Tinnitus

tinnitus

Pitola:

Obsah

Pitola:

kaPitola: Poradenství

PryČ s mýty

Tinnitus není onemocnění, nýbrž

Chronický tinnitus není důsledkem

Tinnitus se nezesiluje – jen si ho více všímáme

nevyvolává zhoršení

jak hlasitý je váš tinnitus?

6. kaPitola: Čtyři vlivy: stres, Přílišná Pozornost,

úsudky a naPětí

Začarovaný kruh tinnitu – vznik chronického tinnitu

Chronický tinnitus – typický vývoj

Základní informace ke cvičením

učený z nebe nespadl

Klid, prosím!

Základní principy

je

vás cvičení?

sluchová

cvičit jen

kaPitola:

liv stresu

jako příznak

na stresu něco

se děje

tedy mohu

stupně

není

cítit –

myšlenek

Souvislost mezi myšlením, cítěním a jednáním

Nepříznivé úsudky a postoje

Toto mohu změnit na svém jednání

Toto mohu změnit na svém myšlení

Přemýšlejte o tom, jaké důsledky by pro vás mělo takovéto pozitivní nastavení

Další příznivá hodnocení nebo postoje, které vám mohou pomoci

Typické postoje vyvolávající stres

Sebenaplňující předpověď

Myšlenky jsou svobodné…

Kognitivní management stresu

a odhodlání.........................................................................

se do srdce nebezpečí, neboť tam najdeš jistotu“

na přehodnocení

si žádá uvolnění

se versus rozptylovat

Zastavte se – useberte se – soustřeďte se – meditujte

mnoho talířů ve vzduchu

pozorní – soustřeďte se na přítomnost

funguje přenos na všední den?

nás udržuje

Cvičení proti napětí

zdravé?

Pomocí následujících cvičení lze uvolnit napětí

11. kaPitola: tinnitus a Poruchy s Pánku

Poruchy spánku znemožňují odpočinek

spánek

při poruchách spánku

12. kaPitola: tinnitus a jeho Průvodci

Obecné průvodní příznaky

jevy z oblasti

Tinnitus a nedoslýchavost

Důsledky tinnitu spojeného s nedoslýchavostí se projevují v následujících oblastech a následujícími způsoby

Pomoc při nedoslýchavosti

a náhlá idiopatická nedoslýchavost

a hyperakuze...................................................................

kaPitola: Přenos do všedního dne

Stresory......................................................................................

Přílišná

Vliv vlastních

Vliv napětí

z uvedených

cvičení…

věnovaná

řešení vám

Předmluva

„Ten, kdo je nemocný, není v souladu s univerzem. Může však znovu najít harmonii a uzdravit se, bude-li se ve svých pohybech řídit pohyby nebeských těles.“

jindřich kornelius agrippa z nettesheimu, učenec (1486–1535)

Ti, kdo trpí tinnitem, touží jen po jednom jediném – aby jim konečně přestalo pískat v uších.

Takové jedince dokáže chronický tinnitus dovést téměř k šílenství. Neustále se cítí ohrožení, mají strach, že je ten podlý neviditelný ne přítel, který je chce udolat, může kdykoli přepadnout. Stále žijí v oba vách, v očekávání náhlých atak. Jsou pořád v pohotovosti – aniž by mohli uniknout, aniž by měli nad touto poruchou sluchu kontrolu.

Někdo jiný zase vnímá tinnitus spíše jako jakousi nepřetržitou pal bu. Má dojem, že ve dne v noci slyší hlasitou sirénu.

Vojenskou terminologii používám na samém začátku knihy zcela záměrně. Postižení tinnitem to totiž pociťují stejně – jako by je mučil jakýsi akustický nepřítel. Cítí se bezmocní a vydaní napospas, zoufale touží po nějakém vypínači, který ovšem nemají.

