0041207

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 3

JA R O SL AV V. M AR E Š

Ne jv ě tš í záhady české historie

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 4

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE Jaroslav V. Mareš Copyright © Jaroslav V. Mareš, 2019 Photos © Národní knihovna Praha, Archiv Národního divadla, Archiv Jiřího Pokorného, OSVH Lomnice nad Popelkou, ABS ČR, Archiv MZV, Archiv Projektu Záře, Archiv Národního muzea, Archiv Univerzity Karlovy, Gemeindeamt Traunkirchen, ČUZK, VHÚ, Archiv hl. m. Prahy, Archiv S. Boury, SOKA Opava, Archiv FN Olomouc, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Archiv A. Sulzera, Archiv CIC, Národní archiv, VHA Praha, NSA, CIA, Paměť a dějiny 2013/3, archiv autora, 2019 All rights reserved ISBN 978-80-7617-940-0

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 5

Vzkaz ze zamčené cukrárny Už víc než rok si ve svém profesním životě připadám jako dítě, které zamkli v cukrárně. Zapomenuté příběhy, historická tajemství, neobjasněné záhady, poklady… Tomu všemu nevěnuji volný čas, ale vlastně čas veškerý. Vážím si toho každý den, stejně tak jako vrcholné tolerance mé rodiny, která akceptovala, že se neustále někde v archivu, v horách či v podzemí honím za tajemstvím.

Moje první kniha, Největší záhady kriminalistiky, pro mě byla vstupem na zcela neznámou půdu. Chtěl jsem se podělit o všechno, co se do televizních reportáží nevešlo. Když nastudujete tisícistránkový vyšetřovací spis, natočíte desítky minut rozhovorů a dostanete osm minut vysílání, je nepoužitého strašně moc. Krácení a vyhazování přitom bolí…

První i druhé nakladatelství, která jsem s nápadem na záhady kriminalistiky oslovil, knize uvěřila. Já tedy minimálně zpočátku moc ne. Ale Největší záhady kriminalistiky si své čtenáře našly a vedou si tak dobře, jak jsem si ani neodvažoval přát. Přísně tajné skandály, které jsem napsal pro druhé nakladatelství, jsou v době psaní těchto řádků na cestě ke čtenářům. Úspěch první knihy předznamenal cestu k jejímu volnému pokračování.

Nejde jen o záhady kriminalistiky, přestože některé příběhy kriminálem skutečně smrděly. Pokusil jsem se dát dohromady ty nejzajímavější záhady, na které jsem dosud narazil. Od nevysvětlitelných jevů přes zapomenuté příběhy až po známé události, o kterých každý přesně ví, jak to bylo, přestože to tak být nemohlo.

5

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 6

Jak už určuje název, jde o záhady. Omluvte tedy více či méně otevřené konce. Kde není vysvětlení, je aspoň nejpravděpodobnější hypotéza. Kde není usvědčující důkaz, jsou aspoň důkazy nepřímé. Kde se pouštím do známého příběhu, jsou minimálně nové zajímavé okolnosti. Vítejte v zamčené cukrárně. Nebudeme ovšem jen ochutnávat. Dopřejeme si třináct obžerství.

6

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 7

Kdo a proč zapálil Národní divadlo?

Hoří divadlo. Službu konající hasič chce nahlásit požár hlásičem, jenže klíč má kolega. Dozorující hasič tedy hledá kolegu, jenže ten opustil službu a je na pohřbu. Tak tedy volá telegrafem kolegy na výjezdových stanovištích, jenže nikdo se neozývá. Všichni jsou také na pohřbu. Na jedné ze stanic hlášení nakonec zaznamenají, jenže nemají koně. Tak tedy hasiči shání koně, jenže nikdo jim je nechce půjčit. Konečně najdou ochotného majitele koní, jenže koně se plaší, protože nejsou zvyklí běžet ulicemi s ječící požární sirénou. Hasiči konečně míří k požáru, jenže jedou na nesprávnou adresu. Nakonec najdou správnou adresu, jenže vodovod je porouchaný a nemohou z něj čerpat vodu. Namísto vodovodu chtějí čerpat vodu z řeky hned vedle, jenže mají příliš krátké sací hadice a na hladinu řeky nedosáhnou. Vyřeší problém s krátkými hadicemi a chtějí hasit, jenže ruční stříkačky na požár střechy nedostříknou. Povolají parní stříkačku, jenže ta je po zkoušce rozložená. Uvedou ji do pohotovostní polohy a přivezou, jenže nevzali uhlí, aby v ní zatopili. Uhlí jim naštěstí nakonec přinese jeden z přihlížejících.

