočtovou množinu — poslední místo označuje rozpočtovou podmnožinu46).47)§28/5

46) 47)

556

0 v případě příjmů státního rozpočtu. Součástí příjmové a výdajové struktury státního rozpočtu jsou specifické ukazatele státního rozpočtu, které vznikají v rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny příprava rozpočtu a po schválení příjmové a výdajové struktury státního rozpočtu se přenáší do rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny realizace rozpočtu. Každá kapitola státního rozpočtu má v rozpočtovém informačním systému integrovaného informačního systému státní pokladny vlastní číselník specifických ukazatelů státního rozpočtu. Čísla specifických ukazatelů státního rozpočtu jsou dvánáctimístná. Formát čísla SU-XXX-XXXXXX-X. SU (prefix specifického ukazatele státního rozpočtu) – XXX (rozpočtový blok) – XXX (rozpočtový okruh) – XXX (rozpočtová množina) – X (rozpočtová podmnožina).

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Programové třídění výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska příslušnosti k programovému financování48) 49) 50) se výdaje státního rozpočtu třídí na programy a jejich nižší celky§23, přičemž nejnižšími jednotkami programového třídění výdajů státního rozpočtu jsou akce, respektive projekty 51)§24/1. 2) Dotační investiční akce52), respektive projekty a výdajové investiční akce53), respektive projekty se seskupují do podmnožin subtitulů, podmnožiny subtitulů se seskupují do subtitulů54), subtituly se seskupují do titulů55) a tituly se seskupují do programů.§24/2 48)

§ 12 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. 49) V části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul. V části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování) se titul dále člení na dotační titul, dotační subtitul (podprogram), podmnožinu dotačního subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). V části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů) se titul dále člení na výdajový titul, výdajový subtitul (podprogram), podmnožinu výdajového subtitulu (podprogramu) a akci, respektive projekt. 50) Programové třídění výdajů státního rozpočtu (akce, respektive projekty). § 2 odst. 2 písm. i) této vyhlášky. 51) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt. 52) § 3 písm. p) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle zvláštních právních předpisů, případně souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů poskytovaných formou investičních dotací nebo návratných finančních výpomocí. 53) § 3 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím investičních (kapitálových) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu podle zvláštních právních předpisů, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu, popřípadě souvisejících neinvestičních (provozních) výdajů. 54) Podprogramů. § 2 písm. h) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. Označení části dotačního nebo výdajového titulu pro účely výstupu z části rozpočtového systému pro programové financování. 55) § 2 písm. f) a g) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. Dotačním titulem je označení programu pro účely výstupu z části rozpočtového systému pro programové financování v části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování), výdajovým titulem je označení programu (v části rozpočtového systému pro programové financování je program označován jako titul) pro účely výstupu z části rozpočtového systému pro programové financování v části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů).

557

Rozpočtová skladba

3) Dotační neinvestiční akce56), respektive projekty, akce, respektive projekty, na jejichž evidování se použijí pravidla pro dotační neinvestiční akce, respektive projekty podle rozpočtových pravidel, a akce, respektive projekty uskutečňované v rámci programů nebo projektů57) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a dalších rozpočtových výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, finančních mechanismů58) nebo jiných zahraničních finančních zdrojů se seskupují pouze do programů. To neplatí v případě dotačních investičních akcí, respektive projektů realizovaných státními příspěvkovými organizacemi59), které se seskupují podle odstavce 260), s výjimkou dotačních investičních akcí, respektive projektů, na jejichž evidování se použijí pravidla pro dotační neinvestiční akce, respektive projekty podle rozpočtových pravidel. §24/3 4) Číselník akcí, respektive projektů, podmnožin subtitulů, subtitulů, titulů a programů se vytváří a vede v části rozpočtového systému61) pro programové financování62). Čísla akcí, respektive projektů jsou třináctimístná63) 64)§24/4, přičemž 56)

§ 3 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů realizovaný výhradně prostřednictvím neinvestičních (provozních) dotací nebo návratných finančních výpomocí (jiných než podle § 3 písm. p) rozpočtových pravidel). Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 57) § 3 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 58) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. 59) Zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. 60) § 24 odst. 2 této vyhlášky. 61) § 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem financí. 62) § 2 písm. e) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na programovém financování ve znění pozdějších předpisů. Informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci podkladů pro přípravu a realizaci výdajů státního rozpočtu z hlediska podrobného členění za oblast programového financování, včetně evidence vykonaných řídicích postupů podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 231/2025 Sb. k 1. lednu 2027). 63) Formát čísla X-XX-X-XX-XX-X-XXXX. X (řada programů) – XX (kapitola státního rozpočtu) – X (poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo stanovení rozpočtových výdajů správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu na financování akce, respektive projektu) – XX (titul) – XX (subtitul) – X (podmnožina subtitulu) – XXXX (akce, respektive projekt). Čísla akcí, respektive projektů (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt) se do integrovaného informačního systému státní pokladny přenáší z části rozpočtového systému pro programové financování. 64) V případě zjednodušené evidence formát čísla X-XX-XX-XX-XXXXXX. X (znak Z) – XX (kapitola státního rozpočtu) – XX (řada programů) – XX (agregace) – XXXXXX (akce, respektive projekt). Čísla akcí, respektive projektů (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt) se do integrovaného informačního systému státní pokladny přenáší z části rozpočtového systému pro programové financování.

