Page 1

122 Dvoukřídlí/Diptera

Muchnice

Dilophus febrilis

Dospělé muchnice žijí jen krátkou dobu (asi 2–3 týdny). Protože létají pomalu, snadno je uloví ptáci a jiní predátoři.

Velikost a popis Délka 4 mm. Černá, v porovnání s muchnicí březnovou (str. 121) je méně chlupatá. Samička má kouřová, téměř neprůhledná křídla, zatímco samečkova jsou téměř čistá s černými znaky. Prostředí Rozšířená ve většině otevřených prostředí. Potrava a chování Létá od března do října, ale nejběžnější je na jaře. Velká hejna se mohou shlukovat na stéblech trav. Samci často pomalu poletují. Larvy žijí v půdě, v rozkládajícím se materiálu, a mohou působit škody na kořenech živých rostlin.

2-153 Hmyz.indd 122

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 123

Bzikavka dešťová Haematopota pluvialis

Nejaktivnější je při zatažené obloze a deštivém počasí.

Velikost a popis Délka 11 mm. Tmavě hnědý ovád s poněkud válcovitým zadečkem. Křídla jsou skvrnitá a v klidu je drží nad zadečkem. Létá tiše. Prostředí Běžná od května do září, zvláště v podmáčených lesích. V severních oblastech a vyšších polohách je nahrazen podobnými druhy ováda. Potrava a chování Létá od května do října. Nejaktivnější je při vlhkém, zataženém počasí. Samice sají krev, napadají jak člověka, tak hospodářská zvířata. Samci sají nektar a rostlinné šťávy. Larvy žijí ve vlhké půdě, kde loví bezobratlé.

2-153 Hmyz.indd 123

14.08.19 17:0


124 Dvoukřídlí/Diptera

Žínělka okenní

Scenopinus fenestratus

Žínělka okenní je jedním z druhů, se kterými se můžeme setkat v našich domácnostech.

Velikost a popis Délka 7 mm. Malá, černá a bez štětin. Červenohnědé nohy, někdy s černými znaky. Křídla jsou v klidu těsně složená. Prostředí Často ji najdeme na oknech, zvláště starých budov. Potrava a chování Zdá se, že nerada létá, při vyrušení raději odpochoduje pryč. Larvy žijí v ptačích hnízdech a v domech, kde loví jiný hmyz a jeho larvy.

2-153 Hmyz.indd 124

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 125

Roupec sršňový Asilus crabnoriformis

Roupec sršňový je dravec, loví ostatní mouchy, ale třeba i kobylky, které jsou větší než on sám.

Velikost a popis Délka 20–30 mm. Velký a nápadný hmyz s mohutným sosákem, silnýma nohama a chlupatými tvářemi. Prostředí Pastviny, louky, okraje lesů. V posledních letech dochází k neustálé degradaci vhodného prostředí, a to jak rozlohou, tak kvalitou. Vinou toho počty roupce sršňového výrazně klesají. Potrava a chování Létá od června do října. Předpokládá se, že jeho larvy loví larvy vrubounovitých brouků a dospělci se živí nejrůznějším hmyzem včetně kobylek, vrubounů a dvoukřídlých. Z toho důvodu potřebují vhodné travnaté plochy, na kterých může žít společenství živočichů, kterými se živí. Rozmnožuje se v trusu velkých kopytníků.

2-153 Hmyz.indd 125

14.08.19 17:0


126 Dvoukřídlí/Diptera

Kroužilka běžná Empis tessellata

S oblibou usedá na květy miříkovitých rostlin.

Velikost a popis Délka 10–12 mm. Je tmavě šedá, s malou hlavou, špičatým, dolů směřujícím sosákem, robustní hrudí a dlouhýma chlupatýma nohama. Prostředí Okraje lesů, remízky, příměstská zeleň, zahrady a otevřená krajina s křovisky. Potrava a chování Létá od dubna do srpna. Poletuje mezi hlohy, sedmikráskami a hlavně miříkovitými rostlinami. Zkoumá květy a loví na nich hmyz, který napichuje sosákem. Můžeme ji pozorovat, jak letí a nese si sebou ulovenou kořist.

2-153 Hmyz.indd 126

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 127

Dlouhososka velká Bombylius major

Dlouhososka velká dokáže sát nektar z květů za letu podobně jako dlouzobka svízelová, motýl z čeledi lišajovitých.

