BRATRSTVO RUN_2007
16.3.2015
18:10
Stránka 7
PROLOG Bannockburn Léta Pánû 1314
B
itva skonãila. Dobojováno. Temné nebe pÛsobilo matnû jako o‰umûlé Ïelezo, které ztratilo v‰echen lesk. Pfies den se sice na obloze ukázala sem tam nûjaká modrá ‰mouha, ale náznaky blankytu dávno pfiikryla hustá clona mraãen, která nyní halila bannockburnsk˘ svah do zasmu‰ile ‰edé barvy. I na krajinu doléhala pochmurnost odráÏející se z nebe. ¤ídce porostlé kopeãky, vroubící zdej‰í mar‰i, se choulily pod pfiíkrovem ‰pinavé hnûdi i okrovû Ïlutého odstínu. Pruh ploché úrodné zemû pfiipomínal pÛdu rozoranou rolníky pfiipraven˘mi zasít. JenÏe rozsévaãem, kter˘ se tentokrát ãinil na bannockburnsk˘ch polích, byla smrt. K boji do‰lo za ranního kuropûní: vojsko AngliãanÛ, které se pod velením svého neústupného panovníka Eduarda II. pokusilo definitivnû srazit na kolena znepfiátelené Skoty, se stfietlo s ‰iky skotské ‰lechty, které shromáÏdil král Robert Bruce, aby naposledy svedly zoufal˘ boj za svobodu. V drsném bannockburnském bahnisku se setkaly v bitvû, která mûla definitivnû rozhodnout o osudu Skotska. Nakonec zvítûzili Robertovi poddaní, av‰ak za poráÏku AngliãanÛ draze zaplatili. Na boji‰ti zÛstal bezpoãet mrtv˘ch, ktefií leÏeli v baÏinat˘ch v˘molech a neteãn˘ma oãima zírali s nevyslovenou v˘ãitkou k nebi, kam se vzpínaly rozervané korouhve. Studen˘ vichr smrti se prohánûl po úboãí a pfiíroda snad chtûla projevit soucit s lidsk˘m ne‰tûstím, protoÏe
7