558

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— v případě dotačních investičních akcí, respektive projektů a výdajových investičních akcí, respektive projektů podle odstavce 265) označují§24/5 — první tři místa program, a to§24/5/a — první místo řadu programů§24/5/a/1 — druhé a třetí místo kapitolu státního rozpočtu, ve které se programové financování realizuje §24/5/a/2 — páté a šesté místo titul§24/5/b — čtvrté místo skutečnost, zda programové financování představuje §24/5/c — poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci 66)§24/5/c/1 — stanovení rozpočtových výdajů správce kapitoly státního rozpočtu nebo jiné organizační složky státu na financování akce, respektive projektu67)§24/5/c/2 — sedmé a osmé místo subtitul§24/5/d — deváté místo podmnožinu subtitulu§24/5/e — desáté až třinácté místo akci, respektive projekt v systematickém uspořádání stanoveném příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu§24/5/f — v případě dotačních neinvestičních akcí, respektive projektů, akcí, respektive projektů, na jejichž evidování se použijí pravidla pro dotační neinvestiční akce, respektive projekty podle rozpočtových pravidel, a akcí, respektive projektů uskutečňovaných v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a dalších rozpočtových výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, finančních mechanismů nebo jiných zahraničních finančních zdrojů podle odstavce 3 68) označují§24/6 — první místo znak Z69)§24/6/a — druhé a třetí místo kapitolu státního rozpočtu, ve které se programové financování realizuje §24/6/b 65)

§ 24 odst. 2 této vyhlášky. Dotační investiční akce, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). Znak D v části Evidenční dotační systém EDS (část rozpočtového systému pro dotace a návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám na programové financování). 67) Výdajová investiční akce, respektive projekt (v části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt). Znak V v části Správa dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve vlastnictví státu SMVS (část rozpočtového systému pro financování reprodukce dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu, se kterým hospodaří správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, které reprodukci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku státu financují z dotací nebo návratných finančních výpomocí přijatých ze státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv a z jiných finančních zdrojů). 68) § 24 odst. 3 tohoto zákona. 69) Zjednodušená evidence. 66)

559

Rozpočtová skladba

— čtvrté a páté místo řadu programů§24/6/c — šesté a sedmé místo agregaci§24/6/d — osmé až třinácté místo akci, respektive projekt v systematickém uspořádání stanoveném příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu§24/6/e.

560

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Účelové třídění výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska účelu rozpočtových přesunů70) se výdaje státního rozpočtu, ke kterým správce kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu opravňují rozpočtové přesuny z jiných kapitol státního rozpočtu, třídí podle kapitol státního rozpočtu, ze kterých se tyto rozpočtové přesuny uskutečňují, a podle roku a pořadí vzniku jejich účelu§25/1 na rozpočtové účely§26/1, kterými jsou jednotlivé rozpočtové přesuny ve prospěch jiných kapitol státního rozpočtu schvalované Ministerstvem financí§26/2. 2) Účelové třídění je povinné pro výdaje státního rozpočtu, ke kterým správce kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa71).§25/2 V ostatních případech správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu rozhodnou, zda a které své rozpočtové výdaje budou třídit z hlediska účelu rozpočtových přesunů v rámci státního rozpočtu.§25/3 3) Čísla rozpočtových účelů jsou devítimístná72), přičemž — první dvě místa označují rok schválení rozpočtového přesunu — další tři místa označují kapitolu státního rozpočtu, ze které se rozpočtový přesun provádí — poslední čtyři místa označují pořadové číslo rozpočtového přesunu.§26/3

70)

Účelové třídění výdajů státního rozpočtu (rozpočtové účely) podle § 21, § 24a a § 47 odst. 1 písm. b) bod 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 2 písm. j) této vyhlášky. 71) § 10 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří do okruhu působnosti určitého správce kapitoly státního rozpočtu, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, a vládní rozpočtová rezerva. 72) Formát čísla XX-XXX-XXXX. XX (rok schválení rozpočtového přesunu) – XXX (kapitola státního rozpočtu) – XXXX (pořadové číslo rozpočtového přesunu).

561

Rozpočtová skladba

Doplňkové třídění výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům73) se výdaje státního rozpočtu třídí na dílčí průřezové rozpočtové ukazatele stanovené přílohou zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok74), které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků §21 na dílčí průřezové rozpočtové ukazatele§22/1. 2) Čísla dílčích průřezových rozpočtových ukazatelů jsou dvoumístná75) a lze je přiřazovat k jednotkám odvětvového třídění výdajů státního rozpočtu podle zvláštního ustanovení této vyhlášky76)§22/2, které stanoví, že nejnižšími jednotkami odvětvového třídění rozpočtových příjmů a výdajů jsou rozpočtové paragrafy77)§12/1. 3) Dílčí průřezové rozpočtové ukazatele stanoví příloha č. 7 této vyhlášky. §22/3

73)

Doplňkové třídění výdajů státního rozpočtu (dílčí průřezové rozpočtové ukazatele). § 2 odst. 2 písm. h) a příloha č. 7 této vyhlášky. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 75) Formát čísla XX. 76) § 12 odst. 1 této vyhlášky. 77) Rozpočtové paragrafy se v rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dále analyticky odvětvově člení podle doplňkového třídění (dílčích průřezových rozpočtových ukazatelů) výdajů státního rozpočtu (§ 2 odst. 2 písm. h), § 21, § 22 a příloha č. 7 této vyhlášky). 74)

562

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Podkladové třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu 1) Z hlediska podkladu pro změnu státního rozpočtu78) se příjmy a výdaje státního rozpočtu třídí podle druhů podkladu pro změnu státního rozpočtu, která rozpočtové příjmy umožňuje nebo k rozpočtovým výdajům opravňuje §15/1, na podkladové rozpočtové jednotky §16/1. 2) V případě rozpočtových příjmů se podkladem pro změnu státního rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují rozpočtové výdaje nad schválený státní rozpočet a z jakého právního důvodu.§15/2 V případě rozpočtových výdajů se podkladem pro změnu státního rozpočtu rozumí oprávnění, na základě kterého správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu rozpočtové výdaje uskutečňují. §15/3 3) Čísla podkladových rozpočtových jednotek jsou jednomístná 79).§16/2 4) Podkladové rozpočtové jednotky stanoví příloha č. 5 této vyhlášky. §16/3

78)

Podkladové třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu (podkladové rozpočtové jednotky). § 2 odst. 2 písm. e) a příloha č. 5 této vyhlášky. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 2 odst. 2 písm. e) až g), § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. Čísla rozpočtových zdrojů jsou sedmimístná. Formát čísla X-X-XXX-XX. X (podkladová rozpočtová jednotka) – X (prostorová rozpočtová jednotka) – XXX (rozpočtový nástroj) – XX (analytiky rozpočtových nástrojů). 79) Formát čísla X.