Tinnitus ovlivňuje všechny oblasti života. Ráno u snídaně – tinnitus už je vzhůru. Cestou do práce – tinnitus je tu také. Než se začneme soustředit na práci – tinnitus už běží na plné obrátky a vyžaduje svůj díl pozornosti. Konečně je po práci – tinnitus nás ovšem nenechá na pokoji. Nakonec jdeme do postele, chceme setřást každodenní starosti a ponořit se do sladkého snění. „Zapomeň na to!“ piští to v hlavě.

Je tedy zcela pochopitelné, že lidé s tinnitem se chtějí tohoto od porného zvuku, tohoto neustálého otravného šelestu, prostě zbavit. Doufají, že teprve pak bude jejich život zase snesitelný a krásný.

Toto zoufalé přání, tato fixace na jediné možné východisko je po chopitelná, ale při léčbě tinnitu bohužel příliš nepomůže. Neexistuje totiž jedno jediné řešení.

A to protože tinnitus je příliš komplexní fenomén na to, aby bylo možné najít jednu určitou příčinu. Kromě toho jsme my, lidé, indivi duality, jsme tedy příliš rozdílní, než aby mohla určitá léčebná metoda působit u všech stejnou měrou. A ti, kterých se tinnitus týká, si kromě toho nepozorovaně a nechtěně budují vzorce, kvůli nimž se příznaků tinnitu nezbaví, i když jeho původní příčina odezní.

Problém tinnitu

„Neslyšel jsem nic. Pode mnou burácela auta ve čtyřech jízdních pru zích a vlaky metra rytmicky rachotily na své cestě do centra města a zase ven. Uchvátil mě výhled, který se mi otevíral, a potlačil všechny zvuky. Nemůžeš čekat, že bude ticho. Ani v New Yorku, ani nikde jinde. Musíš si vytvořit své vlastní ticho.“

erling kagge popisuje svůj zážitek při východu slunce po nočním výstupu na věže slavného mostu Williamsburg Bridge v new yorku

Každý večer je to stejné. Kdykoli se Jonas B. vrací domů, unavený z práce, touží po klidu a odpočinku. Připraví si jednoduchou večeři, zjistí, co se dělo, ještě si chvíli čte a pak jde brzy spát. Od té doby, co si Jonas v noci pořádně neodpočine, neponocuje. Prostě nemůže us nout, tinnitus každý večer zesiluje právě tehdy, když jej Jonas potřebu je nejméně, tedy když je vše hotovo a on padne k smrti vyčerpaný do postele. Ve chvíli, kdy by chtěl konečně dohnat spánek, jehož se mu během posledních nocí nedostávalo.

Leží v posteli a jediné, co vnímá, je ten šílený zvuk v uších. Pro Jonase už neexistuje klid. Je už jen on a ten zvuk, který mu nedává spát. Dostává na něj vztek, který ho už teprve nenechá usnout.

Znáte to? Mnoho lidí s tinnitem zažívá něco podobného jako Jonas. Obzvlášť těžké je usnout. Když totiž všude okolo zavládne klid, tinnitus ještě zesílí.

Ale bylo by bez tinnitu opravdu ticho? Existuje vůbec opravdové ticho?

Ne. Neustále něco slyšíme, jen si to většinou neuvědomujeme.

Slyšíte například svůj dech?

Ne?

Opravdu ne?

Dopřejte si – navzdory tinnitu – minutu, kdy budete aktivně naslouchat vlastnímu dechu. Pokud netrpíte poruchou sluchu, uslyšíte právě teď – navzdory očekávání – své dýchání. Proč až teď?

Protože jste se teprve teď, na můj pokyn, na dech soustředili.

To znamená, že nevnímáme všechno, co slyšíme. Svůj dech jsme totiž slyšeli už předtím, ale uvědomujeme si ho teprve teď, protože na něj dáváme pozor.

Jak bychom vědomě mohli pomoci Jonasovi? Vnímá pouze tinni tus – nic jiného.

Šum tinnitu se zpravidla spojuje se zlostí, bezmocí, s pocitem, že jste něčemu vydáni napospas.

Dýchání je naopak elixírem života. Rytmus našeho dechu připo míná mořský příboj, neustálý pohyb vody. Šumění moře je zvuk, kte rý většina z nás považuje za příjemný (viz cvičení na pozorné dýchání, str. 80).

