Issuu on Google+

Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 14

1. kapitola

 Kvûten 1820

SUSANNA MAKEPEACOVÁ NA SOBù mûla nové ‰aty a Douglas se choval dvornû, coÏ staãilo, aby se cítila nav˘sost spokojená. Sedûla s pfiáteli na nízkém pahorku nedaleko otcova venkovského sídla. Dámy pfiipomínající letní kvûty se rozprchly po trávû, pánové se natahovali po drobn˘ch sedmikráskách a vázali z nich dlouhé fietûzy. Bylo teplo, ale obãas zafoukal ãerstv˘ vûtfiík, kter˘ dívkám rozevlál stuhy na kloboucích a zvedl lem ‰atÛ. Douglas vrhl kradm˘ pohled na Susanniny kotníky a ona je se ‰kádliv˘m zamraãením rychle stáhla pod sukni. Mrkl na ni. Za dva t˘dny, aÏ se stane jejím manÏelem, bude mít právo prohlíÏet si ji od hlavy aÏ patû. Pfii tom pomy‰lení se trochu zachvûla. Mladí lidé se bavili o znám˘ch, plesech a veãírcích, kaÏdého tématu se lehce dotkli jako ten vánek, zasmáli se a hned zaãali o nûãem jiném, ale za chvíli se k nûmu vrátili. KoneckoncÛ bylo léto, nebo alespoÀ uÏ brzy mûlo pfiijít, a nastával ãas nekoneãn˘ch zábav. Právû v Lond˘nû absolvovali jeden ples, zakrátko mûli jet na druh˘ a mezitím se snaÏili zabavit, jak nejlíp umûli. 14


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 15

Kráska a ‰ pion „V‰imli jste si, jak George Percy tanãí?“ poznamenal Douglas. „Ruce mu visí jako na provázku a tak nûjak vlaje, jako –“ Douglas vyskoãil na nohy „– asi takhle.“ Zaãal se kymácet jako loutka a v‰ichni se rozesmáli. Paní Daltonová, která sedûla za jejich zády a dûlala jim gardedámu, nesouhlasnû sykla. „Ale no tak, paní Daltonová, pfiiznejte, Ïe je to aspoÀ trochu legraãní,“ vybídl ji Douglas. Susannina poslední placená spoleãnice si v odpovûì odka‰lala a vûnovala mu nucen˘ úsmûv. Pak znovu zabodla jehlu do plátna, na nûmÏ vy‰ívala biblick˘ nápis, kter˘ mûl asi povznést du‰i, ale místo toho pÛsobil v˘hrÛÏnû: Blahoslavení ti‰í, nebo oni dûdictví obdrÏí na zemi. Susanna mûla vÏdycky pocit, Ïe se ji tûmi v˘‰ivkami paní Daltonová pokou‰í umravnit. To byste se musela snaÏit mnohem víc, milá paní, pomyslela si Susanna vzpurnû. Pokora z ní pfiece královnu sezony neudûlala. A kdyÏ uÏ jsme u toho, kvÛli tichosti a pokofie ji Douglas, dûdic titulu mark˘ze, o ruku nepoÏádal. Amelia Henfreyová, Susannina nejlep‰í pfiítelkynû, dostala nápad a radostnû zatleskala. „Vy jste tak zábavn˘, Douglasi! Pfiedveìte také pana Erskina!“ Susanna na ni vrhla ostr˘ pohled. Snad s Douglasem neflirtuje? Amelia mûla zlaté kuãery, modré oãi velké skoro jako talífie a leto‰ní sezonu na obojí mnoho mladíkÛ pûlo ódy. Potají si prohlédla její ‰aty a trochu ji uklidnilo, Ïe mají jenom jeden volán. Ona sama se mohla pochlubit tfiemi. Pokud vûdûla, o jejích oãích nikdo báseÀ nenapsal. Mûly ofií‰kovou barvu sestávající z rÛzn˘ch odstínÛ zelené a zlaté, a jak se Douglas vyjádfiil v jedné Ïhavé chvíli, toãila se z nich hlava. Tvrdil, Ïe se musel vyslovit, protoÏe ho ty oãi uhranuly a nemûl na vybranou. Li15


