0039769

Průvodce třicetiletou válkou 1618–1648

České země na pokraji zkázy m a rti n pitro p e t r vo káč i lu st r ace i vo m e d ek kopaninský

pruvodce tricetiletou valkou.indd 1

10.04.2018 14:19:16

Synům Jáchymovi a Jonášovi (MP) Dceři Veronice (PV)

Martin Pitro, Petr Vokáč PRŮVODCE TŘICETILETOU VÁLKOU Copyright © Martin Pitro, Petr Vokáč, 2018 All rights reserved ISBN 978-80-242-6063-1

pruvodce tricetiletou valkou.indd 2

10.04.2018 14:19:16

Obsah

Úvod / 5 I. Předehra Kořeny konfliktu / 8 Náboženské rozpory / 9 Odpor proti habsburské hegemonii / 12 Situace v českých zemích / 15 Zápas českých nekatolíků / 17 Majestát na náboženskou svobodu / 20 Katolická protiofenziva / 22 II. Průběh třicetileté války Defenestrace / 26 Česko-falcká válka (1618–1623) / 28 Povstání českých stavů / 29 Bitva na Bílé hoře / 32 Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí / 36 Úspěchy katolických sil v Evropě / 43 Dánská válka (1625–1629) / 45 Obnovené zřízení zemské / 47 Švédská válka (1630–1635) / 49 Palladium země české / 52 Albrecht z Valdštejna znovu v čele císařské armády / 54 Habsburská ofenziva / 58 Švédsko-francouzská válka (1635–1648) / 60 První švédský vpád do Čech / 62 První švédský vpád na Moravu / 65

pruvodce tricetiletou valkou.indd 3

10.04.2018 14:19:16

Druhé švédské tažení do Čech a na Moravu / 66 Švédské dobývání Prahy roku 1648 / 72 Vestfálský mír / 77 Bojující strany – přehled / 80 Územní zisky / 81 III. Vojsko a válčení v 17. století Verbování / 87 Vojenské hodnosti a hierarchie / 90 Pluk / 91 Pěchota a jezdectvo / 91 Vojenský oděv / 93 Oděv řadové pěchoty / 94 Oděv řadového jezdectva / 95 Složení armády a výzbroj / 96 Pěchota: mušketýři a pikenýři / 96 Jezdectvo: arkebuzíři a kyrysníci / 100 Dragouni / 105 Dělostřelectvo / 107 Vojenští hudebníci / 108 Vojenské tažení / 110 Ubytování / 110 Hygienické podmínky a nemoci / 112 Ženy ve vojsku / 114 Marodéři / 115 Obléhání a obrana pevností / 115 Chronologický přehled bitev / 118 Hrůzy války v dobové literatuře / 126 IV. Dozvuky třicetileté války Situace v zemích postižených válkou / 130 Baroko jako lék / 133 Výběr pověstí z třicetileté války / 136 Přehled použité literatury / 142

pruvodce tricetiletou valkou.indd 4

10.04.2018 14:19:16

Úvod

„Osmičky“ na konci letopočtů se v mysli lidí tradičně spojují s významnými událostmi české historie. Připomeňme si například vyvraždění rodu Vršovců z nařízení přemyslovského knížete Svatopluka v říjnu 1108, smrt „krále železného a zlatého“ Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v srpnu 1278, vydání zakládacích listin Nového Města pražského nebo pražské univerzity panovníkem Karlem IV. v březnu a v dubnu 1348, jeho skon v listopadu 1378, události revolučního roku 1848, vznik samostatné republiky v říjnu 1918, mnichovskou dohodu ze září 1938, komunistický převrat v únoru 1948 nebo násilně zmařené pražské jaro ze srpna 1968. V českých, potažmo evropských dějinách navíc nalezneme rovněž období, které se může „pochlubit“ osmičkou na začátku i na konci. V tomto případě se musíme vydat do 17. století, kdy roku 1618 začal a v roce 1648 skončil do té doby největší a nejkrvavější konflikt na evropském kontinentu – třicetiletá válka.