7

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 8

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

Tohle není volné pokračování filmu Hoří, má panenko. Tohle je jeho reálný předobraz. Je to autentický průběh našeho nejznámějšího požáru a v našem národě i nejtragičtěji vnímaného. Takto přesně probíhal požár Národního divadla v Praze 12. srpna 1881.

O sto let později vydává spisovatel Miroslav Ivanov knihu Požár Národního divadla, aneb příliš mnoho náhod, ve které popsal celou řadu faktů a indicií naznačujících, že oficiální teorie nešikovného počínání klempířů na střeše divadla je velmi pravděpodobně mylná. Budova Národního divadla se podle něj stala obětí obyčejného žhářství. Vlastně ne obyčejného žhářství. Žhářství založeného na národnostní nenávisti. Hledám a snažím se ověřovat a potvrzovat, a půjde-li to, i najít nějaké nové podrobnosti a doplnit skládačku zapomenutého příběhu.

Příliš mnoho náhod a zjitřený rok 1881 Jestliže se fakta a hypotézy uvedené v knize potvrdí, měly by se přepsat dějiny. Jestliže dějiny od vydání knihy přepsány nebyly, je potřeba tomu trochu pomoci a pozoruhodné okolnosti našeho nejznámějšího požáru připomenout.

Podle Miroslava Ivanova je požár Národního divadla vyústěním českoněmeckých půtek roku 1881. Konec 19. století je skutečně u nás ve znamení postupně sílícího českého národního sebeuvědomění. Jedním z podstatných bodů tohoto sebeuvědomění bylo právě vybudování Národního divadla. Stavby, na kterou se po dlouhá léta skládali ti nejchudší. Ale byl právě rok 1881 něčím výjimečný, vyhrocenější? Odborníkem na toto období je Jiří Pokorný z Univerzity Karlovy. Hlavním katalyzátorem neklidného léta je, jak se ukazuje, vývoj událostí na Univerzitě Karlově.

Rozhovor s historikem: Vztahy mezi Čechy a Němci v Praze a v celých českých zemích byly samozřejmě poněkud napjaté, ale ty byly napjaté už nejméně od šedesátých let. Je pravda, že vztahy se určitým způsobem přiostřily, a dá se říci, že 8

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 9

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

nacionální antagonismus začal sestupovat do nižších vrstev. Předtím byl záležitostí především velkých politických seskupení a velkých politických činitelů. V té době se začal šířit i do prostředí nižších vrstev.

Němci představovali v pražském obyvatelstvu menšinu, ale velmi specifickou. Postupem doby se nižší německé vrstvy začaly přizpůsobovat českému prostředí, v němž žily, a německé obyvatelstvo představovaly především nejvyšší vrstvy. Podnikatelé, bankéři, intelektuálové.

Na začátku osmdesátých let se v souvislosti s politickou situací spor poněkud přiostřil. Šlo o dvě události. Byla to otázka rozdělení pražské univerzity, která pochopitelně byla zejména pro český národ velice důležitá, a dále otázka voleb do Obchodní a Živnostenské komory.

Univerzita se, tak jak existovala, postupně počešťovala. Přicházelo stále více českých studentů a měli větší nároky na české přednášky, takže i profesoři se k tomu začali více přiklánět. Bylo jasné, že pokud se tento stav nezmění, dříve či později dojde k počeštění celé univerzity. To se Němcům samozřejmě nelíbilo a různým způsobem proti tomu protestovali. Tvrdili, že česká univerzita vůbec nemá smysl, protože česká věda je odvozena od německé. Částečně to byla pravda. V jejich středu vznikla představa, že když už tedy mají mít Češi univerzitu, tak by bylo lepší jim univerzitu založit. V tomto pojetí to zase nebylo přijatelné pro Čechy, protože pak by samozřejmě Němci měli starobylou Karlovu univerzitu z roku 1348 a Češi by dostali nějakou z roku 1880, novou, nezavedenou. Nakonec to vyřešil císař, když 11. dubna 1881 rozhodl, že univerzita má být v Praze jedna česká a jedna německá. Ani jedna nebude mít přednost před tou druhou, což v té době byl velký výdobytek českého národa.

