Milena Lenderová a kol.: VDZKČ - Dětství / ukázka

desky_def

3.8.2021 9:32

Stránka 1

TEMATICKÁ ¤ADA

DùTSTVÍ Martin Franc Martina Halífiová Jifií Knapík Milena Lenderová (ed.)

Eduard Maur Martin Nodl Karel R˘dl

PASEKA

predsadky detstvi.qxp_predsadky 14.09.21 9:56 Stránka III

000_vstup_detstvi.qxp_001-004 vstup 09.08.21 17:28 Stránka 1

PASEKA

000_vstup_detstvi.qxp_001-004 vstup 09.08.21 17:28 Stránka 2

000_vstup_detstvi.qxp_001-004 vstup 09.08.21 17:28 Stránka 3

TEMATICKÁ ŘADA

DĚTSTVÍ Martin Franc Martina Halířová Jiří Knapík Milena Lenderová (ed.)

Eduard Maur Martin Nodl Karel Rýdl

PASEKA PRAHA 2021

000_vstup_detstvi.qxp_001-004 vstup 22.08.21 22:03 Stránka 4

Lektorovali doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc., a doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph. D.

Vazba: Obrázky k prvním hovorům a k procvičování abecedy, dvacátá léta 20. století Frontispis: Tepláky – elegance mladých budovatelů lepších zítřků, šedesátá léta 20. století Přední předsádka: Venkované a děti, konec 19. století Zadní předsádka: Učebna obecné chlapecké školy v Hradci Králové, kolem roku 1907

Copyright © Nakladatelství Paseka s. r. o., 2021 Text © Martin Franc, Martina Halířová, Jiří Knapík, Milena Lenderová, Eduard Maur, Martin Nodl, Karel Rýdl, 2021 Photo © Miroslav Bednář, Miroslav Beneš, Gabriela Čapková, Zbyněk Čech, Karel Drbohlav, Jindřich Eckert, Stanislav Fajkus, Čeněk Habart, Josef Hanka, Marek Chvátal, Iveta Juchelková, František Krátký, Tomáš Kratochvíl, Michal Krumphanzl/ČTK, Petr Kříž, Milena Lenderová, Jiří Michlíček, Šárka Nekvapil Jirásková, Karel Rýdl, Josef Solnický, Jiří Šinták, Petr Šolar, Dana Vitásková, Michal Widenský, Jiří Zikmund, Ladislav Zikmund-Lender, AiP Beroun, Národní galerie Praha, 2021 Layout © Pavel Štefan, 2021 ISBN 978-80-7637-211-5

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 5

OBSAH

Úvod (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Počátky zkoumání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Bádání o „českém“ dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Konference a výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Aktuální výzkum dětství v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Hlava první (MN) DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 I. Kategorizace dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 II. Vizualizace dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 III. Dětství bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 IV. Dětství světců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 V. Porod, křest a matky vražednice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 VI. Vzdělávání dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 VII. Malý nedospělý na panovnickém dvoře: dětské sňatky a korunovace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 VIII. Dítě ve městě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 IX. Vztah rodičů a dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 X. Nelegitimní děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 XI. Dítě v české reformaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 XII. Konec dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 6

Hlava druhá (EM) DĚTSTVÍ ZA RANÉHO NOVOVĚKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 I. Příchod na svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 I/1 Porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 I/2 Křest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 II. II/1 II/2 II/3

Rané dětství a rodinná výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Pojem dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Kojenecký věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

III. „Předškolní“ věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 III/1 Rodičovská láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 IV. IV/1 IV/2 IV/3 IV/4 IV/5

Institucionální výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Preceptoři ve šlechtických rodinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Elementární školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Tělesné tresty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Výchova a vzdělávání dívek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Židovské školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

V. V/1 V/2 V/3 V/4 V/5 V/6 V/7

Dospívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Zletilost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Pracovní výchova v rolnických rodinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Čelední služba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Učni a tovaryši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Latinské partikulární školy a gymnázia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Pážecí služba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Rodiče a dospívající mládež . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

VI. VI/1 VI/2 VI/3 VI/4

Dětský svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Hračky a hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Oblékání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

VII. VII/1 VII/2 VII/3 VII/4

Traumata dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Kojenecká úmrtnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Sirotci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Nemanželské děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Odložené děti a vraždy nemluvňat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

VIII. Dětská práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 7

Hlava třetí DĚTSTVÍ V DLOUHÉM 19. STOLETÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 I. Charakteristika období (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 II. II/1 II/2 II/3

Věk prenatální, perinatální a postnatální (ML) . . . . . . . . . . . . . . . 222 Zdravotní legislativa a medikalizace porodnictví . . . . . . . . . . . . . 222 Porodní báby a jejich profesionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Porodnost v českých zemích od posledních desetiletí 18. století do konce Velké války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 II/4 Plánované rodičovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 II/5 Vznik a rozvoj pediatrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 II/6 Cesta k racionální péči o dítě.

