Stín noci - zlom
15.8.2013
11.46
Stránka 11
1
D
orazili jsme v nedÛstojném ãarodûjnicko-upífiím chumlu. Matthew byl pode mnou a dlouhé nohy mûl ohnuté v nezvykle nepfiirozené poloze. Mezi sebou jsme tiskli objemnou knihu a stfiíbrnou figurku, kterou jsem svírala v ruce, odmr‰tila síla setrvaãnosti na druhou stranu místnosti. „Jsme na správném místû?“ Pro jistotu jsem nechala oãi pevnû zavfiené. Co kdyby se ukázalo, Ïe jsme se nepfiesunuli do Oxfordshiru ‰estnáctého století a zÛstali jsme ve státû New York století jedenadvacátého, konkrétnû ve stodole na chmel tety Sarah? Ale cizí pachy mi napovûdûly, Ïe jsem se ocitla mimo svÛj ãas a prostor. Cítila jsem cosi sladkého, travinatého a k tomu je‰tû jakousi voskovou vÛni, která mi pfiipomnûla léto. Kromû toho se ve vzduchu vzná‰el koufi z hofiícího dfieva a sly‰ela jsem praskání ohnû. „Otevfii oãi, Diano, a uvidí‰ sama.“ Mojí tváfie se zleh˘nka dotkly studené rty a vzápûtí se ozvalo tiché zachechtání. Z obliãeje, jehoÏ bledost svûdãila o tom, Ïe patfií upírovi, se na mû dívaly oãi v barvû rozboufieného mofie. Matthewovy ruce sjely z mé ‰íje na ramena. „Jsi celá?“ Po cestû do dávné Matthewovy minulosti jsem mûla pocit, Ïe se pod prvním závanem vûtfiíku zlomím vedví. Bylo to nûco úplnû jiného, neÏ co jsem znala z krátk˘ch v˘prav v ãase, které jsem podnikala u tety. „Ano. Co ty?“ Netroufala jsem si rozhlédnout se kolem sebe, proto jsem se prozatím zamûfiila jen na Matthewa. „Jsem rád, Ïe jsem doma.“ Matthew zvrátil hlavu, aÏ jemnû Èukla o prkennou podlahu vystlanou sítinou a levandulí, z nichÏ se zvedla dal‰í vlna letní vÛnû. Pansk˘ dvÛr mu byl dÛvûrnû znám˘, pfiestoÏe nyní se psal rok 1590. Moje oãi si pfiivykly na pfií‰efií a postupnû odhalily obrysy masivní postele, stolku, úzk˘ch lavic a osamocené Ïidle. Za vyfiezávan˘mi sloupky podpírajícími nebesa postele jsem objevila dvefie vedoucí do vedlej‰í místnosti. Byly otevfiené a vpou‰tûly dovnitfi svûtlo, které vykreslovalo na pfiehozu a podlaze zlat˘ pokroucen˘ obdélník. Stûny pokoje byly pokryté stejn˘m skvostn˘m táflováním, jaké jsem si pamatovala ze sv˘ch nûkolika málo náv‰tûv Matthewova domova v souãasném Woodstocku. Zaklonila jsem hlavu a spatfiila bohatû ‰tukovan˘ kazetov˘ strop s nápadnou ãervenobílou tudorovskou rÛÏí vyvedenou ve zlatû nad kaÏd˘m z v˘klenkÛ. 11