Tehdejší české noviny jsou plné zpráv o tom, že němečtí studenti, většinou se jim říkalo buršáci, ale není to úplně přesný výraz, protože skupin mezi německými studenty bylo více, neustále provokují. Že chtějí dokázat, že v Praze je pro Němce nebezpečno a že musí mít zvláštní ochranu. Na konci června došlo k jedné spektakulární události. Byla to takzvaná chuchelská bitva. Šlo o to, že jeden z těch spolků, Corps Austria, slavil dvacáté 9

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 10

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

výročí založení. Samotná slavnost v Praze za přítomnosti mnoha hostů z Německa a z Rakouska byla svým způsobem pobuřující.

Pozvánka na oslavu výročí spolku Corps Austria.

Chuchelská bitka Ono sestupování nacionálního antagonismu do nižších vrstev mělo za následek, že zatímco dříve se půtky mezi Čechy a Němci odehrávaly maximálně na stránkách novin, nižší vrstvy Čechů a Němců neměly daleko k použití nejen drsnějších výrazů, ale i pádnějších argumentů, jako je třeba kamení. Velmi dobře o tom vypovídá právě incident z 28. června 1881. Členové studentského klubu Corps Austria chtějí oslavit dvacáté výročí založení klubu v jedné z restaurací na břehu Vltavy ve Velké Chuchli.

Právě v ten den vychází v českých Národních listech inzerát, jehož zadávajícího později C. a K. policie nedokáže vypátrat.

Vlastenečtí čtenáři Národních listů neváhají. V průběhu odpoledne se tak ve Velké Chuchli proti necelé stovce německy mluvících hostů objevuje mnohonásobná česká přesila. Němci ještě stihnou vyslat posly ke královskému místodržícímu se žádostí o vyslání četníků. Ani povolaný četnický oddíl ovšem nedokáže situaci zklidnit. K první půtce dochází ve 10

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 11

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

Inzerát v Národních listech.

Zdroj: Národní knihovna Praha

chvíli, kdy Češi začnou zpívat rakouskou hymnu a Němci se nepřidají. Situaci se daří držet pod kontrolou jen do chvíle, kdy prý z české strany mezi Němce přiletí klacek. Tak to aspoň líčí Němci. Naopak Češi tvrdí, že někdo z Němců hodil mezi Čechy půllitr. Kdo si začal, těžko s odstupem času říct. Každopádně přesila je přesila. Vzduchem začínají létat kameny.

Většina jich letí z české strany a němečtí studenti a pozvaní hosté troubí na ústup.

Pokračování rozhovoru s historikem: V každém případě je evidentní, že buršáci byli napadeni, že dostali každý přinejmenším pár facek. Část německých studentů odjela do Prahy parníkem. Tam byla přivítána davem Čechů, kteří na ně křičeli a opět házeli kameny. Policie musela udělat špalír až ke Křemencové ulici. Druhá část studentů utekla z restaurace jiným směrem a dostali se až do Radotína.

Tam chtěli nastoupit na nákladní vlak. To se jim nepodařilo a museli přenocovat v hostinci. Ráno se vrátili vlakem. Zajímavé je, že český tisk o tom hovoří v podstatě s triumfálním tónem. „Vy jste nás provokovali, dělali jste tu nepořádky, tak teď už jste dostali na pamětnou.“ 11

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 12

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

Dobová kresba chuchelské bitvy.

