zlom_panorama_ceske_literatury_Sestava 1 4/12/15 9:33 PM Stránka 26
{ PANORAMA ČESKÉ LITERATURY }
Mater verborum (13. stol.)
ALBERTUS BOHEMUS (13. stol.) Svatojiřské přípisky (13. stol.)
Svatý Václave, vévodo české země (asi 12. stol.)
Ostrovská píseň (13. stol.)
REINMAR VON ZWETER (asi 1200 – po 1248)
FRIDRICH VON SONNENBURG (2. pol. 13. stol.) HEINRICH VON MEISSEN († 1318) ULRICH VON ETZENBACH (2. pol. 13. stol.)
z hlediska církevního života bylo velmi žádoucí, tj. v oblasti duchovní literatury. Proto předpokládáme alespoň existenci českých kázání, kterou potvrzuje bohatý soubor rukopisů bible, opatřených českými překlady slov či celých sousloví. Jde o vpisky umístěné buď mezi řádky, pak mluvíme o glosách interlineárních, nebo na okraji. Takové glosy označujeme jako marginální. Poněvadž kázání bylo založeno na výkladu biblického textu, můžeme předpokládat, že tyto glosované rukopisy sloužily právě při přípravě a přednesu českých kázání, určených širokému okruhu věřících. Podobným způsobem byly glosovány i jiné rukopisy, například slovník Mater verborum (Matka slov) ve 13. století. Část glos v tomto slovníku byla však do rukopisu vnesena až v 19. století, a nelze ji tedy považovat za autentickou. Souvislejší charakter mají české poznámky v zápisníku ALBERTA BOHEMA, který jako papežský vyslanec využíval češtiny jako málo srozumitelného, tj. šifrovacího jazyka, a tzv. Svatojiřské přípisky. Obě památky mají spíše jazykový nežli literární význam. Pocházejí ze 13. století. Jedna z těchto prvých památek napsaných českým jazykem přesáhla svým významem daleko dobu svého vzniku a je živá i v současnosti. Duchovní píseň Svatý Václave, vévodo české země je datována někdy až do 12. století (jisté je, že mohla vzniknout nejpozději koncem 13. století) a měla zprvu pouze tři strofy. Podobně jako píseň Hospodine, pomiluj ny nebyla zapsána v době svého vzniku, ale teprve ve druhé polovině 14. století v kronice Beneše Krabice z Weitmile. Postupně se její rozsah zvětšoval a dosáhl devíti strof. Stala se jednou ze základních duchovních písní, procházejících celým vývojem naší starší literatury. Ve druhé polovině 13. století vznikla další památka naší duchovní lyriky – Ostrovská píseň (incipit Slovo do světa stvořenie). Toto mladší dílo se liší od písně Svatý Václave jak obsahově (zpracovává složitou otázku přítomnosti Krista ve svátosti oltářní), tak náročnou básnickou formou. Obě duchovní písně ukazují, že se již během 12. a 13. století vytvářely jisté předpoklady pro vznik písemnictví v národním jazyce. I když doklady nejsou příliš početné a mají většinou význam spíše pro studium dějin jazyka, písně Svatý Václave a Ostrovská píseň přesvědčují, že již v této době mohlo vzniknout literární dílo napsané českým jazykem, které bylo srovnatelné s tvorbou latinskou. Skutečný rozvoj česky psané literatury však přineslo až 14. století. Počátky německy psané literatury na českém území lze spatřovat už v dobách kolonizačního úsilí přemyslovských vládců, její rozvoj je však spojen až s vládou Václava I., Přemysla Otakara II. a Václava II. Za prvního spisovatele německého jazyka, který je v českých zemích doložen, bývá pokládán dvorský pěvec a básník REINMAR VON ZWETER. Ten přišel do Čech na pozvání Václava I. a jeho posláním bylo přivést na přemyslovský dvůr básnickou kulturu německých dvorských pěvců – minesengrů. Na přemyslovském královském dvoře i ve službách jiných českých šlechticů pak později působili například němečtí pěvci FRIDRICH VON SONNENBURG a HEINRICH VON MEISSEN, zvaný FRAUENLOB. S dobou vlády posledních Přemyslovců je spjato i jméno ULRICHA VON ETZENBACH, prvního lyrika píšícího německy a pocházejícího prokazatelně z českých { 26 }