Velikost a popis Délka 10–12 m; rozpětí křídel 20–25 mm. Je hnědá, chlupatá, s dlouhým sosákem a tmavě hnědými náběžnými hranami křídel. Nohy jsou dlouhé a štíhlé. Prostředí Prosluněná, zalesněná místa napříč Evropou, ale na dalekém severu vzácná. Potrava a chování Vznáší se na místě a dlouhýma předníma nohama se stabilizuje, aby prodlouženým sosákem mohla sát nektar z květů. Samice klade vajíčka za letu. Larvy se vyvíjejí jako parazité samotářských včel nebo ve vosích hnízdech.

2-153 Hmyz.indd 127

14.08.19 17:0


128 Dvoukřídlí/Diptera

Pestřenka pastvinná Rhingia campestris

Délka 10 mm. Bronzová, často s černým proužkem táhnoucím se dolů prostředkem zadečku, jenž má chlupaté okraje. Je podobná včele bez chloupků. Má dlouhý sosák. Vyskytuje se v prostředí bohatém na kvetoucí rostliny ve většině Evropy. Dospělce zastihneme od dubna do listopadu. Často se krmí na modrých a purpurových trubkovitých květech. Vejce klade do trusu skotu.

Pestřenka rybízová Syrphus ribesii

Délka 10 mm. Žlutočerně pruhovaná, s oválným zadečkem. Larvy jsou zelené a připomínají slimáky. Najdeme ji po celé Evropě v oblastech s dostatkem květů. Dospělce pozorujeme od března do listopadu. Sameček sedává až 2,5 metru nad zemí a vydává vysoký, kvílivý zvuk. Živí se převážně nektarem, ale může i ukusovat a polykat pyl. Larvy se živí mšicemi.

2-153 Hmyz.indd 128

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 129

Pestřenka sršňová Volucella zonaria

Pestřenkám se často lidově říká „vosičky“.

Velikost a popis Délka 15–25 mm. Přední část zadečku je kaštanová a jsou na něm dva žlutooranžové a černé proužky. Křídla mají u hrudi hnědavý nádech. Tímto zbarvením připomínají sršně (také vydávají zvuk podobný sršním, str. 173). Prostředí Lesy, jejich okraje a zahrady od Středomoří až do jižní Anglie. Potrava a chování Létá od května do listopadu. Krmí se nektarem, pylem a medovicí. Larvy se živí odpadem ve vosích hnízdech.

2-153 Hmyz.indd 129

14.08.19 17:0


130 Dvoukřídlí/Diptera

Pestřenka hrušňová Scaeva pyrastri

Délka 12–15 mm. Černý zadeček je oválný se 6 výraznými krémovými půlměsíci. Larva vypadá jako slimák. Vyskytuje se v prostředích bohatých na kvetoucí rostliny ve většině Evropy, ne však na severu Skandinávie a také je velmi vzácná ve Skotsku. Dospělce můžeme vidět poletovat od května do listopadu, ale nejčastěji se s nimi setkáme v pozdním létě. Živí se nektarem a medovicí. Larvy loví mšice.

Pestřenka

Melanostroma scalare Délka 6–9 mm. Štíhlý zadeček se žlutými znaky. Samčí je užší než samičí, jenž se směrem k hrudi ještě zužuje. Běžná v oblastech hustě zarostlých rostlinstvem a v zahradách. Létá od dubna do listopadu. Často ji zastihneme v květnu na květech hlohu. Larvy loví mšice.

2-153 Hmyz.indd 130

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 131

Pestřenka trubcová Eristalis tenax

Délka 10–15 mm. Vypadá jako trubec. Na zadečku tmavá skvrna ve tvaru kovadliny. Velmi běžná v parcích, zahradách po celé Evropě. S výjimkou nejchladnějšího období aktivní po celý rok. Živí se nektarem a pylem. Larvy mají v zadní části těla prodlouženou dýchací trubici a žijí ve stojatých vodách, v kanalizaci a na hnojištích.

Masařka obecná Sarcophaga carnaria

Dlouhá 12–20 mm. Červené oči. Šedě a černě kostkovaný zadeček. Velké nohy. Často ji můžeme pozorovat kolem domů, ale jen vzácně uvnitř. Vyskytuje se v nejrůznějších prostředích po celé Evropě. Aktivní po většinu roku. Dospělci se krmí nektarem, rozkládajícími se mršinami a trusem. Samice jsou živorodé. Larvy se živí trusem a mršinami.