Hned následující den jde německá deputace žalovat ke královskému místodržícímu. Tvrdí, že němečtí studenti nejsou v Praze v bezpečí a dožaduje se potrestání viníků. Rozjíždí se vyšetřování a policie zatýká. Hlavním podezřelým z rozpoutání chuchelského incidentu je herec českého Prozatímního divadla Ferdinand Kaňkovský. Zatýkání pokračuje i v dalších dnech. Drtivá většina zatčených je na české straně a český tisk to velmi kritizuje. Kritické články zase popuzují rakouskou cenzuru, a ta je zabavuje. Tím ovšem přilévá oleje do ohně a situace se dále vyostřuje.

Útok na německé divadlo Třicátého června se na dolní části dnešního Václavského náměstí srocují davy českých demonstrantů. Okolo deváté hodiny je jich už několik tisíc a policie se rozhoduje shromáždění rozehnat. Velká část rozháněných demonstrantů ustupuje Havířskou ulicí kolem německého, dnes Stavovského divadla. Národní vášně evidentně rozehnáním demonstrace nelze zkrotit.

Kdosi bere opět do ruky kámen a ostatní se přidávají. Okna německého divadla se s řinčením sypou. Výsledkem incidentu je několik desítek zatčených a jeden zraněný strážník. Podle Národních listů z nadcházejícího dne došlo i na střelbu: „Velkým hřmotem roztříštěných oken byl probuzen 12

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 13

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

ze spánku vrátný v německém divadle, který prý otevřel okno a na útočníky několikráte vystřelil. Tuto zprávu nám potvrzovali mnozí svědci.“ Zapojení divadel do národnostních konfliktů je ve světle pozdějších událostí přinejmenším zajímavé. Mezi německými národovci je za hlavního nepřítele považován herec Prozatímního divadla. Zlotřilí Češi také vytloukli okna divadla německého.

Do děje se zapojuje také císař František Josef I. Šestého července zbavuje funkce dosavadního královského místodržícího v Praze a na jeho místo jmenuje podmaršálka rytíře Krause s jediným pokynem: Za všech okolností zjednat pořádek a klid. Podmaršálek si zjednání klidu představuje jako potrestání všech, kdo by klid mohli jakýmkoliv způsobem narušovat. Pokračuje zatýkání, především na české straně. Poměr zatčených a odsouzených na české a německé straně je přibližně 10:1.

Za této situace přinášejí české noviny každým dnem nové a nové zprávy o tom, kdo všechno se rozhodl zapojit do připravovaných slavností, a především slavnostního průvodu, k otevření českého Národního divadla.

Zatímco pro Čechy je to národní svátek a oslava povýšení české kultury

Původní dřevěná konstrukce střechy Národního divadla.

Zdroj: Archiv Národního divadla

13

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 14

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

na úroveň té německé, na místodržitelství se na věc dívají jako na příležitost k nepokojům a mají zájem na tom, aby oslavy byly co nejskromnější.

Němečtí národovci vidí v otevření divadla a velkolepém průvodu provokaci a další známku rostoucího českého vlivu v Praze.

Otevřené neotevřené Národní divadlo Národní divadlo je vlastně v té době už otevřeno. V květnu se totiž oženil následník trůnu Rudolf Habsburský a na začátku června slavnostně navštívil Prahu. V rámci jeho návštěvy se 11. června poprvé otevřelo dokončované Národní divadlo a byla uvedena premiéra Smetanovy Libuše.

Do 23. června se odehrálo ještě dalších dvanáct představení. U počtu třináct ovšem počet představení zůstává. Divadlo se opět uzavřelo za účelem dokončovacích prací. Pokud v seznamu rakouských vladařů marně hledáte Rudolfa III., tak vězte, že korunní princ Rudolf později dobrovolně ukončí svůj život, a to se svou sedmnáctiletou milenkou střelou z pistole 30. ledna 1889 na zámku Mayerling.

Národní divadlo prošlo v červnu řekněme zatěžkávací zkouškou.

V jejím průběhu se ukázala celá řada nedostatků. Architekt divadla Josef Zítek je kritizován Sborem pro zřízení českého Národního divadla v Praze, protože z některých míst na galeriích není vidět na jeviště. On sám reaguje kritikou sboru a jeho neúměrných požadavků na kapacitu divadla. Do chystané definitivní premiéry divadla 11. září je blízko. Na nějakou nápravu není čas ani peníze. Leda divadlo zbourat a postavit znovu.

