1. „Bohynû v kombinéze“ Nové objevy ke starému fenoménu „Jedním z nejvût‰ích pfiekvapení bude poznání, Ïe na‰e pozemská vûda si nemÛÏe nárokovat pfiednost pfiesn˘ch informací o v‰em, co se v kosmu dûje.“ PROFESOR EUGEN SÄNGER (1905–1964), BADATEL V OBLASTI CEST DO VESMÍRU
Otázka, jestli jsme v nekoneãn˘ch dálkách kosmu sami nebo jestli jsou „tam venku“ je‰tû jiné inteligentní bytosti, je asi stejnû stará jako lidstvo na této planetû. Pfiely se o to mezi sebou generace astronomÛ, aÏ v roce 1982 Mezinárodní astronomická unie (IAU) zaloÏila takzvanou „Komisi 51“. MoÏnost mimozemsk˘ch civilizací a kontaktÛ s nimi mûly zkoumat nejschopnûj‰í hlavy z astronomie, astofyziky a exobiologie.1 To se dûlo v rámci vût‰ího projektu, jemuÏ se fiíká SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence).2, 3 BohuÏel badatelé SETI – alespoÀ oficiálnû – nena‰li zatím nic, aãkoli radioteleskopy pátraly po signálech moÏného mimozemského pÛvodu na celé obloze. MoÏná to byla nesprávná cesta. Nelze pfiece váÏnû vûfiit, Ïe civilizace, které jsou nejspí‰ ve v˘voji o tisíciletí pfied námi, komunikují zastaralou technikou, jakou je tradiãní rádiov˘ provoz. Proto se Ameriãané pustili do vûci s nov˘m elánem. V noci z 6. na 7. bfiezna 2009 vypustila americká kosmická agentura NASA raketu „Delta II“, která vynesla do kosmického prostoru megateleskop „Kepler“. Úkolem kosmického teleskopu je pozorovat více neÏ 100 000 hvûzd v Mléãné dráze a hledat u nich planety, jeÏ by mohly vykazovat podobnost se Zemí. Aktuální odhady astronomÛ dnes vycházejí z ãísla minimálnû 100 miliard hvûzd pouze v na‰í galaxii. Proto by statistická pravdûpodobnost, Ïe narazíme alespoÀ na pár planet s podmínkami obdobn˘mi jako na Zemi, mûla b˘t docela velká. 13