Prolog
I. Každý klub má svého nudného patrona. Korunovační klub nebyl výjimkou, a to, že zrovna probíhal nálet, nijak ne ovlivnilo normální běh věcí. Major Porter, dříve příslušník královské armády v Indii, zašustil novinami a odkašlal si. Kdekdo se snažil vyhnout jeho pohledu, ale nebylo to nic platné. „Vidím, že v Timesech mají oznámení o smrti Gordona Cloada,“ podotkl. „Formulovali to samozřejmě diskrétně. 5. října v důsledku nepřátelského útoku. Adresa žádná. Sho dou okolností to bylo zrovna kousíček od mého bytu. Jeden z těch velikých domů nahoře na Campden Hill. Řeknu vám, trochu to se mnou otřáslo. Víte, já jsem členem protiletecké hlídky. Cloade se zrovna vrátil ze Spojených států. Dojed nával tam vládní obchody. A taky se tam oženil. Mladá vdo va – tak mladá, že by mohla být jeho dcerou. Nějaká paní Underhayová. Shodou okolností jsem znal jejího prvního manžela. Setkali jsme se v Nigérii.“ Pan Porter se odmlčel. Nikdo nedal najevo zájem ani ho nepožádal, aby mluvil dál. Všichni si zaujatě drželi před obličejem noviny, jenže to majora Portera neodradilo ani v nejmenším. Vždycky vypravoval dlouhatánské historky, většinou o lidech, které nikdo jiný neznal. „Zajímavé,“ pokračoval neochvějně major Porter, oči nepřítomně upřené na dvě nápadně špičaté lakýrky – což 7