563

Rozpočtová skladba

Prostorové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska prostorového původu 80) se příjmy a výdaje — státního rozpočtu — rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů 81) — územních rozpočtů82)§17/2, kterými se pro účely této vyhlášky rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků83) a dobrovolných svazků obcí §17/1, třídí podle toho, zda jejich finančním zdrojem je tuzemsko nebo zahraničí §17/2, na prostorové rozpočtové jednotky§18/1, avšak — z příjmů územních rozpočtů jen příjmy ze zahraničních finančních zdrojů84) a přijaté transfery určené na rozpočtové výdaje, kterými se financují programy nebo projekty85) spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a jiné akce, respektive projekty86) spolufinancované ze zahraničních finančních zdrojů§17/5 — z výdajů územních rozpočtů jen rozpočtové výdaje ze zahraničních finančních zdrojů a rozpočtové výdaje na spolufinancování §17/6. 2) Zdrojem rozpočtových příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pochází z tuzemských nebo zahraničních finančních zdrojů§17/3, a zdrojem rozpočtových výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo zahraničních finančních zdrojů§17/4. 80)

Prostorové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (prostorové rozpočtové jednotky). § 2 odst. 2 písm. f) a příloha č. 6 této vyhlášky. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 2 odst. 2 písm. e) až g), § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. Čísla rozpočtových zdrojů jsou sedmimístná. Formát čísla X-X-XXX-XX. X (podkladová rozpočtová jednotka) – X (prostorová rozpočtová jednotka) – XXX (rozpočtový nástroj) – XX (analytiky rozpočtových nástrojů). 81) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 82) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 83) Krajů a obcí. 84) Peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a jiné peněžní prostředky ze zahraničí. 85) § 3 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 86) V části rozpočtového systému pro programové financování je akce označována jako projekt.

564

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

3) Čísla prostorových rozpočtových jednotek jsou jednomístná 87).§18/2 4) Prostorové rozpočtové jednotky stanoví příloha č. 6 této vyhlášky. §18/3

87)

Formát čísla X.

565

Rozpočtová skladba

Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska původu finančního zdroje rozpočtových příjmů a výdajů 88) se příjmy a výdaje — státního rozpočtu — rezervních fondů správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů 89) — územních rozpočtů90) třídí podle toho, zda je finančním zdrojem tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy91), peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jiné peněžní prostředky ze zahraničí, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů nebo projektů92) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a mezinárodních smluv o finančních mechanismech§19/1 na rozpočtové nástroje§20/1, kterými se rozumí jednotlivé peněžní fondy, programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jiné zahraniční finanční zdroje, a jejich analytiky, jsou-li Ministerstvem financí zveřejněny na jeho internetových stránkách §20/2, avšak — z příjmů územních rozpočtů jen příjmy ze zahraničních finančních zdrojů93) a přijaté transfery určené na rozpočtové výdaje na spolufinancování — z výdajů územních rozpočtů jen rozpočtové výdaje ze zahraničních finančních zdrojů a rozpočtové výdaje na spolufinancování §19/2. 88)

Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (rozpočtové nástroje). § 2 odst. 2 písm. g) této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. Část zdrojového třídění rozpočtových příjmů a výdajů, tj. třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje (podkladové rozpočtové jednotky, prostorové rozpočtové jednotky, rozpočtové nástroje a analytiky rozpočtových nástrojů). § 2 odst. 2 písm. e) až g), § 15 až § 20, příloha č. 5 a 6 této vyhlášky a doplněný oddíl Nástrojové třídění rozpočtových příjmů a výdajů. Čísla rozpočtových zdrojů jsou sedmimístná. Formát čísla X-X-XXX-XX. X (podkladová rozpočtová jednotka) – X (prostorová rozpočtová jednotka) – XXX (rozpočtový nástroj) – XX (analytiky rozpočtových nástrojů). 89) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 90) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 1 této vyhlášky. Územními rozpočty se pro účely této vyhlášky rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dobrovolných svazků obcí. 91) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. 92) § 3 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle čl. 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Například operační programy spolufinancované prostřednictvím strukturálních, investičních a jiných fondů Evropské unie nebo komunitární programy spolufinancované přímo z rozpočtu Evropské unie. 93) Peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a jiné peněžní prostředky ze zahraničí.

566

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

2) Čísla rozpočtových nástrojů jsou pětimístná94), přičemž — první tři místa označují jednotlivé peněžní fondy, programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech nebo jiné zahraniční finanční zdroje — poslední dvě místa označují analytiky rozpočtových nástrojů, které se však nepoužijí při třídění rozpočtových příjmů a výdajů státních fondů a územních rozpočtů.§20/3 3) Čísla rozpočtových nástrojů zveřejní Ministerstvo financí na svých internetových stránkách. §20/3

94)

Formát čísla XXX-XX. XXX (jednotlivé peněžní fondy, programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech nebo jiné zahraniční finanční zdroje) – XX (analytiky rozpočtových nástrojů).

567

Rozpočtová skladba

Druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska druhového95) se rozpočtové příjmy a výdaje třídí podle příjmových a výdajových druhů§4, přičemž nejnižšími jednotkami druhového třídění rozpočtových příjmů a výdajů jsou rozpočtové položky §10/1. 2) Příjmovým druhem se rozumí§5/1; §5/2 — právní důvod platby, která vykazujícím vybraným účetním jednotkám96) plyne za poskytnutí věcí97), služeb, prací a výkonů§5/1 — v případě rozpočtových příjmů z přijatých transferů98) a zapůjčených peněžních prostředků99) druh přijímané podpory, finanční zdroj nebo právní důvod přijatého transferu nebo finanční zdroj přijatých zapůjčených peněžních prostředků §5/2. 3) Pro účely určení výdajového druhu se rozpočtové výdaje třídí na §6 — rozpočtové výdaje na nákupy 100)§6/a, kterými jsou 95)

Druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (rozpočtové položky, podseskupení rozpočtových položek, seskupení rozpočtových položek a rozpočtové třídy). § 2 odst. 2 písm. b) a příloha č. 2 této vyhlášky. 96) § 1 odst. 1 této vyhlášky. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí. 97) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 98) Přijaté nenávratné finanční výpomoci, dotace (transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují), granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu). 99) Přijaté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a vydané a realizované (zaplacené) dluhové (úrokové) cenné papíry. 100) Rozpočtové výdaje s přímou protihodnotou (povinnost poskytovatelům peněžních prostředků nebo jimi jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo od nich něco strpět, jakož i povinnost poskytnout peněžitou náhradu vzniklé újmy).