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 16

Julie A nne Longová chotit dovedl skvûle, a to byl také ãásteãnû dÛvod, proã ho milovala. Navzdory zlat˘m kudrnám a vlah˘m oãím se Amelia je‰tû nezasnoubila, ale byla také bohatá dûdiãka a Susanna v duchu ‰lechetnû pfiipustila, Ïe pravdûpodobnû uloví stejnû úÏasného Ïenicha jako ona. Kromû toho musela pfiiznat, Ïe Amelia je moc hodná. Nikdy o nikom nefiekla kfiivé slovo, pro kaÏdého mûla úsmûv a vÏdycky se chovala jako dáma. Zatímco já… vzdychla v duchu Susanna. Nejsem zkaÏená, to ne, fiíkala si, ale hodná taky ne. Byla okouzlující, veselá a vtipná, dobfie si to v‰ak uvûdomovala, coÏ svûdãilo o p˘‰e. âasto jí lomcovala prudká nespokojenost, která ji aÏ bolela a kterou nedokázaly uti‰it ani krásné ‰aty. Také mnohdy tajnû lidem závidûla a myslela si o nich vûci, které se neodváÏila nikomu svûfiit, protoÏe vûdûla, Ïe by jí na oblíbenosti rozhodnû nepfiidaly. A právû teì se jí jedna taková my‰lenka usadila v hlavû: Amelia je nudná. SnaÏila se ji potlaãit. Amelia je pfiece její nejlep‰í pfiítelkynû. Sáhla po skicáku a zaãala rychle uhlem ãrtat stromy na kraji parku, aby dal‰í kacífiské nápady zahnala. „Erskina?“ opáãil Douglas a zamy‰lenû si zamnul bradu. „Toho mladíka, kter˘ se v‰emu tak hlasitû smûje a pfiitom se láme v pase? „Pamatujete, jak vyvádûl na plese u Pembertona?“ pfiispûl línû ke konverzaci Henry Clayson, jeden z mlad˘ch pánÛ leÏících v trávû. „U Pembertona? Tam jsem ‰la v modrém saténu?“ zeptala se Amelia, která ve‰keré události v Ïivotû rozli‰ovala podle toho, co mûla bûhem nich na sobû. „Ano,“ pfiisvûdãila Susanna, která dûlala totéÏ. „A já jsem mûla hedvábí s tûmi…“ 16


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 17

Kráska a ‰ pion „Nechcete se bavit o plesov˘ch ‰atech, Ïe ne?“ zabruãel Henry Clayson. Susanna po nûm ‰kádlivû hodila sedmikrásku. „Tak si budeme povídat o koních. UÏ jste vidûl moji novou klisnu?“ Douglas si vedle ní sedl, ãímÏ dal Claysonovi mlãky najevo, Ïe Susanna patfií jemu, aÈ hází sedmikrásky, po kom chce. V duchu se tomu usmála. „Otec pofiád kupuje Susannû nûco nového,“ prohlásila Amelia smutnû. „Ten mÛj mi koupí jedny ‰aty a hned mi vyãte, Ïe budu rozmazlená. Matka ho nikdy nedokáÏe pfiesvûdãit, aby byl trochu ‰tûdfiej‰í.“ V té chvíli pocítila Susanna dobfie známé nepfiíjemné svírání na hrudi znovu. To, Ïe ji otec drÏí zkrátka a odmítá ji zahrnovat dary, kupodivu Amelii závidûla. Bylo to… Matka jí zemfiela uÏ dávno a James Makepeace pfienechal její v˘chovu guvernantkám, hospodyním a úctyhodn˘m matronám, jako byla paní Daltonová, které mûly zajistit, Ïe se nauãí v‰echno, co má mladá dáma ovládat. Hrála na klavír a zpívala, dovedla víc neÏ pfiijatelnû kreslit a malovat, moc dobfie tancovala a umûla ‰ít. Za to, Ïe nebyla moc rozmazlená a svéhlavá, vdûãila jen pfiesvûdãení, Ïe chovat se nepfiíjemnû nestojí za námahu. Vyrostla v nádherném domû obklopena krásn˘mi vûcmi, a pfiesto by vût‰inu oÏelela – novou klisnu by asi ochotnû nedala, ale spinet a pár plá‰tûnek by klidnû mohly zmizet – kdyby otci aspoÀ trochu záleÏelo na tom, kolik utrácí za garderobu, a zajímal se o to, co dûlá. Zasnoubení s Douglasem ho potû‰ilo, to je pravda, jenÏe to by udûlalo radost kaÏdému otci, kterému nechybí zdrav˘ rozum. KvÛli obchodu se staroÏitnostmi musel neustále cestovat, doma se objevil jen zfiídkakdy a Susanna ho podezfiívala, Ïe ji povaÏuje jen za souãást zafiízení. Sta17


