KAPITOLA PRVNÍ
♣ „Vzpomínáš si na Ušouna Watkinse?“ „Na koho?“ „Na toho chlapa, co se vykecával v baru.“ „Můžeš se vyjádřit přesněji? V jakém baru? Kdy?“ „Ten večer, co jsi přišel do města.“ „To jsou už tři roky.“ „Jo, ale pamatovat by sis to měl.“ Chris Hoyle si poposedl, jako by se pokoušel pobídnout přítele, aby si vzpomněl. „Ten tlučhuba, co vyvolal rvačku. S ksichtem, že by zastavil hodiny. Velké uši.“ „Jo, ten. Správně. S pořádnýma plácačkama…“ Beck si zvedl ruce k hlavě a naznačil velké uši. „Tím si vysloužil přezdívku Ušoun,“ dodal Chris. Beck nadzvedl obočí. „Stačilo, aby zafoukal vítr a uši –“ „Mu začaly pleskat do hlavy,“ dořekl Beck. „Jako okenice ve vichřici.“ Chris se širokým úsměvem pozvedl láhev piva jakoby k přípitku. Žaluzie v pracovně v domě Hoyelových byly zatažené, aby dovnitř nepronikalo tetelící se vedro pozdního odpoledne. Díky žaluziím panovalo v místnosti také příjemné šero, takže se dala líp sledovat televize. Běžel tam baseballový zápas. Atlanta prohrávala o pět bodů a potřebovala by zázrak. Skóre bylo sice nepříznivé, ale existovaly horší způsoby, jak strávit dusné nedělní odpoledne než v zšeřelé, klimatizované místnosti s chlazeným pitím po ruce. Chris Hoyle a Beck Merchant v tomhle pokoji prolenošili spoustu hodin. Byl dokonale zařízený pro pánskou zábavu, byla tam televize s velkou obrazovkou a v prostoru rozmístěnými reproduktory, dobře zásobený bar s vestavěným 5