PRVNÍ KAPITOLA
Jak se to všechno seběhlo
Byt Hercula Poirota byl v zásadě zařízen moderně. Všude se leskl chrom. Lenošky, byť i pohodlně čalouněné, byly hranaté a svým tvarem zcela nekompromisní. V jednom z těchto křesel seděl spořádaně – pěkně uprostřed – Hercule Poirot. V křesle proti němu se uvelebil doktor Burton, profesor z koleje All Souls na oxfordské univerzitě, a uznale upíjel ze sklenky Poirotova Château Mouton Rothschild. V případě doktora Burtona o žádné spořádanosti nemohlo být ani řeči. Byl obtloustlý, neupravený a pod kšticí bílých vlasů zářila brunátná dobrotivá tvář. Měl ve zvyku se hluboce sípavě pochechtávat a zasypávat sebe a všechno kolem popelem z cigaret. Poirot ho obklíčil popelníky naprosto zbytečně. Doktor Burton právě kladl otázku: „Povězte mi,“ řekl, „proč zrovna Hercule?“ „Máte na mysli mé křestní jméno?“ „Dejme tomu křestní, nikoli však křesťanské,“ namítl host. „Docela určitě je pohanské. Ale rád bych věděl proč? Otcův nápad? Matčin vrtoch? Rodinné důvody? Pokud si vzpomínám – i když moje paměť není už to, co bývala –, měl jste také bratra a ten se jmenoval Achille, nemám pravdu?“ Poirot si v duchu promítl některé události ze života Achilla Poirota. Vážně se to všechno stalo? „Jenom krátce,“ odpověděl. Načež doktor Burton téma Achille Poirot taktně opustil. 9