0039635

LÉČI V É ROSTLIN Y A–Z L ÉČI V Y CH ROST L I N A DOM ÁCÍCH L ÉČI V Y CH PŘ ÍPR AV KŮ

PRO Z A H R A DU

Obsah

Úvod 6

Recepty

Rostliny A-Z 12-217

Řebříčkový glycerin 13 Česnekový oxymel 21 Proskurníkové bonbony 25 Měsíčkový balzám na rty 43 Rmencový krém 53 Čekanková káva 57 Hlohové kořeněné víno 65 Tužebníková tinktura 83 Fenyklová tinktura 85 Lékořicové bonbony 95 Vilínová voda 99 Třezalkový olej prodchnutý sluncem 107 Levandulový oční polštářek 113 Sušená meduňka 125 Mučenkový čaj pro spánek 141 Jitrocelový balzám 149 Šípkový sirup 163 Olej s rozmarýnovým výluhem 165 Bezinkový ocet 171 Ptačincový krém 185 Kostivalová mast 189 Kopřivová polévka 203 Sušený kořen kozlíku 207 Sirup z violky vonné 213

Svět léčivých rostlin

Slovník 218

Pěstování léčivých rostlin 63 Historie bylinářů 81 Tradiční léčebné systémy 93 Bylinkáři dnes 97 Plevely jako léčivé byliny 161 Rostlinné látky 201 Rostlinná léčiva 205 Ochrana a obchod 211

Rejstřík 221 Ilustrace 224

Úvod

Úvod Kniha přináší přehled rostlin používaných v tradičním léčitelství. Ty, které jsme vybrali, reprezentují bohatou škálu růstových forem, od trav přes kvetoucí rostliny po keře a stromy, a pocházejí ze širokého spektra stanovišť, od sluncem vyprahlých kamenitých svahů ve Středozemí po chladné vlhké až mokřadní půdy. Najdete zde krásné rostliny stejně jako druhy považované za plevely, ale všechny mají léčivou hodnotu, díky níž si zaslouží, jak doufáme, své místo na vaší zahradě.

Z odhadovaného počtu 300 000 až 400 000 druhů suchozemských rostlin žijících na Zemi jich má léčebné využití kolem 35 500. Při výběru z tolika tisíců rostlin bylo kritériem pro zahrnutí do této knihy, aby šlo o druhy s určitou historií léčebného využití a zároveň, je-li to možné, na nich byl prováděn vědecký výzkum umožňující nové lékařské objevy. Kromě toho musely být spojovány s širším spektrem zdravotních problémů. Opomenuty však byly rostliny sice význačné, ale známé díky farmaceutickému výzkumu, jako barvínkovec (katarant) růžový (Catharanthus roseus), náprstník červený (Digitalis purpurea) a tis červený (Taxus baccata).

Před příchodem 20. století představovaly léčivé rostliny hlavní zdroj západní lékařské péče. V poslední době došlo na Západě k jistému oživení zájmu o tyto rostliny, zatímco v Africe, Jižní Americe i Asii hrály a stále hrají klíčovou roli v primární zdravotní péči. Abychom používali léčivé rostliny vhodným způsobem, je důležité lépe porozumět jejich účinnosti, ale také bezpečnosti. Bez této znalosti nejsme

schopni podat spolehlivé informace, které druhy v dané situaci působí nejlépe nebo které nelze užívat v kombinaci s dalšími rostlinami či moderními farmaceutickými léčivy. Jak se rozšiřují naše vědomosti o různých nemocech, zlepšuje se i pochopení způsobů, jakými mohou léčivé rostliny, pokud jsou správně užívány, zmírňovat některé z příznaků různých zdravotních problémů.

Hlavní oddíl této knihy, výběr rostlin od A až do Z, čítá 277 druhů s krátkým popisem doplněným ilustrací. Nabízí malé nahlédnutí do úžasné rozmanitosti léčivých rostlin. Jednotlivé druhy jsou představeny pod vědeckým binomickým jménem – rodové jméno následované druhovým – i pod svým českým názvem, pokud existuje a je zavedeno, nebo alespoň názvem rodu.

Dále je specifikována část, případně části rostliny využívané pro léčebné účely.

V odstavcích „Tradiční použití“ a „Lékařské poznatky“ přinášíme ochutnávku starých i nových informací. „Tradiční použití“ vysvětluje, jak byl druh využíván v Evropě, na americkém kontinentu a v Asii. Někdy

7

8

Rostliny A-Z

Úvod

tato část obsahuje krátké citáty z děl raných bylinkářů (herbalistů), jakými byli John Gerard nebo Nicholas Culpeper (17. století).

Sekce „Lékařské poznatky“ shrnuje vědecká zjištění o skutečném či potenciálním lékařském využití. V některých případech výsledky vědeckých studií umožňují vysvětlit, proč může být druh užitečný při daných zdravotních problémech, ale obecně existuje nedostatek klinických dat ze zkoušek na lidech, která by tato zjištění plně potvrdila.

U některých druhů zde uvádíme i konkrétní látky, jež by mohly být zodpovědné za vybrané léčivé vlastnosti druhu nebo přispívat k jeho využití.

Dvaceti čtyřem rostlinám je věnována bližší pozornost, spolu s předložením jednoduchého receptu na snadnou výrobu domácího léčivého přípravku. Tyto druhy byly zvoleny s ohledem na dobře zdokumentovanou tradici jejich využití.

Kniha také zahrnuje vložené kapitoly, zabývající se jak novodobým uplatněním bylinného léčitelství, tak různými typy tradičních léčebných systémů, jako jsou ty provozované v Číně nebo Indii. Kromě toho se v dalších kapitolách krátce věnujeme i důležitosti ochrany rostlin, roli některých látek vyskytujících se v rostlinách nebo významu rostlin v objevování nových léčiv.

V celé knize se setkáte s odkazy na několik význačných bylinkářů (herbalistů), včetně Johna Gerarda a Nicholase Culpepera. Přehled o tom, jakou úlohu

Květní plátky pampelišky (Taraxacum sekce Ruderalia) louhované ve vodě při výrobě sirupu s medem.

tito muži sehráli ve shromažďování informací o léčebném využití rostlin, najdete na straně 81.

