Starověké války asi 2500 př. n. l – 500 n. l. J SUESSULA , 341 PŘ . N. L . Druhá bitva se Samnity také skončila římským vítězstvím, ale žádné velké výhody to nepřineslo. Místo toho bylo rychle dojednáno mírové narovnání, jež uvolnilo římské síly, které se tak mohly vypořádat s povstáním svých spojenců Latinů. J VESUV, 339 PŘ . N. L . Latinové, spojenci Říma, nebyli spokojeni s tím, že Řím vstoupil do války se Samnity, aniž by se s nimi poradil, a tak se vzbouřili. Protivníci se střetli u hory Vesuv, kde byli Latinové na hlavu poraženi. J TRIFANUM, 338 PŘ . N. L . Znepřátelení Latinové po své porážce u Vesuvu ustoupili na sever a cestou nabírali posily. Římská armáda postupovala za nimi a u Trifana je přinutila k chaotické bitvě. Latinové, zaskočeni překvapivým útokem, byli poraženi. J NEAPOL , 327 PŘ . N. L . Obsazení Neapole Samnity mělo za následek vypuknutí druhé samnitské války. Počáteční úspěchy Říma přiměly Samnity k žádosti o mírové podmínky, ale ty byly tak tvrdé, že je odmítli, což vedlo k přerušované 20leté válce. J K AUDIJSKÁ SOUTĚSKA , 321 PŘ . N. L . Římské vojsko bylo nasazenými samnitskými agenty falešnými informacemi nalákáno k postupu skrze úzkou horskou soutěsku. Když postupující Římané narazili na překážku blokující cestu, vrátili se zpět, jenom aby zjistili, že jsou polapeni v pasti. Samnité se dohadovali, jestli mají polapené Římany povraždit, anebo propustit jako gesto usmíření. Nakonec je přiměli ke kapitulaci za ponižujících podmínek, což bylo fakticky zárukou pokračování nepřátelství. J L AUTULAE , 316 PŘ . N. L . Římané, přinucení po kapitulaci v Kaudijské soutěsce přijmout pětileté příměří, zvětšili své vojenské síly, a jak jen to bylo možné, obnovili nepřátelství. K prvnímu střetnutí obnovené války došlo u Lautulae, kde Samnité utrpěli zdrcující porážku. J VADIMO, 310 PŘ . N. L . Válka mezi Římem a Etrusky začala útokem Etrusků na město Sutrium. K rozhodujícímu střet-
0033-0064_valceni.indd 53
53
nutí války došlo u jezera Vadimo. Sesednuvší římské jezdectvo rozhodlo bitvu poté, co obě strany vyčerpaly pěší zálohy. J B OVANIUM, 305 PŘ . N. L . Římané postupně nabývali v druhé samnitské válce převahy, přestože byli zle tísnění a museli bojovat jak s Etrusky, tak se Samnity, a dosáhli rozhodujícího vítězství u Bovania. Je možné, že koncept legií rozdělených do manipulů pochází z vojenské organizace Samnitů. J C AMERINUM, 298 PŘ . N. L . Třetí samnitská válka začala vpádem Samnitů na římské území. Ve stejnou dobu vstoupili do války s Římem i jejich spojenci, včetně Etrusků a Galů. Navzdory tomu dosáhli Římané v prvním střetnutí u Camerina vítězství. J TIFERNIUM, 297 PŘ . N. L . Poté, co se nepodařilo vlákat Římany do léčky, vojsko Samnitů se odhodlalo k regulérní polní bitvě. Římské síly útočící po křídle pokládaly obě strany omylem za velký kontingent posil, což zapříčinilo porážku Samnitů, které příliš vyčerpaní Římané nedokázali využít. J SENTINUM, 295 PŘ . N. L . Samnité a jejich etruští spojenci měli nad Římany početní převahu, a tak Římané vyslali na odvrácení jejich pozornosti malou jednotku, které se podařilo odlákat etruský kontingent. Po tvrdém boji Římané Samnity porazili a potom napadli z boku Galy. J AQUILONIA , 293 PŘ . N. L . Samnité sesbírali dohromady nové vojsko a shromáždili je u Aquilonie. Po určitou dobu dokázali vzdorovat římskému útoku, ale pod mylným dojmem, že se blíží římské posily, začali kolísat. Brzy následovala drtivá porážka, a tak třetí samnitská válka skončila římským vítězstvím. J A RRETIUM, 284 PŘ . N. L . V Itálii žily různé keltské kmeny, včetně Bójů a Senonů. Senoni se už s Římany v minulosti srazili a spolu se Samnity byli od nich u Sentina poražení. Keltové zaútočili na Arretium a přiměli římské vojsko vyrazit na pomoc. Vojsko bylo poraženo a jeho velitel a sedm vojenských tribunů byli zabiti.
29.06.16 11:50