2-153 Hmyz.indd 131

14.08.19 17:0


132 Dvoukřídlí/Diptera

Octomilka

Drosophilia funebris

Velikost octomilky u nás nepřesahuje 3 mm, některé havajské druhy však mohou být velké jako běžná moucha.

Velikost a popis Dlouhá 3 mm. Drobná, tmavě hnědá muška. Jeden z mnoha druhů. Prostředí Široce rozšířená v zahradách, na farmách, v ovocných sadech a potravinářských provozech. Potrava a chování Nejběžnější v létě a na podzim, ale v teple supermarketů a továren zpracovávajících ovoce ji najdeme po celý rok. Přitahuje ji hnijící ovoce, ocet, víno a další kvasící materiál. Larvy se živí rozkládající se rostlinnou hmotou. Vývoj od vajíčka k dospělci je dokončen za týden.

2-153 Hmyz.indd 132

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 133

Pestřenka narcisová Merodon equestris

Tato velká pestřenka se tvarem těla a zbarvením podobá včele.

Velikost a popis Délka 10–15 mm. Napodobuje čmeláky, má černé nohy, zadní výrazně vyboulené, a chlupatý, žlutohnědý zadeček. Prostředí Zahrady, parky, lesy a remízky Evropy, až na daleký sever. Potrava a chování Nejběžnější v květnu, ale zastihneme ji od března do srpna. Vajíčka klade k bázi cibulek narcisů i dalších cibulovin. Larvy se pak do nich zavrtávají. Pestřenky tvoří velmi obsáhlou čeleď, vyznačují se specifickým trhavým letem, kdy dokážou vytrvat na jednom místě, tzv. stojí ve vzduchu. Patří k důležitým opylovatelům rostlin.

2-153 Hmyz.indd 133

14.08.19 17:0


134 Dvoukřídlí/Diptera

Moucha domácí Musca domestica

Moucha domácí platí za obtížný hmyz a přenašeče chorob.

Velikost a popis Délka 8 mm. Černý a žlutohnědý zadeček. Prostředí V domech a kolem nich, po celé Evropě. Zvláště početná bývá na místech s větším množstvím rozkládajícího se materiálu. Potrava a chování Najdeme ji téměř po celý rok, ale nejhojnější je od června do září. Nekouše, ale vzhledem ke své náklonnosti k exkrementům přenáší choroboplodné zárodky.

2-153 Hmyz.indd 134

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 135

Bzučivka rudohlavá Calliphora vomitoria

Bzučivky vedou podobný život jako mouchy domácí, oproti nim jsou však větší a výrazněji zbarvené.

Velikost a popis Délka 12–15 mm. Běžná bzučivka s oválným, chlupatým, kovově modrým tělem. Krémově bílá larva má mrkvovitý tvar. Prostředí Široce rozšířená po celé Evropě, obývá nejrůznější prostředí. Běžně ji zastihneme kolem lidských sídel. Potrava a chování Můžeme ji pozorovat téměř po celý rok, často se sluní na zdech. Samice klade vajíčka na maso a mršiny, kterými se pak larva živí. Samce můžeme vidět na květech usrkávat nektar.

2-153 Hmyz.indd 135

14.08.19 17:0


136 Dvoukřídlí/Diptera

Květilka zelná Delia radicum

Larvy se krmí na mladých rostlinkách z čeledi brukvovitých, které jsou schopné zcela zničit.

kter m

h cílen rány chor bakt zran

Velikost a popis Délka 5–7 mm. Květilka má štětinatý, černý nebo šedý zadeček. Prostředí Rozšířená po celé Evropě všude tam, kde rostou brukvovité rostliny. Potrava a chování Létá od března do listopadu, živí se nektarem. Larvy okusují kořeny brukvovitých rostlin a řepky olejky, kvůli čemu listy vadnou a žloutnou.

2-153 Hmyz.indd 136

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 137

Bzučivka zlatá Lucilia caesar

Larvy bzučivky zelené, které se rovněž lidově říká masařka, se používají k léčení špatně se hojících poranění: cíleně se nasadí do rány, kde požírají choroboplodné bakterie, a tak zranění čistí.

