SPOLUPRÁCE JAKO REALIZACE VÁŽNÉHO ZÁJMU Jan Trejbal Část 1:
ZÁMĚRNÉ ZJEDNODUŠENNÍ
Česká republika – rok 2013
U Studenti všech uměleckých škol v ČR Studium výtvarných oborů se specializuje podle doby. Mimo několika mála ateliérů věnujících se ,,klasickému figurálnímu sochařství“ a ,,klasickým malířským technikám“ se většina ateliérů zaměřuje na různé formy konceptuálních přístupů k tématu výuky umění. Používají se nová média, nové postupy výuky, na školách se uvádí nová generace vedoucích pedagogů, etablovaných na výtvarné scéně (většinou v ČR) po roce 1989.
AU Absolventi všech uměleckých škol v ČR Pro potřeby tohoto textu podstoupíme ,,záměrné zjednodušení“, především v kategorizaci absolventů magisterského studia škol umění a následně i jiných typů škol. Jsem si vědom, že téměř nikdy (jako např. níže v kategorii AU2) nenastává popsaná ,,kategorie“ úplně. A co se může zdát pro ,,společnost a systém“ jako zmaru plné, může být pro samotného umělce výzvou a cílem a naopak. AU1 - Přibližně 6 – 10% absolventů jak ,,klasických“ tak ,,novo-mediálních“ typů absolvovaného magisterského studia se uplatňuje jako ,,profesionální umělci“ – tedy pravidelně vystavují své práce, většinou ve středoevropském prostoru, na základě pravidelných kontaktů s ,,hybateli galerijního provozu“ – kurátory, historiky umění apod. . V kombinaci s pochopením grantových systémů v oboru je tato malá část absolventů schopna ,,uživit se pouze uměním“ a pokud se systém financování nezmění a tento ,,typ“ absolventa ,,vhodně zestárne“ spolu se svým okolím v galerijním provozu, je možno takto prožít celý produktivní umělecký život. AU2 - Dalších 30% absolventů uměleckých typů škol se po ukončení studia věnuje činnostem, při kterých se potenciál jejich osobnosti a talentu nebude moci dále rozvíjet a nebo bude záměrně potlačen. Většinou jsou to vážné problémy – jak zdravotního, tak psychosociálního schématu. Tedy absolventi se nedokáží vyrovnat se společností jako celkem, ztrácí přirozeně zájem o tvorbu i kritiku čehokoli, nejen na výtvarné scéně. Odcházejí pracovat do zcela odlišných oborů, jako je pohostinství, stavebnictví apod. AU3 - Poslední skupinou, přibližně 60%, absolventů, jsou osobnosti mající trvalý zájem o umění, ale i o obory přírodovědné a humanitní. Po škole důsledně hledají možnost aplikování svého zájmu – tématu ve společnosti. Hledají svoji pozici ve společenské objednávce, ba co víc, mohou ji dokonce rozšířit! Také jsou z velké části často nakloněni ke spolupráci s architekty, vědci, zkrátka s absolventy jiných oborů vysokých škol. Nejen proto se k okruhu těchto absolventů ještě vrátíme dále v textu.
DU Doktorandské studium v rámci uměleckých škol v ČR Jedná se o velice úzkou skupinu studentů, absolventů magisterského studia, na vybraných typech uměleckých škol. Předměty, povinnosti, struktura i náročnost je výsostně určena vedením konkrétní vysoké školy a školitelem - většinou vedoucího ateliérové výuky magisterského studia. Hlavním předmětem této části textu je motivace jednotlivých studentů, ze které následně vychází vědeckovýzkumná kvalita disertačních prací, stejně jako její možná aplikace pro společnost jako celek. Na doktorandské studium v zásadě nastupují dva typy absolventů (pokud si odmyslíme zahraniční absolventy magisterských studijních programů): DU1 - Střední generace – aspiranti na pozici asistenta nebo vedoucího ateliéru na příslušné instituci, doplňující si orientaci v oboru skrze své zadané téma. Vetšinou se jedná o již ,,etablovaného umělce“ ze skupiny AU1. DU2 - Mladá generace – většinou velmi dobře orientovaní studenti v ,,globálním uměleckém provozu“, podstupující poslední stupeň vysokoškolského studia. Jsou hybnou silou svých institucí.