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 18

Julie A nne Longová ral se o ni stejnû peãlivû jako o velké hodiny v knihovnû nebo o svou nejlep‰í mu‰ketu, ale choval se tak neosobnû a udrÏoval si takov˘ odstup, Ïe jí pfiipadal stejnû vzdálen˘ jako slunce na nebi. Kdykoli tedy Amelia, Douglas nebo ostatní pfiátelé mluvili o rodiãích, zmocnily se jí rozpaky, protoÏe k tomu tématu nemûla vÛbec co fiíct. Na matku si vzpomínala jen velmi matnû. Vybavovala si, Ïe se uprostfied noci vzbudila, kolem vzru‰enû ‰eptali a pobíhali slouÏící a nad ní se sklánûla ãernovlasá Ïena s tmav˘ma oãima a uklidÀujícím hlasem. Vlastnila také miniaturní podobiznu krásné paní s hust˘mi kadefiemi, velk˘ma svûtl˘ma oãima mandlového tvaru a mûkk˘mi ‰irok˘mi rty, které se podobala jako vejce vejci. Na zadní stranû stálo úhlednû napsáno: Pro Susannu Faith její matka Anna. Byl to jedn˘ matãin portrét, kter˘ se v celém domû vyskytoval. KdyÏ byla Susanna malá, chtûla si ho postavit na noãní stolek, ale otec ji laskavû poÏádal, aby ho vrátila do zásuvky. Usoudila, Ïe ho matãina smrt tûÏce zkru‰ila a vyh˘bá se v‰emu, co mu ji pfiipomíná, dceru nevyjímaje. Zrovna minul˘ t˘den ho v‰ak pfiistihla ve své loÏnici, jak tu miniaturu drÏí v ruce. Zatajil se jí dech, protoÏe v ní vzplála nadûje. MoÏná s ní koneãnû bude o matce mluvit… tfieba mu srdce roztaje, sblíÏí se s ní a potom si bude stûÏovat, Ïe utrácí spoustu penûz. JenÏe pak si v‰imla, Ïe se dívá na zadní stranu portrétu. „Samozfiejmû,“ zamumlal. Pfiipadalo jí to divné. âlovûk, kter˘ má zlomené srdce, pfiece spí‰ vzdychá, ne? A navíc ta slova vyfikl tak radostnû, jako by koneãnû nûco na‰el. Potom vzhlédl a Susanna s pfiekvapením spatfiila, Ïe se mu ve tváfii na okamÏik objevil smutek. 18


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 19

Kráska a ‰ pion „PromiÀ, drahou‰ku,“ za‰eptal a ode‰el. Douglas se nad ni naklonil, aby si prohlédl skicák. Slunce mu zlatilo ‰íji a Susanna dostala nepfiekonatelnou chuÈ pfiejet prstem tam, kde ãerné vlasy tvofiily ostrou linii. UÏ brzy ho budu hladit, kde se mi zlíbí, pomyslela si. Jaké ponauãení by paní Daltonová asi vy‰ila, kdyby o té hfií‰né my‰lence vûdûla? V kaÏdém pfiípadû jí ta bezboÏná pfiedstava zvedla náladu. AÏ se provdá za budoucího mark˘ze, závist i nespokojenost urãitû zmizí. Douglas náhle pfiestal ve skicáku listovat, pfiimhoufiil oãi a rukou si je zastínil proti slunci. „Susanno, nejde sem va‰e hospodynû? A fiekl bych, Ïe dost spûchá.“ Paní Bowenová, mohutná Ïena, která obvykle chodila, jako by si kaÏd˘ krok plánovala dlouho dopfiedu, bûÏela po trávû tak rychle, Ïe si musela nadzdvihnout sukni, aby se jí nepletla kolem kotníkÛ. Pozdûji si Susanna vybavovala, Ïe v‰ichni postupnû zmlkli a znehybnûli, jako by ty odkryté kotníky potvrzovaly, jakou zprávu jim hospodynû nese. KdyÏ jasnû rozeznala zachmufienou tváfi paní Bowenové, pomalu vstala. Srdce jí silnû bu‰ilo a obãas se sevfielo. Vûdûla, co jí hospodynû pfiibûhla fiíct, dfiív neÏ staãila otevfiít ústa.