Nyní víte, že můžeme slyšet obojí – tinnitus i dýchání. Rozhodu jeme se, zda chceme věnovat pozornost spíše tinnitu, nebo vlastní mu dechu. Náš sluch dokáže z dobře naladěného orchestru vyčlenit jednotlivé hudební nástroje. Můžete se například soustředit na zvuk houslí, zatímco zároveň jásají trubky a víří bubny. Lze identifikovat dokonce nesmělé tóny trianglu i přes ohlušující rachot kolem.

Provádějte před usnutím následující cvičení:

Vědomě poslouchejte svůj dech.

Navzdory všem ostatním zvukům – navzdory tinnitu. Věnujte pozornost nádechu i výdechu.

Naslouchejte zvuku, který při nádechu a při výdechu vydáváte.

Zároveň pozorně sledujte, jestli dýcháte rovnoměrně: trvají jednotlivé nádechy a výdechy vždy stejně dlouho?

Plyne váš dech bez přerušení, nebo se objevují malé přestávky?

Budete-li se neustále nadechovat a vydechovat a představovat si moře, možná se vám pak podaří snáze usnout.

Jestliže jste se u tohoto cvičení více soustředili na dýchání a méně na tinnitus, už to je úspěch. Čím častěji je budete praktikovat, tím lépe se vám podaří koncentrovat na dýchání.

Toto jednoduché cvičení má velký účinek. Jednak při něm zažijete, že opět získáváte kontrolu, a jednak nejste vydáni tinnitu absolutně napospas!

Kromě toho pomocí tohoto cvičení trénujete sluchové filtry. To je systém zodpovědný za to, které ze zvuků se dostanou do našeho vní mání a které jsou odfiltrovány. Svou sluchovou pozornost můžete opět rozšiřovat, a tak odsouvat tinnitus dále do pozadí.

Dostaví-li se kýžené účinky, bude to mít pozitivní vliv na to, jak vnímáte stres. Pokud dokážete něco aktivně udělat s tinnitem, budete to přirozeně vnímat jako úlevu, a tedy jako něco osvobozujícího. Pomocí uvedeného příkladu bychom chtěli ukázat, že příčiny a ná sledky tinnitu jsou mnohovrstevné.

Tinnitus je problém způsobený stresem

Stres prožívaný v osobním nebo pracovním životě má vliv na to, jak vnímáme svoje tělo; tinnitus může být jeho projevem. Trvalá zátěž způsobená tinnitem kromě toho představuje stres! Vzniká tak začarovaný kruh, který udržuje sám sebe při životě.

Tinnitus je problém způsobený přílišnou pozorností

Je naší přirozeností, že podněty, z nichž pro nás vyplývá nebezpečí, „máme na mušce“, nebo lépe řečeno „na ně nastražíme uši“. Zaměřujeme svou pozornost na to, co by nám mohlo uškodit. Jen tak se můžeme chránit před nebezpečím. Čím více se soustřeďuji na tinnitus, tím

hlasitěji a intenzivněji jej také slyším. Opět tu tedy vzniká začarovaný kruh, který je třeba prolomit…

Tinnitus je problém způsobený vlastními úsudky Pokud si myslím, že mi tinnitus poškozuje sluch, že mě omezuje, sni žuje soustředění atd., pak se pro mě stává nebezpečným a závisí na něm veškeré moje zdraví. Cítím se mu vydaný napospas – zdá se, že jediným řešením bude, když se tinnitus utiší. A je tu další začarovaný kruh – pokud mám tinnitus, trpím jím. Pokud trpím tinnitem, způ sobuje mi stres, který zase zesiluje tinnitus…