Léčivé přípravky: použití receptů

Naším záměrem bylo, abyste si udělali představu o možnostech využití rostlin z vaší zahrady jako bylinných léčiv. Také jsme chtěli ukázat, jak připravovat čaje, tinktury, oleje a krémy. Dvacet čtyři receptů uvedených v této knize je zvoleno tak, aby poskytly přehled o mnoha různých přípravcích využívaných v bylinné medicíně.

Výroba je přitom jednoduchá – vyžaduje pouze základní kuchařské dovednosti.

Ještě poznamenejme, že zatímco jednotlivé recepty jsou vhodné v první řadě právě pro rostlinu v nich uvedenou, daná rostlina může být zpracována i řadou jiných způsobů.

Dávky jednotlivých přísad v receptech jsou stanoveny tak, abyste získali malé množství daného produktu. Pokud ho chcete vyrobit ve větším objemu, jednoduše vynásobte dávky všech ingrediencí stejným činitelem.

Domácí výroba léčivých přípravků

Většina z receptů vyžaduje použití rostlin v sušeném stavu. Důvodem je, že rostlinná pletiva tvoří přibližně ze sedmdesáti procent voda, která by bylinné extrakty naředila a také by mohla způsobit, že se budou snadněji kazit. Postup sušení bylin a kořenů rozebíráme krok po kroku na straně 207.

Když je výtažek hotový, rostlinný materiál odstraňte – jednak pro snazší užívání bylinného léku, jednak pro snížení rizika jeho kažení. Scezením tekutiny přes čistý mušelín odfiltrujete případné zbývající drobné kousky rostliny.

9

10

Rostliny A-Z

Úvod

Mnohé z potřebného kuchyňského náčiní a nádobí je stejné, jako když vyrábíte ovocné marmelády: misky, kastroly, lžíce, váhy, čtverec čistého mušelínu, kuchyňský trychtýř, nejrůznější sklenice a láhve s těsnícími uzávěry pro uchovávání. Vše by mělo být čisté a suché, sklenice a láhve byste měli před použitím i vysterilizovat.

Většinu z přísad najdete na vlastní zahradě nebo v místních obchodech. Jen několik receptů zahrnuje specializovanější ingredience a vybavení, ale v současné době už naštěstí není žádný problém je sehnat přes internet.

Jak sušené byliny, tak bylinné přípravky, jako jsou tinktury a sirupy, skladujte ideálně ve vzduchotěsných nádobách, které je ochrání před slunečním světlem, a tím zajistí jejich uchování po co nejdelší dobu. Tmavé sklenice jsou nejvhodnější, ale pokud daný produkt užíváte pravidelně, postačí i čiré sklo, protože přípravek spotřebujete rychle.

Jelikož domácí oleje a krémy popsané v této knize neobsahují množství konzervačních látek, které jsou součástí volně prodejných bylinných léků nebo kosmetických produktů, jsou doma vyrobené přípravky náchylnější na kažení a mají kratší trvanlivost. Abyste je uchovali déle čerstvé, skladujte je v lednici a/nebo do nich při výrobě přidejte vitamín E jako konzervační látku.

Všechny domácí bylinné přípravky opatřete nálepkou se seznamem přísad

Vkládání sušeného tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) do sklenice při výrobě tinktury (viz recept na s. 83).

a datem výroby – je velmi snadné zapomenout, co je ona podivně zavánějící tekutina v láhvi zastrčené vzadu ve spíži.

Použití léčivých přípravků v této knize

Dvacet čtyři bylinných produktů uvedených v této knize má za sebou dlouhou tradici bezpečného používání. Různí lidé mohou reagovat na byliny odlišně, proto jestliže zkoušíte danou rostlinu poprvé, vždy použijte jen malé množství a jednu dávku, abyste zjistili, jak na ni bude vaše tělo reagovat.

Malé procento lidí je například alergické na rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), mohou u nich vyvolat alergickou odpověď, jako jsou svědění kůže, vyrážka a žaludeční nevolnost. V případě bylinného léku pro vnitřní užití si vezměte jednu dávku a počkejte nejméně jeden den, zda se neobjeví nějaký neobvyklý projev. Přípravky aplikované zevně (lokálně), tedy krémy či oleje, nejprve otestujte vetřením do malé plošky kůže – pak počkejte několik hodin, jestli nevznikne reakce. Dávky uváděné v knize byly vyčísleny pro průměrného zdravého dospělého člověka.

Všímejte si, jak na vás bylinný přípravek působí po celé období, kdy ho užíváte. Jakmile získáte podezření, že něco není v pořádku, hned s jeho užíváním přestaňte a poraďte se s lékařem. Lékaře navštivte vždy, pokud jsou příznaky vašeho zdravotního problému vážné a/nebo stále přetrvávají. Patříte-li mezi těhotné či kojící ženy, osoby v lékařské péči nebo užívající jakékoli léky, vždy se poraďte se svým lékařem, dříve než byste některý z bylinných přípravků uvedených v této knize začali užívat.

Tato kniha není léčebný manuál a není určena jako návod na vlastní samodiagnostiku a samoléčbu.

11

12

Rostliny A–Z

Achillea millefolium Řebříček obecný Vědecké jméno Achillea je inspirováno Achillem, hrdinou řecké mytologie, který řebříčkem léčil své vojáky raněné v bitvě. V latině byl znám jako herba militaris, v českém lidovém názvosloví také jako Achillova bylina. Staré herbáře často obsahovaly recepty na řebříčkovou mast, ceněnou při zastavování krvácení. Snad pro tuto vlastnost byl řebříček využíván i pro omezení příliš silné menstruace a bolestivé periody. Řebříček byl jednou z mnoha bylin přidávaných do piva, dříve než vaření piva ovládl chmel.

Tyto rostliny sloužily k dvojímu účelu, jednak potlačovaly v pivu rozvoj mikroorganismů, jednak dodávaly nápoji hořkost, jinak by byl poměrně bez chuti. Toto využití ukazuje na protibakteriální působení řebříčku, které se mohlo uplatňovat právě při hojení ran. Účinkům řebříčku se ve vědeckém výzkumu dostává velmi málo pozornosti, což výrazně kontrastuje s téměř nekonečným seznamem tradičních způsobů využití. Je doporučován na křečové žíly, slabé trávení, střevní křeče, hemoroidy, průjem, infekce močových cest, nachlazení, alergie, pro překonání horečky a na jaterní problémy.

