... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
1 Canterbury 25. září 1528
J
eště před tím, než nás začal bičovat prudký vichr a než jsem vůbec ucítila první závan, poznali koně, že se něco děje. Bylo mi sedmnáct a vypravila jsem se na dlouhou cestu ze svého rodného Staffordu do Canterbury. S příchodem podzimu se otec chystal odcestovat do Londýna, aby se postaral o rodinné záležitosti, ale nepřál si, abychom ho já nebo matka doprovázely. Na jihu to léto propukla potivá horečka a otec se obával, že bychom se mohly touto nemocí nakazit a přijít o život. Matka se však nedala odradit. Opáčila, že můj život by se naopak mohl ocitnout v nebezpečí, kdybych nezkusila uzdravující koupel z canterburských lázních, která mě snad vyléčí z melancholie. V Londýně se otec ubytoval v našem domě na Strandu a věnoval se obchodním záležitostem, zatímco my jsme se ještě se dvěma sluhy vypravili do Canterbury. Den po příjezdu mě matka celá vzrušená zavedla na pobřeží, odkud byl výhled na moře. Poprvé jsem pohlédla na nekonečnou hladinu. Matčina nálada se vzápětí proměnila. Neviděla moře od svého příchodu do Anglie, kam se ve čtrnácti letech vypravila ze Španělska jako dvorní dáma Kateřiny Aragonské. Matka chvíli mlčela a pak se dala do pláče. Její nářek postupně přešel v srdceryvné vzlyky. Netušila jsem, co mám říct, proto jsem raději mlčela. Položila jsem jí ruku na rameno a posléze se utišila. Třetího dne v Canterbury jsem se přichystala na léčení. Pod
19