568

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— rozpočtové výdaje na pořízení hodnot §8/1, a to rozpočtové výdaje na pořízení věcí 101), služeb, prací a výkonů§8/2 — rozpočtové výdaje na poskytnuté náhrady za způsobené újmy§8/1, za které se považují újmy, které vykazující vybrané účetní jednotky102) způsobily nebo které vznikly při plnění povinností v jejich prospěch§9/1, přičemž za nezpůsobené újmy se považují újmy, které vykazující vybrané účetní jednotky nezpůsobily a které ani nevznikly při plnění povinností v jejich prospěch §9/2 — rozpočtové výdaje na poskytnuté transfery 103)§6/b, za které se považují také rozpočtové výdaje na poskytnuté náhrady — za nezpůsobené újmy — škod způsobených při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem §9/2 — rozpočtové výdaje na poskytnuté zapůjčené peněžní prostředky 104)§6/c. 4) Výdajovým druhem se rozumí§7/1; §7/2 — v případě rozpočtových výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací a výkonů nebo druh poskytnuté náhrady §7/1 — v případě rozpočtových výdajů na poskytnuté transfery a zapůjčené peněžní prostředky druh poskytnuté podpory a druh příjemce poskytnuté podpory§7/2. 101)

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou). 102) § 1 odst. 1 této vyhlášky. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí. 103) Rozpočtové výdaje bez přímé protihodnoty. Poskytnuté nenávratné finanční výpomoci, dotace (transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují), granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů a vyplacené sociální dávky, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu). 104) Poskytnuté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené a realizované (zaplacené) dluhové (úrokové) cenné papíry.

569

Rozpočtová skladba

5) Rozpočtové položky se seskupují do podseskupení rozpočtových položek, podseskupení rozpočtových položek se seskupují do seskupení rozpočtových položek a seskupení rozpočtových položek se seskupují do rozpočtových tříd. §10/2 6) Čísla rozpočtových položek jsou čtyřmístná105), přičemž — první místo označuje rozpočtovou třídu — druhé místo označuje seskupení rozpočtových položek — třetí místo označuje podseskupení rozpočtových položek — čtvrté místo označuje rozpočtovou položku. §10/3 7) Rozpočtové třídy, seskupení rozpočtových položek, podseskupení rozpočtových položek a rozpočtové položky stanoví příloha č. 2 této vyhlášky.§10/4

105)

570

Formát čísla XXXX. X (rozpočtová třída) – X (seskupení rozpočtových položek) – X (podseskupení rozpočtových položek) – X (rozpočtová položka).

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Odvětvové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska odvětvového106) se rozpočtové příjmy a výdaje třídí podle odvětví§11/1, kterým se rozumí druh činnosti, ze které rozpočtové příjmy plynou nebo na kterou se rozpočtové výdaje vynakládají, nebo zaměření subjektu, který peněžní prostředky vykazujícím vybraným účetním jednotkám poukazuje nebo odevzdává jako jejich rozpočtový příjem, nebo jemuž vykazující vybrané účetní jednotky107) peněžní prostředky poskytují za účelem jeho podpory§11/2, avšak z rozpočtových příjmů jen nedaňové a kapitálové rozpočtové příjmy územních samosprávných celků108) a dobrovolných svazků obcí a rozpočtové příjmy z převodů peněžních prostředků z jejich vlastních fondů, s výjimkou rozpočtových příjmů ze splátek poskytnutých zapůjčených peněžních prostředků109)§11/3, přičemž nejnižšími jednotkami odvětvového třídění rozpočtových příjmů a výdajů jsou rozpočtové paragrafy110)§12/1. 2) Rozpočtové paragrafy se seskupují do rozpočtových pododdílů, rozpočtové pododdíly se seskupují do rozpočtových oddílů a rozpočtové oddíly se seskupují do rozpočtových skupin. §12/2 3) Čísla rozpočtových paragrafů jsou čtyřmístná111), přičemž — první místo označuje rozpočtovou skupinu — druhé místo označuje rozpočtový oddíl — třetí místo označuje rozpočtový pododdíl — čtvrté místo označuje rozpočtový paragraf.§12/3 4) Rozpočtové skupiny, rozpočtové oddíly, rozpočtové pododdíly a rozpočtové paragrafy stanoví příloha č. 3 této vyhlášky. §12/4

106)

Odvětvové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (rozpočtové paragrafy, rozpočtové pododdíly, rozpočtové oddíly a rozpočtové skupiny). § 2 odst. 2 písm. c) a příloha č. 3 této vyhlášky. 107) § 1 odst. 1 této vyhlášky. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí. 108) Krajů a obcí. 109) Poskytnuté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené a realizované (zaplacené) dluhové (úrokové) cenné papíry. 110) Rozpočtové paragrafy se v rámci rozpočtového informačního systému integrovaného informačního systému státní pokladny dále analyticky odvětvově člení podle doplňkového třídění (dílčích průřezových rozpočtových ukazatelů) výdajů státního rozpočtu (§ 2 odst. 2 písm. h), § 21, § 22 a příloha č. 7 této vyhlášky). 111) Formát čísla XXXX. X (rozpočtová skupina) – X (rozpočtový oddíl) – X (rozpočtový pododdíl) – X (rozpočtový paragraf).