Pěstování Domácí je v temperátních oblastech

severní polokoule, roste v trávnících, kde se může šířit za vzniku hustého koberce. Kvetoucí natě dosahují výšky až 50 cm. Upřednostňuje plné slunce, ale je schopen růst ve většině půd, jakmile jsou propustné pro vodu.

Sklizeň Listy lze sklízet po celý rok, rychle dorostou nové. Aromatická květenství se objevují od časného jara do pozdního podzimu.

Upozornění Může způsobit alergickou reakci, např. dermatitidu, u osob citlivých na hvězdnicovité rostliny (Asteraceae).

Achillea ~ Řebříčkový glycerin

Řebříčkový glycerin Glycerin je vhodnou alternativou extrakce pro ty, kdo nemohou alkohol, a jeho sladká chuť pomáhá maskovat případnou hořkost. Glycerin připravený z květenství řebříčku se tradičně užívá na podporu trávení a k úlevě od příznaků senné rýmy, nachlazení a chřipky. Užívejte dvakrát denně 5 ml (1 čajovou lžičku) ve vodě.

1. Nůžkami nastřihejte složená květenství na malé kousky. Nasypte je do hrnce, zalijte vodou a po dobu pěti minut v hrnci zakrytém poklicí mírně zahřívejte. Hrnec sejměte ze sporáku a půl hodiny nechte odstát, stále zakryté poklicí, poté přelijte do sklenice.

2. Do sklenice nalijte glycerin a vše promíchejte. Sklenici uložte na dva týdny do lednice a vždy po několika dnech sklenici řádně protřepejte.

3. Výluh sceďte skrz trychtýř potažený čtvercem tkaniny (mušelínu) do vysterilizované lahve. Poté lze skladovat v lednici po dobu až jednoho roku.

30 lat řebříčkových úborů (čerstvé nebo suché) 200 ml vody 400 ml rostlinného glycerinu Další potřeby: hrnec; nůžky; odměrka; vysterilizovaná sklenice s širokým hrdlem a víčkem; čtverec mušelínu; trychtýř; vysterilizovaná uzavíratelná láhev

13

14

Rostliny A–Z

Acanthus mollis Paznehtník měkký Vytrvalá bylina, která tvoří bílé květy s temně nachovými listeny. Roste v jižní Evropě a severozápadní Africe.

Využívaná část(i) List.

Tradiční použití Je považován za bylinu čistící

krev a snižující horečku. Přípravky se užívaly při léčbě a čištění ran; věřilo se i v posilující účinek na klouby a při obnově zlomených kostí. V Itálii používali listy na kožní choroby typu lupénky.

Lékařské poznatky V laboratorních studiích listové extrakty vykazovaly určité protizánětlivé působení; je však nutný další výzkum pro odhalení jejich biologických aktivit, které by vysvětlily tradiční nebo potenciální účinky.

Acorus calamus Puškvorec obecný Druh pochází z Asie, zavlečený se vyskytuje v různých varietách napříč Evropou a Amerikou. Jde o mokřadní rostlinu, roste na březích rybníků a mírně tekoucích vod.

Využívaná část(i) List, oddenek.

Tradiční použití Vonný puškvorec má dlouhou

tradici jako léčivá rostlina – zmiňují ho již rané perské texty a je pokládán za „calamus“ uvedený ve Starém zákoně (jako „sweet calamus of Palestina“).

Lékařské poznatky Éterické oleje této rostliny jsou používány při anorexii, kolikách a chronických poruchách trávení (dyspepsii). Vědecké studie mohou objasnit využití olejů při mírnění dyspepsie a kolik.

Acanthus ~ Aesculus

Actaea racemosa Ploštičník hroznatý Severoamerická vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých s malými bílými květy.

Využívaná část(i) Oddenek, kořen.

Tradiční použití Používá se k mírnění

revmatických obtíží a při šelestu v uších, křečích dělohy a menstruační bolesti.

Je považován za bylinu s uklidňujícími (sedativními) účinky a utišující kašel.

Byl používán na černý kašel.

Lékařské poznatky V současnosti se zájem o tento druh soustředil na jeho možnost zmírnit příznaky menopauzy. Ale klinické studie nevyšly přesvědčivě, je tedy nezbytný další výzkum pro odhalení možných přínosů a léčebných účinků. Existovaly obavy, že by ploštičník mohl způsobovat jaterní potíže.

Aesculus hippocastanum Jírovec maďal Domovem jírovce maďalu (kaštanu horského) je Balkánský poloostrov, ale v současnosti roste v opadavých a smíšených lesích v mnoha částech Evropy. Je také vysazován jako okrasný strom ve městech.

Využívaná část(i) Kůra, květ, list, semeno.

Tradiční použití Extrakty z listů, květů

a semen byly používány k léčbě revmatu, hemoroidů a oběhových problémů. Kůra sloužila jako posilující lék (tonikum), při léčení horečky a vředů na kůži.

Lékařské poznatky Semena obsahují látku nazývanou aescin (patří mezi saponiny) a flavonoidy. Kontrolované klinické studie ukázaly, že tyto sloučeniny léčí příznaky spojené s křečovými žilami.

15

104

Rostliny A–Z

Humulus lupulus Chmel otáčivý Vytrvalá evropská rostlina z čeledi konopovitých nese světle zelené listy (tmavě zelené, když roste ve stínu) na dlouhých drsných ovíjivých stoncích. Má oddělené samčí a samičí rostliny a tvoří drobné zelené květy. Žlázky na plodech a listenech květenství produkují hořkou pryskyřici.

Využívaná část(i) List, pryskyřice.

Tradiční použití Chmel byl užíván jako posi-

lující lék pro lidi s nervovými poruchami, také jako močopudný prostředek, k léčbě žaludečních onemocnění a ke zlepšení chuti k jídlu. Éterický olej z pryskyřice měl údajně utišující (sedativní) účinky. Smíchaný s makovými semeny sloužil při léčbě bolestivých otoků, zánětů, neuralgických a revmatických bolestí, na modřiny a vřídky.

