0044481

Co má kočka na mysli ?

POHLED NA CHOVÁNÍ KOČEK

Typická KOČKA!

8 Jak se kočky myjí

10 Spáči

12 Když se jim chce…

14 Teplo nade vše

16 Triumf šikovnosti

18 Zručnost

20 Na tichých tlapkách

22 Lovec ze zálohy

Kočky MEZI SEBOU

26 Voňavá poselství

28 Vyvedené z míry

30 Kočičí setkání

32 Značkování škrábáním

34 Koukněte se sem!

36 Měření sil na dálku

38 Nejistý výsledek

40 Jiskřivé interakce

42 Samotáři a samotářky

44 Kocouří souboje

46 Dokonalá harmonie

Micka A ČLOVĚK

50 Můj člověk

52 Dialog

54 Někdo cizí

56 Tady končí legrace!

58 Rozumíš mi?

60 Trocha zábavy

62 Dlouhá chvíle? Děkuji, nechci!

64 Setkání jiného druhu

Kočičí DĚTI

68 Když kocour potká kočku

70 Teplo a vůně udávají směr

72 Bez mámy by to nešlo

74 Zvědavá do morku kostí

76 Všechno je nové

78 Dobývání světa

80 Hry pro jednoho

82 Sociální hry

84 Kočičí neplechy

86 Jak kočku naučit správnému chování

Není trochu opovážlivé napsat knihu o tom, co má kočka na mysli? Ne. Ani ne. Přestože nikdy nebudeme přesně vědět, co se v hlavách našich koček opravdu odehrává, protože se jich na to bohužel nemůžeme zeptat. S naprostou jistotou ale můžeme tvrdit, že u koček lze pozorovat mnohem víc než pouhé instinktivní chování. A přesně to jsem chtěla titulem této knihy vyjádřit.

Kočky dokážou plánovat a vytvořit si představu o tom, co přijde. Mají výbornou paměť – to, co je potřebné nebo příjemné, se rychle naučí. Mimoto mají také asociativní paměť, takže umí porovnávat některé nové úkoly s tím, co se už naučily. A hodně se toho dokážou naučit pozorováním a napodobováním.

Především ve vztahu k člověku jsou nápadně interaktivní a někdy se chovají dokonce velmi přizpůsobivě. Ne snad, že by se poddaly svému osudu, na to jsou příliš svéhlavé; ale nechají nás přiblížit se k sobě, dopřejí nám sluchu a jsou ochotny akceptovat naše zvyklosti. Integrují nás zkrátka do svého života. Měli bychom se z toho radovat a oplácet jim to. Ne však tím, že je budeme polidšťovat, ani tím, že budeme popírat schopnosti, jež určitě ve vysoké míře mají.

V závislosti na svých individuálních předpokladech a zkušenostech jsou kočky schopné cílevědomě a s vidinou úspěchu sledovat jisté strategie, které je dovedou přímo k cíli. Kromě toho mají svůj vlastní svět myšlenek a pocitů, aniž by se přitom dorozumívaly zvukově, tedy řečí v tom smyslu, jak ji chápeme my. (K tomu nezřídka dochází při až dojemné interakci s lidmi). Není to nic jiného než empatie. Kočky nelžou. Vyjadřují se jasně. Podívejme se teď na to trochu blíž.

Typická kocka!

Kočky nás svým chováním stále a znovu překvapují. Proto by před každou z následujících vět mělo být slovíčko

„běžně“ nebo „většinou“, protože si nikdy nemůžeme být jistí, čím nás naše milé domácí šelmičky překvapí. Pravděpodobně i vy znáte kočku, která opovrhuje tuňákem, ráda si zaplave, pije pouze z kohoutku nebo močí výhradně ze záchodového prkénka. I to je „typická kočka“.

