Potok stínÛ - zlom
29.5.2013
15.51
Stránka 20
KAPITOLA 1 „Brianne!“ zavolala Valerie zezdola od schodů. „Už budeš hotová?“ Žádná odpověď. „Brianne!“ zavolala podruhé. „Je skoro jedenáct. Táta tu bude každou chvilku.“ Stále žádná reakce. Ne že by to Val překvapovalo. Její dcera se většinou ozvala až na třetí pokus. „Brianne!“ odevzdaně se přinutila zavolat. „Jak jsi daleko s tím balením?“ Nahoře na chodbě se otevřely dveře, ozvaly se nervózní kroky, kmitly se hnědé vlasy po ramena a dlouhé štíhlé nohy, mihl se propletenec černé soupravy krajkových tang s pušapkou prostřídaný plochami bílé kůže a naskytl se pohled na sevřené pěsti opřené s důvěrně známou netrpělivostí o štíhlé boky. „Už bych to dávno měla hotový, kdybys pořád neprudila.“ Briannin hlas se řítil dolů po schodech pokrytých zeleným kobercem a intenzita jeho lhostejného despektu Valerii málem porazila. „Vždyť ani nejsi oblečená,“ vyjela Valerie. „Táta se…“ „… opozdí,“ doplnila její dcera s jakousi neomalenou jistotou, kterou zřejmě ovládají jedině šestnáctileté dívky. „Pokaždý přijede pozdě.“ „Je to dost daleko,“ argumentovala Valerie. „Říkal, že tam chce dojet ještě před večeří.“ Ale Brianne už z podesty schodů zmizela. Vzápětí Valerie slyšela, jak se dveře dceřiny ložnice zabouchly. „Vždyť ani není oblečená,“ zašeptala do stěn vymalovaných světle žlutou barvou. Což znamená, že patrně nezačala ještě vůbec balit. „Výborně. To je skvělý.“ Což znamená, že dokud jejich dcera nebude nachystaná, bude nucená bavit svého co nevidět budoucího ex-manžela s jeho novou 20