Lékařské poznatky V některých částech Evropy je uznáván jako bylinný lék k léčbě poruch nálad, jako je vnitřní nepokoj a úzkost.

Mnohé bylinné přípravky byly podpořeny výsledky laboratorních studií, ačkoli existuje pouze málo klinických zkoušek, které by potvrdily jejich léčivé vlastnosti. U sloučenin obsažených v éterickém oleji byla prokázána protibakteriální aktivita.

Humulus ~ Hydrastis

Hydrangea arborescens Hortenzie stromkovitá Opadavý keř z východu Severní Ameriky; v pozdním létě nese bohaté chocholíky krémově bílých květů, při vadnutí zelenajících.

Využívaná část(i) List, kořen.

Tradiční použití Dlouhá historie se váže

k využití kořenů na nemoci močových cest a odvarů na ledvinové kameny či podráždění močového měchýře. Užívaly se také při revmatických obtížích. Listy byly považovány za projímavý a močopudný lék.

Lékařské poznatky Určitého zájmu se dostalo kořenům z hlediska účinku na ledvinové kameny a další problémy s močovými cestami, pro potvrzení však potřebujeme více studií. Existují také obavy o vedlejší efekty spojené s užíváním hortenzie.

Hydrastis canadensis Vodilka kanadská Vytrvalá pryskyřníkovitá bylina z východu Severní Ameriky, roste v plném až částečném stínu a dává přednost vlhké půdě. Má charakteristický žlutý hrbolatý oddenek, v pozdním létě nenápadné květy a na vrcholu stonku vždy jeden plod připomínající malinu.

Využívaná část(i) Kořen.

Tradiční použití Severoameričtí indiáni Če-

rokíové využívali bylinu na široké spektrum onemocnění, včetně rakoviny. Na Západě byla pokládána za všelék a sloužila jako dezinfekce, močopudný prostředek, projímadlo i tonikum, na problémy postihující uši, oči, nos, střeva, žaludek, jícen či pochvu.

Lékařské poznatky Kořeny obsahují izochinolinové alkaloidy – sloučeniny, jež mohou vysvětlit řadu tradičních způsobů využití. -1ř

105

106

Rostliny A–Z

Hypericum perforatum Třezalka tečkovaná Tato vytrvalá bylina začíná kvést kolem 24. června, na sv. Jana (viz lidové názvy kvítí či krev svatého Jana apod.). Tradičně se v tento den pálily ohně, do nichž byla třezalka vhazována pro ochranu před zlými duchy, ale byly s ní spojeny i další zvyky svatojánské noci. Ve Francii byla známa jako chase-diable, pronásledovatel ďábla.

Vnitřní užívání může u některých lidí vyvolat citlivost na sluneční záření. Při lokální aplikaci oleje nebo krému má protizánětlivé a antioxidační účinky; pomáhá na spáleniny od slunce, slabé popáleniny a modřiny; slouží i k léčbě nervové bolesti.

Třezalka tečkovaná představuje jednu z nejstudovanějších léčivých bylin posledních dvaceti let, pozornost přitom byla upřena na antidepresivní účinky.

Klinické zkoušky ukázaly na možné přínosy v léčbě mírných až středních depresí a v Evropské unii získala pro tento účel licenci. Existují také důkazy podporující její využití při úzkosti a sezonní afektivní poruše. Nedávné studie naznačují i stimulaci imunitních buněk, podporu oprav a působení proti bakteriím – vše potřebné pro hojení ran. Další výzkum ukázal na zrychlení jaterního zpracování některých léků (viz upozornění níže).

Pěstování Na plném slunci až v částečném stínu, ve vlhké, ale propustné půdě.

Sklizeň V létě během květu skliďte celé rostliny.

Upozornění Vnitřní užívání třezalky v kombinaci s dalšími léky předem konzultujte s lékárníkem či lékařem a neužívejte ji zároveň s antikoncepčními pilulkami.

Hypericum ~ Třezalkový olej prodchnutý sluncem

Třezalkový olej prodchnutý sluncem Mnoho bylin je možné vyluhovat v oleji a vyrobit tak léčivý přípravek; olej se dá vmíchat do krémů a balzámů. Olej s třezalkou tečkovanou se tradičně používá k úlevě od příznaků nervové bolesti a na spáleniny od slunce. Na postiženou oblast ho natírejte dvakrát až třikrát denně.

1. Stlačte rozkvetlé vrcholky do sklenice a přelijte je mandlovým olejem.

2. Sklenici postavte na osluněný okenní parapet a každé dva až tři dny směs jemně protřepejte. Podle potřeby přidávejte více mandlového oleje – rostlinný materiál by měl zůstat vždy ponořený.

3. Po čtyřech týdnech by měl olej získat karamelové nebo světle jantarově červené zabarvení. Sceďte ho přes trychtýř vyložený mušelínem do vysterilizované lahve. Olej skladujte na chladném místě v temnu a spotřebujte do tří měsíců. Trvanlivost lze prodloužit přidáním tří kapek oleje s vitamínem E a uskladněním v lednici.

50 g čerstvých rozkvetlých vrcholků třezalky tečkované ponechaných jeden den na slunci, aby trochu uschly 300 ml mandlový olej olej s vitamínem E Další potřeby: váhy; mixér; odměrný džbánek; vysterilizovaná širokohrdlá sklenice s víčkem; čistý mušelín; trychtýř; vysterilizovaná uzavíratelná láhev