571

Rozpočtová skladba

Konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska konsolidačního112) se třídí rozpočtové příjmy a výdaje uvnitř soustavy veřejných rozpočtů 113)§13/1, za které se považuje§13/2 — přijetí peněžních prostředků vydaných jiným veřejným rozpočtem §13/2/a — výdaj veřejného rozpočtu, který je převodem §13/2/b uvnitř jednoho veřejného rozpočtu §13/2/b/2 nebo mezi veřejnými rozpočty§13/2/b/1, na záznamové rozpočtové jednotky§14/1, a to podle stupňů konsolidace§13/4, kterými se rozumí okruhy veřejných rozpočtů, mezi nimiž probíhají převody peněžních prostředků představující na jedné straně rozpočtové příjmy a na druhé straně rozpočtové výdaje, určené podle toho, jak se údaje o rozpočtových příjmech a výdajích sumarizují§13/5, nejsou-li tříděny z hlediska druhového114) a jestliže je konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů potřebné k vykazování souhrnných údajů o rozpočtových příjmech a výdajích dvou nebo více veřejných rozpočtů §13/3. 2) Čísla záznamových rozpočtových jednotek jsou třímístná115).§14/2 3) Záznamové rozpočtové jednotky stanoví příloha č. 4 této vyhlášky. §14/3

112)

Konsolidační třídění rozpočtových příjmů a výdajů (záznamové rozpočtové jednotky). § 2 odst. 2 písm. d) a příloha č. 4 této vyhlášky. Vyjma územních rozpočtů územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a jejich peněžních fondů. 114) Druhové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (rozpočtové položky, podseskupení rozpočtových položek, seskupení rozpočtových položek a rozpočtové třídy). § 2 odst. 2 písm. b), § 4 až § 10 a příloha č. 2 této vyhlášky. 115) Formát čísla XXX. 113)

572

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Transferové třídění rozpočtových příjmů a výdajů 1) Z hlediska účelů transferů116) a zapůjčených peněžních prostředků 117) 118) se — výdaje státního rozpočtu a rozpočtů příjmů a výdajů státních fondů, které mají povahu transferů a zapůjčených peněžních prostředků poskytovaných územním rozpočtům119) — příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a zapůjčených peněžních prostředků — výdaje územních rozpočtů kryté těmito transfery a zapůjčenými peněžními prostředky třídí podle toho, ze které kapitoly státního rozpočtu, ze kterého státního fondu nebo z Národního fondu120) se transfery a zapůjčené peněžní prostředky poskytují, a podle pořadí transferů a zapůjčených peněžních prostředků§29/1 na rozpočtové účelové znaky§29/2, kterými jsou jednotlivé transfery a zapůjčené peněžní prostředky poskytované ústředními orgány státní správy121) nebo jimi zřízenými organizačními složkami státu, státními fondy a Národním fondem§29/3. 116)

Poskytnuté nebo přijaté nenávratné finanční výpomoci, dotace (transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují), granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů a vyplacené sociální dávky, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu). 117) Poskytnuté nebo přijaté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené nebo vydané a realizované (zaplacené) dluhové (úrokové) cenné papíry. 118) Transferové třídění rozpočtových příjmů a výdajů (rozpočtové účelové znaky). § 2 odst. 2 písm. l) této vyhlášky. 119) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 1 této vyhlášky. Územními rozpočty se pro účely této vyhlášky rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dobrovolných svazků obcí. 120) § 37 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Souhrn peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) rozpočtových pravidel soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 rozpočtových pravidel z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 121) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

573

Rozpočtová skladba

2) Čísla rozpočtových účelových znaků jsou pětimístná122), přičemž — první dvě místa označují kapitolu státního rozpočtu, státní fond nebo Národní fond, z jejichž rozpočtu se transfery nebo zapůjčené peněžní prostředky poskytují — poslední tři místa označují kód dotačního titulu.123)§29/4

122)

Formát čísla XX-XXX. XX (kapitola státního rozpočtu, státní fond nebo Národní fond) – XXX (kód dotačního titulu). Evidence transferů a zapůjčených peněžních prostředků (poskytnuté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené dluhové cenné papíry) poskytovaných územním rozpočtům. Číselník rozpočtových účelových znaků zveřejňuje Ministerstvo financí zpravidla na adrese https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku. 123) Součástí rozpočtových účelových znaků jsou územní statistické jednotky stanovené Českým statistickým úřadem.

574

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

Vymezení některých pojmů pro účely rozpočtové skladby a finančního účetnictví 1) Vykazujícími vybranými účetními jednotkami se podle zvláštního ustanovení této vyhlášky124) rozumí — správci kapitol státního rozpočtu125) a jiné organizační složky státu126) — státní fondy127) — územní samosprávné celky128) — dobrovolné svazky obcí129). 2) Pro účely třídění rozpočtových příjmů a výdajů v rozpočtových položkách druhového třídění rozpočtových příjmů a výdajů 130) se rozumí — veřejnými rozpočty veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně — veřejnými rozpočty ústřední úrovně 124)

§ 1 odst. 1 této vyhlášky. § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. 126) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. 127) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 128) Kraje a obce. Podle zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů, se územními samosprávnými celky rozumí veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek (včetně pohledávek) a hospodaří podle vlastního rozpočtu, a to kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako základní územní samosprávné celky, tj. územní samosprávná společenství občanů. Viz také zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51 /2020 Sb., o územně správním členění státu. 129) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. 130) Třídění rozpočtových příjmů a výdajů z hlediska druhového (rozpočtové položky, podseskupení rozpočtových položek, seskupení rozpočtových položek a rozpočtové třídy), tj. z hlediska druhu právního nebo ekonomického důvodu rozpočtových příjmů a výdajů, respektive přijetí a vydání peněžních prostředků (financujících položek), druhu zcizovaných a pořizovaných hodnot, druhu náhrad a druhu poskytovatelů a příjemců transferů a zapůjčených peněžních prostředků. § 2 odst. 2 písm. b), § 4 až § 10 a příloha č. 2 této vyhlášky. 125)