Hygiena a dietetika kojeneckého věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 III. III/1 III/2 III/3 III/4 III/5 III/6

Rodinná výchova (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Rodina a stát. Občanský zákoník a rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Model mateřství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Chůvy, vychovatelé, guvernantky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Otcové, matky, sourozenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Respekt a strach v rodinné výchově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 Mezi dětstvím a dospělostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

IV. Vzdělání, výchova, socializace (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 IV/1 Disciplinační význam tereziánské a josefínské školy. Školská legislativa 1775–1883 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 IV/2 Docházka do školy, domácí výuka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 IV/3 Den ve škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 IV/4 Fyzické tresty ve škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 IV/5 Další vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 IV/6 Dívčí vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 IV/7 Škola ve službách patriotismu a nacionalismu . . . . . . . . . . . . . . . 294 IV/8 „Objevení“ předškolního věku: opatrovny, dětské zahrádky, mateřské školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 V. V/1 V/2 V/3 V/4 V/5

Prostory dětství (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 Dětský pokoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 Hračky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309 Hry venku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313 Oblečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Dětská četba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320

VI. VI/1 VI/2 VI/3 VI/4 VI/5 VI/6 VI/7

Dětství zranitelné a zraňované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 Dětství na okraji (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 Sirotci (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 Nemanželské děti (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 Chudinská péče (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 Dětská práce (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 Dětská delikvence a kriminalita (MH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 Válečné dětství (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 8

Hlava čtvrtá OD REPUBLIKY K REPUBLICE: DĚTSTVÍ V LETECH 1918–1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 I. Samostatná republika (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 II. Legislativní ochrana dětí a mládeže v období první republiky (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 III. Dobročinná a dobrovolná ochrana dítěte (MH) . . . . . . . . . . . . . . 356 IV. Narodit se a povyrůst (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 IV/1 Příchod na svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 IV/2 Péče o kojence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372 V. V/1 V/2 V/3 V/4 V/5 V/6

Kulisy dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 Dětský kout (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 Dětský oděv (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 Dětská strava (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 Hraní, hračky, hry (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 Děti a divadlo (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386 Zájmová činnost (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391

VI. VI/1 VI/2 VI/3

Školní vzdělání (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394 Změny ve školské legislativě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394 Předškolní instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Rozvoj národního školství v ČSR 1918–1945 . . . . . . . . . . . . . . . 401

VII. Dítě a dětství předmětem vědy (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 VIII. VIII/1 VIII/2 VIII/3 VIII/4 VIII/5

Dětství v protektorátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 Dětská zkušenost (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 Kuratorium pro výchovu mládeže (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 Protektorátní školství (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Židovské děti (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419 Konec války (KR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

Hlava pátá DĚTI PRO BUDOUCÍ RÁJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 I. I/1 I/2 I/3

Úvodní periodizace dětství (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 Budování národní společnosti (1945–1948) (JK/MF) . . . . . . . . . . 423 Dětství a mládí jako étos socialismu (1948–1970) (JK/MF) . . . . . 424 Je třeba je ukáznit – mládí jako hrozba (1970–1989) (JK/MF) . . . 428

II. Podpora porodnosti (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 II/1 Příchod na svět (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 III. Rané dětství a rodinná výchova (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 IV. IV/1 IV/2 IV/3

Institucionální výchova (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 1945–1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 1948–1970 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461 1970–1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 9

V. V/1 V/2 V/3 V/4 V/5 V/6 V/7

Dětský svět (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 Dětská strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 Dětský oděv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484 Dětský pokoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488 Dětská hřiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489 Dětské hry a hračky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 Děti a média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 495 Dětská zájmová činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498

VI. VI/1 VI/2 VI/3 VI/4 VI/5 VI/6

Dospívání (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502 Proměny věku zletilosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503 Dospívající a politický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Dospívající a rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 509 Dospívající, práce a škola (učni, středoškoláci a ostatní) . . . . . . . . 511 Dospívající a jejich organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513 Dospívající a alternativní životní styly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516