Jak se kocky myjí

Zapomeňte na obyčejnou hygienu! Očistný a ozdravný program, jemuž se naši tichošlápkové věnují bezmála dvacet čtyři hodin denně, je mnohem důkladnější, než se všeobecně předpokládá. Je to velmi pečlivě prováděná komplexní péče o tělo, které se kočka s obdivuhodnou zručností a velkou oddaností věnuje každý den několik hodin. Již ve věku 21 dní učí kočky koťata starat se o svou srst a ta již okolo šestého týdne života tuto schopnost dokonale ovládají.

Růžová žínka

Části těla, na které si sama dosáhne, „myje“ kočka velmi puntičkářsky svým obratným jazykem. Často můžeme pozorovat, že při této činnosti provádí nejrůznější, někdy až akrobatické „prostocviky“. Vzhledem k tomu, že je její „žínka“ hustě pokryta pevnými háčky s protihrotem, působí jako jemný kartáč, který jak čistí, tak i uhlazuje a masíruje.

Pěkně ohebná

Dokonalé čistoty dosahuje kočka kromě jazyka také pomocí drápů a malých řezáků, přičemž poslední jmenované slouží k jemnému i hrubšímu okusování a odstraňování nečistot ze srsti. Kočka je ale také umí využívat jako hřeben. Což ostatně neudržuje v pořádku pouze srst, ale i řezáky samotné.

… pak uhladit

Potom je použitá tlapka olízána a znovu dobře nasliněna a celá procedura se opakuje. Typickým způsobem čištění, ať už jazykem, tlapkou nebo řezáky, se kočce zároveň daří zbavovat kožíšek mrtvých chlupů. Ty sice spolyká, ale za nějakou dobu, když projdou zažívacím traktem, je většinou bez problémů zase vyloučí.

Nejprve navlhčit…

Kam nedosáhne jazyk, tam jsou na řadě tlapky: V prvé řadě důkladně olízat, aby mohly posloužit k očištění tváří, čela nebo prostoru za ušima. Tímto způsobem se kočka stará také o své citlivé vousy (tzv. vibrisy), když si je třeba ušpiní při jídle, takže pak nedokážou plnit svou funkci hmatových orgánů. Jejich očista je tedy nesmírně důležitá.

V rámci celkové tělesné očisty si kočka po těle roztírá sekrety ze žláz, které zintenzivňují její vlastní pach. Je to pro ni přinejmenším stejně důležité jako to, že bude čisťounká jako ze škatulky. Není divu, že na místech, kam si sama nedosáhne, se ráda nechává čistit spřátelenými kočkami, což opět slouží nejenom očistě, ale také vzájemné výměně pachů.

„To jsem já, vaše micka!“

Spáci

Kočky jsou mistryněmi světa ve spaní. Spaním nebo podřimováním dokážou denně strávit až 16 hodin. Když se cítí v nějakém prostředí jistě a bezpečně, je tam teplo a pohodlí, jsou najedené a celkově spokojené, klidně spí i déle. A během spaní nápadně dlouho sní – až tři hodiny denně.

Nech mě spát!

Novorozená koťátka a velmi staré kočky můžeme se zhruba 22 hodinami klidového režimu řadit mezi opravdové spáče. U koťat se situace velmi rychle mění a doba jejich bdění se den ode dne prodlužuje. Již ve věku čtyř týdnů spí stejně dlouho jako dospělí jedinci, ale přitom mnohem déle sní. Nikdo se nemůže divit, že po tolika napínavých zážitcích a důležitých zkušenostech, které na ně neustále působí, kočky to nejdůležitější „zpracovávají“ ve snech.

Pohodlí nade vše

Kočky mají rády pohodlí. Ačkoliv krátce si zdřímnout dokážou kdekoliv, když se chtějí vyspat déle, uchylují se raději na teplá a chráněná místa, kde mohou nerušeně setrvat i delší dobu a v příjemném pohodlném prostředí „uklidnit“ všechny svoje smysly. Mimoto je v teple snazší udržovat konstantní tělesnou teplotu, kterou by jinak při poměrně dlouhém hlubokém spánku ztratily.