A právě této epoše věnujeme pozornost v rámci přehledu všech důležitých událostí, které zásadním způsobem ovlivnily dění především ve střední Evropě. „Žijeme jak zvířata, jíme kůru a trávu. Nikdy jsme si nedovedli představit, že nás něco takového potká. Mnozí říkají, že Bůh není.“ Těmito slovy okomentoval jakýsi bavorský vesničan naprostou beznaděj drsné zimy roku 1647.

Zabíjení, drancování, nemoci – to byla nepřehlédnutelná stigmata těchto hrozivých časů. Krajinou jako by projeli čtyři apo­ kalyp­tičtí jezdci ze Zjevení svatého Jana – Mor, Válka, Hladomor a Smrt. A za sebou zanechali spoušť nevídaných rozměrů.

5

pruvodce tricetiletou valkou.indd 5

10.04.2018 14:19:16

pruvodce tricetiletou valkou.indd 6

10.04.2018 14:19:18

I. Předehra

pruvodce tricetiletou valkou.indd 7

10.04.2018 14:19:19

Kořeny konfliktu

Třicetiletá válka. Neskutečně krvavý a devastující konflikt zuřící v první polovině 17. století, jehož hrůzy v nejrůznějších podobách zasáhly podstatnou část starého kontinentu. Svým průběhem a důsledky ovlivnila jak mezinárodní vztahy, tak i vnitropolitický vývoj většiny evropských států. Tradičně se pro lepší přehlednost dělí na několik etap, a to na válku česko-falckou (1618–1623), dánskou (1625–1629), švédskou (1630–1635) a švédsko-francouzskou (1635–1648).

V českých zemích třicetiletá válka vypukla a tady i skončila. Pražská defenestrace 23. května 1618, projev nespokojenosti protestantských stavů s politikou vládnoucí katolické větve rakouských Habsburků, se obecně považuje za den, který tento válečný konflikt odstartoval. Byl to „počátek a dvéře všechněch našich následujících bíd a neřestí“, posteskl si český exulantský spisovatel a historik Pavel Skála ze Zhoře (1583 – asi 1640). O třicet let později odolávala obležená Praha švédským útokům ještě celý dlouhý týden poté, kdy byla 24. října 1648 v katolickém Münsteru a současně v nedaleko ležícím protestantském Osnabrücku podepsána tolik vytoužená závěrečná mírová smlouva.

Ve známost vešla jako vestfálský mír.

Bojující strany Znepřátelené strany bojující v třicetileté válce by se daly zjednodušeně rozdělit na protihabsburskou koalici (protestantskou stranu) a na prohabsburské usku­ pení (katolickou stranu), ale situace nebyla vždy jednoznač­

8

pruvodce tricetiletou valkou.indd 8

10.04.2018 14:19:19

Kořeny konfliktu

ná a země se v průběhu doby přesunovaly z jedné koalice do druhé (viz také s. 80). Do protihabsburského tábora náleželo například Švédské království, Království Dánska a Norska (to ovšem v letech 1643–1645 válčilo se Švédskem), Spojené nizo­ zemské provincie (sedm severních protestantských provincií), Francouzské království, Protestantská unie, České království (pouze v letech 1618–1620, pak se nuceně přesunulo do pro­ habsburské koalice), Saské kurfiřství (od roku 1635 definitivně přestoupilo do prohabsburského tábora) a Anglické či Skotské království. Prohabsburskou stranu pochopitelně zastupovala habsburská monarchie se svými zeměmi, dále pak Katolická liga, Španělská říše včetně Španělského Nizozemí (deset jižních katolických provincií) či Portugalské království (do roku 1640).

Protihabsburská koalice disponovala asi půl milionem mužů, prohabsburské uskupení mělo přibližně 450 000 vojáků. Jde o souhrnné počty, které dokázaly obě strany nasadit v průběhu celých třiceti let. V jednotlivých bitvách se střetávaly armády o síle až desítek tisíců vojáků.

Hned zkraje je zapotřebí připomenout, že rozsah vynaložených materiálních a finančních prostředků jednotlivých zemí překonal všechna předcházející bojová střetnutí a dopad války poznamenal ekonomickou, sociální i politickou tvář Evropy. Ke zkáze, jež postihla rozlehlé oblasti starého kontinentu, přispěl podstatnou měrou také hladomor a nejrůznější smrtelné epidemie.