VII. VII/1 VII/2 VII/3

Traumata dětství (JK/MF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517 Dětství ve stínu dějin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517 Dětský svět a rodinná výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521 Instituce a dětská traumata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527

Závěr (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 533 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 535 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601 Prameny a literatura (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 603 Obrazový materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 639 Rejstřík osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 647 Rejstřík míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 657 SUMMARY (ML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 665

001_obsah_detstvi.qxp_002_obsah 09.08.21 17:27 Stránka 10

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 27

HLAVA I. – DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU

27

HLAVA PRVNÍ

DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU1)

1

)

Díváme-li se na svět očima středověkých kronikářů, vidíme jednu jedinou podobu dětství. Děti v ní vystupují jako malí dospělí, kteří jsou od nejútlejších let vychováváni k převzetí královského trůnu či v případě dcer k provdání za urozené aristokraty nebo muže s královskou krví. Výjimečně se sice i při líčení nejranějších let královských potomků setkáváme s obavami jejich rodičů, s úzkostí z jejich nemocí, anebo naopak s jásáním při jejich narození, avšak tento jistě citem prostoupený vztah v sobě opět skrývá především myšlenky na budoucnost, na výhodný sňatek, posílení politické moci, ba dokonce na zisky nových území.

Právě tento způsob vnímání dětství kronikáři výrazně ovlivnil uvažování medievistů o podobách středověkého světa dětí. A když se k tomu ještě přidružilo poněkud jednostranné nahlížení na středověké deskové obrazy a dřevěné či kamenné sochy, na nichž byl Kristus zobrazován v nepřirozených podobách a s nepřirozenými gesty a výrazy, ve velikosti, jež proporčně neodpovídala velikosti těla Panny Marie, nemůžeme se divit, že první historici, kteří vůbec začali pro středověk uvažovat o dětství, své interpretace skryli pod pojem „malý dospělý“. Skutečný svět dětství jako by v něm vůbec neexistoval. Dětství podle historiků kráčejících ve stopách Philippa Arièse2) nepředstavovalo v myslích středověkých lidí svébytnou fázi 2) lidského života. Rodiče všech sociálních vrstev se na své potomky nedívali jako na děti a nevytvářeli pro ně jejich vlastní svět, který by se zásadním způsobem lišil od světa dospělých. Někteří badatelé,

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 09.08.21 8:42 Stránka 28

Assumpta z Anenské studánky, kolem 1490, lipové dřevo

kteří nadinterpretovali Arièsovy teze, dokonce tvrdili, že středověk ) postrádal citové vazby mezi rodiči a dětmi.3) Především tomu prý zabraňovala vysoká kojenecká a dětská úmrtnost, jež kosila chudé i bohaté. Jako svébytné bytosti podle těchto názorů začali rodiče vnímat své děti až ve chvíli, kdy dosáhly prahu právní dospělosti a kdy mohla být využita dětská pracovní síla. Dětství tak mělo být temnou, odcizenou, nebezpečnou fází lidského života, útrpným 4 ) předstupněm k dospělosti.4) Extrémní stanoviska badatelů šedesátých a sedmdesátých let však měla pro medievistické bádání přímo iniciační charakter. V kontrastu vůči názorům, jež popíraly existenci dětství jako svébytné fáze lidského života ve středověku, začala být právě tomuto sociokul5 ) turnímu jevu věnována stále větší pozornost.5) Zájem medievistů se od kronik, soch a obrazů přesunul k pramenům soudní provenience, ke knihám zázraků, k legendám, inkvizičním protokolům a k hmotným pozůstatkům dětského středověkého života.

3

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 29

KATEGORIZACE DĚTSTVÍ

29

České prostředí v tomto ohledu za západní historiografií dlouho zaostávalo a dětství ve středověku věnovalo spíše okrajovou pozornost. Tato skutečnost souvisela jak s důrazem na politické a hospodářské dějiny, tak s tím, že v porovnání se západní Evropou jsou prameny pro poznání života středověkých dětí z prostředí zemí Koruny české velmi chudé a jejich řeč je v mnoha ohledech dosti omezená.

