Udržitelné zdroje energie 4.5 SPALOVÁNÍ ODPADU Odpad musí být tak jako tak zničen a prostřednictvím spalování je přinejmenším využíván k poskytování energie. Během procesu spalování uniká velké množství CO2, které je srovnatelné s emisemi z uhelné elektrárny. Rozmanité formy odpadu navíc vytvářejí koktejl dalších škodlivých látek. Spalovny je proto nutné vybavit rozsáhlými systémy čištění plynů a k odstranění kyselin. Další věcí je, že existují udržitelnější alternativy nakládání s odpady, a to přechod na cirkulární model (reuse, reduce, recycle). Protože „těžba“ domácího odpadu ve skutečnosti spočívá ve sbírání odpadků z domácností produkujících odpad, lze to považovat za druh decentralizované těžby, který nezatěžuje krajinu. Vlastní odpad domácnosti může prostřednictvím spalovny zajistit asi 65 % její vlastní spotřeby.26
4.7 GEOTERMÁLNÍ ENERGIE Geotermální energie má různou kvalitu. Ta z mělkého podpovrchu je vhodná především pro vytápění a chlazení, zatímco geotermální energie z hlubšího podpovrchu je teplejší a lze ji přeměnit na elektřinu. Vysokoteplotní geotermální energie v mělkých hloubkách se vyskytuje pouze ve vulkanických oblastech. Největší tepelné toky využitelné i na výrobu elektřiny se nacházejí v geologických zlomech. Místa s použitelnými parametry pro geotermální elektrárnu v ČR jsou oblasti oháreckého riftu (kde se plánuje výstavba geotermální teplárny a elektrárny v Liroměřicích), Doupovské vrchy, Železné hory, Ústí nad Labem, Děčín (kde se v současné chvíli nachází teplárna vytápějící polovinu města), České středohoří, ...27 Jediný uvažovaný systém v našich podmínkách je HDR (Hot Dry Rock – teplo suchých hornin) z hloubek kolem 5 km, kde lze v příznivých lokalitách očekávat teplotu 140–160°C. Jejich hlavní výhodou je nezávislost na povětrnostních podmínkách a roční době a nevelká prostorová náročnost.
4.6 BIOMASA Biomasa je souhrnné označení pro rostlinný materiál, který je vhodný jako palivo, protože v podobě zeleného barviva má v sobě uloženou sluneční energii. Zejména dřeviny, jako jsou stromy a trávy, mají dostatečnou výhřevnost. Nejatraktivnějším zdrojem jsou rychle rostoucí plodiny, jako je vrba, rákos a sloní tráva. Využívá se jako přímá náhrada fosilních paliv, ale není z energetického hlediska optimální z důvodu nízké účinnosti. Je potřeba mnohem větší objem materiálu než u fosilních paliv, takže má obrovské prostorové nároky na zemědělskou půdu. V tropech se kvůli plantážím kácí tropické pralesy, což uvolňuje metan, který má na klima pětkrát větší dopad než CO2. Dalším problémem je, že neustálé pěstováni a následné sklízení rostlin neumožňuje přirozený cyklus krajin a lesů. Ta je podmíněna tlením opadaného listí a jehličí, které vyživuje půdu. Biomasa také konkuruje produkci potravin. Formálně je považována za zdroj obnovitelné energie, protože je obnovitelná a CO2 uvolněný během spalování se během procesu růstu prostřednictvím fotosyntézy předem přemění na kyslík. Její spalování v elektrárnách je v současnosti nejrozšířenější formou obnovitelné energie. Nicméně z výše uvedených důvodů se její udržitelnost jeví problematicky.
4.8 ZBYTKOVÉ TEPLO Pokud jde o naše zásobování energií, jsme velmi neefektivní, pouze 10 % veškeré primární energie se přemění na pohyb, osvětlení a užitečné teplo. Zbytek se přemění na teplo, které necháme jen tak zmizet do atmosféry a povrchových vod. Při využívání zbytkového tepla je potřeba správně sladit nabídku a poptávku, a to nejen z hlediska množství, ale také z hlediska teploty. Protože k tomu v praxi dochází jen zřídka, je nutné dodatečné vytápění. Další komplikací je, že zdroj tepla nebývá umístěn tam, kde je velká poptávka po teple, takže transport tepla je většinou nutný. Dostupnost zbytkového tepla může stále hrát roli v územním plánování. Blízkost zdrojů tepla a tepelných transportních sítí může být důležitým lokalizačním faktorem pro funkce s vysokou poptávkou po teple, jako jsou skleníky a nemocnice. Velkým generátorem zbytkového tepla jsou datová centra, která spotřebovávají obrovské množství energie na své fungování a také paradoxně používají elektřinu na následné ochlazování. V současnosti již vznikají projekty, které objevují tento potenciál. Například studio Snøhetta přichází s projektem Power City (obr. 4.8.a), kde energie generovaná z datového centra prochází budovami a infrastrukturou a postupně vydává stále více svého tepla, než se vrátí do datového centra a účinně jej ochladí.28
27 BLAŽKOVÁ, Miroslava. Metodika k hodnocení geotermálního potenciálu v modelovém území Podkrušnohoří. Ústí nad Labem: UJEP, Fakulta životního prostředí, 2010. 26 SIJMONS, Dirk. Energy and Landscape: Energy Transition, 2014, str. 129
28 studio SNØHETTA The Spark, k dispozici online na: https:// snohetta.com/project/388-the-spark
25