107

218

Rostliny A–Z

Slovník acetylcholinesteráza – enzym vyskytující se v nervovém systému, odbourává acetylcholin – neurotransmiter, tedy sloučeninu přenášející nervové vzruchy adaptogen – sloučenina, která přispívá k nespecifické odolnosti (rezistenci) vůči nepříznivým vlivům, jako jsou stres nebo onemocnění adstringens – svíravý prostředek, místně způsobuje zužování cév, zastavuje sekreci nebo reguluje krvácení alkaloid – typ sloučeniny syntetizované rostlinami, ve své chemické struktuře obsahuje vázaný dusík; u živočichů, včetně člověka, alkaloidy často projevují výrazné fyziologické účinky analgetikum – látka schopná ulevit od bolesti antiarytmikum – působí proti arytmii (nepravidelný srdeční rytmus) antihelmintikum – působí proti parazitickým helmintům („červům“) antikoagulant – zabraňuje srážení (koagulaci) krve antiparazitikum – prostředek účinný proti parazitům, k jejich odstranění; např. proti různým druhům trypanozom (Trypanosoma spp.), parazitům schopným infikovat krev obratlovců včetně člověka antipyretikum – snižuje horečku antispasmodikum – neboli spasmolytikum, odstraňuje nebo zmírňuje svalové křeče antokyan – podtřída flavonoidů syntetizovaných rostlinami; antokyany jsou barviva (pigmenty) často zodpovědná za modré,

nachové a červené zbarvení květů antrachinon – typ sloučeniny syntetizované rostlinami; antrachinony mají často pročišťující účinky antron – typ sloučeniny syntetizované rostlinami; antrony jsou deriváty antrachinonů arterioskleróza – tvrdnutí (kornatění) krevních cév, tepen benigní hyperplazie prostaty – nezhoubné (nemaligní) zvětšení prostaty benzylizochinolinové alkaloidy – třída alkaloidů syntetizovaná rostlinami, jako jsou máky biofilm – tenký povlak tvořený mikroorganismy společně s různými látkami, jako jsou proteiny; např. často zmiňovaný bakteriální plak na povrchu zubů Culpeper, Nicholas (1616–1654) – anglický lékárník a lékař, napsal a přeložil mnoho lékařských knih, které do bylinného lékařství začleňovaly myšlenky doktríny signatur a astrologie cyklický AMP – cyklický adenosin 3′,5′-cyklický monofosfát, vzniká ve svalech a funguje jako posel v řadě signálních drah, čímž se podílí na regulaci metabolismu dekokce – vyluhování při teplotě varu – postup zahrnující povaření bylinné drogy ve vodě před jejím scezením demulgens – zmírňuje podráždění nebo zanícení, obzvláště povrchů sliznic, např. v krku dermatitida – kožní zánět difterie – záškrt, infekční onemocnění způsobované bakterií Corynebacterium diphtheriae a jejím vysoce účinným toxinem

Dioscorides, Pedanius (40–90 n. l.) – řecký lékař a autor encyklopedie De Materia Medica o bylinném lékařství, jeden z nejvýznamnějších (nejvlivnějších) představitelů západního bylinného lékařství všech dob diterpenoidy – třída terpenoidních sloučenin syntetizovaných rostlinami; aktivní složky některých léčivých rostlin diuretický – podporující vylučování moči divertikulitida – zánět vychlípeniny stěny (divertikula) střeva dvouletka – rostlina, která obvykle dokončí životní cyklus během dvou růstových sezon, kdy v první sezoně vytvoří pouze listy, v druhé vykvete a produkuje plody dyspepsie – porucha trávení, která je zpravidla spojená s bolestmi, žaludeční nevolností a zažívacími potížemi dyzenterie – úplavice, infekční onemocnění, jež se projevuje vodnatým průjmem a horečkou edém – otok, vodnatelnost, způsobuje ho nadměrné nahromadění tekutiny v tělních dutinách nebo tkáních emetikum – prostředek vyvolávající zvracení erysipel – růže (neboli oheň svatého Antonína), označuje zánětlivé nebo gangrenózní stavy kůže, zpravidla způsobované streptokokovými bakteriemi expektorans – podporuje sekreci hlenu (sputum) v dýchacích cestách, usnadňuje odkašlávání hlenu febrilní – horečnatý, týkající se horečky nebo vysoké teploty

Slovník

fenolické sloučeniny – látky syntetizované rostlinami, základním prvkem jejich chemické struktury je fenol; mezi fenolické sloučeniny patří jednoduché kyseliny, flavonoidy, antrachinony či kumariny fibromyalgie – chronický syndrom projevující se plošnou bolestí měkkých tkání spolu se slabostí, únavou, bolestivostí a ztuhlostí postižených svalů flavonoid – typ sloučeniny syntetizované rostlinami, v přírodě široce rozšířený; flavonoidy se rozdělují do různých podtříd a často se vyznačují antioxidačními účinky flebitida – zánět žil gastritida – zánět žaludku Gerard, John (1545–1612) – anglický bylinkář a zahradník; autor díla The Herbal, které obsahuje popis více než 1 000 rostlinných druhů gingivitida – zánět dásně (tkáně obklopující zubní krčky) glaukom – zelený zákal, onemocnění charakterizované zvýšeným nitroočním tlakem, poškozením očního nervu, vede k poruchám vidění glykosidy – rostlinné látky skládající se ze dvou složek: cukerné a necukerné gonorea – kapavka, nakažlivé onemocnění způsobované bakterií Neisseria gonorrhoeae, která vyvolává zánět pohlavních orgánů gynekologický – vztahující se k chorobám ženských pohlavních orgánů, spojené s reprodukcí a hormonálními vlivy hematurie – přítomnost krve v moči hepatitida – zánět jater

hypertenze – vysoký krevní tlak hypertenzní – spojené s vysokým krevním tlakem cholera – infekční onemocnění způsobované bakterií Vibrio cholerae; mezi příznaky (symptomy) patří mimo jiné průjem imunosupresivní – zabraňující nebo utlumující rozvoj imunitní odpovědi organismu infuze – postup spočívající v ponoření bylinné drogy do vody iridoid – typ sloučeniny náležející mezi monoterpeny syntetizovaný rostlinami; iridoidy jsou obsaženy v některých léčivých rostlinách, jako je kozlík nebo hořec izoflavon – podtřída flavonoidů, sloučenin syntetizovaných rostlinami; izoflavony často účinkují podobně jako estrogeny izochinolinové alkaloidy – třída alkaloidů syntetizovaná rostlinami jako máky jednoletka – rostlina, která celý svůj životní cyklus od vyklíčení přes kvetení a založení semen až po odumření dokončí během jediné růstové sezony kalich – souhrnné označení pro kališní lístky vytvářející vnější obal květu kanavanin – nebílkovinná (neproteinogenní) aminokyselina vyskytující se v některých rostlinách, obzvláště v semenech některých luštěnin kardio- – vztahující se k srdci, srdeční kardiotonikum – prostředek posilující srdeční činnost karminativum – léčivý prostředek zmírňující nadýmání, plynatost klinická studie (klinická zkouška) – kontrolovaná studie nebo experiment zahrnující

