NEVINNÉ
POTĚŠENÍ
1. kapitola
Somersham, hrabství Cambridgeshire Srpen 1818
V
évodkyně je tak velice… velice… no prostě okouzlující. Taková…“ Somershamský vikář pan Postlethwaite hledal s andělským výrazem slova. „Kontinentální, pokud mi rozumíte.“ Honorie Wetherbyová čekala u branky do dvora, až se objeví její kočár. Snažila se, ale nechápala. Informace od vikáře byly pro ni zásadní, ale ten člověk se vyjadřoval velice obecně. A ona tentokrát potřebovala být v obraze ještě víc než obvykle. Povzbudivě kývla hlavou a zkusila to konkrétněji. „Pochází vévodkyně z ciziny?“ „Vévodkyně vdova,“ rozzářil se pan Postlethwaite. „Teď na tom oslovení trvá. Z ciziny?“ Na chvíli se zamyslel. „Myslím, že by se to tak dalo vyjádřit. Narodila se ve Francii a byla v tom duchu vychovaná. Žije tu sice tak dlouho, že je jako místní, ale skutečně,“ usmál se spokojeně, „v našem omezeném prostoru působí výjimečně.“ To už Honorie pochopila. A právě proto potřebovala vědět víc. „Patří vdova k místní kongregaci? Nikde jsem tu o ní neviděla zmínku.“ Ohlédla se k upravenému kamennému kostelíku s farou a vybavila si, kolik je tam poděkování za podporu od různých rodin. Našla tam i zprávu o příspěvku Claypoleových, u kterých předešlou neděli začala pracovat. Nikde tu však neviděla erb se jménem a titulem. „Občas se tu zastaví,“ odpověděl pan Postlethwaite.
„
5