ztráty 2.vyd_Sestava 1 17.06.15 19:39 Stránka 5
2008-10-14 09:21 Stránka 5
Odesílatel: NJ <nj239@hotmail.com> Komu: Promluvte a přežijte <pribehyprezivsich@promluvteaprezijte.org.uk> Předmět: Tohle není můj příběh Datum: Pondělí, 18. květen 2003 13:28:07 +0100 Tohle není můj příběh. Nejsem si jistá, jestli se o něj (nebo své pocity) chci podělit s cizími lidmi na internetové stránce. Připadalo by mi to falešné – falešné a chlubivé. Prostě vám jen chci něco sdělit a na vaší stránce jsem nenašla žádnou adresu, kam zasílat dopisy. Napadlo vás někdy, když jste vymýšleli název organizace, že promluvit není vždy úplně nejlepší řešení? Když někomu něco řeknete, náhle se to stane ještě skutečnějším. Proč vytahovat na světlo něco, o čem si přejete, aby se to nikdy nestalo, a znovu a znovu to přehrávat v myslích všech známých? Svůj takzvaný příběh nikdy nikomu nepovím, což znamená, že asi nepřijde spravedlnost, žádný trest pro ty, co si ho zaslouží. Někdy se s tou představou smiřuju jen obtížně. Ale i tak je to nízká cena za to, že po zbytek života nebudu považovaná za oběť. Promiňte, přeživší. Ale z toho slova je mi nanic. Mě se totiž nikdo nesnažil zabít. Dává smysl mluvit o přeživších při letecké katastrofě nebo jaderném výbuchu, tedy v situacích, v nichž se očekává, že všichni zahynou. Ale znásilnění vás ve většině případů na životě neohrožuje, proto výjimečnost, kterou v sobě slovo „přeživší“ zahrnuje, je vlastně jen jakási falešná útěcha. Když jsem se poprvé dívala na vaši stránku, doufala jsem,
5