definovaný soubor lidí, kteří absolvují testovanou formu lékařského zásahu (jako je aplikace léku) pro získání vědecky relevantních výsledků o účinnosti a bezpečnosti daného zásahu kolitida – zánět tračníku, části tlustého střeva koronární – označující věnčité tepny, které vyživují srdeční sval kumarin – typ sloučeniny syntetizované rostlinami, obzvláště zástupci čeledi bobovitých (Fabaceae) latex – mléčná šťáva nebo tekutina uvolňovaná některými rostlinami při jejich poškození nebo odříznutí; může působit dráždivě listen – přeměněný list, z jehož úžlabí vyrůstá květ nebo květenství lymská borelióza (lymeská borrelióza) – bakteriální nákaza, kterou na člověka přenášejí nakažená klíšťata marrubiin – diterpenoid obsažený v rostlinách jablečníku obecného (Marrubium vulgare) menoragie – výrazně prodloužené nebo zesílené menstruační krvácení monoterpen – třída terpenů (terpenoidů) syntetizovaných rostlinami; monoterpeny jsou častou složkou rostlinných éterických olejů mucilaginózní – látky obsahující slizy, vztahující se ke slizům nadzemní části – všechny části rostliny nad kořeny neuralgický – vztahující se k bolesti nervu obklad – postup spočívající v namočení absorpčního materiálu

219

220

Rostliny A–Z

v tekutině, která může obsahovat léčivé přísady, obklad je přikládán na kůži, aby zprostředkoval léčivý účinek opadavé – rostliny, které shazují své listy každoročně na konci vegetační sezony patogen – jakýkoli mikroorganismus, viry nebo biologické látky způsobující onemocnění perena – rostlina, která má dvou- nebo víceletý životní cyklus a jakmile jednou dospěje, kvete každoročně peristaltika – rytmický pohyb střev, zahrnující stahování a uvolňování svaloviny, slouží k posouvání střevního obsahu vpřed skrz trávicí systém placebo – inertní látka podávaná jako lék pro její sugestivní účinky; často bývá používáno v klinických zkouškách pro srovnání účinku s testovanou léčivou látkou pleuritida – zánět pohrudnice (pleury), blány vystýlající hrudní dutinu a pokrývající plíce postherpetická neuralgie – nervová bolest objevující se následně po infekci virem pásového oparu psoriáza – lupénka, choroba projevující se zanícením kůže a tvorbou lézí s odlupujícími se šupinkami pulmonální – vztahující se k plícím pyrolizidinové alkaloidy – třída alkaloidů syntetizovaná rostlinami; mnohé byly spojeny s toxickým působením na játra revma – termín užívaný pro různé stavy spojené s bolestí kloubů a svalů rizom – oddenek (přeměněná část stonku) rostlin

rostliny k provonění – rostliny (často léčivé byliny), které se v minulosti rozptylovaly po podlahách, aby se z nich v místnostech uvolňovaly aromatické vůně, nebo aby zaháněly škůdce rubefaciens – látka, která může zmírňovat bolest tím, že působí proti podráždění, při aplikaci na kůži vyvolává zvýšené prokrvení, a tedy zarudnutí kůže (erytém) saponin – typ sloučeniny syntetizované rostlinami; často projevující detergentní účinky (čisticí, jako povrchově aktivní látky – surfaktanty) sedativum – uklidňující, utišující prostředek sennosid – typ sloučeniny syntetizované rostlinami; sennosidy tvoří aktivní složky v rostlinách kasie (seny) projevující projímavé (laxativní) účinky skrofulóza (skrofuloderma) – onemocnění s nateklými lymfatickými žlázami; historické označení pro tuberkulózu slizy, rostlinné – látky vyskytující se v rostlinách, obvykle tvořené polysacharidy, mohou složit jako materiál pro uskladnění, např. vody spála (skarlatina) – onemocnění způsobované bakteriální infekcí, vyvolává tvorbu červených lézí na kůži (spálová vyrážka) srdeční glykosid – rostlinná látka se steroidními účinky; srdeční glykosidy mohou zpomalovat srdeční činnost stamen – tyčinka, samčí část květu stolon – horizontálně se rozrůstající nebo obloukovitý systém stonků, zpravidla nad zemí, jeho výběžky zakořeňují, aby vytvořily nové rostliny – způsob vegetativního rozmnožování rostlin

stomachikum – podporuje chuť k jídlu nebo trávení tinitus – ušní šelest; stav, kdy vnímáme zvuk, jako zvonění nebo pískání, bez skutečného sluchového podnětu tonikum – posilující, povzbuzující lék triterpeny – terpenoidní látky syntetizované rostlinami; v přírodě jsou hojné, obzvláště v rostlinných pryskyřicích tuberkulóza – onemocnění způsobené infekcí bakterií Mycobacterium tuberculosis, která může ovlivnit téměř jakoukoli tkáň nebo orgán v těle, např. plíce Turner, William (1508–1568) – anglický botanik a přírodovědec uterotonikum – vyvolává stahy děložního svalstva variola – pravé neštovice, nakažlivé onemocnění způsobované poxvirem, projevující se třesavkou, horečkou a vřídky na kůži; díky vakcinačním programům jsou považovány za vymýcené vazodilatační – způsobuje rozšíření krevních cév vitiligo – porucha zahrnující vznik bílých kožních skvrn, tedy bez pigmentu vždyzelené – rostliny, na nichž listy vytrvávají déle než po jednu vegetační sezonu žloutenka – zvýšené hladiny žlutého žlučového barviva (bilirubinu) v krvi, způsobují nažloutlé skvrny v některých tělních tkáních (kůže, oční bělmo atd.) a změnu zbarvení moči