Vyvozovat z toho, že by ve střední a středovýchodní Evropě byla ve středověku dětem věnována menší pozornost než v prokazatelně rozvinutější západní Evropě, by ale bylo chybné. Omezenější výpovědní schopnost našich pramenů je spíše způsobena skutečností, že se byrokratizace a disciplinace života u nás prosazovala s jistým zpožděním a že především literární tvorba u nás měla výrazně receptivní charakter, přičemž pro mnohé literární žánry v českém a moravském prostředí neexistovalo, především v městském prostředí, dostatečné publikum. Měšťané rovněž necítili potřebu písemně fixovat své prožitky, vzpomínky, a to nejen pro sebe, ale ani pro své potomky. I z tohoto důvodu u nás až do pozdního středověku téměř nevznikaly egodokumenty srovnatelné s tímto typem pramenů ze západní Evropy. Chceme-li zkoumat středověké dětství v zemích Koruny české, musíme se omezit na tichý šepot pramenů, na jejich náznaky a v mnoha ohledech pouze na normativní podobu, jež se od žité praxe mohla lišit. I přes tato omezení nám však středověké prameny dávají možnost nahlédnout do vskutku svébytného dětského světa od prvních dní života až po pozvolný přechod do dospělosti, jež měla ve středověku, stejně jako dnes, podobu právní odpovědnosti a existenční svébytnosti.

Kategorizace dětství Dětství jako svébytné fáze lidského života si byli vědomi již středověcí encyklopedisté. Už v raném středověku se ustálilo členění dětského života na tři fáze: infantia, jež trvala do sedmi let, pueritia od sedmi do čtrnácti let a adolescencia do dospělosti, tedy do jedenadvaceti let. Takto rozčlenil tři fáze dětství Isidor Sevillský a ve 12. a 13. století byly třístupňové koncepce dále rozpracovávány, aniž by však základní charakteristiky doznaly zásadnějších změn. Patřila k nim

I.

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 30

30

HLAVA I. – DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU

) ohebnost těla, schopnost mluvit, vývoj zubů apod.6) Tato klasifikační členění přetrvávala hluboko do pozdního středověku, kdy začala být reflektována i v českém vzdělaneckém a univerzitním prostředí. Když se nad jednotlivými fázemi lidského života zamýšlel na počátku 15. století Jan Hus, kráčel zcela ve stopách Isidora Sevillského. Hus ale znal rovněž čtyřstupňovou klasifikaci lidského života, v níž dětství (adolescencia) tvořilo jednotnou fázi. Ve čtyřstupňovém systému uvažoval o lidském bytí i lékař českých králů mistr Albík z Uničova, podle kterého první věk, tj. dospívání, trvá do dvaceti 7 ) čtyř let.7) Alegoricky pak Albík lidský věk přirovnával ke čtyřem ročním obdobím, počínaje jarem, přičemž prvním věkem byl věk dospívající mladosti, druhým věk mládí a zralosti, třetím věk stáří a čtvrtým 8 ) pozdní stařeckosti.8) Naopak Jan Hus dával ve svých úvahách přednost podrobnějšímu, šestistupňovému členění, neboť toto dělení podle jeho názoru výstižněji odráželo jednotlivé fáze lidského života.

Když se po svém nuceném odchodu z Prahy uchýlil na jihočeský venkov, začal zde psát české teologické spisy, určené jak v latině klopýtajícím klerikům, tak vzdělaným laikům. Vysvětloval v nich elementární otázky víry a vykládal základní modlitby i teologické pravdy. Dělení lidského života na jednotlivé fáze se dotkl ve 39. kapitole Výkladu na vieru, v níž se zaobírá otázkou zodpovědnosti za hříchy a růstu víry v lidské duši. A právě s prohlubováním víry je spojeno jeho šestistupňové dělení fází lidského života: A věz, že jest prvý věk člověčí od jeho narozenie až do zubóv vzróstu a do řečí a slove nemluvnost. Pro to, že dosud člověk obecným během nemluví. Potom druhý věk až do znamení chlupóv brady a prsí a slove mladost. Potom třetí věk odtud až do stavu róstu a slove dorostlost. Neb dotud roste člověk u výsost a dále nic. Čtvrtý věk již prostředek života slove mocnost; neb v tom věku jest stav mocí člověka k čitedlnému znání, že v ten věk člověk znamenitě jest najmocnější.

A pak potom, když zemdlejí moci znamenité, ale však ne tak, by nemohl skutkóv činiti člověčích, přileze věk pátý, starost. A pak, když zemdlejí moci, tak že již znamenité hynú skutkové pěti čichóv a údóv, že již rucě sě třěsěta, 9 ) oči blikáta neb tekú, přileze šestý věk, jenž slove šietnost.9) S růstem těla má tedy růst i mysl. Dětství je přitom u Husa definováno fyziognomicky: růstem zubů, nemluvností, v další fázi objevováním se se10 ) kundárních pohlavních znaků, růstem ochlupení a prsou.10) 6

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 31

KATEGORIZACE DĚTSTVÍ

Hus ale znal i nejrůznější alegorické výklady. Užil jich například v Postile, kterou psal v roce 1413 rovněž v jihočeském vyhnanství.

