KAPITOLA DRUHÁ
ROMEO A JULIE Z ESSEXU I v pondělí se den probudil do překrásného rána. Vy koukla jsem ven a bylo mi hned jasné, že se Hinstonu už dychtivě a nedočkavě zmocnilo jaro, třebaže je dosud únor, a že mne včerejší pocit neklamal. Obloha bez jediného mráčku měla odstín vybělené modři, která připomínala jed nu Paulovu opranou, ale oblíbenou košili. Na Anglii mne – kromě mnoha dalších věcí – fascinovaly tyhle proměny nebe a také barvy, které na něm člověk mohl spatřit. Blankyt ranní oblohy protkávaly kýčovitě růžové a nachové pruhy a večer slunce často mizelo v sírově žlu tých a tyrkysových pásech, které připomínaly stuhy vlající po temnějící modři večerního nebe. Úchvatná byla i oblaka, která se po obloze honila, zejména velké bělostné naducané mraky, které vypadaly jako nadýchaná šlehačka a tvary při pomínaly sen šíleného cukráře. Někdy se však na nebi potu loval pouze jeden jediný lehounký mráček, který se tam zdál nějak ztracený, jako by zabloudil. Za tu krásnou podívanou vděčíme tomu, že bydlíme na ostrově. Paul už odjel do práce a já se před odchodem do své zahradní kanceláře pustila jako každé dopoledne do uklí 28
JAK SE PO ANGLICKU VYTRATIT V ANGLII
zení. Měla jsem ten nenáročný rituál, který mě pravděpo dobně uklidňoval právě tím svým stereotypem, moc ráda. Nádobí od snídaně jsem naskládala do myčky a na okenní římsu v kuchyni jsem vyrovnala vysoké skleněné nádoby se zabroušenými víčky, které jsem si přednedávnem pořídila na cornflakes a müsli. Paul mi hned na začátku našeho man želství barvitě vylíčil, co si každý Angličan myslí o zvlhlých sušenkách a topinkách, o cereáliích ani nemluvě. Ve vlhkém ostrovním vzduchu stačila chvilka nepozornosti a chřupavá topinka se proměnila v gumovou houžev a cornflakes připo mínaly žvýkačku nakrájenou na drobné plátky. Zamyšleně jsem se zahleděla na nádobu s Paulovými oblíbenými shreddies a weetabixem. Shreddies, zality spoustou mléka a utope ny v jogurtu, se ještě pozřít daly, ale weetabix, třebaže byl nesporně úžasně zdravý, chutnal jako slisované seno, které trochu i na pohled připomínal. Český páreček k snídani není zase tak špatný vynález, povzdychla jsem si a zamířila do koupelny v přízemí, abych vyměnila ručníky. Usoudila jsem, že bych měla tak nádherného počasí vy užít – rozhodla jsem se proto převléknout postele a vyprat obratem povlečení, abych je usušila venku na sluníčku, do kud svítí. Proměnlivé anglické počasí mne naučilo využívat do poslední vteřinky každé chvilky, kdy výjimečně neprše lo nebo se kolem domu neválela líně mlha. Musela jsem si nicméně přiznat, že si tu práci tak trochu vymýšlím a cestu do kanceláře oddaluji, protože čekám na poštu. Moc jsem se na ni těšila a vždycky se nedočkavě vrhla na knihy a na psaníčka. Obojího chodilo každým dnem čím dál více. Souviselo to nejen s mou příjemně se rozrůstající Romeo a Julie z Essexu
29