Rejstřík

Rejstřík abiotické faktory 63 afrikán 191 ajurvédská medicína 93 aksamitník vzpřímený 191 albízie růžová 17 alergické reakce 11 aloe pravá 22, 201 aloisie citronová (trojlistá) 23 andělika lékařská 28 artyčok kardový 71 aspirin 82 badyáník pravý 108 bakopa 35 bambus 36 barvínkovec růžový 4 bavlník srstnatý 96 bazalka vonná 132 bazalky 132, 133 bedrník anýz 146 bělohořčice setá 180 benedikt lékařský 49 bez černý 170 bezpečné užívání léčivých přípravků 11 boldovník vonný 144 borovice lesní 146 borůvka 204 boryt barvířský 109 brukev zelná 40 brusnice borůvka 204 brutnák lékařský 39 břečťan popínavý 101 bříza bělokorá 38 bradavičnatá 38 pýřitá 38 bukvice lékařská 183 bylináře 20, 81, 112 bylinkáři 81, 97

bylinná medicína 7, 97, 161 citronová tráva 70 Culpeper, Nicholas 9, 81 cyamopsis 69 čajovník čínský 44 čekanka obecná 56 čemeřice černá 102 černohlávek obecný 155 česnáček lékařský 19 česnek kuchyňský 20 čínská medicína, tradiční 81, 93 damiana 199 děhel lékařský 28 Dioscorides, Pedanius 81 divizna malokvětá 208 velkokvětá 208 divoplod ledvinovníkový 176 dobromysl obecná 137 doktrína signatur 37, 81, 102, 158, 175 drchnička rolní 26 drimie 73 drmek obecný 214 drynarie 74 dřišťál obecný 37 dub letní 159 dýně 67 fazol obecný 144 fenykl obecný 84 fíkovník smokvoň 80 forskolin 150 Galenus, Aelius 81 gardénie jasmínová 89

Gattefossé, René-Maurice 112 Gerard, John 9, 81 Grieve, Maud 52 grindelie 96 Gripe water 27 harpagofyt ležatý 100 Harvey, William 81 hedeoma 100 heřmánek pravý 122 Hildegarda z Bingenu 84, 184 hloh jednosemenný 64 hluchavka bílá 111 hortenzie stromkovitá 105 hořec žlutý 90 hřebíčkovec vonný 190 hulevník lékařský 181 chamaelirium 51 chinovník 63, 205 chmel otáčivý 104 chrpy 201 chřest lékařský 34 chvojník dvouklasý 77 ibišek súdánský 103 indický angrešt 145 indický ženšen 215 jablečník obecný 121 jabloň nízká 120 jahodník obecný 86 jalovec obecný 110 jaterník podléška 102 jedovatec 96 jedovatec dubolistý 196 jedovatost 201 jehlice trnitá 135 jerlín japonský 187 jetel luční 197

jinan dvoulaločný 91 jírovec maďal 15 jitrocel kopinatý 148 kadidlovníkový olej 189 kafrovník lékařský 58 kalina višňolistá 210 kamejka lékařská 118 kapky Gripe water 27 kapraď samec 74 kardamovník obecný 76 kasie 177 kaštanovník jedlý 48 setý 48 katarant růžový 4, 205 kdouloň obecná 70 kdoulovec 51 klanopraška čínská 174 kmín kořenný 48 kokořík mnohokvětý 151 kolokvinta obecná 59 komonice lékařská 123 komule 41 koniklec německý 158 konopí seté 45 kontryhel žlutozelený 18 konvalinka vonná 61 kopernicie 62 kopr vonný 27 kopretina řimbaba 192 koprníček 116 kopřiva dvoudomá 202 koriandr setý 62 kosatec německý 109 kostival lékařský 188 kozí brada pórolistá 197 kozinec 34 kozlík lékařský 206 kramerie 111 krtičník hlíznatý 175 kručinka barvířská 89 krušina olšová 87 krvavec toten 172

221

222

Rostliny A-Z

krvavěnka kanadská 172 křemelák 159 křen selský 31 kukuřice setá 216 kurkuma dlouhá 68 kvajáva hrušková 156 kyprej vrbice 118 léčivé přípravky bezpečné užívání 11 skladování 11, 125 lejnice pálivá 186 lékořice lysá 94 len setý 117 levandule 201 levandule lékařská 112 libeček lékařský 115 lilek americký 182 lípa evropská 196 listnatec ostnitý 167 listopadka indická 55 ločidlo čertovo lejno 80 lopuch větší 30 lýkovec genkwa 71 magnolie 119 mahonie 120 mák setý 205 mandragora 40, 201 marakuja 140 máta klasnatá 127 peprná 126 mateřídouška 201 obecná 195 úzkolistá 195 meduňka lékařská 124 medvědice lékařská 31 merlík bílý 54 měrnice černá 35 měsíček lékařský 42 mičela plazivá 128 miřík celer 29 mochna nátržník 153

momordika 128 morač zákrovnatý 26 morušovník bílý 129 motar přímořský 66 mrkev obecná 72 mučenka jedlá 140 pletní 140 mukuna 129 muškátovník pravý 130 myrhovník pravý 60 náprstníky 205 náprstník červený 4 narcisy 205 netřesk střešní 176 obchod 211 ochrana 211 okurka setá 69 olivovník evropský 135 opuncie mexická 136 orobinec širokolistý 200 osladičník zlatý 145 ostropestřec mariánský 179 ostružiník maliník 166 ostřice písečná 46 oxymely 21 ožanka kalamandra 194 pampelišky sekce Ruderalia 4, 193 paprika setá 46 Paracelsus (Philip van Hohenheim) 81 pastala rozprostřená 199 paznehtník měkký 14 pelargonie 142 pelyněk brotan 33 cicvárový 178 pravý 33 roční 33

pepřovník černý 147 perila křovitá 142 pěstování léčivých rostlin 63 petržel obecná 143 pcháč různolistý 58 pcháče 47, 49, 58, 179 pískavice řecké seno 198 pistácie 147 pivoňka čínská 139 plamének 59 plectranthus 150 plevely jako léčivé byliny 161, 211 plicník lékařský 158 ploštičník hroznatý 15 podběl lékařský 200 podzemnice olejná 29 pohanka obecná 79 popenec břečťanovitý 92 posed bílý 40 potočnice lékařská 131 prha arnika (chlumní) 32 proskurník lékařský 24–25 prvosenka jarní 154 přeslička rolní 78 přestup 181 pšenice setá 199 ptačí zob lesklý 116 ptačinec prostřední 184 žabinec 184 puerarie laločnatá 157 pupalka dvouletá 134 pupava bezlodyžná 47 pupečníkovec asijský 50 puškvorec obecný 14 pýr plazivý 76 Rasayanas 93 rdesno hadí kořen 143 ptačí 152