Tinnitus je problém způsobený napětím Tinnitus může způsobovat silnou zátěž, která má za následek, že se naše svaly zatínají. Jako by nás právě čekal boj nebo nutný útěk, tak se naše tělo napíná a připravuje se na možnou reakci. Tuhnou nám rame na i šíje, aby nás chránily při takovém instinktivním jednání. Krátko době by zvýšené napětí nepředstavovalo velký problém. Ale při déle trvající zátěži, jako je tomu v případě tinnitu, se stahujeme čím dál víc – důsledkem je trvalé napětí a zablokování. Netrpíme pak pouze tinnitem, ale teď i důsledky napětí a stažení. Vzniká čtvrtý začarova ný kruh…

Tato kniha vám chce pomoci naučit se pečovat o sebe a vypořádat se se všemi čtyřmi uvedenými problémy. S péčí o sebe vám pomůžeme tak, že v příslušných kapitolách nabídneme podrobnější informace o těchto čtyřech faktorech ovlivňujících tinnitus a vy poznáte, jaký význam mají právě pro vás. Díky uvedeným případovým studiím se naučíte chápat souvislosti, přistupovat k problémům aktivně a řešit je – v celé jejich různorodosti.

V každé ze čtyř kapitol věnovaných těmto faktorům navíc najdete cvičení, díky nimž přistoupíte k tinnitu prakticky. Především u cvi čení záleží na vás, abyste se aktivně zapojili – některá cvičení stačí provést jednou, jiná je třeba pravidelně opakovat. Protože jak praví stará zenová moudrost: „Kapka zkušenosti je cennější než celý oceán vědomostí.“

Tuto knihu tedy můžete procházet pomalu a postupně. Tipy a ná vody v ní najdou všichni, kdo se s tinnitem potýkají, respektive jsou zde uvedeny nejrůznější souvislosti, které vám pomohou celý problém s tinnitem lépe pochopit.

s lyšet neznamená vnímat

vznik tinnitu – psychoakustické vysvětlení

Vývoj vnitřního ucha, tedy hlemýždě, je u nenarozeného dítěte ukon čen od 22. týdne těhotenství. Orgán, jenž je zodpovědný za přetváření akustických podnětů v elektrofyziologické signály, je tedy funkční již u embrya v těle matky. Jelikož je v těle matky vše, jen ne klid, vysílá vnitřní ucho neustále akustické signály do mozku. Embryo slyší pře devším vlastní zvuky a tělesné zvuky matky, ale i hluk zvenku. Tyto stále přítomné zvuky se v mozku ukládají jako „šumový práh“; jako zcela normální proces, kterému není třeba věnovat další pozornost. Tento šumový práh je srovnatelný s takzvaným síťovým šumem hi-fi věže, která je sice zapnutá, není v ní však zvukový nosič.

Po narození se najednou musíme vyrovnávat s množstvím nejrůz nějších zvuků, které si chceme někam zařadit. Nemůžeme se proto už věnovat vlastnímu šumovému prahu, který tedy ustupuje do pozadí našeho vnímání. Šumový práh považujeme za „ticho“. Ve skutečnosti ovšem žádné ticho neexistuje!

Naše vnímání obvykle šumový práh filtruje, přesto si můžeme navodit situaci, kdy ho uslyšíme. Přidržíme-li si u ucha mušli nebo hrneček, neslyšíme šumění moře – promiňte, kdyby to pro vás mělo být zklamání –, nýbrž zvuk svého těla.

Ze svého vnímání tedy filtrujeme šumový práh. Podle Helmuta Schaafa existují různé způsoby vnímání a filtrů a filtrujeme asi 80 procent sluchových vjemů, než proniknou do našeho vědomí.

Sluchové filtry se přitom orientují podle následujících tří otázek:

Je daný tón nebo zvuk známý, či neznámý?

Určitě to znáte z dovolené. První noc v hotelové posteli se vám vět šinou nespí příliš dobře. Zpravidla to nezávisí na kvalitě postele. Je tomu tak proto, že dosud neznáme nové prostředí, ve kterém spíme. Ozývají se tady jiné zvuky než doma. Možná na tomto novém místě dokonce slyšíme méně zvuků než doma. Může nás dráždit i to, že ob vyklé zvuky chybějí. Jakmile určitý tón či zvuk neznáme, náš mozek nejprve musí „otestovat“, zda tento nový podnět nepředstavuje nebez pečí. Z evolučního hlediska je tato otázka rozhodující pro naše pře žití. Ucho jako strážný orgán kontinuálně kontroluje naše akustické prostředí. Mozek všechny informace vyhodnocuje. Neznámé zvuky je třeba nejprve posoudit – existuje zde nebezpečí, nebo lze tento zvuk potlačit? Jakmile byly dané nové zvuky interpretovány jako bezpečné, mohou se odfiltrovat. A posilujícímu spánku během druhé noci tedy již nestojí nic v cestě.