Velikost a popis Délka 8–15 mm. Zadeček je variabilní, od modrozelené po smaragdovou, s věkem se mění na měděnou. Pod očima stříbřitá. Jedna z několika kovově zelených druhů much. Prostředí Běžná v okolí domů, ale zřídka uvnitř. Najdeme ji ve většině prostředí po celé Evropě. Potrava a chování Dospělci se živí nektarem a tekutinami z mršin. Larvy se živí mršinami, ale najdeme je i v ranách živých zvířat.

2-153 Hmyz.indd 137

14.08.19 17:0


138 Dvoukřídlí/Diptera

Výkalnice hnojní

Scathophaga stercoraria

Výkalnice je závislá na trusu kopytníků.

Velikost a popis Délka 10 mm. Samci jsou pokrytí zlatožlutými chloupky. Samičky jsou šedavé a méně chlupaté. Samec i samice mají černá tykadla. Prostředí Řídké, světlé lesy a otevřená prostředí. Nejčastější na místech výskytu koňského a kravského trusu, jako jsou pastviny. Najdeme ji po celé Evropě. Potrava a chování Dospělci, až na zimní období, létají po celý rok a loví ostatní hmyz, jenž se vyskytuje na trusu. Dospělci se vyvíjejí v kravincích a na čerstvém trusu jsou během léta velmi hojní. Larvy se živí trusem jako takovým.

2-153 Hmyz.indd 138

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 139

Vrtule celerová Euleia heraclei

Škodí nejen na celeru, ale i na petrželi či pastináku.

Velikost a popis Délka 6 mm. Křídla jsou tmavě hnědě nebo také červenohnědě skvrnitá. Zbarvení se odlišuje podle toho, jde-li o první nebo druhou generaci dospělců. Tělo je baňaté. Prostředí Zahrady a otevřená venkovská krajina, kde rostou miříkovité rostliny. Široce rozšířená po celé Evropě. Potrava a  chování Létá od dubna do listopadu. Larvy vyžírají listy zevnitř a způsobují hnědé skvrny. Dochází rovněž k poškození kořenů. Nebezpečný škůdce na celeru, libečku a pastináku, ale i na petrželi či mrkvi.

2-153 Hmyz.indd 139

14.08.19 17:0


140 Dvoukřídlí/Diptera

Vrtule bodláková Urophora cardui

Samci si značí rostliny pachem, který odrazuje cizí samčí „vetřelce“.

Velikost a popis Délka 7 mm. Jeden z mála druhů dvoukřídlých s kresbou na křídlech. S průhlednými a výrazně hnědě skvrnitými křídly, která jsou u samic světlejší než u samců. Samice má protáhlé, špičaté kladélko. Prostředí Otevřená travnatá krajina, kde roste pcháč rolní. Původně se vyskytovala od západní a střední Evropy až na Krym, Sibiř a jižní Skandinávii do výšky 900 m n. m. Potrava a chování Létá od května do srpna. Samci si zabírají teritoria. Značí si rostliny pachem, který odrazuje samčí „vetřelce“. Vajíčka klade do stonku pcháče, kde si larva svým působením vytvoří pevnou, vejčitou hálku. Ta, zahrabaná v půdě, přečká zimu, potom působením tajícího sněhu, případně jarního deště změkne, čímž se stimuluje kuklení.

2-153 Hmyz.indd 140

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 141

Pochmurnatka mrkvová Psila rosae

Larvy pochmurnatky škodí na mrkvi, kterou požírají zevnitř.

Velikost a popis Délka 4 mm. Černá hruď a zadeček, hnědé nohy a oválná hlava. Prostředí Zahrady a zemědělská půda ve většině Evropy. Potrava a chování Tato leskle černá moucha se objevuje obvykle v druhé polovině května a živí se nektarem. Samotnou rostlinu nepoškozuje. Dospělci nejsou příliš dobří letci a zdržují se většinou v omezeném okruhu. Koncem jara samičky nakladou mléčně bílá vajíčka do půdy poblíž mrkve. Světle žluté beznohé larvy doutníkovitého tvaru pak napadají mrkvové kořeny, vyžírají pod povrchem rezavě zbarvené chodbičky a postupně kořen přemění v pouhou prázdnou skořápku. U větších porostů mrkve většinou napadá jen okraje.

