PRV N Í K A P I TO L A
N
a osmnácté narozeniny mého bratra připravila matka nádhernou oslavu, kterou naplánovala do posledního detailu, aby se nic nemohlo zvrtnout. S celou rodinou a přáteli jsme se sešli na obědě v hotelu, a když jsme dojedli, otec se chopil mikrofonu a oznámil, že ho matka požádala, aby o svém nejstarším synovi řekl pár slov. V souvislosti s mým bratrem se dalo hovořit o mnoha pozitivních věcech, mohla se vyprávět i spousta zábavných a dojemných příběhů, které s ním souvisely. Celá místnost ztichla. Všichni se s úsměvem otočili, ale radostné očekávání se změnilo ve zděšení, když otec prohlásil, že vlastně nemá moc co říct a lituje prý, že je otcem takového „zbytečného zmetka“. Na chvíli zavládlo hrobové ticho a pak se ozvalo nesouhlasné mručení. Vzápětí vyskočil dědeček, vytrhl otci mikrofon a se slzami v očích začal vyprávět o tom, co všechno jeho vnuk Jason dokázal a jak jej všichni v rodině mají rádi. Když jsem se na bratra konečně odvážila podívat, seděl úplně bez hnutí a s výrazem téměř fyzické bolesti zíral nad hlavami ostatních někam do dálky. Rychle jsem odvrátila pohled. Dělalo se mi zle a přemýšlela jsem, jak může člověk provést tak hroznou věc komukoli, natož vlastnímu dítěti, které se provinilo jen tím, že se osmnáct let snaží získat otcovu lásku a náklonnost. V tu chvíli jsem nejspíš pochopila, že manželství mých rodičů skončilo, ačkoli se ještě nějakou dobu zmítalo v agonii, než se definitivně rozvedli. 9