Jestliže se však zvuky spojují s nebezpečím, „nesmějí“ se odfiltro vat, tedy je nesmíme přeslechnout. Strach způsobuje ostražitost, takže i tinnitus pak slyšíme hlasitěji. A tinnitus nám nahání strach. Je to začarovaný kruh!

Nastavení sluchových filtrů ovlivňuje další důležitá otázka:

Je daný tón nebo zvuk příjemný, či nepříjemný?

I zde hraje při dalším zpracování tónu nebo zvuku důležitou roli evoluční vývoj. Nebezpečí obvykle signalizuje spíše nelibozvuk než harmonický tón. Tento mechanismus tedy funguje obdobně jako u otázky, zda je daný zvuk známý či neznámý. Z biologického hlediska to znamená, že zvuk zůstává v našem vědomí tak dlouho, dokud nám nebude jeho význam objasněn.

Nyní zbývá ještě třetí, rozhodující otázka:

Mohu daný tón nebo zvuk regulovat?

V tomto případě hraje při filtrování roli kontrola. Jak jsme již uved li, tinnitus a bolest jsou srovnatelné v tom ohledu, že se u obou jedná o symptomy příčiny, jež se nacházejí jinde. Podívat se na bolest je zají mavé, také pokud jde o kontrolu. Bylo prokázáno, že se spotřeba léků proti bolesti v domovech s pečovatelskou službou snižuje, pokud pa cienti mohou kontrolovat jejich dávkování. Podobně je tomu i se zvuky. Jestliže máme nad daným zvukem kontrolu, dokážeme nepříjemné zvuky (jako tinnitus) lépe snášet.

závěr

• Vnímáme spíše neznámé, nepříjemné a zdánlivě nezměnitelné zvuky.

• A to nezávisle na tom, jak jsou hlasité.

• Z vědomého vnímání jsou filtrovány spíše známé, příjemné zvuky, které navíc můžeme kontrolovat a regulovat.

Tinnitus tedy patří mezi nefiltrované zvuky. Sluch tak – ani v přeneseném smyslu – nelze srovnávat s diktafo nem. Filtruje spíše podle psychologických kritérií, tedy inteligentním způsobem, vždy s ohledem na zajištění našeho přežití. Řecký filozof Epiktétos již ke konci 1. století našeho letopočtu shledal: „Co rozrušuje naši mysl, nejsou události, ale naše úsudky o událostech.“

Znamenalo by to tedy: Člověka nezneklidňuje samotný tinnitus, nýbrž strach z jeho důsledků!

nahání. Intenzivnější zaměření na tinnitus je tedy takřka zaručeno. Tato orientace na tinnitus zase způsobuje, že se v důsledku naší pří lišné pozornosti projevuje stále zřetelněji. Následkem je začarovaný kruh vnímání, posuzování a tinnitové reakce. A znemožní nám si na tinnitus zvyknout (habituovat ho).

n

„

emyslete teď na růžového slona!“

K předchozím úvahám se hodí známý paradoxní pokyn, že nemáte myslet na růžového slona. Zpočátku se to zdá snadno proveditelné. Avšak už slova „růžový“ a „slon“ způsobují, že si ihned představíme růžového tlustokožce. Těžko se dokážeme úspěšně bránit myšlenkám na něco, co máme nebo chceme potlačit. Kognitivní mechanismus, jenž se za tím skrývá, souvisí s fungováním mozku: pouhá hesla stačí k tomu, abychom otevřeli příslušnou tematickou oblast, abychom vy volali určité obrazy.