Smrt krásného hasiče a osudná porucha Když ve středu 10. srpna praskne vodovod v Myslíkově ulici, je to událost natolik nedůležitá, že ani nestačí proniknout na stránky dobového tisku.

Pražské vodárny v reakci na to jen sníží tlak v potrubí. Níže položení odběratelé pocítí pomalejší přitékání vody. Pokud by byla voda potřeba výše, například při požáru ve střešních partiích, jsou už následky nehody závažnější. Voda se do potřebné výše vůbec nedostane.

14

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 15

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

V noci na 10. srpna dojde ještě k jedné podobně nedůležité události, avšak v konečném důsledku s podobně fatálním důsledkem. Informují o ní Národní listy dne 11. srpna pod titulkem „Zastřelil se.“ Článek z Národních listů 11. srpna 1881: Velkou soustrast vzbuzuje v Praze sebevražda obecně oblíbeného nadhasiče Čeňka Diviše, nejobratnějšího turnéře a hasiče, jenž při největších, nejnebezpečnějších požárech byl vždy první na místě nejvíce ohroženém, podněcuje svým příkladem soudruhy k energii, mnohdy až obdivuhodné.

Příčinou sebevraždy jsou rodinné záležitosti. Diviš seznámil se před několika lety s jistou dívkou a měl s ní 4 dítky, které však vesměs zemřely.

Minulého roku zamiloval se do šlechtičny a bývalé herečky jednoho berlínského divadla, s kterou se před 12 dny oženil tak tajně, že o tom až do úterka nikdo z hasičů nevěděl. Avšak bývalá jeho milenka se o tom přece dověděla a napsala jeho paní i jemu výhružný list, který měl vzápětí velké domácí mrzutosti, takže prý si manželka Divišova pevně umínila, že se dá s ním rozvésti. Výhrůžka tato zdrtila srdnatého jinak Diviše tak, že si umínil učiniti životu svému konec.

V úterý odpoledne sebral všechna psaní, jež byl poslední dobou od manželky obdržel, napsal ještě dopis našemu zpravodaji o zkoušce hasičů v továrně p. Broschově ve Vysočanech a konečně dopis své choti, jíž oznámil, že se zastřelí, a doložil, chce-li ho ještě živého spatřili, aby ho navštívila na strážnici hasičské na Hradčanech, kdež koná noční službu. Sebraná psaní zaobalil a poslal po soudruhovi své manželce. Po celou tuto dobu byl velmi veselý a vtipkoval tak nenuceno, že hasiči z hlasitého smíchu ani nevycházeli. Nato se s nimi velmi humoristickým způsobem rozloučil a odešel se soudruhem na strážnici hradčanskou. Cestou byl ještě velmi veselý. Manželka jeho přibyla s hasičem v drožce v 9 hodin večer na Hradčany do strážnice, kdež s Divišem asi tři čtvrtě hodiny bez svědků rozmlouvala. Diviš nato doprovodil manželku k povozu a pravil opět: „Musím se zastřeliti.“ 15

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 16

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

Nato odešel do strážnice a střelil se z revolveru do levé strany prsou tak jistě, že za několik okamžiků zemřel. Mezitím jela manželka jeho v povozu k staroměstskému obecnímu dvoru v tom domnění, že muže svého zachránila. Když přijížděla k vratům, zastavil povoz její hasič, který byl již na cestě na Hradčany, aby zemřelého soudruha zastupoval. Oznámil poděšené manželce, že před chvílí bylo telefonováno, že Diviš se zastřelil a že jest mrtev. Zdrcená choť odjela opět na Hradčany, kdež shledala manžela svého již co mrtvolu, která byla právě přenášena do patologického ústavu, odkudž zítra v pátek odpoledne odbývá se pohřeb. – Zesnulý pocházel z Ďáblic a byl 25 roků stár. Vycvičil několik okolních hasičských sborů a byl všude znám pod jménem „krásný hasič“. Národovec byl rozhodný a na své poměry také obětavý.

