0034138

Page 1

ZIMA ROKU OSMISTÉHO OSMDESÁTÉHO

1.

S

trojmír se probudil zpocený. Znovu měl těžký sen, v němž viděl krev a mrtvá těla, potácel se mezi tou hrůzou a díval se do vyloupaných očních důlků, do tváří znetvořených bolestí i lidmi, šel a potom utíkal, aby se už dostal z té hrozné krajiny plné krve a děsu, ale nohy mu těžkly, protože území smrti nemělo konce, a mrtví po něm začali natahovat své ruce i pahýly, co zbyly místo paží, cosi křičeli a pokoušeli se dokonce postavit na nohy, které nebyly nohami, ale kusy krvavého masa odpadávajícího z bílých kostí. Bylo to úděsné a k zbláznění, protože Strojmírovy nohy byly nejen těžké, ale bořily se do něčeho, co raději jen tušil a nedíval se na to, a potom… Probudil se. Snad vykřikl hrůzou ze sna, ale nikdo ho neslyšel, protože za dveřmi panovalo ticho a v místnosti se ozýval jen praskot polen v ohništi, která dohořívala a prskala žhavé kousky do černé tmy. Otřel si zpocené čelo do rukávu. Proč ho bohové tak trestají? A za co? Cožpak jim nepřináší bohaté oběti a neprokazuje úctu? Proč mu sesílají stále ten strašný sen, který končí… Ne! Na konec nesmí myslet, protože by mu pukla hlava i srdce. Tak je strašný a přitom skutečný. Posadil se na lůžku, vlčí kožešinu si přehodil přes ramena a díval se do tmy. Proč ke mně přicházíte v té nejstrašnější podobě, všemocní? Proč nenecháte mé oči zavřené až do svítání? Proč mi nedovolíte spát? Kolik nocí už takto proseděl, zpocený a vystrašený, zalknutý poznáním toho, že minulost se mění v budoucnost 9


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
0034138 by Knižní­ klub - Issuu