Mozek prostě není zařízen na to, abychom mu pokynem „nedělej to!“ mohli něco zakázat. Funguje prostřednictvím zřetězení asociací, to znamená, že určitý podnět, ať už je to vůně, obraz, melodie, slovo nebo něco jiného, vede k určité vzpomínce. V psychologii to nazývá me řetěz podnětů a reakcí, což znamená, že k podnětu se připojuje jiný podnět nebo odpověď na podnět, tedy reakce.

Dá-li vám tedy někdo dobře míněnou radu: „Prostě svůj tinnitus neposlouchej!“, z výše popsaných důvodů bohužel nemůže fungovat.

role pozornosti

„Pokud máš problém a chceš se ho zbavit, pak máš dva problémy.“ neznámý autor Čím intenzivněji se na něco zaměřuji, tím více tento předmět přitahuje pozornost. Proto je důležité jednak uznat, že tinnitus není

nebezpečný (viz kapitola „Poradenství – pryč s mýty“, od str. 44), jed nak si musíme uvědomit, že kromě vnímání tinnitu máme ještě dal ší „úkoly“. Interpretujme tinnitus jako varovný signál. Představte si, že jste kapitánem na své lodi a máte za ni zodpovědnost. K vašim úkolům tudíž patří velet posádce, určovat trasu, starat se o potenciální hosty a zajistit všechny další důležité záležitosti. Samozřejmě musíte také hlavně zaručit bezpečnost. V žádném případě tedy nesmíte přeslech nout nouzový signál. Jakmile ovšem zjistíte, že se jedná o planý po plach, který byl spuštěn omylem, musíte se jako kapitán opět věnovat jiným povinnostem. I když je alarm rozbitý, a proto houká dál…

cvičení na odvedení pozornosti

Lidé s tinnitem trpí především vědomím, že nedokážou tinnitus sami vypnout nebo ztlumit. Tinnitus se tak stává trvale latentně přítom ným ohrožením a nikdy nevíte, kdy znovu zaútočí nebo zda se někdy zmírní. Takto vzniká zaměřenost na tinnitus, jež způsobuje, že je po tlačeno vnímání dalších, částečně příjemných podnětů. Nemůže tedy dojít ke kýženému emocionálnímu vyrovnání.

zapaMatujte Si Často si vůbec neuvědomujeme, že si do jisté míry můžeme sami určit, co budeme vnímat!

Obzvlášť pozorně vnímáme události, jež stojí v popředí naší pozornosti, jiné signály nebo podněty naopak ustupují do pozadí, ačkoli je zaznamenáváme svými smysly.

Můžete si představit centrum své pozornosti jako světlo baterky

v temné místnosti: Je vidět pouze ozařovaný objekt, ačkoli se zde na cházejí i jiné předměty.

͓

Cvičení 1: Řízení pozornosti

͓ Cvičení 2: Požitkářské smyslové prožitky

͓

͓

͓

Cvičení 3: Zvukové pexeso

Cvičení 4: Procházka tóny

Cvičení 5: Jedna ruka se dotýká druhé

͓ Cvičení 6: Imaginace „Můj tinnitus šumí jako vítr“

͓ Cvičení 7: Poslouchat zevnitř ven

͓ Cvičení 8: Autonomní senzorická meridiánová reakce (ASMR / naslouchat – uvolnit se – odpoutat pozornost)

c vičení 1: řízení pozornosti

(analogicky ke kröner-Herwigové a kol.)

Délka: 20 až 30 minut

Cvičení: Prožívání obrácené perceptivní kompetence

Vnímání tinnitu můžete přesunout do pozadí ve prospěch jiných vje mů. Tinnitus, který nevnímáme, nás neruší! Při tomto cvičení je dů ležitý trénink. Budete-li toto cvičení provádět pravidelně, čím dál čas těji budete zažívat, že dokážete vnímání tinnitu odsunout do pozadí. Možná přitom zjistíte, že se snadněji soustředíte na určitý smyslový vjem než na jiný. Při dalších cvičeních pak můžete tento smyslový vjem výrazně podporovat a ostatní vjemy odpovídajícím způsobem akcentovat méně.