Od pátku 12. srpna 1881 je přitom Praha před požáry daleko bezpečnější. Město totiž právě hasičům koupilo zbrusu novou a velmi výkonnou parní stříkačku. Ten den ráno ji hasiči vyzkoušeli. Rozhodl o tom někdo na poslední chvíli. Zpráva o jejím vyzkoušení totiž do redakce Národních listů přišla až po uzávěrce, a tak se o ní čtenáři nedočetli jako obvykle o den dříve, ale až v pátečním ranním vydání: Zkouška s parní stříkačkou.

Dnes po 10. hodině dopolední odbývá se na dvoře novomlýnských poustek zkouška s parní stříkačkou, kterou obec pražská za 6000 zlatých koupila.

Zkouška bude se díti za přítomnosti pozvaných znalců. Proud jest nadmíru prudký, za minutu vychrlí 1575 litrů vody.

Dopolední zkouška dopadá na výbornou. Po jejím skončení se ovšem nikdo neodhodlá k tomu, uvést ji do pohotovostního stavu. Je totiž pohřeb Čeňka Diviše, a tak se každý, kdo je mimo službu, vydává do průvodu na hřbitov. Tedy vlastně nejen ti mimo službu. Z pěti hasičů, kteří mají 12. srpna sloužit v divadle, opouštějí pracoviště a vydávají se do průvodu čtyři. A jak se ukáže později, podobně to vypadá i na hasičských stanicích.

16

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 17

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

Parní stříkačka, kterou hasiči dostali.

Zdroj: Archiv Jiřího Pokorného

Mezitím v divadle V divadle mezitím probíhají dokončovací práce. Na místě je nejméně dvacet řemeslníků. Na střeše divadla pracují dva zámečníci firmy Deckert a Homolka, Emil Jenisch a Václav Ziniburg. Dostali za úkol sletovat dráty bleskosvodu. K tomu účelu používají malá kamínka, ve kterých mají „dvě hrsti“ dřevěného uhlí. Jenže ten den nepanuje příznivé počasí. Je vlhko a opakovaně prší. Řemeslníkům se jejich práce nedaří. Přestože se snaží ohni v kamínkách pomoci vějíři, potřebné teploty nedosáhnou.

Pracuje se i uvnitř divadla. Mezi jevištěm a hledištěm stojí dřevěné lešení pro štukatéry. Aby někoho nenapadlo spustit protipožární oponu a poničit lešení, je opona zajištěna řetězy. Na místě jsou i klempíři a další dělníci. Na některé opravy ale zatím nedošlo. Národní divadlo má sice nejpokrokovější protipožární systém, nicméně není zcela funkční. Nad jevištěm jsou například rezervoáry na vodu, které mohou v případě požáru spustit skrápění jeviště. Při jarní zkoušce se ale ukázalo, že mají příliš tenké stěny, které se při naplnění vyboulí a hrozí prasknutím. Na jejich vyztužení ale zatím nedošlo, a tak z nich dvě třetiny vody vypustili.

V nejvyšším patře budovy jsou okna opatřena okenicemi. Přestože jsou okenice neustále otevřené, ten den je kdosi nechává zavřít. Nikdy předtím se tak nestalo. Nikdy předtím pro to nebyl důvod. Ani ten den to nedává 17

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 18

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

smysl. Leda by někdo chtěl, aby se případný počínající požár nedal zpozorovat včas a aby na místě jeho šíření byla tma. Osud má ale i smysl pro humor. Je to právě pátek 12. srpna, kdy do Prahy přijede jakýsi venkovan, kterého se později podaří vypátrat redaktorům Národních listů. Několik dní po požáru tak vyjde v deníku velmi zajímavé svědectví.

Výpověď svědka, zveřejněná v tisku: Neviděl jsem dosud vnitřního nádherného zařízení Národního divadla, a proto bylo touhou moji, abych je alespoň jednou uhlídal. S přítelem svým v Praze bydlícím odebrali jsme se do stavební kanceláře, abychom sobě vymohli zde lístky k návštěvě. Nezastihli jsme tu však nikoho a šli tedy nazdařbůh ku vchodu. Dal jsem nějakému neznámému muži několik šestáků a týž beze všeho ukázal mi schody, po kterých se mám ubírati nahoru.

