I.
Miska člověčenství
Č
aj se zrodil jako lék a vyrostl z něj nápoj. V Číně vstoupil v osmém století do říše poezie jako jedna z kultivovaných zábav. V Japonsku byl
v patnáctém století povýšen na náboženství estetiky – na kult čaje. Kult čaje je založen na obdivování krásy uprostřed běžných událostí všedního dne. Skrývá v sobě čistotu a harmonii, tajemství vzájemné shovívavosti a romantiku společenského řádu. Je v zásadě uctíváním Nedokonalého, stejně jako jemným pokusem o dovršení čehosi možného v onom nemožném, jež známe jako život.
Filozofie čaje není pouhé estétství v běžném slova smyslu, neboť ve spojení s etikou a náboženstvím vyjadřuje náš celkový názor na člověka a přírodu. Je zdravovědou, neboť si vynucuje čistotu, je hospodárností, neboť se těší spíše z jednoduchosti než ze složitosti a nákladnosti, je morální geometrií do té míry, do jaké určuje naše vztahování jednotlivostí k celku. Představuje skutečného ducha východní demokracie, neboť činí všechny své ctitele aristokraty chuti.
Dlouhodobá izolace Japonska od zbytku světa, tolik přispívající k introspekci, byla velmi nakloněna rozvoji kultu čaje. Naše příbytky a zvyky, oděv a kuchyně, porcelán, lakované nádobí, malba – naše pravá literatura – vše bylo vystaveno jeho vlivu. Žádný adept japonské kultury nemůže přehlížet jeho přítomnost. Kult čaje se prolnul do elegance vznešených budoárů, vstoupil do lidských
9
Kniha_o_caji_08-96_15_(imprimatur).indd 9
20.03.2023 12:25:56