Redukce nároků

3 Redukce nároků

„Z výsledku Global Status Report 2018 vyplývá, že stavebnictví se na globálních emisích podílí téměř 40 %, přičemž 28 % spadá na emise z provozu budov a 11% na samotnou výstavbu a materiály; pro srovnání tolik veřejně diskutovaná letecká doprava se na globálních emisích podílí (před covidovým útlumem) 2,8 %. Pro udržení kritéria Pařížské deklarace (2015) bude pak zapotřebí do roku 2050 snížit energetickou náročnost stavebního sektoru o 80 %.“ 14

14 Bulletin 3/21 Udržitelná architektura, str. 51

3.1 SNIŽOVÁNÍ ENERGIE SPOTŘEBOVÁVANÉ BUDOVAMI

Z výše uvedených čísel vyplývá snaha redukovat energetickou náročnost zejména provozu budov. Nicméně tento úkol je značně nesnadný. Jak tuto redukci definovat a uchopit? Za tímto účelem Evropská unie zavádí termín nearly Zero Energy Buildings (nZEB)15, kde ale nejsou definovány konkrétní číselné hodnoty a rozsahy, takže tyto požadavky ponechávají velký prostor pro subjektivní interpretaci. Umožňují tak členským státům definovat své budovy s téměř nulovou spotřebou energie velmi flexibilním způsobem s přihlédnutím ke své zemi, specifickým klimatickým podmínkám, jejich ambicím, metodikám výpočtu a stavebním tradicím; což je hlavní důvod, proč se stávající definice budov s téměř nulovou spotřebou energie v jednotlivých zemích výrazně liší.16

V českém kontextu je idea taková, že s novým zákonem se neposuzují pouze technické požadavky, ale i koncepce návrhu. Zákon by měl zohledňovat orientace budovy vůči světovým stranám (delší strana objektu orientovaná jižně absorbuje více tepla), umístění v kontextu (např. objekt na kopci, kde fouká vítr, bude náchylnější ke ztrátě tepla), kompaktnost obálky (menší povrch = menší ztrátovost tepla) a zónování dispozice. Pak tedy již standardně tepelná prostupnost obvododových stěn budovy a otvorů a v neposlední řadě rekuperace a zdroje energie. K vyhodnocení se používá tzv. referenční budova. 17

Vyhodnotit kvalitu tohoto zákona si netroufám, na to je třeba je porovnat s legislativami dalších zemí EU a lépe proniknout do metodiky vyhodnocování energetických štítků. Jsem přesvědčena, že má obrovský smysl se energetickou náročností zabývat, ale dům jako vždy specifická entita v dané morfologii, urbánním a krajinném kontextu si zaslouží individuální zkoumání energetických možností a nejsem si jista, zda jí srovnávání s „referencí“ prospívá.

Dalším faktorem jsou materiály použité např. ke snížení součinitele prostupu tepla18 a jejich udržitelnost.

15 nZEB = budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Podle zprávy Concerted Action asi 40 % členských států zatím nemá podrobnou definici budov nZEB a přibližně 60 % členských států stanovilo svou podrobnou definici těchto budov v právním dokumentu, ale zároveň několik z nich zdůraznilo, že tato definice může být aktualizována. (https://ec.europa.eu) 16 O této problematice pojednává článek od Juana Fernando Garcii and Lukase Kranzla: Ambition Levels of Nearly Zero Energy Buildings (nZEB) Definitions: An Approach for Cross-Country Comparison, (srovnání legislativy nZEB Rakouska, Německa, Španělska a Anglie) 17 referenční budova = budova o stejné geometrii a orientaci, ale s legislativně standardizovanými vstupními parametry (např. tepelněizolační standard obálky, účinnost systému vytápění apod.). Hodnocená budova tak nesmí mít spotřebu energie vyšší než budova referenční. (https://stavba.tzb-info.cz) 18 součinitel prostupu tepla (značka U, jednotka W/(m2K)) charakterizuje tepelně izolační schopnost stavební konstrukce, čím je tato hodnota vyšší, tím horší tepelně izolační vlatsnosti budova má S nástupem nZEB zateplování fasád polystyrenem zvedá jeho tloušťku ze současných 15/16 cm na 20 cm.

3.2 SNIŽOVÁNÍ ENERGIE ZABUDOVANÉ DO STAVEB

K posuzování udržitelnosti zabudovaných materiálů slouží metodika Life Cycle Assessment.19 Naneštěstí tato problematika není českou legislativou nijak upravována,20 nicméně energetickou nenáročnost budov nelze oddělovat od původu materiálů, které k její realizaci používáme. Právě v důsledku absence citlivého propojení české stavební legislativy a zákona o nZEB se dá odhadovat, že se zvedne objem materiálů zabudovaných do staveb, které mají pouze za cíl přiblížit sledované cifry k referenční stavbě. Tyto materiály mají původ v neudržitelných zdrojích (nejčastějším materiálem, kterým se u nás zatepluje, je z ropy vyráběný polystyren), navíc jsou to mnohdy materiály, které po dožití staveb neumíme recyklovat. V poslední dekádě výzkum možností recyklace stavebních materiálů a rozložitelných materiálů šel značně dopředu. Nicméně ve školství, v legislativě a ve stavebním sektoru se tento trend propisuje jen velmi sporadicky. Na fakultě stavební ČVUT v současnosti vzniká databáze www.envimat.cz , která by měla pomoci orientovat se v oblasti environmentálních dopadů stavebních materiálů. Nicméně tato databáze srovnává materiály v jejich objemu a nezohledňuje součinitel prostupu tepla. Takže například co se týče izolací není příliš dobrým ukazatelem. Zjednodušeně řečeno například metr kubický dřevěné vlny může mít lepší životní cyklus než sláma, ale potřebujeme jej větší objem, abychom splnili požadavky na součinitel prostupu tepla, takže v reálném měřítku daná čísla nejsou nosná.

Německá či rakouská databáze je v tomto ohledu komplexnější než ta naše, ale musíme si uvědomit, že jsme v jiném kontextu, takže jejich čísla jsou pro český kontext přenositelná jen částečně. Příkladem energeticky zdařilé rekonstrukce je projekt tří panelových domů v Bordeaux od studia Lacaton & Vassal, kde zimní zahrady zlepšují součinitel prostupu tepla tím, že fungují jako tepelný nárazník a významně přispívají ke snížení spotřeby primární energie ze 190 na 61,6 kWh/ rok, ukazují, že není nutné zateplovat fasády škodlivými izolačními materiály. Pokud jde o polykarbonátový obklad zimních zahrad, architekti tvrdí, že má životnost minimálně 20 let a je z 98 % recyklovatelný.21

19 Life Cycle Assessment (posuzování životního cyklu) = hodnocení všech fází života daného výrobku: výroba, doprava na stavbu, zabudování do stavby, údržba, likvidace po dožití a recyklace. Tedy hodnocení celkové spotřebované energie a vzniklého objemu antropogenních skleníkových plynů (CO2, SO2, ...) 20 časopis Bulletin 3/21 Udržitelná architektura 21 Architects Journal, vydáno 20. 07. 2019

(4.a) Fasáda Centre Pompidou

(4.b) Solární fasáda vyvinutá v ETH Zurich, která kombinuje výrobu elektřiny s inteligentním stíněním umožňující pozitivní energetickou bilanci