0041190

Susanne Riha

Y D O R Í Ř P O D Á R U H růběhu roku Př íroda v p

Hura do prirody.indd 5

08.01.20 13:09

�ARO Podle našeho kalendáře jaro nastává 21. března. Tehdy jsou den a noc stejně dlouhé. Sníh však začíná tát dřív. Rozpouští se nejprve v údolích, později i ve vysokých horách. V potocích a řekách teče víc vody. Dny se rychle prodlužují a sluníčko láká ze země první květy. Na loukách roste tráva. Na začátku jara farmáři hnojí, orají a osévají pole.

Hlavně v dubnu se rychle střídá sluníčko a déšť. Na větvích stromů a keřů raší z pupenů listy. Zelená střecha lesa se uzavírá.

Všude zpívají ptáci, vyznačují si tím své revíry, hledají partnery, kladou vajíčka a začínají hnízdit.

Na konci jara se počasí zklidňuje. Vracejí se k nám poslední stěhovaví ptáci. V květnu rozkvétají ovocné stromy a na polích svítí žlutá řepka. Po modré obloze plují bílá mračna.

Hura do prirody.indd 6

08.01.20 13:09

Hura do prirody.indd 7

08.01.20 13:09

Ja ro

Sameček a samička se navzájem krmí.

Svým zpěvem si samečci vyznačují revír a lákají samičky. hrdlička zahradní

BŘEZ�N Měsícem březnem začíná jaro. Noci jsou ještě chladné a ráno se ve vzduchu vznáší spousta nepatrných kapiček vody, které vytvářejí hustou mlhu. Každý den slunce vychází o čtyři minuty dřív než den předchozí. Ranní mlha se rozpouští stále rychleji. Když roztaje i sníh, do půdy se vsákne spousta vody, louky se zazelenají a na větvích začnou růst pupeny.

pěnkava obecná

Na okraji lesa, ale i v lese samotném rozkvétají první jarní kvítky.

Dokud totiž na stromech nevyraší listy, na lesní půdu dopadají sluneční paprsky. Listy česneku medvědího vyrazí z půdy a voní silně právě po česneku. Březnové slunce probouzí ze zimního spánku motýly a brouky. Zahřejí se i hadi a ještěrky, a tak se mohou znovu pohybovat. Brzy všude cvrlikají ptáci, jejichž zpěv je den ode dne rozmanitější.

Jako jeden z prvních stěhovavých ptáků se vrací drozd zpěvný. Hledá plže, jejichž ulity rozbíjí o kámen.

plicník lékařský

bělásek zelný

prvosenka jarní

sněženka podsněžník smetánka lékařská

Hura do prirody.indd 8

užovka obojková

šťavel kyselý

08.01.20 13:09

V podrostu se bachyni narodila selata – markazíni.

Až do léta se budou pyšnit podélnými pruhy.

Strakapoud velký bubnuje do stromu.

Hloubí si hnízdo ve ztrouchnivělém kmeni. Silné lebeční kosti chrání jeho mozek před otřesy, když zobákem buší do dřeva.

Samečci bojují o hnízdiště. zvonek zelený

Zaječice už má mláďata. Když opustí úkryt pod velkým kořenem, mláďata se tisknou k zemi, aby se ochránila před nepřáteli. Zatím nemají vlastní pach a jejich srst je hnědá jako lesní půda.

CHRÁNÍME PŘÍRODU Brzy rozkvete i vrba jíva. Bude se pyšnit měkkými „kočičkami“.

Na Velikonoce by se mělo ořezávat co nejmíň větviček, protože kvetoucí kočičky jsou důležitou potravou prvních včel.

jaterník podléška sasanka hajní

česnek medvědí

violka vonná

mlok skvrnitý

Hura do prirody.indd 9

08.01.20 13:09

Ja ro olše lepkavá

Když současně prší a svítí sluníčko, může se ve vlhkém vzduchu vytvořit duha.

květy ♀ (samičí)

květy ♂(samčí)

Vítr přenáší pyl samčích květů k samičím.

D�B�N V dubnu už sluníčko svítí mnohem víc, ale také často prší. Díky tomu dál stoupá hladina řek a potoků, již tak plných vody z roztátého sněhu stékající z hor. Potoky a řeky pak vystupují z břehů. Občas padají z tmavých mračen kroupy. Záplavy a kroupy mohou způsobit velké škody na polích, ale i na domech. V místech, kde řeka ještě neteče ve vybetonovaném korytu, ale vine se zvolna krajinou, les sahá až k jejím břehům. V těchto takzvaných lužních lesích rostou olše, vrby a topoly. Půda se zde zazelená zvlášť rychle.

Ledňáček vyhlíží ryby.

Když nějakou objeví, bleskově se vrhne do vody.

vrba babylonská

olše lepkavá

topol černý

Listy konvalinek vonných jsou mírně jedovaté.

Připomínají listy česneku medvědího. Konvalinkové listy však vyrůstají z jedné lodyhy po dvou a nevoní po česneku.

Áron plamatý má velký trychtýřovitý květ. Jeho vůně láká hmyz, který sklouzne dolů do trychtýře, kde se nacházejí samčí i samičí květy. Hmyz popráší pylem ze samčích květů květy samičí a nakrmí se jejich nektarem.

Zúžené místo mu totiž nedovolí, aby vylezl ven – dokud květ nezvadne.

Ondatra pižmová bydlí ve strmých březích vodních toků.