Náboženské rozpory Co v ohromném soukolí dějin vlastně způsobilo vypuknutí konfliktu, na jehož konci zůstala rozsáhlá zdevastovaná území a strašlivé ztráty na lidských životech? Za prvotní příčinu jsou všeobecně považovány náboženské rozpory, které postupně přerostly v mocensko-politickou konfrontaci nebývalých rozměrů.

Chápat třicetiletý konflikt jen jako pouhý boj katolíků s protes9

pruvodce tricetiletou valkou.indd 9

10.04.2018 14:19:19

Předehra

tanty sice není zcela přesné, protože v tomto střetu šlo rovněž o snahu narušit dlouhodobou habsburskou nadvládu v Evropě (za příklad může sloužit postoj katolické Francie, která se ocitla na straně protihabsburské koalice po boku protestantského Švédska), ale je zřejmé, že náboženské rozpory sehrály v tomto střetu roli klíčovou.

Náboženské i politické napětí se nevyhnulo ani Svaté říši římské národa německého, v níž se pevnou rukou snažili vládnout příslušníci rodu Habsburků s titulem římskoněmeckého císaře. Jejich tradičně uznávané pojetí univerzální monarchie stálo v protikladu k představě Evropy složené z jednotlivých ­států, na povrch vyplouvaly problémy sporných hranic v říši, patrná byla i vzájemná rivalita mezi tamními knížaty.

Svatá říše římská Svatá říše římská byla nadstátní a nadná­ rodní útvar s centrem v německých zemích. Existovala v ­letech 962–1806, ale název Svatá říše římská se používal až od po­ loviny 12. století. Říše se ustavila po dobytí severní a střední Itálie Otou I. Velikým (912–973). Od přelomu 15. a 16. století se rozšířil název Svatá říše římská národa německého. V jejím čele stál římský, resp. římskoněmecký král, popřípadě císař.

Až do poloviny 15. století byl římský král korunován na císaře papežem v Římě, poté se tradice římských korunovačních jízd přestala praktikovat. Na volbě římského krále se od poloviny 13. století podílelo sedm kurfiřtů, z nichž tři byli duchovní (ar­ cibiskup kolínský, mohučský a trevírský) a čtyři světští (král český, falckrabě rýnský, markrabě braniborský a vévoda sas­ ký); v pozdějších stoletích se počet členů rozšířil. Vztah čes­ kého panovníka k římskému vládci upravoval dokument Zlatá bula sicilská (1212). Císař Karel IV. (1316–1378) vydáním Zlaté buly (1356) vyřešil v rámci Svaté říše římské mnohé územní a politické rozpory, mimo jiné i volbu panovníka – oproti dří­ vější jednomyslnosti měla rozhodovat prostá většina kurfiřt­

10

pruvodce tricetiletou valkou.indd 10

10.04.2018 14:19:19

Kořeny konfliktu

ských hlasů. Konec říše nastal v důsledku napoleonských válek a od roku 1804 začal František II. (1768–1835) z rodu Habsbur­ ků užívat titul rakouského císaře jako František I.

Kořeny krvavého zápasu je třeba hledat již v 16. století, kdy se náboženská jednota v rámci Evropy začala hroutit a vznikala nová protestantská vyznání. Ta dokázala na svou stranu získat davy horlivých věřících a ideový spor nakonec přerostl v nesmiřitelný zápas, který vrhl kontinent ekonomicky i politicky o řadu desetiletí zpět. Třicetiletá válka představuje poslední velký náboženský konflikt v Evropě.

