POSLEDNIDIVOCINA_sazba 8/19/13 8:40 AM Stránka 66
Holubi vyletí vyplašeně do větví, Generál odcupitá pod můj balvan, zatímco já se skutálím a shrábnu své oblečení. Krčím se a opatrně vykukuji. Najednou se vetřelec prodere houštinou a objeví se ve světle. Není to osoba. Nemělo by to ani existovat. Mělo to být mrtvé. Akorát že teď je to tady a dost blízko na to, abych viděl blýskající se oči a čtyři vysoké vratké nohy. Srst na hřbetu, hebké uši − to přece nemůže být, ale nejspíš je… Zvíře. Žijící a dýchající. Cokoliv to je, tak to není moc velké. Vlastně vypadá daleko nervózněji než my. Dívá se ostražitě kolem a pak sestoupí po svahu na okraj řeky. Zakopne v mokřině 66