K otázce, bude-li mne provázeli, týž odsekl, jen abych šel, že tam dělníci pracují a že mně všecko ukáží. Nad odpovědi touto zavrtěl jsem hlavou ovšem, maje právem za to, že cizí člověk v podobné budově provázen býti má strážníkem a že nemá ponechán býti samoten, poněvadž se neví, jaké snad úmysly má. Ukonejšil jsem však sebe sama a myslil, že v dobrácké tváři české lze již napohled poznati poctivost.

Prošel jsem bez průvodu veškerými místnostmi a oslňující nádhera uvnitř dojala mne tak velice, že radostně jsem zaplakal. Každý předmět mne velice zajímal a byl bych snad půl dne sobě divadlo prohlížel, kdyby nebyl mne dole očekával přítel. Dostal jsem se až do místností podstřešních a zde nemálo jsem se ulekl, spatřiv klempířské dělníky, kteří spravovali něco na střeše a měli rozdělaný dosti velký oheň, jejž měchy ještě rozdmychovali. Bylo mně to ovšem podivné, i přiblížil jsem se k nim a tázal se po pánu. Dělníci odvětili, že ho zde není zapotřebí a že oni vědí, co konati mají. Ten prožluklý oheň vrtěl mým mozkem stále a myšlenka ta nejde mně z hlavy. Nato dostal jsem se k otevřeným šatnám, kde vítr šaty pohyboval. Chvíli jsem je prohlížel, přemítaje, jak snadno zloděj mohl by zde něco buď ukrásti, nebo poškoditi, vždyť zde nebylo nikde hlídače.

18

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 19

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

Zpáteční cestou setkal jsem se s hasičem na schodech, jenž pohodlně kouřil z dýmky. Nedalo mně to, a proto jsem hasiče upozornil na oheň pod střechou a na otevřenou šatnu. Týž však odvětil, že mně po věci té nic není a abych šel svou cestou. Šel jsem, nejde mně však zařízení toto nijak z hlavy a obávám se, aby se nepřihodilo snadno možné neštěstí. Čert nikdy nespí a opatrnosti nikdy nezbývá. My venkované jsme na každou sirku opatrní. Ovšem v Praze jest jinak, zde máte výborný hasičský sbor, a jak se stále ujišťuje, nemůže ani divadlo shořeti. Ale mé pozorování, pánové, nejde mně proto přece z hlavy. Buďte na náš nejdrahocennější klenot pozornější.

Dobová kresba střechy při dokončovacích pracech. Okapový žlab se nacházel pod mužem v popředí. Zdroj: Archiv Jiřího Pokorného

Není důvod podezírat redaktory Národních listů, že si výpověď vymysleli. Pokud by tak učinili, riskovali by policejní vyšetřování. Výpověď přitom obsahuje zajímavé podrobnosti. Svědek spatřil klempíře nikoliv na střeše, ale v podstřeší. Zatímco zámečníci na střeše měli velký problém rozdmýchat oheň a pomáhali si k tomu vějíři, v podstřeší do ohně foukali měchy a žádný problém podle všeho neměli. Svědek tak s největší pravděpodobností spatřil úplně jiné řemeslníky než ty, kterým byl požár později kladen za vinu.

19

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 20

NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ČESKÉ HISTORIE

Je pátek odpoledne, fouká jihozápadní vítr, občas prší. V divadle se pracuje s ohněm. Hasiči jsou na pohřbu, protipožární ochrana divadla je z větší části nefunkční. V nádržích je jen třetina vody, protipožární opona nelze spustit, hydrant v podstřeší navíc někdo utáhl tak silně, že nelze otevřít. Vodovod má malý tlak, a kdyby začalo hořet, voda se na střechu nedostane. Jestliže někdo sleduje denní tisk a zná situaci v divadle, je mu jasné, že divadlo je dokonale připravené k vyhoření a že podobná příležitost se už nikdy nemusí opakovat.

Do archivu Je zajímavé, že k požáru se nedochovaly takřka žádné dokumenty. Existují stavební plány. Jejich dohledání dalo Miroslavu Ivanovovi obrovskou práci. Vyšetřovací a později soudní spis je ovšem ztracen. Nejde přitom o tak dávný požár. Výpovědi svědků mohu, stejně jako Miroslav Ivanov, čerpat z denního tisku, který se události dost obšírně věnoval.