Protestantismus Protestantismus patří k hlavním proudům křesťanství, který vychází z náboženských reformních hnutí zá­ padní Evropy pozdního středověku a raného novověku. V sou­ vislosti s přetrvávající krizí katolické církve se dají jednotlivé pokusy o nápravu vysledovat už třeba u valdenského hnutí vzniklého ve 12. století ve Francii, českého husitství v 15. sto­ letí a u mnoha dalších. Za počátek vlastní reformace (nebo­ li snahy o nápravu poměrů v římskokatolické církvi a návratu k původním křesťanským ideálům na základě bible) se považu­ je vystoupení německého teologa a kazatele Martina Luthera (1483–1546) proti prodeji odpustků a zveřejnění jeho 95 tezí (Disputace o moci odpustků) ve Wittenbergu v roce 1517. Právě udělování, respektive prodávání odpustků církví bylo mnohý­ mi kritizováno jako kupčení se spásou. Pro protestanty se ujalo také pojmenování evangelíci, které odkazuje na skutečnost, že konečnou autoritou je pro ně evangelium jako podstatné uče­ ní bible. Označení protestanté mělo původně politický podtext a vztahovalo se na luteránská knížata a města, která na říšském sněmu ve Špýru roku 1529 „protestovala“ proti zákazu refor­

11

pruvodce tricetiletou valkou.indd 11

10.04.2018 14:19:19

Předehra

mace ve Svaté říši římské národa německého. Teprve v souvis­ losti s koncem třicetileté války a uzavřením vestfálského míru se toto označení rozšířilo na všechny křesťany stojící mimo římskokatolickou a řeckokatolickou či pravoslavnou církev. Za protestantské nebo evangelické církve se souhrnně označují církve vzešlé z reformace, přesto je pojem protestantství šir­ ší než evangelictví. Obecně se vůči katolictví kromě větší or­ ganizační volnosti vymezují jejich stoupenci třeba i rozdílným pojetím ospravedlnění, spásy, hodnoty a významu „dobrých skutků“, dále pak menší úctou ke svatým a k Panně Marii nebo poněkud odlišným charakterem bohoslužeb. Z Lutherovy tra­ dice, která se prosadila především na severu Německa a ve Skandinávii, čerpají luteránské církve. Na základě učení švýcar­ ského teologa francouzského původu Jeana Calvina (Cauvina) neboli Jana Kalvína (1509–1564) vznikl radikálnější kalvinismus, který kromě samotného Švýcarska pronikl i do Nizozemí, Fran­ cie, Itálie, Skotska či západních částí Německa. K protestantis­ mu náleží i anglikánská církev rozšířená na britských ostrovech a menší evangelikální cír­kve (adventisté, baptisté, metodisté a další). V českých zemích byla po porážce stavovského po­ vstání zavedena důsledná rekatolizace. Změnu poměrů při­ nesl až toleranční patent vydaný v říjnu 1781 z popudu Josefa II. (1741–1790), jenž s jistými omezeními veřejně přiznával nábo­ ženskou toleranci pro tři nekatolická vyznání: luteránství, kalvi­ nismus a pravoslaví. Náboženskou rovnost mezi věřícími v čes­ kých zemích v rámci státem uznávaných církví přinesl revoluční rok 1848. Plnou náboženskou rovnost i po stránce právní získali protestanti v dubnu 1861 vydáním protestantského patentu.

Odpor proti habsburské hegemonii Habsburskou dynastií a jejím vlivem ve střední, v jižní a západní Evropě se cítily být ohroženy především Francie a Spojené nizozemské provincie. Kromě rakouských Habsburků jakožto tra12

pruvodce tricetiletou valkou.indd 12

10.04.2018 14:19:19

Kořeny konfliktu

dičních vládců rozlehlé Svaté říše Augšpurský mír byl uzavřen římské národa německého je za- 25. září 1555 na říšském potřebí zmí­nit i španělskou větev. sněmu v Augsburgu. Touto Španělští Habs­burkové po sjedno- mírovou dohodou mezi císa­ cení s Portu­gal­ským královstvím řem Karlem V. Habsburským (1500–1558) a protestant­ ovládali celý Py­re­nejský poloostskými říšskými knížaty bylo rov, na Ape­nin­ském poloostrově ukončeno první období nábo­ Milánské vévodství a Neapolské ženských válek v Německu. království, ve Středozemním moři Náboženská svoboda se měla ostrovy Sicílii, Sardinii a Baleá- do budoucna řídit zásadou ry, dále pak Španělské Nizozemí, cuius regio, eius religio neboli Franche-­Comté (region na výcho- čí země, toho náboženství. dě Francie), a navíc rozsáhlé zá- Poddaní dostali možnost mořské kolonie (Střední a Jižní emigrovat z náboženských Ameriku, Filipíny s přilehlými os- důvodů. Zároveň byla potvr­ trovy). Španělská říše, nad kterou zena sekularizace církevního symbolicky vzato slunce nikdy ne- majetku protestantskými knížaty, která se uskutečnila zapadalo, dosáhla v té době svého do roku 1552. největšího územního rozsahu.