575

Rozpočtová skladba

— státní rozpočet131) — ostatní peněžní fondy správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací132), státních fondů, veřejných kulturních institucí133), veřejných výzkumných institucí134), veřejných vysokých škol135), školských právnických osob136), České národní banky137), České televize138), Českého rozhlasu139), České tiskové kanceláře140), Rady pro veřejný dohled nad auditem141), profesních komor s povinným členstvím142) a zdravotních pojišťoven143) 131)

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. § 54 až § 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů, § 53 až § 63 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 133) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu (jen ministerstvy s předchozím souhlasem vlády České republiky). Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích ve znění pozdějších předpisů. 134) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu. § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů. 135) § 5 až § 38 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. 136) Zřízených nebo řízených (vykonává-li funkci zřizovatele) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. § 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. 137) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů. 138) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších předpisů. 139) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů. 140) Zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři. 141) § 37 až § 40 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech ve znění pozdějších předpisů. 142) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti – notářský řád ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120 /2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti – exekuční řád ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích ve znění pozdějších předpisů, § 31 až § 36 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech ve znění pozdějších předpisů, apod. 143) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. 132)

576

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— Národní fond144) — zvláštní účty Ministerstva financí145) a Ministerstva spravedlnosti146) — veřejnými rozpočty územní úrovně územní rozpočty147) a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků148), dobrovolných svazků obcí včetně jejich společenství, územních příspěvkových organizací149), veřejných kulturních institucí150), veřejných výzkumných institucí151) a školských právnických osob152) — kapitálovými výdaji — investiční výdaje153) 154) určené k pořizování dlouhodobého majetku 155) 144)

§ 37 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Souhrn peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů (podle § 3 písm. j) rozpočtových pravidel soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů Evropské unie prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů podle zvláštního předpisu nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám) spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility), peněžních prostředků finančních mechanismů (podle § 7 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel peněžní prostředky svěřené České republice z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce) včetně úroků z peněžních prostředků finančních mechanismů a peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 rozpočtových pravidel z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené Národnímu fondu. 145) § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů. 146) § 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů. 147) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 148) Krajů a obcí. 149) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 150) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha). § 23 odst. 1 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích ve znění pozdějších předpisů. 151) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha). § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů. 152) Zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí. § 23 odst. 1 písm. e) a § 39a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. 153) Včetně souvisejících neinvestičních výdajů.

577

Rozpočtová skladba

— investiční transfery156), které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje157) jiných subjektů158) nebo převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů související s investičními výdaji 159) — návratné finanční výpomoci160) 161), úvěry162) nebo peněžité zápůjčky163) poskytované jako nástroj rozpočtové politiky k podpoře jiných subjektů nebo jejich programů, včetně nákupů dluhových cenných papírů, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje164) jiných subjektů165) — investiční převody Národnímu fondu 154)

Za investiční (kapitálové) se považují rovněž výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) vynaložené na pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a zároveň na pořizování jiných hodnot, v jejichž případě nelze rozlišit, jaká část se vynaložila na pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a jaká část se vynaložila na pořizování jiných hodnot, pokud jsou vynaloženy při plnění investičních akcí podle § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 155) Včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 156) Za investiční se považují rovněž transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) určené k pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a zároveň poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční (provozní) výdaje (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení), v jejichž případě nelze rozlišit, jaká část představuje poskytnutí peněžních prostředků na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) a jaká část představuje poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční (provozní) výdaje, pokud je možné ze všech okolností předpokládat, že větší část se použije na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů). 157) Včetně souvisejících neinvestičních výdajů. 158) Včetně obyvatelstva. 159) Včetně souvisejících neinvestičních výdajů. 160) Návratné finanční výpomoci mohou poskytovat podle § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky, jiné organizační složky státu (včetně správců kapitol státního rozpočtu), které určí zvláštní zákon, nebo státní fondy (§ 28 odst. 6 rozpočtových pravidel) podle zvláštního právního předpisu, a to bezúročně (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů nebo Národního fondu (§ 3 písm. b) rozpočtových pravidel), a podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, územní samosprávné celky (kraje a obce), městské části (samostatně hospodařící organizační jednotky) hlavního města Praha a dobrovolné svazky obcí bezúročně z peněžních prostředků územního rozpočtu (§ 10a odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb.). 161) Při poskytování návratných finančních výpomocí územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí jimi zřízeným nebo řízeným (vykonávají-li funkci zřizovatele) územním příspěvkovým organizacím, jen je-li jejich vrácení zajištěno výnosy běžného rozpočtového roku, nejpozději však do 31. března následujícího rozpočtového roku (rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce), nestanoví-li územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí lhůtu delší. § 34 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.

578

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— běžnými výdaji — neinvestiční166) výdaje167) — neinvestiční transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční výdaje168) jiných subjektů nebo převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů — transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků obyvatelstvu — návratné finanční výpomoci169), úvěry nebo peněžité zápůjčky poskytované jako nástroj rozpočtové politiky k podpoře jiných subjektů nebo jejich programů, včetně nákupů dluhových cenných papírů, které představují poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční výdaje170) jiných subjektů171) — neinvestiční převody Národnímu fondu 162)

Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí. § 49 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem. 163) Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí nebo nejde-li o peněžité zápůjčky poskytované podle zvláštního právního předpisu. § 49 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 164) Včetně souvisejících neinvestičních výdajů. 165) Včetně obyvatelstva. 166) Provozní. 167) Za neinvestiční (provozní) se považují rovněž výdaje vynaložené na pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a zároveň na pořizování jiných hodnot, v jejichž případě nelze rozlišit, jaká část se vynaložila na pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a jaká část se vynaložila na pořizování jiných hodnot. 168) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 169) Při poskytování návratných finančních výpomocí územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí jimi zřízeným nebo řízeným (vykonávají-li funkci zřizovatele) územním příspěvkovým organizacím, jen je-li jejich vrácení zajištěno výnosy běžného rozpočtového roku, nejpozději však do 31. března následujícího rozpočtového roku (rozpočtový rok bezprostředně následující po běžném rozpočtovém roce), nestanoví-li územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí lhůtu delší. § 34 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 170) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 171) Včetně obyvatelstva.