2-153 Hmyz.indd 141

14.08.19 17:0


142 Dvoukřídlí/Diptera

Kmitalka

Sepsis fulgens

Na podzim tvoří kmitalky obrovská hejna zvláště kolem rostlin z čeledi miříkovitých.

Velikost a popis Délka 3 mm. Černá, s dlouhýma tenkýma nohama. Na křídlech nezřetelné hnědé skvrny. Prostředí Běžná v otevřené krajině ve většině Evropy. Potrava a chování Zvláště hojná na podzim, kdy se početná hejna stovek tisíc jedinců vznášejí nad miříkovitými rostlinami. Přezimují dospělci. Larvy se vyvíjejí v trusu kopytníků. Tvoří hejna o 30 000 až 50 000 jedincích.

2-153 Hmyz.indd 142

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 143

Ptakotrudka ptačí Ornithomyia avicularia

Ptakotrudky sužují především mláďata ptáků, která se ještě nenaučila řádně pečovat o své peří.

Velikost a popis Délka 5 mm. Zelenavé nohy. Jakoby přikrčené hnědé tělo s křídly. Prostředí Žije na ptácích v lese, například sovách, holubech a drozdech. Častěji ji najdeme na mláďatech než na dospělcích, protože ti o své peří lépe pečují. Potrava a chování Setkáváme se s ní od června do října. Živí se krví svého hostitele.

2-153 Hmyz.indd 143

14.08.19 17:0


144 Dvoukřídlí/Diptera

Ptakotrudka

Crataerina hirundinis

Tento druh parazituje především na vlaštovkách a jiřičkách.

Velikost a popis Délka 5 mm. Hnědé, „přikrčené“ tělo. Nelétavá, s výrazně zmenšenými křídly. Prostředí Hnízda jiřiček a vlaštovek. Potrava a chování Najdeme je na vlaštovkách a jiřičkách od května do října. Kukla přezimuje v ptačích hnízdech a vylíhne se, když se ptáci na jaře vrátí.

2-153 Hmyz.indd 144

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 145

Kuklice

Gymnochaeta viridis

Samička naklade vajíčka na housenku můry, do níž se po vylíhnutí larvy zavrtají a zevnitř ji vyžírají.

Velikost a popis Délka 10–12 mm. Kovově zelená s hnědýma očima, zadečkem lemovaným chloupky a štětinatýma nohama. Prostředí Lesy, parky a zahrady. Potrava a chování Najdeme ji na rostlinách od března do července. Vajíčka klade na rostliny a drobounké larvičky se zavrtávají do housenek můr.

2-153 Hmyz.indd 145

14.08.19 17:0


146 Dvoukřídlí/Diptera

Bodalka stájová Stomoxys calcitrans

Bodalka stájová se vyskytuje, jak název napovídá, především kolem stájí a chlévů.

Velikost a popis Délka 8 mm. Černavý zadeček je výrazně zkrácený a oválný. Nápadný sosák. Prostředí Převážně kolem stájí a farem. Najdeme ji v celé Evropě. Potrava a chování Létá od dubna do října. Dospělci sají krev svým bodavým sosákem. Napadají koně, skot a někdy i člověka. Larvy se vyvíjejí v trusu a hnoji.

2-153 Hmyz.indd 146

14.08.19 17:0


Dvoukřídlí/Diptera 147

Bzučivka zední Pollenia rudis

Samička klade vajíčka do půdy. Larvy si po vylíhnutí najdou hostitele – žížalu.

Velikost a popis Délka 8–10 mm. Zavalitý černý a šedý zadeček. Prostředí Běžná na travnatých pláních Evropy. Bzučivka je poměrně chladnomilná. Potrava a chování Mimo zimy ji zastihneme po celý rok. Živí se nektarem, pylem a dalším přírodním materiálem. Larvy se vyvíjejí v žížalách, ve kterých se i kuklí.