Mně to ovšem nedá a zkouším štěstí ještě v archivu Národního divadla.

Jednak mě zajímá, co všechno o požáru v archivu je, a dále stojím o rozhovor. Archivářka Marie Hradecká je zastánkyní oficiální teorie o nešťastné náhodě a neopatrnosti při dokončovacích pracech.

Rozhovor s archivářkou Národního divadla: Domníváme se, že to byla neopatrnost těch dvou pracovníků, kteří letovali na střeše hromosvod. Podle soudního rozhodnutí a vyšetřování nedobře uhasili a odhodili kamínka do žlabu. Kamínka byla rozpálená, uvažte, jaký žár bývá pod střechou, natož pod měděnou kopulí, vyztuženou prkny. Pod tou kopulí, protože se tam stále pracovalo, bylo mnoho různého materiálu, byla tam pochozí prkna, která byla natřená asfaltem.

Kritické místo byl prostor pod střechou, kde byly uskladněné věci, které se používaly k dokončování divadla, říkalo se tomu malírna. V době, když se otevíralo divadlo, tak nemělo své prostory, kde by se mohly vyrábět kulisy. Pod střechou byla spousta materiálu, prken, některá prkna byla natřená asfaltem.

20

nejvetsi zahady ceske historie_001-344.qxp_Sestava 1 01.10.19 16:52 Stránka 21

KDO A PROČ ZAPÁLIL NÁRODNÍ DIVADLO?

Když tehdejší pracovník divadla ucítil kouř, byl na obchůzce, tak běžel zjistit, kde to bylo. Podle jeho hodin to bylo v 18:37, v podvečer, a protože divadlo bylo vybaveno telegrafem, tak okamžitě telegrafoval na hasičskou stanici. V té době ovšem viděl stoupající dým ze střechy divadla jistý strážník a telegrafoval ve stejnou dobu. Telegrafoval z Lažanského paláce, což je dnes kavárna Slavie. Telegrafy byly na systému Morseovy abecedy a na přijímací stanici se zcela vyrušily. Když se půl hodiny nic nedělo, pracovník Národního divadla telegrafoval znovu.

Pokud jde o verzi, že požár založil sám architekt Zítek, tak ten se v té době oženil a byl na svatební cestě, takže asi těžko by si z Itálie jel podpálit Národní divadlo. Je pravdou, že tehdejší sbor pro zřízení Národního divadla nutil Zítka, aby tam bylo co nejvíce míst, a on z toho byl dost nešťastný. Věděl, že z těch horních míst vůbec není vidět a není slyšet. Když se ze svatební cesty vrátil, přinesl sboru pro zřízení Národního divadla návrhy plánů na rekonstrukci divadla. Změnilo se ale vedení a to nové už nebylo tak nakloněno Zítkovi, protože Zítek si vzal německy mluvící ženu a učil na německé technice. To všechno Zítkovi vyčítali, takže ho od toho v podstatě odstavili. Bylo rozhodnuto, že rekonstrukci povede architekt Josef Schulz. Není pravda, že došlo k nepřátelství mezi Zítkem a Schulzem.

Oni spolu komunikovali a spolupracovali. Architekt Schulz vycházel při rekonstrukci budovy ve všech intencích Zítka a všechno s ním konzultoval.

Další zajímavé informace, které stojí za to prověřit. V archivu mají původní Zítkovy plány, které mohou o situaci v divadle leccos napovědět.

Podle oficiální teorie zámečníci špatně uhasili dřevěné uhlí, které vysypali do prohlubně v okapu, a vítr, který tehdy vál, uhlí znovu rozpálil. Žár proniknul přes dvojitý plech okapu a zapálil střešní konstrukci, která byla na původní budově ze dřeva. Oficiální teorii zpochybňuje Miroslav Ivanov.

Je tu ještě teorie řekněme pobočná, podle které mohly propadnout žhavé uhlíky do malířského sálu, kde se nacházely různé barvy, a požár mohl 21