Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 5
KAPITOLA PRVNÍ
HLASY Z JÍDELNY SE LINOU po schodi‰ti z ofiechového dfieva aÏ do patra, nezfietelné, bzuãící, vtíravé. Rozklepan˘ma rukama za sebou zamknu. MÛj svût ztichne. Hlavou se opfiu o dvefie a zhluboka se nadechnu. Pokoj je‰tû nepfiestal vonût po ní – parfémem Eau d’Hadrian a m˘dlem z kozího mléka. Natáhnu se na její kovovou postel a zavrzání je konej‰ivé stejnû jako cinkot její zahradní zvonkohry nebo zvuk jejího hedvábného hlasu, kdyÏ mi fiíkala, Ïe mû má ráda. K téhle posteli jsem se plíÏila, kdyÏ v ní je‰tû spávala s m˘m otcem, a cestou jsem breãela kvÛli bolavému bfií‰ku nebo kvÛli nestvÛrám pod postelí. A maminka mû pokaÏdé vzala pod pefiinu a tiskla mû k sobû, hladila mû po vlasech a ‰eptala: „Neboj se, zase vyjde sluníãko a bude dobfie, uvidí‰.“ A pak, jakoby zázrakem, jsem se probudila a krajkovou záclonou mi do pokoje proudily ranní stuÏky jantaru. Skopnu nové ãerné lodiãky a s úlevou si promnu chodidla. Povytáhnu se dozadu a opfiu se o Ïluté ka‰mírové pol‰táfie. A rozhodnu se, Ïe tuhle postel si nechám. Ka‰lu na to, jestli má na ni zálusk nûkdo z ostatních, je zkrátka moje. Ale tenhle nóbl star˘ kamenn˘ dÛm mi bude chybût. „Je poctiv˘ a solidní jako babiãka,“ fiíkávala o nûm maminka. Ov‰em pro mû Ïádn˘ dÛm, Ïádn˘ ãlovûk nikdy nepfiedstavoval tak spolehlivou oporu
5