Podnětem mu zde bylo podobenství o hospodáři ve 20. kapitola Matoušova evangelia. Denní hodiny, kdy hospodář kontroluje dělníky na vinici, Hus připodobnil k pěti věkům lidského života a následně podal výklad těchto pěti životních údobí: A tu znamenaj, žet světí rozličně pět těch hospodářových vyjití […] vykládají vedlé věkóv světa, přěd vtělením syna božieho; a někteří vedlé pět věkóv každého člověka, jenž v každý věk svój má napomenuti i popuzenie, aby pracoval k spasení úžitečně.

Skrze ráno rozumie sě věk dětinstva, jenž trvá do let čtrnádcti. […] Druhý věk jest jinošstvie, od let čtrnadcti až do osmezcietmého léta. V tom věku třěba pilnu býti jinochóm a děviciem; neb najviece […] přibývá jim horkého k smilství a k marnosti zapálenie. […] Pak devátá hodina třětí věk znamená, jenž slove mužnost, a počíná sě od osmezcietma let a trvá do čtyrydcieti a osmi let.

V ten věk lidé již na konci v síle jdú dolóv; ten také věk obecně lidé marně tratie. […] Pak jedenadstá hodina znamená starost, a běží od let čtyřidcieti a osmi až do let sedmdesáti. […] Pak šestý věk jest ostatek let, od sedmidesáti až do skonánie, a slove šietnost, od niež slovú šietové a ženy baby šietné.11) V tomto případě však dětství pojímal jako jednotné období, přípravnou fázi pro duchovní i světský život.

Jan Hus, alespoň ve svých textech, v nichž se zaobíral otázkou fází lidského života, téměř nevěnoval pozornost rozdílům mezi chlapci a dívkami. Jedinou výjimku tvoří jeho poznámka o dětském pláči.

Když se chlapci narodí, jakožto silnější volají řkúc: a, a, a, a děvčičky jakožto mdlejšie a v ustech uzšie řkú: é, é, é.12) Dívky jsou tedy slabší, kdežto chlapci silnější, což plně odpovídá Husovým představám a rozdílné sociální roli muže a ženy ve středověké společnosti. Odlišností mezi chlapci a dívkami si byli vědomi i jiní středověcí teologové.

Například univerzitně vzdělaný Konrád z Megenberku s bohatou církevní i diplomatickou kariérou kolem poloviny 14. století ve svém spisu nazvaném Oeconomica plasticky vykreslil chlapecký a dívčí svět: Mezi sedmým a čtrnáctým rokem je chlapec náchylný k získání nezdravých sklonů. Pro tento věk neplatí stejná pravidla pro každého, protože u někoho se rychleji vyvíjí tělo, u někoho zase rozum. Obecně však platí, že v tomto věku se má pozornost zaměřit na tři věci: tělesné zdraví, rozvíjení vůle a intelekt. K tomu napomáhá správná strava, tělocvik, přiměřená fyzická

31

)

11

)

12

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 32

32

HLAVA I. – DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU

práce a učení. Konrád tedy ve druhé fázi dětství kladl důraz na propojení intelektuálního učení i fyzické přípravy. Totéž však podle něho mělo dominovat i ve třetí fázi dětství, i když je třeba přihlížet k individuálním rozdílům. Ty ale Konrád překvapivě nedefinuje sociálně: Ve třetím sedmiletí věku, tedy mezi čtrnáctým a dvacátým prvním rokem, je už tělo dostatečně vyvinuté a zdraví ustálené. Od čtrnáctého roku se začínají nejrychleji rozvíjet rozumové vlastnosti: rozvaha a inteligence.