Hura do prirody.indd 10

08.01.20 13:09

V lužních lesích bývají tůně. K nim táhnou ropuchy obecné, aby zde nakladly vajíčka. Na dlouhé cestě k tůni se menší samečkové často nechávají nést většími samičkami. Když samička snáší vajíčka do vody, sameček jí také sedí na hřbetě. Oplodňuje vajíčka, která samička vytlačuje z těla v dlouhých provazcích. Zanedlouho jsou jimi vodní rostliny přímo omotány. Zhruba za měsíc se z vajíček vylíhnou tisíce pulců a hledají v tůni potravu. Ještě před koncem léta tůň opustí spousta maličkých ropuch. provazce vajíček

Pulci zprvu dýchají žábrami.

Bobři Na břehu řeky jsou špičaté pařezy. Uprostřed vodního toku stojí bobří hrad.

Aby voda nezaplavila obytné dutiny, staví bobr v řece hráze. Na výstavbu hradu a hráze kácí stromy pomocí zubů.

CHRÁNÍME PŘÍRODU Ropuchy obecné putují ve skupinách k místům, kde kladou vajíčka.

Přejít přes silnici trvá ropuše asi dvacet minut. Ochranáři u nás proto prosadili dopravní značky „Pozor, žáby“, které řidiče upozorňují, aby na tyto živočichy dávali pozor.

Někteří dobrovolníci také ropuchy přes komunikace přenášejí v kbelících a staví kolem silnic ochranné plůtky.

Hura do prirody.indd 11

08.01.20 13:10

Ja ro Housenky požírají listí.

KVĚT�N Přes den kuna lesní odpočívá, v noci s oblibou loupí v ptačích hnízdech.

Když v květnu zavládne sucho a bezvětří, je vidět daleko do kraje.

Krajina září barvami. Žlutě svítí pole s řepkou, ovocné stromy mají květy růžové nebo bílé. Kvetou i šeříky a hlohy, později následují růže a bezové keře. V korunách stromů se to jen hemží housenkami a brouky. A tak ptačí rodiče nacházejí dostatek potravy pro své potomstvo.

V zahradě včelaře stojí úl. Bydlí v něm hned několik včelstev.

Tisíce včel vyletují po celý den z úlu a zase se vracejí. Pilně sbírají z květů pyl a nektar. V posledních letech hodně tuzemských včelstev pomřelo. Na vině jsou chemické prostředky na ochranu rostlin (takzvané pesticidy), kterými farmáři postřikují pole. Proto se už v některých zemích rozšířil zákaz užívání látek, které mohou poškodit včelí mozek.

Sameček kosa krmí mláďata.

V hnízdě z listí se narodila ježčata.

Ostny mají ještě bílé a měkké.

Hura do prirody.indd 12

08.01.20 13:10

Včelí plástev tvoří šestihranné komůrky.

Dolní čelist se přeměnila v sosák.

Na ochlupených zadních nožkách včely se zachytí velké množství pylu.

Včela medonosná Včelstvo se skládá z včelí královny, několika trubců (samečků) a tisíců dělnic. Když trubci královnu oplodní, začne klást vajíčka. Dělnice mezitím plní všechny ostatní úkoly. Vytvářejí „pracovní čety“. Na začátku života patří dělnice k uklízecí četě. Společně s ostatními dělnicemi udržuje plástev v čistotě.

Poté se stává chůvou a zásobuje larvy mateří kašičkou smíchanou s medem a pylem. Následně je součástí stavební čety, která rozšiřuje plástev tím, že z dolní části těla vylučuje vosk. Později plní jako zásobovačka plástev medem a pylem a uzavírá jednotlivé komůrky voskem. Nakonec se věnuje sběru potravy. Když se včely vrátí do úlu, navzájem se informují, kde se dá najít něco dobrého – komunikují prostřednictvím kruhového a osmičkového tance.

Vývoj včely medonosné dospělec královna

vajíčko larva kukla (nymfa)

CHRÁNÍME PŘÍRODU

Osmičkový tanec: dlouhá cesta k místu s potravou leží tímto směrem vzhledem k poloze Slunce. Čím častěji se včela při letu natřásá, tím je místo blíž.

Kruhový tanec: místo s potravou se nachází v okruhu asi 100 metrů.

Zamysli se nad tím, co všechno včela medonosná dokáže: opyluje květy a vytváří z nektaru květů med.

Nejprve nektar polkne. Ve včelím žaludku se nektar změní na med.

Včela jej vytlačí do komůrek plástve.

Poté komůrku uzavře voskem.

Včelař později plástev otevře a med vybere.

vosk

Hura do prirody.indd 13

08.01.20 13:10

RO�U U H Ě B � R P

V M ��S�NA� Ý STR� Jaro

2

1 Když se oteplí, z pupenů vyrazí listy. Rozvinou se a otočí ke slunci.

2 Po několika týdnech strom začne kvést. Květy přilákají hmyz, který při hledání

nektaru přenáší pyl z květu na květ. Listnaté stromy, které jsou při rozmnožování odkázány na hmyz, mívají větší květy. Když pyl roznáší hlavně vítr, květy jsou takřka neviditelné. Mnoho lidí reaguje na jemný pyl řady listnatých stromů alergicky a dostane rýmu a kašel.

1

javor buk dub

Zima V zimě strom odpočívá. Žije z živin, které si uložil do kořenů. Kůra a borka (odumřelá kůra) chrání kmen před vlhkem a chladem. V nosné dřevní části se nacházejí cévy, kterými od jara proudí voda a živiny – buď vzhůru, nebo dolů.

8

7 Na koncích větví jsou i v zimě dobře vidět pupeny.

Když se oteplí, tyto zimní pupeny začnou růst.

8 Z pevných pupenových šupin vyraší nové výhonky.

kůra

letokruhy (počet = stáří stromu)

7

kmenem proudí v cévách: voda živiny

borka

Hura do prirody.indd 14

kambium (umožňuje růst kmene)

08.01.20 13:10