579

Rozpočtová skladba

— transfery — poskytnuté nebo přijaté nenávratné finanční výpomoci, dotace172), granty, subvence, příspěvky173), podpory174), peněžité dary175), náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty 176) — převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám177) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů 178) — vyplacené sociální dávky179), a to v závislosti na jejich charakteru180) 172)

Například dotace poskytované podle § 13 odst. 3 písm. c) a d), a § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 10a až § 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a § 29 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů, § 84 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením ve znění pozdějších předpisů. 173) Například příspěvky poskytované podle § 54 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, státním příspěvkovým organizacím zřízeným nebo řízeným (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu na provoz, § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, územním příspěvkovým organizacím zřízeným nebo řízeným (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí na provoz, § 7 až § 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, na péči, § 6 až § 12 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů, § 111 až § 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích – lesní zákon ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti ve znění pozdějších předpisů, nebo § 84 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů. 174) Například podpory podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů (zrušen zákonem č. 328/2025 Sb. k 1. lednu 2027), s výjimkou případů podle § 16 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů, kdy poskytovatel podpory získává neomezený bezplatný přístup k výsledkům výzkumu, experimentálního vývoje a inovací chráněných zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu autorské a jiné tvůrčí činnosti. 175) Například dary podle § 2055 až § 2078 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 176) Povinnost poskytovatelům peněžních prostředků nebo jimi jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo od nich něco strpět, jakož i povinnost poskytnout peněžitou náhradu vzniklé újmy. 177) Organizačním složkám. 178) Vyjma převodů peněžních prostředků mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, ve prospěch vlastních pokladen, pokladen vnitřních organizačních jednotek (organizačních složek), účtů u finančních institucí nebo vlastních elektronických platebních prostředků, nejsou-li tyto pokladny, účty u finančních institucí a elektronické platební prostředky oddělenými peněžními fondy. 179) Například důchody podle § 28 až § 53 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, nebo dávky podle § 17 až § 48 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů, § 14 až § 52 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, nebo § 21 až § 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. 180) Právní povaze a věcném účelu převodu.

580

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— dotacemi intencionální181), kompenzační182) nebo smíšené183) transfery, které jsou jako dotace označeny zvláštními právními předpisy, smlouvami nebo rozhodnutími, podle kterých se poskytují184) — náhradami následně185) nebo paušálně186) poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy — zapůjčenými peněžními prostředky poskytnuté nebo přijaté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené nebo vydané a realizované187) dluhové cenné papíry, anebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty — investičními zapůjčenými peněžními prostředky188) návratné finanční výpomoci, úvěry nebo peněžité zápůjčky poskytované jako nástroj rozpočtové politiky k podpoře jiných subjektů nebo jejich programů, včetně nákupů dluhových cenných papírů189), které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční190) výdaje191) jiných subjektů192) určené k pořizování dlouhodobého majetku193) 181)

Ex ante. Dotace, které se poskytují na úhradu budoucích výdajů a podléhají finančnímu vypořádání. § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 182) Ex post. Dotace, které se poskytují na úhradu výdajů nebo nákladů již vynaložených a nepodléhají finančnímu vypořádání. Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 183) Dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje nebo náklady již vynaložené. Vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem. 184) Dotacemi nejsou příjmy ani výdaje, které nemají povahu transferu, i když jsou jako dotace označeny. Peněžní prostředky poskytované právnickým a fyzickým osobám k úhradě vynaložených výdajů nebo nákladů jsou dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady byly vynaloženy dobrovolně a že poskytované peněžní prostředky jsou jako dotace označeny; jinak se jedná o náhrady. 185) Ex post. Poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy ve výši, v jaké jsou vyčísleny. 186) Ex ante. Poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy, jejichž výše ještě není přesně vyčíslena. 187) Zaplacené. 188) Za investiční se považují rovněž zapůjčené peněžní prostředky, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) určené k pořizování dlouhodobého majetku (včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku) a zároveň poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční (provozní) výdaje (včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení), v jejichž případě nelze rozlišit, jaká část představuje poskytnutí peněžních prostředků na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů) a jaká část představuje poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční (provozní) výdaje, pokud je možné ze všech okolností předpokládat, že větší část se použije na investiční (kapitálové) výdaje (včetně souvisejících neinvestičních výdajů). 189) Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí nebo nejde-li o jiná ministerstva s předchozím souhlasem vlády České republiky. § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 190) Kapitálové. 191) Včetně souvisejících neinvestičních výdajů.

581

Rozpočtová skladba

— neinvestičními zapůjčenými peněžními prostředky návratné finanční výpomoci, úvěry nebo peněžité zápůjčky poskytované jako nástroj rozpočtové politiky k podpoře jiných subjektů nebo jejich programů, včetně nákupů dluhových cenných papírů194), které představují poskytnutí peněžních prostředků na neinvestiční195) výdaje196) jiných subjektů197) — zálohami198) poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k úplné nebo částečné úhradě dluhu, který ještě nevznikl199), anebo který již vznikl, ale jeho celková výše dosud není stanovena 200) — splátkami poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k částečnému plnění vzniklého dluhu, má-li plátce povinnost je poskytnout — vratkami peněžní prostředky vracené osobou, která je přijala neoprávněně nebo omylem, anebo které v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nelze použít — vratkami transferů i peněžní prostředky vracené při finančním vypořádání201) v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace202), anebo zániku nebo změny dohody o dotaci 203) 204) — výdajovými kompenzacemi vykázání přijatých vratek205) v příslušných rozpočtových položkách druhového třídění rozpočtových výdajů v záporné hodnotě, postupují-li vykazující vybrané účetní jednotky podle zvláštního právního předpisu206) v běžném rozpočtovém roce207) 208)

192)