Mladíci v tomto věku přecházejí z gramatiky na dialektiku, hudbu atd., seznamují se se správou veřejných věcí. V oblasti fyzické již vykonávají těžké práce a prodělávají vydatný výcvik v jízdě na koni a zápasu. Všichni mladíci bez ohledu na to, k jaké dráze je předurčují jejich původ, zájmy a vlohy, mají být schopni stanout ve zbrani při obraně vlasti a vypořádat se v případě potřeby 13 ) s těžkou prací. Proto mají být tělesně zdatní.13) Naopak u dívek Konrád klade mnohem menší důraz na klasické vzdělání. Zároveň pracuje s konceptem ve středověku obecně rozšířeným, který zdůrazňuje slabost ženského pohlaví, jež se projevuje i v rozumových schopnostech, a s větší náchylností žen k hříchu: Dívka má být obecně vedena k cudnosti a ke zdrženlivosti ve svých citech v míře větší, než jaká je žádoucí u jejích bratrů, protože ženské pohlaví je křehčí než mužské a vyznačuje se menším rozumem, větší ovlivnitelností a potřebou chvály. Proto má být dívka držena stranou od veřejných podívaných a pod mateřským dohledem, aby si příliš nezvykala naslouchat řečem, které by ji sváděly k lehkovážnosti a nevázanosti. Styk s nevázaností totiž plodí uvolněné mravy. Časté tlachání s dívkami odstraňuje ženské zábrany a počestnost. Výchovou se tedy mají být dívky především vyvarovat hříchů, přičemž jednou z cest, jak je zbavit hříšných myšlenek, je vést je k domácím pracím: Dívku mají k cudnosti vést ženy v domě a ty ji také mají zaučit v různých ručních pracích, jako je předení a další domácí činnosti. Mysl takto zaměstnaná se nezaobírá nedovolenými vidinami a užitečná činnost zkrášluje domácnost ubrusy, gobelíny, přehozy atd. Intelektuální výchova, tedy především čtení a psaní, nemá být dívkám odepřena, avšak její účel je zcela jiný než u chlapců – čerpat čtením vzory pro své ctnostné chování a také krátit volný čas, neboť toho mají ženy opuštěné svými manžely, kteří plní vojenské či správní povinnosti, možná až příliš: Dívky se učí psaní, čtení a počtům, jak jsem pozoroval u žen z obchodnických rodin, buď proto, aby mohly před Bohem

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 33

Madona s dítětem na vyobrazení Sedleckého antifonáře, 13. století

a lidmi působit o to spanileji, protože vzdělání propůjčuje lidské povaze zušlechtěnou jemnost a úctyhodnost a uhlazenost; urozené ženy se vzdělávají také proto, aby si mohly ve volném čase číst příběhy a čerpat z nich nejen vzory dobrých mravů a lidského štěstí, ale aby si mohly příjemně krátit dlouhé chvíle.14)

Vizualizace dětství Dítětem gotického malířství a sochařství byl Kristus jako novorozeně a nemluvně. Autoři deskových obrazů a nástěnných maleb božího syna zpodobňovali jako nahého chlapce.15) Až do 14. století však v českém prostředí nenajdeme vyobrazení, v němž by Kristus nebyl malým dospělým. Jako příklad Krista-malého dospělého nám může posloužit Sedlecký antifonář, který vznikl někdy ve třetím desetiletí 13. století v některém českém klášterním skriptoriu. Na jednom z jeho folií (f. 44) vidíme Madonu s dítětem, jež napodobuje ikonu byzantského typu.16) Výraz Kristovy tváře připomíná dospělého. Jediné, co by mohlo upomínat na dítě, je jeho velikost, jež je

)

14

II.

)

15

)

16

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 34

Roudnická madona, kolem roku 1390, desková malba, Mistr Třeboňského oltáře

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 35

VIZUALIZACE DĚTSTVÍ

úměrně přizpůsobena velikosti Panny Marie. Kristus je zde vyobrazen jako dospělý, pouze ve zmenšeném měřítku vůči Marii. Krista jako malého dospělého nacházíme i v dalších staletích. Například na oltáři sv. Anny z Libkovic je zpodobněn sv. Kryštof nesoucí na zádech malého Ježíše, jenž žehná jako malý dospělý. Totéž můžeme vidět na desce Mistra oltáře z Oberbobritzsch. Ježíš na ramenou sv. Kryštofa má sice dětské tělo, avšak výraz starce. Malým dospělým je do značné míry i dítě-Ježíš Mistra Litoměřického oltáře. Při adoraci leží na zemi, na bílé pleně, s tváří dospělého. Do dětského světa ho však mimoděk přivádí jeho bezděčná hra s vlastním penisem.17) Jedním z nejčastějších vyobrazení Ježíše-dítěte bylo ve středověku zpodobnění Klanění tří králů. Kristus jako dítě v nich vystupuje v roli žehnajícího, mnohdy s dvěma prsty položenými na dary, které mu králové či mudrci z Východu přinesli.18) Z hlediska čerstvě narozeného dítěte je v těchto scénách Ježíš vyobrazován v nepřirozené poloze – někdy dokonce stojí. Takto nedětsky je Ježíš zpodoben například na miniatuře českých hodinek z doby po roce 1390 nebo v breviáři Benedikta z Valdštejna z doby kolem roku 1400. Druhou nejčastější scénu představuje Adorace Krista, nejčastěji ležícího na zemi v plenkách nebo v jeslích, nad nímž se sklánějí Marie, jako například v Misálu Jana Strniště z Jablonného z počátku 15. století,19) nebo Marie společně s Josefem. Na mnoha vyobrazeních přitom dítě-Ježíš žehná svým pozemským rodičům. Není zde sice malým dospělým, povětšinou v něm ale není ani nic dětského. Tak tomu je například na miniaturách Boskovické bible nebo v misálu Oldřicha z Krumlova z roku 1423.