Příprava: Při cvičení se vystavte zvukové kulise, již budete vnímat; může to být buď prostředí s mnoha zvuky, jež pronikají k vašemu sluchu, když otevřete okno, nebo také nahrávka s tichou hudbou či jiné umělé zvuky jako například metronom. Pozadí s mluveným slovem není ideální, neboť řeč přitahuje naši pozornost příliš snadno, čímž by se efekt tohoto cvičení snížil.

Cvičení: Můžete klouzat pohledem po místnosti. Prohlížejte si všech no, co vás obklopuje. Věnujte přitom pozornost tvarům, barvám, od stínům i vzorům. Vnímejte vědomě své okolí. V duchu si říkejte, co vidíte.

Dejte si načas a důkladně si prohlížejte své okolí. Poté nechejte obraz vyblednout a zavřete oči.

Všímejte si teď víc svého sluchu. Nyní slyšíte zvuky v pozadí – i svůj tinnitus. A právě teď, když si ho aktivně všímáte, budete tinnitus prav děpodobně silněji vnímat.

Nyní se pokuste zaměřit svou plnou akustickou pozornost jinam než k tinnitu, směrem ke zvukům v pozadí. Snažte se přitom zachytit všechny nuance zvuků, vnímejte blízké i vzdálené, tiché i hlasité tóny. Pokuste se zaslechnout zvuky a tóny jednotlivě. Vnímejte je vždy na okamžik samostatně a izolovaně, jako byste se snažili zaslechnout jed notlivé hudební nástroje v orchestru.

Tak jako slyšíte symfonii zvuků, vnímáte tu a tam také svůj tinni tus. Obraťte nyní svou pozornost k tinnitu. Možná se nyní dostává do popředí, zatímco ostatní zvuky ustupují do pozadí.

Zatímco je vaše pozornost soustředěna na poslouchání, registru jete ostatní smyslové vjemy méně nebo je neregistrujete vůbec, napří klad hmatovým vjemům nevěnujete pozornost.

Upřete nyní pozornost na své ruce. Cítíte, že jsou teplé nebo studené, těžké nebo lehké. Třete dlaně o sebe, pohlaďte si je. Vciťujte se střídavě do hladící i hlazené ruky. Zkoumejte povrch své ruky, látku oděvu. Je povrch drsný či jemný, teplý či chladný, suchý či vlhký? Představte si přitom, jak vysoce citlivý hmat mají nevidomí, kteří vnímají povrchy intenzivněji.

Také do hmatového vnímání se můžete zabrat natolik, že přitom vypnete své akustické okolí. A možná i tinnitus.

Dávejte chvíli pozor, zda se váš tinnitus nějak změnil. Zmizel na chvíli?

Možná je ale ještě stále tady.

Nyní se zaměřte na vnímání svého těla .

Všímejte si svého dýchání, toho, jak vzduch proniká nosem do průdušnice. Jak hluboko dokážete proud vzduchu sledovat?

Vnímejte zvedání a klesání hrudníku a břicha. Následujte rytmus dýchání: nahoru a dolů – dovnitř a ven. Ukončete nyní cvičení a ještě jednou si uvědomte, co jste vnímali zvláště intenzivně. A při kterém vjemu jste třeba slyšeli svůj tinnitus méně nebo jste jej dokonce vůbec neslyšeli. Provádějte toto důležité cvičení i nadále – a zohledněte především ty vjemy, kterým jste obzvlášť otevření.

c vičení 2: Požitkářské smyslové prožitky

Délka: Jak dlouho budete chtít. Cíl: Zostřit smyslové vnímání

Cvičení: Který smysl máte obzvlášť vyvinutý? Pokud jste právě do končili cvičení 1, možná jste si všimli, na které smyslové vjemy reagu jete opravdu citlivě a které jste vnímali méně intenzivně.

Každý z nás vnímá jinak. Někdo z nás je orientovaný spíše na zrak, jiný spíše na sluch, hmat nebo čich. Pro každý z našich smyslů si mů žeme vymyslet pěkná cvičení.