Pořádný strečink

Jakmile se kočka vzbudí, ze všech sil se natáhne a vzpřímí, aby si protáhla svaly a šlachy a pořádně se prokrvila. Potom natáhne přední končetiny dopředu, prohne hřbet směrem vzhůru (udělá „kočičí hřbet“), vystrčí zadek do výšky a nakonec požitkářsky protáhne i svůj ocas a zadní končetiny.

Důkladné zívnutí

Následně si kočka většinou pořádně zívne, aby si uvolnila svaly v obličeji, a pak se trochu očistí. Zívání slouží ovšem nejen k tomu, aby se úplně probrala, ale také k odbourávání stresu. Kočky zívají zvláště často, když jsou nejisté nebo nerozhodné.

Požitkářské válení

V jaké pozici se kočka uloží ke spánku, závisí v neposlední řadě na teplotě okolí. U teplot okolo 10 stupňů se stočí do klubíčka a schová hlavu pod tělo. Když je tepleji, čím dál více se „rozbaluje“, až nakonec –při teplotě kolem 20 stupňů – už leží zcela roztažená.

Kočka dokáže spokojeně odpočívat i spát na zádech se všema čtyřma nohama zvednutýma do vzduchu, především když je velké teplo. Po probuzení se často ochlazuje tím, že se požitkářsky převaluje na vlhké zemi.

Když se jim chce…

O tekuté koncové produkty svého trávení se kočky starají téměř stejně detailně jako o ty pevné. Moč nebo výkaly, obojí je po vyprázdnění pečlivě očicháno a následně neméně pečlivě zahrabáno. Kočce také není jedno, kde své pozůstatky zanechá. Nejen pro odložení trusu, ale i moči většinou pečlivě vybírá příhodné místo, kde bude moci všechno zahrabat, pokud možno pachově neutrálně, aby ji to nekompromitovalo před ostatními kočkami.

Pro malé pány tvorstva

Ne vždy se ale všechno odehrává v utajení. Na strategicky výhodných místech ve svých revírech kočky rády nechávají nápadné zprávy. Patří sem například hromádky trusu na vyvýšených místech, položené tak, aby je bylo nejen cítit, ale také vidět. Obzvláště rádi se tak chovají potentní kocouři.

V rámci vnitrodruhové komunikace se kočky – a nezáleží na tom, jestli se jedná o kočky nebo kocoury, kastrované nebo ne – dokážou prosadit i jinak: s vibrujícím ocasem vztyčeným do výšky se postaví před nějaký výrazný předmět ve svém revíru a svoji moč na něj cíleně rozprašují. Jedná se o naprosto přirozené chování.

„Byla jsem tady!“

Dostatek toalet

Volně se pohybující kočky moč a trus téměř vždy odkládají na oddělených místech. Většina bytových koček není tak striktní a využívá při obou potřebách stejný záchod. Hlavní je, aby v domácnosti, zvláště pokud tam žije koček víc, byl dostatek toalet, aby si každý člen skupiny mohl kdykoliv v klidu odskočit a aby výše postavená zvířata neutiskovala ta, která jsou v hierarchii na nižší pozici. Projevy nečistotnosti často bývají důsledkem demonstrací moci a mobbingu, zvláště ve větších skupinách.

Důkladně zkontrolovat

Výsledek je podroben důkladné

čichové kontrole, teprve potom ho kočka zakryje. Již malá koťata se cvičí v tomto instinktivním chování, a proto není nic snazšího než zvyknout dvanáctitýdenní

kotě, které zrovna přišlo do nového domu, na kočičí záchod.

Zahrabat

Můžete si být jisti, že kočky pachové značky svých kolegyň každopádně zaregistrují, ať už budou zahrabané nebo ne. Podávají totiž jednoznačnou individuální informaci o svém původci, o jeho zdraví a výživovém stavu, připravenosti k páření i sociálním statusu.