9788074743719

Färber Lyrika

Lyrika

Vratislav Färber

Lyrika

1975–1988

© Vratislav Färber, 2021

© Alena Kučerová, 1982 isbn 978-80-7474-371-9

ozvu se hlasem který vítr smete každá řeka je přítok léthé

(v. furchovi)

bez listí

strom oněměl

chceš čísti

čti svou zem

podzime naše tichá smrt prosvítá tvými černými větvemi

v těch hrobkách jsme se poschovávali a křičeli na sebe celou noc neumíš si představit upřímnější a lyričtější rozhovor hřbitovy volají mé kroky ve chvějícím větru polykají světlo a podzim mrtví sklízeli listopad prsa mrtvých si připnula hrobku v těchto dnech začíná rozsyp mrazu urny stromů pustily již listí noví mrtví jsou rozsyp světa na staré hřbitovy…

hřbitov kvete ve snech dětem

celý večer

tulák klečel

živ jen o hvězdách…

o tancích poznáš čas poznáš jak podvádí předtím než tě zhas laskal tě v hedvábí

měsíc do luny dorůstá

barvy večera

se tiše kladou na ústa

mrtvou slinou

měsíc laská oblinu kosti se svinou

rodičce do klínu

měsíc tluče rosou na bubínek noci zrna hvězd vyrostou do záře nemocí noc temná vědma

ví o našich spádech závrať však nedbá

kampak hlava spadne

mandelštam

mandlová moucha stalinských mucholapek byl za slovo lapen

aparátčík a režimista

ptáčník volna východ cysta

kde nebude exodu v tomto dusném nepokoji

nesklidíš už nikdy klid

byla svatba už jsme svoji

bydlo pálí v lihu lid

ancien régime v noci jen ležím

dolce far niente

kdo je stár hnije hned

metempsychosis metej si pózy

loci communes hocikomu nes

déjà vu béž hlavy

mouches volantes

už je voláte

modus vivendi do hrůz vyjem dny tête à tête

chceš zapět

rigorózum rýhuj rozum

z toho těla lehce nevybruslíš ústy ses dotkl osudu ale tělem ladíš zemi pro čas svého nebudu

1975

ozvu se hlasem

bez listí

podzime

v těch hrobkách jsme se poschovávali

hřbitov kvete

celý večer

o tancích poznáš čas

měsíc do luny dorůstá

měsíc tluče rosou

mandelštam

aparátčík a režimista

ancien régime

z toho těla lehce nevybruslíš pád listí

šustí listí zemí pluje

roky sládnou po ovoci

nic už se nestane jen budem čekat tiší hlasy už pohasly i do větru se stáhnou

strukturou rozlomit chvění na krystal

1976

sadař smrt nás očesává

morbus bus

mít tenkou nit jak ariadné poledne mře

1977

zase se šeří do šeříku

jsi ráno a jsi na skřipci!

co s tím a jak tě budu hledat pro všechny tyto dny se vzpínám

téměř v temné jeskyni

z nicoty do něčeho

podzimní vůně mne do dosahu mámí

stále rychleji a rychleji

vo čem psát když prší?

které slovo mne nyní blíž k vám nese

na rubu konce cítíme svou cenu

javorová vůně

zas jít a zas nejistě

jsme vezdění do dění

zatímco vítr má křídla živí

těhotný vítr smeká horu

do dlaní kroků tvých

večerní tesknotou se chodec těžce tluče

v truhle snů již rakev raší

kdopak podzim unaříká

otrávený svět si sedá

osleplé oči dáme slepit

ze dna dnů se zvedá smích

na vlně vody

klobouk dolů před starostmi! šíře slova odolává stačí

všechno mi to připomíná píseň

té noci jsem smrti v ústech ustlal

na všem už záleží už nezáleží na mně

večerní hodina se se mnou nelaská

teď se jaro ozvalo i v písni

vražedný večer vrhá do krásy

podzim bdí v opadání

růst noci zase duje

něco se pro mne v tomto světě schová

1978

je jednoduché jednat jen když sněží

magicky zpívá svět

nebetyčný zákon tu ční přes tvář zem přetáhnout tak jak jsi a jak se jevíš

rty nemluví nebe nemodré na jaře odchází

jsem tady jinak než je tráva první seno v květnu dýchá ze srdce odcházíme spánkem ve dne pocit v noci touhy zmizelý sen je katedrály jsme sami ve skále