Již na konci 14. století však přece jen můžeme i na českém materiálu postřehnout jistou změnu. Fyziognomicky je Kristus nadále zobrazován jako dospělý, v jeho gestech a polohách se však na některých deskových obrazech již výrazněji prosazuje svět dítěte. Příkladem budiž Roudnická madona z doby kolem roku 1390 nebo o půl století mladší Madona z Krumlova. Dítě-Ježíš si zde hraje s lemy matčina šatu.20) Na votivním obrazu Jana Očka z Vlašimi z doby před rokem 1377 se malý Ježíš dívá na Pannu Marii a cucá si prst.

Obdobným způsobem je Kristus zpodoben i na obrazu Vyšehradské Madony zvané Dešťová z doby po roce 1350.21) Na mnoha

35

)

17

)

18

)

19

)

20

21

)

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 36

36

22

)

23

)

24

)

25

)

26

)

HLAVA I. – DĚTSTVÍ VE STŘEDOVĚKU

madonách krásného slohu z doby kolem roku 1400 se nezbedné dítě-Ježíš, ležící Marii v náručí, své matce vzpírá (Madona krumlovská, Madona šternberská, Madona vratislavská), nebo k ní naopak, jako v případě Madony toruňské, vztahuje ruce.22) Z doby ještě mladší pocházejí vyobrazení dětí, z nichž je patrné, že jejich autoři již měli pochopení pro dětství jako svébytnou fázi lidského života. Kolem roku 1460 byl namalován Oltář z Jeníkova.

Jde o triptych s pohyblivými, oboustranně malovanými křídly. Na centrální desce se nachází vyobrazení Zvěstování Panny Marie s jednorožcem.23) Pro nás je ale zajímavější vnitřní část levého křídla. Na ní malíř zachytil sv. Dorotu s Kristem-dítětem, jenž společně se světicí přidržuje vázu s květinami. Ježíš, oděný do jemné bílé průsvitné košilky, našlapuje po špičkách a jeho krátké kudrnaté vlasy jsou téměř andělské. Zpodobnění Krista je zde velmi dětské, bez patosu dospělých gest, ve věku kolem jednoho, maximálně dvou let.

Vyobrazení dalších světců v dětském věku nacházíme i na deskách skříňového oltáře z Cínovce, kde je ztvárněno příbuzenstvo Kristovo: dítě-Ježíš v dlouhé košilce; Marie Kleofášova se čtyřmi dětmi od kojenců po pěti- či šestileté děti; Marie Salomé, na jejímž klíně sedí malý sv. Jan Evangelista, který si cucá prst. Vedle ní stojí starší, jednoznačně nedospělý chlapec, identifikovaný jako Jakub Menší.24) Kontrast mezi Kristem-dítětem a dospělými muži zachytil ve vyobrazení dvanáctiletého Ježíše v chrámu rovněž autor iluminací Krumlovského sborníku z počátku dvacátých let 15. století. Kristus je zde znázorněn jako chlapec, jemuž sedí u nohou dva vousatí učenci, kteří dítěti naslouchají (f. 104).

Nejvýraznější inovací v malířství se staly dětské portréty. V německém prostředí můžeme jejich postupný rozvoj datovat do let 1470–1520. Na objednávku habsburského dvora v Mechelenu byly například v roce 1483 namalovány portréty dětí Maxmiliána I., Filipa a Markéty, v roce 1509 vznikl ryze dětský portrét šestiletého saského vévody Jana Fridricha.25) Dětským či spíše mladickým portrétem je i vyobrazení třinácti- nebo čtrnáctiletého Ladislava Pohrobka, patrně od některého z vídeňských, popřípadě pražských malířů,26) jež vzniklo u příležitosti nakonec neuskutečněného sňatku českého krále s Magdalenou z Valois. Ladislav Pohrobek je na tomto

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 37

VIZUALIZACE DĚTSTVÍ

portrétu výraznou individualitou, která ho odlišuje nejen od ostatních dětí, ale i od zobrazených dospělých. Pro české prostředí 15. století je však takovýto dětský portrét čímsi výjimečným.