͓ Pozorujte krásný východ slunce, pěkný obraz nebo prostě jen spadlý list na kraji cesty.

͓ Vnímejte rostoucí teplo s východem slunce – toto lze provádět i doma.

͓ Vnímejte čichem ranní svěžest – a třeba i vůni ranní kávy.

͓ Naslouchejte okolním zvukům. Jsou slyšet ptáci, nebo lidé? Co asi dělají?

͓ Vnímejte chuť lahodné vody – jak vám první doušek svlaží rty i jazyk. Jak klouže chladivě dolů trávicí trubicí. Elixír života!

͓ Vnímejte hmatem svou ruku, jak příjemně hladí tu druhou. Nebo vodu, která vás laská při sprchování.

Buďte zvědaví – s nezaujatou myslí se vydejte na smyslnou objevnou

Objevte svůj „oblíbený smysl“, postupně stimulujte:

chuť

tělesného vnímání

c vičení 3: z vukové pexeso

Délka: 30 až 45 minut

Cíl: Potěšení a radost ze hry, zlepšení diskriminačního (zvuky dife rencujícího) poslechu, sluchová identifikace nejjemnějších zvukových rozdílů (vhodné i pro nositele sluchadel)

Zvukové pexeso můžete hrát sami, ale samozřejmě i s ostatními.

Příprava: Ke cvičení budete potřebovat asi deset nebo více dvojic ne průhledných krabiček, přičemž vždy dvě budou mít stejný obsah, aby vydávaly stejný zvuk. Může v nich být hrách, kancelářské svorky, čoč ka, sůl, hřebíky, knoflíky atd. Tedy vše, co najdete doma a co při po hybu krabičky vydává zvuky.

Tip: Doma už asi nenajdete prázdné krabičky od fotofilmů, které jsou pro zvukové pexeso ideální. Můžete se jednoduše zeptat v obchodě s fotografickými potřebami, jestli jim nějaké nezbyly. Můžete si také koupit dvacet nebo více obalů od kinder vajíček. Často se dají sehnat za velmi příznivou cenu na prodejních webech. Úkol: Uspořádejte krabičky nebo vajíčka nastojato či naležato na stole jako při pexesu. Cílem je nasloucháním a srovnáváním zvuků najít co nejvíce stejných dvojic. Tak jako u klasického pexesa s obrázky smí každý hráč, je-li na řadě, porovnávat pouze dva zvuky krabiček. Může to zkoušet potřásáním, otáčením nebo vnímáním hmotnosti dané krabičky. Nalezne-li hráč dvě krabičky patřící k sobě, může si je

Tinnitus je odborné označení pro hučení, pískání či šelest v uších. Není to nemoc sama o sobě, jde o příznak, jehož pra vou příčinu se lékařům dosud nepodařilo zcela odhalit. V současnosti postihuje přibližně deset procent světové po pulace a objevuje se u čím dál mladších pacientů, i dětí. Stá vá se tak novou civilizační chorobou. Nepřetržitý zvuk může způsobovat i vážné psychické problémy, pacienti se často dostávají do sociální izolace, každodenní život je pro ně utrpením. Účinná metoda, jak tinnitus stoprocentně vyléčit, však zatím neexistuje.

V této knize nabízí německý odborník na tinnitus a psycholog Markus Schwabbaur možnosti, jak se pokusit ušní šelest vytěsnit. Nahlíží na něj v nejrůznějších souvislostech, aby bylo možné celý problém pochopit v jeho komplexnosti. Uvádí různé terapeutické přístupy a případové studie svých pacientů a popisuje praktická cvičení, aby člověk trpící touto poruchou sluchu mohl zase vést normální život a tinnitus ho co nejméně omezoval.

„Největší chybou u pacientů s tinnitem je nechat je uvěřit, že není nic, co by jim pomohlo.“

– Pawel J. Jastreboff, zakladatel Tinnitus Retraining Therapy, itinnitus.cz www.knihykazda.cz