1979

jak to slunce jak ta luna

symfonie vyťukává ničím ve tvých očích srnu

připadám si jako když

krůpějemi pokryty

tma zakousla se do střechy nesu ti pravdu z děsu

tyhle kousky strašné země stačíš mi dlaní obrazem

básníci tam taky byli

kdo ve mne věří nezemře

v těchto dnech se mnou tady je

bude to zbořeno

jsou krásné dny

tak nějak bych tu žil i léta

jak pomalu se sune ani ne tak dál

rosa a pták

při stejném pohledu český ráj

neseme zrcadlo

znásob šero protři oči nebe na cucky

1980

mé čechy 1– 8

z mrtvého stavení vybíhají krysy Hořet, ach, hořet!

živá ženská! co je to?

všechno přijde do ruzyně

stál jsem na rohu

balím tu samizdat

jak ve starém čase někdo nezavřel dveře

tiše padají květy

pár kapek letního deště ořechy svou esencí prožiji třicet let

oči jsou hnízda

víno smrt pijeme

pak bude slunce pomálu milostné

i to slunce podletní

jednadvacátého

Snažil se a potom stejně plakal,

v krajině kde nejsou noci

v podletních oparech

jablka ve větvích

stmívání

zimní písně 1–4

děti odcházejí

z propasti vskutku vyšli jsme sami

tak fénix nevzlétl

svítí a nevím jestli úplně

vše splývající je temně potemnělé

melancholická hnědel

červen v hrůze barví oko

ruka jak barokní domky

svatý františek

1981

času je málo

pár let už tíha

větru krajině a blesku

přes černé větve se sem měsíc dívá

rozkošník skončí jako altruista

večer je mírný v dálce je moře

libosad – valdice – kartouzy

poblíž osária dnes již

ve stromovce ve slamáku

ze vzpomínek na mühlau; g. t.

paprskem ještě slunce hřeje zemi

kolonisté bubenče!

o hrobku zvoní déšť

malé písně iii

nevím v kterém Kafarnau

vzpomínka

mrazivý večer a tolik květů

napadl sníh a dosud temná

mrtvé oči cítí naději

už jenom lebka oblékla si kůži když se vám svět otvírá

prostor smrti kubizuje

pokroucený krucifix

došli sem a jsou na kost ztuhlí co nám může slíbit strom

podzim krásně pokročil

řeka která zve

1982

marnému minulému smutku utek jsi

je nám dáno radovat se přitáhl ženu k svému klínu

hymnus

ne hnědým vínem

pozdní léto 1–4

Všechno pomíjivé, co žije nahlas, ztichne. Zlatou

Světlo světa, volám tě ze tmy, pohled do dálky

Mlč, můj milý, to jsou hry.

večery jsou smířlivé

v klínu stromu se šneci milovali

1983

leze klidně po trávě

miloš jakeš

1984

propadly se hroby dneska

ještě jedna rakev zbyla dolní čelist ve výklenku skoro bez povšimnutí, Sbírám tu listí z olší, vrb tak tedy i dnešní večer

1985

tak hodně tiše znenadání

Dítě je ten, kdo se bojí krve. vítr nám sem válí lm máte doma želvu?

1988

rybník jak dlaň na něm čáry vanitas vanitatis

Ještě jsou letní vůně, Na hrázi stojí mocné duby tenounké pohyby vítr češe listí

Ediční poznámka

Lyrika

1975–1988

Textové podklady k výboru shromáždil Antonín Petruželka Vybrali, uspořádali a ediční poznámku napsali

Robert Krumphanzl a Vratislav Färber Na s. 68 a 137 je reprodukován grafický list Aleny Kučerové Lhotecká strouha, 1982 (perforace, papír, 597×875 mm, sbírka Muzea umění Olomouc, muo , inv. č. g 14437, foto Zdeněk Sodoma)

V roce 2021 vydalo

nakladatelství Triáda, Kroftova 341/16, 150 00 Praha 5, jako 225. svazek edice Delfín

Obálku a grafickou úpravu vytvořil a z písma Big Caslon

vysadil Michal Rydval

Vytiskla Tiskárna Protisk, s. r. o. Redaktorka Lucie Bartoňová

Vydání první

Rozsah 232 stran Náklad 650 výtisků i-triada.net

Kniha vychází s laskavou podporou

Ministerstva kultury čr , Státního fondu kultury čr a Nadace Český literární fond