KdyÏ se Kit objevil na prahu kanceláfie, hrabû rychle dopisoval jak˘si list. „Dobré ráno, Christophere,“ fiekl nepfiítomnû. „Sedni si, prosím.“ I kdyby si Kit nebyl jist˘, jestli pfiedvolání k otci znamená nepfiíjemnosti, oslovení „Christophere“ by ho nenechalo na pochybách. Usadil se rezignovanû a trochu nejistû – minulou noc se vrátil opravdu pozdû a teì bylo je‰tû stra‰livû brzy – na vysoké Ïidli pfied… pfiídí otcova 19


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 20

Julie A nne Longová stolu. Pfiedstava, Ïe ten stÛl má pfiíì, ho pobavila. Skuteãnû vypadal jako mohutná loì. Byl z dubového dfieva nale‰tûného tak dokonale, Ïe se v nûm hrabû mohl vzhlíÏet pfii sv˘ch denních aktivitách, to znamená, kdyÏ hluboce pfiem˘‰lel, ovlivÀoval sv˘m podpisem bûh historie a huboval syna. AÈ Kit pfiem˘‰lel, jak chtûl, nemohl pfiijít na to, ãím si tentokrát pfiedvolání vyslouÏil. „Dobré ráno, pane.“ Otec vzhlédl, zdvihl oboãí nad synov˘m formálním oslovením a potom se v kfiesle zaklonil, aby si ho prohlédl. Brkem pfiitom otáãel v prstech. Za velk˘m oknem pracovny rachotily soukromé i nájemné koãáry, lidé spûchali po chodnících nebo ujíÏdûli na koních, zkrátka Lond˘n Ïil jako vÏdycky. Hrabû, kter˘ dohlíÏel na rozpoãet ‰pionáÏní sluÏby a ãasto agentÛm ve sluÏbách Jeho V˘sosti zadával úkoly, bûh zdej‰ího Ïivota nepfiímo ovlivÀoval. „To, Ïe povaÏuje‰ nadfiízeného dÛstojníka za idiota, je‰tû neznamená, Ïe mu to klidnû mÛÏe‰ sdûlit,“ zaãal unavenû. Kit si vzpomnûl. „Ale otãe, ten idi–“ Hrabû témûfi nepostfiehnutelnû potfiásl hlavou a Kit okamÏitû zmlkl. Îe je Chisholm idiot, si myslel uÏ dlouho, ale aÏ do vãerej‰ího veãera si to nechával pro sebe. CoÏ byl zázrak, protoÏe mûl vrozen˘ smysl pro pravdu, kter˘ drÏela pod kontrolou pouze disciplina vybrou‰ená vojensk˘m v˘cvikem. A upfiímnû, vût‰ího idiota, neÏ byl Chisholm, aby ãlovûk pohledal. Stejnû jako otce ho v‰ak vykolejilo, Ïe ta slova vyfikl nahlas. Za to mohlo v‰echno to pivo. A brandy. Ale… nepila se tam i whisky? ÚtrÏky vzpomínek na minulou noc se zaãaly vracet sice zpfieházené, ale bohuÏel na20


