0036101

ivot Vincenta Van Gogha je natolik pro-

Ž

vázán s jeho prací, že je skoro nemožné

posuzovat jeho tvorbu mimo kontext umělcova životního příběhu: příběhu, který byl popsán již tolikrát, že dnes je již záležitostí legend. Van Gogh je ztělesněním utrpení, nepochopeným martyrem novodobého umění, symbolem umělce outsidera.

Pláž v Scheveningenu Haag, srpen 1882 olej na plátně, 34,5 x 51 cm Vincent Van Gogh Foundation, Amsterodam

8

9

Už velmi záhy bylo jasné, že události v životě Vincenta Van Gogha budou v přijetí jeho prací hrát velkou roli. První článek o autorovi vyšel v lednu 1890 v listu Mercure de France. Autor článku, Albert Aurier, byl v kontaktu s Van Goghovým přítelem Emilem Bernardem a získal od něj podrobnosti o Vincentově chorobě.

Tkadlec, z předního pohledu Nuenen: květen 1884 olej na plátně, 70 x 85 cm Kröller-Müller Museum, Otterlo

10

11

V té době žil Van Gogh v ústavu pro duševně choré v Saint-Rémy, poblíž Arles. Část ucha si uřízl asi rok předtím. Aurier nebyl příliš konkrétní a neprozrazoval citlivé informace, týkající se umělcova života, nicméně zmínil svou povědomost o malířově šílenství při diskusi nad jeho díly. Používal termíny jako „obsesivní vášeň“ a „setrvalá posedlost“.

Hlava rolníka Nuenen: leden 1885 olej na plátně, 47 x 30 cm Kröller-Müller Museum, Otterlo

12

13

Van Gogh mu připadal jako „strašlivý a vyšinutý génius, někdy úžasný a někdy groteskní, ovšem vždy téměř na hraně chorobného šílenství“. Aurier pokládá malíře za „Mesiáše (…) který nám umožní vybřednout ze zchátralosti našeho umění a možná i z naší imbecilní, industrialistické společnosti“.

Zasněžená farní zahrada v Nuenenu Nuenen: leden 1885 olej na plátně, 53 x 78 cm The Armand Hammer Museum of Art, Los Angeles

14

15