Neudržitelné zdroje energie

4.1 UHLÍ

Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jeho kompletnímu rozkladu. Výroba uhelné elektrické energie má obrovský dopad na životní prostředí. Spalování uhlí uvolňuje tak velké množství CO2, že větším emitentem je pouze ropa. Dalším výrazným negativem je obrovská prostorová stopa hnědouhelných dolů: zajistit elektřinu asi milionu domácností každý rok vyžaduje plochu 400 hektarů.24

Uhelné elektrárny jsou obvykle umístěny v blízkosti šachet, takže přeprava hnědého uhlí zabírá relativně málo místa. Nicméně místa, kde se těží, jsou těžbou zatíženy dvojnásob jak deformací krajiny, tak velkou mírou znečištění ovzduší v důsledku spalování. Povrchová těžba je se svou šachtovou konstrukcí jednodušší než hlubinná, ale má mnohem větší důsledky pro životní prostředí a krajinu. Města byla přesunuta nebo zanikla, aby uvolnila místo těžbě, a bylo narušeno vodní hospodářství, aby se udržely těžní jámy suché. Odčerpání vody potažmo vedlo i k odčerpání podzemních vod v okolních zemědělských a přírodních oblastech.

4.2 ROPA

Ropa je fosilní palivo, které vzniklo ze zbytků pohřbených na mořském dně vrstvami sedimentálních usazenin. Používá se především v petrochemickém průmyslu, kde se zpracovává na dopravní paliva a plasty. Její zásoby nejsou rovnoměrně rozloženy, z těch, o kterých víme, je 62 % na Blízkém východě25. Dalšími oblastmi jsou Rusko, Venezuela a Nigérie. V Evropě jsou zásoby v Severním moři a jeho okolí. Těžba jako taková povrchově zabírá velmi málo místa, nicméně úniky ropy během jejího extrahování mohou způsobovat značné ekologické katastrofy, které vedou k rozsáhlé kontaminaci pobřeží. Při spalování ropných produktů vzniká CO2.

(4.3.a) Zařízení určená k výzkumu jaderné fúze se nazývají tokamaky a nacházejí se i na území ČR. V Česku je těžiště výzkumu na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.