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 21

Kráska a ‰ pion prosto zfietelné. Vybavil si, Ïe veãer sedûl u Whita s nûkolika kolegy agenty, mezi jin˘mi se sv˘m nejlep‰ím pfiítelem Johnem Carrem. Pfiirozenû zaãali pít, k ãemuÏ se bûhem tûch pûti let od konce války uchylovali stále ãastûji. Nejspí‰ z nudy. Kit si zvykl Ïít v nebezpeãí, podstupovat riziko, plánovat a jít za sv˘m cílem. Po válce Ïivot jako by ztratil ‰Èávu. Nûkdy v prÛbûhu veãera pfii‰el k Whitovi jeho ‰éf Chisholm a potom… Otec línû poklepal brkem o piják. Ëukání dunûlo Kitovi v hlavû jako v˘stfiely z dûla. Mûl chuÈ se naklonit, vytrhnout ten hnusn˘ muãící nástroj otci z ruky a rozlomit ho vejpÛl. „Chisholm není idiot, Christophere.“ „JistûÏe ne, pane,“ souhlasil Kit. Na‰tûstí Èukání pfiestalo a koneãnû nastalo ticho. „Je to osel,“ upfiesnil hrabû po del‰í odmlce. „Máte pravdu, pane. Mûl jsem si ten termín u vás nejprve ovûfiit.“ Otec potlaãil úsmûv, ale rychle zase zváÏnûl a znovu zaãal syna pozorovat zpÛsobem, kter˘ v nûm vyvolával lehkou úzkost. Vzhledem k tomu, Ïe se bûhem deseti let, kdy slouÏil vlasti, vyvlékl z mnoha situací, kdy mu ‰lo o krk, provedl spoustu hrdinsk˘ch kouskÛ a zastfielil víc nepfiátel, neÏ mohl spoãítat, dokázal Kita Whitelawa, vikomta Granthama a dûdice hrabûte z Westphallu vyvést z míry jen málokdo. Teì v‰ak usoudil, Ïe bude lep‰í, kdyÏ zaãne mluvit. „Pane, já si uvûdomuji, Ïe co jsem o Chisholmovi fiekl, je neodpustitelné, ale jistû uznáte, Ïe se mi to nepo–“ Hrabû si odfrkl. „Nepodobá? Stejnû jako ten incident s Milviewem?“ Kit se zarazil. S lordem Milviewem mûl o‰kliv˘ spor, to 21


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 22

Julie A nne Longová nemohl popfiít. ·lo o záleÏitost skuteãnû… velmi nepfiíjemnou. Zpochybnil tehdy MilviewÛv pÛvod a hrabû mu pohrozil, Ïe ho po‰le do vládního úfiadu v Egyptû. Vzhledem ke Kitovû vá‰ni pro Lond˘n to byla vyhlídka opravdu pfií‰erná. „Omluvil jsem se mu,“ namítl Kit ‰krobenû. „V‰ichni jsme toho tenkrát dost vypili a… no prostû jsem se mu omluvil a Chisholmovi se hodlám omluvit taky.“ „A nemበpocit, Ïe se v poslední dobû nûjak moc omlouvá‰?“ Kit mûl tolik rozumu, Ïe mlãel. Otec si ostatnû na tu fieãnickou otázku okamÏitû odpovûdûl sám. „Já ho totiÏ mám,“ prohlásil. „Kromû toho jsi získal povûst záletníka.“ Opravdu? Na Kita to udûlalo dojem, ale zároveÀ se vydûsil, Ïe vÛbec má nûjakou povûst, natoÏ s pfiívlastkem. „Musím se ohradit, pane. Zapletl jsem se pouze s jednou Ïenou,“ zaprotestoval chabû. „S jednou, pak s druhou, tfietí a tak dále. Ta poslední je navíc vdaná.“ „To snad ne!“ zvolal Kit, jako by ho to ‰okovalo, pfiestoÏe na schÛzku s otcem pfii‰el vãas jenom proto, Ïe ho dotyãná dáma donutila obléct se a odejít, neÏ se od milenky vrátí její manÏel. Inteligence moc nepobrala, ale byla krásná, rozmazlená a svéhlavá, takÏe dob˘t ji povaÏoval za velkou v˘zvu. Hrabû synÛv v˘kfiik ignoroval a zaãal tím pfií‰ern˘m brkem vyÈukávat jak˘si seznam. „Vyznamenal ses v boji.“ Ëuk. „PfiestoÏe jsi byl ranûn, zachránil jsi Ïivot svého velitele.“ Ëuk. „Podle v‰ech svûdectví sis vedl velmi stateãnû.“ Ëuk. Kit nechápal, proã mu to vykládá. Na bitevním poli i pfii plnûní úkolÛ po válce se choval tak, jak mu velelo svûdomí, a nic hrdinského na tom nevidûl. 22


