N E J M I L O VA N Ě J Š Í O S L Í K ISABELLA A MARIE KRISTINA (31. prosinec 1741 – 27. listopad 1763 13. květen 1742 – 24. červen 1798)
Byla to Marie Terezie osobně, která vyhledala ženu pro svého syna. Jednala v duchu politického zájmu a nesporně proti jeho vůli. Nakonec všechno dopadlo úplně jinak. Josef svou mladou ženu zbožňoval a celý dvůr jí ležel u nohou, avšak krásná Isabella Parmská zahořela blouznivou a vášnivou láskou ke své švagrové Marii Kristině. O jejích citech přinášejí svědectví stovky dopisů a zamilovaných psaníček. Nevěsta pro Josefa „Bylo by to opravdu sladké, ale nebylo by v mých silách vás ještě víc milovat. Dopřejte mi, abych Vás mohla věčně zbožňovat…“ Řádky podobného obsahu, načrtnuté ve spěchu časně ráno na malý lístek, a často dokonce plné pravopisných chyb, se staly každodenním jevem od okamžiku, co krásná a tajuplná Isabella Parmská poprvé vstoupila do vídeňského Hofburgu. Taková milostná korespondence by nebyla ničím neobvyklým, kdyby byla určena jejímu manželovi, pozdějšímu císaři Josefu II. Adresátkou však byla oblíbená dcera Marie Terezie a Isabellina švagrová, Marie Kristina. Za příchod na vídeňský dvůr vděčila Isabella své tchyni, císařovně Marii Terezii. Tato velkomatka pohlížela na houf svých vroucně milovaných a bedlivě střežených dětí jako na 7