rebarbora 160 recepty 9–11 bezinkový ocet 171 čekanková káva 57 česnekový oxymel 21 fenyklová tinktura 85 hlohové kořeněné víno 65 jitrocelový balzám 149 kopřivová polévka 203 kostivalová mast 189 lékořicové bonbony 95 levandulový oční polštářek 113 měsíčkový balzám na rty 43 mučenkový čaj pro spánek 141 olej s rozmarýnovým výluhem 165 proskurníkové bonbony 25 ptačincový krém 185 řebříčkový glycerin 13 sirup z violky vonné 213 sušená meduňka 125 sušený kořen kozlíku 207 šípkový sirup 163 třezalkový olej prodchnutý sluncem 107 tužebníková tinktura 83 vilínová voda 99 regulace bylinné medicíny 97, 106 réva vinná 214 reveň lékařská 160 rmencový krém 53 rmenec sličný 52 rostlinná léčiva 205 rostlinné látky 201 rozmarýna lékařská 164 rozrazil lékařský 210

Rejstřík

rudodřev koka 205 rulík zlomocný 201 růže 201 růže šípková 162 řebříček obecný 12, 201 řečík lentišek 147 řepeň durkoman 215 řepík lékařský 16 řeřicha širolistá 114 řešetlák počistivý 159 římský kmín 67 sasanka hajní 27 saturejka zahradní 174 sedmikráska chudobka 36 obecná 36 sedoulek japonský 136 sena 177 serenoa plazivá 177 sezam indický 178 sinomenium 180 schisandra čínská 174 skladování léčivých přípravků 11, 125 skořicovník kafrovník 58 sléz přehlížený 121 slivoň trnka 156 slunečnice roční 101 slzovka obecná (slzy Jobovy) 60 slzy Jobovy 60 smldinec obecný 191 sněženka podsněžník 205 sója luštinatá 92 sporýš lékařský 209 srdečník obecný 114 srstka angrešt 160 stefanie 186 sturač benzoový 187 sušení bylin a kořenů 9, 125, 207

svatolina cypřišková 173 světlice barvířská 47 svízel přítula 88 šabrej kmínovitý 67 šafrán setý 66 šácholan 119 šalvěj lékařská 169 šanta kočičí 132 šeřík obecný 190 šišák bajkalský 175 stranokvětý 175 škumpovník zákeřný 196 šrucha zelná 152 šťavel kyselý 138 štětka 73 šťovík kadeřavý 166 štítnatý 161 tamus obecný 191 taniny 98, 120 tečkovka zlatá 145 tis červený 4, 205 západoamerický 205 tolice vojtěška 123 tolije bahenní 139 toxicita 201 tradiční čínská medicína 81, 93 tradiční léčebné systémy 93 trojčetka vzpřímená 198 tromín černý 182 trubkovec 138 třapatka nachová 75 třezalka tečkovaná 106 turnera rozprostřená 199 tužebník jilmový 11, 82 tykev obecná 67

úhorník mnohodílný 72 vachta trojlistá 127 vilín virginský 81, 98 violka trojbarevná 212 vonná 212 vitánie snodárná 215 vítod senega 151 vlaštovičník větší 54 vodilka kanadská 105 vonodřev balzámový 131 vrba bílá 168 vrbovka úzkolistá 77 vrcholák chebule 194 vřesna bahenní 130 yzop lékařský 108 zázvor lékařský 217 zběhovec plazivý 17 zemědým lékařský 87 zeměžluč okolíkatá 49 zimozelen okoličnatý 55 zlatice převislá 86 zlatobýl obecný 183 žabník jitrocelový 19 žindava evropská 173

223

224

Monique Simmonds, Melanie-Jayne Howes, Jason Irving THE GARDENER´S COMPANION TO MEDICINAL PLANTS Copyright © Frances Lincoln Limited 2016 Text © RBG, Kew 2016 Photographs and illustrations © the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, unless otherwise stated All rights reserved Translation © 2018 by Pavla Doubková ISBN 978-80-7549-690-4

Z anglického originálu The Gardener´s Companion to Medicinal Plants, vydaného nakladatelstvím Frances Lincoln Limited v Londýně v roce 2016, přeložila Pavla Doubková Redigovala Věra Běťáková Obálku zhotovil Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 224 Vydala Euromedia Group, a. s. , v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9691. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk ……………….

Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Ilustrace S33 Jan Kops a kol. – Flora Batava – svolení k použití Kurt Stueber, licence GFDL. Zdroj: www.biolib.de S47 Martin de Argenta, V., Album de flora médico-farmacéutica é industrial, indígena y exótica, díl 2: tabule 67 (1863) [I. Salcedo] S50 Ruiz Lopez, H., Pavon, J. A., Flora Peruviana, et Chilensis, Plates 153–325, díl 2: str. 24, t. 245, obr. b (1798–1802) S69 L’Héritier de Brutelle, C. L., Stirpes novae aut minus cognitae, t. 78 (1784) S71 Bessler, Basilius, Hortus Eystettensis, díl 3: Quartus ordo collectarum plantarum autumnalium, t. 360, obr. I (1620) [B. Besler] S91 Siebold, P. F. von, Zuccarini, J. G., Flora Japonica, t. 136 (1875) S101 Bessler, Basilius, Hortus Eystettensis, díl 2: Quintus ordo collectarum plantarum aestivalium, t. 206 (1620) [B. Besler] S129 Jaume Saint-Hilaire, J. H., Traité des arbres forestiers, t. 44 (1824) S133 Blanco, M., Flora de Filipinas, t. 257 (1875) S152 English botany, or coloured figures of British plants, 3. vydání [B] [J. E. Sowerby a kol.], díl 8: t. 1230 (1868) S176 Plants of the coast of Coromandel, díl 1 (http://www. botanicus.org/page(280080), William Roxburgh (1751–1815), Sir Joseph Banks (1743–1820) S177 Getty images/Judy Unger S186 Roxburgh, W., Plants of the coast of Coromandel, díl 1: t. 24 (1795) [nedostupné] S194 Roxburgh, W., Plants of the coast of Coromandel, díl 2: t. 197 (1798) [nedostupné]