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 23

Kráska a ‰ pion A pak mu to najednou do‰lo. Otec mu v podstatû fiíkal, Ïe v poslední dobû na nûj rozhodnû hrd˘ b˘t nemÛÏe. Kit na místû hrdinství znovu definoval. Znamenalo neo‰ívat se, neÏ mu otec objasní, co má na srdci. „Teì k vûci. Za války ses sice v˘bornû osvûdãil, ale jak ví‰, teì máme pro agenty pofiád ménû práce. Dnes ráno jsem se dozvûdûl, Ïe James Makepeace zemfiel, a nehodláme ho nahradit. Proto jsem se rozhodl –“ „James Makepeace je mrtv˘?“ Nic tak nedokáÏe rozpt˘lit mlhu v hlavû z proh˘fiené noci jako pfiekvapivá zpráva. VÏdyÈ Kit s Jamesem mluvil zrovna minul˘ t˘den! Najednou se mu na paÏích zjeÏily chloupky. „Jak zemfiel?“ Podafiilo se mu poloÏit tu otázku klidnû, pfiestoÏe si byl jist˘, Ïe odpovûì zná. „Pfiepadli ho nûjací hrdlofiezové a okradli ho. Kapsy mûl prázdné. Je ho velká ‰koda a mû to moc mrzí. Tak teì zpátky k na‰í záleÏitosti. Jak jsem uÏ fiekl, agenti mají ãím dál ménû práce, takÏe jsem se rozhodl poslat tû –“ „Pane, myslím si, Ïe James byl zavraÏdûn, protoÏe pátral po minulosti Thaddea Morleyho.“ Jakmile Kit tu domnûnku vyslovil, uvûdomil si, Ïe zní naprosto ‰ílenû. KdyÏ mu o ní James vykládal ve Whitovû hostinci, kde pro koufi nebylo skoro vidût, vypadala vûrohodnûji, ale tady v kanceláfii zalité denním svûtlem to neplatilo. V˘raz na otcovû tváfii to potvrzoval. JenÏe vraÏda vrhala na tu báchorku úplnû jiné svûtlo. KdyÏ pfied t˘dnem pfii‰el Kit k Whitovi, sedûl tam James sám a zíral do sklenice whisky, jako by netu‰il, co si s ní má poãít. To, Ïe nemûl Ïádnou spoleãnost, nebylo nic neobvyklého, sám b˘val ãasto. Ale ta whisky Kita udivila. James pracoval pro Kanceláfi zahraniãních vûcí, a kdyÏ s ním Kit fie‰il zpravodajské záleÏitosti, nikdy ho nevidûl dát si nic silnûj‰ího neÏ ãaj. Nejcharakteristiãtûj‰í 23