Na starém kontinentu docházelo navíc k ekonomickým změnám. Postupně klesal vliv hanzy, tedy svazku německých obchodních měst provozujících dálkový obchod. Stejně tak stag­novala i jihoněmecká obchodní centra. Naopak narůstala prosperita Amsterdamu a svůj vliv si budovali angličtí kupci, především ti z Londýna.

Důležitým obchodním uzlem zůstávaly Antverpy, které byly v 16. století označovány za středobod mezinárodní ekonomiky s čtyřicetiprocentním podílem na světovém obchodu. Po roce 1648, kdy na základě vestfálského míru došlo k uzavření řeky Šeldy pro lodní dopravu, nastal úpadek města a nový rozkvět přineslo až napoleonské období na počátku 19. století.

Zostřená situace v říši se výrazným způsobem projevila začátkem 17. století, zejména porušováním zásad augšpurského míru. Roku 1608 bavorský vévoda Maxmilián I. zvaný Veliký (1573–1651) obsadil s císařským svolením německé protestant13

pruvodce tricetiletou valkou.indd 13

10.04.2018 14:19:20

Předehra

ské město Donau­wörth, získal je do zástavy a následně začal s jeho rekatolizací. Tento incident vyvolal značné pobouření v pro­tes­tantském táboře a prakticky vzápětí došlo k ustavení ozbrojeného spolku na obranu vlastních zájmů nazvaného Protestantská unie. Netrvalo dlouho a jako protiváha unie ­vznikla Katolická liga.

Protestantská unie a Katolická liga Založení Protestant­ ské unie inicioval 14. května 1608 kurfiřt Fridrich IV. Falcký (1574–1610), otec českého „zimního krále“. Jejími členy se sta­ lo osm protestantských knížectví a 17 protestantských měst v rámci Svaté říše římské národa německého. Po neúspěších v počáteční fázi třicetileté války byla unie v dubnu 1621 roz­ puštěna.

Katolická liga vznikla 20. července 1609 jako spolek na obranu katolické víry. Do jejího čela se postavil Maxmilián I. Bavorský, dalšími členy se kromě Bavorska stali všichni tři du­ chovní říšští kurfiřti a dále pak jihoněmečtí biskupové. Vrchním velitelem byl jmenován Jan Tserclaes Tilly (1559–1632). Vojsko Katolické ligy (ligistické) se s úspěchem účastnilo na císařské straně bojů v první fázi třicetileté války, ať už šlo o bitvu na Bílé hoře (1620), tažení v Rýnské Falci (1622) nebo roku 1626 proti dánskému králi Kristiánovi IV. (1577–1648). Po porážce v bitvě u Breitenfeldu (1631) a následné Tillyho smrti se Katolická liga rozpadla.

14

pruvodce tricetiletou valkou.indd 14

10.04.2018 14:19:20

Autoři děkují za spolupráci Leonidu Křížkovi a Ivo Medkovi Kopaninskému.

Martin Pitro, Petr Vokáč Průvodce třicetiletou válkou Ilustrace Ivo Medek Kopaninský Obálku navrhl Emil Křižka Motiv historické mapy na s. 6–7, 24–25, 82–83 a 128–129 INTERFOTO/Alamy Stock Photo (Bitva u Norimberka 1632, rytina) Fotografie na obálce INTERFOTO/Alamy Stock Photo (Carl Wahlbohm: Smrt krále Gustava II. Adolfa v bitvě u Lützenu 1632) Odborná revize textu Patrik Líbal Citace z děl Hanse Jakoba Christoffela von Grimmelshausena byly použity v překladu Jaroslava Zaorálka a Rio Preisnera Redigovala Květuše Hrachová Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9754. publikaci Grafická úprava a sazba Jaroslav Vlček Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

pruvodce tricetiletou valkou.indd 144

10.04.2018 14:19:27