KAPITOLA 1
Děti začaly křičet a pištět jako mnohohlasý sbor, když drak poklesl a bláznivě se roztočil v prudkém pádu k zemi. „Pozor!“ „Nedělej to, Kathy!“ „Zatáhni!“ „Ne, Kathy, ne!“ Aniž spustila oči ze zmítajícího se draka, skousla Kathleen spodní ret a napjala provázek. Popoběhla o několik kroků zpět s provázkem vysoko nad hlavou a vyhýbala se přitom teniskám tuctu rozjařených dětí. „Trochu povol, maličká.“ Hlas to byl hluboký, mužný a zcela neočekávaný. Kathleen neměla čas si ho plně uvědomit, dokud nenarazila do muže, který se zjevil přímo za ní. Překvapeně spustila ruku a drak se začal řítit střemhlav dolů. Narazil do dubu, napíchl se bezmocně do koruny a ocas se mu zapletl do listí. Děti se prodíraly větvemi stromu, pokřikovaly na sebe nejrůznější rozkazy a nápady, jak draka vyprostit, a střídavě se jim buď smály, nebo je rozhodně odmítaly. Muž se na ně zadíval, pak otočil hlavu a upřel své modré oči na Kathleen. „Omlouvám se,“ řekl pokorně a položil si ruku na hruď. Záblesk v jeho očích vyvolal v Kathleen pochybnosti, zda to muž myslí upřímně. „Myslel jsem si, že pomáhám.“ „Zvládla bych to.“ „Určitě byste to zvládla, ale já jsem vás měl za jedno z těch dětí a připadalo mi, že potřebujete trochu pomoct.“ „Vy jste mě považoval za jedno z dětí?“ Když si uvědomila, že má vlasy spletené do copánků, že na jejím srdcovitém obličeji není ani stopy po make-upu a že má na sobě námořnické kraťasy a bílé tričko se znakem letního tábora, pochopila, že se opravdu mohl zmýlit.
5
Pavucina z hedvabi.indd 5
9.9.2015 14:10:53