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 24

Julie A nne Longová vlastností Jamese Makepeace vÏdycky byl… nápadn˘ nedostatek charakteristick˘ch vlastností. Dalo se o nûm fiíct jedinû to, Ïe obãas projeví smysl pro humor a je neobyãejnû schopn˘, coÏ sice v druh˘ch nevzbuzovalo srdeãné city, ale dÛvûru to vyvolávalo. Kitovi bylo známo, Ïe vlastní dÛm v Lond˘nû, sídlo na venkovû a má dceru. Víc o nûm nevûdûl, ale uÏ dávno dospûl k názoru, Ïe se mu líbí nejspí‰ z toho dÛvodu, Ïe bylo tûÏké ho poznat. Kita zajímal, a to v souãasné dobû dokázal uÏ málokdo. TakÏe k Jamesovi pfiistoupil a napadlo ho, Ïe jestli nechce tu whisky vypít, rád to za nûj udûlá. KdyÏ ho v‰ak James pfiivítal vûtou: „Povûzte mi, Granthame, víte nûco o kfiesÈansk˘ch ctnostech?“ napÛl z legrace se okamÏitû obrátil na podpatku a vykroãil tam, odkud pfii‰el. JenÏe James se trochu ponufie zasmál, takÏe Kit se k nûmu z jakési zvrácené zvûdavosti vrátil. „Nebojte se, Granthame. Já jsem poslední ãlovûk na svûtû, kter˘ by nûkomu dûlal pfiedná‰ku o morálce,“ prohlásil, coÏ vzbudilo Kitovu pozornost je‰tû víc. Potom dodal: „Rád bych vám vyprávûl pfiíbûh t˘kající se kfiesÈansk˘ch ctností… a jistého pana Thaddea Morleyho.“ James stejnû jako Kit a jeho rodina bydlel pfied mnoha lety v Barnstablu, takÏe nûco málo o Kitovû minulosti vûdûl a mohl si b˘t jist˘, Ïe od rozhovoru o Morleym neuteãe, jako by loveck˘ pes neutekl od zajíce. Vyprávûl tedy, co mûl na srdci, a Kit pozornû poslouchal, ale ta ‰ílená historka ho moc nepfiesvûdãila. NeÏ ji mohl dokonãit, pfiihrnul se John Carr s dal‰ími kamarády a Kita odvedl. Jamesovu whisky v‰ak vypít staãil. Hrabûti se nelíbilo, Ïe ho syn pfieru‰il, a zamraãil se. „On Morleyho z nûãeho podezfiíval? Toho poslance za whigy? Z ãeho?“ „Bylo to minul˘ t˘den… James mi fiekl, Ïe Morley mûl 24


Kráska a ‰pión - zlom

6.4.2012

11.13

Stránka 25

Kráska a ‰ pion pfied mnoha lety prsty ve vraÏdû Richarda Lockwooda. Pr˘…“ Kit se na okamÏik odmlãel. Znovu ho zaãala bolet hlava, a tak se musel soustfiedit, aby Jamesova slova reprodukoval co nejvûrnûji. „Lockwood na‰el dÛkazy, zfiejmû ‰lo o nûjaké dokumenty, Ïe Morley prodal FrancouzÛm informace v˘mûnou za to, Ïe mu budou financovat politickou kariéru. Proto se postaral, aby ho nemohl obvinit.“ Otec chviliãku mlãel, ale potom jako by vklouzl do kabátu, nasadil v˘raz nezmûrné trpûlivosti, kter˘ Kit dÛvûrnû znal a nesná‰el uÏ od dûtství. „Christophere, dobfie ví‰, Ïe vlivní lidé vyvolávají Ïárlivost a ‰ífií se o nich rÛzné fámy. O Morleym jich pochopitelnû koluje víc neÏ o jin˘ch, protoÏe pochází ze skromn˘ch pomûrÛ.“ Kit se rychle nadechl. „Pane, James mi fiekl, Ïe Lockwood schoval ty dÛkazy na místû, které má nûco spoleãného s kfiesÈansk˘mi ctnostmi. V nûjakém v˘stfiedním úkrytu. Pfiesnû tohle slovo pouÏil. Nic pfiesnûj‰ího mu v‰ak Lockwood neprozradil, a neÏ s tûmi dÛkazy mohl vyjít na svûtlo, byl zavraÏdûn.“ Hrabû mu zabodl do tváfie zachmufien˘ pohled, ale Kit ho klidnû vrátil. A pak se zniãehonic otcÛv obliãej vyhladil, jako by dospûl k nûjakému uspokojivému závûru. „Byl James opil˘, kdyÏ ti to vykládal? Byl jsi opil˘ ty?“ Z oãí mu sálalo podezfiení. Naklonil se dopfiedu, ãelo svra‰tûlé soustfiedûním, a zaãichal. „Jsi opil˘ teì? Mûl jsi tekutou snídani, Christophere?“ „Proboha, otãe! Ne, nemûl.“ Pfii pouhém pomy‰lení na pití nebo jídlo se mu Ïaludek málem obrátil naruby. „A Jamese jsem v Ïivotû opilého nevidûl.“ „Hm,“ odpovûdûl hrabû, ãímÏ dal dostateãnû najevo, co si o Jamesovû stfiízlivosti myslí. 25


0035107