Včetně obyvatelstva. Včetně technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. 194) Kromě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, nejde-li o Ministerstvo financí nebo nejde-li o jiná ministerstva s předchozím souhlasem vlády České republiky. § 12 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. 195) Provozní. 196) Včetně pořizování drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. 197) Včetně obyvatelstva. 198) § 1807 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. 199) Předběžná záloha. Poskytnuté nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě budoucího nebo podmíněného dluhu. 200) Průběžná záloha. 201) § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státními finančními aktivy, státním rozpočtem a s Národním fondem, § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 202) § 90 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů, § 78 zákona č. 150/2002 Sb. – soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. 203) § 1902, § 1903, § 1981, § 1995, § 1998, § 2001 a § 2006 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 204) Vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli dotací a návratných finančních výpomocí na základě výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, nebo § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 205) V případě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu ve prospěch výdajového účt u státního rozpočtu. 193)

582

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

— refundacemi platby považované jejich příjemci za výdajové kompenzace209), kterými se nahrazují výdaje vynaložené na úhrady hodnot poskytovaných ve prospěch plátců refundací 210). 3) Peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě se rozumí — státní finanční aktiva211) — státní rozpočet — rezervní fondy správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu — rozpočty příjmů a výdajů a ostatní peněžní fondy státních fondů — územní rozpočty212) a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků213) a dobrovolných svazků obcí včetně jejich společenství, 206)

Správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu podle § 49 odst. 7 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, nebo územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí podle § 21 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 207) Běžné účetní (rozpočtové) období. § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 208) Při finančním vypořádání za předchozí účetní (rozpočtová) období, anebo nepostupují-li správci kapitol státního rozpočtu a jiné organizační složky státu podle § 49 odst. 7 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, nebo územní samosprávné celky (kraje a obce) a dobrovolné svazky obcí podle § 21 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, se nejedná o výdajové kompenzace a přijaté vratky (v případě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu ve prospěch příjmového účtu státního rozpočtu) se vykazují v rozpočtových položkách podseskupení rozpočtových položek 222 – Přijaté vratky poskytnutých transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání . 209) V případě správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu přijaté ve prospěch výdajového účt u státního rozpočtu. 210) Například refundace mezd nebo platů za práci zaměstnanců v pracovněprávním nebo služebním vztahu k příjemci refundace, kteří určitou dobu pracovali pro plátce refundace (plátce refundace nahrazuje příjemci refundace mzdy nebo platy vyplacené příjemcem refundace jeho zaměstnancům za dobu, po kterou pracovali pro plátce refundace). 211) § 36 odst. 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Peněžní prostředky převedené z výsledků hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a jiné peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda České republiky nebo Poslanecká sněmovna, peněžní prostředky podle zvláštního právního předpisu (například likvidační zůstatky státních podniků nebo peněžní prostředky jaderného účtu), účasti (podíly) státu v obchodních společnostech a jiné cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými nejsou příslušní hospodařit správci kapitol státního rozpočtu, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, pohledávky ze státních garancí (zajištění) realizovaných ze státních finančních aktiv, pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, jiné pohledávky Ministerstva financí mimo běžné finanční hospodaření a peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, a dále peněžní prostředky převedené podle § 3 písm. h) bod 4 rozpočtových pravidel z účtů správců daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy státního rozpočtu určené do státních finančních aktiv, a rezerva peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých úvěrů a peněžitých zápůjček, z jiných zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění v souladu s právem cizího státu podle § 35 odst. 4 rozpo čtových pravidel. 212) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 213) Krajů a obcí.

583

Rozpočtová skladba

s výjimkou fondu řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, fondu kulturních a sociálních potřeb214), fondu cizích peněžních prostředků, fondu sdružených peněžních prostředků, fondu vedlejší215) činnosti, fondu stravování a obdobných peněžních fondů216) nepodléhajících rozpočtové skladbě. 4) Účastmi217) se rozumí — cenné papíry218) představující účast v právnické osobě — vklady do jiných právnických osob než akciových společností219), společností s ručením omezeným na kmenové listy220) nebo komanditních společností na investiční listy221). 214)

Vyjma peněžních prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených k doplnění peněžních prostředků na programové financování (podle § 12 odst. 1 rozpočtových pravidel soubor věcných, časových a finančních podmínek činností směřujících k dosažení stanovených cílů). § 50 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. 215) § 5 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu. Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem (včetně pohledávek). Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší. 216) Účtů. 217) Podíly. Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. 218) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy). 219) § 243 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. 220) § 132 a § 137 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem. 221) § 170 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů. Komanditní společností na investiční listy je komanditní společnost, ve které pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (komanditista). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy. Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond nebo osoba vedená v seznamu České národní banky.

584

Vyhláška č. 412/2021 Sb.

5) Cennými papíry222) jsou například — akcie223) — jiné účastnické a obdobné224) cenné papíry, tj. zatímní listy225), opční listy226) na přednostní upisování akcií227), vyměnitelné dluhopisy228) na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy229) na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie230), případně kmenové listy231), investiční listy232) nebo podílové listy233) 222)

§ 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. Datum emise cenného papíru označuje den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli. Peněžní částka, za kterou emitent cenný papír vydává, je emisním kurzem cenného papíru. Je-li s cenným papírem spojeno právo na výnos, lze pro uplatnění tohoto práva vydat kupón jako cenný papír na doručitele; kupóny se vydávají v kupónovém archu. Je-li součástí kupónového archu talón, vyplývá z něho právo na vydání nového kupónového archu; talón však není cenným papírem. 223) § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele). 224) Podílové. 225) § 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Určí-li tak stanovy, mohou být práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií spojena se zatímním listem. Zatímní list je cenný papír na řad. Převodce zatímního listu ručí akciové společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny. 226) Cenné papíry, s nimiž je spojeno právo nakoupit nebo prodat určité podkladové aktivum k určitému okamžiku nebo v průběhu stanoveného období za předem stanovenou cenu. 227) § 281 a § 295 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akciová společnost může vydat k uplatnění přednostního práva na upisování akcií opční listy. Opční list je cenný papír na doručitele a lze jej vydat i jako zaknihovaný cenný papír. 228) § 33 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. S vyměnitelným dluhopisem je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy, anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu. § 286 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Určí-li tak stanovy, může akciová společnost na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie.

585