To samé platí i pro raný knihtisk z českého prostředí. Na tiscích, které vyšly z německých tiskáren, se objevují hrající si děti, děti s chodítky,27) koníky, pytlíčky na jídlo, korálky a amulety proti nemocem, a dokonce i (v traktátu Jakoba Meydenbachse Hortus Sanitatis. Traktatus de Urinis) s vyobrazeními výrobců hraček.28) Na českých tiscích nic takového nenacházíme. Absence takovýchto vyobrazení v českém materiálu možná souvisí především s tím, že z Českého království a Moravského markrabství neznáme, jak ještě uvidíme, žádná dětská regimina, tedy praktické příručky, jež poskytovaly rodičům rady, jak vést domácnost. A protože se již v raném období knihtisku velkou měrou uplatňovala metoda komunikace psaného a vizualizovaného, začaly se v tomto typu textů stále více objevovat vyobrazení, jež názorným způsobem odrážejí specifické projevy dětského způsobu života.

Z tohoto důvodu se pro naše prostředí musíme spokojit s předměty, které byly objeveny archeologickými výzkumy.29) Ty sice nic neříkají o vizualizaci dítěte jako malého dospělého, názorně však odrážejí skutečnost, že výhradně pro děti byly určeny předměty,

Buková kolébka, 13. století

37

)

27

)

28

)

29

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 38

Hlavička panenky se závojem zvaným kruseler, 14. století

Kojenecká lahvička („biberon“), 15.–16. století

Jezdec, panenka a koník, keramické figurky, 14.–15. století

003_hlava 1.qxp_003_hlava 1 27.07.21 12:39 Stránka 39

DĚTSTVÍ BIBLE

jež jasně odrážejí dětství jako svébytnou fázi lidské existence.30) Unikátní je v tomto ohledu dětská buková kolébka z doby kolem roku 1300, nalezená v Čáslavi.31) Kolébka zcela odpovídá těm, jež známe ze soudobého ikonografického materiálu a do nichž se ukládaly velmi malé děti, kojenci v povijanu.

Pozoruhodné jsou i nálezy z 10. století z Lumbeho zahrady na Pražském hradě.32) V hrobech příslušníků tehdejší elity se totiž našly miniaturní ostruhy a miniaturní sekyrky. S největší pravděpodobností se v tomto případě nejednalo o hračky,33) nýbrž o předměty, jež byly vyrobeny speciálně pro děti jako nástroje dospělých velikostí přizpůsobené dětskému věku. Zda šlo o speciální hrobové výbavy vyrobené pro děti elit, anebo o předměty, které malé děti používaly již během svého života, není podstatné. Důležitější je, že vedle dětských šperků, spon, jehlic či náušnic se vyráběly a používaly i dětské předměty každodenního, v daném případě vojenského života. Obdobného charakteru jsou i miniaturní nádobíčka, chrastítka, skleněné a hliněné kuličky nalezené nedávno v Uherském Hradišti či nejrůznější postavičky lidí i zvířat.34) Ty již nepochybně ve své době sloužily jako hračky, možná předávané stejně jako dětské křestní košilky z generace na generaci. Takováto košilka se nám zcela náhodně dochovala v tumbě Břetislava II. na Pražském hradě a unikátně odráží způsob dětského oblékání,35) jež jinak známe výhradně z dobových vyobrazení.

Dětství bible Základním zdrojem lidského poznání byla pro středověkého člověka bible. Prostřednictvím biblického textu lidé, a to nejen ti vzdělaní, poměřovali své vlastní jednání a stanovovali si základní mravní hodnoty i podoby každodenního pozemského bytí. Z hlediska dětství jako svébytné fáze lidského života však byla bible překvapivě spíše negativním textem. Ve Starém zákoně byly děti pouze pasivními pozorovateli, nikoli aktivními účastníky dění. Pro rodiče měl počet dětí statusový charakter: čím více se jich v daném svazku narodilo, tím větší boží přízni se dotyčný pár těšil. Bezdětnost naopak Židé považovali za výraz božího hněvu.36)

39

)

30

)

31

)

32

)

33

)

34

)

35

III.

)

36