Kapitola sedmá
Teď už je zapotřebí, abyste zhlédli corridu na vlastní oči. Kdybych vám nějakou popsal, nebyla by to ta, co uvidíte vy, protože zápasníci i býci jsou různí, a kdybych měl vysvětlovat všechny možné variace, protáhla by se tahle kapitola doneko‑ nečna. Existují dva druhy příruček: ty, co se čtou předem, a ty, co se mají číst až potom, ale ty, které se mají číst až potom, jsou předem nevyhnutelně do jisté míry nesrozumitelné, pak‑ liže pojednávají o něčem dostatečně důležitém. A tak v každé knížce o lyžování v horách, o pohlavním styku, o střílení per‑ naté nebo o čemkoli jiném, co je nemožné věrojatně vylíčit na papíře nebo co není možné popsat na papíře ve víc než jedné variantě, protože to je vždycky ojedinělý zážitek, přijde najednou místo, kde člověk musí říct: dál nečtěte, dokud jste lyžování, sexuální styk, lov křepelek nebo tetřívků nepoznali sami nebo dokud jste nezhlédli býčí zápasy, jinak nebudete vě‑ dět, o čem je řeč. Od této chvíle tedy předpokládám, že už jste někdy na býčích zápasech byli. Byl jste na býčích zápasech? Jak se vám to líbilo? Byl to hnus. Nemohl jsem se na to dívat. Dobrá, propustíme vás v milosti, ale sobotáles vám nevrátíme. Jaké to bylo? Hrozné. Jak to myslíte, hrozné? Prostě hrozné. Bylo to hrozné, strašlivé, úděsné. Dobře. I vás propus‑ tíme v milosti. Co jste tomu říkal? K smrti jsem se nudil, nic víc. Dobrá. Koukejte mazat. Komu se býčí zápasy líbily? Komu se líbily aspoň trošku? Žádná odpověď. Líbily se vám, pane? Nelíbily. A vám, madam? Vůbec ne.
Stará paní vzadu ve třídě: Co to říká? Nač se ten mla‑ dík ptá? Někdo blízko ní: Ptá se, jestli se někomu líbily býčí zápasy. Stará paní: Já myslela, že chce vědět, jestli se někdo z nás nechce stát zápasníkem s býky. Líbily se vám býčí zápasy, madam? Stará paní: Hrozně. Co se vám na nich líbilo? Stará paní: To, jak býci nabírali na rohy ty koně. Proč se vám to líbilo? Stará paní: Připadalo mi to tak nějak povědomé. Vy jste mystik, madam. Tady nejste mezi spřízněnými dušemi. Zajděme si do Café Fornos, tam si o tom můžeme v klidu pohovořit. Stará paní: Kamkoli chcete, pane, jestli je tam ovšem čisto a bezpečno. Na celém poloostrově nenajdete bezpečnější podnik, madam. Stará paní: A uvidíme tam zápasníky s býky? Těch je tam jako much, madam. Stará paní: Tak proč už nejdeme? Fornos je kavárna, kam chodí jenom lidé, kteří mají ně‑ jaký vztah k zápasům, a pak kurvy. Je tam nakouřeno, číšníci poletují sem a tam, skleničky cinkají a člověk tam má to hlučné soukromí velkých kaváren. Jestli chcete, můžeme si povídat o zápasech a tu starou paní necháme sedět a dívat se na zápas‑ níky. U všech stolků sedí torerové, jaké si kdo vybere a podle každého gusta, a všichni ostatní hosté v kavárně jsou lidé, kteří takovým či onakým způsobem ze zápasníků s býky žijí. Žralok má zřídkakdy víc než čtyři remoras neboli příživnické ryby, jež se k němu přisávají nebo plavou po jeho boku, ale zápasník s býky, vydělávající peníze, má příživníků tucty. Stará paní si nemá chuť povídat o zápase. Líbilo se jí to, teď si prohlíží zá‑ pasníky, ale o věcech, které ji zaujaly, se nebaví ani se svými
68
69