2-153 Hmyz.indd 147

14.08.19 17:0


148 Chrostíci/Trichoptera

Chrostík velký Phryganea grandis

Velikost a popis Délka 20–30 mm; rozpětí křídel 64 mm. Připomíná malou můru s krátkými chloupky na křídlech. Tenká tykadla jsou téměř tak dlouhá jako matně hnědá křídla. Samci jsou menší než samice a chybí jim černý proužek na předních křídlech. V klidu drží křídla nad tělem složená jako stan. Prostředí Pomalu tekoucí řeky a potoky napříč Evropou, chybí na úplném jihu. Potrava a chování Létá od května do listopadu. Živí se rostlinnou potravou a hmyzími larvami. Létá většinou v noci a je přitahován světlem. Larva si vytváří ochrannou schránku až 50 mm dlouhou z kousků listů, kamínků, písku nebo schránek měkkýšů (v závislosti na druhu). U druhu popisovaného zde je schránka vyrobena ze spirálovitě uspořádaných, oddělených částí vodních rostlin, každý kousek svázaný s tím vedlejším. Larva žije v této schránce pod vodou a vláčí ji sebou jako šnek ulitu. Dospělci žijí asi týden.

2-153 Hmyz.indd 148

Chrostík velký při odpočinku

14.08.19 17:0


2-153 Hmyz.indd 149

Chrostíci/Trichoptera 149

Dospělý chrostík velký

Larva chrostíka, schovaná v ochranné schránce

14.08.19 17:0


150 Širopasí/Hymenoptera

Pilatka rybízová Nematus ribesii

Larvy pilatky rybízové škodí na keřích rybízu a angreštu, které oslabují a snižují úrodu.

Velikost a popis Délka do 10 mm. Samička pilatky má žlutý zadeček. Sameček ho má černý a je štíhlejší než samička. Larva je zelená s černou hlavou. Prostředí Běžná v zahradách po celé Evropě kromě dalekého severu. Potrava a chování Dospělci létají od dubna do září. Larvy se nenasytně cpou listy angreštu a rybízu. U angreštu dokonce okusují i samotné plody. Kuklí se v zemi.

2-153 Hmyz.indd 150

14.08.19 17:0


Širopasí/Hymenoptera 151

Paličatka

Trichiosoma tibiale

Samci paličatek mezi sebou bojují o samice i pomocí velkých kusadel.

Velikost a popis Délka 20 mm. Kožovitá křídla, chlupatý zadeček a hruď. Larva je světle hnědá s hnědou hlavou. Prostředí Remízky, křoviny a další místa s hlohy po celé severní a střední Evropě. Potrava a chování Létá od května do června. Larvy se krmí na hlohu, na něm si také upředou tuhý kokon, ve kterém se zakuklí a ze kterého se pak dospělci vykoušou ven.

2-153 Hmyz.indd 151

14.08.19 17:0


152 Širopasí/Hymenoptera

Pilořitka velká Urceros gigas

Samec

Velikost a popis Délka až 50 mm, včetně kladélka. Samice je černá a žlutá, s dlouhým kladélkem. Sameček je menší, má oranžový zadeček s černou špičkou, oranžové nohy a nemá kladélko. Prostředí Jehličnaté lesy, ale přežívá i ve zpracovaném dřevě, ze kterého se může náhle v novostavbách vylíhnout. Žije po celé Evropě, u nás běžná. Potrava a chování Dospělci létají za slunečného počasí od března do října, samec nejčastěji poblíž vrcholků stromů. Samička zavrtá kladélko skrz kůru stromu a klade vajíčka do dřeva. Larvy se jím pak živí 2–3 roky. Navzdory svému hrůzu nahánějícímu vzhledu je zcela neškodná.

2-153 Hmyz.indd 152

Samice

14.08.19 17:0


Lumkovití/Hymenoptera 153

Zlatěnka ohnivá Chrysis ignita

Zlatěnka ohnivá se kovově leskne. Její těl je celé ochlupené.

Velikost a popis Délka 7–10 mm. Zadeček je zářivě červený nebo purpurový. Hlava je modrozelená se zlatým leskem. Prostředí Široká škála nejrůznějších otevřených prostředí, včetně zdí a kmenů stromů, v celé Evropě. Potrava a chování Dospělci létají od dubna do září a živí se nektarem. Můžeme ji zastihnout na zdech a kmenech stromů, kde pátrá po hnízdech samotářské vosy hrnčířky (str. 166), do kterých klade svá vajíčka. Larvy požírají larvy hostitele a potravu pro ně připravenou.

2-153 Hmyz.indd 153

14.08.19 17:0

Profile for Knižní klub

0040447  

0040447