3 H R A
O S U D U
1
T
o je pro tebe! Jenny tě vystřídá, abys mohla jít k telefonu.“ Paní Cathcartová trpělivě čekala, zatímco jsem podávala doktoru Kellermanovi cévní svorku. Odpověděla jsem, aniž jsem odvrátila pohled od operačního stolu: „Raději bych teA neodcházela. Kdo volá? Nemohla bych zavolat zpátky?“ „Myslím, že ne, Lydie. Je to tvoje sestra Adéla, volá z Říma. Říká, že je to naléhavé.“ Překvapeně jsem zvedla hlavu a podívala se na vrchní sestru, mou nadřízenou. „Itálie?“ uklouzlo mi. „Jste si jistá?“ „Tak mi to řekla telefonistka. Z Říma. Mezinárodní hovor a ještě k tomu naléhavý. Jenny to za tebe převezme.“ Vtom bylo slyšet nevlídný hlas doktora Kellermana. „Honem!“ volal. „Srdeční činnost vynechává!“ Rychle jsem se podívala na kardiograf. Přístroj neregistroval už žádný pulz. Paní Cathcartová okamžitě ustoupila stranou a udělala místo lidem ze záchranné skupiny, kteří na sebe rozčileně pokřikovali a tlačili se kolem operačního stolu. Z dálky hlásil lhostejný hlas do reproduktoru: „Code Blue na operační sál. Code Blue na operační sál. Code Blue na operační sál.“ Myšlenky na Adélu a Řím okamžitě zmizely a já jsem plně věnovala pozornost své práci. Doktor Kellerman prohmatával srdce pacienta. Rychle jsem připravila sterilní injekční stříkač-
„
5